BAŤÁK Studentský časopis SPŠ Zlín Dvouměsíčník – květen, červen 2014 Vychází 11. června 2014 Ročník IV. Redakce Michal Řihák, 3. G e-mail:
[email protected], web. archiv: spszl.cz Grafická úprava: Michal Řihák
Redakční rada Mgr. Oldřiška Taláková Mgr. Ivona Stuchlíková Mgr. Jitka Kadlečíková Eva Martincová
Vážení čtenáři, milí přátelé! Když jsem se poprvé podíval na fotografii, která tvoří úvod do Baťáku číslo pět roku 2013 / 2014, jako první mě napadlo slovo pole. Na průmyslovce to může každý chápat trochu jinak – je to prostor, kde podle fyziků působí nějaká síla. Programátoři zase znají array, datovou strukturu. Když jedeme moravskou krajinou, vidíme pole řepky olejky. Přijet pak můžeme třeba do brněnského Králova Pole. Ale na některých zahrádkách rostou pole sedmikrásek… Asi není od věci zmínit, že právě nastal ten pravý čas říct: „Prázdniny klepou na dveře!“. Tak přejeme co možná nejúspěšnější poslední školní dny! Úvodní text a fotografie Michal Řihák
Mapa školy V našem časopise si pravidelně můžete prohlížet rubriku Mapa školy. Podle tohoto pomyslného plánku Vás navigujeme na důležitá, ale někdy i nenápadná místa na naší škole. Kdo pravidelně chodí na naši průmyslovku, asi si bude myslet, že dnes mapované téma nemůže ničím překvapit. Jestli to tak je, nebo ne, to budete muset posoudit sami, když ve čtení pokročíte. Dnešní rubrika zachytí prostory, které jsou z poloviny věrně známé, ale do části druhé se málokdo z žáků kdy podívá. Pojďte zjistit, jak to vypadá v kuchyni školní jídelny, když se připravuje fazolová polévka, masové kuličky Tak se vaří brambory. Ve školní kuchyni najdete dva kotle o objemu s mozzarellou a ovocný salát 150 litrů, dva pak třísetlitrové. s karlovarským rohlíkem. Vítejte, proJak dlouho existuje naše školní jídelna a kolik má zasím, v mapě školního stravování! městnanců, kolik profesí? Naše školní jídelna je tady od roku 1974 a v současné Pro odpovědi na „stravovací“ otázky jsme se vydali do době má 7 zaměstnanců. Vedoucí školní jídelny a 6 kuútrob školní kuchyně. Z povolaných lidí nám na nejrůzchařek. nější otázky odpovídala paní Jaromíra Kubišová, vedoucí školní jídelny.
Všimli jsme si, že dodržujete Code dress – jednotný oděv pro personál školní jídelny při výdeji. Můžete k tomu něco říci? Kdo vymyslel mikulášskou prezentaci? Na barevných tričkách i mikulášské prezentaci jsme se shodly spontánně všechny. Jsme dobrá parta.
Máte rádi bavorské vdolečky? Doma asi pánvička nebo fritovací hrnec stačí, ve škole však slouží pánev poněkud větší.
Jsme v zákulisí školní jídelny, můžete prozradit něco o příslušných předpisech týkajících se hygieny, manipulace se zpracovávanými surovinami? Jak se dnes likvidují zbytky jídel a surovin? Odpověď na tyto otázky je velmi rozsáhlá. Pokusím se to popsat ve zkratce. Hygienické předpisy jsou velmi přísné. Máme vypracovaný systém velmi náročných hygienických a výrobních postupů. Syrové suroviny se nesmí křížit s tepelně opracovanými. Jednotlivé pracovní úseky máme oddělené. Každá surovina je sle-
dovaná od příjmu na sklad až po vydání strávníkovi. Zbytky jídel si odváží firma RTT, která je ekologicky likviduje. Jaké máte vybavení kuchyně? Našlo by se něco, co by se dalo vylepšit? Vybavení kuchyně odpovídá současným předpisům. Průběžně stroje a zařízení obnovujeme. Vše je v nerezu. Co obsahuje vyhláška o školním stravování a nakolik je závazná pro naši kuchyň? Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, a Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na
vací návyky studentů? To je velice těžké. Základ si každý přináší z domu. A v tom bývá problém. My vaříme zdravá jídla, která ne vždy chutnají. Jaký je dnešní trend, ubývá klasických strávníků, nebo máte setrvalý stav? V posledních letech máme stejný počet strávníků, ale byla bych ráda, kdyby jich přibylo. Stále ještě není v povědomí lidí, že školní stravování patří mezi nejkvalitnější.
Jaká jsou pravidla tvorby jídelníčku? Jak se bráníte stereotypům stále stejných jídel? Pravidla sestavování jídelníčků nám Když vaříte pro více lidí, je všechno nějak větší. I mlýnek na maso. udává spotřební koš. Tím se musíme řídit, a proto vaříme často luštěniny, zeleninu a ryby. V budoucnu musíme omezit sladká a moučná jídla a výrazně omezíme solení, protože přibývá dětí s vysokým krevním tlakem a cukrovkou.
stravovací služby, obsahují veškeré předpisy, kterými se musíme řídit, a jsou pro nás závazné. V současné době se chystá novelizace vyhlášky o školním stravování. Co pro vás znamenají slova strava, jídlo? Je to radostný zážitek nebo jen nutný zdroj energie? Určitě obojí.
Jak může školní jídelna ovlivnit stravo-
Oblíbili jste si šunkovou pizzu nebo Honzovy buchty? Pak vězte, že se připravují právě v tomto zařízení, které se jmenuje Convotherm.
Mezinárodní kuchyně. Které pokrmy jsou nejvíce oblíbené? Čím se liší fazole po bretaňsku od české úpravy? Největší oblibě se určitě těší špagety a pizza.
Nejsou to jenom místní receptury, dá se to zařadit všude. Vzhledem k tomu, že i dneska je o tyto receptury zájem, tak se jistě používat dají. Nějakou práci to chce, protože když vám někdo nový recept dá, často není zpracovaný přesně. Musí se přeNaše paní kuchařky svou šikovností dokazují, že platí: jíme kontrolovat, aby technologický postup měl smysl. také očima. Jejich aranže studené kuchyně vypadají lákavě. Co považují kuchařky za sváteční dezert? Pohodu u svačinky v době maturit zajišťují přípravou Mrkvový moučník se zakysanou smetanou nebo občerstvení pro vedení maturitních komisí. perník. Součástí menu může být i nápoj? Je stále stejný? Součástí menu ve školní jídelně musí být nápoj. To je dáno vyhláškou o školním stravování. Snažíme se to střídat, ale v podstatě je stejný. Kdo vymýšlí různá vegetariánská a zeleninová jídla v podobě salátů, které se objevují převážně v alternativní nabídce? To je kolektivní práce. Když některá z nás objeví nějaký zajímavý recept, zařadíme ho do jídelníčku.
Do fazolí po bretaňsku se přidává rajský protlak. Prozradíte nám nějakou netradiční recepturu našich předků? Objednávají si strávníci houbového kubu, kulajdu nebo šoulet? Recept na kulajdu, která je u strávníků oblíbená: Brambory nakrájené na kostky dáme vařit do osolené vody. Přidáme kmín, nové koření a bobkový list. Když jsou brambory skoro měkké, zalijeme je smetanou rozkvedlanou s moukou a povaříme. Potom polévku ochutíme rozsekaným koprem a doplníme vejci uvařenými natvrdo, které jsme drobně nakrájeli. Dochutíme octem a cukrem. Houbového kubu a šoulet si strávníci moc neobjednávají.
Co je největší specialitou naší kuchyně? Jaký je nejpracnější recept? Specialitou naší kuchyně jsou asi omáčky. Ty umí naše paní kuchařky skvěle. A nejpracnější jsou moučná jídla – buchty, buchtičky s krémem, bavorské vdolečky. Co vaří naše kuchařky nejraději? Špagety s masovou směsí.
Můžete jednoznačně určit, jaký je u nás polévkový hit? Na prvním místě určitě gulášovka, potom kyselica a slepičí polévka. Myslíte si, že v dnešním globalizovaném světě má význam používat místní receptury? Jak je pracné vytvořit nový recept pro školní jídelnu?
Neodmyslitelnou součástí typického menu v Česku jsou moučníky. Nejčastěji najdete na jídelníčku různé druhy koláčů. Podle historie recept na štrůdl pochází ještě z dob rakouského mocnářství. Tento dokladuje kulinářské umění našich kuchařek ze školní jídelny a chutnal i mlsounům.
Vybavení školní kuchyně vyhovuje kvantitou i kvalitou. Nádobí zde najdete jedině v nerezovém provedení.
Bezva občerstvení Malý, pikantní, chuťově zajímavý výrobek je nářez sýrové rolády, zdobený výraznou zeleninou.
Na otázky elektronicky odpovídala paní Jaromíra Kubišová. Text a fotografie: MA, Michal Řihák.
Koláž na pozadí: Michal Řihák s využitím archivu SPŠ Zlín a Icon Archive dostupné na webu
.
Maturitní rituály Když už víte, jak vypadá občerstvení ze studené kuchyně pro maturitní komise, pojďme se podívat kousek dál – mezi maturující studenty.
dičních formátech fotonástěnek umístěných ve výkladních skříních obchodů. Moderní doba přináší moderní témata stylizace: Obchodní elita, Dobrý ročník – stylizace výběrových vín, But first, let me take Selfie, Nekandidujeme – maturujeme. Pro maturitní tabla dokonce existuje soutěž, ve které má naše škola svého zástupce od stavařů ze 4. L. Najdete ji na Internetu: www.MaturitníTabla.cz
Mezi každoroční maturitní rituály zcela určitě patří loučení ve škole, maškarní průvod městem nebo maturitní tabla. Letos od naší školy po pečlivých přípravách vyrazila také skupina dětí květin ze zlaté éry hippies. Vtipné třídní prezentace maturantů vás pobaví na tra-
Text: Michal Řihák, MA Fotografie: MA, kolektivy 4. K a 4. L
Matematická soutěž Studentského časopisu Baťák Milí příznivci matematiky a obchodů s pečivem! V minulém čísle Baťáku jsme zveřejnili zadání soutěže, díky které jste mohli získat poukázky na nepeněžní odměny. Šlo o celkem tisíc korun, které jsme rozdělili mezi tři vylosované výherce.
Pro ty, kteří úlohu řešili, máme také správnou odpověď: V obchodě bylo na začátku 7 chlebů. Znamená to, že paní kuchařka koupila čtyři bochníky a po tomto nákupu zbyly tři chleby. Na další dva měl zálusk pan Novák a na paní Malou zbyl jeden.
Zmíněnými šťastlivci byli, tedy vlastně jsou: 1. Matěj Hrbáček z 1. G 2. Ondřej Trvaj ze 2. F 3. Kryštof Zlámal ze 2. F
Všem, kteří se do soutěže zapojili, děkujeme! Redakce
Celostátní matematická soutěž žáků středních odborných škol Jednoty českých matematiků a fyziků V pátek 28. března 2014 se aula E309 naší školy stala soutěžním střediskem. Sjeli se sem totiž účastníci 22. ročníku Celostátní matematické soutěže Jednoty českých matematiků a fyziků. Soutěže se na jednotlivých střediscích po celé České republice účastnilo 1366 žáků středních odborných škol, kteří byli rozděleni do sedmi kategorií. Naší školy se týkaly 4 kategorie pro maturitní studijní obory. Soutěž je charakteristická svým způsobem vyhodnocování. Protože se jedná o celostátní kolo, práce z jednotlivých soutěžních středisek jsou shromážděny a vyhodnoceny společně, a to také s ohledem na čas, který každý z řešitelů potřeboval. O záležitosti spojené s touto akcí se na průmyslovce stará paní učitelka Hana Dírerová a vybráni jsou vždy dva zástupci z každého ročníku. V našem případě se nejčastěji zapojují žáci technického lycea.
Bez starostí můžeme napsat, že letošní ročník byl velmi vydařený, neboť se hned čtyři reprezentanti umístili ve svých kategoriích na předních deseti příčkách. V kategorii prvních ročníků obsadil mezi 318 účastníky druhé místo Jakub Matějík z 1. G. V kategorii třetích ročníků obsadil mezi 267 účastníky první místo Michal Řihák ze 3. G. A konečně dva úspěchy v kategorii VII. Mezi 187 účastníky ze čtvrtých ročníků totiž obsadil Tomáš Zahradníček (4. H) osmé a Lukáš Cakl (4. G) deváté místo. Všem reprezentantům patří gratulace i vřelý dík za vzornou reprezentaci školy! Michal Řihák
Sláva, nazdar výletu! A kde že jsme to vlastně byli? V rámci výměnného pobytu s naší partnerskou školou v Izegemu se studenti 2. a 3. ročníků v květnu zúčastnili oblíbeného dvanáctidenního pobytu v Belgii. Mini-Europe s modely více než 350 známých evropských budov
marádi v Izegemu. Po bouřlivém přivítání se studenti rozjeli do hostitelských rodin. V následujících dnech jsme absolvovali úžasný program: návštěvu pivovaru Rodenbach – prohlídka se samozřejmě neobešla bez ochutnávky zde vyráběného moku, historické „Benátky severu“ Bruggy, deštivý Asmterdam, Ypry – toto městečko nechvalně vstoupilo do dějin během 1. světové války, neboť zde byl poprvé použit jedovatý plyn Yperit. Dále nás čekal studentský starobylý Gent, na zpáteční cestě pak největší evropský lodní výtah Strépy – Thieu a hlavní město Lucemburského vévodství Lucemburk. I navzdory počasí, které nám vůbec nepřálo, doufáme, že se studentům pobyt v Belgii líbil a věříme, že budou mít nač vzpomínat! No a pro ty, kteří, by měli zájem v příštím či přespříštím školním roce vyzkoušet, jaké je to žít v cizí zemi, přinášíme několik základních frází. I když Vám samozřejmě angličtina zcela jistě postačí.
Jako první jsme zavítali do hlavního města - Bruselu, kde jsme navštívili Atomium, Mini-Europe, náměstí GrandPlace, Parlamentarium i budovu Evropského parlamentu. Náš milý český průvodce, který, jak nám na sebe prozradil, hovoří plynně 13 cizími jazyky, se nebál pustit se studenty do debaty ani na tak ožehavé téma, jako je například přijetí Eura v naší zemi. Druhý den nás již netrpělivě očekávali naši ka-
Ahoj
Hallo / Dag
Dobrý den
Goeden dag
Neumím holandsky. Nerozumím. Na zdraví!
Ik spreek geen Nederlands. Ik begrijb het niet. Proost!
Dobrou noc.
Welterusten
Redakce / KA
Lodní výtahy Strépy – Thieu. Byly jednou dvě řeky Šelda a Máza, které se téměř potkaly ve Valonsku. Jenže jak překonat třiasedmdesátimetrový rozdíl mezi koryty?
Sláva, nazdar výletu!
Bruggy – právem nazývané „Benátky severu“
Jak by se vám líbilo studovat v Gentu?
Z umění komiksového
V hodinách angličtiny lze vymyslet nejrůznější činnosti! Nevěříte? Na základě přečtených knížek můžete s pomocí internetové aplikace vytvořit komiks s nápaditým příběhem. Ten, který vidíte nalevo, vznikl v hodině paní učitelky Jitky Kadlečíkové. Poznáte, o který historický příběh se jedná?
Redakce / KA
Centrum polymerních systémů Člověk bydlí v nějakém domě, pracuje v nějaké průmyslové budově a s architekturou se setkává každý den na každém kroku. Ale jak ji vnímá? Někdy je těžké popsat a pochopit charakter a účel nově vznikajících staveb. Pomůže nám, když se pokusíme věnovat pozornost určitým typickým znakům? Posoudíme pak lépe význam a hodnotu stavby? Na tyto a další otázky si mohou nejen studenti stavaři, ale i ostatní žáci naší školy najít odpověď v rozhovoru pana Josefa Kužely, učitele odborné praxe SPŠ Zlín, se stavaři na stavbě Centra polymerních
systémů před naší školou. Toto nové moderní centrum má navázat na průmyslové tradice baťovského města. Výzkum týmu vědeckých pracovníků z celého světa bude zaměřen na nové revoluční polymerní materiály, nanovlákna, materiály pro biomedicínu apod. Na výstavbu Centra polymerních systémů, výukově laboratorního a výzkumného centra pro UTB ve Zlíně, univerzita získala také dotace z evropských fondů. Celkový rozpočet projektu činí více než 754 milionů korun. Po architektonické stránce moderní průmyslová stavba zapadá do celkového rázu architektury města svou racionální estetikou bez zbytečných okrasných ornamentů.
Garanti projektu stavby Generální projektant: Project Building s.r.o. – Erbenova 8, Brno – autorský dozor stavby Investor: UTB Zlín, TGM – technický dozor HIP Martin Šimek a Zdeněk Hoza Koordinátor BOZP: Jiří Ponížil, zástupce investora BOZP Generální dodavatel: GEMO Olomouc s. r. o., Dlouhá 562/22. Hlavní zhotovitel stavby byl vybrán dle výsledků veřejné soutěže. Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Radek Nepustil Stavbyvedoucí: Ing. Radek Vašulka a další 4 stavbyvedoucí Koordinátor TZB: Ing. Osvald Sýkora (technické zařízení budov) BOZP: Ing. Jakub Tlampka – technik BOZP a PO Geodetické práce vytyčovací a vyměřovací GEOTROP: Ing. Žáček, Tomáš Pavelka Realizace stavebních prací: duben 2013 – konec září 2014 Technická charakteristika stavby Objekt je řešen jako monolitický železobetonový skelet. Je založen na hlubinných vrtaných pilotech do hloubky až 16 m, o průměru 0,6; 0,9; 1,2 m. Nad piloty a plošně na terénu je proveden podkladní beton tloušťky 150 mm, vyztužen kari sítí s oky 150 x 150 mm, v průměru 6 mm. Další vrstvou je vyrovnávací cementový potěr, geotextílie a fóliová hydroizolace, znovu pak vrstva geotextílie a ochranný cementový potěr. Dále je zde uložena armatura železobetonové základové desky tloušťky 350 mm. V místě hlavních tras kanalizace a parovodu jsou provedeny 4 snížené kanály, kde se sbíhají veškerá odpadní potrubí a různé připojovací a propojovací kabely, chráničky pro různé rozvody objektu. V celé ploše podlah je proveden štěrkový zásyp tloušťky 500 mm, ve kterém jsou uloženy všechny potřebné rozvody. Podlahu ve všech místnostech 1. podlaží tvoří železobetonová deska tloušťky 200 mm, finálně upravena hlazením a broušením. Svislé nosné konstrukce tvoří železobetonové pilíře550 x 550 mm a 600 x 600 mm v dvoupodlažní laboratoři
v daném osovém modulu, založeny na železobetonové základové desce. Obvodové stěny tloušťky 250 mm jsou ze železobetonu. Na všechny konstrukce bylo použito systémové bednění Peri a Doka. Vodorovné konstrukce tvoří železobetonové monolitické stropní desky tloušťky 250 mm, uložené na stěnách železobetonového skeletu a pilířích. Nad laboratoří jsou provedeny železobetonové průvlaky a z pilířů vyčnívají konzolovitě sedla pro montáž portálového jeřábu. Celkové množství spotřebovaného betonu různých pevnostních tříd činí asi 9 500 metrů krychlových (dodavatel Zapa beton Malenovice) a 850 tun oceli různé pevnosti. Dispoziční řešení Objekt je rozdělen na administrativní pětipodlažní trakt a laboratorní trakt (5 podlaží, 6. n. p. strojovna UT). Propojení traktů je provedeno centrálním šestiúhelníkovým schodištěm. Vnitřní dělící stěny jsou vyzděny z keramických tvárnic Porotherm tloušťky 80; 115; 190 mm. V místě s vyššími akustickými požadavky jsou příčky vyzděny z akustických keramických tvárnic tloušťky 190; 240; 300 mm opatřených omítkou.
Obvodový plášť Ten je tvořen provětranou vanou skleněnou fasádou. Některé části fasády jsou z lícových cihel a pohledového betonu. Výplně okenních a dveřních otvorů jsou hliníkové, zasklení trojsklem. Zateplení objektu je provedeno polskou minerální vatou Rockwool tloušťky 160 mm a 200 mm. Střešní konstrukce je navržena jako jednoplášťová nevětraná plocha zelené střechy. Tloušťka izolace je 240 mm. Nad pátým a šestým podlažím je jednoplášťová nevětraná střecha v konečné úpravě z fólie PVC, nad čtvrtým podlažím je střecha tvořena z asfaltových pásů. Nad centrálním schodištěm je realizováno zastřešení šestiúhelníkovým hliníkovým světlíkem. Dále je na střeše provedena podtlaková dešťová kanalizace. Podlahové konstrukce v těžkých laboratořích 1. p. p. jsou železobetonové, vyztužené rozptýlenou výztuží (drátkobeton). V lehkých provozech je podlaha provedena s tepelnou izolací polystyrenem tloušťky 50 mm a nášlapná vrstva má epoxidovou stěrku. V ostatních podlažích bude nášlapná vrstva PVC dlažby, stěrka dle účelu a využití místností. V objektu jsou dva osobní a jeden nákladní výtah. Na střeše je instalována ocelová konstrukce, opláštěná Kingspan panely, sloužící jako strojovna vzduchotechni-
ky a ústředního topení. Mimo objekt je současně budován nový parovod pro naši školu.
Informace o mechanizaci a provozu stavby Na stavbě do května 2014 pracovaly dva jeřáby značky Liebherr 90–EC a 200-EC, uložené na vrtaných pilotech a železobetonových roštech, bodově osazeny na líci stavební jámy, vzdáleny 2 m od budoucího líce objektu. Vyložení 60 m a 47 m, výška háku 33,6 m a 41,7 m. Nosnost 60 m / 2400 kg a nosnost 42,5 m / 1550 kg. Maximální nosnost je na délce 22,7 m / 10 000 kg a na délce 16,6 m / 6000 kg. Složitá a náročná montáž i demontáž těchto jeřábů byla prováděna autojeřábem „Felbermayr“ rakouské firmy. Před započetím vlastní stavby se prováděly přeložky inženýrských sítí (slaboproud, VN kabelů a NN, veřejného osvětlení, kanalizace, vodovodu, plynovodu a parovodu). Stavba probíhá bez přerušení silničního provozu v pracovní době od 6.00 – 19.00, včetně sobot, nedělí a svátků a počet pracovníků různých profesí čítá denně 100140 osob.
Jak bude vypadat okolí stavby? V rámci výstavby projektu řešíme i okolí budovy. Budou zde plochy zpevněných parkovišť před kolejemi UTB a plochami s nově realizovanou výsadbou, včetně zelených střech ve vnitřních atriích objektu. Co byl pro stavbaře nejtěžší úkol? Jaký pracovní výkon? Jaká bude délka životnosti stavby? Nejtěžším úkolem je vyrovnat se s nedostatečným prostorem pro zařízení staveniště a skládky materiálů, s nutností zachovat přístup veřejnosti kolem stavby, a to za plného provozu, ve dne i v noci. Železobetonový objekt by měl mít životnost minimálně 250 let. Průmyslová architektura není stavěna se záměrem, aby se v budoucnosti stala historickou a obdivovanou památkou. Ale i industriální stavba může být posuzována estetickými měřítky. Je také přirozené, že vzbuzuje zájem studentů stavební průmyslovky, je to jejich budoucí profese. A předpokládejme, že tato nová stavba se stane výraznou dominantou moderní architektury města v těsném sousedství naší školy.
K závěrečné bilanci rozhovoru se stavaři redakce přidala několik doplňujících otázek ke konečnému vzhledu stavby: Jak hodnotí obtížnost a náročnost stavby její stavbyvedoucí? Podařilo se mu dodržet harmonogram prací? Stavba je obtížná, zejména ve smyslu technologického vybavení a provozních souborů. Případné zdržení dílčích termínů se daří postupně dohánět. Předpokládáme, že konečný termín dokončení stavby bude dodržen (říjen 2014). Kolik skleněných ploch, oken bude stavba mít? Bude mít budova dokonalou zvukovou izolaci od pouličního provozu? Prosklená fasáda je navržená z poloviny obvodového pláště. Skleněný obklad zaujímá plochu přibližně 2 200 metrů čtverečních. Je navržen v odstínu bílé a žluté. Akustika obvodového pláště je navržená v souladu s požadavky příslušných norem. Jaké jsou zvláštnosti fasády? Jaká bude její údržba? Zvláštností je především její členitost a grafika. Povrchové materiály jsou samočistitelné.
Text: MA, Josef Kužela Fotografie: MA, Michal Řihák
Zážitky z praxe Během posledních čtrnácti květnových dní naše průmyslovka poněkud zela prázdnotou. Kromě maturantů absolvovala vyučování totiž jen třída prvního ročníku technického lycea. Všichni zbylí se vydali na souvislou praxi do různých firem.
Na webových stránkách školy vyšla spousta dokumentů, jejichž vyplnění a potvrzení bylo potřeba zajistit. A teď se můžete podívat, jak to vypadá, když se vše dovede do zdárného konce…
Účelem odborné praxe je především ověření teoreticky nabytých znalostí ze školy. Jako příznivé efekty mohou působit také: Zdokonalování v oboru studia Získávání pracovních návyků Zjištění informací o chodu společnosti
každému přinese čtrnáctidenní změna pracovního prostředí. A tak nelze pochybovat o mnoha výhodách souvislé praxe, ať jsou popsané ve zprávě v Baťáku otisklé, nebo ne. Anebo si své výhody sami vymyslete – vždyť zdravé fantazii se meze nekladou!
Mezi žáky je častý také pocit „oddechu od školy“. Byť se to může zdát jako snaha o vyklouznutí ze školních povinností, jednoznačnou skutečností je prospěch, který
Michal Řihák S laskavým svolením Ing. Martina Krkošky
Byli jsme v muzeu Píše se sobota 3. května. Sedíme, společně s mojí mámou, v osobním vlaku do Kroměříže, který před pár minutami odjel z Hulína. V Kroměříži si chceme po dlouhé době prohlédnout alespoň pár z mnoha památek, kterými je toto město ozdobeno. Hlavně ale plánujeme navštívit naši babičku. Krajina ubíhá, a vlak už pomalu brzdí do cíle naší cesty. Je 8:35. Po necelých osmi minutách jízdy jsme zastavili v našem cíli – Kroměříži. Spolu s davem lidí vystupujeme z vlaku a jdeme směrem k východu z nádraží. Když v tom uslyším slavnostní fanfáry. Můj zrak se upíná tím směrem, odkud zvuky přicházejí. Malá skupina hudebníků, stojící na trávníku poblíž železničního depa s točnou, ohlašuje děj, který se má odehrát v následujících minutách. Má proběhnout slavnostní otevření nového železničního muzea Moravy - prvního československého Výukového střediska pro železniční zaměstnance. Přemlouvám maminku, abychom těch deset minut ještě na nádraží vydrželi. Přidáváme se tedy
k hojnému davu podobně zvědavých kolemjdoucích. Pozorujeme dobově oděné ostrostřelce, kteří stojí v pozoru před muzeem. Za tři minuty vše vypukne… A velká sláva již započala. Před naše zraky vystupují aktéři scénky, která má předejít samotnému otevření. Dva muži v modré košili natahují přede dveřmi stužku, avšak doprostřed betonového plácku vstupuje dobově oděný železničář a uvádí samotného vrchního radu státních drah Ing. Josefa Němce s chotí, který nás přivítal krátkým proslovem. Pan vrchní rada domluvil, přestřihl stuhu, ostrostřelci vypálili slavnostní salvu. Prostá selská děvečka nabízí chléb se solí. Nezbývá, než se pustit do samotné prohlídky muzea. Vcházíme do první, vetší místnosti. Hned u vchodu nás vítá osobní pokladna se zásobníkem lepenkových jízdenek a kompostérem, přístrojem na jejich označování
datem platnosti. Nesmí chybět prosklené okénko a trezor, jehož způsob otevírání by patrně byl pro mnohé zloděje oříškem. Opodál stojí největší lákadlo muzea – elektromechanické staniční zabezpečovací zařízení z minulého století, jehož obsluhu jsme si sami vyzkoušeli. Na řídicím přístroji, umístěném v dopravní kanceláři, a závislém přístroji, umístěném na stavědle, jsme nejenže zjistili, že k tomu, aby vlak mohl odjet ze stanice, se musí udělat mnohem víc, než jen přijít na peron, zapískat a zvednout výpravku, ale také jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to před sedmdesáti lety bylo postavit vlakovou cestu na tomto přístroji, jenž je v dnešní době nahrazen jedním z nejmodernějších zabezpečovacích zařízení ESA 11. Nutno ale dodat, že, jak se se dozvídáme, elektromechaniky jsou po celé České republice zastoupeny zhruba ještě ve 200 kusech, nejblíže však v Kojetíně, kde slouží od roku 1919 dodnes. Hned vedle tohoto zajímavého přístroje, který je mimo jiné unikátní tím, že si elektřinu vyrábí sám a není závislý na přívodu elektrické energie, se nám nabízí pohled do pomyslné dopravní kanceláře. Na stěně si můžeme přečíst výňatek z historie železnic na Kroměřížsku. Ve vitrínách, které stojí uprostřed místnosti, spatříme předměty, které jsou důležité pro provoz a zabezpečení železnice, nicméně jsou to předměty, které nám jsou vesměs neznámé.
První část prohlídky máme za sebou, a jdeme se podívat do druhé, o trochu menší, avšak neméně zajímavé místnosti, která je, jak se dozvídáme, zaměřená z větší části na lokomotivy a vozy na železnici. Prohlížíme si rychloměry, písty, ale i brzdiče a komponenty nutné k osvětlování mechanických návěstidel. Největší dominantou této místnosti je starý, avšak dodnes funkční telegraf. Po ukončení prohlídky tohoto velmi zajímavého muzea náš pohled upoutává plakát, který oznamuje, že dnes, 3. května, bude právě při příležitosti slavnostního otevření muzea, jezdit po Kroměříži historický autobus ŠL 11 z roku 1978. Neváháme tedy a míříme před výpravní budovu kroměřížské stanice, odkud má autobus odjíždět. Ten před budovou už čeká a my jen na poslední chvíli stíháme nastoupit. Přestože byl autobus celkem plný, našli jsme místo k sezení a cestu Kroměříží si užili. Vystupujeme na zastávce Zachar, kvůli svému hlavnímu plánu – navštívit mou babičku, která už nás vyhlíží. Po krátkém přivítání usedáme do pohodlného křesla a babička chce, abychom jí povyprávěli, co jsme cestou všechno zažili. A já začínám: „Byli jsme v muzeu…“ Slohová práce, fotografie na pozadí: Dominik Řihák Fotografie: Stanislav Plachý, Dominik Řihák Kroměřížská dráha, o. s. (www.prototypy.cz/KMD/muzeum)
Novinky mezi zlínskými trolejbusy
Takový pohled se nám naskýtá v ulicích Zlína už 24 let. Zanedlouho by tento výjev mohl být výjimkou…
Letos tomu je 70 let, co ulicemi Zlína začal jezdit první trolejbus značky FBW-ČKD. Za tu dobu se zde stačilo vystřídat několik desítek typů trolejbusů.
Rok výroby: Počet kusů: Délka: Nízkopodlažnost: Počet × výkon trakčních motorů: Typ elektromotoru: Regulace výkonu: Poměr výkonu a hmotnosti: Obsaditelnost: Dieselagregát: Klimatizace:
V současné době disponuje Dopravní společnost Zlín – Otrokovice, která obstarává provoz celkem 13 linek trolejbusové dopravy, celkovým počtem 20 jednodílných a 37 dvoučlánkových trolejbusů. Nejnovější z jednodílných vozidel jsou trolejbusy typu Škoda 26 Tr Solaris a Škoda 24 TrBT Irísbus Citelis. Z dvoučlánkových jsou to poté vozy Škoda 27 Tr Solaris a Škoda 25 TrBT Irisbus Citelis.
Někteří cestující preferují nové vozy, jiní zase ty staré. A jak bychom je rozsoudili? Inu, není to zase až tak lehké. Pojďme se podívat na základní parametry všech typů vozidel, které jsou v současné době v DSZO provozovány, abychom mohli říci, o kolik jsou ty „nové“ trolejbusy lepší než ty „staré“:
Jednočlánkové vozy Škoda 14 TrM Škoda 24 TrBT Citelis 1995 2013, 2014 2 3 11,34 m 11,99 m NE 100% 1 × 120 kW 1 × 210 kW Stejnosměrný Střídavý asynchronní Tyristorová pulzní IGBT tranzistory -1 11,5 W∙kg 18,26 W∙kg-1 60 osob 71 osob NE ANO NE NE
Škoda 26 Tr Solaris 2013, 2014 2 12 m 100% 1 × 160 kW Střídavý asynchronní IGBT tranzistory 13,33 W∙kg-1 75 osob NE ANO
Rok výroby: Počet kusů: Délka: Nízkopodlažnost: Počet × výkon trakčních motorů: Typ elektromotoru: Regulace výkonu: Poměr výkonu a hmotnosti: Obsaditelnost: Dieselagregát: Klimatizace:
Dvoučlánkové vozy Škoda 15 TrM Škoda 25 TrBT Citelis 1995 - 2001 2007 - 2013 17 5 17,36 m 17,9 m NE 100% 2 × 120 kW 1 × 250 kW Stejnosměrný Střídavý asynchronní Tyristorová pulzní IGBT tranzistory -1 14,63 W∙kg 12,83 W∙kg-1 105 osob 110 osob NE ANO NE NE
Škoda 27 Tr Solaris 2013, 2014 6 18 m 100% 1 × 240 kW Střídavý asynchronní IGBT tranzistory 10,43 W∙kg-1 126 osob NE ANO
Pozn.: Údaje platí pro ty vozy, které jsou součástí vozového parku DSZO.
Jak vidíte, tak po technické stránce nelze ani pod důkladnějším zkoumání jednoduše určit, který trolejbus je lepší. Z celkového hlediska by byla nejlepší u jednočlánkových vozů kombinace vozu Škoda 24TrBT s klimatizací, u dvoučlánkových kombinace vozu Škoda 25TrBT s klimatizací. Oficiálním důvodem nemožnosti kombinace vozu s dieselagregátem a klimatizací je příliš vysoká hmotnost na nápravu. Plzeňská Škoda však tuto variantu je ochotna vyrobit – takto vybavené vozy jsou dodávány do bulharské Sofie.
Po něm byly postupně dodány vozy evidenčních čísel 402 až 409 typu Škoda 25 TrA a Škoda 25 TrBT. O něco dříve, v letech 2004 – 2006, byly však dodávány „krátké“ vozy typu Škoda 24 Tr Irisbus Citybus a Škoda 24 TrA Irisbus Citelis evidenčních čísel 201 až 214. „Druhou vlnu“ obnovy představují vozy typů Škoda 24 TrBT Irisbus Citelis, Škoda 25 TrBT Irisbus Citelis, Škoda 26 Tr Solaris a Škoda 27 Tr Solaris. Jako první z této série, mající za úkol „vystrnadit“ ze zlínských ulic středopodlažní zastaralé vozy typů Škoda 14 Tr, Škoda 14 TrM, Škoda 15 Tr a Škoda 15 TrM, byl dodán vůz Škoda 25 TrBT, který nese evidenční číslo 410.
A jak se do Zlína tyto nové trolejbusy dostaly? Důvodem je obnova vozového parku. Od roku 2011, kdy DSZO vyřadilo autobusy typu SOR B 9,5, jsou všechny autobusy provozované DSZO nízkopodlažní. A stejná snaha je i u trolejbusů – aby všechny trolejbusy byly alespoň z části nízkopodlažní. Prvním článkovým vozem, který přispěl k obnově trolejbusové části vozového parku, byl vůz Škoda 25 Tr Irisbus Citybus evidenčního čísla 401 dodaný v roce 2005.
Trolejbus Škoda 25 TrBT Irisbus Citelis evidenčního čísla 411 v Otrokovicích u železniční stanice
V současné době jsou již vozy „2. vlny obnovy“ dodány takto: Typ vozu: Počet dodaných kusů Škoda 24 TrBT 3 Škoda 25 TrBT 2 Škoda 26 Tr 3 Škoda 27 Tr 8
generacím ukázali, co spolehlivě po dlouhá léta obstarávalo provoz ve Zlíně. Proto jsou snahy o zachování alespoň jednoho vozu, který by reprezentoval společně s trolejbusem 9Tr (který se na poslední chvíli podařilo získat z Mariánských Lázní) minulé generace trolejbusové dopravy.
Prozatím je tedy dodáno celkem 16 trolejbusů z celkem 25.
Trolejbus Škoda 27 Tr Solaris evidenčního čísla 455 v Otrokovicích u železniční stanice
Vize budoucnosti Po dodání všech „nových“ trolejbusů by měl být vozový park DSZO složen především z nízkopodlažních vozidel. Část z nich by měly tvořit vozy s klimatizací, druhou část poté vozy s pomocným dieselagregátem, který by se kromě popojíždění po vozovně využíval také na linky, které mají zajíždět mimo trolejové vedení (dnes linky 3, 11, 12 a 70Q). Ačkoliv je hlavní vizí budoucnosti úplné vyřazení vozů Škoda 14 TrM a Škoda 15 TrM z pravidelného provozu, tak je třeba myslet na to, abychom budoucím
Trolejbus Škoda 27 Tr Solaris evidenčního čísla 451 na nádvoří zlínské vozovny
Dominik Řihák
Blížíme se k prázdninám Právě zdoláváte dvacátou prvou a poslední stránku Baťáku, který vychází v červnu 2014. Všude převládá už letní nálada, a tak, pokud Vás ještě nezasáhla, ji posíláme i k Vám… Na prázdniny můžete vymyslet program opravdu nejrůznější – od Středozemního moře přes napajedelský Pahrbek až po slovenské Vysoké Tatry. Kdo nemíní lenošit, samozřejmě se vydá na brigádu. Ať už Vás během následujících měsíců čeká opravdu cokoliv, přejeme všem učitelům a žákům ze školy i čtenářům ryze internetovým, aby je potkávalo jen to dobré. Příjemné prožití letních prázdnin v roce 2014 přeje redakce studentského časopisu Baťák!
