BA (Hons) Ekonomika a management Bc. Ekonomika a management Double Degree BA (Hons) Právo a ekonomika. 1. ročník. Ekonomie. (learning package)

BA (Hons) Ekonomika a management Bc. Ekonomika a management Double Degree BA (Hons) Právo a ekonomika

1. ročník

Ekonomie (learning package)

Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA

Autor tohoto studijního materiálu prohlašuje, že tento zpracoval v souladu s mezinárodními autorskými právy. Autor se zavazuje uhradit veškerou škodu vzniklou jejich případným porušením.

Ekonomie (learning package)© Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA Rok vydání: 2013 [email protected]

Obsah 1

Základní informace o modulu ................................................................................................. 4 1.1

Vyučující modulu ...............................................................................................................4

1.2

Cíl výuky v modulu ............................................................................................................5

1.3

Struktura přednášek modulu ..............................................................................................6

1.4

Hodnocení a jeho kritéria ...................................................................................................8

1.4.1 1.4.2 1.4.3

1.5 2

Písemná zkouška (řešeno na PC) ................................................................................................. 8 Popis charakteru písemné zkoušky .............................................................................................. 9 Kritéria hodnocení písemné zkoušky ............................................................................................ 9

Studijní literatura ............................................................................................................ 10 Doplňující studijní materiál ....................................................................................................11

BIBS – vysoká škola

3

1 Základní informace o modulu 1.1 Vyučující modulu Jméno

Telefon

E-mail

GARANT MODULU doc. Ing. Miloslav Keřkovský , CSc., MBA VEDOUCÍ MODULU Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA

Studijní oddělení 545 242 583

[email protected]

Krátké představení vedoucího modulu: Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA byl studentem VUT v Brně od roku 1995. V roce 1998 obhájil bakalářskou práci na Fakultě elektrotechniky a informatiky. Poté se stal studentem magisterského studijního programu Fakulty podnikatelské. Zde dokončil studium v roce 2001 statní závěrečnou zkouškou. Od roku 2001 se stal interním doktorandem na Ústavu ekonomiky a managementu FP VUT v Brně. Od roku 2002 je na téže fakultě asistentem. V roce 2005 obhájil disertační práci na téma „Návrh metodiky pro hodnocení environmentálních investic“. Od roku 2003 studoval manažerské studium MBA ve spolupráci VUT v Brně a Dominican university of Chicago, které zakončil v roce 2005. Je autorem několika odborných knih z oblasti Mikroekonomie a Podnikové ekonomiky. V současné době působí jako zástupce ředitele na Ústavu ekonomiky FP VUT v Brně. Jeho specializací je oblast teoretické ekonomie, konkrétně mikroekonomie. Ve svém pedagogickém působení vyučuje i na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně a Provozně – ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

4


1.2 Cíl výuky v modulu Obecné cíle výuky v modulu: Získání znalostí základních zákonitostí ekonomie s cílem jejich uplatnění při studiu v navazujících odborných předmětech a při řešení problémů a z praxe. Uvědomění si významu makroekonomie a mikroekonomie z hlediska využití jejích poznatků při řešení praktických problémů podnikání a managementu. Rozvinutí schopností analyzovat řízení v konkrétní organizaci uplatněním poznatků ekonomie a navrhovat opatření na zlepšení stávajícího stavu, zaměřená zejména na:

•

rozpoznávání potřeb zákazníka,

•

stanovení optimální cenové politiky a cen,

•

optimalizaci výrobních nákladů v souladu s přijatou strategií,

•

zajišťování výrobních faktorů pro uspokojení poptávky, rozvíjení a zlepšování podmínek pro výrobu a dodávky zboží a poskytování služeb.

•

celkové podmínky makroekonomické rovnováhy

Rozvoj osobních znalostí a dovedností studentů, co by měl student po absolvování modulu znát/dokázat:

•

Chápat ekonomickou podstatu rozhodovacích procesů a správně identifikovat zdroje informací potřebných pro rozhodování.

•

Správně analyzovat shromážděné informace, získané poznatky kriticky hodnotit a vyvozovat z nich relevantní závěry.

•

Využívat poznatky ekonomie při strategické analýze a formulaci strategií.

•

Využívat poznatky ekonomie při predikci vývoje ekonomického prostředí.


5

1.3 Struktura přednášek modulu Téma číslo

Přednášená látka

1

Úvod, vysvětlení požadavků ke zkoušce

2

Výroba, vzácnost ekonomických zdrojů a problém jejich alokace Výroba, statky, služby Výrobní faktory - půda, práce, kapitál Vzácnost výrobních faktorů Problém alokace vzácných statků Náklady obětované příležitosti. Zákon klesajících výnosů Výnosy z rozsahu

3

Nabídka, poptávka a tržní cena Nabídka a zákon rostoucí nabídky Poptávka a zákon klesající poptávky Cena, tržní a rovnovážná cena Cenová pružnost nabídky Cenová pružnost poptávky Křížově-cenová pružnost poptávky Příjmová pružnost poptávky Změny křivek poptávky a nabídky v důsledku změn necenových faktorů Prognózování vývoje trhu

4

Teorie chování firmy Náklady a jejich členění Náklady v krátkém a dlouhém časovém období Úspory a ztráty ze změn objemu výroby Příjmy a jejich členění Dokonalá a nedokonalá konkurence Zisk Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci Bod vyrovnání, break-even analýza Podmínka ukončení činnosti firmy, Firma v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol Monopolní cena, monopolní zisk Křivka nabídky monopolu Monopolní moc

6


Společenská neefektivnost monopolu Funkce státu při ochraně hospodářské soutěže 5

Teorie chování spotřebitele Užitečnost zboží pro spotřebitele Zákon klesající mezní užitečnosti Rovnováha spotřebitele Spotřebitelský přebytek Změny křivek mezní užitečnosti v důsledku změn důchodů. Stanovení rovnováhy spotřebitele pomocí indiferenčních křivek Substituční, důchodový a cenový efekt a jejich vyjádření pomocí indiferenčních křivek

6

Trhy výrobních faktorů Rovnováha na trhu výrobních faktorů Cenová pružnost poptávky po výrobních faktorech Půda a pozemková renta Trh práce Trh kapitálu

7

Základní makroekonomické pojmy a mechanismy Historie a vývoj ekonomických teorií makroekonomie Křivky výrobních možností Vliv ekonomického růstu na průběh křivky KVM Efekty ze specializace

8

Agregátní nabídka a poptávka Faktory působící na agregátní nabídku a poptávku Vládní opatření ve vztahu k agregátní nabídce a poptávce

10

Veličiny typu důchod a produkt Způsoby měření

11

Klasický model makroekonomické rovnováhy Keynesiánský model

12

Peněžní nabídka Monetární politika

13 14 15

Trh práce a nezaměstnanost Inflace a predikce inflace Fiskální politika


7

1.4 Hodnocení a jeho kritéria 1.4.1

Písemná zkouška (řešeno na PC)

váha v celkovém hodnocení 100%: Předpokládá se znalost přednesené látky a schopnost uplatnit teoretické poznatky při řešení úloh obtížnosti srovnatelné s úlohami uvedenými na přednáškách či ve studijních příručkách.

•

Struktura okruhů otázek je následující:

Číslo okruhu otázek

Počet otázek vybraných do testu z okruhu

1

Úvod do mikroekonomie

3

3

9

2

Rovnováha na trhu zboží a služeb – otázky hodnocené pěti procentními body

5

2

10

3

Rovnováha na trhu zboží a služeb – otázky hodnocené třemi procentními body

3

2

6

4

Rovnováha firmy, dokonalá konkurence – otázky hodnocené pěti procentními body

5

1

5

5

Rovnováha firmy, dokonalá konkurence – otázky hodnocené třemi procentními body

3

2

6

6

Rovnováha firmy, nedokonalá konkurence – otázky hodnocené pěti procentními body

5

1

5

7

Rovnováha firmy, nedokonalá konkurence – otázky hodnocené třemi procentními body

3

2

6

3

1

3

5

1

5

10

Rovnováha na trhu výrobních faktorů – otázky hodnocené pěti procentními body

5

1

5

11

Úvod do makroekonomie

3

2

6

8

9

8

Název okruhu otázek

Počet bodů za správnou odpověď na jednu otázku v okruhu

Počet procentních bodů v celkovém hodnocení testu za otázky okruhu

Rovnováha spotřebitele – otázky hodnocené třemi procentními body Rovnováha na trhu výrobních faktorů – otázky hodnocené pěti procentními body


12

Agregátní nabídka a poptávka

3

2

6

13

HDP a způsob měření

3

2

6

14

Klasický model rovnováhy

3

2

6

15

Keynesiánský rovnováhy

3

2

6

16

Monetární politika

2

1

2

17

Trh práce a nezaměstnanost

3

1

3

18

Inflace a vlivy na ní působící

3

1

3

19

Fiskální politika

2

1

2

makroekonomické

model

ekonomické

Test celkem procentních bodů

1.4.2

100

Popis charakteru písemné zkoušky

•

Každý posluchač obdrží 30 otázek různé obtížnosti. Obtížnější otázky jsou hodnoceny větším počtem bodů. Z každé probrané kapitoly bude položena minimálně 1 otázka. Doba zpracování testu je 90 minut. Vždy je správná pouze jedna odpověď.

•

K vypracování je možno používat pouze psací potřeby a kalkulátor.

•

Není dovoleno používat poznámky, literaturu a napsané vzorce.

Zkouška z modulu v celkové váze hodnocení 100% probíhá v elektronické formě. Předpokládá se znalost přednesené látky a schopnost uplatnit aktivní poznatky. Hodnocení testu a jeho formální a obsahové náležitosti se řídí vnitřními předpisy školy, Provozním řadem PC učebny a interními postupy. Obsahové požadavky zkoušky jsou v souladu s obsahovou náplní modulu a řídí se vnitřními předpisy a studijním a zkušebním řádem školy. Testové otázky jsou rozděleny do jednotlivých okruhů, z nichž každý může mít různé bodové hodnocení. Správně zodpovězené otázky jsou hodnoceny plus body, za špatně zodpovězenou otázku se odečítá vždy 1 bod. V případě, že otázka zůstane nezodpovězena, je hodnocena 0 body.

1.4.3

Kritéria hodnocení písemné zkoušky

•

Dle správných odpovědí provede počítačový program součet bodů, které student získal.

•

Počet bodů bude s váhou 100 % započítán do celkového hodnocení studenta.

•

Příklad výpočtu: Student písemnou zkoušku absolvoval s počtem bodu 65. Výsledné hodnocení je 65*1 = 65%.


9

1.5 Studijní literatura 1.

KEŘKOVSKÝ, M., LUŇÁČEK, J. Mikroekonomie, Praha, C. H. Beck, 2012

2.

SAMUELSON, P.A. Ekonomie, vyd. Praha: Svoboda, 1995, ISBN: 80-205-0494-X.

3.

HOLMAN, R.: Ekonomie. Praha, C.H.Beck, 2000, ISBN 80-7179-255-1.

4.

FRANK, R. H.: Mikroekonomie a chování. Praha, (český překlad Svoboda, 1995), ISBN 80-2050438-9.

5.

SOUKUPOVÁ, J. a kol.: Mikroekonomie. Management Press, Praha, 1999, ISBN 80-7261-005-8.

6.

PEARCE, D. W. a kol.: MacMillanův slovník moderní ekonomie. Praha, Victoria, 1992, ISBN 80856-05-42-2.

7.

VLČEK, J. a kol.: Výkladový lexikon pojmů tržní ekonomiky. 1. vyd. Praha, Victoria Publishing, 1992, 215 s., ISBN 80-85605-26-0.

10


2

Doplňující studijní materiál

Ekonomie Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA

1

Základní informace o modulu Klasifikace předmětu • Vyučující modulu – Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA [email protected]

2

Písemná zkouška • Předpokládá se znalost přednesené látky a schopnost uplatnit teoretické poznatky při řešení úloh. • Každý posluchač obdrží 30 otázek různé obtížnosti, doba na zpracování testu je 90 minut. • Celkové hodnocení je dáno součtem získaných bodů. 3


11

Doporučená studijní literatura: • Základní studijní literatura: – KEŘKOVSKÝ, M., LUŇÁČEK, J., Mikroekonomie, Praha, C. H. Beck, 2012. – KLÍMA, J. : Makroekonomie,. Praha, Alfa, 2006. – Learning package – kopie slides použitých při přednášce. B.I.B.S. a.s. 2013

4

Další doporučená literatura: • SAMUELSON, P. A. - NORDHAUS, W.D.: Ekonomie. 1. vyd. Praha, svoboda 1991, 1011 s. • FRANK, R. H.: Mikroekonomie a chování. Praha, (český překlad Svoboda, 1995, 760 s.) ISBN 80-205-0438-9 • PEARCE, D. W. a kol.: MacMillanův slovník moderní ekonomie. Praha, Victoria, 1992, ISBN 80-856-05-42-2. • VLČEK, J. a kol.: Výkladový lexikon pojmů tržní ekonomiky. 1. vyd. Praha, Victoria Publishing, 1992, 215 s., ISBN 80-85605-26-0. • HOLMAN, R.: Ekonomie. Praha, C.H.Beck, 2000, ISBN 80-7179-255-1.

5

Úvod do Ekonomie

6

12


Ekonomie • Věda, "zkoumající, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny". • Smyslem ekonomie je odhalování zákonitostí ekonomických jevů a jejich formulace ve formě ekonomických zákonů.

7

Ekonomika či ekonomie? • Termíny ekonomie a ekonomika budeme považovat za rovnocenné • Pojem ekonomie se většinou používá pro teoretické disciplíny, či název vědního oboru. • Pojem ekonomika je používán pro převážně hospodářské aplikace.

8

Je ekonomie exaktní věda? • Je ekonomie schopna formulovat své zákony – zákony ekonomického chování člověka – stejně přesně a jednoznačně jako to dokáže například fyzika? • Ekonom – pozorovatel je v rozpacích, jak má formulovat např. zákon poptávky (vztah mezi cenou a nakupovaným množstvím), když se každý spotřebitel chová pokaždé trochu jinak? • Veličiny, které ovlivňují ekonomické chování člověka nejsou objektivně měřitelné. • Chování člověka je těžko předvídatelné, protože je ovlivněno subjektivními faktory, které nelze měřit. 9


13

Ekonomie – sociální věda • Ekonomie má svoji oblast zkoumání, využívá metod pozorování, třídění poznatků, experimentů a vědeckých důkazů pro formulaci principů a zákonitostí • Ekonomické principy a zákony se však liší od principů a zákonů přírodních věd, protože: * se zabývají zkoumáním systémů, v nichž hlavní roli hrají lidé, jejichž činnost se velmi těžce předpovídá * většinou není možné laboratorní testování, realitu není vhodné pro experimenty využívat. * modelovaná realita je většinou příliš složitá, proto musí být formulována její zjednodušení. 10

Ekonomie – věda politická • Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí, proto je zřejmě více než jiné vědy vědou politickou. • Politika ovlivňuje ekonomiku a výsledky ekonomiky mají zpětně dopad na osud politiků.

11

Předpoklad racionality chování lidí. • V ekonomii se většinou předpokládá, že lidská bytost, ať už jako spotřebitel nebo jako výrobce, se chová racionálně a že mají kompletní informace o všech možných rozhodnutích. • Racionální chování dále znamená, že se jednotlivci i skupiny chovají podle principu ekonomického optima: Jestliže R(X) > R(Y) pak dělej X, jinak dělej Y, kde: X a Y jsou možnosti rozhodnutí. 12

14


Koncept ekonomického optima • Racionální lidé jednají efektivně v zájmu cíle, který sledují v okamžiku volby, což konkrétně znamená, že: - výrobci usilují o maximalizaci svého zisku, resp. o max. návratnost investic - spotřebitelé chtějí maximalizovat svůj prospěch, resp. užitek plynoucí jim ze spotřeby zboží a služeb, - vláda chce maximalizovat blahobyt obyvatel svého státu. 13

Princip neviditelné ruky trhu • A. Smith: Bohatství národů: „Že se můžeme naobědvat, není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví, a nikdy jim nevykládáme o svých potřebách, nýbrž výhodách, které z toho budou mít.“ 14

Princip vzácnosti zdrojů • je jedním ze základních předpokladů ekonomie. Konkrétně znamená, že zdroje, které jsou v přírodě a ve společnosti k dispozici, obecně nestačí na uspokojení všech potřeb spotřebitelů a výrobců. • Základním problémem ekonomie je tedy nutnost volby 15


15

Vzácnost výrobních zdrojů (faktorů) a problém jejich alokace • •

volné statky vzácné statky,

• • •

co jakým způsobem pro koho 16

Makroekonomie • Zajímá se o takové kategorie, jako hrubý národní produkt, úroveň zaměstnanosti, inflace, ceny a rovněž fungování makro- ekonomických systémů, např. peněžních, a hospodářskou politiku států.

17

Mikroekonomie • se zabývá studiem individuálního chování základních elementů ekonomiky (jednotlivců, domácností, firem) a nebo jejích částí, fungováním trhů zboží a služeb, trhů výrobních faktorů.

18

16


Ekonomika • Ekonomiku lze obecně charakterizovat jako objekt výzkumů, uskutečňovaných v rámci ekonomie. • Z pohledu Ekonomie zde existují čtyři klíčové subjekty: Trhy zboží a služeb, trhy výrobních faktorů, "domácnosti" a "firmy". 19

Ekonomie zkoumá zejména rovnováhu • Rovnováha je stav, kdy aktéři účastnící se určité situace nemají důvod stávající stav měnit. • Zkoumá se například rovnováha trhu, firmy, domácnosti. 20

21


17

Výrobní faktory

22

Náklady, cena, tržby/výnosy • Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby výrobních faktorů vynaložených na výrobu/služby. • Cena je hodnota zboží/služby realizovaného na trhu. • Tržby/výnosy = souhrn hodnot zboží/služeb realizovaných na trhu.

23

Zisk • = Rozdíl mezi výnosy a náklady • V Ekonomii se předpokládá, že cílem podnikání (kritériem) je právě zisk a jeho maximalizace.

24

18


Výnosnost výrobních faktorů, produktivita • Ukazatel výnosnosti výrobních faktorů (V), vyjadřuje vztah mezi objemem vstupů (spotřebovaných výrobních faktorů - I) a výstupů (vyrobených vzácných statků - O). O V = -----I • Musí být z dlouhodobého hlediska větší než 1! 25

Náklady obětované příležitosti (opportunity costs) • Upřednostnění jedněch činností (výroby určitých statků) na úkor jiných znamená na jedné straně přínosy z těch činností, které jsou realizovány, na druhé straně ztráty z těch, které z důvodu omezených zdrojů (možností) uskutečněny být nemohou. Náklady odpovídající těmto ztrátám se nazývají náklady příležitosti (ozn. též náklady obětované příležitosti, angl. opportunity costs).

26

Náklady [tis. Kč] Prodej Materiál 60 Práce zaměst. 80 Odpisy 15 Ostatní výdaje 20 Hrubý zisk

Tržby a zisk [tis. Kč] 200

(175) 25 ? 27


19

Zohlednění opportunity costs? • Předpoklad: Opportunity costs práce vlastníka firmy jsou 35 tis. Kč / měs.

28

Náklady [tis. Kč] Prodej Materiál Práce zaměst. Odpisy Ostatní výdaje Opportunity cost vlastníkovy práce Hrubý zisk

Tržby a zisk [tis. Kč] 200

60 80 15 20 35

(210) - 10 ! 29

30

20


Zákon klesajících výnosů • Při postupném zvětšování spotřeby jednoho výrobního faktoru v kombinaci s pevně danými množstvími jiných výrobních faktorů začne výnosnost od jistého bodu klesat.

31

Výnosy z rozsahu • Budeme-li však zkoumat situaci, kdy i spotřeba ostatních výrobních faktorů roste, zjistíme, že zákon klesajících výnosů z rozsahu již neplatí. Výnosy mohou: - buď růst, - nebo klesat, - nebo mohou být konstantní. 32

Mikroekonomie

Jak fungují trhy zboží a služeb

33


33

21

34

V Ekonomii jde především o tržní informace. „Málo lidí si uvědomuje, že k výrobě brambor se lépe hodí noviny a tiskařský lis než motyka. Noviny nám povědí, kdo letos vypěstoval nejchutnější a nejplodnější brambory na světě a poradí, kolik jich máme zasázet příští rok a jakou cenu požadovat.“ (Tomáš Baťa: Úvahy a projevy. IŘ,Praha 1990, s. 119.) 35

Zákon rostoucí nabídky

36

22


Může být nabídka lineární?

37

Lze rozlišit: • celkovou nabídku (agregátní), představující souhrn všech statků s nimiž výrobci přicházejí na trh, • individuální nabídku, vyjadřující nabídku jednoho výrobce (resp. jedné firmy) a • tržní nabídku, představující souhrn individuálních nabídek na určitém vymezeném trhu.

38

Zákon klesající poptávky

Q1

Q2

Q3 39


23

CENA

D1

D2 D2

MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ 40

Poptávka?

CENA

D ????

MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ

41

A v praxi????

(LN 20.3.2008)

Údajně nejdražší šampaňské na světě ode dneška nabízí francouzská společnost Pernod Ricard, majitel Karlovarské Becherovky. Speciální kufřík se dvanácti lahvemi značky Perrier-Jouet stojí 50 tisíc eur, jedna láhev luxusního vína tak v přepočtu vyjde na více než 100 tisíc korun. K nejdražšímu šampaňskému se dostane jen úzká skupina zájemců. Podle Oliviera Cavila, mluvčího značky, si víno bude moci koupit stovka lidí z kategorie „superboháčů“ ve vybraných zemích. Prodej se tak omezí jen na Spojené státy, Británii, Japonsko, Čínu, Rusko, Švýcarsko a Francii. Každý z těchto států bude mít k dispozici přibližně 15 kufříků, tedy 180 lahví. Doposud držela rekord limitovaná série deseti třílitrových lahví Jéroboam značky Dom Pérignon. Během filmového festivalu v Cannes v roce 2005 se tyto třílitrové lahve prodávaly za 12 tisíc eur.

42

24


Jak se vyrábí superluxusní pleťový krém.

Dr.

Středa (dermatolog a podnikatel) v rozhovoru pro přílohu Pátek LN, 3.4.2009.

• Já například vyráběl regenerační krém s lysozymem, který v obchodě stál 135,- Kč. Obrátil se na mě kamarád s tím, že by chtěl prodávat kosmetiku, jestli bych mu nenamíchal nějaký nový krém. Nabídl jsem mu Středův regenerační krém, který dal do jiné lahvičky, oparfémoval ho a prodával nejdříve za dva, pak za čtyři a nakonec za šest tisíc Kč. A prodal jich mnohem víc, než já v době, kdy jsem ho prodával po těch 135,-Kč. Ženy jsou zkrátka přesvědčeny, že drahé krémy musejí fungovat. Proč by jinak byly tak drahé?

43

• Redaktorka: Já jsem také vyzkoušela spoustu kosmetických přípravků a teď používám Indulonu za 30,- Kč. Středa: Ta je nejlepší. V kůži stejně máme tzv. Schulzeho bariéru, která brání pronikání cizorodých látek. A protože všechny chemické složky jsou cizorodé, nic, co daný přípravek obsahuje, se do ní stejně nedostane. To přednáším na univerzitě. Posluchačky mě poslouchají s otevřenou pusou.

44

45


25

Demonstrace – výsledek uskutečněného průzkumu poptávky zdroj:Bílek, L.: Analýza pružnosti poptávky. Brno, 2001, FP VUT v Brně, písemná práce doktorandského studia.

Při analýze byla použita data z marketingového průzkumu tří firem (A, B, C) vyrábějících mléčné výrobky (jogurt bílý). Výzkumu se zúčastnilo přibližně 200 lidí, respondenti byly dotazováni na poptávku při měnící se ceně.

Tab. č. 4: výrobce A cena (Kč) 9,75 10,25 10,75 11,25 11,75 12,25 12,75 13,25 13,75 množství (ks) 175 185 195 190 175 140 130 100 95 elasticita -1,1 -1,1 0,6 1,9 5,3 1,9 6,8 1,4

46

Graf č. 1: Poptávkové křivky výrobců A, B, C 16

p (Kč)

14 12 10 8

výrobce A

6

výrobce B výrobce C

4

Polynomický ( výrobce C) Polynomický ( výrobce B)

2

Klouzavý průměr/2 ( výrobce A)

0 0

25

50

75

100

125

150

175

200

Q (ks)

47

Další průběh poptávky?

48

26


CENA

Zboží bez nějž se nelze obejít


CENA

Zboží bez nějž se lze obejít


CENA

Může poptávka protnout osu X?



27

52

Lze rozlišit: • celkovou poptávku (agregátní), představující souhrn všech zamýšlených koupí na trhu, • individuální poptávku, vyjadřující poptávku jediného kupujícího a • tržní poptávku, představující souhrn individuálních poptávek na určitém vymezeném trhu.

53

Jak lze identifikovat poptávku v praxi? 1. Interview 2. Ze statistických dat 3. Průzkumová prodejna 4. Fiktivní nákupy 5. Počítačové hry

54

28


1. a): Dotazník pro identifikaci poptávky po banánech: Cena

Kolik zboží byste koupil (a)?

120 100 80 60 40

55

56

1. b): Dotazník pro identifikaci poptávky po autech: Max. přijatelná cena?

Počet respondentů 1)

500 000

10

600 000

20

700 000

40

800 000

20

900 000

8

1 000 000

2

1) Předpokládáme, že si jeden zákazník koupí jenom jeden výrobek


57

29

Z dat dotazníku sestrojíme histogram: 45 Počet respondentů

40

40

35 30 25 20

20

20

15 10

10

8

5

2

0 50

60

70

80

90

100

Maximálně přijatelná cena

58

Z toho odvozené údaje pro křivku poptávky: P

Q

500 000

100

600 000

90

700 000

70

800 000

30

900 000

10

1 000 000

2 59

Odpovídající křivka poptávky po autech: 120 100

P

80 60 40 20 0 0

20

40

60

80

100

120

Q 60

30


ad2) Stanovení poptávky na základě statistických dat

Výkup mléka (mil. Litru)

I. čtvrtletí

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

IV. čtvrtletí

I. čtvrtletí

2009

2009

2009

2009

2010

568 836

Průměrná cena za litr

599 998 579 263

6,82

6,24

543 573

552 691

6,32

6,92

6,07

61

Z toho odvozená křivka poptávky: Poptávka po mléku 2009 - 2010 7,50

7,00

Cena (za litr)

y = -7E-06x + 10,733 R2 = 0,198

6,50

6,00 y = 7E-14x 3 - 1E-07x 2 + 0,0676x - 12888 R2 = 0,9549

5,50

5,00 540 000

550 000

560 000

570 000

580 000

590 000

600 000

610 000

Množství (mil. litru)

62

Co je a jak se zjišťuje tržní potenciál? Kotler (s. 261): Potenciál trhu (MP) je maximální objem prodeje (ve fyzických nebo v peněžních jednotkách), který může být dosažen na určitém trhu (v určitém čase, při dané úrovni marketingového úsilí a při daných podmínkách prostředí). 63


31

V obou případech (jak při vyjádření ve fyzických, tak v peněžních jednotkách) platí, že MP je funkcí poptávky, tj. MP = f (D), a protože poptávka je (v nejjednodušším případě) funkcí ceny D = f (P), pak platí, že MP = f (D (P)), tj. tržní potenciál závisí ceně.

64

Dále je proto nutno rozlišovat, jak je MP vyjadřován! a) při MP vyjádřeném ve fyzických jednotkách:

65

b) při MP vyjádřeném v peněžních jednotkách:

66

32


Jak se na trhu zboží a služeb ustálí rovnováha?

67

Teoreticky (?) by mohla nastat i oscilace a divergence

68

Tři atributy rovnováhy na trhu: • Poptávka je plně uspokojena (zboží je trvale dostatek). • Co se nabízí, se také spotřebuje (zboží nepřebývá). • Ceny jsou stálé.

69


33

Jsou některé trhy v rovnováze?

? 70

Důvody pro důkladné poznání rovnováhy trhu ? Dva základní podnikatelské parametry z rovnováhy trhu vyplývající: • PE (cena kterou nám trh nastaví, „za naše zboží dá“) • QE (množství zboží, které od nás bude požadovat). 71

Rovnováha by měla být nastolena na celém trhu

72

34


Jiná interpretace tržní rovnováhy: P S3

P4 P2 P3 P1

S2 D1 S1

D2

D3

Q

73

Možné způsoby nastolení rovnováhy v čase P

P

čas

čas

74

Cenová regulace, cenová podlaha (floor) a cenový strop (ceiling)

75


35

Cenový kartel – jak funguje?

80

55

Q80 QR

Q55 76

Cenová pružnost nabídky % změny množství nabízeného zboží ES = -----------------------------------------% změny cen

Ze vztahu lze po dosazení a úpravách získat prakticky použitelný vztah:

77

Q2 -

Q1

P2

-

P1

ES = -------------------- : -------------------- , (Q2 + Q1) : 2 (P2 + P1) : 2

kde:

ES ... koeficient cenové pružnosti nabídky Q1 ... nabízené množství před změnou ceny Q2 ... nabízené množství po změně ceny P1 ... cena před změnou P2 ... cena po změně 78

36


79

Obor funkčních hodnot Es

80

CENA

Nabídka typu "pěstování brambor"

S? Nabídka typu "reklama na internetu"

MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ

81


37

Je pro firmu důležité, aby její nabídka byla pružná nebo nepružná? Co se s tím dá dělat?

82

Odpověď záleží na strategii firmy. Pružnost může být dosti drahá. Sleduje-li pak firma strategii Cost Leadership, nemůže si jí dovolit. Vysoká pružnost může být například tehdy, jestliže: • jsou snadno dostupné potřebné výrobní zdroje a distribuční kanály, •firma má k dispozici nevyužité kapacity, •zboží je možno vyrábět na sklad, •fixní náklady nejsou vysoké. 83

Cenová pružnost nabídky v krátkém a v dlouhém období

84

38


Cenová pružnost poptávky % změny množství poptávaného zboží ED = ---------------------------------------------% změny cen

Ze vztahu lze po dosazení a úpravách získat prakticky použitelný vztah:

85

Q2 - Q1 P2 - P1 ED = ABS ( ---------------- : --------------- ) , (P2 + P1) : 2 (Q2 + Q1) : 2 kde: ABS ... Q1 ... Q2 ... P1 ... P2 ...

absolutní hodnota poptávané množství před změnou ceny poptávané množství po změně ceny cena před změnou cena po změně

86

87


39

Obor funkčních hodnot Ed

88

Výsledná hodnota cenové pružnosti poptávky je výsledkem kombinovaného působení více faktorů, z nichž za nejdůležitější jsou považovány: • Význam zboží pro spotřebitele; základní potřeby vs. zbytná zboží • Životní úroveň a životní styl spotřebitele (normální člověk musí „více obracet korunu“ než milionář)

89

• Podíl výdajů za dané zboží v rozpočtu spotřebitele; čím vyšší je podíl určitého zboží v rozpočtu spotřebitele, tím vyšší je pružnost poptávky daného zboží • Existence a dostupnost substitutů

90

40


Je pro firmu důležité, aby poptávka po jejím zboží byla pružná/nepružná? Co se s tím dá dělat?

91

P

P'' P'

D2 D1 Q2''

Q1'' Q1'

Q2'

Q 92

• Nepružnost znamená v podstatě závislost/věrnost. • Nepružnost je výhodná při zvyšování, nevýhodná při snižování ceny. • Pružnost je nevýhodná při zvyšování, výhodná při snižování ceny.

93


41

Nejlepší strategie je následující: • Výrobce by měl usilovat o to, aby poptávka po jeho zboží byla nepružná (aby byl zákazník na jeho zboží co nejvíce závislý – přispívat k tomu lze například reklamou, kvalitou, dobrými službami), • přitom ale musí bedlivě sledovat zásoby (ty jsou v případě nepružné poptávky velmi neprodejné!). 94

Co napoví koeficienty pružnosti poptávky? Zboží / služba Bydlení Elektřina pro domácnosti Chléb Oděvy Autobusová doprava Lékařská péče Noviny a časopisy Cigarety Právní služby Hovězí maso

ED 0,01 0,13

Zboží / služba Nábytek Železniční doprava

ED 1 1,4

0,15 0,2 0,2 0,31 0,42 0,48 0,61 0,64

Marihuana Porcelán Os. automobily Legální hazardní hry Strava v restauracích Jehněčí a skopové maso Zelený hrášek Rajská jablíčka

1,5 1,54 1,87 1,9 2,27 2,65 2,8 4,6 95

Cenová pružnost poptávky po konkrétním motorovém oleji (např. Mobil) bude vyšší nebo nižší než souhrnná pružnost všech motorových olejů dostupných na daném trhu?

96

42


Cenová pružnost poptávky v krátkém a v dlouhém období Zboží / služba Benzin Zahraniční cesty Elektřina pro domácnosti Tabákové výrobky Toaletní potřeby

Koeficient ED Koeficient ED v dlouhém v krátkém časovém období časovém období 0,4 1,5 0,14 1,77 0,13 1,8 0,46 0,2

1,89 3,04

97

Případová studie: Jestliže se cena určitého zboží výrazně a dlouhodobě zvýší, co se stane s jeho koeficientem cenové pružnosti poptávky?

98

Závislost tržeb a cenové pružnosti poptávky.

99


43

Příklad, demonstrující závislost hodnoty koeficientu cenové pružnosti poptávky na ceně Celková Cena [Kč/ ks ] Celková Hodnota týdenní týdenní tržba koeficientu ED poptávka [ks] [Kč] 2 000 5 10 000 4 000 4 16 000 3 7 000 3 21 000 1,91 11 000 2 22 000 1,11 16 000 1 16 000 0,56

100

Tržní potenciál se mění s cenovou pružností

MP = P . Q

CENA

P1

MP je maximální při takové ceně, při níž je cenová pružnost poptávky rovna jedné. P2

Q1

Q2

MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ

101

Působení necenových faktorů

102

44


103

Sezónní výkyvy P

P

S0

S1

S

D

D1 D0

Q

Q

Jablka

Ubytování u moře 104

Nejdůležitější necenové faktory (determinanty) ovlivňující nabídku: • změny cen vstupů • vnější změny výrobních podmínek (např. zásahy státu, regulace, daně) • změny technologií a organizace výroby • klimatické podmínky • intenzita konkurence (počet podnikatelů, jejich záměry a chování) • očekávání změn cen na straně výrobců.

105


45

Necenové faktory ovlivňující primárně nabídku S0

S1 S1

Dokonalejší technologie

Zvýšení mezd

S0

Snížení úrokových sazeb

S0

Zvýšení cen surovin

S0

S1 S1

S0

Očekávání vzestupu cen

S1 S1

S1 S1

Zvýšení počtu firem

S0 S0

Dobré počasí

S0

Špatné počasí 106

Nejdůležitější necenové faktory (determinanty) ovlivňující poptávku: • Důchody. • Preference (např. módní vlivy). • Očekávání spotřebitelů (např. neúroda, růst inflace, důchodů). • Ceny substitutů a komplementů. • Počet spotřebitelů.

107

Necenové faktory ovlivňující primárně poptávku

Pokles ceny komplementů

Pokles cen substitutů

Zvýšení důchodů, normální zboží

Zvýšení důchodů, podřadné zboží

Zvýšení počtu obyvatel

Očekávání vzestupu cen

Očekávání poklesu příjmů

Móda působící ve prospěch zboží 108

46


Případová studie: Co se stane s rovnováhou na trhu jahod, jestliže: • se spotřebitelé dozví, že koncentrace dusičnanů v jahodách, které jsou momentálně na trhu přesahuje přípustnou mez • výrazně poklesne cena hnojiv, používaných při pěstování jahod 109

Jak prognózovat vývoj trhu, například automobilů?

110

V které pozici byste si přáli trh v budoucnu mít? P 1

4

S

2

3

D Q


111

47

Křížově-cenová pružnost poptávky % změny poptávaného zboží X EXY

= -------------------------------------% změny ceny zboží Y

EXY > 0 ... X, Y, jsou substituty EYX < 0 ... X, Y, jsou komplementy EXY

-->

0 ... X, Y, jsou na sobě nezávislá zboží

112

EXY vybraných komodit

Zboží X máslo umělé tuky zemní plyn hovězí maso elektřina zábava obilniny

Zboží Y umělé tuky máslo nafta vepřové maso zemní plyn jídlo ryby

EXY 0.81 0.67 0.44 0.28 0.20 -0.72 -0.87 113

Jaký vztah mají tkaničky k botám? Jsou jejich komplementy nebo substituty? Maloobchodní tržby klesly v únoru proti stejnému měsíci loňského roku o 5,3 %, počítáno ve stálých cenách roku 1994, což signalizuje pokles koupěschopnosti obyvatel. Důvodem může být též obava z dalšího poklesu reálných mezd a snaha vytvářet rezervy na horší časy. Už dnes se šetření projevuje např. tím, že klesly nákupy nových bot a zvýšila se poptávka po tkaničkách. (LN 18. 4. 98) 114

48


Příjmová pružnost poptávky % změny poptávaného zboží EI = ------------------------------------% změny příjmů EI EI EI EI

> > > <

0 ... normální zboží 1 ... luxusní zboží 0 ^ EI < 1 ... nezbytná zboží 0 ... podřadná zboží

115

Jak by bylo možno využít údajů o příjmové pružnosti poptávky při rozhodování o tom, ve které oblasti obchodu budeme podnikat s ohledem na vývoj naší ekonomiky?

116

Zboží / služba

Koeficient EI v Koeficient EI v krátkém dlouhém časovém období časovém období vepřové maso 0,27 0,18 hovězí maso 0,51 0,45 nábytek 2,6 0,53 automobily 5,5 1,07 lékařské služby 0,28 1,15 oděvy 0,95 1,17 benzin 0,55 1,36 boty 0,9 1,5 soukromé bydlení 0,07 2,45 luxusní toaletní potřeby 0,25 3,74 117


49

Případová studie: V prodejně luxusních toaletních potřeb poklesla poptávka o 5% i přesto, že se v té době reálné příjmy obyvatel zvýšily o 3%. Jak to lze vysvětlit? Kde může být příčina?

118

Mikroekonomie Rovnováha firmy

119

120

50


Jaké jsou cíle firmy? • Všeobecně uznávaným cílem je v podnikání růst bohatství vlastníků. • a z toho odvozený „manažerský“ cíl – maximalizace zisku. • Z hlediska praxe je však takovéto pojetí podnikatelských cílů zjednodušující.

121

Náklady • Jsou vyjádřeny hodnotou spotřebovaných výrobních faktorů (půdy, práce, kapitálu, informací,…)

122

Jak se mění náklady při změnách objemu výroby/výstupu firmy?

123


51

Skutečný průběh nákladů?

124

Zprůměrování celkových nákladů:

125

Po zprůměrování:

126

52


Náklady a kapacitní omezení

Q max 127

Příklad na výpočet AC, MC, AFC a AVC:

Výstup TC AC Přírůs- MC Q tek TC 0 50 2 60 ? ? ? 4 70 ? ? ? 6 80 ? ? ? 8 90 ? ? ? 10 100,5 ? ? ? 128

AC = TC/Q, MC = (TC2 – TC1)/(Q2-Q1) Výstup Q

Celkové náklady

Průměrný náklad

Změna celkových nákladů

Mezní náklad

TC

AC

∆TC

MC

0

50

2

60

30

10

5

4

70

17,5

10

5

6

80

13,33

10

5

8

90

11,25

10

5

10

100,5

10,05

10,5

5,25

12

111,5

9,29

11

5,5 129


53

Úkol: • S ohledem na výpočty uvedené na předchozím slide doplňte řádek pro výstup Q = 12!

130

Využití diferenciálního počtu Průběh funkce TC je na grafu, použita aproximace parabolou, přesnost 99,99 % takže to můžeme použit 1. Uděláme derivaci TC - výsledek je MC, tedy MC = 0,0446x + 4,8304 - za x pochopitelně dávame Q 2. Spočítáme funkční hodnotu v bode 12, tedy za x dosadíme 12 3. Výsledek je 5,36 131

Tabulka Výstup

Celkové náklady

Průměrný náklad

Změna celkových nákladů

Mezní náklad

Q

TC

AC

∆TC

MC

0

50

2

60

30

10

5

4

70

17,5

10

5

6

80

13,33

10

5

8

90

11,25

10

5

10

100,5

10,05

10,5

5,25

12

111,3

9,275

10,8

5,4 132

54


2

y = 0,0223x + 4,8304x + 50,143 2 R = 0,9999

120 100

Kč

80

TC AC

60

∆TC MC

40

Polynomický (TC)

20 0 0

5

10

15

Q 133

Příklad, který se může vyskytnout u zkoušky: TC při výrobě 1000 ks jsou 490 000 Kč. Při snížení výroby o jeden kus na 999 ks se TC sníží na 489 000 Kč. Které z následujících odpovědí nejsou v uvažovaném rozsahu výroby (t.j. 999 - 1000 ks) správné? a) AC > MC b) AC = MC c) AC < MC d) Řešení není možné, protože neznáme AC e) Řešení není možné, protože neznáme MC

134

Odpověď: • MC 999,1000 = TC1000 – TC999 = 490 000 – 489 000 = 1000 • AC1000 = 489 000/1000 = 489 => platí odpověď c

135


55

NÁKLADY

Kam až lze při zvyšování produkce jít?

AC2

AC

Cena

AC1

B

MNOŽSTVÍ PRODUKCE

Q1

Q2 136

LAC QO

Ztráty z rozsahu

Úspory z rozsahu

„Economies of Scale“, úspory z rozsahu

137

Optimalizace nákladů v krátkém období Optimum průměrných nákladů v krátkém období

O

P 138

56


Optimalizace nákladů v dlouhém období

LAC

Průměrné náklady

QO

139

LAC

Malé firmy nemohou konkurovat nízkými náklady

Střední a velké firmy Objem výroby

Index jednotkových nákladů

140

Economies of Scale v britském pivovarnictví

120 115 110 105 100 0

1


2

4 3 5 Roční výstav piva (mil. barelů) 141 Barel = 159 litrů

57

Velké pivovary mají již 80 % trhu LN (17. 8. 1998) Největší producenti piva v ČR Pivovar Plzeňský Prazdroj

Rok 1992 Výstav tis. Podíl na hl. trhu % 3091 15,9

Rok 1997 Výstav tis. Podíl na hl. trhu % 4782 25,7

Pražské pivovary

2916

15,0

2664

14,3

Radegast Group

2394

12,3

2552

13,7

Budějovický Budvar

569

2,9

1108

6,0

Moravskoslezské pivovary

1730

8,9

1083

5,8

Jihočeské pivovary

1020

5,2

1031

5,5

Král. pivovar Krušovice

258

1,3

1003

5,4

Starobrno

746

3,8

663

3,6

142

A situace dnes…(citace z http://www.cspas.cz dne 12. 5. 2009)

• • •

• •

České pivovary vyprodukovaly v roce 2008 výstav o objemu cca 18 7452 000 hl piva. V tuzemsku se spotřebovalo 17 024 000 hl Největšími výrobci piva zůstávají Plzeňský Prazdroj, a.s., dále Pivovary Staropramen, a.s. a Budějovický Budvar, n. p. Mezi sedmičku největších pivovarů, které uvaří 85 % piva u nás, dále patří Královský pivovar Krušovice, a.s., PMS Přerov a.s., DRINKS UNION a.s. a Starobrno, a.s. Zbývající pivovary uvaří 15 % a poměr výstavu mezi oběma skupinami je po několik let stabilní. V České republice je v současné době 46 průmyslových pivovarů a jejich počet se několik let nezměnil. Nárůst počtu zaznamenává kategorie mini pivovarů, jejichž počet se blíží k 65.

143

Za hlavní faktory "economies of scale" jsou považovány: vyšší specializace a dokonalejší dělba práce při vyšších objemech výroby dokonalejší organizace výroby při vyšších objemech výroby dostatek kapitálu na nové technologie u velkých firem možnosti dokonalejšího využití surovin a materiálů, např. ve formě tzv. vedlejších výrobků (angl. by-products) u větších firem lepší podmínky pro rozvoj výrobků a technologií u větších firem.

144

58


Hlavní příčina "diseconomies of scale" • problémy organizace a řízení velkých výrobních celků

145

Jak lze v praxi identifikovat křivky AC a MC?

?

146

(21800 – 11000)/10 =1080

Q 10 20 50 110 250 300 360 450 510 618 780 900

TC 11000 21800 45000 90000 183000 210000 230000 270000 310000 408000 570000 700000

AC 1100 1090 900 818 732 700 638 600 607 660 730 777

MC 1080 773,3333 750 664,2857 540 333,3333 444,4444 666,6667 907,4074 1000 1083,333 147


59

Příklad výpočtu • AC = TC/Q tedy pro Q = 10 • 11 000/10 = 1100

• MC = (TC2 – TC1)/(Q2 – Q1) tedy pro Q = 20 • (21800 – 11000)/(20 – 10) = 10800/10 = 1080

148

MC 1200 1000 800 600

MC

400 200 0 0

200

400

600

800

1000

149

AC 1200 1000 800 600 400 200 0

AC

0

200

400

600

800

1000

150

60


1200 1000 800 MC

600

AC

400 200 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

151

Jak lze snížit náklady? Vytvořením „Cost Advantage“ nebo realizací opatření „Cost Reduction“: - Optimalizací dlouhodobých nákladů - Optimalizací fixních nákladů - Optimalizací variabilních nákladů - Aplikací progresivních metod řízení výroby:

152

Jak lze zvýšit zisk (= rozdíl mezi příjmy a náklady)? • • • • •

Snížit náklady Zlepšit úroveň prodeje Zvýšit kvalitu Najít jiný trh Změnit výrobní program nový výrobek, vyrábět ziskovější výrobky) • Změnou cen? • Optimalizací objemu výstupů! 153


61

Příjmy a jejich členění • Celkový příjem (angl. Total Revenue, TR) • Průměrný příjem (angl. Average Revenue, AR) • Mezní příjem (angl. Marginal Revenue, MR)

154

Break-even analýza

155

156

62


TC Kč

TR

MAXIMÁLNÍ ZISK

TR

TC 0

QO

B1

B2

Q

objem produkce 157

Kde lze uplatnit Break-even analýzu? • Business plány: výroby

Stanovení minimálního rozsahu

• Analýza portfolia výrobků (služeb): Příklad ČSA: kategorizace letů na útlumové, potenciálně ziskově a ziskové. • Rozhodování o uspořádání výroby

158

TR

Kč

A

B

C

TC

FC Q 159


63

Dokonalá konkurence

160

Dokonalá konkurence je definována jako tržní struktura, splňující následující podmínky: - V daném segmentu trhu existuje velký počet firem, z nichž každá zaujímá na trhu pouze zanedbatelný podíl. - Všechny tyto firmy vyrábějí homogenní produkt (t.j. spotřebitel nevnímá rozdíly mezi výrobky jednotlivých výrobců). - Dotyčné firmy mají k dispozici dokonalé informace o situaci na trhu. - Platí rovněž podmínka volného vstupu do odvětví.

161

Kč

D TR

P

S

Sind AR=MR=Dind

množství produkce 162

64


Jak tedy funguje trh s dokonalou konkurencí Poptávková křivka odvětví P

D Q Poptávková křivka firmy v prostředí dokonalé konkurence P D

Q 163

Rovnováha firmy působící na trhu s dokonalou konkurencí Kč

MC = MR E

P

0

AR = MR

Q

E

164

Jaký zisk vytváří dokonalý konkurent při rovnováze MC Kč

AC

AC AR = MR

PE ACE

QE


Q 165

65

Co se stane, když se na trhu s dokonalou konkurencí začne měnit cena?

166

Jaké důsledky to bude mít pro konkrétní firmu? f

P6

MR6 MR5 MR4 MR3 MR2 MR1

Q1 Q2 Q3Q4 Q5Q6 167

Individuální nabídka dokonalého konkurenta? MC = S

168

66


Vzor příkladu ke zkoušce: Firma vyrábí určitý počet jednotek při FC 2000 Kč. Při tomto výstupu jsou TR = 10000 Kč, AC = 4 Kč, AVC = 3 Kč, MC = 6 Kč. Při případném zvýšení objemu výroby by se MC dále zvýšily. Firma operuje v podmínkách dokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Které z následujících doporučení je za dané situace správné? a) Snížit objem výroby b) Objem výroby neměnit c) Objem výroby zvýšit d) Zvýšit cenu e) Snížit cenu f) Ukončit činnost.

169

Řešení: Ze zadání úlohy lze vypočítat AFC = AC - AVC = 4 - 3 = 1 Kč a dále počet kusů Q = FC / AFC = 2000 / 1 = 2000. Dále lze ze zadaného celkového příjmu vypočítat cenu P = TR / Q = 10000 / 2000 = 5 Kč. Protože se jedná o trh dokonalé konkurence, platí MR = P = 5 Kč. Z porovnání hodnot určujících rovnováhu firmy (MR a MC) vyplývá, že pro dosažení rovnováhy by měla firma snížit úroveň svých výstupů. Situace vyjádřena na následujícím obrázku.

170

171


67

Nedokonalá konkurence Podmínky specifikované výše pro dokonalou konkurenci zde neplatí

172

Formy nedokonalé konkurence: • Monopol • Oligopol Monopolistická konkurence Monopson (jediný spotřebitel)

173

Nedokonalý konkurent má klesající poptávku P

P1 P2 D

Q1 Q2

Q 174

68


V nedokonalé konkurenci – MR klesá!

175

Vyjádřeno numericky: P 5 4 3 2 1

Q 2 4 7 11 16

TR ∆TR ∆Q 10 16 6 2 21 5 3 22 1 4 16 -6 5

MR AR 5 4 3 5/3 3 1/4 2 -6/5 1

176

TR

P1 P2 MR1

MR

AR = D

Q 1 Q2 177


69

Rovnováha monopolu:

178

Jaký zisk vytváří při rovnováze tato firma? Kč

179

Co byste doporučili managementu této firmy?

180

70


Rovnováha oligopolu:

181

Rovnováha v podmínkách monopolistické konkurence:

182

Vzor příkladu ke zkoušce: Firma v současnosti vyrábí a prodává 2000 jednotek za cenu 8 Kč / jednotku. Dále je známo, že MR za dané situace činí 4 Kč, FC = 2000 Kč, AC = 4 Kč a MC = 3 Kč. Firma operuje v podmínkách nedokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Která z následujících odpovědí správná? a) Snížit Q b) Q neměnit a zvýšit P c) Zvýšit Q d) Zvýšit P a snížit Q e) Snížit P a zvýšit Q f) Ukončit činnost g) Nic neměnit, firma se nachází v rovnováze.

183


71

Řešení: Platí varianty c) a e). Firma by za dané situace měla zvýšit objem výroby a snížit cenu, čímž by se mohla dostat do rovnováhy, t.j. stavu, kdy bude produkovat maximální zisk. Řešení vyplývá z následujícího obrázku, charakterizu- jícího schematicky situaci, v níž se firma nachází.

184

Vyjádřeno graficky:

185

Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence: • Minimální rozsah efektivní výroby jednoho výrobce je velký • Vysoké bariéry vstupu • Vysoká diferenciace • Výroba je závislá na technické infrastruktuře • Patentová práva • Ochranářská politika státu (např. cla) • Vysoké dopravní náklady 186

72


Ekonomické důvody:

187

Monopolní moc Vyjadřuje stupeň monopolizace určitého trhu, projevující se zejména schopností monopolistů ovlivňovat tržní cenu zboží. Míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem na trhu. Například v USA v r.1982 čtyři největší firmy ovládaly 94% trhu domácích chladniček, 90 % trhu cigaret, 80 % trhu piva, 76 % telefonů a 64 % letecké dopravy.

188

Lernerův index je poměr rozdílu ceny a mezních nákladů ku ceně. Pro podmínky dokonalé konkurence a rovnováhy se rovná nule (v tomto případě P = MC). Pro ostatní případy nabývá hodnotu od 0 do 1. Čím vyšší je monopolní moc, tím větší je hodnota koeficientu.

189


73

190

Společenská neefektivnost (negativní aspekty) monopolů: 1. Monopol inkasuje monopolní zisk:

MC Kč

PE

0

E

QE

AR = MR

Q

QE

191

G. Soroš: Trh nedokáže vyřešit sociální a společenské problémy. The Wall Street Journal Europe 26.3.2002

• Jsem velmi kritický k tržnímu fundamentalismu k víře, že vše můžete nechat na působení trhu. • Nemůžete spoléhat, že trh udrží trh. Potřebujete zákony, regulační prostředky, bezpečnostní komise. Potvrzuje se tak, že názor „Nechte vše na trhu, ten to vyřeší“ je chybný, přestože je v naší společnosti dosti rozšířený.

192

74


2. Monopol není ve srovnání s dokonalým konkurentem nucen snižovat svoje náklady Kč

ztráta

MC

AC

MC

zisk

Kč

AC AC

ACE PE

AR = MR

QE

Q

AC AR = MR

PE ACE

QE

Q

193

3. Monopol nabízí méně a za vyšší cenu, než dokonalá konkurence

194

4. V důsledku stimulace poptávky může nedokonalý konkurent nabízet méně za vyšší cenu

195


75

5. Monopolní trh nemůže fungovat, protože nelze stanovit nabídku monopolu.

196

Pozitivní aspekty monopolu: • Zpravidla dokonalé výrobky (jsou velcí, mají prostředky na výzkum a vývoj, nemusí na výzkumu šetřit, jejich monopolní pozice je často na dokonalých výrobcích založena) • Dobré předpoklady pro využití „economies of scale“ 197

Tržní selhání se projevují, resp. kompenzují: • Externalitami • Státními zásahy • Distribucí veřejných statků • Distribucí státních zakázek • Poruchami toku tržních informací

198

76


Externality: Vnějšími efekty výroby nebo spotřeby. Mohou být negativní i pozitivní. Příklad negativních externalit: dopady fungování ekonomiky na životní prostředí. Z hlediska fungování tržního mechanizmu se zejména jedná o přesuny nákladů souvisejících s určitou výrobou na nezúčastněné subjekty, s jejichž důsledky se trh zpravidla bez vnějších zásahů nedokáže vypořádat. Pozitivní externality, např.: včelaři, v Brně BVV.

199

Formy zásahů státu na ochranu trhu: Daně Cenová regulace Státní vlastnictví Státní regulace, např. v oblasti sektoru veřejně prospěšných služeb, v dopravě a na finančních trzích a rovněž v oblasti zahraničního obchodu. • Antimonopolní politika zakazující určité druhy konkurenčního chování

• • • •

200

Mikroekonomie

Rovnováha spotřebitele

201


77

202

Existují dva teoretické přístupy k řešení rovnováhy spotřebitele: 1.Teorie užitku 2.Teorie indiference V obou případech předpokládáme, že při nákupních rozhodováních je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.

203

Užitečnost zboží pro spotřebitele • je vyjádřením míry subjektivního uspokojení potřeb spotřebitele nákupem zboží na trhu. • Užitečnost se v ekonomii vyjadřuje v peněžních jednotkách. • Předpokládáme, že racionálně rozhodující spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu zboží. 204

78


Celková užitečnost (angl. total utility - TU) vyjadřuje celkové uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba statků a služeb. Je zároveň vyjádřena množstvím peněz, které je spotřebitel ochoten za zboží celkově zaplatit.

205

206

Mezní užitečnost (angl. marginal utility MU) určuje, o kolik vzroste celková užitečnost, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvětší o jednotku. Jinak řečeno, mezní užitečnost je určena peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit při nákupu další jednotky zboží.

207


79

208

Postup při výpočtu MU Q

TU

0

0

1

50

2

70

3

80

4

85

5

86

MU

50 20 10 5 1

209

Zákon klesající mezní užitečnosti Zákon klesající mezní užitečnosti (angl. Law of diminishing marginal utility) vyjadřuje skutečnost, že hodnota mezní užitečnosti s objemem spotřebovaného zboží klesá.

210

80


Rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho zboží

Předpokládáme, že racionálně rozhodující se spotřebitel při koupi poměřuje dvě veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu zboží a přestává nakupovat tehdy, když cena převýší mezní užitečnost.

211

212

Co se stane s rovnováhou spotřebitele, bude-li se měnit cena?

P1 P2

PE

Q1 Q2 213


81

• Při změně ceny bude spotřebitel nakupovat při své rovnováze vždy tolik, aby se MU = P. • Odpovídající dvojice P a Q zároveň vyjadřují jeho individuální poptávku! • Křivka MU je tedy totožná s Dind spotřebitele!

214

215

Rovnováha spotřebitele při nákupu více druhů zboží MU1 MU2 MU3 MU ----- = ------ = ------- = . . . = ------ , kde: P1 P2 P3 P

MUi ... mezní užitečnost i-tého zboží Pi ... cena i-tého zboží P důchodu spotřebitele

MU/P ... mezní užitečnost na peněžní jednotku

216

82


Změny rovnováhy spotřebitele v důsledku působení necenového faktoru – např. módy

217

Změny rovnováhy spotřebitele v důsledku zvýšení důchodu

218

Rovnováha spotřebitele dle teorie indiference Opět předpokládáme, že při nákupním rozhodování je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má. Kardinální přístup ... lidé jsou schopni kvantifikovat své preference (teorie užitku) Ordinální přístup ... lidé jsou schopni pouze uspořádat své preference (teorie indiference) 219


83

Preference je konstatování spotřebitele, že některý statek je pro něj důležitější než jiný statek. Uspořádání preferencí je pořadí všech možných kombinací spotřeby vytvořené podle toho, jak jim spotřebitel dává přednost; předpokládáme že to lze udělat! Indiference Výrok spotřebitele, že jistý statek (X) pro něj není ani lepší, ani horší než jiný statek (Y). 220

Předpoklady o uspořádání preferencí spotřebitelem 1. Úplnost (je nutno vyloučit případy, kdy osel zemře před dvěma kupkami sena - nedovede se rozhodnout) 2. Tranzitivita (Je-li řízek lepší než hamburger a hamburger lepší než párek v rohlíku, pak řízek je lepší než párek v rohlíku) 3. "Více užitku je lépe" 4. Klesající mezní míra substituce (čím více statku X na úkor jiného statku Y spotřebitel získává, tím více musí dostávat X jako náhradu, aby se zřeknul další jednotky statku Y) 221

222

84


Logika konstrukce indiferenční křivky

223

Dvě indiferenční křivky téhož spotřebitele se nemohou protnout

224

Indiferenční křivka a indiferenční mapa

225


85

Co vyjadřuje vzdálenost indiferenční křivky od počátku?

226

Jak se budou lišit indiferenční křivky rodin dle bohatství?

227

Lidé nemají stejné preference

228

86


Substituce • je fenomén, vyjadřující skutečnost, že statky je možno vzájemně zaměňovat (nahrazovat) • Zákon substituce (náhrady jednoho zboží druhým) vyjadřuje skutečnost, že zboží, které se stává vzácnějším, má větší relativní substituční hodnotu, t.j. schopnost nahrazovat jiné zboží. Užitečnost zboží, které se stává vzácnějším, v porovnání s užitečností hojnějšího zboží roste.

229

Mezní míra substituce je poměr, v němž jsou zboží navzájem nahrazována. Její hodnota je dána níže uvedeným. V grafickém vyjádření určuje mezní míra substituce sklon indiferenční křivky. QY MUX ----- = --------, MUY QX kde: QX, QY ... Přírůstek zboží X, resp. Y MU X , MUY ... mezní užitečnost zboží X, resp. Y 230

Zákon klesající mezní míry substituce

231


87

Indiferenční křivky dokonalých substitutů

232

Indiferenční křivky statků, z nichž jeden je neutrální

233

Indiferenční křivky statků, z nichž jeden je nežádoucí

234

88


Indiferenční křivky dokonalých komplementů

235

Linie příjmu

236

Zahrnuje-li rozpočet více než dva statky:

237

89


Důsledek vzestupu ceny bydlení

238

Důsledek snížení důchodů na polovinu:

239

Je zboží Y je podřadné?

240


90

Jak se projeví zdražení zboží – substituční, důchodový a cenový efekt

241

• • • •

AC = substituční efekt CB = důchodový efekt AB = AC + CB = cenový efekt AC ... úbytek bydlení a přechod na substituty způsobený zdražením • CB ... restrukturalizace poptávky způsobená snížením životní úrovně v důsledku zdražení bydlení

242

Zvláštní případ podřadného zboží - Giffenův paradox • S poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny roste. Je tomu tak proto, že kladný důchodový efekt převáží nad záporným substitučním efektem. • Vyskytuje se u statků, tvořících značnou část výdajů spotřebitele, patřící mezi základní životní potřeby, nemající substituty.

243

91


Při zdražení zboží Y poptávka po něm vzrostla:

244

Mikroekonomie

Trhy výrobních faktorů

245

246


92

247

Odlišnosti trhů výrobních faktorů ve srovnání s trhy zboží a služeb: • Jiná motivace poptávky (nikoliv uspokojování osobní potřeby, nýbrž tvorba zisku). • Odvozená poptávka. • Vyšší tendence k využívání substituce. • Obchoduje se odlišným způsobem a v daleko větších objemech. • Trhy výrobních faktorů jsou více ovlivňovány politickými vlivy (války, embarga, pakty atd).

248

Jak fungují trhy výrobních faktorů – klesající poptávka, rostoucí nabídka

249

93


Cenová pružnost poptávky po výrobních faktorech CPP po VF = % změny poptávaného množství výrobního faktoru / % změny jeho ceny Je ovlivňována: - Cenovou pružností poptávky po finálním výrobku - Substituovatelností výrobních faktorů; - Podílem výrobního faktoru na výrobních nákladech finálního výrobku - Časem

250

Při nákupu výrobních faktorů existují trhy výrobních faktorů: • s dokonalou konkurencí (cenový příjemce, angl. price taker). • s nedokonalou konkurencí (cenový hledač, angl. price searcher).

251

Trhy výrobních faktorů s dokonalou konkurencí • Znamená to například, že firma, která hledá pracovníky, jich může najmout libovolný počet, aniž tím ovlivní jejich cenu (hladinu mezd). Křivka nabídky výrobních faktorů je za této situace absolutně pružná • Podnikatel, jako zákazník na trhu výrobních faktorů, porovnává mezní náklady na výrobní faktor (ozn. marginal factor cost - MFC) a mezní příjem z produktu (ozn. marginal revenue product - MRP), vyrobeného na základě dodatečné jednotky daného výrobního faktoru. 252


94

Nabídka je na trzích výrobních faktorů s dokonalou konkurencí z pohledu jedné firmy absolutně pružná:

253

Rovnováha firmy při nákupu výrobních faktorů na trhu výrobních faktorů s dokonalou konkurencí.

254

Na trzích výrobních faktorů s nedokonalou konkurencí je nabídka i z pohledu jedné firmy rostoucí:

255

95


Rovnováha firmy při nákupu výrobních faktorů na trhu výrobních faktorů s nedokonalou konkurencí

256

Postupně se vyvinuly tři specifické trhy výrobních faktorů: • půdy, • práce, • kapitálu.

257

Rovnováha na trzích půdy

258


96

Trhy práce • Cenou výrobního faktoru práce je mzda. Ta je formována především působením tržních sil – poptávky a nabídky, souvisí však i s účinností práce. • Účinnost práce (její produktivita) závisí na intenzitě, délce pracovní doby (extenzitě), kvalifikaci pracovníků, jejich morálně-volních vlastnostech, motivaci a rovněž na organizaci pracovního procesu. • Na trhu práce vystupují jako partneři podnikatelé (firmy), kteří práci poptávají a lidé, kteří svoji pracovní sílu nabízejí.

259

Cenová pružnost poptávky po práci % změny počtu pracovníků EL = -----------------------------------------% změny mezd

260

Faktory ovlivňující EL: - snadnost substituce práce technikou (čím snadnější, tím větší pružnost) - pružnost poptávky po finálním produktu (čím větší ED, tím větší EL) - podíl mzdových nákladů v celkových nákladech (čím větší podíl, tím větší EL) - pružnost nabídky substitutů práce (čím větší, tím větší EL) - charakter odvětví (v některých odvětvích si zaměstnavatelé nemohou dovolit přerušení práce, práce je nesnadno substituovatelná a proto je zde EL malá) 261

97


Rovnováha na trhu práce

262

Mohl by obrázek vyjadřovat situaci na trhu práce po zavedení školného na VŠ?

263

Mohl by obrázek vyjadřovat: a) situaci na trhu práce ovlivněném přistěhovalectvím? b) situaci na trhu práce po přílivu zahraničních investic?

264


98

Trh kapitálu • Fyzický (reálný) kapitál označuje výrobní faktory, které vznikají v průběhu výroby a jsou dále jako vstupy (suroviny, energie, stroje atd.) uplatňovány v další výrobě. • Peněžní kapitál (ozn. též finanční kapitál, nebo fiktivní kapitál) jsou finanční prostředky nutné na pořízení reálného kapitálu.

265

Primární zdroj kapitálu: úspory domácností a firem. Velikost nabídky kapitálu (resp. úspor) na jednotlivých kapitálových trzích závisí na ceně - velikosti úrokové míry (angl. interest rate), vypočítávané dle vztahu: UR IR = ------- x 100, kde: IR ... roční úroková míra K UR ... úrok, resp. roční výnos z uspořených prostředků K ... uspořené peněžní prostředky (kapitál). 266

Výše nominálních úrokových sazeb obecně závisí na: Likviditě vkladu Riziku Době trvání půjčky nebo vkladu Administrativních nákladech banky (bankovní marži) Daních.

267

99


Reálná úroková sazba vznikne z nominální úrokové sazby po očištění od vlivu inflace. V bankách by se měla pohybovat kolem nuly ☺

268

269

Čistá současná hodnota (angl. net present value) představuje současnou hodnotu čistých výnosů po n letech jednorázové investice při konstantní úrokové sazbě: n

NPV = ∑ ( i =1

FVi ) − I0 (1 + r ) i ,kde:NPV ... čistá současná hodnota

FVi ... výnos v i-tém roce r ... diskontní sazba n ... počet let I0 ... jednorázová investice 270


100

Necenové faktory působící na trzích kapitálu • Na trzích kapitálu působí necenové faktory silněji než na ostatních trzích.

„Šéf British Airways rezignoval, akcie firmy ..…“ (LN 11. 3. 2000) Co tato informace mohla na trhu vyvolat? 271

Výkonný ředitel největší evropské letecké společnosti British Airways Bob Ayling oznámil rezignaci na svoji funkci. Akcie společnosti, která bojuje se stále rostoucí konkurencí a v současnosti i s extrémně se zvyšujícími cenami paliva, na základě této zprávy významně posílily. Zpočátku vzlétly až o 15%, ale postupně se nárůst stabilizoval na 4,4%. Byl Bob Ayling vnímán jako dobrý ředitel? 272

Největší krachy na světových burzách přišly vždy v říjnu • K finančním kolapsům nikdy nedochází v době, kdy věci vypadají špatně. Naopak přicházejí tehdy, kdy jsou makroekonomické ukazatele dobré, tvrdí odborníci. • Směrodatná není ani politická situace. Příkladem je krize v roce 1929. Zvolení Herberta Hoovera prezidentem USA v listopadu 1928 vyvolalo na NYSE (burze) prudký růst, po němž za necelý rok následoval krach.

273

101


Největší krachy na světových burzách přišly vždy v říjnu • Statistiky dokládají, že největší krize na finančních trzích přišly vždy v říjnu. Odborníci to vysvětlují buď náhodou, nebo končící dovolenou spekulantů. • Celosvětový dopad na hospodářství měl černý pátek 25. říjen 1929, kdy se akcie na newyorské burze propadly o plných 13 %. Tehdejší události předznamenaly globální hospodářskou krizi, která většinu zemí trápila až do poloviny třicátých let. • Další černý říjnový den zažili na Wall Streetu před patnácti lety. V pondělí 19. října 1987 poklesl Dow Jonesův index o rekordních 22,6 %, což znamenalo největší propad v historii NYSE. 274

Jak ovlivní finanční trhy příliv zahraničních investic?

275

Jak se příliv zahraničních investic projeví na trzích zboží a služeb?

? 276


102

Spekulace – „George Soros opět vydělal na poklesu libry.“ (LN 20. 5. 98) • Pádu libry při zmatku okolo zahájení jednání ohledně zavedení jednotné měny euro, které probíhalo v Bruselu na počátku května letošního roku, využil podle zahraničního tisku George Soros. • "Slavný magnát, který postavil veškeré své jmění na pohybu deviz, měl riskovat ve svém novém dobrodružství až 8 miliard dolarů. Jeho potenciální výnos je odhadován až na dvě miliardy dolarů".

277

Spekulace na pokles • Soros zaútočil v momentu, kdy libra dosáhla své nejvyšší úrovně za posledních 8,5 roků. Předvídal, že takto vysoký kurs je dlouhodobě neudržitelný. Spekuloval tedy na pokles libry. Převedl své libry na německé marky a poté, když libra poklesla, to udělal přesně naopak. Při prvním převodu tak získal za libry „hodně marek“ při druhém získal za marky „hodně liber“. Právě markový rozdíl představoval jeho profit. • Libra se z této finančníkovy operace ještě dlouho vzpamatovávala a dále klesala. Přitom ekonomická situace Velké Británie byla v té době velmi dobrá. 278

279

103


280

Jde to i dnes…

(www.ihned.cz – 18.6.2008)

• Firmy údajně vydělaly stamiliony na slovenské koruně – Skandál kolem údajného úniku informací při stanovení nové centrální parity slovenské koruny "hýbe" Slovenskem. Guvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko připustil, že se v den stanovení nové parity uskutečnily transakce v "neobvyklé výši" 1,2 miliardy dolarů. – Finanční skupiny "zejména J&T a Istrokapital" vydělaly na devizových operacích stovky milionů slovenských korun. 281

Kdo se těší na oslabení Kč více: exportér piva nebo luxusního křišťálového zboží?

282


104

Mají se podnikatelé inflace obávat, nebo jim spíše vyhovuje?

• Podnikatelé, kteří podnikají „na dluh“, by se na ni měli těšit, protože jim z jejich dluhů „ukrajuje“. • Všichni podnikatelé musí myslet na to, jak přenést zvyšování cen svých vstupů do cen svých produktů. • Při vyšší inflaci lze očekávat vyšší tlak na mzdy za strany pracovníků.

283

Levnější ropa se v cenách benzinu neprojevila (LN 12. 3. 98) a nebo někdy ☺

Zatímco ceny ropy na světových trzích už od začátku loňského října vytrvale klesají, tuzemští motoristé příliš důvodu k radosti nemají. Pohonné hmoty totiž na čerpacích stanicích zlevňují jen velmi málo.

Co je příčinou? 284

Makroekonomie Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA

285

105


Základní pojmy a mechanismy • Dělení ekonomických systémů • Historické souvislosti vývoje ekonomického myšlení • Efektivita ekonomického systému

286

Organizační formy ekonomiky • Laisses faire kapitalismus • Regulovaná tržní ekonomika • Příkazová ekonomika

287

Můžeme se setkat i s jiným dělením:

Kapitalismus Komunismus Socialismus

288


106

Příklad rozdílnosti v hodnocení studentů Kapitalismus: Každý student dostane známku podle toho, jak absolvoval test. Komunismus: Uděláme sumu výsledků a vypočteme průměrnou hodnotu. Každý student má stejnou známku. Socialismu: Nějaké body ubereme nejlepším studentům (stejně opisovali) a dáme je nejslabším.

289

Efektivnost systémů • Použijme porovnání podle HDP Země s vyšším životním standardem mají trhy bližší čistému kapitalismu. Co je ale kapitalismus a můžeme porovnávat dle podmínky ceteris paribus?

290

Výsledky Country/Area

World United States China Hong Kong Korea - North Korea - South Luxembourg Qatar

GDP (bil. $)

$ 74,540 $ 14,660 $ 10,090 $ 326 $ $ $ $

40 1,459 41 151

Per Cap. GDP

$ 11,200 $ 47,200 $ 7,600 $ 45,900 $1,800 $ 30,000 $ 82,600 $ 179,000

291

107


Vztah „kapitalismu“ a „socialismu“

292

Společné vlastnosti • využití výrobních faktorů, • zachování principu hospodárnosti, • zachování finanční rovnováhy (zachování platební schopnosti). • Lze tedy hovořit o určujících faktorech nezávislých na systému.

293

Hlavní nevýhody centrálně plánovaného hospodářství jsou: • těžkopádnost centrálního plánování, • chybějící stimul zaměřit hospodaření na zákazníka a využití efektivnějšího způsobu výroby. – Dodržování principu hospodaření je závislé na lidském jednání. V centrálně plánovaném hospodářství není dodržování ekonomického principu odměňováno. Porušením ekonomického principu je výstup měřený podle využití výrobních statků nízký, a proto je tento ekonomický systém tak neefektivní.

294


108

Tržní hospodářství • Snaha po dosažení zisku je základním motivem podnikání. • V tržně konkurenčním prostředí je zisk mimořádnou prémií za mimořádné výkony. • Předpokladem dosažení zisku v podmínkách tržní konkurence je: – prozkoumání potřeb zákazníků a přizpůsobení nabídky těmto potřebám, – striktní dodržení ekonomického principu, tzn. vyčerpání všech potenciálních možností snížení nákladů s cílem poskytnout výkony odpovídajícím požadavkům zákazníků. 295

Podle přístupu k odhalování ekonomických zákonitostí: Pozitivní ekonomie odhaluje zákonitosti (například poptávka po zájezdech k moři v létě roste). Normativní ekonomie vytváří modely ekonomiky a zahrnuje i etické a hodnotové soudy (například státní rozpočet má být vyrovnaný). 296

Historický vývoj ekonomie Počátky ekonomie v Řecku, např. Xenofón (430 - 355 př. n. l.), Aristoteles (384 - 322 př. n. l.) Merkantilismus v západní Evropě v 16. a 17. století Klasická ekonomie ve druhé polovině 18. století (Adam Smith)

297

109


Neoklasická ekonomie (Pareto, Walras a další), koncem 19. století , např. teorie mezního užitku, rovnováhy trhu a teorie poptávky. Marxistická ekonomie Ekonomické směry 20. století

298

Keynesiánská ekonomie Ekonomika je schopna díky autoregulaci nacházet rovnováhu, ale pouze při ne zcela využitých zdrojích. Příčina: zaostávání poptávky za nabídkou a proto se hlavním problémem stává stimulace poptávky, což se má dít zejména prostřednictvím hospodářské politiky státu. 299

Postkeynesiánská ekonomie Vznikla na základě kritiky keynesiánské ekonomie v šedesátých letech tohoto století.

300


110

Monetaristická ekonomie (M. Friedman): hlavním zdrojem nestability ekonomiky jsou nevhodné zásahy státu. Základní předpoklad: osobní a hospodářské svobody. V centru pozornosti je peněžní politika. 301

Za jeden z nejtíživějších problémů hospodářství je považována inflace, vyvolaná nadbytečnou nabídkou peněz na trhu. Řešení tohoto problému je dle monetaristů vcelku jednoduché - omezit nabídku na trhu peněz.

302

Ekonomie pro 21. století? • Sociálně-tržní ekonomika • E-economics • Globální ekonomika • Trvale udržitelný růst

303

111


Princip efektivnosti výroby • Efektivnost výroby = vyloučení plýtvání • Efektivně fungující ekonomika se nachází na hranici svých produkčních možností.

304

Křivky výrobních možností

305

Vliv ekonomického růstu na průběh křivky KVM

306


112

Volba orientace ekonomiky: současná vs. budoucí spotřeba?

307

Efekty ze specializace

308

Agregátní nabídka a poptávka

309

113


The Basic Model of Economic Fluctuations • Základní model agregátní nabídky a poptávky je možné využít dvojím způsobem: – Vysvětlení změn v krátkém období a identifikace klíčových faktorů. – Pomocí dílčích výsledků odhadnout dlouhodobé trendy.

310

The Basic Model of Economic Fluctuations • Agregátní nabídka znamená celkovou nabídku zboží a služeb v národní ekonomice v určitém časovém období, vyjádřenou v penězích. • Agregátní poptávka úhrn výdajů všech ekonomických subjektů (domácností, firem, státu, dovozců, zahraničních subjektů…). 311

Cenová hladina

AS

AD

0

Výstup 312 Copyright © 2004 South-Western


114

Agregátní poptávka • AD = C + I + G + NX • Agregátní poptávka (AD) je vyjádřena jako: – součet spotřeby domácností (C – consumption), – hrubých investic (I – investments) – veřejných výdajů (G – government) – čistého vývozu (NX – net export)

• Čistý vývoz znamená rozdíl mezi vývozem (X – export) a dovozem (M – import). 313

Proč je agregátní poptávka klesající? • Efekt bohatství • Efekt investic, změny úrokové míry • Efekt exportu a importu

314

Why the Aggregate-Demand Curve Is Downward Sloping • Efekt bohatství – Snížení cenové hladiny znamená posílení poptávky, lidé budou moci utrácet více. – Nárůst množství znamená zvýšenou poptávku po zboží a službách.

315

115


Why the Aggregate-Demand Curve Is Downward Sloping • Efekt změny úrokové míry: – Nižší cenová hladina tlačí na redukci úrokových měr, firmy si mohou dovolit větší investice. – Větší investice znamenají nárůst produkce a tím větší poptávaná množství s nižší cenou.

316

Why the Aggregate-Demand Curve Is Downward Sloping • Efekt exportu: – Po snížení úrokové míry klesne zájem investorů. Použijí své investice jinde. Dojde k depreciaci kurzu a tím k posílení exportu. – Zvýšení exportu znamená větší produkci a tedy nižší cenu.

317

Why the Aggregate-Demand Curve Might Shift • Sklon agregátní poptávky lze vysvětlit právě poklesem ceny a narůstajícím množstvím. Nevysvětluje ale elasticitu! • Bohužel existuje mnoho dalších faktorů, které přímo poptávku ovlivní. Někdy působí izolovaně, někdy současně… • Tyto faktory ale budou znamenat posun celé poptávkové křivky. 318


116

Why the Aggregate-Demand Curve Might Shift • Hlavní faktory posunu agregátní poptávky: – Spotřeba domácností i státu – Investice – Vládní výdaje – Čistý export

319

Co asi je na tomto obrázku? Cenová hladina

P1

AD2 AD1 0

Y1

Y2

Výstup

320

Agregátní nabídka • V dlouhém období je křivka vertikální, tedy absolutně nepružná. • V krátkém období předpokládejme pružnou agregátní nabídku.

321

117


Agregátní nabídka • AS v dlouhém období – V dlouhém období je AS ovlivněna hlavně výrobními faktory a technologií. Bude záležet na typu ekonomiky a způsobu transformace. – Cenová hladina v dlouhém období neovlivňuje nabídku práce, kapitálu a přírodních zdrojů.

322

Ale záleží i na ekonomickém myšlení ☺

323

Dlouhodobá AS Cenová hladina

A může to reálně nastat??? LR AS

P

P2

0

Potenciální produkt



118

Why the Long-Run Aggregate-Supply Curve Might Shift • Důvody posunu AS – Změny v počtu pracovníků – Změny kapitálu – Změny v přírodních zdrojích – Technologický rozvoj

325

Změny AD a AS v dlouhém období Co způsobilo nárůst poptávky?

Cenová hladina

LRAS1980 LRAS1990 LRAS2000

Jak vysvětlit nárůst nabídky?

P2000 AD2000

P1990

P1980

AD1990

AD1980 0

Y1980

Y1990

Y2000


A New Way to Depict Long-Run Growth and Inflation • Z předchozího obrázku můžeme odvodit hospodářský vývoj pomocí trendů. • Aktuální hodnoty v krátkém období jsou pouze odchylkou od dlouhodobého trendu.

327

119


Ve vztahu nabídky a poptávky 2. . . . Klesá výstup. . . Cenová hladina LR AS AS AS2 3. . . . Ale v čase dojde K nárůstu AS

A

P B

P2

1.AD klesá C

P3

AD AD2 0

Y2

Y

Výstup 4. . . . A dosahuje původní hodnoty 328 Copyright © 2004 South-Western

Dva důvody ekonomické fluktuace • Posuny agregátní poptávky – V SR je posun způsoben změnou výstupu. – V LR posuny ovlivňují pouze cenovou hladinu, neovlivňují výstup.

329

Dva důvody ekonomické fluktuace • Opačný posun AS – Změna minimálně jednoho parametru AS a posun křivky doleva: • Produkt klesá na přirozenou míru zaměstnanosti. • Roste nezaměstnanost. • Zvedá se cenová hladina.

330


120

The Effects of a Shift in Aggregate Supply • Stagflace – Opačný posun AS znamená stagnaci a inflaci dohromady. • Důvodem může být pokus o snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru. • Konec keynesiánství. • Nepomůže podpora poptávky.

331

The Effects of a Shift in Aggregate Supply • A co dělat? – Politici mají pouze dvě možnosti:: • Nedělat nic a čekat na změny na trhu práce a kapitálu. • Stimulovat poptávku dříve a agresivněji – základní problém v predikci. • O dělají to USA a EU dobře?

332

A co je na tomto obrázku špatně…. 1. Toto se stane první

Cenová hladina LR AS

AS2 AS1

P3

C

P2

2. Takto reaguje vláda

A

3. A cenová P hladina roste

AD2

4. Co na to říct ☺ AD1 0

Potenciální produkt


121


Veličiny typů produkt

334

Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu). 335

336


122

337

HDP Definice HDP Ve výpočtu nejsou zahrnuty: Meziprodukty (pneumatiky, mouka, atd..). Všechno zboží, prodané tento rok ale vyrobené v jiných letech. (použitá auta, nemovitosti atd..). Ostatní transakce, které se přímo netýkají produkce. (cenné papíry, důchody atd.) Statky, které jsou mimo oficiální ekonomiku nebo jsou obtížně měřitelné. (opravy svépomocí, drogy, zbraně atd…) 338

Měření HDP Dva způsoby Výdajová metoda, HDP je: C+I+G+X

Consumption + Investment + Government +

Xports

net e

Příjmová metoda, HDP je: W + I + R + P + IBT + CCA wages + interest + rent + profit + Indirect Business Taxes + Capital Consumption Allowance (depreciation) 339

123


HDP Příklad výpočtu Vyprodukujeme 5,000 jogurtů a prodáváme je po $1 za ks. A předpokládejme, že dále vyrobíme 100 mobilních telefonů po $40 za ks. Jaká je hodnota HDP? 340

HDP Výpočet HDP Pozměňme předchozí zadání. Bude vyrobeno pouze 5000 jogurtů po $2 a 100 telefonů za dvojnásobnou cenu $80. Jaký je HDP? Která ekonomika je na tom lépe? 341

HDP Rozdíl mezi nominálním a reálným HDP

Nominální HDP počítáme z cen roku X, tedy Px*Qx. Reálný HDP počítáme s konstantní cenou začátku období, mění se pouze množství, tedy P1*Qx.

342


124

HDP Výpočet nominálního a reálného HDP Nadefinujme, že v roce X vyprodukujeme 20 automobilů a 10 počítačů. Cena automobilu je $100 za ks a počítače $30 za ks. V roce Y se produkce změní na 22 automobilů a 9 čítačů. Cena vzroste na $120 za automobil a počítač zlevní $25. Jaký je nominální a reálný HDP pro toto zadání.? 343

Odpověď na předchozí otázku: Nominální HDP pro rok 1 je ___ a pro rok 2 je ___

1. 2. 3. 4. 5. 6.

$2,250; $2,250; $2,856; $2,300; $2,300; $4,040;

$2,856 $2,478 $2,200 $2,865 $2,450 $5,359 344 :10

HDP a vztah k ŽP Existuje vztah mezi HDP a znečištěním?

345

125


HDP a volný čas Může větší produkce znamenat omezení volného času?

346

HDP HDP a volný čas Pouze někteří lidé obětují volný čas pro větší produkci… Kteří? Ale druhá skupina lidí zároveň se zvyšujícím se HDP získává i víc volného času…Kdopak to je?

A jak to vysvětlíme podle ekonomických teorií….? 347

Modely makroekonomické rovnováhy •

V dalším výkladu budeme uvažovat pouze dvě nejdůležitější ekonomické směry: 1.

2.

Klasická ekonomie (Smith, Ricardo, Von Mises, Say, Hayek, Hazlitt, Friedman, ekonomičtí konzervativci). Keynesiánská ekonomie (Keynes, Galbraith, ekonomičtí liberálové). 348


126

Modely rovnováhy

Klasický model: Poprvé publikován Adamem Smithsem Wealth of Nations (1776). Z něho vychází jak neoklasická ekonomie, tak ekonomie rakouské školy, škola racionálních očekávání a monetarismus. Měl dominantní roli před rokem 1920, opět získal popularitu po roce 1980. 349

Modely rovnováhy

Klasičtí ekonomové věří, že: Tržní síly (flexibilní ceny, flexibilní mzdy a úrokové míry) budou řešit ekonomické problémy. Jakýkoliv zásah státu do ekonomiky je nežádoucí, pouze tržní mechanismus povede k nárůstu produktivity a většímu životnímu standardu.. Uměle vytvořené stimulace ze strany vlády vždy povedou k problémům v dlouhém období.

350

Modely rovnováhy • Keynesiánský model:

Vychází z práce lorda Johna Maynarda Keynese (1883 – 1946). Používán od 30. let minulého století do konce 70. let minulého století.

351

127


Keynes říká: “V dlouhém období jsme všichni mrtví“. Souhlasíte s citátem….? 1. 2. 3. 4.

Ano Ne Neumím vysvětlit Nestarám se o to, brzo už budeme mrtví…

352 :10

Model rovnováhy Čemu můžeme Keynesův výrok připodobnit?

Ekonomika je jako výtah. Někdy jede nahoru ale jen chvilku. Pak pojede dolů, ale někdo přistoupí, zmáčkne tlačítko a jede zpět nahoru. 353

Model rovnováhy • Keynesova teorie Během recese, Klesá produkce. Roste nezaměstnanost. Příjmy a poptávka pro všechny produkty klesá.(Opravdu pro všechny?) A vše se znovu opakuje rychleji a rychleji… A je stále hůř…. Během expanze vše probíhá opačně. 354


128

Model rovnováhy •

Řešení dle Keynese

Intervence vlády do tržních mechanismů s cílem stisknout tlačítko výtahu ☺: 1. Aktivní fiskální politika 2. Aktivní monetární politika

355

Model rovnováhy

Aktivní fiskální politika

Během recese je nutno podporovat: Zvyšovat vládní výdaje. Snižovat daně.

Keynes podporuje hlavně první krok, protože po snížení daní se nemusí nárůst důchodu a příjmů firem přetransformovat na posílení poptávky.. A CO NAŠE VLÁDA????? 356

Model rovnováhy

Aktivní fiskální politika Zvýšení vládních výdajů a snížení daní by mělo vést k: Vyšší příjmy domácností a firem Větší utrácení domácností a firem Tím k nárůstu produkce Větší zaměstnanosti A tak dále dokola…. 357

129


Modely rovnováhy

Aktivní fiskální politika Během expanze se provedou inverzní kroky: Snižování vládních výdajů Zvyšování daní

358

Modely rovnováhy •

Aktivní monetární politika Během recese je doporučeno zvyšovat nabídku na peněžním trhu. Toto je úkolem pro národní banku. A jak to udělat?

359

Modely rovnováhy •

Aktivní monetární politika Doporučení dle Keynese: Peněžní nabídka úroková míra Půjčky Útraty HDP

360


130

Model rovnováhy • Keynesův multiplikátor Po zvýšení vládních výdajů celkové útraty v ekonomice vzrostou o násobek vládních výdajů Tento násobek označujeme Keynesův multiplikátor 361

Model rovnováhy • Vysvětlíme to pomocí příkladu: Předpokládejme, že vláda chce utratit $1 miliardu na rekonstrukci dálnice. Firma, zajišťující rekonstrukci si vydělá $1 miliardu. Dále musíme předpokládat, že jiné možnosti investice vláda nemá. Ale co se stane s touto $1 miliardou? 362

Model rovnováhy

Pokračování příkladu

Budeme předpokládat, že stavaři utratí 80% z částky. Se zbývajícími 20% mohou udělat, co chtějí. Podobným způsobem budeme uvažovat i dále. 363

131


Model rovnováhy

Pokračování příkladu

$512 $640 $800 $1,000

Každá další firma si opět ponechá 80% z částky. Tento algoritmus generuje 640 milionu pro další výdaje.. A celé schéma pokračuje dále….. 364

Model rovnováhy • Pokračování příkladu: Můžeme definovat celý postup výpočtu: $1,000 + $800 + $640 + $512 + … = $5,000

365

Model rovnováhy • Pokračování příkladu: Celková investice v ekonomice je $5,000 milionů, což je 5 kráte $1,000 milion. Původní vládní výdaj byl $1,000. Keynesův multiplikátor je tedy roven 5. 366


132

Model rovnováhy • Vzorce pro výpočetThe Formula for the Multiplier Multiplikátor = 1 / (1 – MPC) Multiplikátor = 1 / MPS MPS = Marginal Propensity to Save 367

Model rovnováhy • Ověřitelnost a platnost Keynesianství Předpokládejme platnost předchozích výpočtů. Jak je můžeme zpochybnit? Otázkou ale je, z čeho vláda tyto investice zaplatí?

368

Model rovnováhy • Ověřitelnost a platnost Keynesianství

Jsou tři možnosti, z jakých zdrojů lze čerpat: Nový tisk peněz, Půjčky, Zvýšení daní

369

133


Model rovnováhy

Ověřitelnost a platnost Keynesianství

Co znamená tisk nových peněz: Snižování úrokových měr v SR. Zvyšuje se objem půjček i útrat, toto stimuluje v SR ekonomiku. Zároveň se ale zvyšuje inflace, zvýšení inflace tlačí na zvýšení úrokové míry a zpomalení ekonomiky v LR.

370

Philipsova křivka

Existuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací

371

Jak vysvětlíme tuto závislost Inflation Rate (percent per year)

10 1980 1974

8

1981

1975

1979 1978

6

1977

1973

4

1976

1972

2

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 Unemployment

Rate (percent)

372

Copyright © 2004 South-Western


134

The Greenspan Era Inflation Rate (percent per year)

10 8 6 1990 1991 1984 1989 1988 1985 2001 1987 1995 1992 2000 1986 1997 1994 1993 1999 1998 1996 2002

4 2

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 Unemployment

Rate (percent)

373

Copyright © 2004 South-Western

Model rovnováhy


Pokud si vláda začne půjčovat, bude to znamenat: Zvýšení vládních fondů, následně zvýšení vládních výdajů. Ale zároveň budou redukovány soukromé fondy, tedy sníží se soukromé výdaje. Roste národní dluh a ten bude eliminován zvýšením daní v budoucnosti. Dojde ke zpomalení ekonomiky v LR. 374

Modely rovnováhy


Růst daňového zatížení bude znamenat: Zvyšování vládních fondů. Bude následovat zvýšení vládních výdajů. Zvýšení daní ale snižuje disponibilní příjmy spotřebitelů. Snižuje se poptávka. Zvyšování daní povede k růstu šedé a černé ekonomiky. Zpomalení ekonomiky v dlouhém období.

375

135


Model rovnováhy • Ověřitelnost a platnost Keynesianství

Shrnutí: Keynesiánství může znamenat pomoc ekonomice v krátkém období. Je ale velice nebezpečné v dlouhém období. 376

Model rovnováhy • Význam úspor Keynesiánská teorie:

Úspory znamenají ztráty ekonomiky. Zvýšení spotřeby povede k růstu produkce.

377

Model rovnováhy • Význam úspor Klasická teorie: Úspory jsou důležitou součástí ekonomiky. Zvýšení úspor povede k růstu kapitálových fondů použitelných pro produkci. Firmy použijí tyto zdroje hlavně na výzkum a vývoj, který se posléze změní na efektivnější produkci.


136

Model rovnováhy

Význam úspor Zvýšení produktivity znamená vyšší reálné mzdy. Vyšší mzda stimuluje poptávku přirozeným způsobem, ne jako vládní výdaje.

379

Peníze – vznik a vývoj • co to je? • jaká kritéria musí splňovat oběživo? • vývoj peněz: – barter (transakční náklady) – 7 st. před nl. drahé kovy – 17 století bankovky, zlatý standard – nucený oběh peněz

380

Měnové agregáty • M1= hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách • Hotovostním oběživo- peníze v držbě nebankovních subjektů (nikoliv hotovostní rezervy v pokladně bank nebo zásoba hotovostí v trezorech) • Vklady na běžných účtech- vklady domácích nebankovních subjektů (rezidentů) v domácí měně. Tento agregát se také někdy označuje jako "úzké peníze"(narrow money) 381

137


Měnové agregáty • M2= M1+ úsporné a terminované vklady v bankách • Terminovaný vklad - vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více).

382

Měnové agregáty • M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách • Vklady v zahraničních měnách- mají omezenou likviditu, musí nejprve konvertovat do domácí měny - v některých zemích se označuje termínem "široké peníze"(broad money)

383

Měnové agregáty • M4= M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně +krátkodobé cenné papíry v domácí měně - označuje jako "široké peníze"(broad money)

384


138

Měnové agregáty • M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí měně

385

Princip mezibankovních operací • Mechanismus oběhu peněz v bankovním sektoru Předpokládejme, že jsou stanoveny povinné rezervy ve výši 10% z aktiv. Banka A Aktiva

$100 Hotovost $900 Úvěr

Pasiva

$1,000 Záloha

386

Princip mezibankovních operací • Mechanismus oběhu peněz v bankovním sektoru Banka druhého stupně:

A

Banka B

L

$900 Hotovost $900 Záloha

Banka B A $90 Hotovost $810 Půjčka

L $900 Záloha

387

139


Princip mezibankovních operací • Mechanismus oběhu peněz v bankovním sektoru Celková suma bude: $1,000 + $900 + $810 + $... = $10,000.

388

Trh práce

389

Rovnováha na trhu práce

390


140

Jak ale ve skutečnosti – nabídka práce je rostoucí

PROČ? • záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – trvalá či dočasná změna? • rozhodování o pracovním nasazení je činěno z hlediska více období

• jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat více • jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít

391

Tržní nabídka práce • SL = různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při různých mzdových sazbách • změna w vede vedle změny nabízeného množství práce také k posunu celé křivky nabídky práce • podobné efekty bude mít také změna reálné úrokové míry • opět souvislost s mezičasovým rozhodováním 392

Rovnováhu narušují i nedokonalosti trhu práce; na straně nabídky jsou způsobovány: • Strukturální různorodostí, kdy trhy nejsou konkurenční (např. trh práce lékařů, pilotů vojenských letadel atd.) • Diskrétností nabídky (např. platové stupnice, omezení pracovní doby atd.) • Mimoekonomickými vlivy, z nichž nejvýznamnější jsou na jedné straně aktivity odborů, na straně druhé regulační aktivity vlády.

393

141


Na straně poptávky jsou nedokonalosti trhu práce způsobovány : • právními předpisy, • kolektivními smlouvami, • a častokrát i potřebou udržovat již existující pracovní kolektivy i tehdy, když to z čistě ekonomických hledisek není momentálně výhodné.

394

• Nejvýznamnějším projevem poruch na trhu práce je nezaměstnanost (angl. unemployment). • Rozsah nezaměstnanosti se měří ukazatelem míry nezaměstnanosti (angl. unemployment rate): U u = ------ x 100 , kde: L U ... počet nezaměstnaných (pozor, tento údaj bývá různě interpretován, většinou jsou sem zařazováni pouze lidé aktivně hledající práci). L ... Počet pracovních sil. 395

Přirozená míra nezaměstnanosti: • Přirozenou míru nezaměstnanosti je označován stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst. • Je pravdou, že při velmi nízké nezaměstnanosti mívají zaměstnavatelé potíže se získáváním kvalitní pracovní síly. • Ekonomové z tohoto pohledu považují za optimální nezaměstnanost mezi 5 – 8 %.

396


142

Druhy nezaměstnanosti: • Nedobrovolná nezaměstnanost (počet uchazečů : počet volných pracovních míst) • Dobrovolná nezaměstnanost (lidé práci hledají, spekulují atd) • Frikční nezaměstnanost (nedostatek informací) • Strukturální nezaměstnanosti (nedostatek kvalifikace, bydlení atd) • Cyklická nezaměstnanost (hospodářský cyklus) • Sezónní nezaměstnanost

397

Při růstu nezaměstnanosti o 1% roste: - počet infarktů o 4,5% - množství zhoubných nádorů o 3% - majetková kriminalita o 0,5% Chmurné vyhlídky: V německé studii „Past globalisation“ se předpovídá, že v roce 2020 může být také 80% nezaměstnaných. Další podobné studie se pohybují v pásmu 40 – 80 %. Je zřejmé, že práce se bude muset začít dělit zcela jinými způsoby. (zdroj: HN

2. 3. 98, s.1)

398

OECD varuje Čechy před růstem mezd (LN 21. 5. 98) Zatímco odboráři bijí na poplach a hrozí, že boj za růst mezd přitvrdí, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) důrazně varuje Českou republiku" před prudkým růstem platů. Mzdy nemohou růst, dokud se nezvýší produktivita práce," píše se v nejnovější zprávě OECD.

399

143


Špatný odhad ČNB se podepsal na nezdravém růstu mezd?(LN 3. 12. 99) Až deset miliard korun mohly letos ušetřit české podniky na mzdách a využít je na potřebné investice. Hlavní příčinou je špatný odhad inflace, který na konci loňského roku přinesla ČNB. Většina podniků se totiž při mzdovém vyjednávání řídila podle inflačních prognóz centrální banky.

400

CR - Productivity and Real Wages 140 120

%

100

Productivity Real wages

80 60 40 20 0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Year

401

Vysoký růst mezd připravil o práci tisíce lidí (LN 10. 3. 2000) Rozsáhlou vlnu propouštění zažilo české hospodářství v loňském roce. O práci přišlo skoro 150 tisíc lidí. Každý devátý přitom pocházel z některého výrobního podniku. Příčiny? Propouštění bylo nutnou daní za špatný stav českých podniků v minulosti. V mnoha případech ale na zvyšování nezaměstnanosti tlačily i poměrně vysoké mzdy. 402


144

• Po vysokých mzdách volala většina odborových sdružení. Odboráři si i v problémových podnicích (např. ČKD) nakonec vybojovali růst mezd kolem 1013 procent. • ,,Velké oči" ale v tomto případě měly tragické následky. Mnoho podniků takové zvýšení nákladů neuneslo. Některé z nich to dovedlo ke krachu, jiné zase vyplácejí jen část slíbených mezd. • Někteří odboráři už pomalu uznávají, že při kolektivním vyjednávání v roce 1998 své nároky opravdu trochu přestřelili. "Dáváme přednost pomalejšímu růstu mezd. Zachování zaměstnanosti je pro nás důležitější," řekl před časem Richard Falbr, šéf ČMKOS. 403

404

Dopady růstu mzdové sazby w SL

SL'

zvýšení mzdové sazby povede k růstu nabízeného množství práce na trhu na úroveň L1

w2

w1

L1

L2

L 2´

vyšší mzda dnes je vnímána jako možný pokles mzdy v budoucnosti → dnešní ochota pracovat vzroste až na L2, lidé budou chtít využít současnou vysokou mzdu využít k tomu, aby si dnes vydělali a v budoucnu si mohli L vzít dovolenou – tzv. efekt dovolené – nabídka práce se posune vpravo

pokles mzdy bude mít opačný efekt – lidé si dnes raději vezmou volno a budou očekávat růst mezd v budoucnosti, jinými slovy „dnes se vyplatí pracovat méně“

405

145


Dopady růstu reálné úrokové míry w SL

SL'

růst reálné úrokové míry povede ke zvýšení ochoty spořit

w2

chtějí-li domácnosti zachovat nezměněnou současnou spotřebu, musí zvýšit ochotu pracovat při každé úrovni mzdové sazby

w1

vzroste tržní nabídka práce L1

L 1´ L 2

L 2´

L

pokles reálné úrokové míry vyvolá opačné efekty, tedy snížení ochoty pracovat a pokles tržní nabídky práce

406

Monopolní síla odborů • odbory jako jediný subjekt nabízející VF práce • cíle odborových svazů: • maximalizace ekonomické renty členů odborů • maximalizace objemu mezd členů odborů • maximalizace zaměstnanosti

407

Monopolní síla odborů AW = TW/L = w.L/w = w

w (CZK/h)

MW = δTW/δL = δ(w.L)/δL A w1

SL=min. w B

w2 w3

C F

G DL=AW=w L1

L2

L3

L (h)

MW A: max. ekonomické renty (plocha AFGw1) – L1 množství práce za mzdu w1 B: max. celkového objemu mezd – L2 množství práce za mzdu w2 C: max. zaměstnanosti – najímáno množství práce jako na DK. trhu práce – mzda, za níž je ochotno pracovat L3 množství práce je shodná se skutečně vyplácenou mzdou w3 Slide 408


408

146

Bilaterální monopol na trhu práce w (CZK/h)

MFCL

w1

SL

w2 DL=MRPL L1 L2

L (h) MW

Monopol (tedy odbory) vychází z rovnosti MW a SL – bude nabízet L1 množství práce za mzdu w1 Monopson (např. ČSA nakupující letové dispečery) vychází z rovnosti MFCL a MRPL – bude poptávat L2 množství práce za mzdu w2 Výsledná mzda a množství L bude výsledkem vyjednávání monopolu a monopsonu Slide 409

409

Inflace

410

Druhy inflace: • Mírná inflace … tempo růstu cen nepřevyšuje tempo růstu ND, dochází k reálnému ekonomickému růstu. • Pádivá inflace … tempo růstu ND (produktivity) je nižší než tempo růstu cen, kapitál se přesouvá do spekulační sféry. • Hyperinflace … peníze přestávají působit jako všeobecný ekvivalent směny (přechází se například na naturální směnu, případně na měny zahraniční). 411

147


• Inflace nákladová … zvyšování cen je vyvoláváno růstem výrobních nákladů. Specielním případem je mzdová inflace. • Inflace zisková … je charakterizována růstem zisku bez odpovídajících úspor, či růstu nákladů. • Inflace mzdová … předstih růstu mezd před růstem produktivity. • Inflace odpisová … je určována zrychlením odpisů a zvětšením nákladů na výrobu. • Inflace rozpočtová … je způsobena růstem rozpočtových výdajů.

412

• Inflace strukturální … je důsledkem změn struktury ekonomiky (jsou spojeny s investicemi – tedy výdaji a příjmy) • Inflace z devalvace … je způsobena zdražením dovozů. To má na ceny jednak vliv přímý, jednak nepřímý – v důsledku zdražení importovaných výrobních faktorů. • Inflace základní (jádrová) … je působena chováním firem a spotřebitelů. • Inflace druhotná (jednorázová) … je působena například liberalizací cen, či deregulacemi. 413

• Inflace tlačená nabídkou …vyvolaná poklesem nabídky (především v důsledku zdražení vstupů, ale například i v důsledku cenového kartelu). • Inflace poptávková … vzniká v důsledku převahy poptávky nad nabídkou.

414


148

Nejdůležitější faktory podporující růst inflace: • • • • •

Růst ekonomiky, příliv zahraničního kapitálu, deficit státního rozpočtu, inflační očekávání (každý si přiráží svých 8 – 9%), nedokonalost konkurenčního prostředí (monopoly, neefektivní státní podniky), • necenové faktory (například móda, choroba BSE), • vyčerpávání přírodních zdrojů a zhoršování životního prostředí, • aktivity vlády (deregulace, např. nájemné). 415

Nejdůležitější faktory působící proti růstu inflace: • • • • • • •

Pokles ekonomiky, odliv zahraničního kapitálu, přebytek státního rozpočtu, inflační očekávání, necenové faktory (například móda), technický a technologický pokrok, aktivity vlády (regulace).

416

Inflace • Měření inflace Inflaci můžeme měřit: Index spotřebitelských cen Index cen výrobců Deflátor HDP

417

149


Co je a k čemu slouží spotřební koš? Pro sledování vývoje spotřebitelských cen (inflace). Zboží a služby do něj zahrnuté se člení na následující skupiny:

418

Oddíl

Úhrn

Roku 1999

roku 2005

k 12/06

k 1/07

starý koš

nový koš

starý koš

nový koš

100

100

100

100

v tom: potraviny a nealkoholické nápoje

19,8

16,3

18,1

16,4

alkoholické nápoje, tabák

7,9

8,2

7,6

8,2

odívání a obuv

5,7

5,2

3,7

4,8

23,6

24,8

29,0

25,7

bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácností, opravy

6,8

5,8

5,3

5,6

zdraví

1,4

1,8

1,7

1,8

doprava

10,1

11,4

9,3

10,9

pošty a telekomunikace

2,3

3,9

2,7

3,8

rekreace a kultura

9,6

9,9

9,0

9,8

vzdělávání

0,5

0,6

0,5

0,6

stravování a ubytování

7,4

5,8

7,9

5,9

ostatní zboží a služby

5,0

6,3

5,2

6,3 419

Z britského spotřebního koše zmizel čaj MF Dnes, 20. 3. 2002, příloha Ekonomika Praha, Londýn - Británie podle mnohých už není to, co bývala. Britové mění některé původní zvyky a chování - barví si vlasy, avšak nepoužívají jíž kondicionéry, hrají fotbal, ale už ne tolik šipky, dělají pikniky, ale přestávají chodit na kriket. Britští statistici musí na změnu životního stylu reagovat a proto se rozhodli provést změny ve spotřebním koši 650 vybraných druhů zboží a služeb, který slouží k výpočtu míry inflace. 420


150

Vyřazeno sypaný čaj konzervovaný losos dušený steak lístky na národní sport kriket Šipky (které se hrávaly snad v každé britské hospodě) tabák do dýmek audiokazety

Nově zařazeno mražené krevety, tavený sýr v plastikových fóliích nízkokalorické a vegetariánské potravinové polotovary sluneční brýle značkové oblečení DVD přehrávače přenosné videokamery 421

Inflace • HDP deflátor Měří ceny veškerého zboží a služeb a je postavený na reálném a nominálním HDP. Nominální HDP/ reálný HDP = HDP deflator.

422

Inflace v USA 1914

1

2000

3.4

1918 1942 1946 1980 1985

18 10.9 8.3 13.5 3.6

2001 2006 2007 2008 2009

2.8 3.2 2.8 3.8 -.4

1990

5.4

2010

1.6 423

151


Příklady hyperinflace

(a) Austria

(b) Hungary

Index (Jan. 1921 = 100)

Index (July 1921 = 100)

100,000

100,000 Price level

10,000

Money supply

1,000

1,000 100

Price level

10,000

Money supply

1921

1922

1923

1924

1925

100

1921

1922

1923

1924

1925

424 Copyright © 2004 South-Western

Příklady hyperinflace

(d) Poland

(c) Germany Index (Jan. 1921 = 100)

Index (Jan. 1921 = 100) 100,000,000,000,000 1,000,000,000,000 10,000,000,000 100,000,000 1,000,000 10,000 100 1

10,000,000

Price level Money supply

Price level

1,000,000

Money supply

100,000 10,000 1,000

1921

1922

1923

1924

1925

100

1921

1922

1923

1924

1925

425 Copyright © 2004 South-Western

Vývoj inflace v ČR

426


152

Inflace • Systém s konstantní nabídkou peněz Tento systém má následující parametry: Množství peněz v oběhu je konstantní či takřka konstantní. Průměrné ceny klesají s růstem produkce a inverzně…. Kupní síla, příjmy a bohatství roste.

427

Inflace • Zlatý standard Zlatý standard je sytém blízký sytému s konstantní nabídkou peněz. Peněžní nabídka roste pouze s růstem objemu zlata. Historicky jde o hodnotu cca 1až 2% ročně. 428

Fiskální politika • Pomocí fiskální politiky může vláda ovlivňovat: • Mechanismus přerozdělení příjmů • Agregátní poptávku • Ekonomickou aktivitu • Nezaměstnanost • Environmentální aspekty. 429

153


Fiskální politika • Cílem fiskální politiky je stabilní úroveň zaměstnanosti a cenová stabilita • Výběr daní • Expanzivní a restriktivní politika

430

Lafferova křivka

431

Lafferova křivka

432


154

Nástroje fiskální politiky • Automatické stabilizátory – působí stále a měly by vyrovnávat výkyvy agregátní poptávky a nabídky • Záměrná opatření reagující na konkrétní situaci, ovlivňují agregátní nabídku i poptávku • Daně • Transfery – formy dotací, podpor apod. • Vládní výdaje 433

Důchodová politika • vztah mezd a stability hospodářství • nástroje: zmrazení mezd, statutární limity (změna důchodů), dobrovolné limity • nerovnosti v důchodech - Lorenzova křivka • přerozdělování – transfery, důležitost přerozdělení z hlediska stability ekonomiky • nebezpečí nivelizace • dopad důchodové politiky na firmy

434

155


BA (Hons) Ekonomika a management Bc. Ekonomika a management Double Degree BA (Hons) Právo a ekonomika. 1. ročník. Ekonomie. (learning package)

Recommend Documents