1
B ba bá, nobá (M) ba-ba baba baba zaříkavá babčica babčica babčica (B) baběna baběna (B) babí zub babička (B) babinec babiť babják babka babka (M) babkování (B) babkovník (B) babračka babrať babrať sa babŕzgať (sa) babsko babský šturc babúch (M) babula, -ša babúlať, -liť (sa) babuša babušistá babúšiť (sa) Babuška babúvka bacať bácať baciť (sebú) bácnúť bača (z rm.) bača starověrec
ano (přisvědčuje vůli jiného), třebas značí pohrdání buď - anebo buchta z kynutého těsta peč. na plechu; 2. pečivo pečené na "pobabu"; 3. stařena, bába; 4. zátka z hader k ucpání "dýmníku" zaříkávačka kovadlinka "brúskařská"; 2. část "haklíku" kovadlinka kovadlinka na naklepávání kos a srpů viz "baba" stařenka, babička podběl pečivo velikonoční (svěc. na Bílou sobotu) kupka sena nebo shrabané proschlé trávy (na B též "łapa, čapa, dłapa"); 2. úprava vlasů vdaných žen (též "obalenka") vázat čepec; 2. pomáhat při porodu muž porodní báby porodní bába; 2. matice, do níž se zapíná "haklík"; 3. kovadlinka na naklepávání kos a srpů; 4. jitrocel větší; 5. stará žena denár masopustní hra maškar "babkovníkú" chlapec na "fašanku" se šátkem "na babku" namáhavá, zdlouhavá práce kazit hrabat, prohrabovat se (v něčem řídkém) přehrabovat se nechutně v jídle (Enem sa v máčce babŕzgáł.) baba (pohrdlivě) viz "rváč" koláč; 2. pekáč červená kráva s bílými skvrnami motat si šátek kolem hlavy a krku šátek vlněný velký, plachetka; 2. kráva červená s bílou hubou (o dobytku) muchlat se (též "bachtať sa") Barborka pekáč kameninový na pečení bábovek bít (v dět. mluvě) bouchat praštit (sebou) udeřit, uhodit, praštit hospodář, správce salaše bača zachovávající staré zvyky a práva
2
bačenka
bačík báčiť bačovať bačovisko bačúvka bačuvka (F) badať baďúrať baďúrať sa badyján bafať baga bagán (B) baganče, -čata bagda + bagošiť + bagovať bagún bahénka (M) bahníd (M) bahnúť bahúštačka bahúštať sa bachała bachłat (Z) bachor, -ro bachorec (F) bachory bachořica bachráč, -roň bachraňa bachratý bachrmbolty bachtať sa bachyňa bai, baiť (J) baj, baj-i báj, báj-že baja bajásať + bájať
žena, která měla na starosti celý provoz kravského salaše - pastvu, dojení a výrobu másla (častěji se však na Val. užívalo pojmu "dívka") pastýř ovcí pozorovat (Už to báčím.) pást; 2. chovat ovce; 3. hospodařit; 4. meškat (Des doty bačováł.) salaš nádoba vydlabaná z jednoho kusu dřeva, v níž se dělá brynza; 2. bačova žena nádoba s odkapanou syrovátkou v níž se odlučuje sýrovina od syrovátky; 2. hospodyně na kravském salaši pozorovat, tušit, chápat (Badáł sem to.) usínat, být ospalý zdát se kozlík lékařský kouřit fajfku zbytky tabáku vyškrabané z dýmky; 2. "močka" v dýmce křupan (viz též "řupoň") boty vojenské balvan mámit, balamutit žvýkat tabák nebo "bagu" vepř mokřiny jíva bažit houpačka z ohnutých a svázaných vrbových větví houpat se v houpačce viz "bachráč" mást, zpřeházet (Všecko zbachłáł.) bachor bachor; 2. jedlík vnitřnosti tlačenka (slovo "presbuřt" bylo neznámé) bachratý člověk, břicháč, boháč, pupkáč žena břichatá, tlustá tlustý, břichatý (u Valachů v opovržení) licousy muchlat se (do šálu) svině plemenná ano, ovšem také samozřejmě báj(e); 2. výmysl, smyšlenka, bajka mluvit planě, nesmyslně, popleteně bájet
3
bajka bajombák + bajže bajzem bakaný bakeša, vabakešistý bakula bakuňa bał, báł bałáchať bałamuťa bałamútění bałamútiť bałáňať bałant (M) bałda bałda baldryján bałek báleš bałfas baliga, -cha baligání baligať báłoha + balón balóny (B) balšán, -nek bałúchała bałúchať bałúsy bałván bałviť + balzamín bambélať (sa) bambitka bambŕlať (sa) bambulatý bambúšiť bambúšiť (sa) baňa baňa baňa na věži
pohádka, smyšlenka mince uherská ba, baže šmahem ošklivý (v dět. mluvě) bílá ovce; 2. ovce s černou obrubou kolem očí a huby se světlou vlnou polokoule, výduť, opuchlina peněženka vál plátna mluvit nesmysly, nepravdy, žvástat švindléř, ten kdo "bałamútí" klam, lež, nepravda klamat, obelhávat žvatlat svůdce, naváděč (ke zlému) hůl silná, klacek; 2. balvan hůl, klacek badyán vál, štůček vybíleného lněného plátna pečivo kynuté hlupák, prosťáček smyšlenka, nepravda, lež, pomluva (To sú enem také baligy.) ; 2. zmatek pomlouvání dělat klepy viz "baliga" míč knedlíky švestkové z kynutého těsta máta (dlouholistá, kadeřavá, peprná) lhář tvrdit nesmysly, mást (též "bałamútiť") vousy balvan, kus kamene; 2. mračno kouře mluvit z cesty, mluvit nesmysly, nemluvit pravdu (S tým je zle, už bałví! Proč bałví řečú?) balzám houpat se, pohupovat se pistole předovka (perkusní) houpat se, pohupovat se buclatý vyvrhovat, kuchat (větší zvěř) viz "babúšiť (sa)" viz "kozłub" koule; 2. vosí hnízdo; 3. důl, kamenolom; 4. úder rukou, facka; 5. láhev kulatá velká; 6. velké množství (Baňa chłapú.) báň, kopule
4
Banát v Uhrách mohutně kouřit (z fajfky); 2. pohlavkovat utrácet kapela muzikantská; 2. tlupa, protispolečenská skupina osob; 3. skupina řezníků nakupující ovce v Uhrách břicho banďoch (M) břicho velké bandorec (B) rohlík velký; 2. hadrová panenka bandur (F) bandurovy notař (F) pokoutní písař cihly nepálené bandúry (J) kameninová baňka nad "kozłubem"; 2. láhev kameninová, "kubáč"; baňka 3. skleněná koule; 4. vánoční ozdoba; 5. skleněná nádobka používaná v hospodě na konzumaci tvrdého alkoholu navádět baňkať bankovka, bankocetle (první papírové platidlo rak. měny v bankocetla hodnotách 5, 10, 25, 50, 100, 500, 1000 zlatých) litovat (něčeho), želet banovať hlomozit, převracet s rachotem; 2. kuchat; 3. slídivě prohlížet, bantovať prohledávat cokoliv bár(s) co číkoliv, kohokoliv bár(s) čí kdekoliv bár(s) de kdokoliv bár(s) do kdykoliv bár(s) dy jakkoliv bár(s) jak jakýkoliv, lecjaký bár(s) jaký komukoliv, každému bár(s) kemu kterýkoliv, leckterý bár(s) kerý ačkoli, třeba, též (Bar je bohatá, přeca jí nechcu.) bar, bars předpona leda- ("bardo, -co, -dy, -jak, -kemu" ap.) barkaluž, louže ("hnojúvky"); 2. mokřina, močál bara nůše; 2. viz "baba" (NH) bára chatrč barabizňa beran; 2. špalek dřeva tažený za vozem jako brzda; 3."nářitek" baran nesený jen za "tráčky" přehozené přes rameno; 4. hlupák naléhat, přesvědčovat, nutit baráňať beránci (ovečky) baranci beran baranec (R) okraj u pletených pracovních rukavic; 2. velikonoční pečivo svěcené baránek na Bílou sobotu; 3. hoblík bednářský polévka ze skopového masa baraní guláš kuřátka jarmuzová a zlatá (též "baraňúvky, kozí brada, jelení rožky") baraní kule Baňát báňať bančiť banda
baraní ocas baranica baranica čérná
laskavec (květina) beranice z ovčí kožešiny jednoduchá, bílá nebo černá beranice z černých beránků (se zkroucenou srstí)
5
baranica se střapcem beranice černá s černým hedvábným střapcem baranica se šmukem beranice vyšší, která měla vpředu ozdobu ze tří pentliček s přezkami a "ščičkami", zakončena byla červeným třapcem maso z berana nebo ovce, skopovina; 2. pitomost baranina rýpat se, prohrabávat se v něčem baraniť přemlouvat usilovně, vysvětlovat, hučet do někoho baraniť (keho) obchodník se skopovým dobytkem barankář shlukovat se (o mráčcích na obloze) baránkovať sa mraky drobné, bílé baránky mn. basa barbora Barbora Barborka prohledávat, probírat něco barcovať barvírna barevňa barvíř barevník látka hrubá bavlněná na rubu s vlasem barchét beran zdrobněle baroš bartolomějský bartołomský (M) stínka (korýš); 2. stonožka baruška kočičky, jehnědy (vrby nebo jívy) barušky barvy dětské barvičky brčál, barvínek barvínek barvíř, který barvil více barvami než soukeník barvíř pestrý natírat barviť (M) barva nevýrazná, bledost (Nemá barvútky žádnéj.) barvútka louže bařina basa, kontrabas val. lid. kapel (tří nebo čtyřstrunný, vyrobený bas podomácku) basa malá, též "púłky" val. lid. kapel (tří nebo čtyřstrunný, vyrobený bas małý podomácku) kontrabas; 2. kláda k trestání provinilců (dělená s otvory pro ruce a basa nohy) nadávka maď. původu basoma terentete vodník (též "besrman, hastrman"); 2. hračka (kolík s kamínkem) basrman tabák dýmkový (druh pašovaný z Uher) bašák ovce, která již měla jehňata baška pochoutka bašta jíst baštiť bát se báť sa strýc, hloupý dobrák baťa bajka, pletka, povídačka batěła + čakan bačovský, ozdobně vyřezávaný batina přemlouvat, navádět (koho) , nalhávat baťkať batoh, nůše, nůše trávy, ranec baťoh ranec, uzel, raneček baťúžek viz "batina" batyk mul batyst
6
baviť sa bavylna baže bažénka bažica bažik (Vi) bažiť bažiť sa baživosť bažka, -ža bažný bé-cé bebé bebłať bebłoň beč bečák bečať bečeť bečevný bečica bečica sypací bečka bečva Bečva bečvář Bečvjané Bečvy běda běda réta! běda rosto! bědákať beďar (F) bedliť bednář bednářské náčiní
bedno
zdržovat se od práce bavlna ano, ba, samozřejmě, ovšem chuť mlsná ovce beran toužit, přát si, těšit se, prahnout, žebrat mít chuť (na něco dobrého) touha, žádostivost ovce, ovečka mlsná, "bažná" chtivý, lačný po něčem, mlsný, toužící, žádostivý ani slovo (Neřek ani bé-cé.) viz "bolinko" blábolit, mluvit přes nos (při rýmě), reptat usmrkanec pláč dítě, které často pláče plakat, brečet (o dětech) bečet (o ovcích) pocházející z Bečvy (o vodě) bečka malá; 2. soudek násypná nádoba bečka; 2. sud ("bečka vína" = 10 věder = 400 mázů = 560 litrů; "bečka piva" = 4 vědra = 160 mázů = 225 litrů) bečka Horní Bečva - Vsetínská, Dolní Bečva nyní Rožnovská; 2. na Valašsku řeka obecně bečkař, bednář (vyráběl větší výrobky z dubového dřeva, které měly železné obruče - bečky, sudy, kádě ap.) obyvatelé horních dědin (horních toků Bečvy) Horní, Dolní a Prostřední Bečva neštěstí běda! (vyjadřuje bolest, smutek, hrůzu, zoufalství) běda přeběda! bědovat, naříkat, na "bědu" volat nadávka dbát, hlídat, dávat pozor (bedlivě) bednář (vyráběl dřevěné nádobí z měkkého - smrkového a borového dřeva), viz "bedno" nářadí pro bednářskou výrobu hoblíky:"macek, baránek, uběrák, hładík, hłavník, cidič, příčinkář, karbovník, nádobkář" a dále "poříz rovný a křivý, útorník, brámovník, stahovák, sekáč, prúboj, kovadlinka, palička, sedlík, hemerajz, prohłubník, křivák, skobla, kružidło, mustry, míry" výrobky bednářské ("hrotky, díže, fasky, mosory, puténky, masnice, solnice, okříny, putyry" ap.)
7
bedno koz(ł)ubu bedrunička běhať běhať sa během běhula běhún běhutý bek, bekot békała békať békat sa (Z) béknúť běłaňa, -lica běłárňa bělena béleš, bábelhóňať sa (M) bělica bělice mn. běličistý bělina belina, -nka belinka běłka běłohřivý bělší bembek bembela, bambenda (Z) bér Bereh, Berk berně berstva + berunka besedář beskyd Beskydy bez bez odpěku bez paměti bez sebe bez siły běžať bezdomovec bezedník
dno "koz(ł)ubu" s ochrannými znaky nebo nápisy slunéčko sedmitečné běhat, pobíhat toužit po oplodnění (u dobytka) rychle, ihned, úprkem žena lehká, která běhá za "chłapy" (též "honcula") vrchní otáčivý mlecí kámen; 2. velká ručička hodin; 3. čep v dolním prahu vrat stodoly; 4. zařízení v němž se dítě učí chodit tekoucí, proudící bečení , pláč (pejor.) křikloun nadávat, křičet, řvát; 2. bečet (beran) sápat se (na koho) zařvat, zakřičet bílá ovce bělírna plátna, bělidlo kořalka levná, "šedá" (líh ředěný vodou) placek z kynutého těsta oboustranně pečený na tuku belhat se ovce celá bílá; 2. třešeň (druh) třešně světlé barvy bílý (o ovcích) kopretina trocha, troška, trošinka, skoro nic (Je teho belinka.) troška, špetka houska (z bílé mouky) plavý, světlovlasý, albín světlejší hromotluk nekňuba tlustý muž proso (drsnější odrůda) Javorníky (maďarský název) daně vrstva beruška, slunéčko sedmitečné besedník, návštěvník besed horský travnatý hřbet, spojující dva vrcholy horská pásma Západních Karpat šeřík bez oddechu, neustále omráčený v mdlobách mdlý, zesláblý běžet kdo nemá domova tlusté střevo (z prasete)
8
bezekýř bezełži bezkyd bezmatečný (M) beznaboh bezoblečený bezočivý bezoďétý bezpustný bezrozumný beztak bezteho bezúročitý bibulka bibza bičisko bidačiť sa bidéłco bidéłco na bílení bidéłec, -łce bidéłko bidło bídný biják bíjať, -jávať (sa) bijatyka bíłá gořałka bíłá húba (R) bíłá řepa bíłá vyšívka (R) bílák bílé bilija bíliť (M) bíłko bilunký bíłý bíłý kořen bimbasa bir! bírať, -rávať birčistý birecký birečka birečný bírka biť do kule
bylina starček obecný opravdu vrchol hory neporostlý bez matky (u včel) neznaboh svlečený z kabátu (nikoli z šatů) závistivý, nepřející, bezohledný neoblečený, nahý rozpustilý nerozumný, hloupý tak jako tak, všelijak bezpochyby, zajisté neočarovatelný house míchanice, směs, nevzhledné jídlo hůl k biči žít v bídě bidlo před pecí na sušení oděvů; 2. trámec mezi podtrámnicemi rám na zavěšení běleného plátna bidélko zádlab v dutině brťového a klátového úlu tyč, žerď chudý, štíhlý, vyzáblý; 2. nezdravý, ubohý, špatný; 3. chudobný dolní část cepu; 2. rváč bít, tělesně trestat; 2. rvát (se), bít se (často) bitka líh s vodou ryzec peprný tuřín (též "kvak, kvaka, kvačka") výšívka na rožnovských žen. krojích odrůda brambor bělmo (Díváł sa na mňa enem tým bíłým.) bída malovat vápnem (dům zvnějšku) bílek bílý, čistě bílý bledý merlík všedobr ? viz "ozembúch" zvolání k uklidnění dojené ovce brávat, brát občas mající krátkou, hustou vlnu související s ovcí "bírkú" vlna z ovcí "bírek" ovčí (z "bírky") ovce (s krátkou vlnou a menší dojivostí); 2. veš držet dohromady
9
biť sa bití bitý biza blabotať bładzgavý błahovať błahút blajšift (z n.) blákať blambélať błana bláňať blaňavý blantovať błatnica błato, -cko blavajz (M) blavúňať, -vúzblavýzňať błažejská koleda blazg, -ga blazgačka blazganica blázgať + błazgo błáznica błáznivý (M) blbaňa blboň blčať bleďák bledokvětovaný bledula bledý blém blemblať bleščiť + blevajs blfkať blikotať blinkať bliskať (sa) bliskula bliščať sa bliščivý blíž, -žéj
bít se, rvát se kování kovaný dýmka; 2. severní vítr blekotat bezvládný tělem, mdlý (jako bláto) blahořečit (komu) bláhovec, pošetilec tužka vykřikovat, řvát (též "škřékať") kývat se; 2. zvonit plechovým ovčím zvoncem blána zvonit na poplach (nepravidelně); 2. toulat se nosový (hlas, nota, řeč) hořet prudce plamenem lopata dřevěná s plochou hlavou pro manipulaci s hlínou v cihelnách bláto tužka štěkat zuřivě štěkat koleda učitelská a varhanická (3.2.) rozbředlý sníh s blátem, řídké bláto viz "blazg" deštivé počasí pršet (se sněhem), brodit se blátem; 2. žvanit velké bláto blázinec snadno se plašící žena hloupá hlupák plápolat, hořet velkým plamenem (z chvojí) sukno světlemodré (mlynářské) modrotiskový květina ? světle modrý, blankytný člověk bledý, churavý slintat dívat se, čumět tužka poštěkávat; 2. nadávat blikat brnkat paličkami na cimbál zablesknout (se) (Bliská sa na čase. Řiť sa jí bliská.) dívka, která ráda "háže očama" po chlapcích lesknout se třpytivý blíže, blíž
10
blížiť blizňáci, -ata bližní (Vi) bĺkať bĺkat (B) bĺknúť bĺknút (B)
ubližovat (Nebliž mu!) dvojčata; 2. píšťalka dvojitá (z "jednoručky") bližší zasvítit (nevýrazně), vyšlehovat plamenem přebíhat, sem tam pobíhat proletět, mihnout se přeběhnout, vběhnout (Bĺknúł přes potok. Bĺkła zadkem k Francce.)
blkotať Blnica + blombovať (M) bloncať błoščka, płobłud
plápolat, hořet plamínkem; 2. plkat (Blkotáł gdo ví co.) Bylnice plombovat kymácet se, pohupovat se; 2. potulovat se štěnice bludy; 2. bludný kámen nebo kořen (nesmíme jej překročit, jinak zabloudíme), kámen čarovný; 3. povětroň, meteorit bezvěrec bludička viz "błud" viz "błud" viz "zbłúkať" odrůda švestek pokukovat na někoho po očku (Děvčice naň bluskały.) mrsknout okem, "střelit" očima bíle kvetoucí květina málo hořet, doutnat hořet, svítit (slabým plamenem) lesknout se, třpytit se puškvorec zvracet, dávit, blít mluvit z cesty, sdělovat vize; 2. tlachat, láteřit pes; 2. nadávka (blbec, blboun, hlupák), křikloun, mudrlant; 3. helvít blyštivý, svítivý žena strašící bubák; 2. dukát mluvit marně trus ovčí, kozí, kraličí lusk bobu divit se; 2. dovolávat se boha potloukat se padat dolů (Bobrováł ze schodú.) ovčí trus čáp mračit se, zlobit se, dívat se bokem kapsa vnitřní u "bruncleku"; 2. boční prkno "hnojňáku" aby, kdyby ať, nech, bodejť, kéž (Bodaj by ťa hus kopła!)
błudař błudica (Vi) błudný kameň błudný kořeň błukať (F) bluma bluskať blusknúť blúšč bluščeť blúščiť bluščiť sa bluškvor (F) bluť błúzniť blvoň błyščavý bobača bobák bobčiť (F) bobek bobołusk bobošiť (sa) bobrovať (J) bobrovat (Z) bobřinec (F) bocán, -áň bočiť sa bočnica bodaj bodaj!
11
bodajzdrav! bogdáł Boh pomozi boháčka bohákať bohoň bohón bohovaný (Z) bohunemile bohyňa bochének (R) bojazlivec bojazlivý bojkovica (B) bok dědiny bokem boky bolačka bołáchať bolavé oči bolavé uši boléní břucha boléní břucha boléní prsú boléní v krku boléní žałúdka boléní zubú bolhón bolinko bolont (F) bombík bonk, pobor bor hedbávný borák, -čisko borčúch (J) borek (M) borek (Z) borovica borovička borskuk borsuk (z p.)
buď zdráv!, Bůh dej zdraví! viz "bocán" pomáhej Pánbůh bohatá žena naříkat, dovolávat se boha viz "bohón" hodný čaroděj, léčitel, hadač, věštec, zaklínač (též "boh, bohoň, božec") boží (Cełý bohovaný deň.) nemile Bohu hodná čarodějka, zaklínačka, vědma, věštkyně, hadačka; 2. bylinkářka, kořenářka, lid. léčitelka houska strašpytel, bázlivec bázlivý, bojácný kabela zvěroklestičská mimo dědinu (Cesta ide bok dědiny.) stranou obvodová, opracovaná část "kadłubu" bolák, podebraná zanícená rána (obv. na prstech) žvástat oční choroby (lék - odvar chrpy, hadí sádlo) ušní choroby (lék - tlučený netřesk) bolest žaludku (lék - odvar zeměžluči) bolesti břicha (lék - odvar zeměžluči s heřmánkem) bolest na hrudi (lék - odvary z plícníku, řepíčku, bukvic, dobromyslu, vřesu, jitrocele, nebo mazat psím sádlem) bolení v krku (lék - obklady psím sádlem, strouh. brambory, užít střelný prach s medem) bolest žaludku (lék - odvary ze zeměžluči, pelyňku, heřmánku) bolesti zubů (lék - slivovice, libeček, nakuřování vosími hnízdy) úročník bolhoj (bylina) bolák, poranění (v dět. řeči) mluvka knoflík ozdobný, mosazný na "bruncleku"; 2. plod bramborového květu stůl pracovní (stolařský, truhlářský, kolářský) borovice borovice vejmutovka chudák, ubožák nůše malá borovice stromek nesený po upálení (utopení) Morany borovice, sosna jalovcová kořalka morous, zamračený člověk jezevec; 2. lovec jezevců, léčitel jezevčím sádlem
12
borúchať borytáš + boří bóří (B) bořuta bosek bosky bosora, -rka (z rm.) bosorák bosorák bosorča bosorka bosý bot, botisko boty boty okładové boty přezúvací božacko božákať bozať božátko božec božekovať božemúj boží
boží dar boží dřívco boží miłosti Boží těło božiť sa brabanský olej (M) brabec, -lec (M) brablc (Vi) bráč brada bradávka [v/f] bradka brajgl brak bramór brámovník brání bránka
rozbourávat, bořit třapec na holínce mlází borové les borový neotesánek úd pohlavní, řiť kančí (s tukem) bos, na boso divoženka, čarodějnice, ježibaba zlý čaroděj člověk, vysedávající dlouho do noci bosorčino děcko, které vyměnila v kolébce zlá čarodějnice (též "bosora, čaragaňa, megera, magara, čagara, stryga") neokovaný (Kúň si odbíł podkovu a je bosý.) bota (druhy: "úkłaďáky, šité na rám, flokované") boty kožené vysoké, boty mužské boty z hrubé kůže "na okład šité" boty lehké na přezutí do místnosti chudinka naříkat políbit (vulg.) (Bozaj ňa v ...!) ubožátko věštec, hadač; 2. lid. léčitel, bylinkář viz "božákať" viz "poťábło" užívá se v mnoha významech: "boží dar, boží milosti, boží muka, boží oko (důlek v pecnu), boží vúla, boží ráno, poledně, deň, týdeň, rok (ale ne noc)"; 2. opilý chléb boží dřevec, pelyněk brotan koláčky z nudlového těsta, smažené červnový církevní svátek boha se dovolávat; 2. přisahat lék pro dobytek ? vrabec vrabec zloděj brada; 2. věnec počesaného lnu (též "kočka nebo gracka") bradavice vybrání v dolní části ostří sekery vřava, hlomoz druh mramor hoblík bednářský pro zhotovení úkosu dna v klátovém úlu vydlabaný svislý obdélníkový prostor pro dílo polodveře venkovní; 2. branka zahradní; 3. letní dveře chlévové; 4. část hrabice
13
brant (z n.) brantál brány dřevěné branže (Vi) branzol brať brať krky brať na sebe brať na vojnu brať od líca brať sa brať sa dołu brať sa íť braťka bratranča bratrové! brávek bravenčí kopenec bravenec, -blebravenišče brázdiť braziliánský brbłať brbłať si brbolec brce brco brča brčať brdisko brdo brdo, -dce brdúc! brdúcnúť brebencovať brebentiť breberuša, -ška breberyja brek brenťák brézle brhel
sněť, gangréna, infekční rozpad tkáně hřeb asi 15 - 20 cm dlouhý, ručně kovaný brány starého typu (souč.: "podbranky, deščice, klučky, klíny, řetázka") sebranka stélka brát; 2. přibývat, brát na sebe uřezávat hlavy při loupežničení (svých vlastních druhů, aby nebyli poznáni) tloustnout, přibývat (o dobytku) odvádět na vojnu mířit chystat se k odchodu (domů), ubírat se, jít (pomalu); 2. mít se, chystat se (k práci, činnosti); 3. brát (do ruky); 4. ženit se připravovat se na smrt chystat se k odchodu slovenský podomní obchodník syn otcova nebo matčina bratrance (Oni sú bratrančata.) (též "pobratranča") přátelé! (ale: milí bratři) kanec vyřezaný mraveniště mravenec mraveniště rovnat pole pomocí bran brazilský reptat, nadávat, odmlouvat (nesrozumitelně skrz zuby) mluvit sám se sebou hrbolek (masitý výrůstek na těle) rozporka, brdce, souč. vah na voze vahadlo malé (součást "hákoviska") bručoun bručet, zlobit se, hubovat, domlouvat svah strmý poleno, které ztěžuje ovci volné pobíhání paprsek s brdovými listy na ručním stavu žďuch! zhroutit se (s hřmotem); 2. bouchnout brebentit brebtat, mluvit cizí řečí veš kořalka žitná pláč líh denaturovaný strouhanka brhlík (pták)
14
brchať sa brinérky (M) brkač bŕkání bŕkať brkať sa bŕknúť brko brkotať brła brlina brliny mn. brłka brłomtať brłý brmbolec brňastěť bŕňať brňavý bŕňavý brnčať brněť brodiť broskyňa brová kaša brovár brozg brstevník bršený (Z) bršlica brť brťařiť brtník bruclek bruda brúk brunclek Brúnov + brúnovský brusací brusák bruscukr (B) brúsek
sebrat se, uzdravit se, vzpamatovat se, probírat se (ze spánku, škody, nemoci) obuv ženská píšťalka z brka zmatečné poletování poletovat neuměle, poplašně (Ptáci bŕčú v kleci a dyš sa učijá létať.) říhat se utéci, ufrnknout, uletět, vzletět brk; 2. pero na psaní mluvit rychle a nesrozumitelně berla kmínek stromu kulatý neotesaný; 2. tyč neoloupaná z kůry tyče dřev. neoprac. na ohrady, podlahy a můstky krátká válcovitá kladka, začepovaná příčně do okraje násady lopaty, ráče, vidlí ap. brblat, reptat, bručet; nejasně mluvit rychlý, hbitý bambule; 2. opuchlina malá brnět (Hłava ně brňastí.) ; 2. šedivět poletovat, přeletovat (Muchy bŕňały na słunéčku.) červenočerný (kočka); 2. ten kdo v řeči okolkuje zjančený, prchlý, přelétavý brnět brblat, vyčítat přecházet, brodit vodou (Dyš ho zhlédła, brzo by jí były paty rozprávjały a smích jí tak v očoch brodíł.) broskev viz "brovár" kaše prosná z "béru" poupata na stromech před rozkvětem vrstevník, současník stejné generace naplněný a zalitý voskem (plást medu) bršlice (plevel) úl stromový, plást medu včelařit postaru včelař; 2. medvěd hnědý viz "brunclek" smetana, vzniklá při vaření žinčice brouk vesta soukenná k muž. kroji (červená, tmavěfialová) Brumov brumovský brusný brousek, kámen obrušovací "brúskařský" cukrová hmota ("kačení mydlo") brousek
15
brusinky (Z) brúsiť brutvan brutvanica brúzdať (sa) brúzgať sa brveno brvno (Z) bryča (Vi) bryga (z rm.) bryja brykule mn. brykyš + bryndáček, žgrybrynérky brynza (z rm.)
brynzoch brýtka brýzgať, brúbryzula bržďałka brze (R,J) brzgłý brzgnúť bržlica (F) brzo brzo nidy břak břaňať břančať břaněť (R) břaňk, -něk břask břazíč (M) břazula Břecłava břécť břed, -disko břemének břemeno (R)
borůvky brousit plech na pečení, pekáč koláč z řídkého kynutého těsta pečený na plechu brouzdat (se), brodit se vodou babrat se, špinit se (v čem) poleno, část rozřezaného kmene břevno bryčka dřevěná tyč (na ohradě), žerď polévka ovocná (z jablek a hrušek); 2. marmeláda z rozvařeného ovoce (B); 3. rozvařené trnky na řídko (též "lízačka") schválnosti, těžkosti sukno flanderské červené náprsníček boty vyšší šněrovací sýr peprný vzniklý z "hrudkového syra" Rozmělněný, nasolený se napěchoval do "fasky", kde uzrál a za několik dnů dostal charakteristickou říznou chuť. Pro delší uschování se pěchoval do "putyry", zakryl křenovým listem (někde javorovým), lněnou tkaninou a "dénkem", které se zatížilo. ten, kdo na salaši připravuje brynzu marmeláda z hrušek a švestek špinit se, babrat se; 2. tlachat (Ten brýždže!); 3. odprýskávat dřevo brazilské barvivé; 2. barvivo žinčice čerstvá, teplá brzo nakyslý (o mléku) srážet se (o mléku) brzlík téměř, téměř tak, téměř tolik, skoro tolik skoro nikdy štěrk drobný; 2. druh; 3. jeřáb; 4. brak třískat, řinčet, břinkat, chřestit řetězem; 2. hrát na hudební nástroj (hlučně) břinkat, břinčet; 2. pronikavě bečet řinčet, rachotit říz skřek, křik březičí kráva barvy břízy Břeclav brodit se vřed nůše nůše (klestí, trávy)
16
břen břésknúť břest břeť (M) břež březa březa-hrab březák březak (F) březí březica březíč (M) březina březistá březovec březovka březula březula (F) březúvka [v/f] břidła, -lica břiła břím bříňať břinčať, břanbřinčiť, -knúť břiněť břiňk, břaňk břinkanec břinkať břinknúť břinkotať (R) břítelnica (Z) břitký břížek, -éžek břuch břuchál břuchaňa břucho břúša bubáča bubačiť búbela bubłák bubłotať bucnúť si bučák, -ček
mřenka (ryba) vřísknout jilm ??? břízoví, březový háj bříza březové proutí hřib kozák březový březový prut břízoví březí kráva; 2. mladá břízka březičí březový hájek březí březové koště březová voda (z navrtané břízy) jméno krávy vřes míza z břízy, březová voda břidlice břidlice, kamenná deska, kámen plochý; 2. drtidlo soli na salaši; 3. plochý kámen položený na "sopúchu" modřín řinčet řinčet (rozbitým sklem) udeřit strašit zvuk kovu facka, políček hrát na cimbál; 2. bít po tváři praštit, uhodit břinčet slepýš polotuhý, mazlavý břeh, svah, stráň (krátký) břicho břicháč pila břichatka břicho bříško strašidlo, strašák strašit bubák holub bublat, kapat lehnout si (v dět. mluvě) buk, bukový špalek
17
bučí, -čáčí bučina (B) bučník buďa buďačka (R) búdka budovať sa budovať si budúcí budúcně budunek Búh búch! búchaná słáma búchanec búchať (sa) búchavý větr buchetka búchnúť búchnutý měchem búchořica buchta buchýc! buják bújať (si) bujnica bukotať bukový hłas bukša bukva, -kev bukvica bulavý bumbať buntovať buračka búrať burčák burda burgyň, -ňa burnus
buroň (B) burý
hustý bukový porost (mladý) les bukový les bukový přechodník nesklonný (Buďa małým, sem sa naděłáł.) buzení děvčat (při "šmigrustu") strážní stanoviště "vartéřú"; 2. přístavek pro personál obsluhující pilu valašku; 3. záchod stavět si pořizovat si budoucí příště budova užívá se v mnoha spojeních ("do Boha" - hojnost; "z Boha čłověk" velmi hodný; "na ty (z)bohy" - na štěstí) bouch!, bouchnutí sláma ručně mlácená rána rukou do zad bít se v prsa; 2. bouchat nárazový vítr žemle z žitné mouky pečená v peci bouchnout, praštit (Búch!) přihlouplý, praštěný pytlem bouchoř, plod švestky znetvořený bábovka prásk! býk bujet, bujně růst; 2. hořet velkým plamenem; 3. být bujným, hýřit, dovádět, vyvádět (Bújáł si v hospodě.) jahoda tvrdá plápolat znělý, plný hlas; bas kovová vložka v "hłavě" kola bukvice bukvice lékařská tlustý, plný, nadutý pít (jako dítě) bouřit, popouzet, pobuřovat; 2. navádět směs bílé a černé vlny (netříděná vlna) bořit, bourat víno z jablek nebo hrušek člověk hřmotný, křikloun krmná řepa; 2. řepa cukrovka kabát dlouhý zimní, vespod rozšířený ("burnusy" byly melírované, s bílou vlněnou podšívkou, nikoli "buré jako župice") býk šedohnědý (vyrobený z vlny strakatých ovcí)
18
burýš búření buřina búřiť búřiť koty buřt bustina (R) bušák bútor, -ra buz (F) buzerovať byblija býča býčák býl býlí byskup bystrý bystřička (B) byt byť byť (g)desi byť (s kým) byť baba byť bosky byť co k čem byť čučno byť dobrý byť doma byť haňba byť hanbjéj byť hneď doma byť jak bzdina byť k sobě byť líno byť mu byť na (ve) vině byť na nevízce byť na pomoci byť na prójítú byť na příku byť na rozvaze byť na svém chlebě byť na téj (tem) byť na úchytku byť na vidíku byť osožný
kabát "burý" bouřka býlí, plevel bouřit, hřmět; 2. tlouci, bouchat (na dveře) mrskat nohama (u zhasínající zvěře) vuřt, salám nádoba dřev. dlabaná, tvaru škopku oheň prudký, mohutný člověk hřmotný, rváč hrudka sýra čerstvého šikanovat bible býček bič na býky; 2. býkovec lodyha plevel biskup; 2. kloaka drůbeže rychlý, pohyblivý (Była bystrá tajak křepéłka.) švestka (druh) doba, čas (Za starých bytú.) být být někde setkat se (Včéra sem s ním býł.) být bojácný být ještě nedospělý stát za něco být smutno sejít se (Bude ti ešče dobrý.) vzpamatovat se, vzpomenout si stydět se (Było ju haňba.) zastydět se rychle pochopit slabý (Chłap jak bzdina.) mít někoho rád, vážit si lenošit, zahálet jmenovat se být vinen nevědět si rady pomáhat ujít, být na ubytí přít se, hádat se, nesnášet se být nerozhodný, váhat mít vlastní živnost, obživu domnívat se, být rozhodnutý být potřebný, všemi zvaný být zřejmé, být vidět mít prospěch z něčeho
19
byť po chuti byť při sile byť súcí byť svojéj mysli byť škodný byť tam bytem byť třebný byť tupo byť v chybě byť v jedno byť v nos byť v penězoch byť v ráži byť vředem zaťatý byť z rodiny byť zapsaný byť złý byť złý (na keho) bytelně bytelný bytem bytovať bývání bývať bývať (s kým) bzdina bzdinec bzdiť, -děť bzďoch bzíkať bžúňať si bzúňať, -něť
být vhod ještě nedozrálý (obilí, ovoce, brambory) být schopen; být s to být svéhlavý způsobit si ztrátu (útratou, ošizením) neustále potřebovat být smutno chybovat, mýlit se mít někoho rád, vážit si být vhod mít dobrou cenu (Obilé je v penězoch.) být rozzlobený, rozdováděný mít křeče, záchvat padoucnice být z přízně, spřízněný, příbuzný být známý pro své vlastnosti zlobit se, zuřit hněvat se, mít zlost (na někoho) stále mohutný, pevný, trvalý, stálý stále, neustále (Bytem v hospodě sedí.) pobývat bydlení bydle (Bývá v komoře.) setkávat se (Máłody s ním bývám.) drobnost; 2. nedochůdče; 3. prd prd pšoukat potichu ten kdo "bzdí" poletovat zbrkle, pobíhat z místa na místo naparovat se bzučet
