ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRŮ VELKÝCH VÝŠKOVÝCH, PLOŠNÝCH A PROSTOROVÝCH ROZMĚRŮ V KRAJINĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
Mapa umístění větrného parku
B.1.6-7 Větrný park HLINKA a DÍVČÍ HRAD B.1.6-7.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Počet VE: Parametry VTE: Popis lokality Katastrální území: Obec: Umístění:
Větrný park Hlinka 5 výška osy rotoru: 140 m průměr rotoru: 112 m
Větrný park Dívčí Hrad 3 140 m 112 m
Hlinka Sádek u Dívčího Hradu Hlinka Dívčí Hrad Na vrcholových plošinách nevysokého hřbítku při jižním okraji katastru (VP Dívčí Hrad při severním okraji katastru), v okolí komunikace mezi vesnicemi Hlinka a Sádek u Dívčího hradu, v nadmořské výšce 280 - 310m n. m. Plánovaný větrný park leží v intenzivně využívané lesozemědělské krajině s převahou velkých zemědělských ploch.
Jedná se o dva záměry, ležící ve dvou katastrálních územích. Oba záměry však spolu bezprostředně sousedí a vytvářejí tak jeden větrný park, a proto budou také posuzovány společně. Umístění jednotlivých VE v terénu jižně od obce Hlinka.
B.1.6-7.2 Dotčené specifické krajiny Specifické krajiny jsou vymezeny pouze pro území Moravskoslezského kraje. Plánovaný větrný park bude ležet při severozápadním okraji specifické krajiny Osoblaha. Území s významným vlivem větrného parku (do 10ti km) tak leží z velké části na území Polska, vliv větrného parku na jeho území však není předmětem tohoto posouzení. V rámci České republiky tak do zóny významného vlivu VP ještě zasahuje sousední specifická krajina Jindřichov – Město Albrechtice a okrajově také SK Heřmanovice
Mapa specifických krajinných oblastí
Název: Osoblaha Označení: C – 01 Skupina: Oblast specifických krajin Opavské pahorkatiny Název: Jindřichov – Město Albrechtice Označení: A – 03 Skupina: Oblast specifických krajin Hrubého Jeseníku a Zlatohorské hornatiny Název: Heřmanovice Označení: A – 02 Skupina: Oblast specifických krajin Hrubého Jeseníku a Zlatohorské hornatiny
Mapa záměrem dotčených specifických krajiny – ve středu Je SK Osoblaha se znázorněním umístění záměru větrného parku Hlinka – Dívčí Hrad. 51
ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRŮ VELKÝCH VÝŠKOVÝCH, PLOŠNÝCH A PROSTOROVÝCH ROZMĚRŮ V KRAJINĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
B.1.6-7.3 Analýza viditelnosti – Hlinka a Dívčí Hrad
52
ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRŮ VELKÝCH VÝŠKOVÝCH, PLOŠNÝCH A PROSTOROVÝCH ROZMĚRŮ V KRAJINĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
-
B.1.6-7.4 Vymezení a vyhodnocení ovlivnění dotčených charakteristik krajiny Specifická krajina je z většiny stran ohraničena státní hranicí, v jejíž blízkosti, na severním okraji SK má větrný park stát. Kromě specifické krajiny Osoblaha ve které má být záměr vybudován, jím bude dotčeno zejména území ležící v Polské republice, které však není předmětem tohoto posouzení. V rámci České republiky pak do posuzovaných zón viditelnosti okrajově zasahuje specifická krajina Jindřichov – Město Albrechtice.
-
I. Jedinečné a neopakovatelné charakteristiky krajiny - významné a emblematické znaky krajiny Specifická krajina Osoblaha -
-
-
-
-
Přírodní dominanta: Hraniční kopec (352 m n.m): Větrný park bude ležet v v těsném sousedství přírodní dominanty avšak bude viditelný pouze velmi omezeně – z obnovovaných ploch lesa. Bude však viditelný téměř při všech pohledech na přírodní dominantu. Hraniční kopec leží v zóně silné viditelnosti. Větrný park se stane novou dominantou území, navíc bude stát v těsném sousedství Hraničního kopce, což lze považovat za jeho významné ovlivnění. Meandrovité údolí Osoblahy a jejích přítoků s převážně zalesněnými svahy v úseku mezi Sádkem a Bohušovým: Větrný park bude částečně viditelný, převážně z okrajů meandrovitého údolí Osoblahy i z části pohledů na něj. Meandrovité údolí Osoblahy leží v zónách silné a zřetelné viditelnosti. Větrný park významně neovlivní meandrovité údolí Osoblahy. Otevřenost krajiny směrem do Slezské nížiny v Polsku a naopak pohledové omezení siluetou východního okraje Zlatohorské vrchoviny: Větrný park bude vizuální součástí velké části pohledů do Slezské nížiny i na okraje Zlatohorské vrchoviny. Větrný park bude součást pohledů ve všech zónách viditelnosti. Větrný park významně ovlivní pohledy do Slezké nížiny a na Zlatohorskou vrchovinu. Kulturní zemědělská krajina velkého měřítka s kontrastujícími scenériemi zelených koridorů podél vodotečí, prostorově izolovanými menšími celky lesních porostů a se zelenými horizonty okraje Zlatohorské vrchoviny na jihozápadě: Větrný park se stane vizuální součástí této kulturní zemědělské krajiny. Kulturní zemědělská krajina leží ve všech zónách viditelnosti. Větrný park se stane novou dominantou kulturní zemědělské krajiny velkého měřítka, což lze považovat za její významné ovlivnění. Úzkorozchodná dráha Třemešná – Osoblaha, nejstarší úzkokolejka ve střední Evropě otevřená v roce 1898: Větrný park bude viditelný z části trasy úzkorozchodné dráhy i z části pohledů na ni. Úzkorozchodná dráha vede všemi zónami viditelnosti. Větrný park významně neovlivní úzkorozchodnou dráhu Třemešná – Osoblaha.
-
-
-
Specifická krajina Heřmanovice – charakteristiky ovlivněné záměrem větrného parku -
-
Specifická krajina Jindřichov – Město Albrechtice – charakteristiky ovlivněné záměrem větrného parku -
Obě přírodní dominanty leží v zóně dobré viditelnosti. Větrný park bude novou dominantou území, což lze považovat za významné ovlivnění stávajících, zejména Kobyly. Široký úval Petrovického potoka s četnými historickými krajinnými strukturami v prostoru Janova a Petrovic: Větrný park bude viditelný z řady míst širokého úvalu Petrovického potoka. Úval Petrovického potoka s četnými historickými krajinnými strukturami zasahuje do zóny dobré viditelnosti. Větrný park ovlivní údolí Petrovického potoka s četnými historickými krajinnými strukturami. Rozlehlá Albrechtická kotlina na toku Opavice výrazně vymezená na jihozápadě: Větrný park bude v prostoru Albrechtické kotliny viditelný pouze velmi omezeně. Albrechtická kotlina zasahuje do zóny dobré viditelnosti. Větrný park významně neovlivní Albrechtickou kotlinu. Úzkorozchodná dráha Třemešná – Osoblaha, nejstarší úzkokolejka ve střední Evropě otevřená v roce 1898: Větrný park bude viditelný z části trasy úzkorozchodné dráhy i z části pohledů na ni. Úzkorozchodná dráha vede zónami zřetelné a dobré viditelnosti. Větrný park významně neovlivní úzkorozchodnou dráhu Třemešná – Osoblaha. Oblast má nižší hustotu zalidnění a je částečně využívána pro individuální rekreaci. Vyšší výskyt sociálních a ekonomických rizik, která jsou dána nízkou mírou ekonomické aktivity, vysokou mírou nezaměstnanosti a snižováním pracovních míst v území: Větrný park bude viditelný z části území s nižší hustotou zalidnění a rekreačním využíváním. Oblast s nižší hustotou zalidnění a rekreačním využíváním okrajově zasahuje do všech zón viditelnosti. Větrný park významně neovlivní tuto charakteristiku SK.
Přírodní dominanty: Kobyla (574 m n.m.), Hraniční vrch (541 m n.m.): Větrný park bude omezeně viditelný – pouze z části obnovovaných ploch přírodní dominanty Kobyla, bude však také viditelný při části pohledů na tuto dominantu. 53
Enklávy kulturní krajiny výrazně vymezené v lesnatém rámci hornatiny s jedinečně zachovanými historickými krajinnými strukturami (k. ú. Janov u Krnova, Petrovice ve Slezsku, Jindřichov ve Slezsku, Valštejn, Hynčice u Krnova, Holčovice, Adamov u Karlovic, Jelení u Holčovic, Adamov u Karlovic, Dlouhá Voda, Komora, Hejnov): Větrný park bude pouze částečně viditelný z území s jedinečně zachovanými historickými krajinnými strukturami. Tyto enklávy pouze okrajově zasahují do zóny dobré viditelnosti. Větrný park významně neovlivní enklávy s jedinečně zachovanými historickými krajinnými strukturami. Nízká hustota zalidnění, převaha malých sídel (do 1000 obyv.): Větrný park bude viditelný pouze z několika málo míst krajiny s nízkou hustotou zalidnění. Krajina s nízkou hustotou zalidnění a převahou malých sídel pouze okrajově zasahuje do zóny dobré viditelnosti . Větrný park významně neovlivní hustotu zalidnění ani velikost sídel.
ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRŮ VELKÝCH VÝŠKOVÝCH, PLOŠNÝCH A PROSTOROVÝCH ROZMĚRŮ V KRAJINĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
II . Přírodní a kulturní dominanty a horizonty nadmístního významu
III. Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty
V tabulce jsou uvedeny všechny přírodní a kulturní dominanty (dle studie krajiny), které leží v Moravskoslezském kraji a ve sledovaných zónách viditelnosti (do 10 km).
Specifická krajina Osoblaha
Zóna silné viditelnosti (0 – 3 km) Hraniční kopec - VP bude součástí téměř všech pohledů na Hraniční kopec kostel v Hlince - VP bude součástí většiny pohledů na kostel kostel v Osoblaze - VP bude viditelný z části pohledů na kostel
Zóna zřetelné viditelnosti (3 – 6 km) horizonty východně od Arnultovic - VP bude součástí řady pohledů na horizont kostel ve Slezských Pavlovicích - VP bude součástí řady pohledů na kostel
zámek v Dívčím Hradu - VP bude součástí řady pohledů na zámek
kostel v Bohušově - VP bude součástí řady pohledů na kostel
zámek ve Slezských Pavlovicích - VP bude součástí řady pohledů na zámek
zřícenina hradu Fulštejn - VP bude součástí řady pohledů na Fulštejn kaple u Dolních Povelic - VP bude viditelný z části pohledů na kapli kostel ve Slezských Rudolticích - VP bude součástí řady pohledů na kostel zámek ve Slezských Rudolticích - VP bude součástí řady pohledů na zámek
Zóna dobré viditelnosti (6 – 10 km) Kobyla (574 m. n. m) - VP bude viditelný z části pohledů na Kobylu Hraniční vrch (536 m. n. m) - VP nebude viditelný při pohledech na Hraniční vrch horizont severně a východně od Třemešné (vrch Kobyla) - VP bude viditelný z části pohledů na horizont kostel v Třemešné - VP bude viditelný z malé části pohledů na kostel kaple v Biskupicích - VP nebude součástí pohledů na kapli
VPR v Piskořově - VP nebude součástí pohledů na VPR kostel v zaniklých Pelhřimovech - VP nebude součástí pohledů na kostel kostel v Hrozové - VP bude viditelný z části pohledů na kostel
kaple v Bučávce - VP bude součástí řady pohledů na kapli kostel a kaple v Liptani - VP bude součástí řady pohledů na kostel a kapli kostel v Pitárni - VP bude součástí řady pohledů na kostel kostel ve Vysoké - VP bude součástí řady pohledů na kostel
Vyhodnocení vlivu větrného parku na přírodní a kulturní dominanty a horizonty nadmístního významu
Vybudování nové vertikální dominanty lze považovat za narušení dominantního působení těch stávajících. Míra narušení pak závisí zejména na charakteru dominant a jejich vzdálenosti od nové dominanty. Výrazné vertikály VTE pochopitelně v mnoha pohledech převýší řady horizontů. A budou tak v pohledech tvořit jejich akcenty. Převýšení horizontů lze považovat za jejich významné ovlivnění. Kostely a zámky tvoří přirozené dominanty jednotlivých sídel, která jsou situována do údolí vodních toků (často přímo do jejich pramenných částí). Přesto, že se v rámci sídla často jedná o exponované polohy, nejsou kostely situovány v krajině na nejexponovanější místa (vrcholy kopců, převýšené horizonty atp.). VP také není situován do bezprostřední blízkosti kostelů. Byť je tedy VP novou kulturní dominantou krajiny, není její rušivý vliv na stávající kulturní dominanty zásadní.
Rovinatá zemědělská krajina s nižším zastoupením lesních porostů, pohledově otevřená směrem do Polska, vodní toky (Osoblaha a její přítoky, Sádecký potok, Pavlovický potok) jsou lokálně doprovázeny kvalitními lužními porosty: - Větrný park se stane vizuální součástí rovinaté zemědělské krajiny. - Rovinatá zemědělská krajina leží ve všech zónách viditelnosti. - Větrný park se stane novou dominantou této rovinaté zemědělské krajiny, což lze považovat za její významné ovlivnění. Meandrovité údolí Osoblahy a jejích přítoků v úseku mez Sádkem a Bohušovem s převážně zalesněnými svahy: - Větrný park bude viditelný z řady míst, zejména z okrajů meandrovitého údolí Osoblahy i z části pohledů na něj. - Meandrovité údolí Osoblahy leží v zónách silné a zřetelné viditelnosti. - Větrný park významně neovlivní meandrovité údolí Osoblahy. Zemědělská, vrcholně středověká sídelní krajina s některými dominantními stavbami vizuálně se uplatňujícími v rovinaté krajině (Dívčí Hrad, zámek ve Slezských Pavlovicích či kostely v Osoblaze a Hlince: - Větrný park se stane vizuální součástí vrcholně středověké sídelní krajiny s dominantními stavbami. - Vrcholně středověká sídelní krajina leží ve všech zónách viditelnosti. - Větrný park se stane novou dominantou zemědělské, vrcholně středověké sídlení krajiny, což lze považovat za její významné ovlivnění. Úzkorozchodná dráha Třemešná – Osoblaha, nejstarší úzkokolejka ve střední Evropě, otevřená v roce 1898: - Větrný park bude viditelný z části trasy úzkorozchodné dráhy i z části pohledů na ni. - Úzkorozchodná dráha vede v zóně zřetelné viditelnosti. - Větrný park významně neovlivní úzkorozchodnou dráhu Třemešná – Osoblaha. Krajinářsky významné zvláště chráněné území: PR Velký Pavlovický rybník, PP Oblík u Dívčího hradu (k.ú. Dívčí hrad): - Větrný park bude viditelný z obou MZCHÚ i z části pohledů na ně. - PP Oblík u Dívčího hradu leží v zóně silné viditelnosti a PR Velký Pavlovický rybník leží v zóně zřetelné viditelnosti. - Větrný park významně neovlivní krajinářsky významné zvláště chráněné území. Údolní niva Osoblahy významem pro přirozený rozliv povrchových vod při povodňových situacích (záplavové území): - Větrný park bude viditelný z části ploch záplavového území i při pohledech na něj. - Záplavové území leží ve všech zónách viditelnosti. - Větrný park významně neovlivní údolní nivu Osoblahy.
Specifická krajina Jindřichov – Město Albrechtice – hodnoty ovlivněné záměrem větrného parku
Harmonická kulturní krajina v údolí Petrovického potoka s převahou lesů a luk v krajinné
mozaice, zřetelné vymezení krajinných prostorů výraznými svahy hornatiny na západě a zřetelnými výšinami na východě: - Větrný park bude vidět z velké části harmonické kulturní krajiny v Údolí Petrovického potoka.
54
ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRŮ VELKÝCH VÝŠKOVÝCH, PLOŠNÝCH A PROSTOROVÝCH ROZMĚRŮ V KRAJINĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
- Harmonická kulturní krajina leží v zóně dobré a částečně i zřetelné zóny viditelnosti. - Větrný park ovlivní harmonickou kulturní krajinu v údolí Petrovického potoka. Úzkorozchodná dráha Třemešná – Osoblaha, nejstarší úzkokolejka ve střední Evropě otevřená v roce 1898 (viz A03/5), fragmenty historických krajinných struktur u Janova a Petrovic: - Větrný park bude viditelný z části trasy úzkorozchodné dráhy i z části pohledů na ni. - Úzkorozchodná dráha vede všemi zónami viditelnosti. - Větrný park významně neovlivní úzkorozchodnou dráhu Třemešná – Osoblaha. Krajinářsky hodnotná maloplošná ZCHÚ přírody: PP Liptáňský bludný balvan (k. ú. Liptaň): - Větrný park bude částečně viditelný z prostoru PP Liptáňský bludný balvan a v malé míře bude viditelný i při pohledech na něj. - PP Liptáňský bludný balvan leží v zóně dobré viditelnosti. - Větrný park významně neovlivní krajinářsky hodnotné zvláště chráněné území.
IV. Cílové charakteristiky krajiny Specifická krajina Osoblaha – charakteristiky ovlivněné záměrem větrného parku CÍLOVÁ CHARAKTERISTIKA (CCH)
Krajinné osy vodních toků Osoblahy, Prudniku a jejich přítoků - VP bude viditelný z řady ploch při krajinných osách a zároveň bude viditelný při části pohledů na tyto krajinné osy - VP významně neovlivní krajinné osy vodních toků
Pohledová silueta východního okraje Zlatohorské vrchoviny, pohledová otevřenost směrem do Slezské nížiny v Polsku - VP bude součástí velké části pohledů směrem do Slezské nížiny i na Zlatohorskou vrchovinu - VP významně ovlivní pohledovou siluetu Zlatohorské vrchoviny Krajina se zachovaným významem kulturních dominant ve struktuře zástavby a ve vizuální scéně zemědělské krajiny - VP se stane vizuální součástí krajiny se zachovaným významem kulturních dominant. - VP významně neovlivní význam kulturních dominant Zachovaná významná stopa vývoje krajiny – úzkorozchodná trať Třemešná – Osoblaha
Specifická krajina Heřmanovice – hodnoty ovlivněné záměrem větrného parku
Rozsáhlé nefragmentované lesní porosty, výrazná horská údolí vodotečí (Opavice, Opava a jejich přítoky): - Větrný park bude pouze omezeně viditelný z části obnovovaných ploch nefragmentovaných lesních porostů. - Nefragmentované lesní porosty okrajově zasahují do zóny dobré viditelnosti. - Větrný park významně neovlivní nefragmentované lesní porosty ani horská údolí vodotečí. Cenná urbanistická struktura venkovských obcí se soubory lidové architektury, linie objektů lehkého opevnění ze 30. let 20. století, dochované stopy plužin (k. ú. Janov u Krnova, Petrovice ve Slezsku, Jindřichov ve Slezsku, Valštejn, Hynčice u Krnova, Holčovice, Adamov u Karlovic, Jelení u Holčovic, Adamov u Karlovic, Dlouhá Voda, Komora, Hejnov, Karlovice ve Slezsku, Mnichov pod Pradědem): - Větrný park bude částečně viditelný z prostoru cenných urbanistických struktur a dochovaných stop plužin a stejně tak i při pohledu na ně. - Cenné urbanistické struktury i dochované stopy plužin okrajově zasahují do zóny dobré viditelnosti . - Větrný park významně neovlivní tyto charakteristiky této SK. Harmonická kulturní krajina s enklávami bezlesí v uzavřených lesních masivech hornatin a vrchovin (Viz A-02/4 EMBL.): - Větrný park bude pouze omezeně viditelný z ploch harmonické kulturní krajiny. - Harmonická kulturní krajina okrajově zasahuje do zóny dobré viditelnosti. - Větrný park významně neovlivní harmonickou kulturní krajinu této SK.
PLATNOST CCH V RÁMCI SPECIFICKÉ KRAJINY
k.ú. Sádek u Dívčího hradu, Dívčí hrad, Nová Ves, Karlov, Dol. Povelice, Koberno, Bohušov, Hrozová, Matějovice, Rusín, Osoblaha, Studene u Osoblahy, Slezské Pavlovice, Hlinka - všechny zóny viditelnosti Celé území specifické krajiny C-01 - všechny zóny viditelnosti
zámek ve Slezských Pavlovicích či kostely v Osoblaze a Hlince, hrad a zámek Dívčí hrad - všechny zóny viditelnosti k. ú. dotčená trasou úzkorozchodné trati - zóny zřetelné viditelnosti
- VP bude viditelný z části trasy úzkorozchodné dráhy i z části pohledů na ni. - VP významně neovlivní úzkorozchodnou trať Třemešná - Osoblaha
Specifická krajina Jindřichov – Město Albrechtice – charakteristiky ovlivněné záměrem větrného parku CÍLOVÁ CHARAKTERISTIKA (CCH)
PLATNOST CCH V RÁMCI SPECIFICKÉ KRAJINY
Široce rozevřená údolí Petrovického potoka a Albrechtické kotliny, lemovaná siluetou zalesněných hřbetů - VP bude viditelný z malé části Albrechtické kotliny ale z poměrně velké částo údolí Petrovického potoka - VP ovlivní údolí Petrovického potoka a významně neovlivní Albrechtickou kotlinu Pohledové dominanty masivu Kobyly (574 m n.m.), Hraničního vrch (541 m n.m.)
na celém území specifické krajiny A03 - zóna zřetelné a dobré viditelnosti
Zachovaná významná stopa vývoje krajiny – úzkorozchodná trať Třemešná – Osoblaha - VP bude viditelný z části trasy úzkorozchodné dráhy i z části pohledů na ni. - VP významně neovlivní úzkorozchodnou trať Třemešná - Osoblaha Krajina se zachovanými fragmenty historických krajinných úprav (stop členění plužinami) zejména v údolí Petrovického potoka a v dalších lokalitách . VP bude viditelný z části ploch zachovaných historických krajinných úprav - VP ovlivní krajinu se zachovanými fragmenty historických krajinných úprav
k. ú. dotčená trasou úzkorozchodné trati - všechny zóny viditelnosti
k.ú. Liptaň, Třemešná, Bučavka, Víno, Rudíkovy, Piskořov, Třemešná, - VP bude omezeně viditelný – pouze z části obnovovaných ploch přírodní dominanty Město Albrechtice, Opavice) Kobyla, bude však také viditelný při části pohledů na tuto dominantu - zóna dobré viditelnosti - VP ovlivní pohledovou dominantu masivu Kobyly
55
k. ú. Jindřichov, Liptaň a menší fragmenty na celém území specifické krajiny A-03 - zóny zřetelné a dobré viditelnosti
ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRŮ VELKÝCH VÝŠKOVÝCH, PLOŠNÝCH A PROSTOROVÝCH ROZMĚRŮ V KRAJINĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
Specifická krajina Heřmanovice – charakteristiky ovlivněné záměrem větrného parku CÍLOVÁ CHARAKTERISTIKA SPECIFICKÉ KRAJINY(CCH)
PLATNOST CCH V RÁMCI SPECIFICKÉ KRAJINY
Harmonická kulturní krajina s enklávami bezlesí uzavřených v lesních masivech hornatin a vrchovin s přírodními dominantami Solná hora (868 m n.m.), Kutný vrch (869 m n.m.), Horka (866 m n.m.), Obří vrch (750 m n.m.) s významem pro migraci velkých savců (DMK). - VP bude pouze velmi omezeně viditelný z ploch harmonické kulturní krajiny - VP významně neovlivní harmonickou kulturní krajinu ani přírodní dominanty
Celé území specifické krajiny A02 DMK na k. ú. Petrovice ve Slezsku, Dlouhá Voda, Mnichov p. Pradědem, Heřmanovice, Adamovice. - zóna dobré viditelnosti
Souvislé lesní celky se zachovanými porosty autochtonního jesenického modřínu - VP bude pouze omezeně viditelný z části obnovovaných ploch nefragmentovaných lesních porostů - VP významně neovlivní souvislé lesní celky s původním modřínem
Celé území specifické krajiny A02 (souvislé lesní porosty) k. ú. Karlovice (autochtonní jesenický modřín) - zóna dobré viditelnosti k.ú Janov u Krnova, Petrovice ve Slezsku, Jindřichov ve Slezsku, Valštejn, Hynčice u Krnova, Holčovice, Adamov u Karlovic, Jelení u Holčovic, Adamov u Karlovic, Dlouhá Voda, Komora, Hejnov - zóna dobré viditelnosti Celé území specifické krajiny A02 - zóna dobré viditelnosti
Zachované fragmenty historických krajinných úprav (stopy členění plužinami) v plochách kulturního bezlesí - VP bude pouze velmi omezeně viditelný z ploch se zachovanými fragmenty historických krajinných úprav - VP významně neovlivní zachované stopy členění plužiny
Řídká struktura osídlení s převahou malých sídel – řadové vsi, lesní lánové a krátké řadové vsi . - VP bude viditelný z velmi malé části území s řídkou strukturou osídlení a s převahou malých sídel - VP významně neovlivní hustotu osídlení ani typ a velikost sídel
B.1.6-7.5 Osídlené území ovlivněné záměrem Větrná elektrárna má být situována v plochém, mírně zvlněném reliéfu. Údolí vodních toků jsou široká a mělká s mírnými, povlovnými svahy. Hřbety jsou nevysoké, široké a ploché. Výrazná pohledová ohraničení tvoří okraje lesních porostů. Směrem k jihozápadu se krajina postupně zvedá a stává se členitou. Sídla jsou situována v mělkých údolích, někdy i v jejich pramenných částech a ojediněle i ve svazích. Z částí řady sídel tak bude výrazná vertikála VTE viditelná. Sídla Moravskoslezského kraje ležící v posuzovaných zónách viditelnosti Zóna silné viditelnosti (0 – 3 km)
Zóna zřetelné viditelnosti
Zóna dobré viditelnosti ( 6 – 10 km)
Hlinka (223 ob., 64/50 domů) - VP bude viditelný téměř z celého sídla
Slezské Pavlovice (209 ob., 48/39 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Bohušov (282 ob., 87/60 domů) - VP bude viditelný z většiny sídel Kašnice (3 ob., 2 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Koberno (18 ob., 25/9 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla
Matějovice (22 ob., 15/6 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla
Osoblaha (1101 ob., 144 /128 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Karlov (43 ob., 32 /14 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Sádek (56 ob., 17 domů cca 2/3 obydl.domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Dívčí Hrad (212 ob., 36 domů cca 2/3 obydl. domů) - VP bude viditelný z většiny sídla osada Životice (4 ob., 6 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla
Souhrn vyhodnocení ovlivnění dotčených charakteristik krajiny Dominantní výškové objekty VTE se pochopitelně stanou novými dominantami krajiny a nutně ovlivní řadu jejich charakteristik. I když zde částečně můžeme vidět paralelu s historickými větrnými mlýny, jedná se o zcela nový způsob využití území, u něhož tvar a velikost objektů odpovídají své funkci, ovšem často neodpovídají měřítku krajiny. Nenaruší-li však záměry podstatně stávající charakteristiky území, je jejich umístění v krajině přípustné. Větrný park Hlinka - Dívčí hrad ovlivní řadu charakteristik a hodnot širokého okolí. Na většinu z nich však nebude mít významný rušivý vliv. Nejméně ve dvou případech je jeho rušivý vliv významný: Výstavba větrného parku částečně naruší dominantní působení Kobyly a Hraničního vrchu. Výstavbou konkurenční dominanty – větrného parku dojde k částečnému narušení charakteristiky tohoto území. Větrný park bude také viditelný z řady ploch v údolí Petrovického potoka, které si svými kvalitami zaslouží vyšší stupeň ochrany (nejméně PřP) a viditelnost větrného parku z těchto ploch tak lze považovat na narušení krajinných hodnot území. Výstavba větrného parku Hlinka – Dívčí hrad částečně naruší vizuálního působení krajinných dominant a harmonické krajiny v údolí Petrovického potoka.
Dolní Povelice (127 ob., 37/30 domů) - VP bude viditelný pouze okrajově Slezské Rudoltice (571 ob., 99/83 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Amalín (26 ob., 16 /11 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Horní Povelice (31 ob., 39/16 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Bučávka (41 ob., 48/13 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Liptaň (373 ob., 159/99 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Arnultovice (60 ob., 50/27 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Pitárné (85 ob., 69/28 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Vysoká (160 ob., 47/31 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Bartultovice (57 ob., 34/22 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla osada Ostrá Hora (4 ob., 14/3 domů) - VP bude viditelný z části sídla osada Grundek - VP bude viditelný pouze okrajově
Rusín (111 ob., 44/26 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Hrozová (14 ob., 36/9 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla osada Víno (37 ob., 12/4 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla Jindřichov (1505 ob., 365/302 domů) - VP bude viditelný z většiny sídla osada Nový Les (0 ob., 6/0 domů) - VP nebude z osady viditelný Piskořov (0 ob., 27/0 domů) - VP nebude ze sídla viditelný osada Biskupice - VP nebude z osady viditelný Rudíkovy (124 ob., 68/43 domů) - VP nebude ze sídla viditelný Třemešná (838 ob., 277/208 domů) - VP nebude ze sídla viditelný Damašek (9 ob., 9/4 domů) - VP nebude ze sídla viditelný
Každé sídlo je v tabulce doplněno údaji o počtu obyvatel a o počtu domů – příp. (za lomítkem) o počtu trvale obydlených domů. Pokud tyto údaje nejsou uvedeny, tak se nám je za daný sídelní útvar nepodařilo zjistit.
B.1.6-7.6 Ovlivnění rekreačního potenciálu V území dotčeném viditelností záměru nejsou v okruhu do 10 km a ani do 20 km žádná významná rekreační střediska regionální úrovně. Rekreační využití nepatří mezi hlavní funkce krajiny. Jedná se o krajinu s průměrnými krajinnými hodnotami, čemuž zřejmě odpovídá i míra rekreačního využívání. Nelze však vyloučit potenciální rozvoj rekreačních aktivit (např. cykloturistiky), ovšem jeho případné negativní ovlivnění záměrem lze považovat za poměrně malé.
56