\b" "#
E-!* K.sL \b.
f\;w Unlsm!*
a
Na Ostrovsk6ho Lese je ndpadn6 (zdintiv6) nouze o piene-
sen6 vliznamy. UZ soudasnici povaZovati aktuStnost jeho her za radikiitni zpochybn6ni zalilych typri um6Leckosti. Tak se to ch5pato nejen v Rusku, ate i v Cech5ch. Neruda o Ostrovskem v roce 1 870 napsal: Hrot ieho tuhy trhd blanu, kvselina pravdy jeho leptd v kdmen jizvy.0n neni dramatikem,
ie 16kaiem, ranhojitem. 0strovskij ptivodn6 opravdu nebyI dramatikem, ale f iednil<em u soudu, podobn6 jako jeho otec; kriminalitu vzestuku pectva (,,pod nikateti", kteii hraji zSsadn f [ [ohu dramatu Les) znaI z prvni ruky - ze 2alob a soudnich spis0. MoZna zjednoduiujici, ale podnetnf pohted na pozadi leho tvorby zformutovaI ve svli'ch kutturnich d6jin6ch Ruska soudasnf historik 0rtando Figes (piektad Daria Dvoi5kova): Kulturni elity po cel6 Evrope chovaly v 19. stoleti obchod
pujiciho iv
t
podnikani b62nd v opovrZeni a tytei postoie deklarovala t inteLigence. Ale nikde nemdla tato filozofie tak zasadni dopad jako v Rusku, kde otravila vztahy mezi stiedni tiidou a kul-
lurnimi elitami, timi definitivnd zlikvidovala mo\nost, aby se tlusko vydalo kapitalisticko-burioazni cestou kdy ui bylo
piilii
- a2 do chvile,
pozd6.
Ostrovskij hru napsalv dobd, kter5 snad nejm6n6 za ce[6 rnoderni d6jiny rusk6 kuttury pi5ta n6jakfm esteticklim vlistietk0m a divadelnim experimenttim. V roce 1871 u2 d5vno pominuta imaginace romantismu a byto jeit6 dateko k symbotismu a dekadenci konce 19. stoteti, liter5rni krajine v6vodit epickf 25nr - rom6ny, kte16 svoji pronikavou sitou promdnil.y nejen rusk6 intetektu5tni prostiedi, ate i d6liny svdtovti literatury. Nedtouho pied Lesem vyieI rom5n l-va Nikotajeviie Totst6ho Vojna a mir (1869), Dostojevsk6ho
pet tet' prvn( chef-d'c uvrc Zlocin a tresf byt starli nece[1ich jeho /diof' n5steroku 1 868 vznikat v Zenev6 a ve Ftorencii
dovatiB6si
(872\'
Divadto se ale v t6to dob6 drZi ve srovn5ni s metafyzickfmi horizonty vetk11'ch rornSnri spiie pii zemi' V souvistosti konkr6tnI s Ostrovskfm zv6dnit sitnou vazbu dramatu na Geni5tni Dobrotjubov' prostiedi uZ v roce 1860 Nikotaj pubticista, kterli v pdtadvaceti letech zemiet na tuberkutozu marxistica pozd6ji byto jeho dito opakovan6 zn5sitiovSno v dasopitehdy vydat interpretacemi, kii'mi a komunistickfmi
se Sovremennlk svoji nejstavndjii stat: Lui sveta v tlomnom o sile carstve (Paprsek svdtla v i(5i tmy)' Tento manifest
odporu jedince v0di hrozn6mu prostiedI byt komptetne postav6 v6novan Ostrovsk6ho Bouii, piesn6ji iedeno htavni JaLeo5e pozd6ji inspirovata Katerin6, kter6 o SedesSt tet t6m6i zde (1921)' Dobrotjubov n6dka k ieho KdtE Kabanov6 jeho odvozenin a bezm6la di skutednost stova uZit tricetkr6t pades6tkr5t sfovo pravda. Tato statistick5 zkratka napovid6' na co se ve sve kritice ptat. Podobn6 situace' definovan5 pravdou 2ivotni skutednosti, panovala i ve vftvar-
tuhranutim
ve5[a nem um6ni. Na podzim 1871 se konata vlistava' kterii coby n6mdt rlo ddjin a kde byt mimochodem i Ostrovskij peredvi2matiifr prvnivystoupeni jcdnoho z portr6tfr. ito o iokovati datii a rrik0: NikoLaj Ge, lvan SiSt
svfch rr5vSt6vniky pet6rbursk6 akademie soci6l'n(mi n5m6ty a jeji obraz&, vyznaduj(cich se pr5v6 rezignaci na obraznost obvykta t6mata a podoby. Kompozice nebyly kanonicky rnscenovan6, patos a vzneSenost nikde, ptno bezejmennfch tideni postav, obycejn6 vfjevy rusk6 krajiny, odpatetizovan6 ,lcjinnf ch krizi. 31
Anal.ogicky peredviZnikim prisobit i 0strovskij, psat tehdy jednu hru za druhou a jejich d6j a postavy, divadetn( inscenace i hereck6 vlikony vyvot5vaLy sitn6 v55n6 a bouitiv6 diskuse. Jeho produkce se ve vzd6tan6jSich vrstv5ch chdpal,a naprosto aktu6tn6, jako neditn5 soucSst dobov6ho d6ni. Ostrovskij patiit uZ pdtadvacet tet k proslutfm auto-
jeho dtm r0m, v osmadtyiiceti tetech byt na vrcholu kari6ry' navit6vovaty nejv6tSi cetebrity t6 doby: Turgen6v' Gondarov' Dostojevskij, Sattykov-Scedrin, Cajkovskij i Totstoj' Zeteznidniho magn5ta a vdhtasn6ho kupeck6ho mecenSSe Savvu Mamontova 0strovskij nejen zna[, ale dokonce ho obsadit do inscenace Bouieve vtastni reZii' Divadto byto na pietomu 60' a 70. tet 19' stotet( bezesporu presna vzestupu - pr5v6 ve smystu spotedensk6, obdansk6 organizadni ddjiny' Vzniti2e, o cem2 sv6dci i jeho "vn6j5i",
kir
ji nov5 divadta v rusk6 provincii
- v 0tdenburgu, v Permi'
vc Vtadikavkaze stejne jako tieba na okraji i[5e v Estonsku' (T6atr Nove divadelni domy se zakt5daji i v Pet6rburgu Buff). Na vzestupu je tak6 kutt hereckfch hv6zd, roku 1 871 rrastupuje do Mateho divadta tegend6rni Marija Jermotova (o dva roky pozddji zde mimochodem nastudovala pr5v6 roti Kat6riny v inscenaci Ostrovsk6ho Bouie), kte16 hr5ta divadl'o a2 do 20. tet n5sl,edujiciho stoteti a o niZ Konstantin Stani-
stavskij proht5sit, 2e v6t5i heredku v 2ivot6 nevid6t' Zatimco dnes se divadta zavtail tehdy vznikata a rostt jejich vl.iv, adkotiv ekonomick5 konjunktura prob(hala ambivaLentn6. Potitick6 zm6ny navazu.iicl na takzvan6 zruieni nevolnictvi na pod6tku 60. I'et piinesty rozpaky a nevedty k 25dn6 syst6mov6, natoZ euforick6 emancipaci' Statk5ii nadSl.e mohti muZiky podl'e star6ho zvyku teg5tn6 t2
bit. Soudni procesy a v6zeisk6 pomdry byty tak jako dnes provazeny zv0tI se sadistickfmi rysy. Po vyhtSSeni ,,osvobozeni" n6sledovato po ce[6m Rusku pies tisic rotnickfch povst5ni, pottadenfch armddou. V tradidni historiografii zacinaji dejiny rusk6 revoluce pr6v6 zruBenim nevotnictvi, po n6mZ nasteduje mimo jin6 vznik teroristicklich skupin
(napiiktad Nedajevovy, parafr5zovan6 v Dostojevsktlho Besech), podporovanfch mnohlimi intetektudty - nejen teoretiky anarchismu a ozbrojen6ho povstdni, jako byt Bakunin, aLe i rittocitn6jiimi spisovateti, matiii ci fitozofy.
i me, 2e po zav ra2dd n i,,ca ra-ref orm 5tora " Atexa nrlra ll. teroristy roku 1881 (prvni atent5t, tehdy nefsp65n;i, .'e konaI uZ 1866) se o milost pro nd zasazoval i LevTotstoj, pozdeji teroristy obdivovaI symbotista Dmitrij MereZkov,,kij, spisovatel-terorista Boris Savinkov byl na pielomu lr
ii po me
I 9. a 20. stoteti hrdinou sv6 doby. Nakotik konsternovanI lryti na sam6m podiitku tohoto procesu jeho Idastnici, jen r .istednd chSpajrci, co se vlastnd d6je, ukazuje i nejstavndjSi r csky obraz na toto t6ma:jedin6 pt5tno Muchovy Slovansk6
rusk6mu t6matu. Po dlouh6m v5h5ni ',c Mucha rozhodt pr5vd pro zru5eni nevolnictvi. Remake ,,t,rr5iho dita Vasilije Surikova (zn5zoriujici riptn6 jin6 t6ma) rrkazuje shromSZddni zmaten6ho tidu na Rud6m n5m6sti; rl,rv, kterf rusky iedeno ,,n6doumevajet" - v rozpacich se ,lrvi. 0bjektivn6 se v n5stedujicich dvaceti letech politicky syst6m pondkud demokratizuje - vznikaji napiiklad rrrijstskr! dumy s volenou samospr6vou, v;irazn6 se ztepiuji lroclminky Zivota 2idovsk6ho obyvatelstva. Rusk6 hospo,l,ii'stvi se v n6kterfch oblastech rozviii - roste textitni 1rr irmys[, kterli v t6 dob6 byt st6Zejnim odvdtvim, stav6ji se
,,1topeje, v6novan6
Les dos5ht
novezetezni.nitrat6,navzestupujedrobn6jsisoukromti
generuj( probt6my podnik5ni. Z6rovei v55n6 kol'em kapit5tu tak vlsti2nd artikutuje' a ot5zky, kte16 pr5v6 Ostrovskij
0strovsk6hotesnenim'itickV,spiritu5tnianineproniknu-
z poh5dek' ani sm6s tetnli, neni to iniciadni htubina zn6m6 (viSiov'f) sad - je to tu2eb a vzpominek jako Cechovfrv Piesto se piedeviim zboZ(, ekvivatent pen6z a soci6l'ni sily'
vinscenadnichd6jin5chnaStypiistupyzdriraziujicinikol'iv prvni pl'6n textu' nlibrZ jeho skryt6jsoci5tnd-psychotogickf
ii
obsahY a PiesahY. nastudoNejstavn6jS(je v tomto ohtedu Mejerchotdovo na konkr6tni vSni z roku 1924,kler6se svfm dfrrazem p ro gra movf m d ite m stato prostiedky fyzick|vf razovti je tu divadta' Dokumentarismus
jeho pojeti avantgardniho jednak na "materi5t" hry a jeji zamdien dvojim sm6rem: jednak na herecky projev' kterf konkr6tni historickou Ldtku, partituie' Ta ma podte Mejerchotda blt podiizen detaitni nez6viste na modiktuje vyzn6ni a pfrsobnost na divaka vymezovaI jemu2 reZis6r rncntatnim rozpotoZeni herce' stroji' Podobne rrristo soudastky v piesn6 konstruovan6m
ostatn6zachazelisdiv6ky.Jehov6decko.vfzkumnlitfm
na ka2dou reptiku kontrotoval a evidovaI v htediSti reakce
asestavovatznichtabutky,kter6sen5stedn6vyhodnoco-
aktuaLizuje sm6rern valy. Ostrovsk6ho Les tak Mejerchotd osobit6 - p&vodni k t5tce, se kterou mimochodem zach6ze[
k vlirazovfm zn6ni hry radik5tn6 piekomponovaI vzhledem obecenstvu' k prostiedkfrm noveho divadta i vzhtedem sddteni' ktere pro ndj neni jen piijemcem um6teck6ho 2e div5ckV risp6ch ate piimo jeho soud5sti Piipomehme' konstrukci: jeho nebyt pro Mejerchotda jen intetektu5tni
34
1
328 repriz' MejerchoLd dasto zdtrazfiovat'
Ze
dodivadtazadatchodit(ptn6novftyptidi(coZjenarozdlt o rusk6 revotuci' dood mnoh'.i6h tZi, kte16 jsme sty5eti
je nezbytn6 oslovit to2itetnli' fakt), jejichi [idovou hrubost pramenf jeho n6klonnost adekv5tnimi prostiedky' I odtud (bataganu) a akrobacii' k mask6m, jarmareinimu divadtu bez zajimavosti Z historickfch dat v tomto ohtedu nen(
souvistostsd6jinamirusk6hocirkusu,navazujicihopr6v6 prvnl pol'ovin6 19' stoteti na tradidni batagan. Zatlmco v
piedstaven[' pievt5daji jeitd v Rusku zahranidni cirkusov5 n6kteii kdy .,iauu." se m6ni pr5v6 po zruienl nevolnictvi' ItaBinetdii, tidovi kejktiii a poutidni um6tci zakt6dajivtastnl povaZuje rok 1 873' zivnosti. Za jedno z ktidovfch dat se zaktiidaji v Penze Nikitinovi Pjotr kdy bratii Dmitrij, Akim a ruskf cirkus' dist6 (pies 600 km jihovlichodn6 od Moskvy) tak6 obtoukem Mejerchotd se v bizarni grotesce sv6ho Lesa pr6v6 vraci k prostiedk0m, kte16 byty "novfm reatismem" ve sv6 kdy se Les zadal inscenovat' A piedestir5 v dob6,
.lktua[izacidivokousm6spostup0:sociotogickouagitku,a[e
povaZovata milostn6 tktiv6 tyrickou tinii, za jeji2 vrchot se ,,cena setk6ni Petra s AxjuSou' jeZ je protip6[em pokryiky GurmyZsk6' Axju 5u' kte16 I ccklich sebestyti zaci statk5 ;tetesiuje nad6ji na vfchodisko z beznad6je determinovan6 Rajch' reZis6rova rnajetkovf mi machinacemi, hr5ta Zinaida Zena Sergeje rnanZetka a primadona jeho divadta' diive kr5tce po zatieni 1939 roku lr-'senina, besti5tnd zavraZd6n5 po jenZ byt n6kotika m6sic[ch mu-
r
Vsevoioda Mejerchotda, r
eni ve vEznicich NKVD zastiel'en'
llovinabd6tehosn6nijeostatn6vdramatuzastoupenasi[prov6zejlcich rrcii, ne2 by se zd5to na z6ktad6 interpretaci'
bylo distancovanou a styIizovanou reatitou, kterou jeji nositet6 vytv5iejr ve svem
jeho recepci po cetfch t6m6i sto padesSi I'et od vzniku dita' je napi(ktad Je to nejen sen prospektivni, jehoZ nositetkou priv6 Axjuia a do n6ho2 marxistidti vyktadadi ridi vkt5dati
na sc6n6
sv6 fr5ze o tepSi budoucnosti, ate i sen retrospektivni'
V
vidina n6kdejiich ztatfch dast, kter6 nenSvratn6 minuly' patiit V Rusku by do tohoto reZimu kutturnich vzpominek cetli mftus o star6 Rusi, kde vSechno m6to sv&j i6d a smyst' duchovnost, sv6bytnost a nepoddajnost' Tato nostatgick5 konstrukce se pak projektuje podte konkr6tniho autora a okolnosti do svatti Rusi pied vesternizadnimi reformami Petra l. na pietomu 17. a 18. stoteti, do Stechtick6ho i6du pied nihitismem, revotudnim sociatismem a kapitatisticklimi reformami 60. tet nebo do modernizadniho vzestupu a demokratizace Ruska na poddtku 20' stoteti, pied katastrofou sv6tov6 viltky a botievickeho pievratu' Dnes ostatn6 mnozI Rusov6 touto retrospektivni ideatizaci znJsitiuji i ned5vn6 sov6tsk6 ddjiny sv6 zemd a matujije nar0Zovo' Sen a divadelnost sama jsou v brut5tni piimodarosti jsou Ostrovsk6ho Lesa zastoupeny tak sitn6, jak vnimavd
vyktadaci s to tyto tinie zpiitomnit. Agitadni Mejerchold piikt6d6 vel,kf vliznam dv6ma hercrlm, dramatem prostupujicim - Stasttivci a Neitasttivci. Dtvodem neni jen jejich exattova n6 artistidnost, odpovidajici Mejerchodovd konceptu divadetnfho vyjadiovSni. Stasttivec a NeStasttivec nebyli u Mejerchotda jen obydejni n5mezdni pracovnici dom5ciho divadta, ate figury ovtivndn6 tradici ktasick6ho 5pan6tsk6ho divadta, doktady 0strovsk6ho zaujeti pro Lope de Vegu a Cervantese. U nds na tento vliktad sv6r5znd nav5zal v brn6nsk6 inscenaci roku 1 967 Mitos Hynit, kterf ve5ker6
jeviSt5tko d6n( na statku GurmyZsk6 umistit na pohybtiv6
36
- toto divadto na divadte
v6domi,
0strovsk6ho dokumentarismu, o kter6m Jan Neruda napsat Svlekd tid do naha, neddva pravdd ani fikov1ho listu na tdlo, ani obvyktdho n6m vdnce do vlastt' Zcela nahd stoii oteviel )strovltravda pied divdkem, ano, kde misto bolav6, reprezenrovina obrazn6jBl vztetn6jii, prosvit6 i ',ki i kLZi, Ruska dejin potitickfch tace skutednosti. Bez konkr6tnich byt kdysi dobovj'nerv, kterli 1t: sice hra ochuzena o sv0j piidinou Ostrovsk6ho vdhtasu a kutturniho vtivu' z5rovei ,rle v dramatu rozhodn6 zanecha[ i k6dy, kte16 umoZiuji ch5pSni dateko za hranicemi mistn6 a dasov6 urcenlch
lcho ,,ouvisIosti.
NSrodnf@divadto
DIVADELNI SEZONA 2A1 3_2A1 & N6rodni divadto je ilenem Unie evropsklich divadet
A. N.Ostrovskij:
Les Premi6ra
1
9. biezna 201 4 ve Stavovsk6m divadte
Doc. MgA. Jan Burian, ieditet Nirodniho divadta
Michat DoiekaL,56f ainohry Ndrodniho divadia Zilizovatetem Nirodniho divadla je Ministerstvo huttury ieske republiky Vydato Nirodni divadto Program piipravit Jan ToSovskli Grafick6 iprava ob6tky, sazba a ztom Formata v.o.s. Odpov6dn6 redaktorka Marta Ljubkovd
Jazyhova spoluprdce Atena Otrubova Vytiskia'f isk6rna PoLygraf s.r.o. Foio na ob6Lce a na s. X @ 5t6p6nka Stein & Satim lssa, 201 4 O Fotograf inscenace Martin 5peLda, 201 4 O Foto autora Archiv ND O Foto na s.22,25,30 Josef Heinrich. foto na s.41 0tdfich Pernica
O Fotografie inscenitor0 a herc0 K. Katina (s. 1 54 n.), J. Simandl (s. 1 49, I 50 d., 1 52 d. 1 53, 1 54 d.- 1 56), archiv umdtce (1 50 n., 1 51, 1 52 n.) Autorem medailonu l. Achera je J. F. TypLt O N6rodni divadio. Prcha 2O14 Publikovand hra podt6hS autorskopr6vni ochran6. Ve5ke16 pr6va dita zastupuje DILIA, divadetni, titerdrni a audiovizudLni agentura, Kr6tk6ho 1, 1 90 00 Praha 9 www.narodni-divadto.cz, www.cinohrand.cz Stedujte profit ainohry ND na soci6tni siti www.facebook.com tsBN 978-80.7258-468-0
