B c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ

NÁVRH ÚPN VÚC OSTRAVA – KARVINÁ

B c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ OBCÍ c) 1 SÍDELNI STRUKTURA

B c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ Řešené území je nutno vnímat jako součást širšího území, v obvyklém územně plánovacím pojetí jako část regionu Ostravské sídelně regionální aglomerace, z administrativního hlediska jako centrální část Moravskoslezského kraje. Do značné míry je potřebný i širší pohled s překonáním zásadní bariéry – státní hranice s Polskem. V této části je nutno připomenout dlouhodobý význam této problematiky, a to jak z pohledu integračních procesů v rámci Evropské unie, tak z hlediska ekonomického významu území Polska hraničícího s řešeným územím. Sousední region v Polsku je územím do značné míry podobným řešenému území (problémy hornictví, životního prostředí). Na druhé straně však zdaleka nepatří k územím s nadměrnou nezaměstnaností (v měřítcích Polska) a nízkým rozvojovým potenciálem. Vnímat je nutno i váhu tohoto území, v širším pojetí se jedná o území s počtem obyvatel cca 5 mil. a ekonomickou výkonností celé Moravy. Nachází se zde cca 10 měst s počtem obyvatel větším než 100 tis., území vymezuje trojúhelník mezi městy Katovice-Krakow a Bielsko Biala. Základní srovnání řešeného území v členění za okres Karviná a město Ostravu s územím České republiky a Moravskoslezského kraje je patrné z následující tabulky : Tab. Srovnání základních charakteristik řešeného území (r. 2004) okres Karviná Rozloha v km

2

Hustota osídlení obyvatel/km2

Ostrava

Moravskoslezský kraj

řešené území

ČR

347

214

562

5 535

78 867

794

1 454

1 046

227

130

*)

6 249

302

Počet obcí

16

1

17

Počet částí obcí

53

37

90

636

15 071

17 240

311 402

34 543

4 164

1 636

Počet živě narozených

2 475

2 980

5 455

11 821

97 664

Počet zemřelých

2 920

3 324

6 244

13 041

107 177

-445

-344

-789

-1 220

-9 513

Počet přistěhovalých

2 785

3 590

6 375

5 834

53 453

Počet vystěhovalých

2 829

4 932

7 761

7 337

34 818

Saldo migrace

-44

-1 342

-1 386

-1 503

18 635

Počet obyvatel

275 834

311 402

587 236

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč

16 176

18 966

-

17 311

18 582

Počet uchazečů o zaměstnání

27 807

28 892

56 699

105 486

541 675

Registrovaná míra nezaměstnanosti (%)

19,59

16,65

-

15,66

9,47

Počet uchazečů na 1 volné prac. místo

120,9

31,8

-

39,4

10,6

39 921

65 513

105 434

227 427

2 352 601

soukromí podnikatelé

35 018

52 428

87 446

192 463

1 886 284

soukromí podnikatelé /1000 obyvatel

12,7%

16,8%

14,9%

15,3%

18,5%

Průměrná velikost obce - obyvatel

Změna přirozenou měnou

Počet jednotek v RES celkem

1)

1 257 554 10 220 577

zdroj : ČSÚ, pokud není uvedeno jinak *)

K 1. 1. 2005 došlo k přeřazení města Moravský Beroun a obcí Norberčany a Huzová z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje

Jednou z nejvýraznějších charakteristik řešeného území je velmi vysoká hustota zalidnění (především u okresu Karviná, ve srovnání s jinými okresy) a mimořádně vysoký stupeň urbanizace (antropogenní

URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o.

44



transformace krajiny, spojené i s důlní činností). Průměrná velikost obcí okresu Karviná je velmi vysoká, ovlivněná dominací městských sídel Pro zaměstnanost obyvatel řešeného území měla a dosud má poměrně velký význam zaměstnanost v průmyslu, těžbě a ve stavebnictví. Rychle však dochází ke změnám a posiluje se postavení III. sektoru (služeb, obchodu). Minimální je zaměstnanost v zemědělství a podprůměrná je i zaměstnanost ve třetím sektoru. Rozsáhlá vyjížďka za prací byla a je orientovaná na město Ostravu, jako regionální zdroj pracovních příležitostí. Zásadním omezujícím prvkem rozvoje celého řešeného území je velmi vysoká nezaměstnanost, především v okrese Karviná. Omezené možnosti zaměstnanosti vykonávají tlak na migraci obyvatel z řešeného území do regionů z menší nezaměstnaností a tento proces bude s největší pravděpodobností dominantní pro vývoj počtu obyvatel i v nejbližších letech. Vysoká úroveň nezaměstnanosti má jak strukturální charakter, tak i další příčiny – vzdělanost obyvatel, malé tradice i nízký současný rozsah podnikání (viz údaje o počtu podnikajících fyzických a právnických osob). Nezaměstnanost je nutno chápat především jako regionální problém. Na úrovni obcí je možné řešit především její územně plánovací aspekty (nabídka a organizace využití ploch pro podnikání). Nezaměstnanost se do značné míry přelévá mezi jednotlivými obcemi. Zásadní řešení je především v makroekonomické oblasti a na úrovni regionů (sdružení obcí) soustřeďující a optimálně lokalizující prostředky pro podporu rozvoje podnikání (např. koordinace podpory průmyslových zón). Právě řešené území patří mezi vybrané regiony s akutní potřebou řešení problémů nezaměstnanosti. Pro doplnění srovnání uvádíme že okres Karviná se umístil na předposlední pozicí a město Ostrava na 7. nejhorší pozici při srovnání strukturálně postižených oblastí mezi více než 70 okresy ČR (vycházeno bylo z podílu zaměstnanosti v průmyslu, vývoje a míry nezaměstnanosti a údajů o počtu podnikatelů na 1000 obyvatel., viz. Ročenka HN 99, str. 164 –164).

c) 1

SÍDELNÍ STRUKTURA

Řešené území vykazuje neobvyklé charakteristiky sídelní struktury, vyvolané prudkým rozvojem těžby uhlí a industrializací regionu, především v druhé polovině 19. století a ve 20. století. Současná struktura osídlení navazuje pouze omezeně na její dlouhodobý historický vývoj, který byl obvykle založený na úrodnosti půdy, poloze a politických faktorech působících v území. Omezená úrodnost řešeného území spíše dlouhodobě omezovala rozvoj osídlení. Poměrně výhodná centrální poloha na křižovatkách cest se projevila ve vzniku měst – Těšína (historického centra území), částečně i Ostravy a Fryštátu (Karviná). Z politických faktorů mělo na vývoj struktury osídlení největší vliv vymezení hranice s Polskem po I. světové válce, které kopírovalo národnostní hranice pouze do určité míry. Vývoj osídlení těsně po druhé světové válce však nebyl tak negativní jako v jiných pohraničních okresech. Kontinuita osídlení v zásadě zůstala zachována, včetně některých národnostních specifik populace (zastoupení obyvatel Polské národnosti, pozdější migrace obyvatel ze Slovenska) . Prakticky celý okres Karviná vykazuje spádování k městu Ostravě, které nemá vytvořen okres se svým přirozeným zázemím (jako např. okres Brno - venkov tvořící spádový prstenec kolem Brna). Na území vlastního okresu Karviná byla v minulosti vymezena 3 střediska osídlení obvodního významu (SOOV), dominantní Havířov v centrální poloze, okresní město Karviná a poměrně samostatně fungující SOOV Český Těšín (kategorizace sídel provedená v r. 1984, podle „Koncepce osídlení v Severomoravském kraji“). Tuto klasifikaci soustavy osídlení můžeme považovat s malými výhradami (např. spádová příslušnost Těrlicka k Č. Těšínu) stále za odpovídající skutečnosti. Novější regionalizace spádovosti nebyla dosud zpracována. Otázkou zůstává, zda Orlová je pouze střediskem místního významu spádující ke Karviné. Bohumín je klasifikován jako středisko místního významu s jednoznačnou vazbu na město Ostravu, podobně jako Petřvald a Rychvald. Větším střediskům osídlení chybí v okrese především vesnické zázemí. Území okresu vytváří jako celek městský způsob osídlení a bydlení, avšak s určitými odlišnostmi od města Ostravy, projevující se i v samotných demografických charakteristikách. Zatímco struktura osídlení vykazuje poměrně značnou stabilitu v území, pak během posledních čtyřiceti let se výrazně měnil počet obcí v okrese. Vývoj počtu obcí, jejich částí a dalších ukazatelů je patrný z následující tabulky :


45



TAB. okr. Karviná Rok

Počet obcí 1961 29 1980 13 1991 15 2000 16 2005* 16

počet částí trvale bydlících obyvatel 51 50 51 53 53

212086 284761 284558 283128 275834

Obyvatel na obec 7313 21904 18970 17696 17240

Obyvatel na km2 611 821 820 816 795

TAB. město Ostrava Rok 1961 1980 1991 2000 2005

Počet obcí 1 1 1 1 1

Počet částí 8 4 22 23 23

trvale bydlících obyvatel 234222 322073 327371 321263 311402*

Obyvatel na městský obvod 29277 80518 14881 13968 13539

Obyvatel na km2 1695 1505 1530 1501 1455

* předběžný údaj k 1. 1. 2005 Z tabulky je patrný pokles počtu obcí (městských částí) vrcholící vlnou integrace v období kolem roku 1980, kdy průměrný počet obyvatel v obci okresu Karviná překročil 20 000. Rozsáhlá vlna dezintegrace proběhla již před sčítáním v roce 1991. Nejnověji vzniklou obcí je Chotěbuz v okrese Karviná. Počet obcí v okrese Karviná je v současnosti 16, přičemž v okrese je pouze 1 obec do 1 000 obyvatel, které tvoří obvykle většinu obcí okresů. V České republice tyto malé obce tvoří v průměru asi 80% všech obcí. Z pohledu tohoto srovnání je zastoupení malých obcí v sídelní struktuře extrémně nízké, což je způsobeno vysokým stupněm urbanizace okresu – okres patří k plošně nejmenším v ČR a má nejméně samostatných obcí. Vysoký stupeň urbanizace se v minulosti projevoval i v ostatních demografických charakteristikách populace (např. v poměrně nízké porodnosti). Z dlouhodobého hlediska je nutno očekávat další transformaci sídlení struktury řešeného území, podobně jako v minulosti v mnoha Evropských zemích (podobných průmyslových regionech). Tyto procesy – v minulosti vedoucí především ke koncentraci obyvatel je nutno chápat jako rozporuplný proces doprovázený stále více sílicí suburbanizací (viz pokles počtu obyvatel Ostravy a růst obcí na jihozápadním okraji v okrese Nový Jičín a Opava). V jeho pozadí jsou jak objektivní faktory ( vybavenost sídel, omezené možnosti zaměstnanosti, růst automobilizace a vznik nových center vybavenosti), tak i faktory politickoekonomické, tj. daňová a dotační politika státu vzhledem k malým obcím, růst nákladů na bydlení ve městech. Nezanedbatelná je i změna percepce (vnímání) kvality bydlení, zejména kvality životního a reaktivity rekreačního prostředí obyvateli při rozhodování o místě bydlení.


46


c) 2

DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

a)

Obyvatelstvo

a) 1.

Výchozí stav

B c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ OBCÍ c) 2 DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Vývoj počtu obyvatel v řešeného území od r. 1869 a demografické charakteristiky území byly podrobně popsány v průzkumech a rozborech ÚPN VÚC. Počet obyvatel v řešeném území od r. 1869 do II. světové války rychle rostl, obzvláště v obcích s rozvojem těžby uhlí a průmyslu. Růst počtu obyvatel probíhal při rychlém růstu počtu obyvatel i na většině území ČR. Na druhé straně je však nutno vnímat skutečnost, že i v období do r. 1930 existovaly mnohé obce (regiony) s poklesem počtu obyvatel. Právě tyto upadající regiony (s relativním přelidněním zemědělským obyvatelstvem) se staly zdrojem migrací do řešeného území (v období do I. světové války – Beskydy, Sudety, dnešní polská a ukrajinská Halič, později Slovensko). Historicky nejvýraznější vývojový předěl znamenaly pro vývoj počtu obyvatel v řešeném území důsledky první a především druhé světové války. První světová válka omezila migraci obyvatel z Haliče, druhá změnila především národnostní strukturu obyvatel. Dalším, avšak dlouhodobějším obdobím, je vývoj po r. 1948, kdy probíhal extenzivní státem iniciovaný rozvoj těžkého průmyslu v prakticky v celém řešeném území. Poptávka po pracovní síle byla uspokojena především rozsáhlou migrací obyvatel, především ze Slovenska. Vývoj počtu obyvatel po r. 1950 byl velmi příznivý, vykazoval rychlý růst nesrovnatelný s většinou jiných okresů ČR, který trval až do osmdesátých let. V tomto období vzniklo v okrese Karviná i v současnosti největší město Havířov na místě několika vesnických sídel. Nová sídliště vznikala i v Karviné, Ostravě, Č. Těšíně, zcela nové město představuje i Orlová. Na druhé straně se prakticky vylidnily a mnohdy i jako sídlo zanikly některé poddolované části obcí (především v Karviné a Orlové).Jestliže v sedmdesátých letech probíhal ještě poměrně značný růst počtu obyvatel ve většině obcí, pak situace se v následujícím desetiletí zásadně změnila. Prakticky došlo ke stagnaci počtu obyvatel okresu Karviná, město Ostrava vykázalo přírůstek pouze cca 5 tis. obyvatel. Negativně se projevovalo především dlouhodobě záporné migrační saldo okresu, což spolu s poklesem přírůstku přirozenou měnou se odrazilo na celkovém vývoji. Trendy vývoje počtu obyvatel jsou patrné z následující tabulky popisující vývoj ve vybraných letech po r. 1980 : Okres Karviná rok

Živě narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí Vystěhovalí

1981

4084

2848

1236

3554

1985

4397

3008

1389

1991

3804

3103

1995

2788

1996

Saldo migrace

Celkem – změna

4109

-555

681

3056

4152

-1096

293

701

3418

4006

-588

113

3008

-220

2333

2190

143

-77

2672

2884

-212

2060

2266

-206

-418

1997

2544

2932

-388

1881

2166

-285

-673

1998

2512

2822

-310

1880

2260

-380

-690

1999

2440

2782

-342

1847

2401

-554

-896

2001

2 395

2 856

-461

1 783

2 793

-1 010

-1 471

2002

2 445

2 919

-474

2 514

2 993

-479

-953

2003

2 360

2 922

-562

2 599

2 958

-359

-921


47



Okres Ostrava - město rok

živě narození

zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí Vystěhovalí

1981

4369

3636

733

4578

1985

4310

3530

780

1991

4295

3740

1995

3098

1996

Saldo migrace

celkem změna

4707

-129

604

5523

3995

1528

2308

555

4495

4887

-392

163

3627

-527

3014

3342

-328

-857

2940

3460

-520

2881

3304

-423

-943

1997

2901

3381

-480

3007

3220

-213

-693

1998

2783

3445

-662

3058

3462

-404

-1066

1999

2804

3257

-453

3055

3450

-395

-848

2001

2 867

3 410

-543

3 257

3 972

-715

-1 258

2002

2 860

3 403

-543

3 759

4 556

-797

-1 340

2003

3 010

3 393

-383

4 018

4 649

-631

-1 014

Již ve vývoji po r. 1980 se zrcadlí zásadní změny demografického chování populace, které zesílily po r. 1989. V řešeném území došlo především ke změnám migrace, velkému poklesu porodnosti a jen velmi malému zlepšení úmrtnostních poměrů (především u mužů). Poznání a rozbor demografických podmínek je výchozí pro jakékoliv další prognózy vývoje počtu obyvatel v řešeném území a jeho jednotlivých územních jednotkách. Počet živě narozených v okrese Karviná a městě Ostravě, podobně jako na území celé ČR, dlouhodobě klesal, v posledních letech se tento pokles zastavil. Ani stagnace či zmenšení počtu zemřelých nezabránily dlouhodobému poklesu přírůstku obyvatel přirozenou měnou. Od roku 1994, 1995 je vykazován trvalý pokles počtu obyvatel přirozenou měnou. Z údajů o migraci je patrné mírné zlepšení v okrese Karviná, i když ve většině let po r. 1990 zůstává saldo migrace záporné (výrazněji záporné je ve městě Ostravě). Po r. 1991 i přes zvýšenou nezaměstnanost, která obecně stimuluje migraci obyvatel, klesal v řešeném území i v ČR pohyb obyvatel. V posledních letech se tento stav mění. Tuto skutečnost je nutno do značné míry spojovat i s poklesem a růstem nové bytové výstavby, zablokováním fungování systému bydlení (silnou regulací nájemného a především absencí adresné sociální dávky na bydlení, která by umožnila migraci za prací i u podprůměrně příjmových domácností). V úvahu je nutné brát skutečnost, že za současných podmínek vykazují zvýšenou mobilitu především vzdělaní a mladí lidé. Rozsáhlá migrace z řešeného území se proto za současných podmínek diferencovaně, v zásadě však velmi nepříznivě, projevuje ve věkové a vzdělanostní struktuře obyvatel. Tyto důsledky se projevují a dále zesilují zejména v zástavbě starších, méně atraktivních sídlišť velkých měst.

a) 2. Prognóza dalšího vývoje Jak bylo podrobně uvedeno v průzkumech, v minulosti bylo zpracováno mnoho prognóz očekávaného vývoje počtu obyvatel v okrese Karviná a za město Ostravu. Obecně lze říci, že čím novější prognóza, tím „negativnější“ vývoj je očekáván. V prognózách se odráží především skutečný - nečekaně prudký pokles úhrnných plodností žen po r. 1991, jako hlavní faktor způsobující pokles přírůstku počtu obyvatel přirozenou měnou. Tento negativní vývoj omezil i možnosti zvýšení počtu narozených dětí plynoucí z velmi příznivého vývoje počtu žen ve fertilním věku – tj. potencionálních rodiček (kolem roku 2000). Otázkou stále zůstává, nakolik došlo k odkladu narození prvních a druhých dětí a nakolik k dlouhodobému poklesu plodnosti žen. Ani zvýšení počtu narozených dětí v posledních letech neopravňuje k optimismu, úhrnná plodnost žen v ČR se nevrátí k hodnotám před 15-20 lety.


48



Již v minulosti bylo v rámci zpracování územního plánu Ostravské sídelně regionální aglomerace (zpracovatel Terplan Praha,1994) pro okres Karviná uvažováno od r. 1991 do r. 2010 s poklesem počtu obyvatel na cca 282 tis., zatímco u města Ostravy s dosažením počtu 330 tis. (územní plán města Ostravy uvažoval s dosažením počtu cca 350 tis. obyvatel). Skutečnost z posledních let tuto prognózu vylučuje zejména u města Ostravy. Aktuálnější prognózy vývoje počtu obyvatel v období 1995 - 2010 uvažují s poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou v Ostravě v řádu cca 10 000 obyvatel a okresu Karviná více než 5 tis.obyvatel. Pokles počtu obyvatel přirozenou měnou je poměrně dobře předvídatelný, podobný vývoj probíhá ve většině obcí ČR (především měst). S výrazným poklesem počtu obyvatel (zejména v dlouhodobém výhledu) uvažují i nejnovější prognózy Českého statistického úřadu. Podmínky pro vlastní prognózu ÚPN VÚC jsou však v současnosti poměrně komplikované. Sčítání v r. 2001 přineslo zásadní zpřesnění výchozích dat - podkladů (počtů obyvatel v obcích, věkové struktury i skutečného počtu obydlených bytů). V rámci konceptu řešení územního plánu byla zpracována základní bilanční prognóza vývoje počtu obyvatel včetně odhadu migrace za jednotlivé obce, která byla dále v návrhu dále zpřesněna s ohledem na skutečný vývoj. Přijatá prognóza předpokládá následující vývoj - pokles počtu obyvatel v řešeném území, viz tabulku : Tab. Prognóza vývoje počtu obyvatel 1991

1995

1999

sčítání 2001

2003*

2004*

Prognóza r. 2015

Okres Karviná

284784

285805

283128

279436

277244

276323

270600

Ostrava

327250

324813

321263

316744

314102

313088

306000

řešené území

612034

610618

604391

596180

591346

589411

576600

Okres Karviná

100,0%

100,4%

99,4%

98,1%

97,4%

97,0%

95,0%

Ostrava

100,0%

99,3%

98,2%

96,8%

96,0%

95,7%

93,5%

řešené území

100,0%

99,8%

98,8%

97,4%

96,6%

96,3%

94,2%

Obec /rok 31.12.

–

Za základní problém každé prognózy je nutno považovat odhad velikosti migrace, jež je nejobtížněji předvídatelná, jak za celé okresy tak i jednotlivé obce. Při hodnocení možnosti migrace jsme vycházeli především z široce pojaté obytné atraktivity jednotlivých obcí řešeného území (zájem o novou bytovou výstavbu) a z reálných možností nové výstavby. Relativně rychlejší pokles počtu obyvatel u Ostravy je odvozován z podobného vývoje většiny velkých měst (pokles počtu obyvatel vykazuje i velmi atraktivní Praha, Brno, Olomouc). Především se plně projevila absence dotované masivní výstavby bytů v bytových domech probíhající do r. 1990. Současně u velkých měst probíhá proces suburbanizace, soukromá výstavba rodinných domů je z velké části umísťována do atraktivních příměstských sídel. Z měst tak migrují skupiny obyvatel jednak s nadprůměrnými příjmy, jednak skupiny s existujícími vazbami na okolní sídla (např. zdědí rodinný domek příbuzných apod.). Jak již bylo uvedeno, tento vývoj přináší z dlouhodobého hlediska mnoho nepříznivých jevů. Především velká, málo atraktivní sídliště na okraji Ostravy, Havířova, Karviné, Orlové, ale i dalších měst, soustřeďují obyvatelstvo s malou sociální mobilitou a mnohdy i nízkou sociální kooperativností. Řešení dalšího vývoje velkých sídlišť je víceoborovým a dluhodobým problémem. Přiměřená územně plánovací opatření jsou však pouze jedním z předpokladů zvládnutí vznikající situace. Aplikace a podpora programu regenerace sídlišť by měla mít na území obou okresů nejvyšší stupeň preferencí. Využití bilancí ze zpracované územně plánovací bilance pro prognózu dalšího vývoje bylo omezené. Problémem je časová, územní a mnohdy i obsahová nesrovnatelnost těchto údajů. U jednotlivých územních plánů obcí je nutno vnímat, že očekávané počty obyvatel byly a jsou mnohdy kompromisem mezi odborným přístupem, optimistickými variantami zpracování a požadavky samotných obcí. Srovnání této dokumentace s vybilancovanou prognózou za obce okresu Karviná i za město Ostravu ukázalo řadu nově vzniklých potřeb aktualizace územních plánů, především u velkých měst. Obecně je možno říci, že vývoj v mnoha menších obcích je lepší než se očekávalo a naopak u měst horší (např. u Ostravy, Karviné, nověji i Havířova - zejména díky absenci výstavby bytů v bytových domech). Územní plány Ostravy, Karviné, Havířova a Orlové by měly být minimálně v rámci změn územního plánu zcela nově vybilancovány.


49



V průzkumech bylo zjištěno, že nejvyšší přírůstek počtu obyvatel od r. 1991 vykazují v okrese Karviná menší obce Chotěbuz, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Petrovice u Karviné a Těrlicko.Tyto obce využívají především výhodné příměstské polohy a dalších faktorů, které se odrážejí v zájmu o lokalizaci individuální výstavby rodinných domků. Výraznější poklesy počtu obyvatel se soustřeďují do Karviné, nověji do Havířova, v menším rozsahu do Českého Těšína a Orlové. Podobný vývoj je předpokládán i během návrhového období, tj. absolutní růst podílu na celkovém počtu obyvatel v menších obcí okresu Karviná. Vývoj v jednotlivých městech je pod tlakem mnoha faktorů, zejména nabídky pracovních příležitostí. U Havířova je předpokládáno zachování jeho vysoké obytné atraktivity v rámci okresu, do značné míry je stejný předpoklad i u Českého Těšína. V případě malých obcí (Doubrava, Stonava, Chotěbuz) je jakékoliv hodnocení ztíženo vlastní malou velikostí obce. Hornické obce Stonava a Doubrava zastavily dlouhodobý výrazný úbytek počtu obyvatel a vývoj v obou obcích se stabilizuje. Do značné míry podobný – mírně příznivější vývoj vykazují i mnohem větší Rychvald a Petřvald, přestože na jejich území došlo po r. 1991 k útlumu těžby uhlí a výraznému poklesu zaměstnanosti. Stabilizaci vývoje předpokládáme u těchto obcí i v návrhovém období. Ve městě Ostravě se vývoj počtu obyvatel v jednotlivých částech podobně diferencoval. Po r. 1991 vykazovaly nejvyšší úbytky počtu obyvatel městské části Nová Ves (především důsledek povodní a stavební uzávěry), Mariánské Hory a Hulváky, Poruba, ale i Moravská Ostrava a Přívoz. Především Poruba je příkladem městské části, kde počet obyvatel začal klesat už před rokem 1980, počet bytů zde v zásadě stagnuje a pokles počtu obyvatel je především důsledkem výrazného zmenšování domácností. Největší městský obvod Ostrava–jih prakticky stagnuje. Růst po r.1991 vykazují především menší obvody - Svinov, Michálkovice, Krásné Pole, Petřkovice, Plesná, Polanka. Celkově je však vývoj počtu obyvatel v městě Ostravě vnímat jako negativní, podobně jako v ostatních velkých městech ČR (např. již v období 1991-1997 ubylo v Ostravě 4 073 obyvatel, v Brně 2 357, v Plzni 3 579 a v Praze 14 847 obyvatel – zatímco v okrese Kolín s nejvyšším propadem v ČR – 2 271 obyvatel). Přesnější územní bilance by měla být zpracována v rámci územního plánu města Ostravy, především v návaznosti na atraktivitu a územní možnosti jednotlivých městských částí. V zásadě je však nutno předpokládat další pokles zalidněnosti na velkých sídlištích; avšak zatímco např. sídliště Poruba (v Ostravě) bude pokles zmírňovat, rychlejší pokles je možno předpokládat u mladších sídlišť se stářím nad 15-20 let (v rámci rodin se osamostatňují děti, které často migrují z bydliště, či si vyhledávají samostatné bydlení). Proces poklesu zalidněnosti bytů probíhá i přes značný nárůst nákladů na bydlení a má více příčin (viz následující kapitolu o bydlení). :


50



Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích okresu Karviná a v Ostravě - městě od r. 1991 po jednotlivých letech, včetně prognózy pro rok 2015 poskytuje následující tabulka : Tab. : Prognóza vývoje počtu obyvatel - jednotlivé obce Obec /rok – 31.12.

1991

1995

Albrechtice

3971

4030

Bohumín

23849

Český Těšín

1999

Sčítání 2001

2003*

2004*

Prognóza

4081

4 071

4022

4019

4050

23985

23691

23 284

23116

23075

22800

28660

28243

26952

26 429

26184

26159

26000

Dětmarovice

3546

3685

3818

3 783

3787

3821

3900

Dolní Lutyně

4474

4781

4811

4 771

4729

4712

4750

Doubrava

1821

1783

1821

1 811

1766

1744

1700

Havířov

86736

87863

87113

85 855

85271

84914

83000

Horní Suchá

4288

4372

4424

4 370

4393

4466

4500

Chotěbuz

912

x

1009

1 033

1052

1050

1100

Karviná

67946

67079

65585

65 141

64146

63677

61000

Orlová

36280

36343

35949

34 856

34488

34282

33000

Petrovice u K.

4125

4317

4425

4 517

4714

4874

5100

Petřvald

6765

6764

6760

6 811

6859

6854

6900

Rychvald

6659

6758

6819

6 769

6780

6771

6800

Stonava

1690

1720

1750

1 809

1805

1771

1800

Těrlicko

3974

4082

4120

4 126

4132

4134

4200

Okres Karviná

284784

285805

283128

279436

277244

276323

270600

Ostrava

327250

324813

321263

316744

314102

313088

306000

Celkem

612034

610618

604391

596180

591346

589411

576600

2015

*1.1. příslušného roku, Poznámka : Pro obec Chotěbuz jsou údaje k dispozici od r. 1998, v r. 1991 počet obyvatel podle sčítání lidu .

Prognózu vývoje, vycházející z očekávání poklesu počtu obyvatel je potřebné vnímat v širších souvislostech : • Mírný pokles počtu obyvatel až stagnace do r. 2015 bude probíhat v České republice jako celku a pouze v menších atraktivních územích dojde k růstu počtu obyvatel (okolí Prahy, Brna, vybrané rekreační a příměstské obce). • Velikost očekávaného poklesu do r. 2015 odpovídá reálným možnostem řešeného území (zejména nové bytové výstavby), nebezpečí však spočívá ve zrychlení poklesu po r. 2015 (jako souhry demografických procesů, zvýšení mobility obyvatel apod.). • Existují i určité možnosti zlepšení, spojené především s růstem zaměstnanosti a zahraniční migrací. • Pokles počtu obyvatel vyvolává především potřebu racionálního rozhodování o dalším vývoji obcí. Pokud obce rostly, pak např. nadbytečné kapacity infrastruktury, školských či jiných zařízení se nakonec využily pouze s určitým časovým zpožděním. Při poklesu počtu obyvatel však mohou být nadměrné kapacity infrastruktury nevyužitým břemenem obcí, rizika efektivnosti investic výrazně stoupají. Věková struktura obyvatel je jednou ze základních charakteristik každé populace. Vypovídá jak o vývoji v minulosti, tak určuje základní možnosti dalšího vývoje (vyplývající především z % zastoupení žen ve fertilním věku - tj. potencionálních rodiček).


51



Věková struktura vykazovala v posledních třiceti letech značné změny. V minulosti mělo řešeném území velmi příznivou věkovou strukturu obyvatel, ovlivněnou rozsáhlou migrací mladých rodin. Od osmdesátých let se dlouhodobým trendem stalo zhoršování věkové struktury obyvatel, tj. relativní i absolutní pokles počtu dětí. Průměrný počet více než 4100 dětí v jednom ročníku v osmdesátých letech poklesl pod 2500 v okrese Karviná. Podobný vývoj je vykazován i za město Ostravu. Je otázkou, kdy se pokles počtu dětí zastaví a na jaké úrovni. Opačný vývoj – růst podílu i absolutního počtu vykazuje počet obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let). Očekávaný vývoj podílu obyvatel v jednotlivých základních věkových skupinách je patrný z následující tabulky : Tab. Město Ostrava Věková skupina / rok

1980

1991

2001

2002

2003

2015

Předproduktivní (0-14 let)

23,8

20,8

16,1

15,7

15,3

12-14

Produktivní * (15-60 let)

58,5

60,5

71,2

71,4

71,7

62-64

Poproduktivní * (nad 60 let)

17,7

18,7

12,7

12,9

13,0

26-22

Věková skupina / rok

1980

1991

2001

2002

2003

2015

Předproduktivní (0-14 let)

24,6

21,7

16,7

16,2

15,7

13-15

Produktivní * (15- 60 let)

59,7

60,9

71,2

71,6

71,9

62-64

Poproduktivní * (nad 60 let)

15,7

17,4

11,1

11,2

12,4

25-21

Tab. Okres Karviná

*

Pro rok 1980, 1991 je skupina poproduktivních definována jako podíl mužů nad 60 let a žen nad 55 let, v následujícím období mužů a žen nad 60 let, adekvátně je upravena i skupina osob v produktivním věku.

Předpokládaný vývoj se promítne do dvou základních oblastí : • Pokles poptávky po kapacitách školských zařízení – zejména základních a středních škol. Jestliže počet dětí (0-14 let) v okrese Karviná byl ve sčítání roce 2001 48,0 tisíc, pak v roce 2015 bude k dispozici pouze cca 35 - 40 tisíc dětí, podobně v Ostravě počet dětí poklesne z 51,8 tisíc na 37 - 43 tisíc. • Růstu poptávky po sociálně zdravotních službách. Zde však neplatí přímá úměra mezi počtem osob v podproduktivním věku a potřebou sociálně zdravotních služeb, např. kapacitami domů s pečovatelskou službou, domovů důchodců, léčeben dlouhodobě nemocných apod. Existuje zde výrazná návaznost na komunitní plánování obcí a vývoj forem dotací celého systému. Současný převis poptávky pramení z nastavení sociálního systému, který např. profinancuje náklady cca 10 000 Kč na osobu/ měsíčně v domově důchodců (bez započtení kapitálových nákladů) a výrazně méně dotuje domácí péči rodin o starší občany. Otevřené zůstává i prodlužování období ekonomické aktivity obyvatel, změna životního způsobu, lepší péče o zdraví a prodlužování průměrné délky života. Je otázkou, zda uvedený vývoj dále povede k výraznějšímu poklesu počtu škol. I při snížení počtu žáků je existence základních škol podmiňována polohou v území - možnostmi docházení žáků, specializací škol a jinými funkcemi. Redukce počtu škol přichází v úvahu především ve městech, při citlivém zvážení všech faktorů od ekonomické efektivnosti až po těžko měřitelnou kvalitu a tradici jednotlivých škol. U sítě mateřských škol již byla tato redukce v zásadě dokončena, v některých případech zřejmě až v nadměrném rozsahu. Růst poptávky po sociálně zdravotní péči, který zde obecně existuje, bude výrazně územně diferencovaný. Zcela jinou situaci je nutno předpokládat na velkých sídlištích s dezintegrovanými rodinnými, ale mnohdy i širšími sociálními vazbami a jinou u menších obcí, či obecně v zástavbě s rodinnými domy, kde je pružnost systému bydlení i míra sociální kooperace a mobility výrazně vyšší. Jako specifikum řešeného území byla v průzkumech územního plánu zdůrazněna i národnostní a vzdělanostní struktura obyvatel. V roce 2001 bylo v okrese Karviná vykazováno 19 040 obyvatel polské národnosti a 15 948 obyvatel slovenské národnosti, v r. 1991 – 23 774 obyvatel slovenské a 23 780 obyvatel


52



polské národnosti. Zatímco občané polské národnosti jsou územně nerovnoměrně rozloženi – především v menších obcích u polské státní hranice, obyvatelstvo slovenské národnosti se nachází především ve městech. Tento poznatek potvrzuje i složení obyvatel v samotné Ostravě, kde byl podíl obyvatel polské národnosti menší než 1%, zatímco podíl obyvatel slovenské národnosti byl kolem 3% (11 016 obyvatel). Další vývoj migrace a národnostního složení je vázán na vývoj podmínek pohybu obyvatel, úrovně nezaměstnanosti, mezd a cen bydlení. Otázkou je, do jaké míry ovlivní možnost volného pohybu osob obnovení tradičních migračních proudů do řešeného území (např. z území tzv. Haliče v Polsku, či Slovenska). Je asi nepravděpodobné uvažovat s podobnou mírou a směřováním migrace jako na začátku minulého století – migrace založené především na přirozené expanzi průmyslu poskytujícího množství nových a atraktivních pracovních příležitostí. Na druhé straně je však nutno vnímat výrazně levnější bydlení v řešeném území ve srovnání se sousedícím území v Polsku, ale mnohdy i na Slovensku, které bude přitahovat migranty. Cena staršího bytu v Českém Těšíně je cca poloviční ve srovnání s cenou podobného bytu v Polském Těšíně, cena obdobného bytu v Ostravě je poloviční ve srovnání s cenou v Žilině. Podobně i míra nezaměstnanosti v řešeném území (vysoká v rámci ČR) je ve srovnání s většinou Slovenska a Polska spíše nižší. Významným faktorem je i mzdová úroveň, která v posledních letech je v Polsku již nižší (při mírně vyšších životních nákladech a celkově výrazně nižším hrubém domácím produktu) a výrazně nižší na Slovensku. Migraci za prací je možno předpokládat především ze Slovenska. Slabinou řešeného území, především okresu Karviná, je úroveň vzdělání. Okres Karviná zaujímal v bývalém Severomoravském kraji druhý nejvyšší podíl osob pouze se základním vzděláním a podprůměrný podíl osob s vysokoškolským vzděláním. Pro lepší vývoj vzdělanosti vytváří podmínky rozvoj školství, významným impulsem po r. 1990 bylo umístění vysokoškolských kapacit v Karviné a jejich rozšíření v Ostravě (viz kapitola školství). Podpora vzdělanosti obyvatel by měla být jednou z priorit regionu.

b) b) 1.

Bydlení Výchozí stav

V době posledního sčítání v r. 2001 bylo v okrese Karviná 105 167 (v r. 1991 101 297) a v Ostravě 128 388 (v r. 1991 – 125 969) trvale obydlených bytů. Počet trvale obydlených bytů v řešeném území v minulosti poměrně rychle rostl, zbrždění tempa růstu nastalo po r. 1991, ale nebylo tak výrazné jak se obecně předpokládalo. V samotném okrese Karviná byl relativní růst počtu bytů v období 1991 - 2001 rychlejší než průměr ČR. Částečně se zde projevila setrvačnost bytové výstavby z konce osmdesátých let. Růst počtu bytů byl po r. 1990 doprovázen poklesem počtu obyvatel, podobně jako v mnoha jiných regionech. Tyto procesy jsou dále podrobně popsány. Tab.: Bytový fond byty celkem územní jednotka

trvale obydlené

neobydlené

celkem

v bytových domech

v rodinných domech

celkem

% podíl neobydlené byty

užívané k rekreaci

ČR okres Karviná

4366293 109848

3827678 105167

2160730 79536

1632131 25147

538615 4681

12,3% 4,3%

175225 350

Ostrava

135912

128388

109309

18659

7524

5,5%

210

řešené území

245760

233555

188845

43806

12205

5,0%

560

podle SLDB 2001


53



Tab.: Trvale obydlené byty v řešeném území územní jednotka

trvale obydlené byty 2001 3827678 105167 128388 233555

ČR okres Karviná Ostrava řešené území

1991 3706000 101297 125969 227266

abs. změna 121678 3870 2419 6289

% změna 3,28% 3,82% 1,92% 2,77%

zalidněnost bytů obyvatel/byt 1991 2001 2,78 2,67 2,81 2,66 2,60 2,47 2,69 2,55

V r. 1991 bylo v okrese Karviná asi 22% obydlených bytů v rodinných domech a v městě Ostravě pouze 13%, do r. 2001 se podíl bytů v rodinných domech mírně zvýšil, např. v okrese Karviná na cca 24%. Zastoupení bydlení v rodinných domech je v okrese Karviná ve srovnání s jinými okresy ČR velmi nízké (průměr ČR je cca 43%). Poměrně nízký byl i podíl neobydlených bytů v řešeném území, i když celkové absolutní číslo 12 205 (11 506 v r. 1991) neobydlených bytů je poměrně značné. Neobydlené byty jsou koncentrovány především v centrálních částech města Ostravy (Vítkovice, Slezská Ostrava, M.Ostrava a Přívoz, Marianské Hory a Hulváky), v okrese Karviná např. v Petřvaldu, Rychvaldu, Doubravě, Stonavě a Bohumíně. Vývoj této položky po r. 1991 je velmi diskutabilní, je nutno vnímat s skutečnost, že údaje ze sčítání jsou založeny na deklarování neobydlených bytů, bez zpětné kontroly. Jejich počet je ve skutečnosti spíše vyšší. V řešeném území bylo v r. 1991 vykazováno 368 objektů individuální rekreace, koncentrovaných v obci Těrlicko (205) a v městské části Ostravy Martinově (127 individuálních rekreačních objektů, především podél řeky Opavy). V následující tabulce celkové bilance široce vymezeného druhého bydlení byly použity údaje získané v roce 2003 při zpracování generelu cestovního ruchu okresů Ostrava a Karviná. Tab. Celková bilance druhého bydlení objekty individuální rekreace podle dotazníků obcí 2003

neobydlené druhé bydlení (jednotek) bytybez zahrad. celkem (včetně zahradních chatek bez bytů chatek a a jiných objektů) územní jednotka rekreační rekreační zahrad. nezpůsobilých jiných celkem na 100 na 100 k bydlení objektů chaty chalupy chatky obyvatel bytových a jiné obj. domácností Albrechtice 0 0 0 75 75 75 2 5 Bohumín 12 0 300 378 390 690 3 8 Český Těšín 0 0 550 613 613 1163 4 12 Dětmarovice 5 0 12 80 85 97 3 8 Dolní Lutyně 2 0 150 113 115 265 6 16 Doubrava 0 0 125 67 67 192 11 29 Havířov 0 0 893 971 971 1864 2 6 Horní Suchá 0 0 20 75 75 95 2 6 Chotěbuz 0 0 42 29 29 71 7 21 Karviná 0 0 914 551 551 1465 2 6 Orlová 0 0 0 432 432 432 1 3 Petrovice u 0 0 180 135 135 315 7 21 Karviné Petřvald 0 0 0 194 194 194 3 8 Rychvald 0 0 80 215 215 295 4 12 Stonava 0 0 60 38 38 98 5 17 Těrlicko 238 0 208 138 376 584 14 41 okres Karviná 257 0 3534 4104 4361 7895 3 8 Ostrava * 170* 40* 2000* 6703 6913 8913 3 7 řešené území 427 40 5534 10807 11274 16808 3 7 ČR 214000 54000 200000 485419 753419 953419 9 25 *odborný odhad

Počet rekreačních objektů je v řešeném území ve srovnání s jinými okresy ČR nízký, což vyplývá především z přírodních předpokladů rekreace jednotlivých obcí v řešeném území. Na druhé straně je však nutno upozornit, že i v některých poddolovaných obcích s nízkou kvalitou životního prostředí je poměrně značný počet tzv. neobydlených rodinných domů využíván k rekreaci. Vnímat je nutno i skutečnost, že kapacita druhého bydlení (včetně rekreačního) se i po r. 1991 neustále zvyšuje (očekávání byla opačná).


54



Obecně je míra růstu vyšší než u trvalého bydlení. Tento vývoj je o to paradoxnější, že dostupnost bydlení pro nebydlící se po r.1991 výrazně snížila. Tuhá a plošná regulace nájemného spolu s absencí adresných moderních dávek na bydlení je tak jedním z významných faktorů prohlubující nefunkčnost systému bydlení. Bilance výchozího počtu bytů v r. 2005 za jednotlivé obce byla provedena s ohledem na údaje o nové bytové výstavbě a odhad úrovně odpadu bytů. Pro rok 2005 je v řešeném území odhadována existence 235 tis. trvale obydlených bytů, tedy nárůst vzhledem k roku 2001 o cca 1 500 trvale obydlených bytů. Zejména pro stanovení velikosti odpadu bytů je nezbytné dokumentovat vývoj v minulosti, vedoucí k upřesnění velikosti odpadu bytů. Od doby sčítání v r. 1991 do r. 2001 bylo v řešeném území získáno více než 6,2 tis. bytů, z tohoto čistého přírůstku vyplývá i bilancovaný úbytek cca 6,2 tis. bytů (pokud vycházíme z údajů o věkové struktuře bytového fondu v r. 2001 a předpokládáme, že byty postavené v období 1991-2001 nebyly předmětem odpadu bytů). Úbytek cca 620 bytů ročně je výrazně nižší než v minulosti běžně používané 1% z výchozího počtu bytů ročně – tj. v případě řešeného území byt tak ročně muselo docházet k úbytkům cca 2 300 bytů ročně. Předpokládaný odpad 1% z výchozího počtu bytů vycházel z průměrné životnosti bytů cca 100 let, tomuto rozsahu odpadu se skutečnost v době extenzivního hospodaření s byty blížila. Vývoj po r. 1991 ukazuje, že odpad bytů se přibližuje poměrům ve vyspělých zemích (životnost hrubých staveb bytů je zde obvykle větší než 200 let, nic na tom nemění skutečnost, že hrubá stavba tvoří mnohdy méně než 40% ceny bytu, a ostatní prvky bytu se modernizují a mění po 20-40 letech). Otázkou zřejmě zůstává i přehodnocení délky životnosti panelových domů. V souvislosti s velikostí odpadu bytů a věkovou strukturou bytového fondu je nutno upozornit i na dvě zásadní skutečnosti : •

Rozsah nové výstavby bytů v období 1991-2001 byl 9 360 bytů (podle evidence stavebních úřadů), tedy nižší než deklarovaný počet bytů získaných v tomtéž období podle sčítání (12 430). Tento rozpor byl po r. 2001 řešen ČSÚ, vysvětlení bylo uváděno v oblasti nepřesnosti evidence bytů k rekreaci (v r. 1991) a vyššího přírůstku počtu bytů v rodinných domech (nově tak byl popsán fenomén, že v rodinných domcích „vznikají“ nové byty i bez evidence této nové výstavby, spíše formou úprav rodinných domů). Tento jev svědčí o intenzifikaci využití značného nevyužitého potenciálu bydlení pod tlakem růstu nákladů na bydlení, zejména v bytových domech.

•

Není možno srovnávat odpad trvale obydlených bytů a evidenci počtu zrušených bytů, např. počet zrušených bytů v řešeném území v období 2001-2003 byl celkem cca 500 bytů. Většina odpadu se ve skutečnosti realizuje převedením trvale obydlených bytů do druhého (rekreačního) bydlení, zrušené byty představují z velké části skutečné demolice bytů. Tab. Věková struktura bytového fondu byty postavené v období

územní jednotka

Celkem

1946 - 1980

1980 - 1991

1991 - 2001

abs.

%

abs.

%

abs.

%

3827678

1868940

48,8%

627486

16,4%

313769

8,2%

okres Karviná

105167

74728

71,1%

14626

13,9%

5555

5,3%

Ostrava

128388

85676

66,7%

19154

14,9%

6877

5,4%

řešené území

233555

160404

68,68%

33780

14,46%

12432

5,32%

ČR

podle SLDB 2001

Průměrné stáří trvale obydlených bytů je možno považovat, především v okrese Karviná stále za příznivé. V okrese Karviná bylo ovlivněno vznikem mnoha nových panelových sídlišť a výstavbou zcela „nového města“ Havířova. Příznivá věková struktura bytového fondu vytváří předpoklady i pro nízký odpad bytů. Obecně je možno bytový fond považovat v řešeném území za kvalitní, poskytující průměrnou až nadprůměrnou úroveň bydlení (především z hlediska vybavenosti bytů). Výraznou slabinou bydlení ve většině obcí je zejména vysoký podíl bytů v panelových bytových domech. Technické nedostatky přitom jsou jen částí celkového problému (rostoucí zanedbanost, nepřesně odhadnutelná životnost, problémy s privatizací apod.). Zvláštností řešeného území je i struktura vlastnictví bytového fondu, která se mění s postupující privatizací, ale v níž vystupují jako velcí vlastnící bytů stále bývalé státní podniky (především důlní podnik OKD). Významným rysem řešeného území je i nižší podíl zastoupení družstevních bytů ve srovnání s průměrem ČR.


55



Průměrná roční intenzita bytové výstavby po r. 1991 v okrese Karviná a Ostrava je velmi nízká. Horší výsledky vykazují pouze některé severočeské okresy (Most, Chomutov, Ústí n.Labem). Na druhé straně je však možno říci, že nízký počet zahajované výstavby bytů odpovídá nízké koupěschopné poptávce po bydlení a značné migraci z řešeného území. Nízká koupěschopná poptávka po bydlení však není způsobena nízkými příjmy, ty jsou v řešeném území stále spíše průměrné až nadprůměrné (Ostrava) ve srovnání s jinými okresy, ale především hodnotovou orientací obyvatel a nízkou ochotou realizovat dlouhodobé investice – investovat do bydlení. Reálná poptávka se zrcadlí i v nízkých cenách starších nemovitostí - především bytů a rodinných domů na trhu. Zásadní zvýšení atraktivity bydlení v jednotlivých obcích řešeného území se tak stává jedním z předpokladů dlouhodobého zlepšení situace.

Atraktivita území - obecné ekonomické podmínky nové bytové výstavby Pro očekávaný vývoj počtu nových bytů v jednotlivých obcích má v tržních podmínkách rozhodující význam především vlastní atraktivita jednotlivých obcí, tj. schopnost obcí nabídnout atraktivní podmínky pro bydlení. Na druhé straně není možné opomenout, že se na nové bytové výstavbě stále podílejí obce a stát. Alokace nové bytové výstavby (v nejširším pojetí – včetně např. bytů v DPS a sociálně zdravotních kapacit) je částečně deformována i politickými a jinými vlivy. Atraktivita bydlení je dána jak podmínkami zaměstnanosti obyvatel (obvykle rozhodující faktor), tak vlastní obytnou atraktivitou (kvalita obytného prostředí, životního prostředí, vybavenosti obce, rekreačního okolí apod.). Posledně uvedené faktory jsou však poměrně obtížně kvantifikovatelné. Atraktivita jednotlivých sídel se obecně odráží především v tržních (obvyklých) cenách pozemků a nemovitostí. Za dobře srovnatelné (a nejdostupnější) je možno považovat údaje o cenách starších bytů (družstevních i v osobním vlastnictví) - pro srovnání cenové úrovně bydlení jednotlivých měst, podobně ceny rodinných domů v menších obcích a ceny pozemků pro rodinné domy ve všech obcích. Průměrné ceny starších bytů (velikost cca 70 m2) můžeme použít jako měřítko atraktivity jednotlivých měst. Jestliže ceny v Praze překračují v r. 2005 1,8 mil. Kč, pak srovnatelný byt v Olomouci stojí cca 950 000,- Kč, v Opavě 750 000,- Kč, v Ostravě 500 000,- Kč, v Havířově a Karviné 430 000 – 460000,- Kč, v menších a málo atraktivních městech okresu Karviná i pod 350 000,- Kč. Obecně je možno ceny bytů považovat v celém řešeném území za velmi nízké (mírně nižší jsou pouze v bývalém severočeském kraji). Např. ceny v Ostravě jsou výrazně nižší než ve většině okresních měst ČR (asi na poloviční úrovni) a výrazně nižší než ve velikostně podobném Brně. Nízké ceny bytů se promítají i do výrazně nižších obvyklých (tržních) cen nájmů a podnájmů na neregulovaném trhu bydlení, který však ve srovnání s jinými městy není výrazněji rozvinut (s výjimkou města Ostravy). Ceny rodinných domů jsou v řešeném území výrazně diferencované, většina prodejů probíhá pod nákladovou cenou. Nejlepší prodejnost vykazují rodinné domy v řešeném území na jihozápadním okraji Ostravy, v jižní části Havířova, či v příměstské rekreační obci Těrlicko, částečně i v Českém Těšíně. Nejnižší prodejnost mají nemovitosti v poddolovaných územích s poškozeným životním prostředím (Doubrava, Stonava, části Orlové, ale i některé části Ostravy – Hrušov, Muglinov, Bártovice, Kunčice). Zkreslení vnímání cen pozemků bylo vyvoláno především v minulosti - do r. 1997 paušálním používáním základní ceny stavebního pozemku pro všechny obce v ČR podle počtu obyvatel ve vyhláškách o oceňování nemovitostí. V posledních letech došlo k mírnému zlepšení, základní nedostatky, především v přesnosti oceňování pozemků však odstraněny nebyly. Ceny pozemků na trhu s nemovitostmi do značné míry kopírují cenu rodinných domů. V základní relaci mezi cenou stavebního pozemku v Kč/m2 pozemku a náklady na technickou infrastrukturu v Kč/m2 je však nepoměr. Náklady na přeměnu syrového stavebního pozemku 2 na infrastrukturně připravený stavební pozemek (300 – 600,- Kč/m ) jsou v řešeném území většinou větší 2 než jeho tržní (obvyklá) cena (100 – 1 200 Kč/m ). Tento stav potvrzuje nízkou prodejnost nemovitostí v řešeném území a velká rizika pro komerční investory, kteří musí uvažovat s návratností nových investic (např. výstavby bytů). Nová bytová výstavba realizovaná komerčními investory je tak v řešeném území velmi malá, omezuje se na úzký segment trhu.

c)

Očekávaný vývoj počtu bytů

Z územně-plánovacího hlediska je požadovaným vstupem odhad počtu bytů v území (jako jeden z podkladů pro reálné a efektivní dimenzování infrastruktury) a stanovení potřeby ploch pro novou bytovou výstavbu. Pro stanovení potřeby ploch je přitom rozhodující redukce potencionální poptávky (která


56



je prakticky bezbřehá) na očekávanou reálnou poptávku v určitém území (jejíž hlavní část tvoří koupěschopná poptávka soukromých investorů). Jak již bylo dokumentováno, nízká atraktivita bydlení na většině řešeného území nevytváří výraznější předpoklady pro rozsáhlejší individuální a komerční bytovou výstavbu v řešeném území. U mnoha obcí je možno předpokládat, že obce zůstanou významnými investory či spoluinvestory v oblasti bydlení, zejména ze sociálních důvodů. Jestliže vývoj počtu obyvatel, jeho další mírný pokles, je možno poměrně spolehlivě prognózovat, pak vývoj počtu trvale obydlených bytů je ovlivňován více neznámými a proměnlivými faktory. V rámci zpracování konceptu řešení byly zvažovány tři varianty rozsahu nové bytové výstavby. Ve výsledném návrhu je uvažována reálná až optimistická varianta předpokládající získání cca 9 860 nových bytů v období od roku 2005 do roku 2015. Při sestavování této bilance bylo vycházeno zejména z vývoje bytové výstavby v řešeném území v posledních cca 10 letech a z vývoje odpadu bytů. Odpad bytů byl snížen na cca 0,2% z výchozího počtu bytů ročně, je vycházeno z předpokladu dalšího zlepšení hospodaření s bytovým fondem. Tab. Základní bilance změny počtu bytů a zalidněnosti bytů zalidněnost bytů obyvatel/byt

okres Karviná město Ostrava** řešené území celkem

nové byty do r. 2015 4480 5380 9860

odpad bytů do r. 2015 2120 2580 4700

přírůstek bytů do r. 2015 2360 2800 5160

2001 stav 2,66 2,47 2,55

2005 stav 2,61 2,42 2,51

2015 prognóza 2,50 2,32 2,40

Novou bytovou výstavbu je nutno srovnávat především s očekávanými intenzitami bytové výstavby v ČR nebo se skutečností ve vyspělých zemích. Obecně je v ČR předpokládána potřeba výstavby 40 - 50 tis. bytů ročně, tj. je uvažováno s intenzitou nové bytové výstavby 4 - 5 bytů na tis. obyvatel ročně do r. 2015. Průměrná intenzita 4-5 bytů/1000 obyvatel ročně se jeví na první pohled jako reálná, a to jak ve srovnání s dosahovanou intenzitou bytové výstavby v minulosti, tak ve srovnání s některými evropskými zeměmi. Na druhé straně je však nutno říci, že realita bytové výstavby v ČR po r. 1991 byla cca 1,5-3,5 bytů/1000 obyvatel ročně. Současná intenzita blížící se hodnotě 3,5 bytů/1000 obyvatel ročně je poměrně vysoká a odráží příznivé nastavení úrovně hypoték, stavebního spoření, podpory nové výstavby, růstu příjmu domácností i dalších faktorů (očekávání deregulace nájemného, růstu cen spojených se vstupem do EU apod.). Další zvýšení intenzity bytové výstavby v ČR nad úroveň cca 4 byty/1000 obyvatel se jeví jako nereálné jak z hlediska uvedených podmínek (které již nemohou být výrazně lepší), tak i především s ohledem na obrovský potenciál stávajícího bydlení (zejména druhého), který je k dispozici a neodpovídá úrovni výkonnosti ekonomiky. Předpoklad intenzity cca 1,7 bytů na 1000 obyvatel/ročně (v řešeném území) je tedy asi poloviční ve srovnání s očekávaným průměrem ČR. Snížená intenzita nové výstavby bytů je odvozována : •

Z nízké intenzity nové výstavby po r. 1990 ve srovnání s jinými regiony, která pramení z nižší atraktivity bydlení (především omezujících účinků nezaměstnanosti).

•

Z předpokladu poklesu počtu obyvatel a vývoje migrace obyvatel z řešeného území.

V řešeném území bylo v r. 2001 – 255 372 (1991- 245 564) cenzových domácností, jejich počet je o více než 21 800 vyšší než počet trvale obydlených bytů, to znamená, že asi 8,5% cenzových domácností nemělo vlastní byt (v r. 1991-7%). Počet cenzových domácností bez bytu do r. 2001 dále vzrostl a roste. Množství cenzových domácností dlouhodobě roste i přes pokles počtu obyvatel. Tento jev je vyvolán poklesem průměrné velikosti cenzových domácností, především růstem podílu jednočlenných domácností a neúplných domácností. Růst počtu domácností jednotlivců se nekoncentruje pouze do sídel s nepříznivou věkovou strukturou, ale i do měst, kde odráží hluboké změny v chování rodin a způsobu života. Do značné míry se odráží i ve zvýšené poptávce po menších bytech (spolu s faktorem růstu nákladů na bydlení). Rozdíl mezi počtem cenzových domácností a počtem trvale obydlených bytů, který je vyšší než odhadované chtěné soužití cenzových domácností (obvykle je odhadováno na úrovni 3-5%), byl v minulosti interpretován jako nepokrytá - objektivní potřeba bytů. V současnosti je však volen k této metodě stanovení potřeby bytů z vývoje počtu cenzových domácností kritičtější přístup. Je nutno vnímat, že samotná


57



konstrukce cenzové domácnosti byla zavedena v šedesátých letech z důvodu "objektivizace" stanovení potřeby bytů a představuje světově ojedinělé řešení. Zejména s ohledem na změny životního stylu, růst počtu jednočlenných domácností, způsob zástavby a rozdílné tradice jednotlivých obcí je tato metoda stále méně uplatnitelná. V zástavbě rodinných domů, ale i u větších bytů nelze paušálně považovat soužití jednočlenných domácností s dalšími (mnohdy jednočlennými) domácnostmi za projev jednoznačné objektivní potřeby bytů. Soužití domácností v přiměřeném plošném standardu je naopak pozitivní z hlediska sociálních vazeb, potřeb sociálně zdravotní péče apod. Při posuzování potřeby bytů byl proto vzat v úvahu i počet obytných místností připadající na 1 osobu, průměrná obytná plocha bytů a další doplňující kritéria. Např. průměrný počet obytných místností překročil v řešeném území hodnotu 1 obytná místnost/obyvatele. Plošná úroveň bydlení trvale roste, např. průměrná plocha bytů připadající na osobu u okresu Karviná i u města Ostravy překračuje 26 m2 (průměr ČR je více než 28 m2). Mírné zaostávání je dáno vysokým podílem bytů v bytových domech v řešeném území. Na druhé straně je nutno říci, že plošný standard přiměřeného bydlení (např. pro definování přiměřené plochy na osobu u adresné dávky na bydlení) nebyl dosud v ČR vytvořen. V současnosti v ČR i v řešeném území není v systému bydlení zásadním problém kvantitativní nedostatek bytů, ale problémem je především : •

pružnost systému bydlení - jak dovede pokrývat potřeby s ohledem na měnící se velikostní, kvalitativní a územní strukturu poptávky

•

nakolik je systém schopný plnit skutečně sociální funkce a zabezpečit bydlení sociálně nekooperativních skupin obyvatel, odstranit černý trh s byty a minimalizovat další ekonomické distorze.

Poměrně dobrým podkladem by bylo převzetí údajů o potřebě bytů z jednotně zpracovaných, ověřovaných a propojených evidencí žádostí o byty z obcí. Bohužel evidence u obcí je nejednotně zpracovávána, je nepropojena a má velmi rozdílnou vypovídací schopnost, takže ji často nelze použít ani pro účely stanovení potřeby např. sociálních bytů. Kvantifikace nové bytové výstavby do r. 2015 provedená v řešeném území je zaměřena na reálnou prognózu dalšího vývoje, s mírnou rezervou.

Při kvantifikaci plošných nároků nové bytové výstavby je nutno vzít v úvahu skutečností : -

pro potřebu ploch má rozhodující význam druh zástavby, jestliže u bytů v rodinných domcích můžeme uvažovat s intenzitou cca 10 - 15 bytů/ha, pak u zástavby bytovými domy je intenzita 5 - 10 krát vyšší (čímž výrazně klesají nároky na technickou infrastrukturu)

-

asi 1/3-1/4 bytů, především v zástavbě rodinnými domy, se získává bez nároku na nové plochy (nástavbami, přístavbami, změnou využití stavby, na místě demolic apod.)

-

značná část bytů se realizuje ve výstavbě v prolukách, zahradách apod. (v souladu s ÚPD), avšak mimo ucelené nové plochy vyznačené v územně plánovací dokumentaci.

Potřebu ploch pro novou výstavbu v rámci jednotlivých územních plánů obcí je tedy nutno redukovat s ohledem na uvedené faktory v jednotlivých sídlech, na druhé straně však doporučujeme vytvářet dostatečný převis nabídky stavebních pozemků v území (cca 50 - 100%). Převis nabídky působí příznivě na fungování lokálních trhů s pozemky; současně vnímáme, že část pozemků vymezených v územně plánovací dokumentaci nemusí být na trhu s pozemky vůbec nabídnuta (z majetkoprávních či jiných důvodů, které územně plánovací dokumentace nepostihuje a neřeší). Uvažovaný budoucí vývoj celého systému bydlení se zakládá především na jeho kvalitativních změnách, celý je "zarámován" do očekávaného demografického vývoje – poklesu počtu obyvatel v řešeném území. Mnohé impulsy mohou přinést výrazné makroekonomické změny a politická rozhodnutí (deregulace nájemného, zvýšení migrace v rámci Evropské unie, lokalizace průmyslových zón), zásadní trendy však zůstanou s vysokou pravděpodobností zachovány. Avizované problémy je nutno dostatečně monitorovat (k čemuž se snaží přispět uvedená kapitola) a následně i přiměřeně řešit v rámci územně plánovací praxe. Základní bilanční údaje o obyvatelstvu a bydlení v jednotlivých obcích jsou obsahem přiložené tabulky č. c) 2.1.


58


c) 3

B c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ OBCÍ c) 3 VYBRANÁ MĚSTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

VYBRANÁ MĚSTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY Ostrava

Krajské město v centrální poloze s 313 000 obyvateli (v r. 2004) a s mnoha regionálními funkcemi. Město vykazuje rychlý pokles počtu obyvatel, který bude s největší pravděpodobností pokračovat. Vysoká nezaměstnanost, omezená dopravní dostupnost včetně malé propustnosti hranice s Polskem a problémy v oblasti životního prostředí jsou výraznými omezujícími faktory rozvoje města jako celku. Samotné město má výraznou územní diferenciaci rozvojových možností jednotlivých částí. Městské části na jihozápadním okraji města Ostravy mají značné rozvojové možnosti, nejmenší možnosti rozvoje vykazují městské části na severovýchodě Ostravy, v okolí rozsáhlých průmyslových ploch a se špatným životním a obytným prostředím. Hutnický průmysl tvořící stále významného zaměstnavatele ve městě (Vítkovice, Mittal Steel) prochází výraznými změnami spojenými s poklesem zaměstnanosti. Spolu s důlními podniky (které na území města ukončily těžbu) disponuje rozsáhlými plochami využitelnými pro podnikání. V mnoha případech se jedná o plochy s vysokými ekologickými zátěžemi (zejména chemické podniky a koksovny), památkovou ochranou a podmiňujícími investicemi. Revitalizaci území, a to i obytného (velkých sídlišť), je potřebné řešit s výraznou státní podporou.

Havířov Druhé největší sídlo řešeného území (cca 85 tis. obyvatel v r. 2004) s výraznou obytnou funkcí a dominantní vazbou zaměstnanosti na město Ostravu. Počet obyvatel začal klesat, i přes značnou atraktivitu bydlení. Podobný vývoj lze očekávat i v následujícím období, přičemž významným negativním faktorem je přenos nezaměstnanosti z okolí. Výhodou je především poměrně kvalitní obytné prostředí (mimo severní část města) a blízké rekreační zázemí (Těrlicko, Beskydy). Průmyslová základna prochází rozsáhlou restrukturalizací (Savela), důlní podnik Dukla na území města utlumuje těžbu. Potřeba pokračovat v regeneraci rozsáhlých sídlišť.

Karviná Okresní město s cca 64 tisíci obyvateli a dlouhodobým poklesem počtu obyvatel, který bude pravděpodobně pokračovat s menší intenzitou i v budoucnosti. Sídlo s výraznou potřebou zvýšení nabídky a zlepšení struktury pracovních míst, regenerace rozsáhlých sídlišť. Těžba v důlních podnicích na území města pokračuje. V blízkosti centra města se nachází několik menších průmyslových převážně strojírenských podniků (Kovona, Kavoz, Jakl). Výhodou města je nabídka podnikatelských ploch v okolí (podnikatelská zóna Nové pole), částečně i další výrazné funkce města (školství, lázeňství). Město má značné vazby na Polsko s potencionálními rozvojovými impulsy.

Orlová Jednostranně orientované sídlo s mírně klesajícím počtem obyvatel (cca 34 tis. v r. 2004), závislé především na pracovních příležitostech spojených s těžbou uhlí. Těžba uhlí na území města se postupně utlumuje, ve městě nejsou jiné větší průmyslové podniky. V okolí města je doporučeno hledat nové plochy pro rozvoj podnikání, především v návaznosti na stávající mnohdy málo využívané podnikatelské areály. Rozvoj města byl v minulosti založen především na státem lokalizované výstavbě bytových domů. Možnosti rozvoje výrazně omezuje vysoká nezaměstnanost, ale i omezená atraktivita vlastního bydlení.

Český Těšín Nestabilitou ohrožené sídlo v dobré dopravní poloze (27 tis. obyvatel). Vysoká nezaměstnanost je spojená i se situací ve třineckém regionu. Průmyslové podniky na území města mají z hlediska zaměstnanosti i plošného hlediska omezený rozsah. Dopravní problémy zčásti limitují další rozvoj města. Ve výhledu je možno očekávat pomalý pokles počtu obyvatel města. Město vykazuje značné obchodní možnosti (zejména v návaznosti na výstavbu nových komunikací) a kulturní tradice. Výhledově bude výrazně dotčeno integračními procesy v rámci EU – uvolněním pohybu osob, kapitálu a zboží.


59


B c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ OBCÍ c) 3 VYBRANÁ MĚSTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Bohumín Město v okrajové poloze okresu s omezenou atraktivitou bydlení (23,5 tis. obyvatel), ale s velmi dobrou dopravní dostupností a vysokou úrovní nezaměstnanosti. Značný průmysl s plošně rozsáhlými areály mnohdy se nacházející i v městské zástavbě prochází silnou restrukturalizací (Železárny a drátovny, Beakert, Bochemie, Rockwool - Prefizol). Ve výhledu lze očekávat mírný pokles počtu obyvatel, rozvojové možnosti existují především v návaznosti na realizaci dálnice D 47 a vazeb na Polsko.


60

B c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ

Recommend Documents