Vývoj italštiny I, II A/B (AIT500001,2)
1) 2)
Program a úvodní informace Proces romanizace
Program – zimní semestr (vývoj italštiny I)
Proces romanizace. Latina klasická a lidová. Fonologická rekonstrukce vývoje – obecná charakteristika Vývoj vokalického systému Vývoj konsonantického systému Morfosyntaktická rekonstrukce – obecná charakteristika Vývoj jmenných kategorií Vznik a vývoj členu určitého a neurčitého Utváření pronominálního systému Vývoj slovesných kategorií Adjektivum, adverbium, předložky a spojky v latině a v italštině Slovotvorné postupy (derivace a kompozice ve vývoji) Stručná charakteristika vývoje syntaxe
Program – letní semestr Vývoj italštiny II A/B 1 hod. + Jazykový rozbor starých textů 1 hod. Přednáška – 1. hodina, četba textů – 2. hodina
Dějiny italského jazyka – úvod Duecento a Trecento Dante Quattrocento a Cinquecento Seicento a Settecento Ottocento Novecento
Literatura – ta starší...
Castellani, A. (2000) Grammatica storica della lingua italiana. I. Introduzione, Bologna: il Mulino Coletti, V. (1993) Storia dell’italiano letterario. Dalle origini al Novecento, Torino: Einaudi De Mauro, T. (1963) Storia linguistica dell’Italia unita, Bari: Laterza Hamplová, S. (2002) Nástin vývoje italského jazyka, Praha: Karolinum Maiden, M. (1995) A Linguistic History of Italian, Longman: London and New York (it. překlad Storia linguistica dell’italiano, Bologna: il Mulino) Migliorini, B. (1960) Storia della lingua italiana, Milano: Bompiani Rohlfs, G. (1966): Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti (vol. I: Fonetica, vol. II: Morfologia, vol. III.: Sintassi e formazione delle parole), Torino: Einaudi Tekavčić, P. (1972): Grammatica storica dell’italiano (vol. I: Fonematica, vol. II.: Morfosintassi, vol. III. Lessico), Bologna: il Mulino Tesi, R. (2001) Storia dell‘italiano. Dalle origini alla formazione della lingua comune. Bari-Roma: Laterza.
Literatura – novinky :)
Salvi – Renzi (eds.),Grammatica dell‘italiano antico, Bologna: il Mulino 2010
Ledgeway, A. From Latin to Romance, Oxford: OUP 2012
Další materiály a informace
Handouty ke každé přednášce (nejpozději vždy v pondělí) Texty ke stažení v LS www.pavel-stichauer.cz Požadavky ke zkoušce
V ZS zápočet - písemný test na základní fakta dle okruhů V LS – Písemná zkouška (20 otázek vztahujících se ke krátkému textu z počátků lit. jazyka).
Proces romanizace 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Latina a italické jazyky Jazyky Apeninského poloostrova v 1. tis. př. Kr. Romanizace Expanze říše – 1. etapa Expanze říše – 2. etapa Vulgární latina – úvod
1. Latina a italické jazyky
Apeninský polostrov v 1. tis. př. Kr – různorodé osídlení a různé jazyky; nejdůležitější prerománské osídlení (důležité pro tzv. substrátové teorie):
Řecké (od 6. st. př. kr.): Taras (Tarento), Sybaris (Sibari), Rhégion (Reggio di Calabria), Syrakusai, Katané, Akragas (Agrigento), Messana, Gela. Etruské (okolo 600 př. Kr.): od Říma k Mantově; centrem dnešní Toskánsko (dnešní Volterra, Arezzo, + Perugia, + Elba) + města okolo Neapole (Cumae, Capua). (více srov. Bouzek, J. Etruskové – jiní než všechny ostatní národy, Praha, Karolinum 2003)
2. Jazyky Apeninského poloostrova v 1. tis. př. Kr.
jazyky neindoevropské (tzv. autochthonní): etruština, rétština, kamunština, severopikénština, ligurština, sikánština, stará sardština, punština (semitské jazyky) jazyky indoevropské – dvě větve: osko-umberská: oština, umberština, jihopikénština a menší sabelské jazyky latino-faliská: LATINA, faliština, venetština, sikulština jazyky indoevropské neitalické: řečtina, lepontština, messapština, elymština
3. Romanizace
Romanizace = expanze Římské říše – v makroměřítku:
3. st. př. Kr.: území Itálie + Sardínie, Sicílie, Korsika, Hispánie (východní část Iberského poloostrova). 2. st. př. Kr.: Iberský poloostrov, západní část Balkánského poloostrova (Dalmácie), Řecko, severní část Afriky, část Malé Asie. Konec 2. st. př. Kr.: jih Galie (Gallia Narbonensis). 1. st. př. Kr.: celá Galie, Egypt, část dnešního Švýcarska a Rakouska (provincie Raetia a Noricum). 1. st. po Kr.: Pannonia (dnešní část záp. Maďarska), Britannia (r. 43 – Claudius, římská provincie) 2. st. po kr.: Dacia (dnešní Rumunsko) (jen od r. 108 – Traianus – do r. 270).
4. Expanze říše - 1. etapa
Řím kolem r. 500 (Ager Romanus) dobytí střední Itálie (Latium a Campania) – samnitské války: 1. samnitská válka (343-341) → Latium, část Kampánie (po Neapol) 2. samnitská válka (327-304) → další území okolo Latia. 3. samnitská válka (298-290) → celá střední Itálie dobytí jižní Itálie (řecká města – na jejich obranu Pyrrhos, epirský král, 280 – 275), získání Tarentu. Sicílie → 1. punská válka (264-241), 241 – Sicílie římskou provincií, r. 238 – Korsika a Sardinie. Hispánie → 2. punská válka (218-202) (Kartáginská říše – Hannibal se zmocňuje města Saguntum), Řím získává Hispánii a Baleáry.
5. Expanze říše - 2. etapa
sever Afriky → r. 146 Kartágo zničeno – území Africa. Galie (58-51 – Caesar).
Expanze Římské říše - poslední etapa
Egypt a Galatie (Augustus), mezi r. 27 př. Kr. – 9 po Kr. pokus o ovládnutí Germánie (hlavní tažení 12 př. Kr. – 9 po Kr.) Britannia (r. 43 – Claudius) Dacia (r. 117 – Traianus) po 150 let pak říše neměnná ... r. 395 rozdělení Římské říše, vpády a tažení Hunů, Ostrogótů a Visigótů aj. → pád Římské říše (více srov. Češka, J. Zánik antického světa, Praha, Vyšehrad 2000).
6. Vulgární latina - úvod
Jazyková romanizace – pozvolná výměna jazyků, nikoli obyvatelstva; pomalý, nezamýšlený proces geograficky velmi variabilní. Klasická latina vs. vulgární (tj. hovorová, lidová) latina. Vulgární latina – územní diferenciace. Jak vulgární latina vypadala? Lze popsat jen tendence podle následného vývoje v románských jazycích. Doklady vulgární latiny
6. Vulgární latina - úvod Appendix Probi (2. st. po Kr.) – seznam nesprávně vyslovovaných slov této formy: VETULUS non VECLUS, VINEA non VINIA, CALIDA non CALDA atd. (a další díla latinských gramatiků) Nápisy (např. náhrobní nápisy) (shromážděné dnes v Corpus Inscriptionum Latinarum), např. jeden pompejský nápis (CIL, IV, 1173): „quisquis ama [amat] valia [valeat], peria [pereat] qui nosci [nescit] amare.“ Různé traktáty a technická či lékařská pojednání. Křesťanské texty (překlady Bible). Klasická díla, která obsahují některé pasáže (mluva některých postav – nejznámější Petroniův Satyricon) (více srov. Zavadil, B. Vývoj španělského jazyka I., Praha, Karolinum 1998; Herman, J. Le latin vulgaire, Paris, Presses Universitaires de France 1967; Väänänen, V. Introduction au lating vulgaire, it. překlad: Introduzione al latino volgare, Bologna, Pàtron 1982)
