B 4.05 Operační plán. Epifytie hromadné nákazy polních kultur

MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města

Část B4.05 ke Krizovému plánu určené obce Ostrov č.j.: 9-12/BR/09 Počet listů: 21 Příloh: 5/10

B 4.05 Operační plán dle § 15 odst. (3) písm. d) NV č. 426/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

Epifytie – hromadné nákazy polních kultur

1

Operační plán Epifytie



Obsah Seznam příloh:................................................................................................................................. 4 1. Stručný popis krizové situace (dále jen epifytie) a možnosti jejího výskytu na správním území obce srozšířenou působností ............................................................................ 6 1.1. Příčiny (původci) vzniku a trvání epifytií............................................................................ 6 1.2. Scénář vývoje epifytie.......................................................................................................... 7 1.2.1. Popis skutečností indikujících, že může vzniknout epifytie....................................... 7 1.2.2. Popis skutečností indikujících, že bezprostředně hrozí vznik epifytie....................... 8 1.2.3. Popis skutečnosti indikujících, že vzniklá situace se stala epifytií. ........................... 8 1.2.4. Popis skutečnosti (činitelů) urychlujících průběh, popřípadě zesilujících dopady epifytie. .......................................................................................................... 8 1.2.5. Popis skutečností způsobujících, že epifytie probíhá (trvá), popřípadě se ji nedaří stabilizovat a vyřešit. ....................................................................................... 8 1.2.6. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace přestává být epifytií..................... 8 1.2.7. Výčet sekundárních účinků, které mohou vzniknout jako důsledek vzniku epifytie. ....................................................................................................................... 8 2. Dopady epifytie .......................................................................................................................... 9 2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob.......................................................................... 9 2.2. Zničení nebo poškození majetku ......................................................................................... 9 2.2.1. Primární ...................................................................................................................... 9 2.2.2. Sekundární.................................................................................................................. 9 2.3. Poškození životního prostředí.............................................................................................. 9 2.4. Mezinárodní dopady .......................................................................................................... 10 2.4.1. Primární .................................................................................................................... 10 2.4.2. Sekundární................................................................................................................ 10 2.5. Ekonomické dopady........................................................................................................... 10 2.5.1. Primární .................................................................................................................... 10 2.5.2. Sekundární................................................................................................................ 10 2.6. Sociální dopady.................................................................................................................. 10 2.7. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při vzniku epifytie a tzv. kritické infrastruktury ................................................................................. 10 2.8. Jiné dopady ........................................................................................................................ 10 3. Podmínky (předpoklady) pro řešení epifytie ............................................................................ 11 3.1. Právní podmínky................................................................................................................ 11 3.2. Mezinárodní podmínky a vazby......................................................................................... 11 3.3. Vnitrostátní podmínky ....................................................................................................... 11

2




3.4. Podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při epifytii a tzv. kritické infrastruktury ................................................................................................. 11 3.5. Jiné podmínky.................................................................................................................... 11 4. Omezení (překážky) pro řešení epifytie ................................................................................... 11 4.1. Právní omezení................................................................................................................... 11 4.2. Mezinárodní omezení......................................................................................................... 11 4.3. Vnitrostátní omezení.......................................................................................................... 12 4.4. Omezení nezbytného rozsahu základních funkcí státu při epifytii a tzv. kritické infrastruktury...................................................................................................................... 12 4.5. Jiná omezení....................................................................................................................... 12 5. Doporučené postupy, zásady a opatření pro řešení epifytie .................................................... 12 5.1. Požadovaný cílový stav a těžiště činnosti.......................................................................... 12 5.2. Preventivní opatření ........................................................................................................... 12 5.3. Odpovědnost za řešení epifytie.......................................................................................... 13 5.4. Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku epifytie a způsoby varování ............................................................................................... 14 5.5. Typové postupy a opatření realizovaná v době hrozby vzniku epifytie ............................ 14 5.6. Typové postupy a opatření realizovaná při vzniku epifytie............................................... 15 5.7. Typové postupy a opatření realizovaná při řešení epifytie ................................................ 16 5.8. Typové postupy a opatření realizovaná v etapě likvidace následků epifytie..................... 16 5.9. Požadavky na mimořádné síly a prostředky ...................................................................... 16 5.10. Požadavky na mimořádné zdroje .................................................................................. 17 6. Podklady pro vypracování operačního plánu zahrnují ........ Chyba! Záložka není definována. 6.1. Odborné, technické a organizační údaje ....................... Chyba! Záložka není definována. 7. Identifikační údaje o zpracovateli typového plánu................................................................... 20 7.1. Zpracovatel typového plánu............................................................................................... 20 7.2. Subjekty, které poskytly součinnost .................................................................................. 20 7.3. Fyzické osoby .................................................................................................................... 20 8. List aktualizace ......................................................................................................................... 21

3




Seznam příloh: Příloha č. 1 – tabulky k bodům 5.5. až 5.8. Příloha č. 2 – tabulky k bodům 5.9. a 5.10. Příloha č. 3 – seznam postřikovačů Příloha č. 4 – pojízdná laboratoř SRS Příloha č. 5 – varovné tabulky

4




Seznam zkratek Zkratka ČR IZS KS PaFO PSE ORP SaP ŠO

Plné znění Česká republika Integrovaný záchranný systém Krizová situace Právnické a fyzické osoby Prognóza, signalizace a evidence Obec s rozšířenou působností Síly a prostředky Škodlivé organismy

5




1. Stručný popis krizové situace (dále jen epifytie) a možnosti jejího výskytu na správním území obce rozšířenou působností V oblasti hromadných nákaz zemědělských plodin a lesních kultur (dále jen zemědělských plodin) lze uvažovat pouze o provádění rozsáhlých mimořádných rostlinolékařských opatření, která nařizují orgány státní rostlinolékařské správy a realizují pěstitelé (majitelé) a podnikající právnické a fyzické osoby mající povolení k provádění činností k likvidaci nákaz plodin tj. k řízení popřípadě provádění ošetřování rostlin a rostlinných produktů, půdy, objektů a jiných předmětů proti škodlivým organismům podle § 81 odst. 1 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů a § 5 až 7 vyhlášky č. 333/2004 Sb. o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče. Do těchto opatření patří mimo jiné provádění rostlinolékařské diagnostiky a nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření proti šíření škodlivých organismů tj. původců chorob, škůdců a plevelů. Vznik epifytií je závislý na vývoji povětrnostních podmínek v období vegetace zemědělských plodin a na kvalitě a rychlosti zjištění výskytu škodlivých organismů v terénu. Významný vliv na rozsah epifytie má také rozloha pěstitelských ploch a dodržování správné rostlinolékařské praxe povinnými osobami.. V minulosti nebyl nikdy na území ČR zaznamenán takový rozsah epifytií, který by stanovené orgány SRS a příslušné PaFO nestačily řešit, a nebo potřebovaly k jejich likvidaci další síly a prostředky (mimo IZS), k jejichž nasazení by bylo třeba vyhlásit krizový stav. Proto lze vcelku oprávněně vznik epifytie předpokládat pouze jako vznik mimořádné události bez nárůstu do krizové situace. I když epifytie zasáhne velké pěstitelské plochy, svými dopady nemůže v dnešní době ovlivnit potravinový řetězec tak, aby vznikl plošný nedostatek některých komodit s nárůstem v krizovou situaci. Epifytie svou podstatou může ovlivnit pouze ekonomické výsledky pěstitelů (majitelů postižených ploch) a menší provozy závislé na příslušných smluvních dodávkách. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že z pohledu územních krizových orgánů a možných dopadů na teritorium je žádoucí přehodnotit dopady epifytií a zařadit je z kategorie krizové situace do kategorie mimořádných událostí. Ve správním území jsou největší plochy osety obilninami, olejniny, pícninami, silážní kukuřicí, menší výměru zaujímají plochy konzumních a sadbových brambor.

1.1.

Příčiny (původci) vzniku a trvání epifytií

Epifytie mohou vzniknout: − vlivem povětrnostních faktorů − rozšířením původců chorob − rozšířením živočišných škůdců − únikem nebezpečných látek z příslušných provozů a skladů − rozsáhlým zatopením území − zaplavením skladů s chemickými přípravky na ochranu rostlin Pravděpodobný územní a časový rozsah rozšíření epifytie je závislý na:

6




− druhu polních kultur a jejich plochách − biologických vlastnostech původců chorob a živočišných škůdců, tj. virulenci (nakažlivosti), schopnosti množení a šíření − povětrnostních podmínkách − včasnosti diagnostiky nákazy − úrovni předcházející rostlinolékařské péči − rozlohách a vzájemné vzdálenosti vnímavých kultur − účinnosti přijatých mimořádných rostlinolékařských opatření − ročním období a vývoji počasí Ke vzniku nákaz polních kultur dochází většinou tam, kde došlo k podcenění jejich možného vzniku s ohledem na počasí a další výše uvedené faktory. Jejich možný teritoriální výskyt nelze vyloučit ani přesně předvídat, protože je spojen i s řadou neovlivnitelných faktorů a přírodních podmínek. Trvání epifytie je přímo závislé na rychlosti diagnostiky a rychlosti nařízení a provedení mimořádných rostlinolékařských opatření a případné likvidaci polních kultur. Přemnožení škůdců obilnin (mšice, kohoutci – řešeno rychlým průzkumem na výskyt v celém okrese K. Vary a na základě tohoto průzkumu ošetřením insekticidy jednotlivě na příslušných zemědělských podnicích letecky či pozemně). Největším nebezpečím s potřebou velmi rychlého řešení by mohlo být přemnožení kobylek či sarančat, což jsou jediní možní živočišní škůdci, kteří mohou velmi rychle přeletět na velké vzdálenosti.

1.2. Scénář vývoje epifytie 1.2.1. Popis skutečností indikujících, že může vzniknout epifytie − nepříznivý vývoj počasí vzhledem k pěstovaným polním kulturám − vznik nákaz v příhraničních oblastech sousedních států − vznik nákazy na malých plochách v jedné lokalitě − zavlečení a rozšíření ŠO dovozem rostlin nebo rostlinných produktů − pozdní diagnostika nákazy − neprovedení mimořádných rostlinolékařských opatření − rozsáhlá zaplavení území − únik nebezpečných látek s rozsáhlým zamořením polních kultur − mírný průběh zimy umožňující dobré přezimování a tím i rozšíření živočišných škůdců a původců chorob

7




1.2.2. Popis skutečností indikujících, že bezprostředně hrozí vznik epifytie -

příznivý vývoj počasí pro rozvoj chorob či množení škůdců (vedoucí k rozšíření nákazy)

-

pozdní diagnostika

-

vznik nákazy na malých plochách ve více lokalitách

- pozdní provedení mimořádných rostlinolékařských opatření povinnou osobou tj. pěstitelé zanedbají ohlašovací povinnost a povinnost ošetřovat porosty 1.2.3. Popis skutečnosti indikujících, že vzniklá situace se stala epifytií. - došlo k nekontrolovatelnému rozšíření nákazy na velkých plochách ve více lokalitách - Je-li třeba provést posouzení situace (zjištění výskytu) a zásah na větším území než u několika pěstitelů, ve většině porostů téže plodiny (nejedná se o ojedinělé výskyty, ale o výskyt plošný na určitém území). Viz bod 1.1. Předpoklad výskytu takové epifytie, kterou by nebylo možno zvládnout běžně dostupnými prostředky používanými za normálního stavu, je velmi málo pravděpodobný. 1.2.4. Popis skutečnosti (činitelů) urychlujících průběh, popřípadě zesilujících dopady epifytie. -

vývoj počasí, které znemožňuje ošetření napadených polních kultur

-

vývoj počasí, které znemožňuje preventivní ošetření nenapadených polních kultur

-

nedostatek chemických přípravků po záplavách (zaplavené sklady) (méně pravděpodobné, přípravky na ochranu rostlin je možno operativně dovézt i ze zahraničí)

1.2.5. Popis skutečností způsobujících, že epifytie probíhá (trvá), popřípadě se ji nedaří stabilizovat a vyřešit. -

vývoj počasí, které urychluje rozšíření nákaz

-

lépe použité přípravky na ochranu rostlin nejsou v dostatečně účinné (méně pravděpodobné, lze zvolit jiný, účinnější přípravek)

1.2.6. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace přestává být epifytií. -

nasazené síly a prostředky rostlinolékařské péče podstatně omezily nebo zlikvidovaly původce nákazy na všech napadených polních kulturách

-

preventivní ošetření nenapadených polních kultur zastavilo rozšíření nákazy

1.2.7. Výčet sekundárních účinků, které mohou vzniknout jako důsledek vzniku epifytie. -

ekonomický dopad na pěstitele (majitele) napadených polních kultur, a to jak ztrátou úrody nebo její kvality, tak vysokými náklady na ošetření napadených polních kultur

8



2.


-

nesplnění smluvních dodávek do zpracovatelských závodů

-

sociální dopady na pěstitele vlivem vysokých nečekaných ztrát na polních kulturách

Dopady epifytie

Popis a výčet primárních a sekundárních dopadů epifytie v závislosti na jejím rozsahu a intenzitě v následujících oblastech.

2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob -

pokud byla dodržena nařízená opatření orgánů rostlinolékařské správy, k dopadům na zdraví a životy osob nedojde

-

v případě požití osobami nebo krmení zvířat produkty napadenými mykotoxiny dochází k otravě osob nebo zvířat (pokud by byly rostlinné produkty silně napadeny mykotoxiny, byla by mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními upravena popřípadě úplně zakázána jejich konzumace či zkrmování)

2.2. Zničení nebo poškození majetku 2.2.1. Primární -

zničení polních kultur nebo nemožnost jejich dalšího využití

-

vysoké náklady na likvidaci epifytie 2.2.2. Sekundární

-

vysoké náklady na obnovu polních kultur nebo rekultivaci půdy

-

ekonomické ztráty vyplývající ze ztráty úrody nebo její kvality

2.3. Poškození životního prostředí -

při dodržení nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření k poškození životního prostředí nedojde

-

při napadení lesních kultur nebo volné zeleně může dojít k značnému poškození (nevratné poškození až odumření lesních dřevin či stromů ve volné zeleni při přemnožení chorob a zejména škůdců); výskyty škodlivých organismů ve volné zeleni se v praxi běžně neřeší, vzhledem ke skutečnosti, že ochrana této zeleně není v ekonomickém zájmu vlastníků příslušných pozemků a náklady na ochranu této zeleně by byly příliš vysoké a technicky velmi náročné

-

může dojít k částečnému narušení užívání rekreačních oblastí a poškození flóry v chráněných územích

Konkretizovat snad ani nelze.

9




2.4. Mezinárodní dopady 2.4.1. Primární -

v případě rozsáhlých účinků epifytie může dojít k omezení vývozu příslušných komodit.

2.4.2. Sekundární -

v případě rozsáhlých účinků epifytie bude nutné řešit nedostatek příslušných komodit dovozem v neplánovaném rozsahu.

2.5. Ekonomické dopady 2.5.1. Primární -

velké ztráty pro pěstitele napadených polních kultur ztrátou úrody nebo její kvality

-

vysoké náklady na mimořádná rostlinolékařská opatření

2.5.2. Sekundární -

zvýšené nároky na přepravu při náhradě příslušných komodit do postižených lokalit

-

omezení vývozu příslušných komodit

-

neplánovaný dovoz příslušných komodit

2.6. Sociální dopady -

mimo sociální dopady na pěstitele a místní zpracovatele žádné další sociální dopady nelze předpokládat

2.7. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při vzniku epifytie a tzv. kritické infrastruktury -

žádné

2.8. Jiné dopady -

pokud nedojde ke zpracování a konzumaci napadených plodin nebo jejich použití jako krmiva nebo nedodržení ochranné lhůty pro vstup do ošetřeného porostu, případně nedodržení ochranné lhůty pro konzumaci, zpracování či zkrmování rostlin nebo rostlinných produktů přes zákaz rostlinolékařské správy, tak k jiným dopadům nedojde

10




3. Podmínky (předpoklady) pro řešení epifytie 3.1. Právní podmínky -

dodržení nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření ve smyslu zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů podle § 76 odst. 2 písm. c) a podle § 76 odst. 1.

3.2. Mezinárodní podmínky a vazby -

dodržení mezinárodních dohod (EU, EPPO) o vzájemné informovanosti o vzniku epifytií.

3.3. Vnitrostátní podmínky -

v případě rozsáhlé epifytie na základě požadavků orgánů SRS zapojit do navrhovaných opatření SaP IZS

-

přijatých opatřeních včas informovat dotčené obyvatelstvo s důrazem na zákaz využívání napadených a likvidovaných komodit; též v případě hromadného používání přípravků na ochranu rostlin upozornit obyvatelstvo na možná rizika, zákaz vstupu na ošetřené pozemky, dodržování ochranných lhůt mezi ošetřením a konzumací či krmením; mezi ošetřením a možným vstupem do ošetřeného objektu, na ošetřený pozemek apod.

3.4. Podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při epifytii a tzv. kritické infrastruktury -

řešení epifytie bude záležitostí pěstitelů, orgánů SRS a podnikajících právnických a fyzických osob majících povolení k provádění rostlinolékařské diagnostiky a ošetřování rostlin a rostlinných produktů, půdy, objektů nebo jiných předmětů, ve výjimečných případech i SaP IZS a nebude mít vliv na zachování základních funkcí státu

3.5. Jiné podmínky -

zabezpečení nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření správními úřady příslušného teritoria tj. obecní úřady přijímají oznámení o výskytu nebo podezření z výskytu škodlivých organismů podle § 9 a předkládají je SRS k dalšímu řízení (§ 73 odst. (1) zákona)

4. Omezení (překážky) pro řešení epifytie 4.1. Právní omezení -

nedodržení nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření

4.2. Mezinárodní omezení -

omezení vzájemné informovanosti mezi sousedními státy o vzniku epifytie

11



-


nerespektování zákazu dovozu nebo vývozu komodit ze zasažených polních kultur

4.3. Vnitrostátní omezení -

nerespektování mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených orgány SRS

-

zasahování do kompetencí orgánů SRS jinými správními úřady

-

nedostatečné nebo žádné informování obyvatelstva o nařízených opatřeních orgány SRS

4.4. Omezení nezbytného rozsahu základních funkcí státu při epifytii a tzv. kritické infrastruktury -

řešení epifytie nebude omezeno, pokud nebude omezen výkon správních úřadů

4.5. Jiná omezení -

odmítnutí nasazení složek IZS příslušnými správními úřady

5. Doporučené postupy, zásady a opatření pro řešení epifytie 5.1. Požadovaný cílový stav a těžiště činnosti Systém likvidace epifytie je založen na rychlém provedení mimořádných rostlinolékařských opatření, nařízených orgány SRS, po průkazném zjištění ( laboratorní diagnostice) druhu, lokalitě a rozsahu epifytie. Provedení likvidace ŠO předpokládá nasazení SaP pěstitele, oprávněných podnikajících PaFO, SRS nemá fyzicky žádné SaP, provádí průzkum na ŠO, zajišťuje diagnostiku a nařizuje MRO. V případě epifytie velkého rozsahu tj. napadení takové plochy, kterou by nebylo možno během krátké doby asi 3 dnů ošetřit vlastními prostředky by bylo nutno použít SaP vybraných složek IZS. U některých škodlivých organizmů (např. mykotoxinů) je likvidace založena i na přísném zákazu jakéhokoli využití (jako potravin nebo krmiv) produktu z napadených kultur. Její likvidace přináší i dočasné omezení nebo úplné zastavení výroby zpracovatelských provozů. Cílovým stavem je snížení početnosti ŠO pod práh hospodářské škodlivosti, při použití chemických, fyzikálních, agrotechnických a biologických metod, které se aplikují jednotlivě nebo dohromady podle podmínek a vlastností ŠO.

5.2. Preventivní opatření Monitorovat v rámci teritoria správního území a kraje sklady s chemickými přípravky na ochranu rostlin a průběžně je aktualizovat. Jejich zřizování (provozování) povolit jen v lokalitách mimo dosah povodní a zvláštních povodní (doplnit o konkrétní záplavová území není v kompetenci SRS, ale stavebních úřadů, či orgánů ŽP – při kolaudačním řízení při uvádění skladů do provozu). Pokud jsou stávající sklady v dosahu povodní (zvláštních povodní) zabezpečit, aby jejich majitel zpracoval plán evakuace těchto prostředků do neohrožených zařízení. U škodlivých organismů monitorovat jejich rozšíření a intenzitu výskytu ve vztahu k povětrnostním podmínkám. Monitorování výskytu škodlivých organismů je činnost, kterou

12




Státní rostlinolékařské správě ukládají ustanovení § 10 (monitoring a průzkum výskytu škodlivých organismů) zákona č. 326/2004 Sb. Provádí ji jednotliví pracovníci obvodních oddělení SRS (obvod je území bývalého okresu) na tzv. pozorovacích bodech. Pozorovací body jsou vytipované, stálé lokality, kde je výskyt škodlivých činitelů sledován pravidelně v každém vegetačním období. Zjišťování a omezování výskytu škodlivých organismů je podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona rovněž základní povinností fyzických a právnických osob, které pěstují, vyrábí, zpracovávají nebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, i vlastníků pozemků nebo objektů nebo osob, které je užívají z jiného právního důvodu. V příznivých létech zvýšit osvětu u pěstitelů o možném rozšíření škodlivých organismů prostřednictvím médií, článků, regionálních novin a internetu. Některé houbové patogeny mohou vytvořit v plodinách toxické látky (mykotoxiny). Obsah těchto látek v potravinách a krmivech je třeba kontrolovat, aby nedošlo k jejich požití při překročení limitních množství. U výskytu fuzarióz v obilninách vytvořit pravidla sledování škodlivých látek v krmivech a potravinářských produktech. Průběžně provádět mimořádná rostlinolékařská opatření při dovozu (vývozu) rostlin a produktů rostlinného původu. V případě teroristických útoků biologickými zbraněmi k jejich identifikaci, likvidaci, stanovení způsobu likvidace polních kultur a způsobu ochrany osob využít složky a prostředky AČR a příslušných vědeckých pracovišť univerzit a výzkumných ústavů.

5.3. Odpovědnost za řešení epifytie Sbírka zákonů – částka 106 (ročník 2004): Seznam nových rostlinolékařských předpisů, které nabyly účinnosti dne 31. 5. 2004 (s výjimkou některých ustanovení): 326. Zákon o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů 327. Vyhláška o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin 328. Vyhláška o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu 329. Vyhláška o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin 330. Vyhláška o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů 331. Vyhláška o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby 332. Vyhláška o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého

13




333. Vyhláška o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče 334. Vyhláška o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin V případě kalamitního výskytu ŠO (epifytie) odpovídají za jeho řešení místně příslušné orgány SRS ve spolupráci s pěstiteli, oprávněnými PaFO a v případě potřeby i SaP IZS tj. v případě, kdy nastane krizová situace, přesahující účinnost mimořádných rostlinolékařských opatření dle § 77 výše uvedeného zákona .

5.4. Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku epifytie a způsoby varování Monitoring chorob a škůdců v porostech na území ČR probíhá průběžně všemi zúčastněnými subjekty s cílem jejich sledování v souladu s metodikou PSE. Zápis o prováděném monitoringu se provádí v týdenních intervalech a vyhodnocení této činnosti se zasílá z obvodů na oblastní orgány SRS. Zpracování a vyhodnocení výsledků monitoringu se za území příslušného kraje předává na ústředí SRS ČR. Celkový přehled výskytu nekaranténních chorob a škůdců v ČR uvádí SRS ČR na webových stránkách (www.srs.cz) a též prognózou a signalizací vydávanou pro jednotlivé ŠO na nám příslušném Oblastním odboru SRS v Plzni (v písemné i elektronické podobě) a současně v regionálním tisku a rádiovém případně televizním vysílání.

5.5. Typové postupy a opatření realizovaná v době hrozby vzniku epifytie Viz Příloha č 1. – Typové postupy Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává nebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni -

zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat

-

podle § 9 zákona každý, kdo zjistil výskyt nebo má důvodné podezření z výskytu škodlivého organismu stanoveného prováděcím právním předpisem, je povinen toto zjištění nebo důvodné podezření neodkladně ohlásit SRS buď přímo nebo prostřednictvím obecního úřadu.

Pokud k výskytu stejného druhu ŠO dojde ve více lokalitách ČR hrozí vznik epifytie. Výše uvedené osoby v této situaci mohou podle § 3 odst. 1 písm. b) používat k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti ŠO pouze přípravky, další prostředky a mechanizační prostředky povolené k používání podle tohoto zákona, a to způsobem, který nepoškozuje okolní porost, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí.. SRS ČR na základě monitoringu nařizuje mimořádná rostlinolékařská opatření pro území ČR. V případě hrozby vzniku epifytie v jiných zemích zvyšuje rostlinolékařský dozor v oblasti kontroly dovozu rostlin a rostlinných produktů z těchto zemí.

14




5.6. Typové postupy a opatření realizovaná při vzniku epifytie Viz Příloha č 1. - Typové postupy Při rozsáhlém rozšíření ŠO na území ČR (vzniku epifytie) nařizuje SRS ČR mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 1v tomto rozsahu: a) zákaz, omezení nebo stanovení zvláštních podmínek po dobu stanovenou a v území vymezeném rostlinolékařskou správou pro: 1. pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu, uvádění na trh, průmyslové zpracování a jiné použití rostlin a rostlinných produktů, popřípadě jiných předmětů, 2. užívání pozemků, skladů, provozů nebo zařízení anebo přemísťování rostlin, rostlinných produktů, zeminy, statkových hnojiv, kompostů, popřípadě jiných materiálů a předmětů, dopravních prostředků a živočichů, kteří mohou být nositeli škodlivých organismů b) jednorázové zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo podezřelých z napadení škodlivými organismy nebo jejich jednorázové ošetření stanovenými postupy a prostředky c) jednorázová asanace pozemků, čištění a asanace skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí nebo jiných předmětů d) jednorázové povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů, popřípadě jiných předmětů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim e) stanovení zvláštních podmínek k ochraně organismů, které nejsou škodlivými organismy podle tohoto zákona, před vedlejším škodlivým působením přípravků f) zákaz uvádění na trh a používání přípravků, popřípadě dalších prostředků, nebo zákaz používání mechanizačních prostředků Dále: -

včas informovat obyvatelstvo o přijatých rostlinolékařských opatřeních z hlediska zákazu vstupu do ošetřených objektů, do ošetřených porostů a na ošetřené pozemky; konzumace produktů z napadených kultur Popř. nutnosti dodržení ochranných lhůt před možnou konzumací rostlin či rostlinných produktů.

Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje příslušný orgán rostlinolékařské péče dle § 76 odst. 2: -

k ochraně před zavlečením škodlivých organismů do nárazníkové zóny, popřípadě před jejich rozšířením v této zóně

-

k ochraně před rozšiřováním a k omezování výskytu invazních škodlivých organismů a při kalamitním přemnožení škodlivých organismů, pokud v těchto případech SRS uznala na základě odborného šetření vyhlášení a nařízení MRO za potřebné

-

při zjištění nesprávného zacházení s přípravky, je-li ohroženo zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí

15




-

při zjištění, že přípravek neodpovídá požadavkům podle § 19 odst. 1 (zákona č. 147/1996 Sb.) nebo používaný mechanizační prostředek neodpovídá požadavkům podle § 35 a 36 téhož zákona

-

je-li k účelům likvidace ŠO nezbytné použít jiný přípravek než přípravek stanovený zákonem stanoví příslušný orgán rostlinolékařské péče pro jeho použití závazný technologický postup. tj. podle § 37 odst. (2) zákona

5.7. Typové postupy a opatření realizovaná při řešení epifytie Viz Příloha č 1. - Typové postupy Typové postupy a opatření realizovaná při řešení epifytie jsou stejná jako ve fázi jejího vzniku. Podle rozsahu a délky prováděných opatření může v některých lokalitách dojít k potřebě doplnění SaP zákonem stanovených subjektů, silami a prostředky IZS, zvláště v dopravním a pořádkovém zabezpečení mimořádných rostlinolékařských opatření. Je možno povolat pojízdnou laboratoř SRS viz. příloha č. 5. – Pojízdná laboratoř. Při řešení KS je nutno použít mechanizační prostředky jednotlivých PFO viz příloha č. 3 a příloha č. 4 . V případě ošetření porostů či objektů je nutné požít výstražné tabulky viz příloha č. 5

5.8. Typové postupy a opatření realizovaná v etapě likvidace následků epifytie Viz Příloha č 1. - Typové postupy V etapě, kdy se cestou mimořádných rostlinolékařských opatření podařilo epifytii zlikvidovat, se realizuje řada opatření k obnově pěstitelských ploch a náhrada majetkové újmy vzniklé v souvislosti s uložením mimořádných rostlinolékařských opatření: -

osobám dotčeným mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními poskytne příslušný orgán rostlinolékařské péče podle § 79 zákona náhradu majetkové újmy, kterou dotčené osoby utrpí v důsledku provedení těchto opatření

-

náhrada se poskytne z prostředků státního rozpočtu

Náhrada se neposkytne: -

osobě, která zapříčinila uložení mimořádných rostlinolékařských opatření nebo se na jejich zapříčinění podílela nesplněním povinností vyplývajících ze zákona č. 326/2004 Sb., nebo ze souvisejících zvláštních právních předpisů nebo uvedená opatření nesplnila

- v případech provedených mimořádných rostlinolékařských opatření na dovážených nebo provážených zásilkách

Výši utrpěné majetkové újmy musí osoba, které má být náhrada poskytnuta, prokázat.

5.9. Požadavky na mimořádné síly a prostředky Viz příloha č. 2 – Požadavky na mimořádné zdroje K likvidaci epifytie zpravidla stačí SaP SRS, pěstitelů a pověřených PaFO. V případě, kdy k likvidaci rozsáhlé epifytie výše uvedené SaP nestačí, orgány SRS požádají územní

16




orgány o přidělení SaP IZS.Bude se jednat zpravidla o dopravní a mechanizační prostředky (např. pro dovoz vody pro pozemní či letecké ošetřování), pořádkové zabezpečení a případně i jednotky HZS k asistenci při likvidaci polních kultur pálením.

5.10. Požadavky na mimořádné zdroje Viz příloha č. 2 – Požadavky na mimořádné zdroje V případě rozsáhlé epifytie spojené se zničením skladů chemických nebo biologických prostředků nebo se zničením mechanizačních (aplikačních) prostředků může dojít k předložení požadavku na mimořádné zdroje výše uvedených prostředků z jiných částí kraje.

17




6. Podklady pro vypracování operačního plánu zahrnují 6.1. Odborné, technické a organizační údaje Odborné, technické a organizační údaje, v oblasti řešení a likvidaci epifytií, potřebné ke zpracování operačního plánu obce rozšířenou působností uplatní zpracovatel u příslušných obvodních oddělení SRS.

18




7. Podklady pro vypracování operačního plánu zahrnují 7.1. Odborné, technické a organizační údaje Odborné, technické a organizační údaje, v oblasti řešení a likvidaci epifytií, potřebné ke zpracování operačního plánu obce rozšířenou působností uplatní zpracovatel u příslušných obvodních oddělení SRS.

19




8. Identifikační údaje o zpracovateli operačního plánu 8.1. Zpracovatel operačního plánu Název

Adresa

Městský úřad Ostrov

Klínovecká 1204, 363 01 Ostrov

8.2. Subjekty, které poskytly součinnost Název

Adresa

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Palackého náměstí 4 Praha 2

Ministerstvo zemědělství ČR

Těšnov 17 Praha 1 PSČ 117 05

Státní rostlinolékařská správa ČR Těšnov 17 Praha 1

8.3. Fyzické osoby Identifikační údaje fyzických osob, které se podílely na zpracování typového plánu Jméno a příjmení

Adresa

Telefon

e-mail

Ing. Jiří Madar, CSc.

Státní rostlinolékařská správa ČR, Těšnov 17 Praha 1

221812872

[email protected]

Ing. Martin Vošta

Státní rostlinolékařská správa ČR, Těšnov 17 Praha 1

221812321

[email protected]

Identifikační údaje fyzických osob, které se podílely na zpracování operačního plánu Jméno a příjmení

Adresa

Telefon

e-mail

Ing. Jitka Matějů

Státní rostlinolékařská správa, Obvodní oddělení Karlovy Vary a Sokolov

353 230 529

[email protected]

RNDr. Lumír Novák

Státní rostlinolékařská správa, Obvodní oddělení Cheb

354 431 697

[email protected]

Ladislav Jurek

Městský úřad Ostrov, Klínovecká 1204

353 801 254

[email protected]

7.4. Podpisová doložka (datum zpracování, schválení),

Ing. Jan Bureš Starosta města

20




9. List aktualizace Aktualizace Strana číslo Druh změny textu číslo (upřesnění, rozšíření, zrušení)

1

1 - 21

Platnost od (datum) Provedl / podpis

Aktualizace dle pokynu HZS KK 31. 10. 2009

21

Ladislav Jurek


B 4.05 Operační plán. Epifytie hromadné nákazy polních kultur

Recommend Documents