AUTORSKÉ PRÁVO V ARCHITEKTUŘE

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Právo Katedra občanského práva

DIPLOMOVÁ PRÁCE

AUTORSKÉ PRÁVO V ARCHITEKTUŘE PAVLA SÝKOROVÁ 2010/2011

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Autorské právo v architektuře zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

2

PODĚKOVÁNÍ Děkuji prof. JUDr. Ivu Telcovi, CSc. za umoţnění zpracování mnou vybraného tématu a manţelovi za odborné připomínky.

3

OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK..................................................................................... 7 1 ÚVOD ..................................................................................................................................... 8 2 ARCHITEKTURA .............................................................................................................. 10 2. 1 Lidová architektura ....................................................................................................... 10 2. 2 Architektonické slohy ................................................................................................... 12 3 ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ DÍLO ....................................................... 14 3. 1 Architektonické dílo ...................................................................................................... 14 3. 1. 1 Jednotlivé fáze architektonického díla .................................................................. 15 3. 2 Dílo interiérové architektury ......................................................................................... 16 3. 3 Urbanistické dílo ........................................................................................................... 19 3. 4 Pojmové znaky architektonického vĉetně urbanistického díla ..................................... 20 3. 4. 1 Výsledek tvŧrĉí ĉinnosti autora (fyzické osoby) ................................................... 20 3. 4. 2 Jedineĉnost díla jako výsledek tvŧrĉí ĉinnosti ...................................................... 23 3. 4. 3 Povahová vlastnost díla být objektivně vnímáno jako výsledek (i souĉást) tvŧrĉí kategorie umění, a v něm zvlášť umění literárního, anebo tvŧrĉí kategorie vědy ........... 23 3. 4. 4 Vyjádření v jakékoli smysly vnímatelné (objektivně sdělitelné neboli jinými osobami seznatelné) podobě (v tzv. vnější formě) ........................................................... 24 3. 5 Autorství a spoluautorství ............................................................................................. 25 4 OCHRANA ARCHITEKTONICKÉHO VČ. URBANISTICKÉHO DÍLA ................. 28 4. 1 Ústavněprávní ochrana architektonického díla ............................................................. 29 4. 2 Obĉanskoprávní ochrana architektonického díla .......................................................... 29 4. 2. 1 Urĉovací ţaloba ..................................................................................................... 30 4. 2. 2 Negatorní ţaloba ................................................................................................... 30 4. 2. 3 Restituĉní ţaloba ................................................................................................... 31 4. 2. 4 Ţaloba na zákaz výroby......................................................................................... 31 4. 2. 5 Satisfakĉní ţaloba .................................................................................................. 31 4. 2. 6 Právo na náhradu škody ........................................................................................ 32 4. 2. 7 Právo na vydání bezdŧvodného obohacení ........................................................... 32 4. 3 Trestněprávní ochrana autorského díla ......................................................................... 33 5 PRÁVO AUTORA DÍLA A PRÁVO VLASTNÍKA VĚCI ............................................ 35 5. 1 Práva autora díla ............................................................................................................ 35 5. 1. 1 Osobnostní práva autora ........................................................................................ 35 5. 1. 1. 1 Hodnota díla .................................................................................................. 37 5. 1. 2 Majetková práva autora ......................................................................................... 39 5. 1. 2. 1 Kolektivní správa architektonických děl ....................................................... 40 5. 1. 2. 2 Zaměstnanecké dílo ....................................................................................... 40 4

5. 2 Práva vlastníka věci ....................................................................................................... 41 5. 2. 1 Dílo vytvořené na objednávku .............................................................................. 42 5. 2. 1. 1 Honoráře architektŧ, cena díla ...................................................................... 44 6 UŢITÍ ARCHITEKTONICKÉHO DÍLA VŠEOBECNĚ A ZVLÁŠTĚ V REKLAMĚ .................................................................................................................................................. 46 6. 1 Uţití architektonického díla .......................................................................................... 46 6. 1. 1 Rozmnoţeniny ....................................................................................................... 46 6. 1. 1. 1 Stavba ............................................................................................................ 47 6. 2 Volná uţití díla a zákonné licence................................................................................. 48 6. 2. 1 Volná uţití díla ...................................................................................................... 49 6. 2. 2 Zákonné licence..................................................................................................... 50 6. 2. 2. 1 Propagace výstavy ......................................................................................... 50 6. 2. 2. 2 Fotografie architektonických děl ................................................................... 51 6. 2. 2. 3 Architektonické dílo ve filmu ....................................................................... 52 6. 2. 2. 4 Zákonná licence k architektonickým dílŧm dle § 38d .................................. 53 6. 3 Uţití architektonického díla v reklamě ......................................................................... 53 6. 3. 1 Uţití architektonického díla na propagaĉních materiálech ................................... 54 6. 3. 2 Výroba propagaĉních materiálŧ ............................................................................ 55 6. 3. 3 Reklamní billboardy .............................................................................................. 55 7 AUTORSKÉ DÍLO PŘI VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH ARCHITEKTONICKÝCH 57 7. 1 Zpŧsoby zadání soutěţe o návrh ................................................................................... 58 7. 1. 1 Na soutěţ o návrh nebude navazovat zadání veřejné zakázky na zhotovení projektové dokumentace .................................................................................................. 59 7. 1. 2 Na soutěţ o návrh nebude navazovat zadání veřejné zakázky na zhotovení projektové dokumentace, ale zadání zakázky na sluţby .................................................. 60 7. 1. 3 Na soutěţ o návrh navazuje zadání veřejné zakázky na zhotovení projektové dokumentace..................................................................................................................... 61 7. 2 Porušování autorského práva ve veřejných zakázkách architektonických .................... 61 8 AUTORSKÉ PRÁVO K DÍLŮM ARCHITEKTONICKÝM VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPY A V UNIJNÍM PRÁVU A JEHO SROVNÁNÍ S ČESKÝM PRÁVEM ................................................................................................................................ 63 8. 1 Autorské právo v architektuře v unijním právu ............................................................ 64 8. 1. 1 Autorskoprávní úprava architektonických děl v Slovenské republice .................. 65 8. 1. 1. 1 Porušování autorského práva v architektuře ve Slovenské republice ........... 66 8. 1. 2 Autorskoprávní úprava architektonických děl v Spolkové republice Německo ... 67 8. 2. 1. 1 Ze soudní praxe Spolkové republiky Německo ............................................ 68 8. 1. 3 Autorskoprávní úprava architektonických děl ve Velké Británii .......................... 69 9 ZÁVĚR ................................................................................................................................. 72 10 RESUME ............................................................................................................................ 74 5

11 POUŢITÁ LITERATURA A PRAMENY ...................................................................... 76 11. 1 Pouţitá literatura ......................................................................................................... 76 11. 2 Judikatura a rozhodnutí správních orgánŧ .................................................................. 78 11. 3 Právní předpisy ............................................................................................................ 79 11. 4 Zdroje z internetu ........................................................................................................ 81

6

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK Právní předpisy: AZ

- autorský zákon ĉ. 121/2000 Sb. v platném znění

CDPA

- Copyright, Designs and Patents Act v platném znění

ObchZ

- obchodní zákoník ĉ. 513/1991 Sb. v platném znění

OZ

- obĉanský zákoník ĉ. 40/1964 Sb. v platném znění

OSŘ

- obĉanský soudní řád ĉ. 99/1963 Sb. v platném znění

LZPS

- Listina základních práv a svobod

RBÚ

- Bernská úmluva revidovaná

SAZ

- slovenský autorský zákon ĉ. 618/2003 Z.z. v platném znění

SZ

- stavební zákon ĉ. 183/2006 Sb. v platném znění

TZ

- trestní zákoník ĉ. 40/2009 Sb. v platném znění

UrhG

- německý autorský zákon (Gesetz über Urheberrecht und verwandte

Schutzrechte) v platném znění ZVZ

- zákon o veřejných zakázkách ĉ. 137/2006 Sb. v platném znění

Další pouţité zkratky: ĈKA

- Ĉeská komora architektŧ

OOA-S

- ochranná organizace autorská – sdruţení děl výtvarného umění, architektury a obrazové sloţky audiovizuálních děl

7

1 ÚVOD Ve své diplomové práci se budu zabývat autorským právem v architektuře. Téma jsem si vybrala proto, ţe se o architekturu jiţ dlouhou dobu zajímám, proto jsem se také rozhodla studovat obor Architektura pozemních staveb na VUT v Brně. Touto problematikou se v ĈR nezabývá příliš mnoho lidí a to je znát i v poĉtu literatury a soudních rozhodnutí1 vztahující se přímo k tomuto tématu. V Ĉeské republice není na toto téma napsána ţádná ucelená monografie. Rozhodla jsem se proto svou diplomovou prací provést náhled na tuto problematiku. Vytkla jsem si za cíl vysvětlit nejpalĉivější problémy, které vznikají na poli autorského práva v architektuře. Předmětem problémŧ jsou zpravidla následující otázky. Jsou architektonické slohy dílem dle autorského zákona? Je architektonické dílo dílem výtvarným? Má být autorskoprávně chráněno urbanistické dílo? Mŧţe architektonické dílo vytvořit i osoba bez architektonického vzdělání? Je chráněna autorskoprávně i stavba? Do jaké míry mŧţe být do stavby zasahováno a měněn její vzhled? Mŧţe si osoba pro osobní potřebu rozmnoţit architektonické dílo stavbou? Je moţné zasahovat do územní studie bez svolení autora? Na tyto a mnoho dalších zajímavých otázek nalezneme odpovědi přímo v textu. Má práce je proto především normativní a analytická s pouţitím historicko-právní a komparaĉní metody především ke konci práce. V prŧběhu celé své práce budu prolínat teorii s praxí a názornými příklady, neboť je to pro úĉel této práce nejvhodnější. Tento přístup opírám o to, ţe architektura je ze své podstaty urĉena k uţívání. Budu se zabývat rozborem právním, nikoliv uměleckým. Právo samo nespecifikuje, co je a není vrcholným uměleckým dílem, ale co je uměleckým dílem. Právo nerozlišuje, zdali je dílo pěkné ĉi ošklivé, pouze se ptá, zda dílo bylo vytvořeno tvŧrĉí duševní ĉinností autora. I soudce musí spor posuzovat pouze z právního hlediska, nemŧţe rozhodovat o tom, co je tvŧrĉí duševní ĉinnost. Při řešení této a podobných otázek potřebuje odborný posudek znalce z oboru architektury.2 Znalce je moţné ustanovit i ad hoc. I v případě, ţe má soudce znalosti z oboru architektury potřebné k rozhodnutí, musí být proveden znalecký posudek. Při ĉtení judikátŧ jsem se ĉasto setkala s opomíjením soudŧ drţet se pouze výkladu právního a 1

Na základě ţádosti o informace podle zákona ĉ. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím podané na všechny relevantní soudy mi byly poskytnuty pouze ĉtyři rozhodnutí (z období od 1.1.1993), která se týkala autorského práva v architektuře. Další tři řízení, pokud je mi známo, se v této problematice momentálně vedou. Jedná se o dvě řízení vedená na Krajském soudě v Ostravě pod spisovými znaĉkami 23 C 305/2009 a 23 C 5/2011 a o jedno řízení na Krajském soudě v Praze 36 C 69/2008. Další řízení 36 C 189/2007 bylo zastaveno, kdy nedošlo k věcnému projednání. 2 K tomu blíţe Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2007, sp. zn. 30 Cdo 739/2007 a Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2009, sp. zn. 30 Cdo 4924/2007.

8

zhodnocení díla po stránce tvŧrĉí ponechat znalci. Podle soudce Krajského soudu v Brně, JUDr. Borise Filemona, je však na základě jeho zkušeností těţké takového znalce ustanovit. V první kapitole osvětlím pojem architektura a srovnám ho s pojmem architektonické dílo. Zaměřím se na velmi opomíjenou lidovou architekturu a architektonické slohy, neboť jsou ĉasto okrajem zájmu. Architektonickému a urbanistickému dílu se bude podrobně věnovat kapitola druhá. Generální klauzule § 2 autorského zákona3 je ĉervenou nití táhnoucí se nejen celou touto kapitolou. Neopomenu také díla interiérové architektury, která nejsou pojmem obsaţeným v AZ. V třetí kapitole shrnu ústavněprávní, obĉanskoprávní a trestněprávní ochranu architektonického díla a poukáţu na to, ţe je pro autory (architekty) mnohdy výhodnější řešit spory mimosoudně. Z toho také u nás pramení nedostatek kvalitní judikatury na toto téma. V autorském právu v architektuře dochází nejĉastěji ke sporŧm mezi autorem díla a vlastníkem věci. Touto problematikou se budu zabývat ve ĉtvrté kapitole. Poté bude následovat kapitola uţití architektonického díla. Spory rovněţ vyvstávají na poli veřejných zakázek architektonických. Nejznámějším sporem z této oblasti se stal spor tzv. Justiĉního paláce v Brně, kterým se budu krátce zabývat v rámci páté kapitoly. Poslední kapitolou budou představeny autorskoprávní úpravy zemí Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo a Velké Británie a srovnání největších rozdílŧ s autorskoprávní úpravou Ĉeské republiky v oblasti architektury. Slovenskou republiku jsem si vybrala ze zvědavosti, na jaké úrovni je oproti našemu modernímu AZ. O Spolkové republice Německo se mezi architekty ví, ţe tam dochází k ĉastějším sporŧm v oblasti architektury, proto mŧj výběr směřoval tímto směrem. Velká Británie je pokládána za ohnisko moderní architektury v Evropě, její autorskoprávní úprava je ale velmi odlišná od úpravy naší. Bude-li v této práci řeĉ o autorském zákonu, bude vţdy myšleno konsolidované znění k datu sepsání práce.4 Pro architektonické, případně urbanistické dílo budu pouţívat legislativní zkratku dílo. Tam, kde se bude jednat o autora díla tvořícího bez autorizace provedené Ĉeskou komorou architektŧ,5 budu pouţívat pojem autor. Tam, kde se bude jednat o autora díla autorizovaného ĈKA dle zákona ĉ. 360/1992 Sb.,6 budu pouţívat pojem architekt.

3

Zákon ĉ. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ (autorský zákon) (dále jen „AZ“). 4 Pro období říjen 2010 – březen 2011 5 Dále jen „ĈKA“. 6 Zákon ĉ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektŧ a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrŧ a technikŧ ĉinných ve výstavbě.

9

2 ARCHITEKTURA Architekturu lze podle mnoha architektŧ velmi špatně vymezit. Na rozdíl od ĉeštiny se v němĉině pouţívají pro architekturu dva pojmy – Architektur a Baukunst. Podle jednoho zdroje je architektura „umělecké ztvárnění staveb“7, tomu ale lépe odpovídá německé slovo Baukunst, jenţ krásně vystihuje soulad a propojení mezi stavbou a uměním.8 Architektura ale není vţdy umělecká a tvŧrĉí. V architektuře se vyuţívají i ryze technické postupy, bez tvŧrĉí duševní ĉinnosti autora. Architekturou tedy mohou být i „paneláková sídliště“ nebo v dnešní době i tzv. „paneláky naleţato“. Je třeba rozlišovat pojem architektura jako obor a pojem architektonické dílo. Architektura není pojmem právním. Pojmem právním je architektonické dílo, které je chráněno AZ a má se na mysli konkrétní dílo autora. Pod architekturou si kaţdý představí stavby, dokonĉená díla, architekturou jsou ale i nikdy nerealizované projekty. Architekturou nejsou jen obytné stavby, ale i kostely, majáky, rozhledny, muzea, mosty aj. Architekturu tedy rozeznáváme obytnou, interiérovou, zahradní a další. V této práci se zaměřím na díla architektury obytných staveb a díla interiérové architektury. Jen pro doplnění dodávám, ţe pojem dílo zahradní architektury9 obsahoval pouze zákon o právu autorském z roku 1926.10 2. 1 Lidová architektura Ze svých zahraniĉních cest mě nejvíce ohromila lidová architektura na řeckém ostrově Santorini. Laicky je za lidovou architekturu povaţována dlouhověká architektura postavená nearchitekty, v případě Santorini to byli povětšinou námořníci. Lidová architektura je od roku 1967 nepřímo chráněna Bernskou úmluvou v ĉl. 15 odst. 4.11 V roce 1982 vyšla doporuĉení WIPO/UNESCO Model Provisions,12 která přímo upravovala architektonická díla ve vazbě na 7

Srov. s Architektura. Wikipedia [online]. Stránka naposledy změněna 2.3.2007 [cit. 2011-02-24]. Dostupné z: . 8 Tento pojem se dle mého názoru pouţíval především v době hnutí Bauhausu. Potvrzuje mi to také jeden z rozhovorŧ s panem Miesem van der Rohem z Chicaga v roce 1964. Blíţe viz: PUENTE, Moisés. Rozhovory s Miesem van der Rohe. Přeloţila Petra Ocelková. Zlín : Nakladatelství ARCHA, 2010. s. 68. 9 Touto problematikou se zabýval Rimmer: RIMMER, Matthew. The Garden of Australian Dreams: The Moral Rights of Landscape Architects. In MACMILLAN, Fiona; BOWREY, Kathy. (ed) New Directions in Copyright Law, Volume 3. Cheltenham : Edward Elgar Publishing Limited, 2006. s. 134-170. 249 s. 10 Zákon ĉ. 218/1926 Sb., o pŧvodském právu k dílŧm literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském). 11 Vyhláška ministra zahraniĉních věcí ĉ. 133/1980 Sb., o Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříţi dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března 1914, a revidované v Římě dne 2. ĉervna 1928, v Bruselu dne 26. ĉervna 1948, ve Stockholmu dne 14. ĉervence 1967 (dále znovu revidována v Paříţi dne 24. ĉervence 1971, ve znění vyhlášky ĉ. 19/1985 Sb.). 12 Model Provisions for National Laws on the Protection of Expressions of Folklore Against Illicit Exploitation and Other Prejudicial Actions, 1982 (WIPO Lex No.: UNESCO001).

10

tradiĉní lidovou kulturu. Tato doporuĉení mají velkou autoritu. Architektonická díla byla v sekci 2 iv c oznaĉena hranatými závorkami, coţ znamená, ţe je na státech, zda si pojem lidová architektura vĉlení do svého právního řádu. V předešlé ĉeskoslovenské autorskoprávní úpravě z let 1926,13 195314 i 196515 nebyly výtvory tradiĉní lidové kultury v autorském zákoně vŧbec upraveny. Jinými slovy výtvory tradiĉní lidové kultury nebyly výjimkou z ochrany autorského autorského ve smyslu dnešního AZ. Výtvory tradiĉní lidové kultury byly jako pojem vĉleněny aţ do souĉasného autorského zákona do § 3 b) v roce 2000. Pojem lidová architektura nicméně v tomto ustanovení § 3 b) AZ není obsaţen. Lidová architektura tedy není pojmem právním. Vzhledem k tomu, ţe výtvory tradiĉní lidové kultury jsou neohraniĉeným pojmem v AZ, lze doktrinálním výkladem pod něho podřadit i lidovou architekturu. Pokud bychom chtěli bezesporně podřazovat pod výtvory lidové kultury i lidovou architekturu, mělo by to být v autorském zákoně výslovně uvedeno. Souĉasný právní stav mŧţe zavdat příĉinu k tomu, aby si někdo myslel, ţe lidová architektura není vyňata z ochrany práva autorského. O lidovou architekturu se bude dle AZ jednat v případě, kdy budou splněny základní pojmové znaky architektonického díla dle § 2 odst. 1 AZ a zároveň podmínky uvedené v § 3 b) AZ: „není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní dle § 7 téhož zákona“. Jinými slovy se nemŧţe jednat o autora, který projevil vŧli zveřejnit dílo bez jeho jména nebo pod uměleckým jménem, v tomto případě by byl autor znám. Především se bude jednat o architekturu postavenou svépomocí, zpravidla z místních zdrojŧ a v úzké vazbě na okolní prostředí. Na rozdíl od profesionální architektury ĉasto vzniká zpŧsobem pokus/omyl. Lidová architektura je dle AZ výjimkou z autorskoprávní ochrany ne pro veřejný zájem, ale proto, ţe autor není znám a výkon autorských práv by byl nemoţný. I přesto je toto architektonické dílo moţné: „užít jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.“16 Lidová architektura je nepřímo chráněna v Preambuli Ústavy Ĉeské republiky jako odhodlání spoleĉně střeţit kulturní a duchovní bohatství. Ústava jako norma vyšší právní síly ale především chrání lidovou architekturu ve veřejném zájmu. Myslím si, ţe aĉkoli je zde takováto

ústavněprávní

ochrana,

ve

skuteĉnosti

dochází

k

sniţování

hodnoty

architektonických děl jejich nevhodným uţíváním, z dŧvodu neprofesionální rekonstrukce, 13

Zákon ĉ. 218/1926 Sb., o pŧvodském právu k dílŧm literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském). 14 Zákon ĉ. 115/1953 Sb., o právu autorském (autorský zákon). 15 Zákon ĉ. 35/1965 Sb., autorský zákon. 16 § 3 b) AZ

11

přestavby aj. Proti takovému zásahu by teoreticky bylo moţné se bránit obĉanskoprávně (prostřednictvím kolektivního správce OOA-S17), správněprávně, popř. trestněprávně. Platný trestní zákoník totiţ nestanoví, ţe jméno autora musí být známo. Staĉí, aby se dle § 270 trestního zákona18 jednalo o neoprávněný zásah do zákonem chráněných práv. Tímto chráněným právem je právo uţít dílo jen tak, aby nebyla sníţena jeho hodnota. Fiktivně se zde uţije ustanovení o postmortální ochraně.19 Dochází také k situacím, kdy fyzická nebo právnická osoba znehodnotí stavbu lidové architektury uţitím nevhodných materiálŧ a ty je pak ještě sloţitější odstranit do pŧvodního stavu20. Nehledě na to, ţe materiály pouţité u této hodnotné stavby ĉasto mnohaletého stáří, je v mnohých případech nemoţné nahradit. Paradoxní je, „že od roku 1967 byly výtvory tradiční kultury chráněny v autorském zákoně především rozvojových států, hlavně v Africe. Přesto se však zdá, že autorské právo není tím vhodným způsobem pro ochranu výrazů folklóru.“21 2. 2 Architektonické slohy Architektonické slohy jsou zrcadlem spoleĉnosti. Reagují na změny lidských potřeb spoleĉnosti, vyuţívání nových technologií a materiálŧ. Architektonické slohy jako sloh románský, gotický, renesance aj. nejsou pro nedostatek individuality dílem podle § 2 odst. 6 AZ.22 Pokud by tomu tak nebylo, prvním vyjádřením díla by se tento sloh „vyĉerpal“ a ostatní autoři by jiţ takový sloh pouţít ve své tvorbě nemohli. Není třeba řešit, v jakém slohu jednotlivý autor tvoří, ale jak k danému slohu přistupuje. Aby se mohlo jednat o autorské dílo dle AZ, je třeba, aby ho vytvořila fyzická osoba. Aby takové autorské dílo bylo chráněno, mŧţe být i anonymní, pseudonymní. Není moţné, aby se jednalo o výtvor přírody nebo o dílo vytvořené právnickou osobou. Slohy nevznikly tvŧrĉí duševní ĉinností konkrétního autora (spoluautorŧ). Je však třeba podotknout, ţe některé slohy, jako např. Bauhaus, byly podloţeny sepsáním manifestu obsahujícím spoleĉné názory umělcŧ. I v tomto případě holé myšlenky v něm obsaţené o slohu nepodléhají ochraně, ochraně podléhá pouze manifest. 17

Ochranná organizace autorská – sdruţení děl výtvarného umění, architektury a obrazové sloţky audiovizuálních děl 18 Zákon ĉ. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „TZ“). 19 § 11 odst. 5 AZ 20 K těmto neodborným zásahŧm ĉasto docházelo před rokem 1989 i oprávněnými osobami, ale bez patřiĉného vzdělání. 21 FICSOR, Mihály. The protection of traditional cultural expressions/folklore. WIPO national seminar on copyright, related rights, and collective management [online]. Khartoum, 2005 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z: < www.wipo.int/edocs/mdocs/arab/en/.../wipo_cr_krt_05_8.doc>. „Since 1967, a number of developing countries have provided in their statutory law for “copyright” protection of folklore (mainly in Africa, where there are nearly 30 countries whose copyright laws contain provisions to this effect). Nevertheless, it seems that copyright is not the right means for protecting expressions of folklore.“ Překlad autorka. 22 „Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, myšlenka…“ Toto ustanovení dává demonstrativní výĉet toho, co není chráněno dle AZ..

12

Mohou vzniknout dvě rozlišující situace. Dva autoři, např. Gaudí a Hundertwasser, vytvoří nezávisle na sobě dílo architektonického slohu secese, oba však vyuţijí svého vlastního rukopisu, své tvŧrĉí individuality. V tomto případě vzniknou dva originály. V případě, ţe přijde jiný autor a pouţije pro Hundertwassera typický a oblíbený prvek rŧznobarevných rozlámaných kachliĉek na zdi svého stavitelského díla, bude se jednat o citaci podle § 31 odst. 1a) AZ, autor se nechal pouze inspirovat. Musí se jednat o uţití v odŧvodněné míře a musí být dodrţen three-step test23 (o kterém bude pojednáno dále v textu). Je třeba si uvědomit, „že nestačí shodnosti byť sebečetnější méně významného rázu, nýbrž že je třeba shody zásadní.“24 Pokud by pouţil i Hundertwasserŧv rukopis, tedy jeho tvŧrĉí individualitu, jednalo by se o plagiát. Porušil by autorská práva autora. Mohu tedy tvořit a zasvětit svŧj architektonický ţivot urĉitému architektonickému slohu. Pokud by autor citoval konkrétní stavitelské dílo daného slohu bez odŧvodněné míry, nevztahovala by se na tuto citaci zákonná licence, nýbrţ by se zřejmě jednalo o plagiát. Je třeba zváţit, jaká míra inspirace by měla být uţita. V době středověku byly stavby středověkých měst téměř všechny stejné a lišily se jen uţitím jiných dveří, klikami dveří, okny, jinak byly tvořeny jedním architektonickým slohem. V dnešní době uţ tomu tak není, města mají ĉasto ráz bez spojitosti prvkŧ, který se snaţí vyvaţovat urbanisté. Není tomu tak i proto, ţe se ve městech spojuje přítomnost s mnohasetletou historií architektury, která přináší mnohoslohové dědictví. V dnešní době se nedá hovořit jako o době jednoho slohu, o vŧdĉím slohu 20. nebo 21. století. Nikdo nedokáţe s urĉitostí říct, jaký konkrétní jediný sloh je vlastně typický pro 20. nebo 21. století. Mŧţe to být Bauhaus, kubismus, funkcionalismus, high-tech architektura aj. V dnešní době ţije několik slohŧ pohromadě. Ĉím vším se nechal autor díla inspirovat bude tedy sloţitější prokázat.

23

§ 29 odst. 1 AZ KNAP, Karel. Uţití autorského díla. In Knap, Karel (ed). Aktuální otázky práva autorského, práv průmyslových, práva soutěžního. Praha : Ústav práva autorského a práv prŧmyslových na právnické fakultě v Praze, 1973-1974. s. 39. 24

13

3 ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ DÍLO 3. 1 Architektonické dílo Architektonické dílo u nás není upraveno tak jako v USA ve speciálním zákoně o architektonických dílech - Architectural Works Copyright Protection Act z roku 1990, ale úpravu najdeme v AZ. Předmětem autorského práva podle § 2 odst. 1 AZ je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké. Pod jakou kategorii bychom měli podřadit dílo architektonické? Odhlédněme od toho, ţe by splněním urĉitého znaku bylo chráněno Listinou základních práv a svobod25 a tedy nevyţaduje svou ochranu jiţ zákonem. O ústavněprávní (lidsko-právní) ochraně se budu zabývat podrobněji v další kapitole. Architektonické dílo není literární, vědecké a v mnohých případech ani umělecké dílo. Umělecké architektonické dílo je takové, které pouţívá prvkŧ výtvarných a sochařských, např. tvorba období Bauhausu z poĉátku 20. století. Bauhaus byl zaloţen v roce 1919 ve Výmaru a jejich manifestem bylo propojení výtvarného a sochařského umění s architekturou. Propojením umění a architektury se rovněţ zabývalo hnutí de Stijl, ale i architekti takových jmen jako Mies van der Rohe ĉi le Corbusier. Vhodným příkladem umělecké architektury se jeví le Corbusierova světově známá stavba Unité d'habitation. Na první pohled tato stavba vypadá jako socha, ale sochou není. Le Corbusier zde geniálně spojuje sochařské umění s architekturou, která není povaţována za umění. V dnešní době jiţ ale architektonická díla nepoţívají těchto uměleckých prvkŧ, ĉím dál více se umění vzdalují. Pokud je pouţívají, tak pouze z dŧvodu stavbu umělecky zhodnotit výtvarnými prvky, to ale propojení není. Pojem umělecké dílo je v AZ tak jako v jiných autorských zákonech kontinentální Evropy obsaţeno i z historického hlediska. I proto si myslím, ţe v dnešní době osobám, kterým by dělalo problém architektonické dílo podřadit pod dílo umělecké, by byli především teoretici dějin umění. Je kaţdému jasné, ţe si kaţdý zákon sám specifikuje pojmy, které jsou mnohdy odlišné od jiných právních předpisŧ, ale i jiných vědeckých odvětví. Např. podle obchodního zákoníku26 se firmou rozumí „název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku“27, podle mikroekonomie se firmou rozumí ekonomický subjekt. K tomu se vyslovil v roce 1973 Karel Knap: „stejně tak však nemůže ani právní věda a praxe při vymezení pojmů přenesených do oblasti práva z jiných

25

Usnesení předsednictva Ĉeské národní rady ĉ. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako souĉásti ústavního pořádku Ĉeské republiky, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „LZPS“). 26 Zákon ĉ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „ObchZ“). 27 § 8 odst. 1 ObchZ

14

společenských a přírodních věd postupovat odtrženě od těchto věd.“28 AZ umělecké dílo nedefinuje z prostého dŧvodu, není pojmem právním. Někdy se v právní nauce architektonická díla podřazují pod díla výtvarná, takto je podřazoval i předešlý autorský zákon z roku 1965.29 Takové podřazení je ale dle mého názoru nevhodné. Ne kaţdé architektonické dílo musí být totiţ jako originál nutně výtvarně zpracováno. Na to poukáţu níţe. Ĉeský autorský zákon nepodává na rozdíl od slovenského autorského zákona30 výklad pojmu architektonického díla. Podle § 2 odst. 1 ĉeského AZ se za architektonické dílo povaţuje dílo, které je jedineĉným výsledkem tvŧrĉí ĉinnosti autora a je zároveň vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. 3. 1. 1 Jednotlivé fáze architektonického díla Podle AZ jsou chráněna díla dokonĉená, ale i jeho jednotlivé vývojové fáze a ĉásti. Originálem architektonického díla je návrh architektonického díla. Projektová dokumentace je dílem odvozeným. U odvozených děl je třeba ve smyslu § 11 odst. 3 AZ a pro architekty dle § 26 odst. 3 Profesního a etického řádu ĈKA31 svolení autora originálu. Stavba je vyjádřením díla, rozmnoţeninou. Zesnulý reţisér René Clair říkával: „film je hotov, zbývá jej jen natočit.“32 Co k tomu dodat, podobné to je i v architektuře, kde jednu z nejvýznamnějších rolí hraje architektonický návrh jako originál díla. Architektonické dílo prochází těmito vývojovými „fázemi: 1.

etapa: předprojektová příprava stavby

2.

etapa: projektová příprava stavby

3.

etapa: zadávací

4.

etapa: prováděcí“33

28

KNAP, Karel. Uţití autorského díla. In Knap, Karel (ed). Aktuální otázky práva autorského, práv průmyslových, práva soutěžního. Praha : Ústav práva autorského a práv prŧmyslových na právnické fakultě v Praze, 1973-1974. s. 23. 29 Zákon ĉ. 35/1965 Sb., autorský zákon. 30 Zákon ĉ. 618/2003 Z.z., o autorském právu a právech souvisejících s autorským právem, autorský zákon (o autorskom práve a právach súvisiacich s autorským právom, autorský zákon) (dále jen „SAZ“). 31 „architekt nepřevezme rozpracovanou zakázku bez vědomí jejího původního zhotovitele a pokud zadavatel s původním zhotovitelem nejsou řádně vypořádáni, ledaže požadavky původního zhotovitele jsou zjevně nepřiměřené.“ 32 Převzato z knihy: SIEGEL, J. Dům a jeho architekt. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Mladá Fronta a.s., 2008. s. 37. 33 PLOS, Jiří. Krátký obecný komentář k problematice kalkulace honorářŧ. Česká komora architektů [online]. 21.12.2009, datum aktualizace: 12.2.2010 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z: .

15

Autor v předprojektové etapě přípravy stavby zjišťuje potřeby a přání klienta, místo budoucí stavby, právní pozadí a na základě těchto zjištění přemýšlí o samotném architektonickém návrhu. Ten poté v objektivně vnímatelné podobě jakými jsou náĉrtky, barevné návrhy nebo modely představí klientovi. Tento architektonický návrh obsahuje specifikace díla, jakými jsou tvarové, materiálové, dispoziĉní a provozní řešení stavby. V této etapě rovněţ dochází k předloţení dokumentace k územnímu řízení. V projektové přípravě stavby dochází k předloţení dokumentace k stavebnímu řízení a dokumentace pro provedení stavby. Projektovou dokumentaci mŧţe vytvořit pouze autorizovaný architekt v oboru architektura nebo za urĉitých podmínek autorizovaný inţenýr. Projektová dokumentace graficky zobrazuje architektonický návrh, obsahuje výkresové ĉásti, upřesňuje poţadavky na materiály, obsahuje technické poţadavky na výstavbu. Autor díla mŧţe vykonávat autorský dohled.34 Dokumentace pro provedení stavby musí být peĉlivě zpracována, v zadávací etapě bude podle ní postupovat dodavatel stavby a zhotovitel stavby bude podle ní stavět. V prováděcí etapě autor vykonává autorský dozor nad prováděním stavby. Během všech etap se architektonické dílo upřesňuje do nejmenších detailŧ. Ne všechny práce v uvedených etapách jsou ale tvŧrĉí povahy.35 3. 2 Dílo interiérové architektury Tak jak neexistuje v ĉeském autorském zákonu vymezení pojmu architektonické dílo, neexistuje rovněţ vymezení pojmu dílo interiérové architektury. Na Slovensku je situace jiná, neboť dílo interiérové architektury je přímo pojem obsaţený v § 5 odst. 1 SAZ, definice jiţ ale chybí. Podle zákona ĉ. 360/1992 Sb.36 uděluje ĈKA autorizaci pro tyto obory: architektura, územní plánování, krajinářská architektura. Při splnění všech podmínek mŧţe mít fyzická osoba autorizaci pro všechny uvedené obory. Do roku 2004 zákon obsahoval i autorizaci pro obor interiérová tvorba. Od roku 2004 se tato autorizace jiţ neposkytuje a architekti, kteří chtějí vykonávat tuto práci, jsou autorizováni pro obor architektura. ĈKA by ale mohla udělovat autorizaci i pro dílĉí specializace v těchto oborech, ve specializaci na interiérovou tvorbu to ale nedělá. Rovněţ kolektivní správce OOA-S z dŧvodu minulých autorizací architektŧ pro interiérovou tvorbu stále na svých internetových stránkách obsahuje 34

§ 11 odst. 3 AZ Blíţe viz PLOS, Jiří. Krátký obecný komentář k problematice kalkulace honorářŧ. Česká komora architektů [online]. 21.12.2009, datum aktualizace: 12.2.2010 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z: . 36 Zákon ĉ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektŧ a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrŧ a technikŧ ĉinných ve výstavbě. 35

16

správu této profese. Ani interiérová architektura ani interiérový architekt proto dnes nejsou legální pojmy. Architekti zabývající se návrhy interiérŧ se sdruţují v Asociaci interiérových architektŧ se sídlem v Praze nebo v Asociaci interiérové tvorby se sídlem v Brně. Interiér mŧţeme zjednodušeně popsat jako prostor omezený stěnami, podlahou a stropem. Pod interiérovou tvorbu mŧţeme zařadit návrhy interiérŧ pokoje, bytu, domu, galerie aj. ve formě výtvarné studie a jejího tvŧrĉího řešení rozmístění nábytku vĉetně uţití vhodné výmalby, tapet, doplňkŧ, ve formě trojrozměrného modelu, poĉítaĉové vizualizace ĉi formě projektové dokumentace. Pokud si budu chtít namalovat axonometrický pohled do veřejně přístupného interiéru, bude se jednat o rozmnoţeninu díla. Pokud bych si namalovala axonometrický návrh na základě mé představivosti, jednalo by se o dílo nové. AZ podává ve svém § 2 odst. 1 demonstrativní výĉet autorských děl. Pod autorskoprávní ochranu lze zařadit i díla interiérové architektury při splnění pojmových znakŧ díla. Podle mého názoru bude velmi sloţité i u interiérové architektury urĉit, zda se jednalo o tvŧrĉí duševní ĉinnost autora. Nelze sem zařadit například plastová okna a jakékoli jiné technicky vytvořené objekty interiéru, které pozbývají tvŧrĉí ĉinnost autora, jsou pouze technické povahy. Lze sem ale zařadit objekty (jako například parapet), které mohou být vytvořeny tvŧrĉí duševní ĉinností autora. Koupelna jako uţitný prostor se zpravidla staví odděleně od ostatních ĉástí obytného prostoru. Pokud ale autor interiéru navrhne tuto koupelnu v loţnici, bude se jednat pouze o zpracování námětu díla? Námětem díla se zpravidla rozumí námět historický, námět z mytologie, námět o lásce, smrti, štěstí aj. Námětem mŧţe být ale i uvedená situace. To, jakým zpŧsobem k námětu přistoupí a jak moc bude přístup kreativní teprve poslouţí k závěru o tom, zda se jednalo o tvŧrĉí duševní ĉinnost autora. Tak jako v případě architektonického díla mŧţe být autorem návrhu interiéru jakákoli fyzická osoba. Realizací návrhu ale nesmí dojít k stavebním úpravám pro změny v uţívání ĉásti stavby, kterými se nezasahuje do nosné konstrukce stavby, jinak by bylo třeba ohlášení ve smyslu § 104 odst. 2 n) stavebního zákona.37 K ohlášení se totiţ připojuje projektová dokumentace, kterou mŧţe vypracovat pouze autorizovaný architekt, autorizovaný inţenýr. Podle § 159 odst. 3 SZ ji mŧţe ale rovněţ vypracovat osoba s vysokoškolským vzděláním bez autorizace ĈKA a třemi roky praxe v projektování. Jinými slovy, architektonické dílo interiérové architektury mŧţe vytvořit jakákoli fyzická osoba v případě, ţe se realizací nezasáhne do nosných konstrukcí stavby ve smyslu § 103 odst. 1 h) SZ. 37

Zákon ĉ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „SZ“).

17

Rovněţ v případě stavebního povolení je třeba předloţit projektovou dokumentaci, kterou mŧţe zpracovat pouze autorizovaný architekt, autorizovaný inţenýr. Ve smyslu zákona ĉ. 360/1992 Sb.38 nemŧţe předloţit projektovou dokumentaci interiéru staveb autorizovaný inţenýr. Je třeba si především uvědomit, ţe i návrh díla interiérové architektury je chráněn autorským právem a autor má právo na nedotknutelnost svého díla dle § 11 odst. 3 AZ. Vila Tugendhat od architekta Miese van der Rohe je světově známá a proslulá především svým propojením interiéru s exteriérem. Interiér této vily tvoří jeden harmonický celek v souladu s přírodou. Mies van der Rohe tvrdil, ţe interiérová architektura dokáţe ţít bez obrazŧ. Zámoţná majitelka této vily ale milovala výtvarný směr impresionismus. Pan architekt Mies van der Rohe jednou za ĉas jezdil kontrolovat své dílo, slovy AZ jezdil vykonávat autorský dohled nad tím, jestli není sniţována umělecká hodnota jeho díla.39 Autorský dohled je moţný i po provedení stavebních úprav. Před jeho ohlášenou návštěvou proto majitelka vţdy obraz ze stěny schovala, protoţe by se panu architektovi do interiéru nehodil. Obrazy neměly být dle jeho návrhu díla interiérové architektury souĉástí vily, souĉástí vily měla být příroda. Pokud by bylo pouţito autorské právo, pan architekt by urĉitě neuspěl, ale jeho váţenost byla natolik výsostná, ţe negovala význam díla dle dnešního § 2 odst. 1 AZ. Trochu jsem odboĉila od tématu, ale nechtěla jsem si nechat tuto historku pro sebe. Neměla by se přeceňovat osobnostní práva autora na úkor vlastníka věci. Proto nemusela majitelka obraz schovávat. Krajský soud v Plzni se zabýval zásahem do interiéru.40 Architektka se negatorní ţalobou domáhala po spoleĉnosti Thermal – F, a.s., aby se zdrţela jakýchkoli zásahŧ do díla interiérové architektury. Hotel Thermal v Karlových Varech bez svolení architektky podle § 11 odst. 3 AZ provedl práce v interiéru. Došlo k rekonstrukci 12.-15. patra hotelu vĉetně chodeb, celkem 13 pokojŧ bylo zařízeno novým nábytkem, došlo k výměně zařízení v sociálních místnostech, nevhodnému propojování pokojŧ. Dle ţalobkyně tím došlo k znehodnocení interiéru. Krajský soud v Plzni ţalobě vyhověl. Odvolací Vrchní soud v Praze41 ale rozsudek zrušil, neboť ţalobní petit byl nepřesný a neurĉitý. Navíc se soud 1. stupně nevypořádal s tím, zda nebezpeĉí zásahu do chráněných zájmŧ architektky nyní hrozí nebo bude hrozit.

38

Zákon ĉ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektŧ a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrŧ a technikŧ ĉinných ve výstavbě. 39 § 11 odst. 3 AZ 40 Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. května 2002, sp. z. 19 C 101/2000. 41 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. prosince 2003, sp. z. 3 C 25/2002 - 221.

18

3. 3 Urbanistické dílo Urbanismu se ĉasto mezi architekty říká stavba měst. Pod urbanismem si lze představit prostorové tvoření uzavřené (nádvoří) a otevřené (ulice, náměstí, kolonády aj.). Urbanistické dílo je zmíněno, tak jako dílo architektonické, v demonstrativním výĉtu § 2 odst. 1 AZ. Urbanistickým dílem42 mŧţe být územní studie, dříve urbanistické studie a územněplánovací dokumentace. Územní studie ověřuje moţnosti a podmínky změn v území. Územní studii a územněplánovací dokumentaci mŧţe vytvořit pouze architekt autorizovaný v oboru architektura a územní plánování a autorizovaný inţenýr v rozsahu oboru nebo specializace, v jakém mu byla poskytnuta autorizace.43 Návrh (náĉrt, nákres) územní studie i územněplánovací dokumentace ale mŧţe být navrţen jakoukoli fyzickou osobou. Územní studii pořizuje dle § 6 odst. 2 SZ obecní úřad. Územní studie a územně analytické podklady jsou dle § 25 SZ souĉástí územněplánovacích podkladŧ, které slouţí jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje a územněplánovací dokumentace. Územněplánovací dokumentace se dle SZ dělí na zásady územního rozvoje, územní plán a regulaĉní plán. Zásady územního rozvoje se vydávají pro celé území kraje formou opatření obecné povahy, územní plán se vydává pro celé území obce, popř. celé území hlavního města Prahy formou opatření obecné povahy a regulaĉní plán se rovněţ pořizuje formou opatření obecné povahy. Podle § 3 a) AZ se ochrana podle práva autorského ve veřejném zájmu nevztahuje na opatření obecné povahy. Podle názoru JUDr. Pavla Kumprechta: „zpracování urbanistické studie není slovy autorského zákona žádným jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti jejího autora (viz § 2 odst. 1 první věta autorského zákona), a proto ani nemůže požívat ochrany autorského práva. Urbanistická studie je zkrátka a dobře úředním dílem.“44 S tímto názorem se neztotoţňuji. Autorské právo se vztahuje jak na dílo dokonĉené, tak na jeho jednotlivé vývojové ĉásti a fáze. Územní studie je vývojovou ĉástí dokonĉeného díla, územněplánovací dokumentace. Návrh územní studie řeší vyuţití území prostřednictvím tvŧrĉího architektonického plánování, které je spjato s osobou autora. To, zda je urĉitá územní studie vytvořena tvŧrĉí ĉinností autora, je otázkou mimoprávní. „Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.“45 Návrh územní studie nebo územní studie je jako dílo dle AZ tedy chráněna od okamţiku, kdy byla nakreslena na papír ĉi je jinak 42

Touto problematikou se také zabýval Krajský soud v Hradci Králové: Rozsudek ze dne 11. října 2002, sp. zn. 16 C 57/99 – 269. 43 § 4 odst. 2 a § 17; § 5 a § 18 zákona ĉ. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. 44 KUMPRECHT, Pavel. Stavební zákon v teorii a praxi. Stavitel [online]. 18.6.2003 [cit. 2011-22-03]. Dostupné z: . 45 § 9 odst. 1 AZ

19

objektivně vnímatelná. Je tedy pouze pravdou, ţe územněplánovací dokumentace v té ĉásti vydané opatřením obecné povahy nebude podléhat autorskoprávní ochraně z dŧvodu veřejného zájmu, bude se jednat o dílo úřední. V případě, ţe by autor dílo neodevzdal zadavateli, autorskoprávní ochrana je plně zachována. Je zachována i v té ĉásti díla, které není vydáno opatřením obecné povahy. Podle platné úpravy AZ autorské právo k dílu nevzniká aţ v době, kdy bylo zveřejněno. Vzhledem k tomu, ţe územní studie je souĉástí územněplánovací dokumentace, platí pro ni výše uvedené. Aby architektonické, urbanistické a dílo interiérové architektury bylo dílem chráněným podle AZ, musí splňovat pojmové znaky díla. 3. 4 Pojmové znaky architektonického včetně urbanistického díla Jak je § 44 odst. 1 ObchZ generální klauzulí nekalé soutěţe, tak je takovou generální klauzulí v AZ § 2 odst. 1. Slovní spojení „pojmové znaky díla“ není v AZ obsaţeno, ale právní nauka se bez něho neobejde. Aby se jednalo o dílo chráněné AZ, musí být dle prof. Telce kumulativně splněny tyto „znaky: 1) Výsledek tvůrčí činnosti autora (fyzické osoby) 2) Jedinečnost díla jako výsledek tvůrčí činnosti 3) Povahová vlastnost díla být objektivně vnímáno jako výsledek (i součást) tvůrčí kategorie umění, a v něm zvlášť umění literárního, anebo tvůrčí kategorie vědy 4) Vyjádření v jakékoli smysly vnímatelné (objektivně sdělitelné neboli jinými osobami seznatelné) podobě (v tzv. vnější formě)“46 3. 4. 1 Výsledek tvůrčí činnosti autora (fyzické osoby) Někteří chápou architekturu jako umělecké dílo, jiní tvrdí, ţe architektura má zpravidla slouţit k uţívání (kupříkladu bydlení) a ne pro svou estetickou záleţitost. Ne všechny práce architekta jsou ale ryze tvŧrĉí duševní povahy. Rýsování a technické specifikace v projektové dokumentaci zcela urĉitě nejsou tvŧrĉí duševní povahy. AZ neobsahuje vysvětlení pojmu tvŧrĉí ĉinnost, není jevem právním. 20. století v architektuře mŧţeme charakterizovat jako vzestup pouţívání nových materiálŧ jako ţelezobetonu a dalších. Rysem 21. století se stává digitální architektura. Pouţívají se sofistikované programy, jako CAD nebo parametrické navrhování. Parametrické navrhování dává architektovi šanci snáze postavit stavbu i takových forem, u kterých si s CADem nevystaĉí. K výsledku tvŧrĉí ĉinnosti mŧţe dojít autor sám

46

TELEC, I., TŦMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 16-22.

20

svépomocí, pomocí mechanické ĉinnosti, ale rovněţ pomocí výše uvedených prací na poĉítaĉi. Pořád se bude jednat o tvŧrĉí ĉinnost autora. Je bezvýznamné, jak byla tvŧrĉí ĉinnost vykonána.47 Oponenti budou namítat, ţe technické přístroje omezují tvŧrĉí představivost. Architekt Vlado Milunić je ţivým dŧkazem toho, ţe poĉítaĉe naopak pomohou autorovi vloţit své představy do architektonického díla.48 Ĉlánkem 15 odst. 2 LZPS je zaruĉena svoboda umělecké tvorby. Architekt je přesto oproti např. uměleckému malíři ĉi jinému umělci velmi omezen ve svém tvŧrĉím světě. Umělecký malíř si mŧţe namalovat cokoli, aniţ by někdo přišel a řekl, ţe například nemŧţe malovat smrt, radost atd. Tím samozřejmě nechci říct, ţe umělcova svoboda je bezbřehá, oproti architektovi však znaĉně větší. Jedním z rozdílŧ, proĉ se architektura odlišuje od malířského umění je to, ţe architektura je objektivní umění. Je třeba tvořit tak, aby daná věc měla funkci, ne aby se jen líbila. Mottem funkcionalismu bylo: „forma následuje funkci“. Druhým z rozdílŧ je ten, ţe architekt zpravidla nevytváří svá díla takzvaně do šuplíku, ale na přání klienta, je omezen jeho přáním. Takovou výjimkou z pravidla byl architekt Mies van der Rohe. S touto svou vášní se svěřil při jednom z mála rozhovorŧ (v Londýně roku 1959), které poskytoval.49 Třetím z rozdílŧ je svázanost s polohou budoucí stavby. Autor musí poĉítat s nadmořskou výškou, srázovitostí terénu, podnebními podmínkami, zástavbou atd. Měl by dospět k souladu s krajinou. Krajinou se nemyslí pouze krajina přírodní, ale i kulturní, která vznikla ĉinností osoby přetvořením krajiny přírodní. Takto krajinu chápe rovněţ Evropská úmluva o krajině50, která je závazná pro Ĉeskou republiku. Je třeba chránit i krajinný ráz přírody dle zákona ĉ. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podle § 12 odst. 3 téhoţ zákona je k umísťování staveb, které by změnily tento krajinný ráz, souhlas orgánu ochrany přírody. Ke sporu mezi orgány ochrany přírody a architekty rovněţ dochází při umísťování staveb nebo změn staveb v zvláště chráněných územích. Ĉasto se nejedná o odborníky v oblasti architektury, ale pouze v oblasti na ochranu přírody, i kdyţ ĈKA vydává autorizaci i pro specializaci projektování územních systémŧ ekologické stability. Tito lidé mohou vykonávat funkce i na úseku ochrany přírody a krajiny.

47

Blíţe viz Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2009, sp. zn. 30 Cdo 4924/2007. Nemám zde však na mysli jeho proslule známý Tanĉící dŧm v Praze, neboť ten byl ještě navrhován „ruĉně“. 49 Blíţe viz PUENTE, Moisés. Rozhovory s Miesem van der Rohe. Přeloţila Petra Ocelková. Zlín : Nakladatelství ARCHA, 2010. s. 23. 50 ETS 176 - European Landscape Convention platná od 1.3.2004 48

21

Posledním dŧleţitým rozdílem je omezení předpisy veřejného práva.51 Omezením autorského práva veřejnoprávními předpisy nedochází k porušování autorského práva. Je vhodné,

aby

byla

architektura

chráněna

státem

prostřednictvím

legislativy.

Z

veřejnoprávního pohledu je architektura chráněna orgány památkové péĉe. Pokud orgány památkové péĉe neprojeví souhlas s architektonickým návrhem, není moţné vydat stavební povolení. Jedná se o závazné stanovisko. Orgány památkové péĉe ale ĉasto docházelo k subjektivním hodnocením návrhu, proto se zaĉaly alespoň v Praze zřizovat sbory sloţené i z odborníkŧ z oboru architektury.52 Obsahovým prvkem tvŧrĉí ĉinnosti je pŧvodnost díla, někdy uţíváno pojmu originalita. Správné vymezení tohoto pojmu má význam v odlišení originálního díla od plagiátu. Autorský zákon tento pojem nevykládá, pouţívá se doktrinálního výkladu a to nejen v Ĉeské republice. Klasická francouzská teorie a především francouzská jurisprudence, v níţ se Cour de cassation vyjádřil v tom, ţe dílo, aby bylo originální, nese známku osobnosti svého autora a propŧjĉuje dílu specifické vlastnosti. Francouzské soudy také někdy hovoří o „pečeti osobnosti autora“53. Dále někteří teoretici dělí originalitu na absolutní a relativní. Absolutně originální je dílo, které vŧbec neĉerpá z ţádného jiţ existujícího díla, oproti tomu relativně originální je takové dílo, které si pŧjĉuje formální prvky z díla jiţ existujícího.54 S originalitou díla se ĉastěji setkáváme u díla výtvarného. Tento pojem zaĉal hrát ve výtvarném umění roli aţ v době, kdy nebyl autor příliš ovlivňován mecenášem. A to nejen finanĉně, ale rovněţ náměty díla. Z finanĉních dŧvodŧ proto ĉasto za autora díla obraz vytvořili jeho ţáci a prodávali jako dílo uĉitele. Ĉasté problémy s urĉením originality díla vs. plagiátu dochází u známého nizozemského malíře Rembrandta. Jak uţ jsem jednou uvedla, ĉasto se jeden pojem vykládá dvěma rŧznými obory rŧzně. Architekti pojem originalita pouţívají úplně v jiném kontextu. Z architektonického hlediska se jedná o intenci za jakékoli situace šokovat. Šokovat za kaţdou cenu a s promyšleným úmyslem urĉitě nepřináší ovoce. Mnoho architektŧ se proto raději přiklání k architektuře experimentální neţ originální. AZ nechrání tvŧrĉí duševní ĉinnost samou, ale aţ její urĉitý výsledek. Vzhledem k výše uvedenému, ne kaţdý výsledek ĉinnosti autora (architekta) je chráněn autorským zákonem.

51

I sám autorský zákon obsahuje veřejnoprávní normy. Pro tuto práci jsou významné tyto veřejnoprávní normy: § 11 odst. 4, 5, §§ 95-104 AZ. 52 KŘÍŢ, Jan; LENGHARTOVÁ, Hana. Architektonická díla jakoţto zvláštní druh děl výtvarných. In Kříţ, Jan a kol. Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 21. 53 STERLING, J.A.L. World copyright law. 3. vydání. London : Sweet & Maxwell, 2008. s. 338. 54 STERLING, J.A.L. World copyright law. 3. vydání. London : Sweet & Maxwell, 2008. s. 340.

22

3. 4. 2 Jedinečnost díla jako výsledek tvůrčí činnosti Jedineĉnost díla je oproti tvŧrĉí ĉinnosti autora chápána jako kvantitativní kritérium, jako objem vynaloţené tvŧrĉí individuality. Tvŧrĉí individualita není ani v našem AZ ani v německém Urheberrechtsgesetz55 výslovně obsaţena, byla dovozována výkladem a v UrhG velmi zdařile soudní praxí. Individualita je spjatá s osobností autora a tudíţ nenahraditelná. To znamená, ţe nikdo jiný by to takto stejně nevytvořil. Mohl by to vytvořit velmi podobně, ale to uţ by se zpravidla jednalo o plagiát. V dnešní době s ohledem na parametrické navrhování se od individuality uţ odhlíţí. Je třeba zkoumat pojem novost díla. Záleţí, zda dílo je nové pro kaţdého (novost objektivní) nebo nové pro nás samotné (novost subjektivní), aĉkoli bylo dříve vytvořeno někým jiným. U vynálezŧ se nejedná o novost objektivní, neboť „k naprosto stejným výsledkům mohou dospět i různé subjekty zcela nezávisle na sobě.“56 To se stát u architektonických děl nemŧţe právě pro autorovu individualitu. 3. 4. 3 Povahová vlastnost díla být objektivně vnímáno jako výsledek (i součást) tvůrčí kategorie umění, a v něm zvlášť umění literárního, anebo tvůrčí kategorie vědy „Pokud se vůbec má jednat o autorské dílo, je nutné předpokládat alespoň určitou minimální hodnotu i rozsah vyjádření tvůrčí myšlenky.“57 Mluvíme o povahové vlastnosti díla, která je vnímána osobou autora i okolím. Architektonické dílo vyvolává emoce, někomu se líbit mŧţe, jinému se líbit nemusí. Ĉlověk nemŧţe konstatovat, zda je dílo pěkné nebo škaredé, ale zda se mu líbí ĉi ne. Zda se mi něco líbí nebo ne je mŧj subjektivní pocit. Někomu se mohou líbit obrazy známého malíře El Greca (mimo jiné byl i architektem), na jiného pŧsobí příliš negativně. Podobným příkladem mŧţe být výtvarná tvorba Egona Schieleho. Na většinu lidí pŧsobí toto dílo depresivně a ponuře. Mně se ale jeho tvorba líbí ne proto, co znázorňuje, zdali je to znázornění pěkné. Pro mě je totiţ dŧleţité, jakým zpŧsobem to zobrazuje. Všímám si tahŧ štětcem, uţití barevné škály, pouţití expresivních linií. I negativní umění, depresivní a ošklivé

umění

by

mělo

být

autorskoprávně

chráněno.

Autorskoprávní

ochrana

architektonických děl se vztahuje i na díla škaredá, například továrny (při splnění ostatních pojmových znakŧ díla). Umění a architektura mají vzbuzovat emoce více neţ jiné obory. Kaţdý se shodne na tom, ţe obrazy El Greca i Egona Schieleho mají alespoň minimální 55

Bundesgesetz über das Urheberrecht an Werken der Literatur und der Kunst und über verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz), StF BGBl Nr. 111/1936 (dále jen „UrhG“). 56 KŘÍŢ, Jan; LENGHARTOVÁ, Hana. Architektonická díla jakoţto zvláštní druh děl výtvarných. In Kříţ, Jan a kol. Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 12. 57 LUBY, Štefan. Autorské právo. Bratislava : Vydavateľstvo Slovenskej akademie vied. 1962. s. 34.

23

hodnotu i rozsah vyjádření tvŧrĉí myšlenky. Hodnota díla ale není pojmovým znakem díla a bude o ní pojednáno v jiné kapitole. 3. 4. 4 Vyjádření v jakékoli smysly vnímatelné (objektivně sdělitelné neboli jinými osobami seznatelné) podobě (v tzv. vnější formě) Předtím neţ autor budoucího díla něco navrhne, stojí za tím dlouhá cesta. Samotný nápad díla nepřichází okamţitě a většinou ne v momentě, kdy to potřebujeme. Je třeba si uvědomit, ţe AZ chrání imateriální duševní tvŧrĉí ĉinnost, tedy nehmotný substrát, který je zaznamenán na hmotném nosiĉi. Samotná realizace nápadu díla vloţením na papír jiţ není příliš sloţitá. Tento nápad však nemusím vloţit ani na papír ani nevyrobím posléze ţádný model. Setkám se ale s kolegou a celý nápad mu podrobně vyloţím. Dokonce to mŧţe vypadat i tak, ţe mu řeknu, ať si něco představuje. Ţe je na pláţi, tam vidí mnou v hlavě vymyšlený vysněný dŧm urĉitých tvarŧ, podrobně mu budu vyprávět bliţší specifikace. Kolega bude mít poté ĉas, a proto nemešká a mŧj nápad vloţí na papír. Dle ĉeského autorského zákona bude autorem ten, jehoţ dílo je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Má se tím na mysli podoba vnímatelná smysly ĉlověka, nikoliv zvířete. K zhmatatelnění díla došlo mým vyprávěním a autorem tohoto vyprávění jsem já. Mŧj kolega je autorem odvozeného díla dle § 2 odst. 4 AZ, bez mého vyprávění by k vytvoření jeho díla nedošlo. Odvozená díla jsou taková, kde námět je spoleĉný, ale zpracování jiné. Jsou závislá na pŧvodním díle, bez nich by nevznikla. Proto se odvozeným dílŧm někdy říká „díla druhé ruky (oeuvres de seconde main)“.58 I toto odvozené dílo musí být jedineĉné a splňovat pojmové znaky díla. Mŧj fantazijní duševní koncept díla mŧţe být tedy ztvárněn nejen výtvarně, ale i slovesně řeĉí. Někdo si mŧţe klást otázku, zda se stali spoluautory. Podle mého názoru se spoluautory nestali, neboť dílo nevzniklo jejich spoleĉnou tvorbou podřízenou jednotící myšlence.59 Autorské právo je specifické tím, ţe jako právo k nehmotným statkŧm je nezávislé na hmotném substrátu. To znamená, ţe objektivní vnímatelnost mŧţe být i chvilková. Návrh architektonického díla mŧţe být ztvárněn rovněţ formou sochy, nikoliv formou výtvarného umění. Dokonce se tyto návrhy někdy ztvárňují mnohem lépe tímto zpŧsobem (např. modelářskou hlínou, pomocí dřevěných kostek), neţ formou výtvarného umění. V tomto případě se bude jednat o originál, nikoliv o dílo odvozené. To, ţe socha vypadá jako stavba, neznamená, ţe se vţdy musí jednat o sochu. Mŧţe se jednat o originál 58

KNAP, Karel. Smluvní vztahy v právu autorském. Praha : Orbis Praha, 1967. s. 109; TELEC, I., TŦMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 49. 59 Blíţe viz Rozsudek Vrchního zemského soudu v Düsseldorfu ze dne 21.10.2003, 20 U 170/02 (Beuys-Kopf). Právní rozhledy. 2005, ĉ. 15. s. 570.

24

vedoucí k postavení stavby, k jehoţ vzniku nebyly třeba ţádné výtvarné návrhy. Byla by to tedy první objektivně vnímatelná podoba díla, díla nedokonĉeného. A to, ţe stavba vypadá jako socha také neznamená, ţe se jedná o sochu, např. le Corbusierova Unité d'habitation, která vypadá jako velmi zdařilá socha. Nemyslím si, ţe by bylo horší udělat projektovou dokumentaci ze sochy neţ z výtvarné skicy, spíše naopak. Z tohoto dŧvodu si myslím, ţe není vhodné podřazovat architektonická díla pod díla výtvarná. Samozřejmě to ale nemá význam na to, zda jsou architektonická díla chráněna. Podle mého názoru se architektonické dílo stává dílem architektonickým ve chvíli, kdy je moţné předpokládat, ţe by bylo moţno dojít k dokonĉení díla, rozmnoţení stavbou. Pokud si ĉlověk odpoví, ţe to nejde, pak se nebude jednat o dílo architektonické, ale například o dílo slovesné nebo o dílo sochařského umění. K urĉení, zda se jedná o autorské dílo, se pouţívá Test pojmových znakŧ literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla. Pro vyslovení právního závěru bude třeba zjistit skutkové okolnosti a pořídit odborné posouzení mimoprávních otázek.60 Lze ho především uţít v soudní praxi. 3. 5 Autorství a spoluautorství Autorským právem je chráněna pouze fyzická osoba bez ohledu na zpŧsobilost k právním úkonŧm.61 Autorem architektonického díla (např. výtvarné skicy) tak mŧţe být i pětileté dítě nebo osoba zbavena zpŧsobilosti k právním úkonŧm. Architektonické dílo nemusí být vytvořeno architektem autorizovaným ĈKA podle zákona ĉ. 360/1992 Sb.,62 ale jakoukoli fyzickou osobou. Autorem architektonického díla dle autorského zákona mŧţe být i stavební inţenýr. Podle téhoţ zákona však autorizovaní inţenýři nesmějí vypracovávat projektovou dokumentaci staveb architektonicky nebo urbanisticky významných. Jak uţ bylo řeĉeno výše, aby se jednalo o architektonické dílo, musí splňovat minimální standart autorského zákona. Musí být vytvořeno tvŧrĉí duševní ĉinností autora a být objektivně vnímatelné smysly. Jinými slovy, architektonické dílo mŧţe vytvořit kaţdá fyzická osoba bez ohledu na své vzdělání a profesní předpoklady, popř. talent.

60

TELEC, I. Test pojmových znakŧ literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla. In Štenglová, I. (ed). Pocta Miloši Tomsovi k 80. Narozeninám. Plzeň : Aleš Ĉeněk, 2006. s. 392-398. 61 Mám na mysli návrh architektonického díla s odhlédnutím k předkládání projektové dokumentace. 62 Zákon ĉ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektŧ a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrŧ a technikŧ ĉinných ve výstavbě.

25

Zákon ĉ. 360/1992 Sb.63 umoţňuje přiznat ve zdŧvodněných případech autorizaci i osobám, které nesplnily poţadavek na vzdělání, ale vyvíjejí úspěšnou odbornou ĉinnost. Zákonodárce tím chtěl říct, ţe pro výkon tohoto povolání není třeba vzdělání, ale tvŧrĉí poĉiny a úspěšná (zpravidla mnohaletá) ĉinnost v oboru. Známým autorizovaným architektem bez poţadovaného patřiĉného vzdělání je Zdeněk Daniel. Známý architekt Le Corbusier rovněţ nebyl vzděláním architekt, ale jeho realizace jsou celosvětově známé a uznávané. Le Corbusier říkával: „Jsem samouk a jsem zvědavý. Nemám žádnou školu, nemusel jsem se tudíž pracně odnaučovat to, co bych se v ní učil. Nechci se míchat mezi akademiky, neboť člověk nesmí myslet akademicky. Jedinou mou školou je neustálé pozorování přírody a věcí kolem nás.“64 Dále se ĉasto u laické veřejnosti mylně povaţuje za architektonické dílo jakákoli práce architekta. Ne kaţdá práce autorizovaného architekta je ale tvŧrĉí duševní ĉinností. V SRN v Bavorsku se Ústavní soud zabýval zajímavým případem, kdy architekti nechtěli, aby stavební inţenýři předkládali jakoukoli projektovou dokumentaci ke stavebnímu řízení. Ústavní soud dospěl k závěru, ţe není moţné, aby stavební inţenýři nemohli předkládat projektovou dokumentaci a postavil je na roveň architektŧm.65 K tomu je třeba upozornit, ţe v SRN mají naše dvě profese architekta a stavebního inţenýra sjednoceny do profese jedné, a to architekta. Stavební inţenýr, jak jsem ho zde uvedla, je ten, kdo provádí stavbu, něco jako stavební fyzik nebo statik.66 Výsostné postavení v předkládání projektové dokumentace mají na Kypru pouze architekti.67 Z pohledu autorského práva v architektuře se mŧţe jevit problematická situace, kdy vstupuje do projektové dokumentace nebo do dalších ĉástí realizace architektonického díla více osob. V poslední době je v architektuře oproti letŧm minulým velmi ĉasté spoluautorství. Na velkých zakázkách zpravidla pracuje tým architektŧ. Proto je vhodné rozlišit pojmy spoluautor a kolektivní dílo. Nejprve se zaměřím na spoluautory. Spoluautorem je ten, kdo dílo vytvořil. Není rozhodující, jak je spolupráce autorŧ nazývána jimi samotnými. Spoluautorem není ten, kdo dal k vytvoření díla pouze podnět. Právo k dílu přísluší všem spoluautorŧm spoleĉně a nerozdílně, rovněţ z právních úkonŧ jsou povinni a oprávněni všichni spoleĉně a nerozdílně. Problémy mohou nastat a nastávají při udělování svolení k 63

Zákon ĉ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektŧ a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrŧ a technikŧ ĉinných ve výstavbě. 64 VOLF, Petr. Reflex – Tematická příloha věnovaná Le Corbusierovi. 22.9.2005. ĉ. 38. 65 Blíţe viz KŘEĈEK, Pavel. Pozemní stavby, architektura. In Stavebnictví. [online]. 12 2009 [cit. 2011-02-24]. Ĉ. 11-12. Dostupné z: . 66 SAPÁK, Jan. Fáze projektové ĉinnosti architekta a autorské právo. In Praţanová, M. (redakce). Autorská práva v architektuře. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2009. s. 17. 67 Tamtéţ

26

jakékoli změně nebo zásahu do díla. § 8 odst. 4 AZ stanoví jednomyslné hlasování spoluautorŧ při nakládání díla. V případě nakládání díla mŧţe na návrh autora nebo autorŧ, kterým je bráněno jiným autorem nebo autory o nakládání, rozhodnout o nahrazení chybějícího projevu vŧle soud. Od spoluautorských děl dle § 8 AZ je třeba odlišovat díla kolektivní podle § 59 AZ. Hlavní rozdíl spoĉívá v tom, ţe u kolektivních děl příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného uţití. Na díla vytvořená na objednávku a díla soutěţní dle § 61 AZ zákon vytváří fikci, kolektivní díla jsou v těchto dvou případech povaţována za díla zaměstnanecká. Podle § 59 odst. 2 se § 61 AZ na tato díla nevztahuje. Dalším rozdílem je to, ţe dílo je vytvářeno pod stálým vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem. Kolektivní dílo bylo předmětem sporu v judikátu týkající se Justiĉního areálu.68

68

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28.12.2009, ĉ.j. 23 C 13/2008-321.

27

4 OCHRANA ARCHITEKTONICKÉHO VČ. URBANISTICKÉHO DÍLA Aĉkoliv patří architektura k jedněm z nejstarších umění, doĉkala se své autorskoprávní ochrany docela pozdě. Nejprve byly chráněny jen plány a řadily se pod díla literární. Poté se plány zaĉaly řadit pod díla výtvarná a nakonec bylo chráněno dílo architektonické. Španělský zákon z roku 1879 chránil architektonické modely. Poprvé se architektonické dílo doĉkává ochrany v roce 1883 v mexickém autorském zákoně. Do té doby se tvrdilo, ţe architektonická díla nejsou umělecké, ale technické povahy s ĉistě uţitkovou funkcí.69 Architektonická díla se stala souĉástí Bernské úmluvy v roce 1896 a to v ĉl. 2. Některé státy však poskytly ochranu architektonickým dílŧm aţ znaĉně pozdě. V Maroku zaĉala být tato díla chráněna aţ v roce 1955.70 V USA dokonce aţ v roce 1990. V první autorskoprávní úpravě na našem území v císařském patentu z 19. 10. 1846 nebyla architektonická díla zmíněna vŧbec.71 Poté byly chráněny plány a návrhy pro architektonické práce v § 4 odst. 6 zákona z roku 1895, o právu pŧvodském k dílŧm literárním, uměleckým a fotografickým. Tyto plány a návrhy se řadily pod díla výtvarná. Tímto zákonem nebyla chráněna díla umění stavitelského. Díla umění stavitelského zaĉala být chráněna aţ od roku 1926, kdy 24. listopadu vstoupil v platnost zákon ĉ. 218/1926 Sb.72 Na rozdíl od prŧmyslových práv duševního vlastnictví vzniká právo autorské k architektonickému nebo urbanistickému dílu okamţikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.73 Tuto dobu je však někdy sloţité prokázat, neboť někteří architekti pracují samostatně. Autorskoprávní ochrana se vztahuje na nehmotný výsledek tvŧrĉí ĉinnosti autora, nikoli na hmotný substrát, jakým je vyjádřen. Chráněn ale není kaţdý nehmotný výsledek tvŧrĉí ĉinnosti autora jako námět architektonického díla sám o sobě, myšlenka.74 Autorský zákon chrání jak nevýznamné stavby, tak významné stavby, a to rovnocenně. Významnější stavba nemá větší ochranu. Podle § 2 odst. 1 AZ je dílo chráněno „bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam“.

69

HERMANN OTAVSKÝ, Karel. O autorskoprávní ochraně děl architektonických. Právník. Praha : Právnická jednota v Praze, 1909, roĉ. 48. s. 8-9. 70 LUBY, Štefan. Autorské právo. Bratislava : Vydavateľstvo Slovenskej akademie vied. 1962. s. 223. 71 HERMANN OTAVSKÝ, Karel. O autorskoprávní ochraně děl architektonických. Právník. Praha : Právnická jednota v Praze, 1909, roĉ. 48. s. 8. 72 Zákon ĉ. 218/1926 Sb., o pŧvodském právu k dílŧm literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském). 73 § 9 odst. 1 AZ 74 § 2 odst. 6 AZ

28

Myslím si, ţe porušování autorského práva úzce souvisí s vyspělostí země, s respektováním kulturního dědictví a jeho hodnot, nízkým právním povědomím, neznalostí autorského práva. Nyní se budu blíţe zabývat právní ochranou ústavněprávní, obĉanskoprávní a trestněprávní. Jen pro úplnost dodávám, ţe správněprávní ochrana je upravena přímo autorským zákonem v §§ 105a-105c. 4. 1 Ústavněprávní ochrana architektonického díla Architektura je chráněna jako kulturní a duchovní bohatství přímo v Preambuli Ústavy Ĉeské republiky: „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku…odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství…“75 Autorské právo podléhá ústavněprávní ochraně podle ĉl. 34 odst. 1 LZPS: „práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.“ Tato práva vyţadují respekt a ochranu.76 Jsou zaruĉena i cizincŧm, kteří by v ĈR vytvořili architektonické dílo, neboť ustanovení ĉl. 34 odst. 1 LZPS neobsahuje slovo obĉan.77 Aby byla chráněna, nemusí být zvláštně upravena zákonem, neboť nejsou obsaţena v omezující klauzuli ĉl. 41 LZPS. O ĉl. 11 LZPS bude pojednáno v kapitole „Právo autora díla a právo vlastníka věci“. 4. 2 Občanskoprávní ochrana architektonického díla Pokud dojde k porušení práva autora architektonického nebo urbanistického díla, mŧţe se nejprve dohodnout se škŧdcem a finanĉně vypořádat. Jestliţe se nedohodnou a nedojde k nápravě, má autor moţnost nejprve spor řešit před rozhodcem nebo prostřednictvím mediace. V ĈR neexistuje speciální rozhodĉí soud pro spory autorského práva. V ĈR mnoho sporŧ konĉí mimosoudní dohodou. Pokud se však jiţ schyluje k soudnímu sporu, skonĉí ĉasto ještě před zapoĉetím smírem, zpravidla ze strachu architektŧ ze soudních tahanic. Také proto, ţe porušování autorského práva v architektuře se špatně prokazuje. Příkladem mimosoudního sporu mŧţe být spor architekta kostela v Hustopeĉích proti místnímu faráři,78 který chtěl vyuţít fotovoltaiku na střeše kostela. Proti tomu se ohradil architekt zřejmě v souvislosti s § 11 odst. 3 AZ. Spor nakonec vyřešilo Brněnské biskupství ve prospěch architekta.

75

Ústavní zákon ĈNR ĉ. 1/1993 Sb., Ústava Ĉeské republiky, ve znění pozdějších předpisŧ. Tato ochrana spadá pod Hospodářská, sociální a kulturní práva, tedy do druhé generace lidských práv, jak je v roce 1979 vymezil ĉeský právník Karel Vašák. 77 Blíţe viz ĉl. 42 odst. 2 LZPS 78 Informaci jsem získala na přednášce o autorských právech na Ekonomicko-správní fakultě MU v Brně konanou dne 1.2.2011, přednášejícím byl pan JUDr. Pavel Koukal, Ph.D. Ptala jsem se poté Brněnského biskupství, zda něco takového řešili a odpověděli, ţe ne. 76

29

Poslední moţností je obrátit se se svými nároky na soud, které mŧţe uplatnit jak jednotlivě, tak kumulativně. Odpovědnost za neoprávněný zásah do práv autora jakoţ i jiná odpovědnost za porušení autorského práva je objektivní povahy. Nároky osobnostněprávní i majetkověprávní povahy dle § 40 a n. AZ jsou upraveny v souladu s Dohodou TRIPS.79 Nároky se posuzují k době, kdy k porušení autorských práv došlo. Autor mŧţe u soudu uplatnit tyto ţaloby: 1.)

Urĉovací

2.)

Negatorní

3.)

Restituĉní

4.)

Satisfakĉní

5.)

Právo na náhradu škody

6.)

Právo na vydání bezdŧvodného obohacení Úspěšní autoři v soudním sporu mají dle § 40 odst. 3 AZ nárok na zveřejnění

rozsudku. Náklady hradí úĉastník řízení, který ve sporu neuspěl. Soud podle okolností urĉí rozsah, formu a zpŧsob uveřejnění. Je třeba zkoumat, kde má být ţalobci vyhověno, zda u odborné nebo laické veřejnosti. Zda bude rozsudek zveřejněn v odborném ĉasopise (např. Architekt) nebo laickém ĉasopise (např. Svět ţeny) je na zváţení soudu. 4. 2. 1 Určovací ţaloba Autor se dle § 40 odst. 1 a) AZ domáhá touto ţalobou urĉení svého autorství. Jedná se o speciální ţalobu podle AZ, nikoliv o urĉovací ţalobu podle 80 c) obĉanského soudního řádu.80 Urĉovací ţalobou se dle OSŘ autor domáhá o urĉení, zda tu „právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem“. Jak jiţ bylo uvedeno, mŧţe obě tyto ţaloby pouţít kumulativně. 4. 2. 2 Negatorní ţaloba Negatorní ţaloba podle § 40 odst. 1 b) AZ je dle mého názoru nejĉastěji pouţívanou ţalobou v autorském právu v architektuře. Autor se touto ţalobou domáhá zákazu ohroţení svého práva vĉetně hrozícího opakování, ĉastěji neoprávněného zásahu do svého práva, jakoţto i neoprávněného pouţití v reklamě. Negatorní ţaloba má být preventivní povahy a má se jí zabránit zpravidla existujícím ĉi bezprostředně hrozícím zásahŧm. Neoprávněný zásah do díla ĉasto spoĉívá v zpracování díla autora bez jeho souhlasu (např. pouţití návrhu 79

Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, sdělení MZV ĉ. 191/1995 Sb. (Konkrétně její ĉást III). 80 Zákon ĉ. 99/1963 Sb., obĉanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „OSŘ“).

30

architektonického díla v projektové dokumentaci a jeho úprava) nebo v neoprávněném uţití díla bez svolení autora podle § 11 odst. 3 AZ (např. změnou stavby, která naruší koncept díla). Neoprávněným uţitím díla v reklamě se rozumí uţití díla v rozporu s běţným uţitím díla bez svolení autora dle § 29 odst. 1 AZ. Mŧţe se jednat i o situaci, kdy dílo bylo uţito v reklamě v míře jiné neţ malé (např. pouţití fotografie hotelu Ještěd přes celou stránku propagaĉního materiálu, jeho úprava). Smyslem podání této ţaloby je domoci se, aby škŧdce jiţ neĉinil. Ţalobní petit je třeba formulovat přesně a urĉitě. K tomu, zda došlo k ohroţení práva vĉetně hrozícího opakování, neoprávněnému zásahu do práva nebo neoprávněného pouţití v reklamě a v dŧsledku toho sníţení hodnoty díla, je třeba dle názoru Vrchního soudu v Praze posoudit dokazováním (znaleckým posudkem).81 4. 2. 3 Restituční ţaloba Restituĉní ţalobou se autor domáhá odstranění následkŧ zásahu do práva dle § 40 odst. 1 d) AZ. Jinými slovy v případě, kdy k zásahu do práva jiţ došlo a následky porušení stále trvají. Touto ţalobou se mŧţe autor domáhat staţení a zniĉení neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny ĉi napodobeniny dle § 40 odst. 1 d) 1 AZ. Musí být přihlédnuto k zájmŧm třetích osob a osob jednajících v dobré víře. Velmi známým se stal v SRN rozsudek, kdy se ţalobou architekt Meinhard von Gerkan domáhal zniĉení neoprávněně postaveného stropu berlínského nádraţí. Při stavbě nebyl pouţit jeho návrh stropu stavby, ale strop byl postaven ve zcela jiné podobě. 4. 2. 4 Ţaloba na zákaz výroby82 Autor se bude touto ţalobou domáhat zákazu neoprávněné výroby napodobeniny architektonického díla. 4. 2. 5 Satisfakční ţaloba Předpokladem satisfakĉního nároku je existence neoprávněného zásahu do práv autora, vznik nemajetkové újmy a příĉinná souvislost mezi oběma. Autor se bude dle § 40 odst. 1 e) AZ domáhat omluvy, pokud nepostaĉí omluva, tak peněţitého zadostiuĉinění. Výši s přihlédnutím k míře závaţnosti a okolnostem urĉí soud k návrhu autora. Ráda bych zdŧraznila, ţe přestoţe

81

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. prosince 2003, sp. zn. 3 Co 25/2002 – 221. KŘÍŢ, Jan; LENGHARTOVÁ, Hana. Architektonická díla jakoţto zvláštní druh děl výtvarných. In Kříţ, Jan a kol. (ed). Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 28. 82

31

se jedná o nemajetkovou újmu, právo na zadostiuĉinění v peněţité ĉástce podléhá promlĉení.83 Podstatný je obsah nároku, nikoliv předmět ochrany. 4. 2. 6 Právo na náhradu škody Právo na náhradu škody je upraveno v obĉanském zákoníku84 nebo ObchZ. Místo skuteĉně ušlého zisku se mŧţe autor ještě „domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem.“85 Podle názoru Krajského soudu v Ostravě86 je špatné zpracování projektové dokumentace, která zapříĉiní zřícení zdi, objektivní odpovědností podle § 420a OZ. Podle názoru soudu byli autoři povinni vykonávat autorský dozor nad realizací stavby. Jejich ĉinnost měla charakter provozní ĉinnosti, proto se nepouţije obecná odpovědnost dle § 420 OZ. Po dovolání zpracovatelŧ projektové dokumentace k Nejvyššímu soudu87 došlo ke změně právního posouzení a špatné zpracování dokumentace je třeba podřadit pod § 420 OZ. Jedná se o subjektivní odpovědnost. 4. 2. 7 Právo na vydání bezdůvodného obohacení U práva na vydání bezdŧvodného obohacení se pouţije speciální úprava dle AZ,88 kde výše bezdŧvodného obohacení ĉiní „dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.“89 Jinak se uţije obecná úprava podle OZ. Podle Nejvyššího soudu hodnota bezdŧvodného obohacení získaného převzetím projektové dokumentace bez právního dŧvodu nespoĉívá v hodnotě vynaloţených prostředkŧ, mzdových a jiných, ale v hodnotě takto vytvořeného projektu a uţitých myšlenek v něm ztvárněných. Vzhledem k tomu, ţe projekt nebyl nikým uţit, nemohla se tedy ţalobkyně dovolávat bezdŧvodného obohacení.90 Zajímavý spor se týkal skleníku FATA MORGANA v botanické zahradě v Praze.91 Akad. arch. Zdeněk Deyl získal veřejnou zakázku na vytvoření projektové dokumentace. Mezi architektem a Praţskou botanickou zahradou byla dne 8.11.1996 uzavřena smlouva o 83

K tomu blíţe Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2008, sp. zn. 30 Cdo 410/2007. Zákon ĉ. 40/1964 Sb., obĉanský zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „OZ“). 85 § 40 odst. 4 AZ 86 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě s poboĉkou v Olomouci ze dne 14.11.2006, ĉ.j. 12 Co 190/2005. 87 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2009, ĉ.j. 25 Cdo 2429/2007. 88 AZ je lex specialis k OZ dle ustanovení § 1 odst. 3 OZ. 89 § 40 odst. 4 AZ 90 HOLUBKOV, Dan. Projektová dokumentace u Nejvyššího soudu. Česká komora architektů [online]. 28.1.2008, datum aktualizace: 12.2.2010 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z: < http://www.cka.cc/pravni_predpisy/pravni_servis/projektova-dokumentace>. K stejnému závěru došel Nejvyšší soud i v tomto rozsudku: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2009, sp. zn. 30 Cdo 4924/2007. 91 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. 3 Co 26/2009 – 212. 84

32

dílo podle ObchZ. Architekt odevzdal projektovou dokumentaci, do níţ bylo bez svolení architekta zasahováno a byly ĉiněny změny. Podle takto změněné projektové dokumentace se zaĉalo stavět. Architekt ţádal zastavení stavby, ale ţalovaná zareagovala dopisem ze dne 2.12.1999 odstoupením od smlouvy. Proto podal architekt v roce 2005 ţalobu na porušení autorského práva.92 Poţadoval ĉástku ve výši 1.538.124,- Kĉ jako bezdŧvodné obohacení a zaplacení přiměřeného zadostiuĉinění ve výši 100.000,- Kĉ. Ţalovaná vznesla námitku promlĉení nárokŧ Podle Městského soudu v Praze byla námitka promlĉení nárokŧ vznesena dŧvodně, obě ţaloby zamítl. Ţalobce k promlĉení v odvolání uvedl, ţe se o provedených změnách dozvěděl aţ v roce 2003 po kolaudaci (kolaudaĉním souhlasu) stavby, kdy byla zpřístupněna veřejnosti. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací konstatoval, ţe se soud 1. stupně nezabýval ani jediným zásahem a změnou díla a jak a kdy k nim došlo a neuvedl zaĉátek běhu promlĉecí lhŧty, proto věc zrušil a vrátil ji soudu 1. stupně k dalšímu řízení. Městský soud v Praze v dalším řízení znovu ţalobu zamítl. 4. 3 Trestněprávní ochrana autorského díla Trestněprávní úprava prošla v roce 2009 změnou ve formě nového trestního zákoníku ĉ. 40/2009 Sb. (dále jen „TZ“). Trestné ĉiny proti autorskému právu jsou zařazeny pod trestné ĉiny hospodářské tak jako v minulé právní úpravě trestního zákona ĉ. 140/1961 Sb. Změna v podobě nového zákoníku přinesla ve 3. odstavci § 270 TZ zpřísnění trestu trestného ĉinu porušení autorského práva. Dále zavedla novou skutkovou podstatu v § 271 TZ, která se týká padělání a napodobení díla výtvarného umění. Vzhledem k tomu, ţe pojem výtvarné dílo není v TZ specifikován, dle mého názoru se v dikci autorského zákona nepouţije na architektonické dílo. Autor architektonického díla se tak mŧţe bránit pouze dle § 270 TZ. Dochází tak k diskriminaci autorŧ architektonických děl oproti autorŧm děl výtvarných.93 Na

92

Tomu předcházely následující souvislosti. Jiţ v květnu 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (dále jen ÚOHS) zahájil z vlastního podnětu správní řízení na tuto veřejnou zakázku – ĉ.j. 3R 50/01-Ku. Po přezkoumání však bylo správní řízení zastaveno. Předseda ÚOHS však toto rozhodnutí o zastavení řízení zrušil z dŧvodu objektivně nezjištěného skutkového stavu. Na to byla rozhodnutím ÚOHS ĉ.j. VZ/S 45/02-152/1445/01-jl ze dne 19.3.2002 uloţena pokuta ve výši 50.000,- Kĉ. Dŧvodem byly neúplné podklady zadavatele zaruĉující neúplnost a překroĉitelnost nabídkových cen a nabídky nemohly být objektivně porovnatelné. Navíc dle § 64b) zákona o veřejných zakázkách zadavatel neuchovával dokumentaci po dobu pěti let, archivovaná dokumentace přitom slouţí k zjištění, zda se jednalo o netransparentní zakázku. Dále byli uchazeĉi informováni o výběru nejvhodnější nabídky pouze telefonicky. Zadavatel podal proti uloţené pokutě rozklad, ale ten byl zamítnut – ĉ.j. 2R 17/02 - Hr. 93 Blíţe také viz ĈERMÁKOVÁ-VLĈKOVÁ, Adéla; SMEJKAL Vladimír. Autorská díla v hromadných sdělovacích prostředcích. Praha : Linde Praha, 2009. s. 135.

33

druhou stranu prof. Kříţ94 zařazuje architektonická díla pod díla výtvarná a je moţné, ţe by ochranu podřadil i pod § 271 TZ. Dle § 12 odst. 2 TZ by se mělo přistupovat k trestněprávní odpovědnosti ultima ratio, jako aţ k poslední moţnosti, kdy nepostaĉovalo uplatnění odpovědnosti dle jiného právního předpisu. Po ĉasově nároĉném hledání jsem nenarazila na ţádný rozsudek, který by se zabýval trestněprávním porušením autorského práva architektonických nebo urbanistických děl.

94

Vyplývá z názvu jeho příspěvku: KŘÍŢ, Jan; LENGHARTOVÁ, Hana. Architektonická díla jakoţto zvláštní druh děl výtvarných. In Kříţ, Jan a kol. (ed). Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 11-30.

34

5 PRÁVO AUTORA DÍLA A PRÁVO VLASTNÍKA VĚCI Nehmotné dílo je předmětem autorského práva, hmotný substrát je předmětem vlastnického práva. Architektonické dílo je nemajetkovou hodnotou, neplatí pro něho stejný právní reţim jako pro věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty dle § 118 OZ. Na architektonická díla lze uţít ochranu vlastnictví dle ĉl. 11 LZPS, kdy „každý má právo vlastnit majetek“, jak hmotný tak nehmotný. Opaĉného názoru je pan prof. Jan Kříţ: „ačkoli mezinárodní úprava užívá běžně pojmu vlastnictví i ve smyslu vlastnictví duševního, současně tím ale nepopírá existenci kategorie nehmotných statků jako takové.“95 Rozdíl mezi vlastnickým právem podle OZ a právem vlastnit majetek dle AZ spoĉívá v délce jejich trvání. Vlastnické právo dle OZ není ĉasově omezeno. Autorská práva i vlastnická práva dle OZ jsou nepromlĉitelná. Autorská práva jsou i nezcizitelná. Autorské právo je postaveno na zásadě ochrany slabší strany, kterou je autor. Jak si ale níţe ukáţeme, není jedinou zásadou autorského práva. 5. 1 Práva autora díla Autorské právo se liší od vlastnického práva a jiných věcných práv odlišným obsahem. Právo autorské zahrnuje dle § 10 AZ výluĉná práva osobnostní a výluĉná práva majetková. Dnešní autorský zákon platný od roku 2000 je zaloţen na dělení autorského práva na osobnostní a majetková oproti předchozí úpravě, která toto dělení neobsahovala. Předchozí právní úprava tedy byla zaloţena na monistické koncepci oproti stávající dualistické, kvazidualistické koncepci. Dualistická koncepce se mimo jiné vyznaĉuje rozdílnou dobou trvání obou práv.96 Délku trvání obou práv harmonizovala Směrnice ĉ. 2006/116/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a urĉitých práv s ním souvisejících. 5. 1. 1 Osobnostní práva autora Je třeba rozlišovat osobnostní práva dle § 11 AZ a práva na ochranu osobnosti dle § 11 OZ. V případě § 11 OZ se bude zpravidla jednat o právo na ochranu jména a dobré pověsti autora. Tato práva jsou na sobě nezávislá a mohou být uplatňována kumulativně. V architektuře k takovému souĉasnému uplatňování spíše nedochází. Osobnostní práva autora dle AZ se váţou pouze k autorovi a autor se jich nemŧţe zpravidla vzdát. Vzhledem k jejich nehmotné podobě jsou nepřevoditelná. 95 96

KŘÍŢ, Jan. Autorský zákon : komentář a předpisy související. Praha : Linde Praha, 2001, s. 26. Blíţe viz TELEC, I., TŦMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 6 a 141.

35

Mezi osobnostní práva řadíme: 1.)

Právo autora osobovat si autorství k dílu.

Kromě jednoho případu jsem se nikdy nesetkala s tím, ţe by bylo na stavbě uvedeno jméno autora architektonického díla. Na toto základní osobnostní právo autora se bohuţel stále zapomíná, i přestoţe to jde na uţivateli spravedlivě poţadovat.97 Situace je jiná ve Francii, kde je naopak méně ĉasté narazit na neoznaĉenou stavbu. Dále se mŧţe autor bránit proti osobování si jeho díla jinou osobou. Má také právo dle § 11 odst. 2 AZ rozhodnout, zda a jakým zpŧsobem má být jeho autorství uvedeno při uţití díla, je-li to obvyklé. Tohoto práva se mŧţe i zřeknout, pokud by například došlo k změně stavby a on by se uţ se svým změněným dílem neztotoţňoval. 2.)

Právo autora na nedotknutelnost svého díla.

Tato nedotknutelnost obsahuje právo „udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla.“98 a právo bránit takovému uţití, které by směřovalo ke sníţení hodnoty díla. Nedotknutelností se má rovněţ na mysli integrita díla, právo autora, aby zamezil ve vynechání ĉásti díla (zpravidla autor projektové dokumentace, která navazuje na architektonický návrh autora jiného). Ke změně nebo zásahu do díla mŧţe dojít tvŧrĉí i netvŧrĉí povahou. Pokud se bude jednat o tvŧrĉí povahu, mŧţe dojít k vytvoření nového díla, např. výtvarné koláţe vyrobené z projektových dokumentací. Autorskoprávně chráněna budou obě díla, nové i pŧvodní. 3.)

Právo na autorský dohled.

V autorskoprávní úpravě se vyskytuje v § 11 odst. 3 od vstupu zákona ĉ. 121/2000 Sb. v platnost. Je třeba rozlišovat autorský dohled a autorský (architektonický) dozor. Autorský dohled podle autorského zákona opravňuje autora díla dohlíţet na to, zda jiná osoba při uţívání díla nesniţuje hodnotu jeho díla. Autorský dohled se uplatní na dohled nad projektovou dokumentací, nad stavbou architektonických děl a nad stavebními úpravami99 interiérové architektury. Autorský dohled se ve Francii vztahuje i na přilehlý objekt v případě, ţe se autor díla domníval, ţe objekt je souĉástí jeho díla.100 Autorský dozor je veřejnoprávním pojmem, který upravuje v § 17 h) a § 18 j) zákon ĉ. 360/1992 Sb. a v § 159 odst. 2 zákon ĉ. 183/2006 Sb. Autorský dozor se provádí nad celou realizací stavby. Rozdíl mezi autorským dohledem a autorským dozorem spoĉívá v tom, ţe autorský dohled mŧţe vykonávat pouze 97

Blíţe viz TELEC, I., TŦMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 150. § 11 odst. 3 AZ 99 § 42 odst. 5 SZ 100 BEAUD-BELLENGER, Anne-Marie; HOUTE Audrey. Morální právo architekta na jeho dílo ve Francii. In Praţanová, M. (redakce). Autorská práva v architektuře. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2009. s. 29. 98

36

autor díla, kdeţto autorský dozor mŧţe za autora díla vykonávat i osoba jiná. Autorský dohled je osobnostním právem autora a autor se ho nemŧţe vzdát, je nepřevoditelný. 4.)

Právo na zveřejnění díla.

Autor má také právo rozhodnout o zveřejnění svého díla a o zpŧsobu oznaĉení jeho díla. 5.)

Právo na postmortální ochranu díla.

Osobnostní práva smrtí autora zanikají.101 Po smrti autora je z dŧvodu veřejného zájmu nadále chráněno jeho autorství k dílu. Nikdo si nesmí osobovat jeho autorství a dílo smí být uţito jen zpŧsobem nesniţujícím jeho hodnotu. Je třeba zohlednit, jak by to autor bral za svého ţivota. V urĉitých případech je rovněţ nutné uvést jméno autora díla, není-li anonymní. Pokud by byla tato postmortální ochrana narušena, mohou se této ochrany dovolávat osoby blízké102 dle § 116 OZ nebo OOA-S. 5. 1. 1. 1 Hodnota díla Hodnota díla není pojmovým znakem díla. Hodnota díla je relevantní z hlediska spoleĉenského uplatnění ne z hlediska vzniku autorského díla.103 „Ke zjištění zákonem předpokládané hodnoty autorského díla v její alespoň malé míře se v právu používá metoda vnímání umění, a to z objektivizujícího hlediska průměrného člověka.“104 Hodnota díla je právní pojem, s kterým se v AZ ĉasto operuje, a proto je třeba na ni nahlíţet z objektivního hlediska. Zásahem do díla mŧţeme cenu díla zvýšit, avšak zpravidla nezvýšíme hodnotu. Ta zŧstane buď stejná nebo ji dokonce mŧţeme sníţit. Zda provedená změna byla ĉi nebyla po právu a zda měla vliv na hodnotu díla je moţné posoudit prostřednictvím Testu oprávněnosti změny literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla.105 Toto posouzení bude provádět soudce, neboť se jedná o otázku právní. Bude zjišťovat, zda došlo k porušení a formu porušení. Toto posouzení se vztahuje nejen na práva osobnostní, ale rovněţ majetková v souvislosti s uţitím díla. K výše uvedenému se mŧţe pro autora jevit výhodné přistoupit k mimosoudnímu vyrovnání se škŧdcem z toho dŧvodu, ţe bude o hodnotě díla jako objektivním právním pojmu rozhodovat autor sám.

101

§ 11 odst. 4 AZ § 11 odst. 5 AZ 103 KNAP, Karel. Smluvní vztahy v právu autorském. Praha : Orbis Praha, 1967. s. 25. 104 TELEC, Ivo. O štěstí, umění, krajině a také o právu. In Havel, Bohumil; Pihera, Vlastimil (ed). Soukromé právo na cestě. Eseje a jiné texty k jubileu Karla Eliáše. Plzeň : Aleš Ĉeněk, 2010. s. 344. 105 TELEC, Ivo. Posuzování oprávněnosti změny autorského díla. Metodický náhled podle ĉeského práva. Právny obzor, 93, 2010, ĉ. 4, s. 303-311. 102

37

Nejprve se budu zabývat nešetrným zásahem, který ovlivní celkový koncept díla. Jako příklad uvádím zeď z onyxu, na kterou by škŧdce nalepil keramické obkládaĉky. Nebude se jednat o nezbytně nutnou rekonstrukci. Kdyţ během tohoto zásahu změním celkový koncept stavby rozsáhlými úpravami, mohu zvýšit cenu106 stavby pro převod vlastnického práva, ale sníţit hodnotu díla. V případě takto velkého zásahu je třeba předem získat autorovo svolení.107 Pokud by autor díla k tak velkému zásahu nesvolil a přesto by škŧdce do díla zasáhl, mŧţe se autor díla obrátit s ţalobou na soud. Autor po zjištění zásahu do díla mŧţe podat soudu návrh na vydání předběţného opatření108 a neţ soudní spor skonĉí, nebude moci škŧdce dále pokraĉovat. Podle § 77a odst. 1 OSŘ by musel autor při prohrání sporu nahradit škŧdci škodu, která mu s tím vznikla. Z tohoto dŧvodu je bezpeĉnější pro architekta (autora díla) snaţit se vyrovnat mimosoudně. Riziko je příliš velké. Soud by také zvaţoval, zda nedošlo v rozporu s dobrými mravy109 do zásahu oprávněných zájmŧ škŧdce. Změny dokonĉené nebo zásah do stavby jsou bez svolení autora moţné pouze v míře nezbytně nutné dle § 38d b) AZ.110 Zásah mŧţe být nezbytně nutný z dŧvodu bezpeĉnosti a zdraví lidí. Musí být však marginální a zpravidla oĉekávatelný (např. stářím budovy), to se týká jak změny tvŧrĉí povahy, tak změny netvŧrĉí povahy. Ustanovení § 38d b) AZ krásně vystihuje motto Ing. arch. Evy Jiřiĉné: „budova není svěrací kazajka. Stavby jsou od toho, aby žily a fungovaly.“111 Jakákoli změna nebo zásah do díla by neměl vést k sníţení hodnoty díla dle § 11 odst. 3 AZ. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o zákonnou licenci, není třeba svolení autora. Je-li to ale opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě poţadovat, je třeba o úmyslu autora uvědomit a poskytnout mu dokumentaci stavby vĉetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn. Vraťme se ale ještě k § 11 odst. 3 AZ. Bude se jednat o malý zásah, kde by bylo moţné pouţít § 38d b) AZ. Pŧjde o výměnu dřevěných oken za plastové. Kaţdého jistě hned napadne, ţe vlastník věci nebude muset ţádat o svolení autora, pouţije se zákonná licence. Co kdyţ je ale autor odpŧrce jakéhokoli plastu, stavba je dřevěná a ekologická? Kaţdý jednotlivý

106

Cena z ekonomického pohledu, jako pojem z oboru ekonomie. Autor díla má právo udělit svolení k jakékoli změně nebo zásahu do svého díla a vykonávat dohled nad plněním této povinnosti dle § 11 odst. 3 AZ. 108 § 76 odst. 1 f) OSŘ 109 § 3 odst. 1 OZ 110 V předešlé právní úpravě bylo toto ustanovení upraveno v § 9 odst. 5. Změna autorského zákona byla provedena Směrnicí ĉ. 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady z 22. května 2001 o harmonizaci některých aspektŧ autorského práva a práv s ním souvisejících v informaĉní spoleĉnosti. 111 Řekla Ing. arch. Eva Jiřiĉná k přestavěné kavárně v Praze. Eva Jiřiĉná vytvořila z ohavné pizzerie v Lékařském domě elegantní kavárnu. iDNES.cz [online]. 19.10.2010 [cit. 2010-10-24]. Dostupné z: < http://bydleni.idnes.cz/eva-jiricna-vytvorila-z-ohavne-pizzerie-v-lekarskem-dome-elegantni-kavarnu-16s/architektura.asp?c=A101018_204718_architektura_rez>. 107

38

případ je třeba posuzovat individuálně. Na jednu stranu je třeba chránit vlastníka věci, neboť stavba má být uţívána, na druhou stranu autora a jeho osobnostní práva. V tomto konkrétním případě bych se přiklonila na stranu autora, neboť plastová okna zcela urĉitě naruší základní myšlenku, koncept díla autora, kterou chtěl dílo vyjádřit. I malý zásah mŧţe zpŧsobit velké znehodnocení díla. Jiným příkladem mŧţe být pouţití fotovoltaiky na střeše kostela od jiţ neţijícího autora. V SRN byly velmi efektivně pouţity solární panely na střeše kostela ve tvaru kříţe. Myslím si, ţe k sníţení umělecké hodnoty díla nedošlo. 5. 1. 2 Majetková práva autora Autor má právo své dílo uţít v pŧvodní nebo jiným zpracované podobě. Dále má právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva.112 Pokud takové oprávnění poskytne, právo autorovi nezaniká. Vzniká mu tím ale povinnost strpět uţití díla jinou osobou.113 Majetkových práv se autor nemŧţe vzdát.114 Po smrti autora nezanikají a trvají dalších 70 let115 po jeho smrti, jsou předmětem dědictví. V dnešní době jsou architektonická díla ĉasto tvořena spoluautory. V tomto případě se poĉítá tato 70letá lhŧta dle autora, který ostatní přeţil. V této 70leté lhŧtě se díla nemohou stát díly volnými, i kdyby nebylo dědicŧ, jak tomu bylo v předešlé právní úpravě. Jako odúmrť připadnou státu.116 Po uplynutí 70leté lhŧty se stávají volným dílem dle § 28 AZ. Nikdo si však po této lhŧtě nemŧţe osobovat autorství, musí uvádět jména autora a dílo nesmí uţívat tak, aby sniţoval jeho hodnotu. Majetková práva jsou nepřevoditelná.117 Mŧţe se stát i situace, kdy dojde ke kolizi mezi zájmy osob blízkých podle § 11 odst. 5 AZ a mezi dědici majetkových práv. Ĉasto se dědici majetkových práv autora mylně domnívají, ţe zdědili i práva osobnostní. Není tomu tak. Osoba blízká dle § 116 OZ by tak mohla bránit uţití díla dle § 11 odst. 5 AZ úmyslně pro neshody s dědici majetkových práv.118 V praxi mŧţe nastávat problém s ustanovením § 26 odst. 1 AZ, kdy majetková práva nelze postihnout výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z takových majetkových práv vzniklých.

112

§ 12 odst. 1 AZ § 12 odst. 2 AZ 114 § 26 odst. 1 AZ 115 Podle § 27 odst. 7 AZ se: „doba trvání majetkových práv počítá od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.“ 116 ŠEBELOVÁ, M. Autorské právo. Zákon, komentáře, vzory a judikatura. Brno : Computer Press, a. s., 2006. , s. 17. 117 § 26 odst. 1 AZ 118 Blíţe viz KŘÍŢ a spol. Autorský zákon a předpisy souvisící – komentář. 1. vydání. 1. Dotisk. Praha : Linde Praha, a. s.. 2002. s. 81. 113

39

Mezi jiná majetková práva řadíme institut droit de suite.119 Tento institut nelze uplatnit na architektonická díla vyjádřená stavbou,120 ale lze ho uplatnit např. na architektonická díla v podobě výkresŧ. 5. 1. 2. 1 Kolektivní správa architektonických děl Autorský zákon je soukromoprávním předpisem s veřejnoprávními ustanoveními právě v oblasti kolektivní správy děl. Monopol na kolektivní správu architektonických děl má v Ĉeské republice organizace OOA-S.121 Monopol na kolektivní správu institutu droit de suite má v ĈR organizace GESTOR. OOA-S je obĉanským sdruţením, které zastupuje architekty při hromadné správě práv, které si nemohou spravovat sami. Architekti s OOA-S (nebo GESTOREM) sjednávají smlouvu o zastupování. Kolektivní správce pak sjednává s uţivateli děl smlouvy o uţití díla a vybírá za to licenĉní poplatky, které pak přerozděluje mezi architekty. Ĉlenem OOA-S se mŧţe stát kaţdý autor architektonického díla (i autor architektonického díla bez příslušné autorizace ĈKA), ĉlenství není zpoplatněno. 5. 1. 2. 2 Zaměstnanecké dílo Zaměstnanecké dílo je upraveno teprve od roku 2000, kdy vstoupil v platnost nový autorský zákon ĉ. 121/2000 Sb. Majetková práva v tomto případě122 vykonává na základě zmocnění autorským zákonem123 svým jménem a na svŧj úĉet zaměstnavatel, u něhoţ je autor v zaměstnaneckém vztahu a vytvořil dílo ke splnění svých povinností. Zaměstnanec má mimo mzdu i v urĉitém případě právo na přiměřenou dodateĉnou odměnu. „ zejména tehdy, je-li vyplacená odměna v nepoměru k ziskům, plynoucím z užití jeho autorského díla (tzv. bestsellerová doložka).“124 Majetková práva však získává zpět po smrti zaměstnavatele nebo po zániku bez právního nástupce. Jedná se o tzv. konsolidaĉní zásadu autorského práva. „Zpětné nabytí oprávnění k výkonu těchto práv autorem je výrazem nepřevoditelnosti majetkových práv bez svolení samotného autora.“125 Osobnostní práva autora zŧstávají nedotĉena aţ na výjimky stanovené zákonem. Zaměstnavatel mŧţe zaměstnanecké dílo

119

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého § 24 odst. 3 AZ 121 ochranná organizace autorská – sdruţení děl výtvarného umění, architektury a obrazové sloţky audiovizuálních děl. 122 Není-li sjednáno jinak, zaměstnanecké architektonické dílo podléhá dispoziĉní zásadě. 123 § 58 odst. 1 AZ 124 HOUŢVIĈKOVÁ, Hana. Problematika autorskoprávní ochrany díla architektonického, vytvořeného zaměstnancem v zaměstnaneckém poměru, v souvislosti s autorským honorářem. Právo a zaměstnání. 2005, ĉ. 5. s. 3. 125 Tamtéţ 120

40

uvádět na veřejnosti pod svým jménem. Podle § 58 odst. 5 AZ mŧţe dát zaměstnavatel dílo dokonĉit v případě autorova prodlení se zhotovením díla. Architekt si zvyšuje své povědomí u veřejnosti předloţením portfolia, v němţ představuje svá díla, zvláště ta nejvýznamnější. Pokud tato díla vytvořil v zaměstnaneckém vztahu jako díla zaměstnanecká a chtěl by si je vloţit do svého portfolia, popř. vystavit v katalogu nebo na svých internetových stránkách, musel by si se zaměstnavatelem sjednat licenĉní smlouvu o uţití díla. Jak jiţ bylo výše napsáno, majetková práva vykonává zaměstnavatel. Tak stejně není moţné, aby si na základě těchto děl postavil stavbu. 5. 2 Práva vlastníka věci AZ chápe dílo jako nehmotný statek vyjádřený na hmotném substrátu a na vlastníka přechází pouze vlastnické právo k hmotnému substrátu. Tímto převodem se však automaticky ani v pochybnostech nenabývá právo dílo uţít, nevyplývá-li ze zákona jinak. To je třeba sjednat zvlášť prostřednictvím licenĉní smlouvy. Na rozdíl od předešlé právní úpravy zná stávající AZ pouze jeden smluvní typ a to licenĉní smlouvu.126 Oproti slovenské autorskoprávní úpravě je sjednávání licencí postaveno na zásadě bezformálnosti. Pouze výhradní licence musí mít písemnou formu. Z dŧvodu vynucení práv se však ĉasto i nevýhradní licenĉní smlouvy uzavírají písemně. Za oprávnění k uţití díla náleţí autorovi odměna, i kdyby dílo skuteĉně uţito nebylo, jak tomu bylo v předešlé autorskoprávní úpravě.127 V závislosti na charakteru investora se architektonická díla vytvářejí v soukromém nebo veřejném sektoru. V soukromém sektoru jsou architektonická díla nejĉastěji vytvořena v zaměstnaneckém vztahu nebo na základě smlouvy o dílo. Ve veřejném sektoru jsou architektonická díla vytvořena v souvislosti s veřejnou zakázkou architektonickou. Co se týĉe vlastníka věci, „jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením.“128 Před zniĉením by si ale měl vyţádat svolení autora.129 Velmi zajímavě řeší tuto problematiku švýcarská autorskoprávní úprava. Zavazuje vlastníka věci (odlišného od autora díla) v případě, ţe by chtěl věc zniĉit, k tomu, aby věc

126

ĈERMÁKOVÁ-VLĈKOVÁ, Adéla; SMEJKAL Vladimír. Autorská díla v hromadných sdělovacích prostředcích. Praha : Linde Praha, 2009. s. 101. 127 ĈERMÁKOVÁ-VLĈKOVÁ, Adéla; SMEJKAL Vladimír. Autorská díla v hromadných sdělovacích prostředcích. Praha : Linde Praha, 2009. s. 103. 128 § 9 odst. 4 AZ 129 KŘÍŢ, Jan; LENGHARTOVÁ, Hana. Architektonická díla jakoţto zvláštní druh děl výtvarných. In Kříţ, Jan a kol. (ed). Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 20.

41

nejprve nabídl autorovi za ĉástku, která nepřekraĉuje hodnotu materiálu, ze kterého je dílo vyrobeno.130 5. 2. 1 Dílo vytvořené na objednávku O díle vytvořeném na objednávku se zmiňuje stejně jako o soutěţním díle131 § 61 AZ. Úpravu smlouvy o dílo ale musíme hledat buď v OZ nebo ObchZ. V dřívější právní úpravě byla smlouva o dílo upravena přímo v autorském zákoně ĉ. 35/1965 Sb. v § 27 jako smlouva o vytvoření díla. V tomtéţ ustanovení bylo napsáno, ţe autor je povinen dílo vytvořit osobně. Nyní platný OZ obsahuje obecná ustanovení o smlouvě o dílo, ale rovněţ zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku. Smlouvě o vytvoření díla nyní odpovídá dnešní úprava v OZ o zhotovení věci na zakázku dle §§ 644-651 OZ. Podle dnešní právní úpravy obecného ustanovení smlouvy o dílo dle OZ mŧţe osoba provedením díla pověřit jinou osobu, která bude mít vytvořením díla autorské právo k dílu. Tím se ale objednatel nezbavuje odpovědnosti nad provedením díla. Rozdíl mezi zvláštním a obecným ustanovením smlouvy o dílo dle OZ spoĉívá v tom, ţe v případě zvláštního ustanovení je objednavatel povinen převzít zhotovenou věc132. Ve smlouvě se zhotovitel zavazuje věc zhotovit a objednatel se zavazuje zaplatit zhotoviteli cenu. Autorské právo je postaveno na zásadě ochrany slabšího, autora. Objednatel ale nevloţil do autora jen dŧvěru, ale také finanĉní prostředky, proto je „brán zřetel na zásadu ochrany hospodářské investice.“133 Podle Geiger: „tato změna paradigmatu vychází z toho, že již autorské právo nechrání autora tvořícího ve prospěch společnosti, ale čím dál více se autorské právo používá jako nástroj k ochraně investic. Bez toho, aniž by se bral v potaz dopad na budoucí tvůrčí činnost autora.“134 Dále je třeba brát zřetel na zásadu „účelovosti užití zakázkového díla,“135 která vychází z § 61 odst. 1 AZ. Tyto zásady se vztahují i na soutěţe, jednak podle OZ, jednak podle zákona ĉ. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.136

130

MAUR AUF DER, Rolf. Switzerland. Metaxas-Maranghitis, George (ed). Intellectual Property Laws of Europe. Chichester : Chancery Law Publishing Ltd, 1995. s. 423. 131 Dílo vytvořené autorem jako soutěţícím ve veřejné soutěţi. 132 § 650 OZ 133 TELEC, Ivo. Zakázková díla architektonická. Právní rozhledy. Praha : C.H.Beck, 12. října 2010, ĉ. 19, roĉ. 18. s. 682. 134 GEIGER, Christophe. The Privatisation of Information by Copyright Law. What are the Remedies? In Ghidini, Gustavo; Genovesi, Luis Mariano (ed). Intellectual Property and Market Power. Atrip papers 20062007. Buenos Aires : Eudeba, 2008. s. 567. 135 TELEC, Ivo. Zakázková díla architektonická. Právní rozhledy. Praha : C.H.Beck, 12. října 2010, ĉ. 19, roĉ. 18. s. 685. 136 Zákon ĉ. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „ZVZ“).

42

Smlouva mŧţe být sjednána i dle ObchZ.137 Pokud by autor nebyl podnikatelem, nesmí ujednání smlouvy o dílo dle ObchZ vést k zhoršení právního postavení autora díla.138 Smlouva nemusí být písemná, avšak je třeba to doporuĉit. Ĉasto se stává, ţe si objednatel zakázky vloţí do smlouvy o dílo doloţku, která donutí architekta vzdát se svých autorských práv, jinak smlouvu objednatel s architektem nesjedná. V doloţce bývá rovněţ zahrnuto, ţe architekt se vzdává práva souhlasu s případnou zásadní změnou díla, kdy se nejedná o zákonnou licenci podle § 38d AZ. Osobnostních práv podle § 11 AZ se však autor vzdát nemŧţe, jsou nepřevoditelná. Proto takové ustanovení smlouvy je neplatné, nezakládá ale neplatnost smlouvy celé, neboť se dá od smlouvy oddělit. Bohuţel na taková ustanovení doplácejí slušní architekti neznalí liter zákona a ze strachu smlouvu nepodepíšou, přijdou však o „zakázku“. Takovou smlouvu bych sama nedoporuĉovala podepsat, neboť odhaluje neslušné a neĉestné jednání objednatele. S takovým neslušným jednáním se během své architektonické kariéry setkal v roce 2008 také známý architekt Vlado Milunić. Jednalo se o veřejnou soutěţ na realizaci architektonické studie vinařství Sonberk. K tomu se architekt vyjádřil následovně: „…Investor měsíc a půl po odevzdání návrhu podmínil zaplacení smluvně dohodnutého honoráře podpisem nové smlouvy na základě které se bezúplatně vzdáváme na 100 let (!!) autorských práv zcela ve prospěch objednatele pod hrozbou pokuty a náhrady škod v případě porušení. Největší překvapení bylo to, že jsem byl sám, kdo tuto nehoráznost odmítl podepsat.“139 Zakázka byla nakonec zadána architektovi Pleskotovi, který však na přání objednatele studii bez souhlasu Miluniće pouţil a udělal v ní jen urĉité úpravy. Podle mých informací nedošlo k soudnímu sporu, poškozený architekt ţádal pouze po Pleskotovi vysvětlení mimosoudní cestou. Pokud není sjednáno jinak, platí, ţe autor dle § 61 odst. 1 AZ poskytl objednateli licenci k úĉelu, který vyplývá ze smlouvy. Tímto úĉelem bude zpravidla provedení stavby. Autor díla mŧţe dílo uţít nebo prostřednictvím licenĉní smlouvy udělit právo dílo uţívat i jiné osobě, nesmí to však být v rozporu se zájmy objednatele.

Zpravidla se ale sjednávají

výhradní licenĉní smlouvy a v tomto případě nikdo jiný neţ objednatel dílo nesmí uţívat. Autor si v tomto případě nesmí postavit stavbu na základě svého architektonického návrhu pro sebe nebo své blízké. Na závěr bych však chtěla podotknout, ţe nevyplývá-li ze smlouvy

137

Autorem díla dle AZ však mŧţe být dle ĉeské právní úpravy pouze fyzická osoba. § 262 odst. 1 ObchZ 139 MILUNIĆ, V. Architektonická studie - Vlado Milunić, Ondřej Císler, Lucia Strmeňová / Studio VM. StavbaWEB [online]. 12.9.2008 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z . 138

43

jinak, má se za to, ţe se jedná o licenci nevýhradní.140 Proto je vhodné, aby ve smlouvě bylo jasně uvedeno a především z obsahu smlouvy vyplývalo, o jakou smlouvu se jedná. Pokud byla jiţ sjednána licenĉní smlouva, nabyvatel nesmí dílo upravit ĉi jinak měnit, měnit oznaĉení autora, ledaţe bylo sjednáno jinak.141 Dílo mŧţe upravit nebo měnit jen v případě, ţe lze spravedlivě oĉekávat, ţe by k tomu autor díla svolil. 5. 2. 1. 1 Honoráře architektů, cena díla Cena díla mŧţe být ve smlouvě o dílo dle OZ sjednána pevně, podle rozpoĉtu nebo odhadem. Není-li sjednána, je třeba poskytnout cenu přiměřenou.142 Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být uveden zpŧsob jejího urĉení, ledaţe z vŧle stran vyplývá uzavřít tuto smlouvu i bez tohoto urĉení.143 Autor si sjednává s investorem výši honoráře (ceny díla) smluvně, výše honoráře není upravena právním předpisem. Je proto vhodné si ve smlouvě sjednat přesné platební podmínky, aby se předcházelo sporŧm. Architekt si musí během plnění díla poĉínat hospodárně. Podle Spolkového soudního dvora SRN se o vadu architektonického díla jedná i v případě, ţe je projekt plně funkĉní, avšak došlo k zvýšeným neoĉekávaným nákladŧm.144 Je také moţné do smlouvy vĉlenit rozvazovací doloţku, ţe dílo bude moţné uţít aţ úplným zaplacením ceny. Aby se usnadnila práce architektŧ s vymezením ceny díla, vydala nadace ARCUS ve spolupráci s Ĉeskou komorou architektŧ nezávazný dokument „Výkony a honoráře architektŧ, inţenýrŧ a technikŧ ĉinných ve výstavbě“ (také „Honorářový řád“). Dříve si Honorářový řád vytvářela a vydávala sama ĈKA, avšak po silné nevoli ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe se uchýlila k výše popsanému kroku. Podle ÚOHS cena za dílo nevznikala trţně dle vztahu nabídky a poptávky a uloţila ĈKA pokutu ve výši 500.000,- Kĉ, rozhodnutí bylo ale nakonec zrušeno.145 Podobný případ se stal i v Belgii, kde rozhodoval Evropský soudní dvŧr (ESD) na základě ĉl. 81 Smlouvy o Evropském spoleĉenství. Rozhodl, ţe „komorou stanovené minimální odměny architektů jsou protiprávní a komora byla pokutována částkou 100 000 eur.“146 Vzhledem k tomu, ţe se jedná o právně nezávazný doporuĉující dokument, nemusí se jím architekti řídit. Koneĉná cena, za jakou architekt sjednal dílo, je pak ĉasto intimní a 140

§ 47 odst. 1 AZ § 51 AZ 142 § 634 odst. 1 OZ 143 § 536 odst. 3 ObchZ 144 LINHART, Tomáš; POKORNÝ, Miroslav. SRN: Spolkový soudní dvŧr: zvýšené náklady díla jako vada projektu nosné konstrukce. Právní rozhledy. 11.2.2010, 18. roĉ., ĉ. 3. 145 Blíţe na: www.cka.cc 146 MRÁZEK, Petr. Konference spřátelených a sousedících advokátních komor ve Veroně. Bulletin advokacie. 2008, ĉ. 3, s. 64. ISSN 1210-6348. 141

44

střeţenou záleţitostí mezi architektem a klientem. Stává se, ţe je sjednaná cena pod cenou stanovenou Honorářovým řádem a taková cena se pak špatně zjišťuje při soudním jednání (např.: pro zjištění ceny projektové dokumentace), neboť architekt nemá v sebemenším úmyslu na sebe prozradit, ţe sjednává za dílo dumpingové ĉástky. Vydáním soudního rozhodnutí by přišel nejen do nevole ostatních ĉlenŧ ĈKA, ale rovněţ klientŧ, neboť by se ukázalo, ţe je nucen pracovat i za nízké ceny. Honorářový řád se uţívá v případě, kdy cena sjednána nebyla a je předmětem sporu. Jiné řády vydané ĈKA jsou pro ĉleny závazné.147

147

Organizaĉní, jednací a volební řád ĈKA; Disciplinární a smírĉí řád ĈKA; Soutěţní řád ĈKA; Autorizaĉní řád ĈKA; Profesní a etický řád ĈKA; Jednací řád ĈKA.

45

6 UŢITÍ ARCHITEKTONICKÉHO DÍLA VŠEOBECNĚ A ZVLÁŠTĚ V REKLAMĚ 6. 1 Uţití architektonického díla Právo dílo uţít patří mezi základní majetková práva. Autor svobodně rozhoduje o uţití svého díla. Licenĉní smlouvou poskytuje autor nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo uţít a nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi odměnu. Zpravidla se bude jednat o licenci výhradní, tedy autor se zdrţí uţít dílo nebo licenci poskytnout jiné osobě. Na druhé straně objednatel díla mŧţe uţít dílo jen v míře sjednané v licenĉní smlouvě. Zákon nevyţaduje pro licenĉní smlouvu písemnou formu. Licencí nedochází k převodu vlastnického práva. Za uţití díla se nepovaţuje uţití pro osobní potřebu fyzické osoby ĉi vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s výjimkou napodobeniny ĉi rozmnoţeniny architektonického díla stavbou.148 Pro uţití díla v některých zákonem stanovených případech postaĉí zákonná licence. Pro uţití architektonického díla se ve skuteĉnosti uţívají zejména tyto instituty autorského zákona: rozšiřování (§ 14 AZ), vystavování (§ 17 AZ) a rozmnoţování (§ 13 AZ). V případě, ţe se vlastník originálu zachyceného v hmotné podobě, stavby nebo jiné rozmnoţeniny rozhodne převést vlastnické právo k tomu na jinou osobu, bude se dle § 14 odst. 1 AZ jednat o rozšiřování díla. Mŧţe se jednat i o převod spoluvlastnického podílu, ale jiţ ne o přechod vlastnictví.149 Oprávněným z převodu je sám autor nebo jiná osoba s jeho souhlasem a nemusí se jednat o převod veřejný. Prvním převodem vlastnického práva k originálu zachyceného v hmotné podobě, stavbě nebo jiné rozmnoţenině, je právo autora na rozšiřování vyĉerpáno.150 Nový vlastník si pak mŧţe vlastnické právo k dílu převádět na koho chce. Je však třeba neopomenout na jiţ zmíněný institut droit de suite. Vystavováním se rozumí zhlédnutí nebo vnímání díla architektonického vĉetně urbanistického díla. Pro úĉely této práce se budu více zabývat rozmnoţováním díla. 6. 1. 1 Rozmnoţeniny Architektonické dílo se bude nejĉastěji rozmnoţovat ve formě stavby architektonického díla dle § 13 odst. 2 AZ, jiné trojrozměrné rozmnoţeniny (model), ve formě rozmnoţeniny fotografické, obrazové. Nejprve se budu zabývat stavbou architektonického díla, neboť se ĉasto setkávám s dezinterpretací ve snaze nechránit architektonické dílo ve formě stavby. 148

§ 30 odst. 3 AZ TELEC, I., TŦMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007. s. 191. 150 § 14 odst. 2 AZ 149

46

K těmto dezinterpretacím dochází z dŧvodu obcházení osobnostních práv autora dle § 11 AZ. Ĉasto dochází také k nevoli, aby stavba byla podřazována pod rozmnoţeninu tak jako výroba nábytku, šperkŧ atd. Myslím si ale, ţe je dŧleţitý obsah, nikoliv pojem samotný. 6. 1. 1. 1 Stavba AZ neobsahuje definici stavby, proto je třeba pomoci si s definicí ze stavebního zákona.151 Dle § 2 odst. 3 SZ se: „stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.“ Stavební dílo pro úĉely autorského práva mŧţeme prostorově vymezit obvodovými zdmi, střechou, konstrukcí, vchodovými dveřmi a případným schodištěm uvnitř stavby. Za stavební dílo jiţ nemŧţeme povaţovat interiér (vnitřní uspořádání stavby) a exteriér. To, ţe nějaká stavba doĉasně neslouţí k uţívání ještě neznamená, ţe se nejedná o stavební dílo. Autorské právo se vztahuje i na jednotlivé vývojové ĉásti a fáze, jakými je např. návrh architektonického díla. Stavba je dílem dokonĉeným, je vyjádřením architektonického díla. Architektonické dílo je třeba chápat a chránit jako jeden celek, od architektonického návrhu aţ po realizaci stavbou. Právo autorské k dílu vzniká dle § 9 odst. 1 AZ: „okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.“ Mnoho laikŧ ale vnímá architektonické dílo aţ teprve v době postavení díla, všímají si pouze formy. Teprve v tuto chvíli mnoho laikŧ nazývá dílo architekturou. Autor architektonického díla mŧţe rozmnoţit své dílo stavbou v podobě rozdílných materiálŧ. Jednou mŧţe být návrh rozmnoţen ve formě stavby ze dřeva, podruhé z betonu. „Celistvý obsah díla tvoří prvky jednak autorskoprávně jedinečné ale i prvky volné, tedy takové, které samy o sobě a izolovaně sice autorskoprávní ochraně nepodléhají [materiál, technologie, provoz a podobně], avšak byly užity jedinečně a autorsky původně v celku autorského díla.“152 Autor bude mít v tomto případě autorské právo k oběma stavbám. Podle § 9 odst. 2 AZ: „zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu.“ Pro zbourání stavby je třeba svolení autora,153 protoţe autor má právo udělit svolení k jakémukoli zásahu do svého díla. Samozřejmě musíme vzít v potaz 151

Zákon ĉ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisŧ. 152 Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. května 2002, sp. zn. 19 C 101/2000. 153 § 11 odst. 3 AZ

47

stavby chráněné veřejným právem, např. národní památka. Tam je reţim odlišný, pouze ale v souvislosti s vlastníkem věci. Podle § 33 odst. 2 AZ není dovolené pořídit napodobeninu nebo rozmnoţeninu architektonického díla stavbou bez sjednání licence s autorem díla. Toto ustanovení znamená, ţe si nemohu podle jiţ stojící stavby postavit stavbu jinou, aniţ bych nezasáhla do autorského práva. 6. 2 Volná uţití díla a zákonné licence Uţití díla je moţné i bez sjednání licenĉní smlouvy a bez svolení autora díla u tzv. volného uţití díla nebo zákonných licencí. K urĉení, zda je moţné uţít takové dílo bezesmluvně, se pouţívá tzv. tříkrokový test154 (three-step test). Jedná se o tyto tři kroky:155 1.)

Výjimky z autorského práva lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených

v AZ. 2.)

Takové uţití díla nesmí být v rozporu s běţným uţitím díla.

3.)

Nejsou nepřiměřeně dotĉeny oprávněné zájmy autora. Všechny tyto tři kroky musí být splněny souĉasně. Tento tříkrokový test pomŧţe

soudci s rozhodnutím, zda bylo moţné uţít dílo bezesmluvně a bez svolení autora díla. Dovolenost volného uţití a zákonné licence spoĉívá ve splnění tříkrokového testu souĉasně se splněním skutkové podstaty podle §§ 30-39 AZ. S výjimkami uvedenými v § 29 odst. 2 AZ se volná uţití a zákonné licence vztahují pouze na díla zveřejněná. S výkladem prvního kroku nebývá problém, problém nastává s výkladem kroku dva a tři. Podle kroku dva se rozporem s běţným uţitím díla má na mysli uţití díla, za jaké by mohli autoři oĉekávat plynutí příjmŧ z placení licenĉního poplatku. Tento krok se vztahuje ke všem moţným osobám, nikoli ke konkrétní osobě. U kroku tři se musí jednat o bezdŧvodné poškozování oprávněných zájmŧ autora. Zpŧsob provedení tříkrokového testu ukáţu na případu tvorby umělce Gordona Matta-Clarka. Tento umělec si vybral opuštěný dŧm, který přetvořil na sochu. To ale neznamená, ţe autor díla v době uţití neţil, pouze dŧm doĉasně nemá vlastníka. Nebudu se zde zabývat spory mezi právníky, zda je moţné dŧm opustit. Podle doc. JUDr. M. Pekárka to moţné je. Dŧm nejdříve (Gordon Matta-Clark) rozřezal na jednotlivé kusy a pak je v jiném uspořádání a s mezerami mezi jednotlivými kusy poskládal znovu dohromady. Podle kroku jedna umělec vyuţil výjimku podle § 33 odst. 1, kdyţ dílo umístěné na veřejném prostranství 154 155

TELEC, I., TŦMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007. s. 341. § 29 odst. 1 AZ

48

přetvořil v sochu. Nejedná se dle mého názoru o trojrozměrnou rozmnoţeninu díla, na kterou se dle § 33 odst. 2 AZ nevztahuje tato zákonná licence. Jeho socha totiţ vznikla tvŧrĉím zpracováním díla pŧvodního a bude se jednat o dílo odvozené. Bez domu by socha nikdy nevznikla a při tom není domu podobná, jak bývají rozmnoţeniny. Stavba zpravidla konsensuálně navazuje na projektovou dokumentaci a projektová dokumentace na návrh architektonického díla. Autorskoprávně chráněna bude nakonec stavba i socha. Pokud by tomu tak nebylo, mohl by kaţdý sochu rozmnoţit a tuto rozmnoţeninu dále prodávat. Podle kroku dva se nejedná o rozpor s běţným uţitím díla, autor díla neoĉekával příjem z placení licenĉního poplatku za uţití díla. Podle kroku tři je třeba zkoumat, zda nebyly nepřiměřeně dotĉeny oprávněné zájmy autora. Na jednu stranu se uţ autor (a ani okolí) nemusí identifikovat s takovou stavbou a mohlo být zasaţeno do jeho osobnostních práv. Pokud byla sníţena hodnota díla, je třeba k ní přistupovat objektivně. Autor (pokud by chtěl) by se případně mohl bránit. Na druhou stranu se však jednalo o dŧm opuštěný a tudíţ se uţ v té době nemusel s tímto dílem autor identifikovat. Mimochodem přeměny Gordon Matta-Clarka jsou velmi vydařené a vzbudily velký ohlas veřejnosti, neboť z opuštěného domu vytvořil hodnotné dílo. Tento extrémní případ je proto třeba dŧrazně odlišovat od případŧ, kdy nešetrným zásahem bylo zasaţeno do díla nebo bylo dílo změněno v prŧběhu neoĉekávané razantní rekonstrukce (byla znetvořena fasáda stavby nebo přistavěna přístavba v jiném nejednotném stylu). 6. 2. 1 Volná uţití díla Na zhotovení rozmnoţeniny ĉi napodobeniny architektonického díla stavbou se nevztahuje zákonná dovolenost uţití díla. Pro osobní potřebu si tedy nemohu postavit stavbu, kterou někde spatřím. Pro osobní potřebu si ale mohu vyrobit trojrozměrný model (např. z kostek, magnetických kuliĉek, z papíru nebo kartonu atd.) nebo sochu nějaké stavby, která není trvale umístěna na veřejném prostranství.156 Znamená to, ţe i bez svolení autora a při splnění tříkrokového testu si mohu vytvořit trojrozměrný model stavby, která je umístěna na soukromém pozemku157 (např. vila za plotem). Nevím, proĉ zákonodárce zakázal vytvořit si model stavby umístěné na veřejném prostranství a zároveň restriktivním výkladem povolil

156 157

§ 33 odst. 2 AZ § 30 odst. 3 AZ

49

vytvořit si model stavby umístěné na soukromém pozemku.158 Model stavby umístěné na soukromém pozemku bych ale nemohla bezesmluvně prodávat.159 Stavbu umístěnou na veřejném prostranství si mohu dle § 33 odst. 2 vyfotografovat a z fotografie si vyrobit trojrozměrný model. Questio facti, zda to nebude v rozporu s běţným zpŧsobem uţití díla.160 Fotografie zřejmě nebude mít příliš vliv na to, jestli model bude vypadat v závěru jinak, kdybych takovou fotografii neměla. Obcházelo by se tím ustanovení § 33 odst. 2 AZ. Nebo si mohu namalovat161 nebo nakreslit162 architektonické dílo vyjádřené stavbou a umístěné trvale na veřejném prostranství a z takto namalovaného nebo nakresleného obrázku si potom doma udělat trojrozměrnou skládaĉku. Situace by byla jiná, neboť by model byl zpracován mou tvŧrĉí duševní ĉinností. V roce 2005 se francouzský soud Court de cassation zabýval originalitou díla. Měl za to, ţe „pokud zvažujeme, jestli miniaturní modely domů a staveb jsou chráněny autorským právem, soud by měl zvážit, zda miniaturizace vede k vytvoření nového díla odvozeného z již existující předlohy.“163 Tyto například keramické miniaturizace mohou nést peĉeť osobnosti svého tvŧrce a tím je třeba se zabývat. 6. 2. 2 Zákonné licence Mezi zákonné licence lze zařadit pro úĉely této práce rozmnoţování na papír164 (např. projektové dokumentace), citace,165 propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje166, uţití díla umístěného na veřejném prostranství,167 nepodstatné vedlejší uţití díla168 a licence k dílŧm uţitého umění a dílŧm architektonickým.169 V této práci se zaměřím pouze na vybrané zákonné licence. 6. 2. 2. 1 Propagace výstavy Pokud někdo za úĉelem propagace výstavy uţije originály nebo rozmnoţeniny architektonických děl v rozsahu nezbytném pro výstavu bez hospodářského a obchodního 158

§ 30 odst. 2 AZ § 30 odst. 1 AZ 160 § 29 odst. 1 AZ 161 Malbou se rozumí barevné ztvárnění díla. Tato malba mŧţe být i ĉernobílá nebo v šedých odstínech. Ĉerná barva je také barvou, ale šedá barva barvou není, je pouze odstínem. 162 Kresbou se rozumí pouţití tuţky nebo uhlu. 163 Enesco v Denoyell, Cass., 1, civ. 25th January 2005, note by Kerever in (2005) 204 R.I.D.A. 154. In Sterling, J.A.L. World copyright law. 3. vydání. London : Sweet & Maxwell, 2008. s. 339. Překlad autorka. 164 § 30a odst. 1 AZ 165 § 31 AZ 166 § 32 AZ 167 § 33 AZ 168 § 38c AZ 169 § 38d AZ 159

50

prospěchu, nezasahuje tím do autorského práva. Je-li to obvyklé, je nutné uvést jméno autora a název díla. Nejĉastěji se bude jednat o modely architektonických děl nebo katalogy s architektonickými díly. 6. 2. 2. 2 Fotografie architektonických děl Zákonnou licenci § 33 znal jiţ autorský zákon ĉ. 197/1895 Ř. z a to v ustanovení § 39. Vyfotíli někdo architektonické dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství dle § 33 AZ, nezasahuje tím do autorského práva. Vilu na soukromém pozemku však nemŧţeme pokládat za umístění na veřejném prostranství, bude se jednat o uţití pro osobní potřebu. Pokud si tedy pořídím fotografii stavby trvale umístěné na veřejném prostranství, mohu ji bez souhlasu autora dál rozmnoţovat a šířit.170 Pokud to nebude v nesouladu s tříkrokovým testem. V Spolkové republice Německo vyhrála dědiĉka známého architekta Friedensreicha Hundertwassera (zemřel 19.2.2000) soudní spor. Jeho stavba byla vyfotografována ţalobkyní z okna soukromého bytu. Ţalobkyně si mohla vyfotografovat stavbu bezesmluvně, neboť k němu má majetková práva. Německý UrhG v § 59 říká, „že je dovoleno užít bezesmluvně dílo prostřednictvím malby, kresby, fotografie, které je trvale umístěné na veřejných cestách, ulicích nebo náměstích. Takto pořízené kopie je dovoleno distribuovat a prezentovat veřejnosti. Rozmnožovat se nesmí stavba, která se staví. V případě architektonických děl se toto ustanovení týká pouze vnějšího vzhledu.“171 Ţalovaná (velkoobchodní spoleĉnost Metro v SRN) prodávala zarámovaný obrázek Hundertwasserova domu za 199 DM, který byl ale ĉernobílou fotografií připomínající známý motiv pohlednice domu ţalobkyně. Tyto pohlednice domu ţalobkyně prodávala, neboť to byly její fotografie. Ţalovaná se hájila tím, ţe z okna bytu jde vidět sice trochu jiná perspektiva, ale neukazuje nic jiného, neţ co jde běţně vidět z ulice. S tímto názorem se ztotoţnil i soud 1. stupně. Poté se ţalobkyně odvolala, nakonec ţalobkyně spor vyhrála.172 Po tomto sporu se pro tento případ zaĉal pouţívat odborný pojem panoramatická svoboda.

170

KŘÍŢ, Jan; LENGHARTOVÁ, Hana. Architektonická díla jakoţto zvláštní druh děl výtvarných. In Kříţ, Jan a kol. (ed). Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 16. 171 § 59 UrhG. Překlad autorka. 172 Rozhodnutí Landgericht München I ze dne 30. září 1999, sp. zn. 7 O 8900/99; Rozhodnutí BGHR ze dne 5. ĉervna 2003, sp. zn. I ZR 192/00; Rozhodnutí OLG München ze dne 16. ĉervna 2005, sp. zn. 6 U 5629/99.

51

Další spor týkající se veřejného prostranství v SRN dopadl tak, ţe dílo není trvale umístěno na veřejném prostranství, pokud se jedná o prezentaci na výstavě. Není dŧleţité, zda dílo po demontáţi nadále existuje ĉi zanikne.173 Jak jiţ bylo výše uvedeno, architektonickým dílem dle AZ je i interiérová tvorba. Architekturu interiérŧ není moţné však vztahovat pouze na interiéry obytných prostor, ale rovněţ na kanceláře, dokonce i kostely, muzea, galerie. Jak je zřejmé, mŧţe se jednat i o veřejnosti přístupné prostory. Podle § 33 AZ do architektonického díla nezasahuje ten, kdo zaznamená nebo vyjádří dílo (fotografií, ale i kresbou, malbou atd.), které je umístěno na veřejném prostranství. Toto ustanovení se nemŧţe vztahovat i na veřejnosti přístupné interiéry budov umístěných na veřejném prostranství, neboť tyto interiéry se nenacházejí na veřejném prostranství přímo, ale zprostředkovaně. Jinak tomu bylo v obdobném ustanovení § 26 autorského zákona z roku 1926, kde byl pouţit pojem veřejně přístupná místa. Tento pojem pouţívá i rakouská autorskoprávní úprava v ustanovení § 54 odst. 5 rakouského autorského zákona.174 Na závěr je pro srovnání vhodné dodat, ţe podle § 54 odst. 5 rakouského autorského zákona by bylo moţné fotografie Hundertwasserovy stavby pořídit, a to i v případě, kdy by fotografie nebyly pořízeny z veřejně přístupného místa. Staĉí, pokud stavba samotná je trvale umístěna na veřejně přístupném místě. 6. 2. 2. 3 Architektonické dílo ve filmu Ustanovení § 33 AZ se rovněţ vztahuje na vyjádření díla filmem. Toto ustanovení se ale vztahuje pouze na stavby umístěné na veřejném prostranství. V tomto případě není třeba svolení autora ani smluvní licence, je však třeba splnit tříkrokový test. Co by se ale stalo, kdyby byl film znaĉně dehonestující a stavbu (architektonické dílo) neumístěnou na veřejném prostranství by změnil v koncentraĉní tábor, film by byl zveřejněn? Dle mého názoru není moţné uţít zákonnou licenci § 38c AZ, protoţe uţití stavby ve filmu jako koncentraĉního tábora bylo zamýšleno. Nešlo o pouhé náhodné uţití díla, stavba se zde stala nosným hlavním prvkem filmu. Dílo nebylo pouţito v rozporu s běţným uţitím a moţná ani v rozporu s oprávněnými zájmy autora. Změnou díla v koncentraĉní tábor nedošlo k sníţení hodnoty díla dle § 11 odst. 3 AZ. Nedalo by se zřejmě uvaţovat ani o zásahu do osobnosti autora (např. bývalý vězeň koncentraĉního tábora) dle § 11 OZ. Nedošlo

173

Rozsudek BGH ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. I ZR 102/99. Bundesgesetz über das Urheberrecht an Werken der Literatur und der Kunst und über verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz), StF BGBl Nr. 111/1936. 174

52

k poškození jeho jména nebo dobré pověsti. Vzhledem k uvedenému by bylo třeba předem sjednat licenci o uţití díla, tříkrokový test nebyl z dŧvodu § 38c AZ naplněn. I architektura interiérŧ se ĉasto vyuţívá ve filmech. Ve filmech se ale architektura interiérŧ zpravidla pouţívá jako pozadí, není nosným prvkem filmu, tím jsou herci a děj. Podle § 38c AZ do autorského práva nezasáhne ten, „kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.“ Pokud se ale nebude jednat o vedlejší uţití díla, ale interiér bude nosným prvkem, je třeba získat licenci k uţití díla. Film nemusí být dle § 29 odst. 2 zveřejněn. 6. 2. 2. 4 Zákonná licence k architektonickým dílům dle § 38d Toto ustanovení bylo vloţeno do AZ novelizací zákonem ĉ. 216/2006 Sb. Dříve bylo toto ustanovení obsaţeno v § 9 odst. 5 autorského zákona. Zohledňuje vlastnická práva tak, aby nedocházelo k výkonu autorského práva v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 OZ a odráţí vyváţenost vztahŧ mezi vlastníkem věci a autorem díla. Pokud osoba pronajímá, pŧjĉuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoţeninu díla vyjádřené stavbou, nezasahuje tím dle § 38d a) AZ do autorského práva. Kdo v míře nezbytně nutné navrhne nebo provede dle § 38d b) AZ změnu architektonického díla vyjádřeného dokonĉenou stavbou, nezasáhne tím do autorského práva. Toto ustanovení se tedy nevztahuje na návrhy architektonického díla nebo modely tohoto díla, tam je nutná smluvní licence. Vztahuje se rovněţ na stavební úpravy díla interiérové architektury podle § 42 odst. 5 SZ, neboť jsou dle § 42 odst. 4 SZ změnou dokonĉené stavby. Toto ustanovení § 38d AZ lze uţít i na územní studie, respektive na územně plánovací dokumentace. A to z toho dŧvodu, ţe dle § 2 odst. 1 a) SZ se změnou v území rozumí změna jeho vyuţití vĉetně změn staveb. Musí se však zase jednat o změnu dokonĉené stavby. V případě neexistence tohoto ustanovení by se kaţdou nutnou změnou územní studie muselo ţádat o svolení autora k provedení této změny. O svém úmyslu je vlastník věci povinen informovat autora díla, jen je-li to opodstatněné významem architektonického díla.175 Také mu musí na vyţádání poskytnout dokumentaci stavby vĉetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn. Nezbytně nutné zákroky popřípadě zváţit sníţení hodnoty díla bude muset individuálně posuzovat soud. 6. 3 Uţití architektonického díla v reklamě

175

§ 38d b) AZ

53

Nabízením v reklamě se rozumí zveřejnění díla dle § 4 AZ. Zveřejněním se má na mysli zpřístupnění díla veřejnosti. Pojem veřejnost není v AZ definován. Bude se jednat především o tyto formy reklamy: pouţití architektonického díla, díla interiérové architektury a urbanistického díla na propagaĉních materiálech a billboardech, výroba propagaĉních předmětŧ (např. přívěsky ve tvaru stavby), pouţití zdi stavby pro reklamní billboard, pouţití reklamy v televizním vysílání, v periodickém a neperiodickém tisku aj. Při uţití díla v reklamě je nutné uvádět jméno autora jen v případě, je-li to při takovém uţití obvyklé. Zpravidla s tím ale nebudou souhlasit reklamní agentury, které budou namítat, ţe nechtějí dělat zdarma reklamu autorŧm architektonických děl. V případě, ţe by se jednalo o uţití architektonického díla na celé stránce propagaĉního materiálu, zdálo by se, ţe je reklama urĉena pouze k propagaci architektova díla. Pokud by se dala nějaká skutková podstata podřadit pod volná uţití nebo zákonné licence, je třeba ještě zkoumat, zda je splněn tříkrokový test dle § 29 odst. 1 AZ. U níţe uvedených případŧ musíme odhlédnout od situace, kdy by předmětné uţité dílo bylo dílem volným. V tomto případě není třeba sjednat smluvní licenci, dílo ale musí být pouţito zpŧsobem, který nesniţuje hodnotu díla. Vzhledem k tomu, ţe díla vytvořená při tvorbě reklamy mohou vycházet z tvŧrĉí duševní ĉinnosti autora, nebudu zde vyĉerpávajícím zpŧsobem analyzovat všechny moţné varianty, neboť by jich bylo nekoneĉně mnoho. Pro analýzu jsem si zvolila následující případy. 6. 3. 1 Uţití architektonického díla na propagačních materiálech Mimo předraţeného financování mistrovství světa v klasickém lyţování v Liberci došlo také k porušení autorského práva. Agentura RZA Solution, která měla na starosti propagaci šampionátu, pouţila a upravila bez souhlasu autora Ing. arch. Karla Hubáĉka motiv hotelu Ještěd na propagaĉních materiálech a billboardech. Autor byl připraven jednat mimosoudně, popř. po nedosaţení shody i soudně.176 Pokud by si reklamní agentura hotel namalovala ĉi jinak zaznamenala v únosné míře dle § 33 AZ, problém by zřejmě dle rodiny ţádný nenastal. Problém ale nastal v případě, ţe chráněný motiv agentura upravila a podle rodiny Hubáĉkŧ připomínal zvon na WC. Pokud by se motiv hotelu Ještěd stal hlavním a přes velkou ĉást stránky propagaĉního materiálu dominantním prvkem, bylo by dle mého názoru jiţ třeba sjednat s autorem díla smluvní licenci. 176

Blíţe viz Nova: Ještěd byl zneuţit v reklamě na mistrovství světa lyţařŧ. iDNES.cz [online]. 27.2.2009 [cit. 2011-02-24]. Dostupné z: . Jsem si vědoma nízké kvality tohoto zdroje, ale nepodařilo se mi získat zdroj lepší. Myslím si, ţe jeho zařazení je dŧvodné.

54

„Mimosoudní dohodou bude pravděpodobně vyřešen i další spor, který v současné době řeší společnost ABF s architektem Vladem Milunićem. Fotografie jeho Tančícího domu byla bez ohledu na autorská práva použita na tiskovinách k veletrhu.“177 6. 3. 2 Výroba propagačních materiálů Pokud by si chtěla reklamní agentura vytvořit trojrozměrnou zmenšeninu hotelu Ještěd jako přívěsek na klíĉe, musela by uzavřít licenĉní smlouvu s autorem díla. Na tento případ se uţije ustanovení § 33 odst. 2 AZ, neboť se hotel nachází na veřejném prostranství. První krok tříkrokového testu není splněn. V tuto chvíli by jiţ nebylo třeba zabývat se kroky dalšími. Uţití díla v reklamě se mŧţe jevit jako rozpor s běţným uţitím díla podle kroku dva. Horší to je s výkladem pouţití kroku tři, kdy nesmí být nepřiměřeně dotĉeny oprávněné zájmy autora. K podobnému případu se jiţ v roce 1976 vyjádřil Nejvyšší soud ĈSR.178 V tomto případě se jednalo o vytvoření zmenšené napodobeniny architektonického díla, které bylo umístěno na veřejném prostranství. Ţalovaný podnik pouţil tuto napodobeninu na krytu likérové soupravy. Aĉ se jednalo o vznik nového díla jako výsledek tvŧrĉí duševní ĉinnosti, nelze za takovou ĉinnost povaţovat ĉinnost prŧmyslovou. Podle dnešní autorskoprávní úpravy je nerozhodné, zda se jednalo o ĉinnost prŧmyslovou ĉi nikoliv. Co je ale rozhodné, je splnění tříkrokového testu. 6. 3. 3 Reklamní billboardy Na situaci ohledně reklamních billboardŧ mŧţeme nazírat ze dvou rŧzných úhlŧ. Jedním je situování billboardu na stavbu (jako architektonické dílo) a druhým je vyjádření architektonického díla na billboardu samotném. Billboard samostatně stojící například poblíţ dálnice je stavbou ve smyslu stavebního zákona, ale zpravidla se nebude jednat o architektonické dílo, neboť by zřejmě nebyly splněny pojmové znaky díla, především absence tvŧrĉí duševní ĉinnosti autora. Výjimkou se někomu mŧţe jevit billboard stojící na trase Olomouc-Brno na minerální vodu Mattoni. Podle mého názoru se nebude jednat o architektonické dílo, protoţe jde pouze o zvětšené logo spoleĉnosti Mattoni. U kaţdého jednotlivého případu by to bylo třeba zkoumat. V prvním případě, kdy je billboard umístěn na stavbu, musí reklamní agentura poţádat o svolení vlastníka stavby s umístěním billboardu, s jeho umístěním nebude zpravidla

177

PRAŢANOVÁ, Markéta. Závěry sympozia Autorská práva v architektuře. Archiweb. [online]. 25.5.2009. [cit. 2011-02-19]. Dostupné z: < http://www.archiweb.cz/news.php?type=8&action=show&id=7075>. 178 Rozsudek Nejvyššího soudu ĈSR ze dne 26.3.1976, sp. zn. 3 Cz 13/76.

55

třeba souhlasu autora díla. Mŧţe ale nastat situace, kdy vlastník stavby na ni povolí připevnit billboard, který zakryje větší ĉást fasády a navíc bude obsahovat přes celý formát velmi střídmě obleĉenou ţenu a kontakt na penzion. Bude třeba zkoumat, zda nedošlo k sníţení umělecké hodnoty díla dle § 11 odst. 3 AZ, která je objektivní povahy. V druhém případě se bude jednat o uţití architektonického díla nebo díla interiérové architektury na billboardu. V případě, ţe reklamní agentura pověsí na billboard fotografii interiéru s reklamou na realitní kancelář, na který se nevztahuje zákonná licence podle § 33 AZ, musí mít sjednánu s autorem díla licenĉní smlouvu. Je třeba zmínit, ţe by bylo vhodné uvést na billboard jméno autora interiéru. Pakliţe by tam jméno autora uvedeno bylo, zpravidla jsou autoři díla rádi a nevyţadují ţádnou licenĉní smlouvu, sami se tím zviditelní.

56

7 AUTORSKÉ DÍLO PŘI VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH ARCHITEKTONICKÝCH Je třeba rozlišovat veřejné zakázky a veřejné soutěţe. Pro veřejné soutěţe se mezi architekty pouţívá pojem architektonické nebo urbanistické soutěţe a slovy nyní platného zákona o veřejných zakázkách se pouţívá pojem soutěţ o návrh.179 V Ĉeské republice se zpravidla pouţívají veřejné zakázky i tam, kde by se mohly vyuţít soutěţe o návrh. Například tím, ţe se rozdělí nadlimitní zakázka na několik podlimitních. Podle akad. arch. Jana Sapáka by měli veřejní zadavatelé roĉně vyhlásit 80-120 architektonických soutěţí, ve skuteĉnosti jich je ale vyhlášeno maximálně 10.180 Soutěţ o návrh na rozdíl od veřejné zakázky umoţňuje vybrat z více řešení předloţených návrhŧ a před stavbou se předem s vybraným návrhem seznámit. Navíc „náklady na soutěž činí jen 2-2,5 % z celkových investičních nákladů na stavbu.“181 V cizině je však mnohem běţnější pořádat veřejné soutěţe a to i historicky. Vţdyť i Akropolis v Aténách vzešel z veřejné soutěţe. Z mých cest po Itálii mě ohromila konzistentní renesanĉní Florencie. Proto mě pak ani nepřekvapilo, ţe kopule dómu Santa Maria del Fiore je rovněţ plodem veřejné soutěţe. Z dalších známých staveb vzešlých z veřejné soutěţe mohu jmenovat operu v Sydney od do té doby neznámého architekta Jörna Utzona, Georges Pompidou Center od architektŧ Renza Piana a Richarda Rodgerse182 nebo Eiffelovu věţ od Gustava Eiffela. Veřejné soutěţe byly nepochybně „prvními soutěžemi o veřejné zakázky vůbec.“183 Veřejné soutěţe se u nás zaĉaly pouţívat v 50. letech 19. století. „Zlatou éru veřejných soutěží zřejmě zahájila soutěž o zadání projektu stavby Národního divadla v roce 1865.“184 Jsou však známy i soutěţe staršího data, kdy byly vyhlašovány církví nebo šlechtici v době baroka.185 Nejde tedy o to, ţe bychom s takovými soutěţemi neměli zkušenosti. Navíc u nás jedna z nejznámějších staveb, hotel Ještěd od architekta Karla Hubáĉka, vznikla právě díky veřejné soutěţi. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o financování z veřejných zdrojŧ, nemělo by to být postranním tématem jako nyní. 179

§ 1 b) ZVZ. SAPÁK, Jan. Princip architektonických soutěţí. In Praţanová, M. (redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 3. 181 Základní informace o vypisování a prŧběhu architektonických soutěţí. In Praţanová, M. (redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 46. 182 Why an International Competition? UIA [online]. 15.6.2010 [cit. 2011-03-26]. Dostupné z: < http://www.uiaarchitectes.org/texte/england/Menu-3/1-pourquoi.html >. 183 SAPÁK, Jan. Princip architektonických soutěţí. In Praţanová, M. (redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 3. 184 MASÁK, Miroslav. Architektonické soutěţe u nás v kontextu ĉasu. In Praţanová, M. (redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 8. 185 PLOS, Jiří. ĈKA vysvětlovala soutěţní řád na ÚOHS. Česká komora architektů [online]. Datum aktualizace: 17.12.2009 [cit. 2011-03-13]. s. 50. Dostupné z: . 180

57

Soutěţe o návrh nevypisuje ĈKA, ale veřejný zadavatel dle § 2 ZVZ. ĈKA je pouze zveřejňuje na internetových stránkách Ĉeské komory architektŧ a poskytuje pomoc. Obecné informace k soutěţi upravuje ZVZ, pravidla soutěţe upravuje Soutěţní řád Ĉeské komory architektŧ závazný pouze pro ĉleny ĈKA. ĈKA se volně nechala inspirovat Soutěţním řádem Mezinárodní unie architektŧ (UIA), která dohlíţí nad mezinárodními soutěţemi. I soutěţe o návrh bývají ĉasto neregulérní, v této práci se tímto ale nebudu zabývat. Přehled neregulérních soutěţí vystavuje na svých internetových stránkách ĈKA. Špatnou hudbu ĉlověk nemusí poslouchat, na špatné divadlo se chodit nemusí dívat, ale architekturou je ĉlověk obklopen a vnímá ji i nevědomě. I proto je třeba, aby architektura byla kvalitní a především zpříjemňovala lidem prostředí, v kterém ţijí. Pokud pominu velký veřejný zájem o Oko nad Prahou architekta Jana Kaplického, je architektura v dnešní době spíše na pokraji zájmu. 7. 1 Způsoby zadání soutěţe o návrh Veřejný zadavatel mŧţe zvolit tyto zpŧsoby zadání veřejné soutěţe: 1.)

Zadání jedné zakázky na veřejnou soutěţ i projektovou dokumentaci dohromady

2.)

Na soutěţ o návrh nenavazuje zadání zakázky na zhotovení projektové dokumentace,

ale zadání zakázky na sluţby 3.)

Na soutěţ o návrh navazuje zadání veřejné zakázky na zhotovení projektové

dokumentace Veřejné zakázky se dělí podle výše předpokládané hodnoty dle § 12 ZVZ na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Na nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky se povinně uţijí postupy dle ZVZ. Na nadlimitní zakázky se navíc povinně uţijí postupy o soutěţích o návrh dle § 102 a n. ZVZ. Podle § 102 odst. 1 ZVZ je moţné pouţít postupy o soutěţích o návrh i v případě, ţe poţadovaná předpokládaná hodnota nedosáhne finanĉního limitu. Výši finanĉního limitu stanovuje dle § 12 písm. a) ZVZ nařízení vlády ĉ. 77/2008 Sb. o stanovení finanĉních limitŧ pro úĉely zákona o veřejných zakázkách. Podle § 103 odst. 4 ZVZ se soutěţí o návrh: „rozumí písemně nebo graficky vyjádřený výsledek vlastní tvůrčí činnosti zájemce o účast či účastníka soutěže o návrh.“ Z tohoto ustanovení vyplývá, ţe úĉastníkem soutěţe mŧţe být pouze fyzická osoba, nikoliv osoba právnická. Před novelizací186 tato věta chyběla, a proto se mohly soutěţe o návrh úĉastnit i právnické osoby (například architektonický ateliér). Výhodou úpravy před 186

Zákonem ĉ. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon ĉ. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisŧ.

58

novelizací bylo především financování. Vytvoření architektonického návrhu totiţ stojí peníze a ne kaţdý si to mŧţe dovolit i z ĉasového hlediska. „Náklady na jeden soutěžní návrh činí přibližně 14 tisíc eur a 300 hodin.“187 Architektonický ateliér tak mohl řešit finanĉní stránku lépe neţ sama fyzická osoba, jak autor bez autorizace ĈKA (například student), tak architekt. Nyní se podle mého názoru situace obrátí, nepřímo se bude úĉastnit soutěţe ateliér pro zvýšení renomé, i přestoţe nebude moci soutěţit přímo. Bude na vŧli zaměstnavatele, jestli autora ve vypracování návrhu o soutěţ podpoří. Jinými slovy, jestli bude moci autor vypracovat návrh v rámci plnění pracovněprávního vztahu. Autorova osobnostní práva zŧstávají zachována dle § 58 odst. 4 AZ. Majetková práva ale budou náleţet zaměstnavateli. Ten má právo dílo, které vzniklo k splnění pracovněprávního vztahu, uţít. Podle § 58 odst. 1 AZ mŧţe zaměstnavatel právo výkonu majetkových autorských práv se svolením autora postoupit veřejnému zadavateli. Rozsah a zpŧsob moţného uţití by bylo vhodné s veřejným zadavatelem smluvně dohodnout předtím, neţ by došlo k sporŧm. Otázkou je, jak bude tato novela v praxi realizována. Co se týĉe renomé ateliéru, bude si moci návrh vystavit (případně i fotorealizaci) ve svém portfoliu na internetu, v katalogu apod. Pokud by zaměstnanec vyhrál, přineslo by to zaměstnavateli návratnost investice, kterou musel do zaměstnance vloţit, aby návrh vytvořil. Veřejný zadavatel mŧţe podle § 61 odst. 1 AZ soutěţní dílo uţít jen k úĉelu vyplývajícímu ze soutěţních podmínek, není-li sjednáno jinak. K uţití díla nad rámec takového úĉelu je třeba uzavřít licenĉní smlouvu. 7. 1. 1 Na soutěţ o návrh nebude navazovat zadání veřejné zakázky na zhotovení projektové dokumentace Této soutěţe o návrh se mŧţe zúĉastnit i osoba bez autorizace ĈKA. Jinými slovy návrh architektonického díla mŧţe vytvořit jakákoli osoba při splnění podmínek daných soutěţí. Mŧţe jím být například student architektury. Příkladem mŧţe být finský student architektury Lars Sonck, který v roce 1894 vyhrál soutěţ na řešení kostela sv. Michaela v Turku. Jednalo se o první soutěţ Klubu architektŧ po zveřejnění soutěţních pravidel.188 Tomuto druhu zadání soutěţe o návrh odpovídá i jedno z hesel Mezinárodní unie architektŧ, kterým je objevit nové

187

PRAŢANOVÁ, Markéta. Jak zvýšit poĉet architektonických soutěţí v ĈR? Archiweb [online]. 16.4.2010 [cit. 2011-03-26]. Dostupné z: ; PENDL, Georg. Rakouské soutěţe v zrcadle zkušeností v EU. In Praţanová, M. (redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 7. 188 HUOTELIN, Paula. Finské architektonické soutěţe vĉera a dnes. In Praţanová, M. (redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 31.

59

talenty („to reveal new talents“189). Veřejná zakázka na zhotovení projektové dokumentace bude zadávána zvlášť. Je však třeba dodat, ţe projektovou dokumentaci mŧţe vypracovat dle § 17 a § 18 zákona ĉ. 360/1992 Sb.190 pouze architekt nebo stavební inţenýr. Této veřejné zakázky by se jiţ autor architektonického díla bez autorizace ĈKA nemohl úĉastnit. Autorská práva tak budou náleţet oběma autorŧm. Oba autoři budou mít právo na uvedení jejich jmen (bude-li to při takovém uţití obvyklé). Autor architektonického díla i autor projektové dokumentace budou mít kaţdý zvlášť právo udělit svolení k jakémukoli zásahu do díla nebo jakékoli změně díla dle § 11 odst. 3 AZ. V tomto případě nelze pouţít zákonnou licenci § 38d AZ, neboť ta se vztahuje pouze k změně dokonĉené stavby. Autorský dohled budou vykonávat autor i architekt popř. stavební inţenýr. Jednodušší to je na Slovensku, neboť autorský dohled mŧţe být vykonáván pouze nad zhotovením stavby. K tomuto zpŧsobu zadání návrhu o soutěţ se odmítavě staví ĈKA. Argumentuje především tím, ţe architektonické dílo má být od návrhu po provedení stavby ve smyslu § 2 odst. 3 AZ jedním celkem (jedním autorovým rukopisem) a dále poukazuje na to, ţe získat autorovo oprávnění dílo uţít dle § 12 AZ nelze vynutit.191 V soutěţích o návrh ĉasto dochází k porušování autorského práva. K jednomu takovému případu došlo během zadání architektonické a obchodní soutěţe na projekt sídliště v Malešovicích v Praze 10. Obě soutěţe vyhrál architekt Vlado Milunić, ale nakonec byl projekt zadán k vypracování pŧvodně vyřazené spoleĉnosti Sekyra Group. Řešení jejich projektu bylo plagiátem projektu Vlada Miluniće.192 7. 1. 2 Na soutěţ o návrh nebude navazovat zadání veřejné zakázky na zhotovení projektové dokumentace, ale zadání zakázky na sluţby U tohoto zpŧsobu zadání by se postupovalo dle § 23 odst. 6 nebo § 102 a n. ZVZ. Vybranému úĉastníkovi soutěţe nebude v jednacím řízení bez uveřejnění zadána veřejná zakázka na projektovou dokumentaci jak níţe, ale veřejná zakázka na sluţbu. Touto sluţbou bude 189

Why an International Competition? UIA [online]. 15.6.2010 [cit. 2011-03-26]. Dostupné z: < http://www.uiaarchitectes.org/texte/england/Menu-3/1-pourquoi.html >. 190 Zákon ĉ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektŧ a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrŧ a technikŧ ĉinných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisŧ. 191 PLOS, Jiří. ĈKA nepovaţuje za správné zadávání veřejné zakázky opakovaným procesem zadávání na jednotlivé stupně projektové dokumentace. Česká komora architektů [online]. 1.10.2009, datum aktualizace: 12.2.2010 [cit. 2011-03-26]. Dostupné z: . 192 Blíţe viz MILUNIĆ, Vlado. Architektura v ĈR – kritika. archiweb [online]. 8.12.2009 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z ; Mediafax. Většina veřejných zakázek je zmanipulovaná, tvrdí architekti. Regiony24.cz [online]. 19.8.2010 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z .

60

sjednání povinného autorského dohledu s autorem architektonického díla dle § 11 odst. 3 AZ.193 § 11 odst. 3 AZ je na rozdíl od § 11 odst. 4 a 5 dispozitivní ustanovení, které sjednání takové povinnosti umoţňuje. 7. 1. 3 Na soutěţ o návrh navazuje zadání veřejné zakázky na zhotovení projektové dokumentace V případě této volby se postupuje podle § 23 odst. 6 ZVZ. Nejprve se vyhlásí soutěţ o návrh a vybranému úĉastníkovi soutěţe je dále v jednacím řízení bez uveřejnění zadána veřejná zakázka na zhotovení projektové dokumentace. Podle § 23 odst. 6 VU nesmí být předmětem veřejné zakázky na zhotovení dokumentace navazující na soutěţ o návrh vlastní realizace návrhu. Projektová dokumentace je odvozeným dílem dle § 2 odst. 3 AZ v případě, ţe jsou převzaty podstatné rysy architektonického návrhu a navíc je dílem dle § 2 odst. 1 AZ. V tomto případě se zřejmě bude jednat o dílo odvozené, neboť autor bude zpravidla z velké ĉásti vycházet ze svého architektonického návrhu, který se snaţil jiţ v soutěţi o návrh udělat co nejlépe. Proto je takové ustanovení trochu absurdní, neboť by musel vybraný úĉastník vytvořit v projektové dokumentaci něco zcela nového. Vlastní realizaci návrhu totiţ dle dikce zákona pouţít nemŧţe. Právní úprava před novelizací zákonem ĉ. 179/2010 Sb. nic takového neobsahovala. Vloţení této věty do ZVZ mělo smysl v tom, ţe by se mělo jednat o dílo tvŧrĉí, nikoliv o dílo jiţ jednou pouţité v (nějaké) soutěţi. To z této věty ale bohuţel nevyplývá. To neplatí v povahou předmětu návrhu o soutěţ odŧvodňujících případech. Vzhledem k výše napsanému o finanĉních limitech je moţné postupovat i podle § 102 a n. ZVZ. Pokud by se do soutěţe o návrh přihlásila osoba bez autorizace ĈKA, nemohla by mu být zadána zakázka na zhotovení projektové dokumentace. Veřejný zadavatel je oprávněn dle § 104 odst. 3 ZVZ stanovit poţadavky na prokázání splnění kvalifikace. Pokud je osoba nesplní, bude dle § 101 odst. 9, 10 ZVZ, ze soutěţe vyřazena. Této soutěţe se tedy prakticky nemŧţe úĉastnit osoba bez autorizace ĈKA, například student architektury. Autorem obou bude jedna osoba (architekt nebo stavební inţenýr) a autorský dohled podle § 11 odst. 3 AZ bude vykonávat rovněţ jedna osoba. 7. 2 Porušování autorského práva ve veřejných zakázkách architektonických

193

HEJDUK, Tomáš; KŘESŤANOVÁ, Veronika. Soutěţ o nejlepší architektonický návrh a následné zadání vypracování projektové dokumentace ve světle zákona o veřejných zakázkách a zákona autorského. In Kříţ, Jan a kol. (ed). Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2009. s. 101.

61

Nejznámějším případem z oblasti porušování práva ve veřejných zakázkách architektonických se zcela urĉitě stal případ Justiĉního areálu v Brně. Veřejným zadavatelem bylo Ministerstvo spravedlnosti, respektive Krajský soud v Brně. Místo dle mého názoru vhodnější soutěţe o návrh a následné veřejné zakázky byla vyhlášena pouze veřejná obchodní soutěţ. Před vyhlášením této soutěţe byl vybrán návrh kolektivního architektonického díla Ing. arch. Aleše Buriana, Ing. arch. Gustava Křivinky a Ing. arch. Petra Stojana (PROJECT building s.r.o.). Ve veřejné obchodní soutěţi na zhotovení projektové dokumentace zvítězili ţalovaní CENTROPROJEKT, a.s. a VPÚ DECO PRAHA, a.s., architekti A. B., G. K. a P. S. se soutěţe pro diskriminaĉní podmínky nemohli zúĉastnit. Tito ţalovaní návrh architektonického díla bez uzavření licenĉní smlouvy uţívali a pozměňovali, přiĉemţ byla sníţena hodnota díla (i dle znaleckého posudku). Proto ţalobce podal ţalobu na bezdŧvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé licenĉní odměny. Vzhledem k tomu, ţe odpovědnost za porušení autorského práva je objektivní povahy, byly jakékoli spekulace ţalovaných na toto téma bezvýznamné. Ţalovaní se ani nepokusili (například ústně) licenĉní smlouvu uzavřít ani si nevyţádali svolení autorŧ návrhu dle § 11 odst. 3 AZ. Došlo k souběhu porušení autorských práv s nekalosoutěţním jednáním. Ţalovaní jsou proto povinni zaplatit ţalobci ĉástku 14.304.000,- Kĉ.194 Ţalovaní se odvolali k Vrchnímu soudu v Olomouci. Spis byl dne 15.12.2010 vrácen soudu prvního stupně k doplnění rozhodnutí.195 Rozsudek proto není zatím pravomocný.

194

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28.12.2009, ĉ.j. 23 C 13/2008-321. Tímto děkuji soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Borisi Filemonovi a asistentce soudce Mgr. Michaele Dumbrovské za poskytnutí nepravomocného judikátu. 195 Tuto informaci jsem získala podáním ţádosti o informace podle zákona ĉ. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Si 1/2011, Cpj 3/2011.

62

8 AUTORSKÉ PRÁVO K DÍLŮM ARCHITEKTONICKÝM VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPY A V UNIJNÍM PRÁVU A JEHO SROVNÁNÍ S ČESKÝM PRÁVEM Nejprve se krátce zmíním o mezinárodním právu autorském v architektuře, poté o právu unijním. Autorskoprávní vztahy vycházejí ze zásady teritoriality, díla jsou chráněna autorským právem toho státu, kde byla vytvořena. To se vztahuje i na jiná umělecká díla, která byla zabudována („incorporated“) do stavby.196 Příkladem mŧţe být vitráţ, která byla vytvořena v Ĉeské republice, ale byla zabudována do stavby ve Francii, v tom případě je chráněna autorským právem Francie. Architektonická díla jsou v ĉl. 2 chráněna revidovanou Bernskou úmluvou197 a poţívají ochrany ve všech státech Unie (není myšlena Evropská unie). Podle ĉl. 2 odst. 6 RBÚ „tato ochrana působí ve prospěch autora a jeho právních nástupců.“ Podle Sterlinga Bernská úmluva nevyţaduje pro ochranu autorského práva podmínku originality a kreativního úsilí, nicméně je to všeobecně uznáváno.198 Díla jsou chráněna uveřejněná i neuveřejněná, podle ĉl. 3 odst. 3 RBÚ se zbudování architektonického díla za uveřejnění nepovaţuje. Z pohledu vynutitelnosti práva mŧţe být dle ĉl. 16 RBÚ neoprávněně pořízená rozmnoţenina (např. papírová kopie návrhu architektonického díla) zabavena. Zabavení se uskuteĉní podle právního řádu příslušného státu. Podle RBÚ majetková práva trvají po dobu autorova ţivota a 50 let po jeho smrti, podle unijního práva 70 let po jeho smrti. Všeobecná úmluva o právu autorském uzavřená v Ţenevě roku 1952 se jiţ moc neuţívá a pro tuto práci ji sem zařazuji pouze proto, ţe přinesla copyrightovou výhradu. Více se však o ní není třeba zmiňovat. Pro autorské právo v architektuře je významná organizace WIPO, Světová organizace duševního vlastnictví, která vznikla v roce 1967 v Ţenevě. WIPO vyuţívá jako formu spolupráce smlouvy, ale také doporuĉení, která však mají tak velkou autoritu, ţe se s nimi pracuje jako se smlouvami (jiţ byla zmíněna doporuĉení pro lidovou architekturu). Jako smlouvu bych zmínila Smlouvu o právu autorském (WIPO Copyright Treaty, Ţeneva 1996), kterou je Ĉeská republika vázána od 20. 5. 2002. Smlouva dle ĉl. 1 souvisí s Bernskou úmluvou, závazné jsou její ĉlánky 1-21.

196

STERLING, J.A.L. World copyright law. 3. vydání. London : Sweet & Maxwell, 2008. s. 380. Rovněţ tak i dle ĉl. 4 b). Překlad autorka. 197 Bernská úmluva ĉ. 133/1980 Sb., naposledy revidována v Paříţi dne 24. 7. 1971, nyní je spravována organizací WIPO (dále jen „RBÚ“). 198 STERLING, J.A.L. World copyright law. 3. vydání. London : Sweet & Maxwell, 2008. s. 337. Překlad autorka.

63

8. 1 Autorské právo v architektuře v unijním právu Autorské právo je v unijním právu harmonizováno pouze prostřednictvím směrnic. Pro autorské právo v architektuře dŧleţitá osobnostní práva nejsou středem zájmu. V právu autorském v architektuře se uplatní především tyto směrnice: Směrnice ĉ. 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady z 22. května 2001 o harmonizaci některých aspektŧ autorského práva a práv s ním souvisejících v informaĉní spoleĉnosti. Směrnice ĉ. 2001/84/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla. Směrnice ĉ. 2004/48/ES Evropského parlamentu a Rady o vymáhání práv duševního vlastnictví. Směrnice ĉ. 2006/116/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a urĉitých práv s ním souvisejících. V této kapitole podpŧrně pouţiji komparaĉní metodu, jak ji ve své práci199 blíţe přiblíţil prof. Viktor Knapp. Pro komparaci autorskoprávní úpravy jsem si vybrala státy Slovenská republika, Spolková republika Německo a Velká Británie a budu je srovnávat s autorskoprávní úpravou v Ĉeské republice. Kontinentální pojetí autorskoprávní úpravy je aţ na malé odchylky ve všech státech Evropy podobné, a to zejména v generální klauzuli o pojmosloví díla (náš § 2 AZ). Jak ale bude ukázáno, některé odchylky jsou zvláště významné pro autorské právo v architektuře. Slovenskou republiku jsem si vybrala proto, abych zjistila, jak moc se odlišuje její SAZ od naší autorskoprávní úpravy na poli architektury, zvlášť kdyţ jsme byli jeden stát se spoleĉnou autorskoprávní úpravou. Ve Spolkové republice Německo zase není nouze o soudní spory v oblasti architektury. Srovnání ĉeské právní úpravy s úpravou ve Velké Británii jsem si vybrala především proto, ţe se o Velké Británii hovoří jako o ohnisku moderní architektury v Evropě. Akad. arch. Jan Sapák200 ve svém srovnání ĉeské autorskoprávní úpravy s úpravou v zahraniĉí upozorňuje, ţe: „jakmile je dostavěno, práva architekta se poněkud ztenčují. V zahraničí je přitom praxe trochu jiná.“201 Nemyslím si, ţe by tomu tak doslovně bylo, mŧţe to platit více pro Francii, kde se po dostavění klade větší dŧraz na osobnostní práva (např. hodnota díla subjektivní povahy) neţ v jiných evropských státech. 199

KNAPP, Viktor. Velké právní systémy : úvod do srovnávací právní vědy. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 1996. 248 s. ISBN 8071790893. 200 1. místopředseda představenstva Ĉeské komory architektŧ 201 Přibývá soudních sporŧ v architektuře. Archiweb [online]. ĈTK, 2. 4. 2009. [cit. 2011-1-19]. Dostupné z: .

64

8. 1. 1 Autorskoprávní úprava architektonických děl v Slovenské republice Nyní platný ĉeský autorský zákon vstoupil v platnost v roce 2000, slovenský v roce 2003 (dříve zákon z roku 1997202). Na první pohled se mŧţe zdát, ţe se Slováci nechali naším zákonem inspirovat. Na druhý pohled ale najdeme pojmové odchylky. Oproti právní úpravě v Ĉeské republice obsahuje SAZ v ustanovení § 5 odst. 1 vymezení

pojmu

architektonické

dílo:

„architektonické

dielo

je

najvšeobecnejšie

architektonické zobrazenie tvorivej myšlienky autora, najmä grafické a plastické zobrazenie architektonického riešenia stavby alebo urbanistického usporiadania územia, ako aj dielo záhradnej, interiérovej a scénickej architektúry a dielo stavebného dizajnu.“ Tento pojem byl poprvé definován ve slovenském autorském zákoně z roku 1997. Grafickým a plastickým zobrazením architektonického řešení stavby se rozumí projektová dokumentace. Stavba je dle § 5 odst. 17 SAZ rozmnoţeninou architektonického díla. SAZ má dle mého soudu sic nadbyteĉně, ale mnohem výstiţnější ustanovení o rozmnoţeninách. Kdyţ stanoví, ţe rozmnoţeninou díla je přenesení přímo z originálu díla nebo nepřímo z jiné rozmnoţeniny. Urbanistické dílo dle § 5 odst. 1 i dle § 7 odst. 1 h) SAZ podřazuje pod dílo architektonické. Podle ĉeského AZ je dle § 11 odst. 3 oprávněním autora vykonávat dohled nad svým dílem, které uţívá jiná osoba. Tato osoba si nesmí poĉínat tak, aby sniţovala hodnotu díla. Tento autorský dohled mŧţe být vykonáván i nad projektovou dokumentací i nad dílem interiérové architektury. V SAZ v § 17 odst. 1 d) je oprávněním autora architektonického díla vykonávat pouze dozor nad zhotovením stavby. Toto ustanovení na rozdíl od ĉeské autorskoprávní úpravy navíc obsahuje právo na nedotknutelnost díla před jakýmkoliv hanlivým nakládáním se svým dílem, které by mělo za následek narušení jeho cti a dobré pověsti. Odlišností oproti ĉeskému AZ je právo rozšiřování originálu nebo rozmnoţeniny díla. V ĉeském AZ se „rozšiřováním rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo rozmnoženině díla.“203 U prodeje a převodu vlastnického práva se mŧţe jednat i o neveřejné rozšiřování. Zveřejňování je zaloţeno především na oprávněnosti autora převést vlastnické právo. V § 5 odst. 10 SAZ se rozšiřováním díla nebo jeho rozmnoţeniny rozumí nakládání s věcí, prostřednictvím níţ je vyjádřeno. V ustanovení § 18 odst. 2 b) a § 23 odst. 1 SAZ se veřejným rozšiřováním díla rozumí veřejné rozšiřování díla nebo jeho rozmnoţeniny prodejem nebo jinou formou

202

Zákon ĉ. 383/1997 Z.z., autorský zákon a zákon, ktorým sa mení a dopľňa Colný zákon v znení neskorších predpisov. 203 § 14 odst. 1 AZ

65

převodu. K tomuto prodeji je navíc dle SAZ nutný souhlas autora díla. Právo autora udělit souhlas zaniká prvním oprávněným převodem vlastnického práva.204 V SAZ rovněţ existuje odlišné ustanovení a to § 23 odst. 2, které říká, ţe pokud jde o architektonické dílo vyjádřené stavbou, za první prodej (tedy ne jakýkoli převod, např. darování) se povaţuje oprávněné zhotovení stavby. Na rozdíl od ĉeského AZ slovenský SAZ upravuje v § 39 jako další typ smlouvy „smlouvu o vytvoření díla“ a práva a povinnosti z ní vyplývající. Ponechává tedy v zákoně smlouvu, která byla obsaţena v předešlé právní úpravě autorského zákona z roku 1965 spoleĉného pro nynější Ĉeskou i Slovenskou republiku. Smlouva o vytvoření díla dle SAZ se podobá ĉeské smlouvě o zhotovení věci na zakázku dle OZ. Ing. arch. Peter Beňuška nevidí problém ve špatném autorském zákoně, ale v celkovém uznání architektŧ na Slovensku.205 8. 1. 1. 1 Porušování autorského práva v architektuře ve Slovenské republice Ing. arch. Martin Drahovský konstatuje: „nedodržování se do určité míry toleruje… architekti se jen málokdy při porušení obracejí na soud.“206 Na Slovensku existuje od roku 2005 registr architektonických děl, který byl zřízen autorizaĉní komisí Slovenské komory architektŧ. Tento registr je veřejně přístupný a architekti207 do něho mohou za poplatek (10 EUR za kaţdé vloţené dílo) vkládat svá architektonická díla. Neţ se prokáţe opak, za autora díla se povaţuje ten, který je v registru jako autor uvedený. Trochu vidím problém v tom, ţe díla vystavená v tomto registru jsou bez fotografických příloh, díla pouze obsahují svŧj název a místo a jména architekta (architektŧ). Slovenská komora architektŧ se bude domáhat ochrany autorství registrovaných děl v rozsahu zákonných moţností. Z tohoto pohledu je to dobrý krok vpřed, neboť dle mých zkušeností mají architekti strach a nechuť jít do soudního sporu. Jak se prokázalo, tak jako v Ĉeské republice, nejvíce porušují autorské právo v architektuře investoři nebo vlastníci nemovitosti. Investoři ĉasto obcházejí autorské právo tím, ţe „zpochybňují stavby jako architektonické dílo.“208 Neopominutelným problémem nejen v Ĉeské republice je plagiátorství a to především mezi kolegy architekty, o to je tato situace smutnější. Robert A. M. Stern, vysoce 204

§ 23 odst. 1 SAZ Blíţe viz TURANCOVÁ, Miriam. Autorský zákon v architektúre. ASB [online]. 23.10.2008 [cit. 2011-0220]. Dostupné z: . 206 Tamtéţ 207 dědici nebo jiná oprávněná osoba 208 Pronesl JUDr. Vladimír Hutta, CSc. Blíţe viz TURANCOVÁ, Miriam. Autorský zákon v architektúre. ASB [online]. 23.10.2008 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z: . 205

66

uznávaný architekt a uĉitel přiznává, ţe: „pokud je zdroj kvalitní, kradu… kopírujeme, půjčujeme a odvozujeme prvky od jiných architektů.“209 Architekti ĉasto nedodrţují závazný etický kodex architektŧ, pro slovenské architekty Etický poriadok Slovenskej komory architektov. Ĉasto jsem se setkala s tím, ţe mnoha architektŧm nevadí, ţe je někdo napodobuje (napodobuje jejich autorský rukopis, styl). Spíše jim vadí, ţe jim není zaplaceno. 8. 1. 2 Autorskoprávní úprava architektonických děl v Spolkové republice Německo Tak jako ĉeská autorskoprávní úprava vycházející z francouzské koncepce autorských práv, nechal se jí inspirovat i německý autorský zákon (UrhG), platný jiţ od roku 1965. V UrhG se autorské právo v architektuře oznaĉuje pojmem Architektenurheberrecht, tedy ne pojmem Baukunstenurheberrecht, jak bylo výše nastíněno. Ĉeská právní úprava je si s německou právní úpravou autorského práva dosti podobná, neboť obě patří do kontinentálního pojetí autorského

práva.

Ĉeská

i

německá

právní

úprava

neobsahuje

výklad

pojmu

architektonického a urbanistického díla. Některé odlišnosti se zde však najít dají. V § 2 odst. 1 ĉ. 4 UrhG jsou chráněna díla výtvarného umění vĉetně děl stavebních a plánŧ těchto děl. § 2 odst. 4 německého UrhG nezná urbanistické dílo. Mŧţe to být tím, ţe z dŧvodu jejich rozšířenosti je nebylo nutné výslovně uvádět. Naše autorskoprávní úprava operuje s pojmem výsledek tvŧrĉí ĉinnosti, kdeţto německá autorskoprávní úprava pouţívá v § 2 odst. 2 UrhG pojem Schöpfung, tedy výtvor nebo plod. Pouţití pojmu výtvor se mi jeví jako preciznější. Je nutné, aby dílo bylo natolik individuální a oplývalo takovou úrovní kreativity, aby byl pozorovatel schopen odlišit dílo od jiných běţných objektŧ.210 O architektonické dílo se tedy nebude jednat v případě, ţe nebude niĉím výjimeĉné a bude pouze dílem prŧměrným. Dalším z pojmových znakŧ architektonického díla dle UrhG je objektivní vnímatelnost a dále se musí jednat o osobní výtvor. Podle § 7 UrhG je autorem tvŧrce díla. Náš AZ obsahuje v § 3 b) jako výjimku z ochrany autorského práva výtvory tradiĉní lidové kultury, § 5 UrhG výtvory tradiĉní lidové kultury neobsahuje. V ĈR je trestněprávní ochrana autorských děl přenechána úpravě trestního zákoníku, v SRN je trestněprávní ochrana zakomponována přímo v §§106-111 UrhG. Myslím si, ţe je vhodnější naše úprava, kdy jsou všechny trestné ĉiny na „jednom místě“.

209

GIOVANNINI, Joseph. Architectural Imitation: Is It Plagiarism? The New York Times, 17. března 1983. Sekce C, s. 1. 210 SPITZ, Volker. Germany. Metaxas-Maranghitis, George (ed). Intellectual Property Laws of Europe. Chichester : Chancery Law Publishing Ltd, 1995. s. 174.

67

V této práci se nebudu zabývat právní úpravou v Rakousku,211 neboť právě Rakousko ĉerpalo inspiraci z německé právní úpravy a jejich úprava je aţ na výjimky dosti podobná. 8. 2. 1. 1 Ze soudní praxe Spolkové republiky Německo Spor o podobu berlínského hlavního ţelezniĉního nádraţí Lehrter Bahnhof architekta Meinharda von Gerkana s investorem je všeobecně velmi známý. Architekt Meinhard von Gerkan navrhl ţelezniĉní nádraţí, ale investor Mehdorn bez svolení autora postavil strop podzemní haly nádraţí jiný. Architekt měl vizi, aby se stalo nádraţí „katedrálou dopravy“, proto se také nechal při navrhování stropu inspirovat gotickým stylem.212 Investor však nechal postavit strop rovný bez lomených obloukŧ. Proto architekt podal na investora ţalobu na porušení autorského práva podle § 14 a § 39 UrhG. Tvrdil, ţe nový strop znetvořil stavbu. Celý spor sledovala a komentovala široká veřejnost a to také proto, ţe se jednalo o nádraţí slouţící všem obĉanŧm. Ne všichni však s architektem souhlasili. Soud dospěl k názoru, ţe nejen stavba samotná, ale také stropní konstrukce představuje architektonické dílo a poţívá ochrany podle § 2 odst. 1 ĉ. 4 UrhG. Nárok architekta na realizaci jeho díla je, po schválení plánŧ vlastníkem budovy (investorem), závazný. Z předloţených materiálŧ, které poskytl ţalobce na základě posudku vyplynulo, ţe odstranění rovného stropu je moţné. Ţalovaný proti tomu nevznesl námitek. Soud dále neshledal, ţe by náklady na odstranění stropu ve výši přibliţně 44,5 mil EUR byly příliš vysoké. Soud po porovnání obou zájmŧ dospěl k závěru, ţe výhody, které získá architekt po odstranění rovného stropu jsou v únosném poměru k nevýhodám, které vzniknou investorovi. Soud argumentoval i s ohledem na vnímání tohoto případu veřejností, významem nádraţí jakoţto uměleckého unikátu. Tento spor je výjimeĉný právě v tom, ţe soudce přiřadil tvŧrĉí myšlence vyšší hodnotu neţ ekonomickému prospěchu.213 Investor se odvolal a došlo k vyrovnání architekta s Deutsche Bahn AG. Nakonec se vyrovnali mimosoudně.214

211

S autorskoprávní problematikou architektury v Rakousku je moţné se seznámit v knize Höhne, Thomas. Architektur und Urheberrecht. Theorie und Praxis: Ein Leitfaden für Architekten, Ingenieure und deren Rechtsberater. Manz'Sche Verlags- U. Universitätsbuchhandlung. 2007. 182 s. ISBN 978-3214001780. 212 Sdělil 71letý architekt pro noviny: SMEE, Jess. Architect wins court case over 'defaced' Berlin station design. Guardian.co.uk [online]. 30.11.2006 [cit. 2011-02-24]. Dostupné z: . 213 Rozsudek Landgericht Berlin ze dne 28. listopadu 2006, sp. zn. 16 O 240/05. 214 BULLINGER, Winfried. Oblast rozporŧ mezi autorským právem architekta a vlastnickým právem investora. In Praţanová, M. (redakce). Autorská práva v architektuře. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2009. s. 10.

68

Podobný spor s jiným závěrem se týkal stuttgartského hlavního nádraţí Stuttgarter Hauptbahnhof v rámci projektu Stuttgart 21.215 Spor se týkal změny plánŧ postranního křídla a schodiště ve velké přepáţkové hale nádraţí. Podle názoru soudu stavba nebo ĉást stavby pobírá autorskoprávní ochrany podle § 2 odst. 1 ĉ. 4 UrhG, pokud se vymyká běţné stavitelské tvorbě, tedy pokud vykazuje dostateĉnou tvŧrĉí individualitu a uměleckou kvalitu. V případě Stuttgarter Hauptbahnhof se jedná o vynikající architektonické dílo, které se vyznaĉuje vysokou kreativní kvalitou. Senát soudu se shodnul, ţe pro zachování křídla a schodiště byly podstatné změny plánŧ nutné. Střešní konstrukce metra neunesou postranní křídla. Postranní křídla v nové stanici metra vyĉnívají, proto odporují zamýšlenému pouţití. Dosavadní funkce schodiště jakoţto příchodu ke kolejím odpadá. V rámci porovnání zájmŧ je směrodatné mít na zřeteli prospěch ţalovaného, neboť u nádraţí se v prvé řadě jedná o úĉelovou stavbu, a proto je provedení změn potřebné. V tomto konkrétním případě byly majetkové zájmy (zásada úĉelovosti a zásada ochrany investice) váţnější neţ autorskoprávní zájmy (zásada ochrany slabšího, autora díla).216 8. 1. 3 Autorskoprávní úprava architektonických děl ve Velké Británii Budu se zabývat pouze úpravou ve Velké Británii a ne celým Commonwealth, neboť v kaţdé jednotlivé zemi je úprava mírně odlišná. Kupříkladu v Kanadě je architektonickým dílem stavba, stavební konstrukce (např. mosty, přehrady, mimoúrovňové křiţovatky, lávky, atd.) nebo jakýkoli model těchto dvou.217 Anglické slovo architecture má dva významy. Na jedné straně se jedná o architekturu ve smyslu staveb, jak ji chápe ĉeské právo, na druhé straně se jedná o strukturu, anatomii (např. poĉítaĉových programŧ).218 Pro anglické autorské právo se uţívá pojem copyright, pro kontinentální autorské právo se uţívá pojem author's right.219 Pokud tedy řekneme Copyright in Architecture, máme tím na mysli autorské právo v common law systému. Slovo copyright se ale jiţ natolik vţilo, ţe se pouţívá všeobecně pro autorské právo. Anglický Copyright Act

215

Rozsudek Landegerichts Stuttgart ze dne 20. května 2010, sp. zn. 17 O 42/10; Rozsudek OLG Stuttgart ze dne 6. října 2010, sp. zn. 4 U 106/10. 216 Spor o nádraţí se rovněţ vedl v Lucernu ve Švýcarsku. V konkurzu zvítězili architekti Ammann a Baumann. Jinou ĉást nádraţí měl vytvořit někdo jiný, ale Spolkový soud rozhodl, ţe tuto změnu provést nemohou bez svolení architektŧ. Blíţe viz GONTHIER, Regina. Práva autora v architektonické soutěţi ve Švýcarsku. In Praţanová, M. (redakce). Autorská práva v architektuře. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2009. s. 22. 217 PRINCE, Victoria. Canada. In Campbell, Dennis (ed). International Intellectual Property Law. Global Jurisdictions. Austria : 1996. s. 28. 218 WAITE, Maurice. Concise Oxford Thesaurus. 2. vyd. New York : Oxford University Press, 2002. s. 41. Například: GRIFFIN, James. The Centrality of Architecture in Copyright Law. In LLEWELYN, Margaret (ed). Intellectual Property Quarterly. 2010, ĉ. 4. s. 380-402. 219 STERLING, J.A.L. World copyright law. 3. vydání. London : Sweet & Maxwell, 2008. s. xii.

69

(Statute of Ann) z roku 1709 se povaţuje za nejstarší právní předpis upravující autorské právo. Copyright, Designs and Patents Act (dále jen CDPA) platný od roku 1988 jako architektonické dílo oznaĉuje v kapitole I, sekci 4 a architektonické dílo, které je vyjádřeno stavbou nebo modelem stavby (work of architecture being a building or a model for a building). Dále jsou chráněny i plány, které spadají pod grafická díla. Na rozdíl od Kanady není chráněna jako architektonické dílo stavební konstrukce. Je třeba také zmínit, ţe v ĉeském jazyce se slovo design chápe poněkud jinak neţ například v Itálii (pojem pouze pro prŧmyslový design) nebo ve Velké Británii. V ĉeském jazyce designem oznaĉujeme cokoli, co je moderní a má tvar a spojujeme ho s rŧznými obory, např. design interiérŧ, oděvní design, prŧmyslový design atd. Slovo Design nelze ve Velké Británii ztotoţňovat se slovem Architectural Design, jímţ se rozumí architektonické řešení, projekt, návrh a je chráněn CDPA. Architektonické řešení, projekt, návrh nejsou ve Velké Británii podřazovány pod díla výtvarná. V ĉeském AZ je chráněno architektonické dílo jako nehmotný substrát. Zniĉením věci, díky níţ je architektonické dílo vyjádřeno, nezaniká autorské právo k dílu.220 Architektonické dílo ale ve Velké Británii není chráněno do doby, neţ je fixováno v nějaké materiální podobě.221 Co se týĉe pojmových znakŧ díla ve Velké Británii: „v oblasti kontinentálního práva je originalita chápána do značné míry přísněji jako specifická kvalita duševní tvůrčí činnosti, jejímž výsledkem je vytvoření daného díla. Naproti tomu v systémech obyčejového práva je originalita chápána a prezentována jako vynaložení určité specifické dovednosti a práce.“222 Místo uţívání dovednosti a práce se ĉastěji v nauce setkáváme s anglickým „skill and labour“. Anglické autorské právo má širší vymezení tvŧrĉí duševní ĉinnosti autora, neţ má ĉeské autorské právo. Umoţňuje chránit jakýkoliv výsledek, který stál duševní úsilí. Autorem díla mŧţe být na rozdíl od ĉeské právní úpravy i právnická osoba. U nás ale v době před rokem 1989 byla: „úmyslně podporována myšlenka, že nositelem autorských práv jsou projektové ústavy a nikoliv jednotliví autoři.“223 Rozdíl oproti ĉeskému autorskému právu spoĉívá v tom, ţe anglické autorské právo se vyznaĉuje především majetkoprávní povahou, ochrana osobnostních práv byla z velké ĉásti 220

§ 9 dost. 2 AZ STERLING, J.A.L. World copyright law. 3. vydání. London : Sweet & Maxwell, 2008. s. 330. 222 KŘÍŢ, Jan; LENGHARTOVÁ, Hana. Architektonická díla jakoţto zvláštní druh děl výtvarných. In Kříţ, Jan a kol. (ed). Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 26. 223 SAPÁK, Jan. U autorského práva je to v architektuře ještě sloţitější… Archinews [online]. 2/09. [cit. 201103-08]. s. 2. Dostupné z: . 221

70

ponechána Common Law.224 Majetková práva (property rights) jsou podle kapitoly 5, sekce 90 CDPA převoditelná a je moţné je rovněţ odkázat testamentem. Tento převod musí být písemně ztvrzen převoditelem. Osobnostní práva (moral rights) jsou dle kapitoly 5, sekce 94 CDPA, stejně jako v ĈR, nepřevoditelná. Dále je anglická úprava zaměřena převáţně na díla uveřejněná. Ĉeská právní úprava obsahovala ochranu uveřejněného díla do roku 1953, kdy byl vydán nový autorský zákon.225 Naproti tomu aktuálně platná ĉeská právní úprava chrání i dílo, které není zveřejněno. Zákonná licence k uţití díla na veřejném prostranství je upravena v § 33 AZ. Vztahuje se na díla, která jsou trvale umístěná na veřejném prostranství a je moţné je bezesmluvně a bez svolení autora vyjádřit kresbou, malbou aj. V kapitole III, sekci 62 CDPA se zákonná licence vztahuje na architektonická díla vyjádřená stavbou v případě, ţe jsou veřejně přístupná (on public display) tak, jak tomu bylo v našem autorském právu z roku 1926.

224 225

KNAP, K.; KUNZ, O. Mezinárodní právo autorské. Praha : Academia, 1981. s. 23. Zákon ĉ. 115/1953 Sb., o právu autorském (autorský zákon)

71

9 ZÁVĚR Svou prací jsem se snaţila odpovědět na nejĉastější autorskoprávní problémy vznikající v oblasti architektury. Z mé práce mimo jiné vyplynulo, ţe opomíjenou lidovou architekturu je moţné podřadit pod výtvory lidové kultury, které jsou vyňaty z ochrany práva autorského. Pokud by měla být lidová architektura zahrnuta v § 3 b) AZ, bylo by vhodné to de lege ferenda s odkazem na doporuĉení WIPO výslovně uvést. Architektonické slohy nejsou podle § 2 odst. 6 AZ dílem podle tohoto zákona. Jsou dávno pryĉ doby, kdy byly návrhy architektonického díla chráněny jako dílo literární nebo dílo výtvarné. Vzhledem k povaze architektonického díla je třeba k němu přistupovat individuálně a nesnaţit se ho někam podřazovat. Pro svou odlišnost by si zaslouţilo samostatnou klasifikaci po vzoru Velké Británie. Jak bylo uvedeno, i podřazení pod dílo umělecké svádí k polemice. Pokud si chceme pŧjĉovat odborné pojmy z jiných oborŧ, musíme je správně interpretovat a respektovat. Architektonické dílo je podřazováno pod dílo umělecké, avšak umělecká architektura se v dnešní době takřka nevyskytuje. Z mé práce také vyplývá, ţe autorem architektonického díla mŧţe být jakákoli fyzická osoba a mŧţe se dokonce úĉastnit soutěţe o návrh. Nesmí se opomíjet, ţe pokud bude pojmové znaky díla splňovat i územní studie, bude urbanistickým dílem chráněným autorským zákonem. Historicky jsme se také setkali s obdobím, kdy architektonické dílo nebylo chráněno jen proto, ţe slouţilo k uţívání. Dnes je tato představa jiţ dávno překonána. Autor díla se mŧţe domáhat obĉanskoprávní, správněprávní, ale i trestněprávní ochrany. K ní je však třeba přistupovat ultima ratio. Posunem paradigmatu dochází ke snaze chránit investice investora. Odstoupilo se od chápání architektury jako údělu stavět pro lidstvo, pro všechny. Jak jsem v práci ukázala, je třeba ke kaţdému sporu vztahu autora díla a vlastníka věci přistupovat individuálně. Přitom mají být dodrţovány zásady ochrany slabšího, ochrany investice a úĉelovosti. Je třeba stavět tak, aby docházelo k souladu s krajinou, v níţ ţijeme, k harmonii krajiny přírodní a kulturní. Novela zákona o veřejných zakázkách (zákon ĉ. 179/2010 Sb.) z podzimu 2010 zrcadlí spory na straně Ĉeské komory architektŧ, odborné veřejnosti a veřejných zadavatelŧ. Smyslem novely bylo provést změny nejobvyklejších výkladových problémŧ. Uvidíme, jak praxe ukáţe. Dle mého názoru se to ale pro architekturu minulo úĉinkem. Komparací autorskoprávní úpravy v architektuře Ĉeské republiky s dvěma státy kontinentálního práva jsem poukázala na menší odchylky, které však mohou mít větší 72

dŧsledky. Aĉkoliv je německá autorskoprávní úprava velice podobná autorskoprávní úpravě ĉeské, zdá se mi, ţe architekti se nezdráhají jít do soudních pří. Při komparaci se slovenskou autorskoprávní úpravou mě udivilo, ţe někteří investoři zpochybňují stavbu jakoţto architektonické dílo. Autorskoprávní úprava architektury ve Velké Británii je oproti úpravě v Ĉeské republice velmi odlišná, ale mŧţe poskytovat inspiraci a zamyšlení (například při klasifikaci pojmŧ). K nejsmutnějšímu závěru, kterému jsem došla, bylo zjištění, ţe nejvíce jsou díla „kopírována“ mezi architekty samými. V ĈR jsou především kopírována díla věhlasného architekta Vlado Miluniće. Někdy mám pocit, ţe je postaveno více jeho plagiátŧ neţ děl jeho samotných.

73

10 RESUME In my thesis I am focusing on the copyright in architecture. In the Czech Republic there is no coherent monograph on this topic. Therefore I decided to make an insight on this topic by this thesis. As a goal I set up explaining the most difficult issues that come up in the copyright law in architecture in the Czech Republic. I am explaining the meaning of the word “architecture” and showing the differences between the terms “architecture” and “architectural work”. I am also focusing on the folklore architecture and the architectural movements from the legal point of view, because those are often at the edge of the attention. Those times, when architectural designs were considered in terms of copyright protection as a work of literature or fine art, are long over. Regarding the character of an architectural work, it is crucial to deal with it individually and trying not to include it in something else. Even including the architectural work in the works of art leads to many polemics. If the architectural work fulfills all the legal requirements of the § 2 of the Czech copyright act (act no. 121/2000 of the Czech code of law), it will be considered as an architectural work. We also have to bear in mind that if a landscape design fulfills those legal requirement, then it would be an urbanistic work protected by the Czech copyright act. I am also mentioning the architecture of interiors. Generally within the Czech law there is the copyright protection not only for the buildings itself, but also for the plans, drawings and models of a building. The times when the architectural work was not protected just because it was dedicated to utilization are also gone. An author of a work has the right to gain the protection (under some conditions) in terms of civil law, administrative law and also criminal law. The principle of ultima ratio is required when considering a criminal law protection. This is, however, next step after not being successful in civil procedure. The most common conflicts on the field of copyright in architecture are where the author and the owner of the object are involved. Each of the conflict among the author and the owner requires an individual approach, bearing in mind the principles of the protection of weaker party, the protection of investments and the principle of purpose. There will also be mentioned a connection between the copyrighted architectural works and their usage in advertising, namely on billboards or as a promotional material. Some conflicts also occur on the field of architectural public contracts. Well known conflict is the case of the Hall of justice in Brno. I will not miss also other interesting 74

domestic and foreign cases where copyright in architecture is involved. Namely the cases about train stations in Berlin and Stuttgart or the famous Hundertwasser-house in Wien. Good domestic case is also the “Fata-morgana” case. From my point of view the Czech architects in general underestimate the legal protection possibilities that the legislation provides them. From many reasons it is better for them close it up unofficially. Interesting hint is that the copyright law is widely broken among the architects themselves. They tend to be free to "borrow" the works of their colleagues as an inspiration. Mostly the architects don´t mind when somebody "borrows" their work, but what irritates them a lot is that they usually get no monetary satisfaction. I am also comparing the copyright in architecture in the Czech Republic with the UK, Germany and Slovakia. There are some minor differences among continental law countries. Continental and Common Law legislation in the UK is more different but the UK copyright legislation in terms of architecture is a good material for inspiration and speculation for Continental lawyers. All phases of the building process should be done in harmony with the environment we are live in. In harmony between natural landscape and cultural landscape. This thesis could be also useful handbook for architects to help them in orientation in complicated field of copyright law.

75

11 POUŢITÁ LITERATURA A PRAMENY 11. 1 Pouţitá literatura 1.)

ANONYMUS. Základní informace o vypisování a prŧběhu architektonických soutěţí.

In Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 46. ISBN 978-8086790-17-6. 2.)

BEAUD-BELLENGER, Anne-Marie; HOUTE Audrey. Morální právo architekta na

jeho dílo ve Francii. In Praţanová, M. (redakce). Autorská práva v architektuře. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2009. 45 s. ISBN 978-80-86790-14-5. 3.)

BULLINGER, Winfried. Oblast rozporŧ mezi autorským právem architekta a

vlastnickým právem investora. In Praţanová, M. (redakce). Autorská práva v architektuře. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2009. 45 s. ISBN 978-80-86790-14-5. 4.)

ĈERMÁKOVÁ-VLĈKOVÁ,

Adéla;

SMEJKAL

Vladimír.

Autorská

díla

v hromadných sdělovacích prostředcích. Praha : Linde Praha, 2009. 146 s. ISBN 978-807201-744-7. 5.)

GEIGER, Christophe. The Privatisation of Information by Copyright Law. What are

the Remedies? In Ghidini, Gustavo; Genovesi, Luis Mariano (eds). Intellectual Property and Market Power. Atrip papers 2006-2007. Buenos Aires : Eudeba, 2008. 833 s. ISBN 978-95023-1935-2. 6.)

GIOVANNINI, Joseph. Architectural Imitation: Is It Plagiarism? The New York

Times, 17. března 1983. Sekce C, s. 1. 7.)

HEJDUK, Tomáš; KŘESŤANOVÁ, Veronika. Soutěţ o nejlepší architektonický

návrh a následné zadání vypracování projektové dokumentace ve světle zákona o veřejných zakázkách a zákona autorského. In Kříţ, Jan a kol. (ed). Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2009. s. 94-106. 132 s. ISBN 978-80246-1751-0. 8.)

HERMANN OTAVSKÝ, Karel. O autorskoprávní ochraně děl architektonických.

Právník. Praha : Právnická jednota v Praze, 1909, roĉ. 48. s. 1-12. 9.)

HOUŢVIĈKOVÁ,

Hana.

Problematika

autorskoprávní

ochrany

díla

architektonického, vytvořeného zaměstnancem v zaměstnaneckém poměru, v souvislosti s autorským honorářem. In Právo a zaměstnání. 2005, ĉ. 5. s. 2-4. 10.)

HUOTELIN, Paula. Finské architektonické soutěţe vĉera a dnes. In Praţanová, M.

(redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 3031. 61 s. ISBN 978-80-86790-17-6. 76

11.)

KNAP, K.; KUNZ, O. Mezinárodní právo autorské. Praha : Academia, 1981. 495 s.

12.)

KNAP, Karel. Smluvní vztahy v právu autorském. Praha : Orbis Praha, 1967. 368 s.

13.)

KNAP, Karel. Uţití autorského díla. In Knap, Karel (ed). Aktuální otázky práva

autorského, práv průmyslových, práva soutěžního. Praha : Ústav práva autorského a práv prŧmyslových na právnické fakultě v Praze, 1973-1974. s. 21-43. 14.)

KŘÍŢ, Jan. Autorský zákon : komentář a předpisy související. Praha : Linde Praha,

2001, 781 s. ISBN 80-7201-301-7. 15.)

KŘÍŢ a spol. Autorský zákon a předpisy souvisící – komentář. 1. vydání. 1. dotisk.

Praha : Linde Praha, a. s.. 2002. 791 s. ISBN 80-7201-385-8. 16.)

KŘÍŢ, Jan; LENGHARTOVÁ, Hana. Architektonická díla jakoţto zvláštní druh děl

výtvarných. In Kříţ, Jan a kol. (ed). Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 11-30. 83 s. ISBN 978-80-246-1528-8. 17.)

LINHART, Tomáš; POKORNÝ, Miroslav. SRN: Spolkový soudní dvŧr: zvýšené

náklady díla jako vada projektu nosné konstrukce. Právní rozhledy. 11.2.2010, 18. roĉ., ĉ. 3. 18.)

LUBY, Štefan. Autorské právo. Bratislava : Vydavateľstvo Slovenskej akademie vied.

1962. 404 s. 19.)

MASÁK, Miroslav. Architektonické soutěţe u nás v kontextu ĉasu. In Praţanová, M.

(redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 811. 61 s. ISBN 978-80-86790-17-6. 20.)

MAUR AUF DER, Rolf. Switzerland. Metaxas-Maranghitis, George (ed). Intellectual

Property Laws of Europe. Chichester : Chancery Law Publishing Ltd, 1995. 643 s. ISBN 0471 95212 5. 21.)

MRÁZEK, Petr. Konference spřátelených a sousedících advokátních komor ve

Veroně. Bulletin advokacie. 2008, ĉ. 3, s. 64. ISSN 1210-6348. 22.)

PENDL, Georg. Rakouské soutěţe v zrcadle zkušeností v EU. In Praţanová, M.

(redakce a koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2010. s. 6-7. 61 s. ISBN 978-80-86790-17-6. 23.)

PRINCE, Victoria. Canada. In Campbell, Dennis (ed). International Intellectual

Property Law. Global Jurisdictions. Austria : 1996. 383 s. ISBN 0-471-95329-6. 24.)

PUENTE, Moisés. Rozhovory s Miesem van der Rohe. Přeloţila Petra Ocelková. Zlín :

Nakladatelství ARCHA, 2010. 93 s. 25.)

Rozsudek Vrchního zemského soudu v Düsseldorfu ze dne 21.10.2003, 20 U 170/02

(Beuys-Kopf). Právní rozhledy. 2005, ĉ. 15. s. 570.

77

26.)

SAPÁK, Jan. Fáze projektové ĉinnosti architekta a autorské právo. In Praţanová, M.

(redakce). Autorská práva v architektuře. Praha : Ĉeská komora architektŧ, 2009. 45 s. ISBN 978-80-86790-14-5. 27.)

SAPÁK, Jan. Princip architektonických soutěţí. In Praţanová, M. (redakce a

koncepce). Architektonické soutěže. Praha : Ĉeské komora architektŧ, 2010. s. 2-5. 61 s. ISBN 978-80-86790-17-6. 28.)

SIEGEL, J. Dům a jeho architekt. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Mladá Fronta a.s.,

2008. 189 s. 29.)

SPITZ, Volker. Germany. Metaxas-Maranghitis, George (ed). Intellectual Property

Laws of Europe. Chichester : Chancery Law Publishing Ltd, 1995. 643 s. ISBN 0471 95212 5. 30.)

STERLING, J.A.L. World copyright law. 3. vydání. London : Sweet & Maxwell,

2008. 1678 s. ISBN 978 184 703 2805. 31.)

ŠEBELOVÁ, M. Autorské právo. Zákon, komentáře, vzory a judikatura. Brno :

Computer Press, a.s., 2006. 196 s. ISBN 80-251-1090-7. 32.)

TELEC, I., TŦMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007,

971 s. ISBN 978-80-7179-608-4. 33.)

TELEC, Ivo. O štěstí, umění, krajině a také o právu. In Havel, Bohumil; Pihera,

Vlastimil (eds). Soukromé právo na cestě. Eseje a jiné texty k jubileu Karla Eliáše. Plzeň : Aleš Ĉeněk, 2010. 396 s. ISBN 978-80-7380-265-3. 34.)

TELEC, Ivo. Posuzování oprávněnosti změny autorského díla. Metodický náhled

podle ĉeského práva. Právny obzor, 93, 2010, ĉ. 4, s. 303-311. 35.)

TELEC, I. Test pojmových znakŧ literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla.

In Štenglová, I. (ed). Pocta Miloši Tomsovi k 80. Narozeninám. Plzeň : Aleš Ĉeněk, 2006. 447 s. ISBN 80-86898-81-4. 36.)

TELEC, Ivo. Zakázková díla architektonická. Právní rozhledy. Praha : C.H.Beck, 12.

října 2010, ĉ. 19, roĉ. 18. s. 681-689. 37.)

VOLF, Petr. Reflex – Tematická příloha věnovaná Le Corbusierovi. 22.9.2005. ĉ. 38.

38.)

WAITE, Maurice. Concise Oxford Thesaurus. 2. vyd. New York : Oxford University

Press, 2002. 974 s. ISBN 0-19-860453-x. 11. 2 Judikatura a rozhodnutí správních orgánů 1.)

Rozhodnutí BGHR ze dne 5. ĉervna 2003, sp. zn. I ZR 192/00.

2.)

Rozhodnutí Landgericht München I ze dne 30. září 1999, sp. zn. 7 O 8900/99. 78

3.)

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2007, sp. zn. 30 Cdo 739/2007.

4.)

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2008, sp. zn. 30 Cdo 410/2007.

5.)

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2009, sp. zn. 30 Cdo 4924/2007.

6.)

Rozhodnutí OLG München ze dne 16. ĉervna 2005, sp. zn. 6 U 5629/99.

7.)

Rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěţ ze dne 25. 1. 2002, ĉ.j. 3R 50/01–Ku.

8.)

Rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěţ ze dne 19. 3. 2002, ĉ.j. VZ/S 45/02-

152/1445/01-jl. 9.)

Rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěţ ze dne 30. 7. 2002, ĉ.j. 2R 17/02 – Hr.

10.)

Rozsudek BGH ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. I ZR 102/99.

11.)

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28.12.2009, ĉ.j. 23 C 13/2008-321.

12.)

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě s poboĉkou v Olomouci ze dne 14.11.2006, ĉ.j.

12 Co 190/2005. 13.)

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. května 2002, sp. zn. 19 C 101/2000.

14.)

Rozsudek Landgericht Berlin ze dne 28.11.2006, sp. zn. 16 O 240/05.

15.)

Rozsudek Landegerichts Stuttgart ze dne 20. května 2010, sp. zn. 17 O 42/10.

16.)

Rozsudek Nejvyššího soudu ĈSR ze dne 26.3.1976, sp. zn. 3 Cz 13/76.

17.)

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2009, ĉ.j. 25 Cdo 2429/2007.

18.)

Rozsudek OLG Stuttgart ze dne 6. října 2010, sp. zn. 4 U 106/10.

19.)

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. prosince 2003, sp. zn. 3 Co 25/2002 –

221. 20.)

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. 3 Co 26/2009 – 212.

11. 3 Právní předpisy 1.)

Bundesgesetz über das Urheberrecht an Werken der Literatur und der Kunst und über

verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz), StF BGBl Nr. 111/1936. 2.)

Copyright, Designs and Patents Act ze dne 15. listopadu 1988

3.)

Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, sdělení MZV ĉ.

191/1995 Sb. 4.)

ETS 176 - European Landscape Convention platná od 1.3.2004

5.)

Gesetz über Urheberrecht und verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz) platný

od 9. září 1965 6.)

Model Provisions for National Laws on the Protection of Expressions of Folklore

Against Illicit Exploitation and Other Prejudicial Actions, 1982 (WIPO Lex No.: UNESCO001). 79

7.)

Směrnice ĉ. 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady z 22. května 2001 o

harmonizaci některých aspektŧ autorského práva a práv s ním souvisejících v informaĉní spoleĉnosti. 8.)

Usnesení předsednictva Ĉeské národní rady ĉ. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY

ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako souĉásti ústavního pořádku Ĉeské republiky, ve znění pozdějších předpisŧ. 9.)

Ústavní zákon ĈNR ĉ. 1/1993 Sb., Ústava Ĉeské republiky, ve znění pozdějších

předpisŧ. 10.)

Vyhláška ministra zahraniĉních věcí ĉ. 133/1980 Sb., o Bernské úmluvě o ochraně

literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříţi dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března 1914, a revidované v Římě dne 2. ĉervna 1928, v Bruselu dne 26. ĉervna 1948, ve Stockholmu dne 14. ĉervence 1967 a v Paříţi dne 24. ĉervence 1971, ve znění vyhlášky ĉ. 19/1985 Sb. 11.)

Zákon ze dne 26. prosince 1895 o dílu pŧvodském k dílŧm literárním, uměleckým

a fotografickým. 12.)

Zákon ĉ. 218/1926 Sb., o pŧvodském právu k dílŧm literárním, uměleckým

a fotografickým (o právu autorském). 13.)

Zákon ĉ. 115/1953 Sb., o právu autorském (autorský zákon).

14.)

Zákon ĉ. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisŧ.

15.)

Zákon ĉ. 99/1963 Sb., obĉanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisŧ.

16.)

Zákon ĉ. 40/1964 Sb., obĉanský zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ.

17.)

Zákon ĉ. 35/1965 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisŧ.

18.)

Zákon ĉ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ.

19.)

Zákon ĉ. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisŧ.

20.)

Zákon ĉ. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektŧ a o výkonu

povolání autorizovaných inţenýrŧ a technikŧ ĉinných ve výstavbě. 21.)

Zákon ĉ. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem

autorským a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ (autorský zákon). 22.)

Zákon ĉ. 618/2003 Z.z., o autorském právu a právech souvisejících s autorským

právem, autorský zákon (o autorskom práve a právach súvisiacich s autorským právom, autorský zákon). 23.)

Zákon ĉ. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisŧ.

24.)

Zákon ĉ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

znění pozdějších předpisŧ. 80

25.)

Zákon ĉ. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ.

26.)

Zákon ĉ. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon ĉ. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,

ve znění pozdějších předpisŧ. 11. 4 Zdroje z internetu 1.)

Architektura. Wikipedia [online]. Stránka naposledy změněna 2.3.2007 [cit. 2011-02-

24]. Dostupné z: . 2.)

Eva Jiřiĉná vytvořila z ohavné pizzerie v Lékařském domě elegantní kavárnu.

iDNES.cz [online]. 19.10.2010 [cit. 2010-10-24]. Dostupné z: < http://bydleni.idnes.cz/evajiricna-vytvorila-z-ohavne-pizzerie-v-lekarskem-dome-elegantni-kavarnu-16s/architektura.asp?c=A101018_204718_architektura_rez>. 3.)

FICSOR, Mihály. The protection of traditional cultural expressions/folklore. WIPO

national seminář on copyright, related rights, and collective management [online]. Khartoum, 2005 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z: < www.wipo.int/edocs/mdocs/arab/en/.../wipo_cr_krt_05_8.doc>. 4.)

HOLUBKOV, Dan. Projektová dokumentace u Nejvyššího soudu. Česká komora

architektů [online]. 28.1.2008, datum aktualizace: 12.2.2010 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z: < http://www.cka.cc/pravni_predpisy/pravni_servis/projektova-dokumentace>. 5.)

KŘEĈEK, Pavel. Pozemní stavby, architektura. In Stavebnictví. [online]. 12 2009 [cit.

2011-02-24]. Ĉ. 11-12. Dostupné z: . 6.)

KUMPRECHT, Pavel. Stavební zákon v teorii a praxi. Stavitel [online]. 18.6.2003

[cit. 2011-22-03]. Dostupné z: . 7.)

Mediafax. Většina veřejných zakázek je zmanipulovaná, tvrdí architekti. Regiony24.cz

[online]. 19.8.2010 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z . 8.)

MILUNIĆ, V. Architektonická studie - Vlado Milunić, Ondřej Císler, Lucia

Strmeňová / Studio VM. StavbaWEB [online]. 12.9.2008 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z . 9.)

MILUNIĆ, Vlado, Architektura v ĈR – kritika. archiweb [online]. 8.12.2009 [cit.

2011-03-18]. Dostupné z .

81

10.)

Nova: Ještěd byl zneuţit v reklamě na mistrovství světa lyţařŧ. iDNES.cz [online].

27.2.2009 [cit. 2011-02-24]. Dostupné z: . 11.)

PLOS, Jiří. ĈKA vysvětlovala soutěţní řád na ÚOHS. Česká komora architektů

[online]. Datum aktualizace: 17.12.2009 [cit. 2011-03-13]. s. 50. Dostupné z: < http://www.cka.cc/prilohy/bulletin-4-2009.pdf/view?searchterm=bulletin >. 12.)

PLOS, Jiří. ĈKA nepovaţuje za správné zadávání veřejné zakázky opakovaným

procesem zadávání na jednotlivé stupně projektové dokumentace. Česká komora architektů [online]. 1.10.2009, datum aktualizace: 12.2.2010 [cit. 2011-03-26]. Dostupné z: . 13.)

PLOS, Jiří. Krátký obecný komentář k problematice kalkulace honorářŧ. Česká

komora architektů [online]. 21.12.2009, datum aktualizace: 12.2.2010 [cit. 2011-03-06]. Dostupné

z:


navod-2009>. 14.)

PRAŢANOVÁ, Markéta. Jak zvýšit poĉet architektonických soutěţí v ĈR? Archiweb

[online].

16.4.2010

[cit.

2011-03-26].

Dostupné

z:

. 15.)

PRAŢANOVÁ, Markéta. Závěry sympozia Autorská práva v architektuře. Archiweb.

[online].

25.5.2009.

[cit.

2011-02-19].

Dostupné

z:

<

http://www.archiweb.cz/news.php?type=8&action=show&id=7075>. 16.)

Přibývá soudních sporŧ v architektuře. Archiweb [online]. ĈTK, 2. 4. 2009. [cit. 2011-

1-19]. Dostupné z: . 17.)

SAPÁK, Jan. U autorského práva je to v architektuře ještě sloţitější… Archinews

[online].

2/09.

[cit.

2011-03-08].

s.

2.

Dostupné

z:

. 18.)

SMEE, Jess. Architect wins court case over 'defaced' Berlin station design.

Guardian.co.uk

[online].

30.11.2006

[cit.

2011-02-24].

Dostupné

z:

. 19.)

TURANCOVÁ, Miriam. Autorský zákon v architektúre. ASB. [online]. 23.10.2008

[cit. 2011-02-20]. Dostupné z: . 20.)

Why an International Competition? UIA [online]. 15.6.2010 [cit. 2011-03-26].

Dostupné z: .

82