Panická ataka a latentní tetanie
Autor:Hellová Petra Odd.urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc
Panická ataka
Je to psychická porucha charakterizovaná opakovanými záchvaty intenzivního strachu a vnitřní nepohody, které vznikají náhle bez zjevné přičiny.
Příznaky • Tachykardie • Třes • Pocení • Sucho v ústech
Ostatní příznaky • Obtížné dýchání • Pocity na zalknutí • Návaly horka nebo chladu • Derealizace • Pocity že nežije,že je mrtvý • Depersonalizace • Nausea a břišní nevolnost
Příčina Jde o naučené chování.Je to relativně trvalý sklon k interpretaci různých tělesných příznaků,které jsou projevem stresové reakce,jako příznak hrozící katastrofy(např.bol. na hrudi =mám infarkt)Spouští se reakce útok nebo útěk. Zesílí se původní reakce,pacient začne zrychleně dýchat,čímž dochází k opětovnému zesílení původních příznaků Hyperventilací se narušuje vnitřní prostředí.
Latentní tetanie • Tetanie je stav zvýšené dráždivosti
nervosvalového ústrojí, vyvolaný nejčastěji poklesem hladiny ionisovaného vápníku v krvi nebo alkalózou. Projevuje se buď sklonem ke křečím (to je forma latentní), nebo různými křečovými stavy (forma manifestní).
Definice • Jako tetanii (často v neurologii
popisovanou jako tetanický syndrom) označujeme zvýšenou nervosvalovou dráždivost (případně snížený práh dráždivosti nervového systému) na úrovní periferní i centrální.
Příznaky • • • • • • •
Pocit vnitřní nejistoty Pocit nedodýchnutí Brnění prstů a jazyka Bolesti hlavy Sucho v ústech Bolesti na hrudi Podrážděnost
• Unava • Pocit stažení kolem • •
úst(tzv.rybí ústa) Pocit stažení kolem žaludku Neurastenické příznaky(závratě,přecitlivě lost na hluk)
Příčina • Stimulem ke vzniku tetanie může být nízká
hladina volného krevního vápníku (hypokalcemie) např. při nedostatečnosti příštítných tělísek (hypoparatyreóza), nedostatku vitaminu D nebo při hlubokém a déle trvajícím rychlém dýchání v klidu (tzv. hyperventilaci, která vede následně k respirační alkalóze). Od toho se dělí tetanie.
Dělení tetanie • Metabolická tetanie – v popředí je
hypokalcémie (u hypoparathyreozy, poruch vstřebávání vápníku) nebo alkalóza (při zvracení, většímu přívodu alkálií, intoxikacích). Dnes se za nejvýznamnější udává deficit magnézia.
• Neurogenní tetanie – též označována jako
spazmofilie. Vyskytuje se nejčastěji jako funkční porucha (vegetativně labilní jedinci, snížená adaptace na zátěžové situace a stres, hyperventilace při psychické nebo fyzické zátěži) při těchto funkčních poruchách se sekundárně uplatňují metabolické vlivy (hlavně deficit Mg, respirační alkalóza při hyperventilaci, aj.).
Léky ovlivňující hladinu Mg • Také některé léky nepříznivě ovlivňují
metabolizmus Mg a vedou k jeho záporné bilanci. Jsou to diuretika zároveň s nedostatkem kalia), také srdeční glykosidy, laxantia, sulfonamidy, kortikosteroidy, zvláště jsou-li tyto léky dlouhodobě užívány, dále také hladovění a redukční diety se mohou podílet na vzniku nedostatku Mg.
Diagnostika • Latentní tetanii lze prokázat
Chvostkovým, Lustovým nebo Trousseauovým příznakem:
• Trousseauuv příznak: křečovité postavení
ruky vyvolané omezením přítoku krve do horní končetiny po dobu 10 minut při hodnotě tonometru nad systolickým tlakem. Je známkou latentní tetanie. Na paži se přiloží manžeta tonometru a do několika sekund se objeví porodnická ruka
• Chvostkův příznak: záškub svalů obličeje při
poklepu na tvář před čelistním kloubem v místě, kde probíhá obličejový nerv (n. facialis). Vyšetřuje se poklepem kladívka před tragus, odpovědí je pohyb ústního koutku na straně poklepu. Vyskytuje se při zvýšené neuromuskulární dráždivosti, neurózách aj.
• Lustův příznak (poklep na nervus peroneus
communis abdukce nohy). Velmi často jsou přítomné velmi živé šlachosvalové reflexy na končetinách, poklep na šlachu bicepsu na paži vyvolá briskní flexi předloktí nebo poklep na ligamentum patellae živou extenzi bérce.
• Hlavní diagnostickou metodou tetanie je
jednoznačně EMG (Zvýšenou nervosvalovou dráždivost potvrdíme EMG metodou. Lze však najít i určité známky nepravidelností při elektroencefalografickém (EEG) vyšetření. Zvýšenou nervosvalovou dráždivost zjišťujme dvěma EMG testy.)
Biochemický rozbor krve a moči • Je zdůvodněno faktem, že nedostatek Mg je nejen v našich krajinách nejčastější příčinou zvýšené nervosvalové hyperexcitability. Toto vyšetření má však svá úskalí. Hladina Mg bývá většinou normální.
Mg v erytrocytech • Vyšetřování intracelulárního Mg v erytrocytech je
mnohem spolehlivější, protože ukazuje na koncentraci Mg v buňce, kde dochází k vlastnímu účinku Mg při aktivaci asi 300 buněčných enzymů na mitochondriálních membránách. Ovšem i v tomto případě musí být materiál bezprostředně zpracován pro možný únik Mg z erytrocytů do séra. V erytrocytech je koncentrace Mg asi 3× vyšší než v séru.
Fyziologické hodnoty • sérové Mg 0,75–1,0 mmol/l
erytrocytární Mg 2,1–3,0 mmol/l močové Mg/24 hod. 2–6 mmol/l
Diferenciální diagnostika • Je třeba vyloučit kardiologické a
oběhové poruchy vědomí, poruchy srdečního rytmu, výkyvy v krevním tlaku.Dále pak je nutné vyloučit např.epileptické záchvaty,VBI ,Meniérův sy.
Léčba panické ataky • Porucha se léčí buď psychoterapií - kde je
nejvhodnější kognitivně-behaviorální psychoterapie, nebo pomocí psychofarmak, kde se používají antidepresiva ze skupiny SSRI a k akutnímu zvládání úzkosti vysoce potentní benzodiazepiny (Neurol, Rivotril).
Léčba latentní tetanie • První pomoc (laická i zdravotnická) • Pacienta vedeme ke klidnému dýchání (neměl by dýchat rychle – • • •
následní respirační alkalóza tetanický záchvat prohlubuje). Uklidňujeme pacienta a vysvětlujeme mu, co se s ním děje. Nitrožilní podání vápníku (CaCl2) nebo hořčíku (MgSO4 v roztoku o různé koncentraci) tetanii odstraní, další léčba má odstranit příčinu. Akutní poskytnutí první pomoci u hyperventilační tetanie v probíhajícím stadiu generalizovaných křečí musí být zvládnutí nepříznivých důsledků hyperventilace pomocí plastikového pohárku nebo sáčku
Jak to může dopadnout!!!!! • Neléčená panická porucha se může natolik
zhoršit,že může vyžadovat hospitalizaci. Proto je nutné vždy vyhledat psychiatra,který vám může přinést velkou úlevu pomocí terapie nebo antidepresiv(kombinace těchto dvou věcí se ukázala jako velice účinná při léčbě této poruchy).
Léčba Mg • Jde o zcela zásadní otázku. Léčba musí být vždy dlouhodobá, několikaměsíční. Chceme-li vyzkoušet Mg léčbu na 14 dní, pak ji vůbec nezahajujme.
• Magnesium zhoršuje vstřebávání
některých jiných léků, ve vyšších dávkách může potencovat účinek některých anxiolytik – např. Lexaurin. Opatrní při vyšším dávkování magnesia by měli být pacienti s nemocemi ledvin.
Děkuji za pozornost
