Uličník - Ralsko Projekt „Historie a současnost našeho domova“ Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.09/03.0036
Autor
Mgr. Petra Maslenová
Gymnázium Mimoň
Pro využití v předmětech Dějiny kultury, Společenské vědy, Občanské dovednosti, Dějepis, Zeměpis, Administrativa, Aplikace ICT, Informační a výpočetní technika, Výtvarná výchova, Dramatická výchova a Český jazyk.
Uličník – Ralsko Projekt „Historie a současnost našeho domova“ Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.09/03.0036
Seznam lokalit číslo
název
1
Boreček
2
Horní Krupá
3
Hradčany
4
Hvězdov
5
Jabloneček
6
Kuřívody
7
Náhlov
8
Pavlin Dvůr
9
Ploužnice
10
Skelná Huť
11
Svébořice
Boreček Haidedörfel Boreček je částečně zaniklá obec – místní část města Ralsko ležící asi 2 km jižně od Mimoně, protéká jí řeka Ploučnice. Má dvě od sebe asi 1 km vzdálené části. Západním okrajem obce prochází silnice II/270 z Mimoně do obce Hradčany. Je zde evidováno 31 adres. Trvale zde žije 66 obyvatel. Obec v minulosti sloužila jako zázemí pro výsadkový prapor, který zde měl zřízenou sušárnu na padáky, vojenský výcvik zde neprobíhal. Další využití obce bylo k ubytování zaměstnanců Vojenských lesů a statků. V období 2. světové války zde byl vybudován průmyslový podnik (kafilerie), který je dodnes v provozu a patří v České republice ve svém odvětví mezi špičku.
Boreček Bore Bo reče ček če k – si siln silnice lnic ln ice ic e ke k kaf kafilerii afil af iler il erii er ii
Boreček – pohlednice z roku 1938, Nový most
Domy v Borečku
Silnice ke kafilerii
Horní Krupá Ober Krupai Horní Krupá je sídelní část města Ralsko nacházející se asi 6 km na jihovýchod od Kuřívod. Jedná se původně o část Dolní Krupé, která katastrálně spadala pod Ralsko. K jejímu osamostatnění došlo v důsledku změny názvů částí obce, názvů ulic, čísel popisných a veřejných prostranství, které bylo schváleno usnesením zastupitelstva č. Z – 07/01/10 dne 14. 7. 2010. Je zde evidováno 22 adres, trvale zde žije 63 obyvatel.
Domy v Horní Krupé – rok 2011
Pohled na část obce Horní Krupá
Pohled ze silnice č. 268 ve směru na Mimoň
Hradčany Kummer am See Hradčany patří mezi mladší sídelní část města Ralsko. Jejich vznik je datován do roku 1711 v souvislosti se vznikem dřevozpracujícího průmyslu v kraji. Na počátku 20. století se staly oblíbeným turistickým letoviskem díky místním rybníkům a nedalekým pískovcovým skalám nazývaným Hradčanské stěny. Obliba stoupla po postavení silnice z Mimoně na Doksy v roce 1909. Roku 1921 zde žilo 370 obyvatel, z nichž bylo 361 německé národnosti. V současné době je zde evidováno 76 adres, 605 obyvatel a stále přetrvává zaměření místních obyvatel na dřevozpracující průmysl a turistiku. V těsném sousedství obce se nachází bývalé vojenské letiště, které rozlohou letištní plochy (hlavní rozletová dráha o délce 2700m a šířce 90m, dvě přidružené nájezdové dráhy o stejné délce, vzájemně propojené) patří mezi největší ve střední Evropě.
Letiště a část obce
Hradčany – dobová pohlednice
Porovnání leteckých snímků z let 1953 a 2007
Hvězdov Höflitz Z větší části zaniklá obec Hvězdov leží necelé tři kilometry východně od Mimoně podél Ploužnického potoka, který se zde stéká se Svébořickým potokem. Byla založena v 1. polovině 16. století. Z významných církevních památek můžeme jmenovat kapli postavenou roku 1783, kterou nechal roku 1777 hrabě Hartig přestavět na kostelík Nanebevstoupení Krista. V roce 1921 bylo ve Hvězdově 101 domů a 562 obyvatel. Z nich 55 Čechů a 499 Němců. Obyvatelé pracovali jako dělníci v továrně na nábytek nebo na výrobu plstí v Mimoni. V obci byla i malá řemesla, jedna koželužna, tři moučné mlýny a dvě pily. V okolí se pěstovaly smrky využívané pro loďařství. Po příchodu sovětské okupační armády se obec proměnila spolu s ostatními obcemi bývalého VVP Ralsko v obrovskou základnu ruských vojsk. Po odchodu sovětské armády se běžný život do Hvězdova pomalu vrátil a roku 1995 zde bylo k trvalému pobytu přihlášeno 21 osob.
Hráz rybníka Hvězdov II
Penzion Heilek v roce 2011 (rodinný dům)
Jabloneček Gablonz Jabloneček (Jablonec) je zaniklou obcí ležící na východě bývalého VVP Ralsko. Obcí prochází silnice z Hvězdova do Mukařova. Dominantou obce býval barokní farní kostel Narození Panny Marie, který byl postaven na středověkých základech. Poslední bohoslužba se zde konala 8. září 1947, poté byl kostel armádou odstřelen. Po příchodu sovětských vojsk zde byla zbudována raketová základna a místo se stalo jedním z nejstřeženějších v prostoru. Z původního osídlení cca 105 domů (stav v roce 1921) zbyly v současnosti pouze 2 budovy (německá a česká škola). Obě jsou v dosti zanedbaném stavu.
Pole obklopující bývalou obec
Bývalá česká škola
Bývalá německá škola
Kuřívody Hűhnerwasser Kuřívody jsou bývalé město, dnes hlavní (sídelní) část města Ralsko, které po Kuřívodech zdědilo status města. Nacházejí se při křižovatkách silnic II/268 , III/27235 a III/27237, asi 10 km na jihovýchod od Mimoně a 11 km východoseverovýchodně od Doks. Je zde evidováno 351 adres. Trvale zde žije 383 obyvatel. Sídelní celek byl založen na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař. Původní název města ve 14. století vymizel a od 15. století se používal český název Kuřívody, od 17. století souběžně i německý název Hühnerwasser. Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci).
Historický snímek Kuřívod, cesta do Bělé pod Bezdězem
Současný snímek Kuřívod, cesta do Bělé pod Bezdězem
Porovnání leteckých snímků z let 1953 a 2007
Náhlov Nahlau Náhlov je částečně zaniklá obec – místní část města Ralsko nacházející se asi 10 km severovýchodně od kopce Ralsko na bývalé českoněmecké jazykové hranici. Je zde evidováno 29 adres, trvale zde žije 93 obyvatel. Po příchodu sovětů do VVP Ralsko byl Náhlov spolu s Hradčany, Ploužnicí a Borečkem jedinými sídly, kde mohlo zůstat české obyvatelstvo. V Náhlově byli ubytováni zaměstnanci VLS, kteří pracovali v zemědělské a lesní výrobě. Byly zde vybudovány bytovky pro zemědělské družstvo, čímž se narušil původní ráz celé obce. Zachován však zůstal střed obce s českou a německou školou a kaplí. Ostatní stavby, pokud nejsou využívány jako rekreační objekty, jsou zanedbané. Velkou nevýhodou Náhlova je značná vzdálenost od významných komunikací a větších sídel.
Porovnání leteckých snímků z let 1953 a 2007
Bývalá německá škola, později prodejna Jednoty
Současná zástavba
Pavlin Dvůr Paulinenhof Pavlin Dvůr působí v současnosti jako zemědělská farma provozující dostihovou stáj, zabývá se též chovem anglického plnokrevníka, skotu, ovcí, prasat, slepic, krůt a králíků. Pavlin Dvůr založil v r. 1868 hrabě Hartig, jméno dostala usedlost po Hartigově dceři Pauline. Bydlela zde rodina hajného a rodina pečující o hospodářská zvířata. Vysídlení při budování VVP byl Pavlin Dvůr ušetřen, Vojenské lesy zde provozovaly chov prasat a slepic. Později se v okolí Pavlina Dvora usídlili ženisté Československé lidové armády, kteří zde skladovali betonové protitankové zátarasy. Roku 1997 byl Pavlin Dvůr zprivatizován a kompletně zrekonstruován.
Pastviny Pavlina Dvora
Pavlin Dvůr v létě
Zrekonstruované domy Pavlina Dvora
Ploužnice Plauschnitz Ploužnice je z větší části zaniklá obec – místní část města Ralsko ležící asi 3 km jižně od Mimoně. Obec je situována podél levého břehu Ploužnického potoka, pravý břeh lemuje sousední vesnici Hvězdov. Prochází zde silnice II/268. Trvale zde žije 176 obyvatel. Na katastru Ploužnice bylo za pobytu sovětské posádky vybudováno velké sídliště pro vojáky a teplárna, která vytápěla celý areál. Dnes je většina panelových domů opravena a obydlena. Teplárna vytápí ploužnické sídliště i byty v Mimoni.
Zrekonstruované domy po sovětských vojscích
Místní komunikace k letišti Hradčany
Skelná Huť Skelná Huť je známa především jako rekreační středisko VLS. Každoročně se zde mimo jiných akcí pořádá lesnický den spojený s mistrovstvím ČR v práci s motorovou pilou. Najdeme zde dva objekty, hájovnu a rekreační chatu s kapacitou 17 lůžek. V areálu se nachází broková a malorážková střelnice.
Objekty Vojenských lesů a statků
Pohled směrem k silnici II/268
Cesta k Borové
Svébořice Schwabitz Svébořice jsou zaniklá obec ležící mezi Mimoní a Osečnou. V roce 1930 měla obec 142 domů a 644 obyvatel. Obec byla zlikvidována v roce 1946 vznikem vojenského prostoru Ralsko, dodnes se zachovalo pouze několik tesaných sklepení a studen v horní části bývalé obce. V dolní části se nachází pozůstatky vojenských budov zanechaných zde sovětskou armádou, která vojenský prostor využívala v letech 1968 až 1991. Obec byla založena v roce 1325 jako farní ves s kostelem zasvěceným Nanebevzetí Panny Marie, který se stal poutním místem. Kostel zanikl spolu se vsí. Jedinou zachráněnou památkou je kdysi hojně uctívaná socha Panny Marie Loretánské z hlavního oltáře. Ta našla svůj nový domov ve farním kostele v Mimoni. Z Mimoně vedla do Svébořic také poutní cesta lemovaná patnácti výklenkovými kaplemi s vyobrazením růžencových tajemství (pět bolestných, pět radostných a pět slavných).
Dobový snímek Svébořic v pozadí s vrcholem Ralska
Zbytky budov po sovětských vojscích
Dřívější těžiště obce
