AUTOBUSY S VYSOKOU ÚROVNÍ SLUŽEB POHLEDEM ZLÍNSKÉHO KRAJE Praha, 04. 10. 2011
1
SMLUVNÍ KILOMETRY DOPRAVCŮ LINKOVÉ DOPRAVY ZK ZA OBDOBÍ 2005 – 2010 km celkem
2005 22 445 400
2006 22 685 400
2007 22 437 400
2008 22 311 700
2009 21 791 960
2010 21 865 766
2
ROZDĚLENÍ FINANČNÍCH ČÁSTEK NA ÚHRADU PROKAZATELNÉ ZTRÁTY PRO DOPRAVCE ZK ZA OBDOBÍ 2005 – 2010 (VČETNĚ DOTACÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU A ŽÁKOVSKÉHO JÍZDNÉHO)
linková doprava drážní doprava celkem
2005
2006
2007
2008
2009
2010
245 611 193 217 720 227 463 331 420
248 101 352 218 733 028 466 834 380
248 967 880 220 787 486 469 755 366
249 484 778 222 927 089 472 411 867
271 552 400 391 319 894 662 872 294
302 609 849 338 353 523 640 963 371
3
DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST – ROK 2010 (BEZ ŽÁKOVSKÉHO JÍZDNÉHO) Financování dopravní obslužnosti ZK v roce 2010 drážní doprava 245 041 000 státní dotace ze SR na drážní dopravu 90 877 000 linková doprava 281 131 282 41 398 840 z toho dotace od obcí státní dotace ze SR ‐ čekání řidičů 12 609 616 629 658 898 celkem
Pozn. V roce 2010 bylo na pokrytí ztráty z žákovského jízdného v linkové dopravě vyplaceno 8.868.950,63 Kč a v drážní dopravě (pouze ČD, a.s., ne DSZO, s.r.o.) 2.435.522,53 Kč. Od měsíce března byla novými dodatky smluv, o závazku veřejné služby k zajištění základní dopravní obslužnosti, ztráta z žákovského jízdného zahrnuta do celkové prokazatelné ztráty.
4
DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST – ROK 2011 Finacování dopravní obslužnosti ZK v roce 2011 drážní doprava 251 100 000 státní dotace ze SR na drážní dopravu 90 877 000 linková doprava 290 200 000 z toho dotace od obcí 41 398 840 Celkem 632 177 000
5
TRŽBY Z PŘEPRAV LINKOVÝCH DOPRAVCŮ V RÁMCI ZÁVAZKU VEŘEJNÉ DOPRAVNÍ SLUŽBY PRO ZK
6
ÚLOHA LINKOVÝCH AUTOBUSŮ V DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI |
|
|
|
|
|
|
Úloha autobusové dopravy v kraji je stěžejní. Autobusy obsluhují všech 305 obcí v kraji (výjimka: Pržno) Železniční doprava pokrývá pouhých 79 obcí – malá hustota tratí z důvodu složité konfigurace terénu. Železniční doprava je důležitá pro zajištění víkendové dopravy v regionech, kde je v tomto období velmi slabá intenzita autobusové dopravy (Slavičínsko a Valašskokloboucko) Zlínský kraj prozatím nepožaduje a ani v současné době nepředpokládá zavedení pravidelné intervalové dopravy u autobusů. Preferují se časy odpovídající místním potřebám dle pracovních dob v rozhodujících firmách či zahájení a skončení výuky ve školách. Specialitou regionu jsou nedělní, tzv. zajišťující návoz a odvoz věřících na mše.
„kostelové
autobusy“,
Dodržování jízdních dob z titulu průjezdnosti silnic nepůsobí větší komplikace, jediným dlouhodobě problémovým úsekem je silnice I / 49 Otrokovice – Zlín do doby ukončení její modernizace.
7
VYUŽITÍ JÍZDENEK IDS ZID
• •
Sčítání
Celkem cestujících
Jízdenky IDS
% IDS
2004 – podzim
36972
18094
49,18
2010 podzim
32144
15688
48,81
Tabulka ukazuje snížení celkového počtu cestujících ve vlacích ZID, ale relativně stabilní procento využití jízdních dokladů ZID. Výše uvedené koresponduje s celkovým stavem v kraji, dochází k úbytku cestujících obecně.
8
VYUŽITÍ TROLEJBUS – VLAK V ÚSEKU ZLÍN - OTROKOVICE |
|
|
|
V současnosti využívá vlakovou dopravu v úseku Otrokovice – Zlín – Otrokovice cca 3400 cestujících za pracovní den. Trolejbusovou dopravu využívá cestujících za pracovní den.
ve
stejném
úseku
cca
7000
V minulosti byl poměr ve prospěch trolejbusů mnohem vyšší, což bylo dáno především minimálním počtem vlaků (v GVD 1988 / 89 pouze 8 párů Os vlaků, nyní 28 / 27 Os vlaků + 2 / 1 R (Ex)). Naproti tomu intervaly mezi trolejbusy na linkách se prodloužily jen nepatrně (ve špičce z 10 na 12 minut, pouze v okrajových obdobích dne z 20 na 30 minut).
9
ZKVALITNĚNÍ AUTOBUSOVÉ DOPRAVY - PREFERENCE |
|
|
|
|
|
|
V současnosti se preference veřejné dopravy ve Zlínském kraji v podstatě neuplatňuje (intenzita provozu tyto zásahy prozatím příliš nevyžaduje). Výjimkou je úsek Otrokovice – Zlín, ale ani zde, na již rekonstruovaných úsecích se čtyřpruhovým uspořádáním, problémy nevznikají. Pro rozhodování o možné preferenci v tomto úseku bude důležité sledování vývoje po ukončení modernizačních prací. Ostatní silnice v zásadě preferenci neumožňují, dvoupruhové uspořádání. Zlepšení situace na dalších významných silnicích (zejména I / 55 a I / 57) lze očekávat až po dobudování silnic v nové stopě. Nové obchvaty měst a obcí se předpokládají až v dlouhodobém výhledu (Starý Hrozenkov, Zašová apod.). Preference veřejné dopravy je uplatněna ve výjimečných případech samostatným návěstidlem SSZ (tzv. „čočky“). 10
Zastávka MHD Zlín - U Mlýna
BEZBARIÉROVÁ ZASTÁVKA
výška nástupní hrany
20 cm vodicí obrubník nástupní hrany
maximální vodorovné i svislé přiblížení podlahy vozidla k nástupišti kruhová část od komunikace do výšky nástupní hrany vodicí linie
signální pás (šíře 80 – 100 cm) varovný pás (šíře 40 cm) bezbariérový přístup k zastávce (přechody)
informační systém (hlásiče)
orientační body
11
BEZBARIÉROVÉ ZASTÁVKY – SOUČASNÝ STAV
y y y
Systémově řešeno městem Zlín příspěvky z programu SFDI zvyšující bezpečnost dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace čerpání příspěvků městem od roku 2006 11,5 % bezbariérových zastávek ve Zlíně, celkem 36 zastávek Projekty bezbariérových úprav zastávek z SFDI | Bezbariérové úpravy zastávek MHD • Náměstí Míru, Náměstí Práce a Prštné | Bezbariérové BUS zálivy Zlín 2009 • Pod Babou | Bezbariérové BUS zálivy Zlín • Podhoří-sídliště, Cigánov, Vysoká mez, Baťova nemocnice Projekty financované z ROP • Dlouhá, směr Cigánov, U zámku, Družstevní, Slunečná, Křiby a Česká 12
Zlín, Vysoká mez Zlín, Nám.Práce
Ideální stav
13
Napajedla, spořitelna
Slavičín, Radnice
Fryšták, nám.
Otrokovice, žel.st.
14
BEZBARIÉROVÝ AUTOBUS
možnost bočního naklonění autobusu
SOR CN 12M
nástupní plošina
výška podlahy od země cca 20 cm Irisbus City Bus 12M
částečně nízkopodlažní (např. SOR CN 8,5) nástupní výška bezbariérová zadní část vozidla zvýšená
15
BEZBARIÉROVÉ AUTOBUSY – SOUČASNÝ STAV Podíl nízkopodlažních vozidel veřejné dopravy ve Zlínském kraji 100% 80% 63% 60% 40%
0%
HousaCar
KRO DO S Kroměříž
0% VYDO S BUS
0%
Veolia Transport Přerov
0% FTL-BUS
ČSAD Kyjov
9%
7%
DSZO
0% ČSAD Uherské Hradiště
0% ČSAD Hodonín
0%
12%
ČSAD Vsetín
20%
16
VYBAVENOST STANIC VE ZLÍNSKÉM KRAJI Stanice vybavené pro zrakově postižené
Stanice vybavené pro sluchově postižené
Mobilní zvedací plošina
1. Biskupice u Luhačovic
1. Bojkovice
1. Hulín
2. Bojkovice město
2. Divnice
2. Kunovice
3. Divnice
3. Horní Lideč
3. Otrokovice
4. Halenkov zastávka
4. Hulín
4. Staré Město u UH
5. Hulín
5. Kroměříž
5. Valašské Meziříčí
6. Huštěnovice
6. Kunovice
7. Jankovice
7. Luhačovice
8. Kostelany nad Moravou
8. Napajedla
9. Kroměříž
9. Otrokovice
10. Kroměříž-Oskol
10. Staré Město u UH
11. Kunovice
11. Uherské Hradiště
12. Luhačovice
12. Uherský Brod
13. Napajedla
13. Újezdec u Luhačovic
14. Nedakonice
14. Valašské Meziříčí
15. Otrokovice
15. Zlín střed
16. Staré Město u UH 17. Tlumačov 18. Uherské Hradiště 19. Valašské Meziříčí 20. Záhlinice
|
|
|
Pro zrakově postižené y vodící linie y varovné pásy na nástupištích y hlasové majáčky k lepší orientaci Pro sluchově postižené y obrazovky nebo jiné vizuální zařízení Pro pohybově postižené – mobilní zvedací plošina y pokud není nízkopodlažní vlak nebo nemá vlastní zvedací plošinu 17
KOORDINÁTOR VEŘEJNÉ DOPRAVY – FUNKCE ORGANIZACE
|
Společnost ve formě s. r. o. založena usnesením ZZK dne 21. 12. 2005
|
Koordinace veřejné dopravy v kraji
|
Řešení připomínek a podnětů obcí a občanů
|
Projednání uzavírek a řešení objízdných tras při uzavírkách
|
Podklady pro vydávání licencí KÚ
|
Zlepšování návazností spojů, lepší přestupní vazby
|
Plánování rozvoje veřejné dopravy ve Zlínském kraji
|
Činnost v rámci ČAOVD
|
|
Spolupráce při přípravě technického řešení modernizací a výstavby dopravních terminálů Zavádění a pozdější zajištění provozu systému KORIS
18
KORIS – KOMPLEXNÍ ODBAVOVACÍ, ŘÍDICÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ
19
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SYSTÉMU ⇒ Realizace za předpokladu spolufinancování ROP NUTS II Střední Morava, oblast podpory 1.2 veřejná doprava ⇒ Celkové náklady projektu 116 mil Kč Informační systémy vozidel Instalace vnitřního informačního panelu s hlásičem zastávek; 1Centrální dispečink Sběr informací z jednotlivých vozidel všech dopravců; Operativní řízení provozních problémů; Sledování a vyhodnocování provozu dopravy; Kontrola dodržování standardů kvality dopravy jednotlivými dopravci. Stacionární informační systémy Odjezdové informační panely na nádražích a dopravních terminálech. Zastávkové informační panely.
20
CENTRÁLNÍ DISPEČINK - CED Požadavky na centrální dispečink - CED ¾
koordinace a operativní řízení provozu
¾
sledování polohy vozidel,
¾
vyhodnocování zpoždění,
¾
¾
|
kontrola návazností u mezi vozidly městské hromadné dopravy , regionálními vlaky (ČD) a autobusy (různí dopravci) výstupy budou využity rovněž pro tvorbu jízdních řádů. Provoz systému bude zajišťovat společnost Koordinátor veřejné dopravy, spol. s r. o. 21
KORIS – VÝSTUPY PRO VEŘEJNOST
Pro veřejnost se informace o aktuálním stavu dopravy se budou zobrazovat prostřednictvím ¾elektronických informačních panelů v přestupních uzlech ¾elektronických informačních panelů ve vozidlech ¾webového portálu KOVED ZK |Tato
veřejná informační média bude provozovat společnost Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s. r. o.
22
REALIZAČNÍ TÝM A PARTNEŘI PROJEKTU | ¾
¾
¾
| 9
9
9
9
Realizační tým přípravy KORIS Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor strategického rozvoje kraje Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje,s.r.o Partneři projektu – celkem 56 Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o 42 měst a obcí Zlínského kraje, ve kterých bude umístěno 48 stacionárních informačních panelů 6 dopravců, zajišťujících veřejnou linkovou a městskou autobusovou dopravu České dráhy, a.s. a Správa železniční dopravní cesty, s.
23
DĚKUJI ZA POZORNOST. |
Ing. František Brachtl
|
Vedoucí provozního úseku
|
Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s. r. o. Podvesná XVII / 3833
[email protected] | www.koved.cz |
24
