„ Pomáháme Bouzovu“
Když nám občas nebe posílá mokrý pozdrav a z okna vidíme jen provazy deště, mnoho z nás ani nenapadne vystrčit nos z pelíšku. Jen tak v teplíčku se schoulíme do klubíčka v křesle a čteme si knížku plnou pohádek a příběhů s dobrým koncem nebo se koukáme na televizi u dobrého čaje. Tak tomu bylo i v sobotu 8. listopadu, kdy jsme byli připraveni vyrazit směr Bouzov a pomáhat zaměstnancům hradu shrabat hradní park, který je společně s hradem dominantou malé obce nedaleko Olomouce nebo chcete-li Loštic. Déšť neustával, nikdo se do chvíle srazu neomluvil, aby si užíval tu pohodičku doma, a když jsme se sešli ve stanovenou dobu u školy, bylo jasné, že nikdo z party dětí, rodičů a pedagogických pracovníků není z cukru a že naše nadšení a dobrou náladu nepokazí žádná slota. Čtyři plně naložená auta se vydala na cestu a ještě před polednem jsme s pláštěnkami a hráběmi v ruce začali naší brigádu. I já jsem pláštěnku měla, ale ani jsem ji nevytáhla. Skvělou službu mi prokázal klobouk mého tatínka, který dlouhá léta nesundával z hlavy a já ho tak nějak podědila. Chránil mi hlavu, trochu ramena a společně s dobrou obuví byl v dané chvíli mým nejvěrnějším bodyguardem. Listí habaděj, nadšení ještě víc, jak říkával můj tatínek habakuk. Ze souvislé plochy listí začaly pomalu, ale jistě vyrůstat hromady jako houby po dešti. Posilnili jsme se dobrou svačinou a znovu zase do práce. Kolik jsme toho zvládli, můžete vidět na fotkách. Přišla se na nás podívat i paní kastelánka se svým pejskem a nejvíc jsme potrápili pána údržbáře, který opravoval hrábě jako na běžícím páse. V prostorách hradu jsme měli tu čest poobědvat, dospělí z naší výpravy připravili dětem i sobě spoustu dobrého jídla a laskomin. Všem jim za to ještě jednou s dětmi děkujeme, zaměstnanci hradu nám připravili teplý čaj a veliké překvapení. Odměnou za práci nám byla prohlídka hradu a návštěva „Loštického betléma“, kde jsme se setkali s jeho autorem řezbářem Jaroslavem Benešem a jeho přítelem a kamarádem – ilustrátorem panem Hercigem. Dozvědět se třeba, že v hradních postelích by se už mnozí dnešní čahouni nevyspali, protože by jim byla postel malá, bylo zajímavé. I pro vás máme jednu otázku: „Víte,
z čeho vzniklo slovo prevít?“ My už to víme a na vaše odpovědi se těšíme. Vylosovaného výherce ze správných odpovědí odměna nemine. Utrmácení, ale plní nevšedních zážitků a pocitu, že i my jsme mohli být někomu užiteční, jsme se vrátili za tmy domů. Parta nadšenců obstála v nerovném boji s počasím, chtělo to jen dobrou náladu, klid a nohy v teple. Tak třeba někdy příště i s vámi na podobné nebo jiné akci na viděnou…….
Lvíček Rozárka
Autobusová zastávka jako výtvarné dílo v Lošticích
Loštický betlém autor : Jaroslav Beneš
KUCHAŘSKÁ POHOTOVOST PRAKTICKÉ ŠKOLY JEDNOLETÉ Ahoj kamarádi, za pár dnů se dostaví naše asi nejoblíbenější období v roce – vánoční svátky. V každé rodině se dodržují malinko jiné tradice, zvyky, připravují se rozdílná jídla a cukroví. Naše praprababičky většinou neznaly plněné košíčky, včelí úly nebo rumové kuličky, ale v předvánočním čase i ony připravovaly voňavé pečivo – medové perníčky. V našich zemích jsou zachovány nejstarší doklady o pečení perníku ze 14. Století. Traduje se, že perníkář zadělal těsto, když se mu narodila dcera a pekl z něho, když se dcera vdávala. Bylo to proto, aby se v těstě dostatečně rozvonělo koření, kterého se prý přidávalo až 90 druhů. Tak dlouho se dnešním hospodyňkám čekat nechce, proto jsou současné recepty upraveny tak, abyste z připraveného těsta mohli začít péct během pár hodin. Své cukrářské umění si vyzkoušeli také žáci I. třídy Praktické školy jednoleté. Už po čtvrté přizvali ke spolupráci své maminky nebo babičky. Všichni jsme prožili moc pěkné dopoledne, nic jsme nepřipálili a naopak se nám podařilo objevit pár skrytých talentů. Tak neváhejte a vrhněte se do přípravy perníčků také.
MEDOVÉ PERNÍČKY S BÍLKOVOU POLEVOU 40 dkg hladké mouky 14 dkg cukru moučky 6 dkg másla 2 celá vejce 1 kávová lžička jedlé sody 4 lžíce perníkového koření 3 lžíce rozpuštěného medu 1 vejce na potření perníčků BÍLKOVÁ POLEVA: 1 bílek 14 dkg cukru moučky šťáva z půlky citrónu 1 lžička solamylu PRACOVNÍ POSTUP: 1. V menším kastrůlku rozpustím za stálého míchání máslo a med. Nechám vychladit. 2. Ve větší míse smíchám odváženou hladkou mouku s cukrem moučkou, perníkovým kořením a jedlou sodou. Obzvlášť dobře promíchám a zapracuji do těsta kypřidlo – sodu. 3. Do skleničky rozklepnu vejce, rozkvedlám je a společně s vychladlým máslem a medem vmíchám do sypké směsi. Takto připravené těsto důkladně prohnětu, zabalím do igelitové fólie a nechám odpočinout v lednici, alespoň po dobu několika hodin, nejlépe několika dnů. 4. Po odležení vyválím těsto asi na 5mm vysoký plát a formičkami nebo nožem podle šablony vykrajujeme rozdílné tvary. Pokládám je na plech vyložený pečícím papírem. Pokud chci, aby se leskly, potřu je před pečením rozkvedlaným vejcem. 5. Plech vložím do předehřáté trouby a peču po dobu 5 – 7 minut. Během pečení zvětší perníky svůj tvar, proto je pokládej na plech dál od sebe. 6. Vychladlé pečivo mohu zdobit bílkovou polevou vyrobenou šleháním bílku, cukru moučky, citronové šťávy a solamylu. PROVONĚNÉ A RADOSTNÉ VÁNOCE VÁM PŔEJE JANA SILNÁ
Adventní dílna na hradě Bouzov První adventní sobotu a neděli probíhaly prohlídky hradu Bouzov i s adventními dílnami především pro děti. Několik žáků z naší školy pod vedením paní Kamily Hříbkové a paní učitelky Tesárkové mělo pomáhat s organizací nedělní adventní dílny. Připravili jsme si pro děti výrobu krásného andělíčka z papíru a nedělní odpoledne pomáhali příchozím s výrobou nejen andělíčků, ale i adventních věnců. I když naše plány narušila nemoc paní učitelky, v pozměněné sestavě si všichni užili advent v prostorách hradu i s adventní prohlídkou, na které nás překvapil nejen Mikuláš, čert a anděl, ale i Lucky s metlami a babičky, které nám o adventu na hradě i v podhradí všechno vyprávěly. A protože žáci naší školy, kteří už byli na Bouzově podruhé, byli celý rok hodní, čekala na ně i nadílka z rukou Mikuláše. Jak to na Bouzově vypadalo, se podívejte sami. Děkuji všem, kteří se akce zúčastnili a zaskočili tak, aby se pracovní výlet na Bouzov vydařil. Díky i rodinným příslušníkům, kteří přiložili ruku k dílu – Martine, Dane, Honzo.
Jak se slaví Vánoce ve světě Vánoce patří mezi největší křesťanské svátky. Oslavují narození Ježíška, který se narodil v Betlémě. Kdysi se o Vánocích slavil slunovrat, avšak v současné době se Vánoce stávají spíše obdobím, kdy se lidé snaží co nejvíce se najíst a koupit si co nejdražší dárky. Nicméně je to stále jedno z nejhezčích období v roce, ve kterém se setkáváme se svými nejbližšími u tradičního vánočního stromečku s jesličkami a s již zmiňovanými vánočními dárky, zpíváme koledy a uždibujeme vánoční cukroví. Jak ale slaví tyto svátky ostatní státy?
Vánoce ve Velké Británii Tak například ve Velké Británii namísto Ježíška chodí Otec Vánoc (christmas father), který přijíždí saněmi taženými sobím spřežením a do domu se dostává komínem, aby v noci 24. prosince přinesl dětem dárky do punčochy. Děti se pak budí ráno zvědavé, zda do jejich punčoch přibylo hodně dárků. Dárky v rodinném kruhu ráno 25. prosince rozbalují a při svátečním obědě oslavují. Jako hlavní chod jedí k obědu slepici, husu nebo nejčastěji krocana s kaštanovou nádivkou, zeleninou a omáčkou a jako dezert se podává tradiční vánoční puding.
Vánoce na Slovensku Jak slaví Vánoce naši sousedé na Slovensku? Naši východní sousedé si u vánočního stolu dopřávají podobných pochoutek jako lidé na Moravě. Mezi nejznámější pokrmy však patří polévka ze zelí zahuštěná smetanou nebo mlékem, do které se přidávají sušené houby. Říká se jí kapustnica.
Vánoce v Americe Američané převzali britské tradice slavení Vánoc. A tak nechybí Santa Claus se svými soby, k večeři pečený krocan. V USA se to na ulicích svítí tisíci světly, mají bohatě nazdobené domy, vánoční stromky jsou ohromné a dárků je také velké množství.
Vánoce ve Španělsku Ve Španělsku bývá k jídlu zpravidla krocan, ovčí maso, plody moře, kozí maso a šunka a velký výběr cukroví a pečiva. Na Štědrý den přichází obdarovávat lidi Papa Noel (otec Vánoc). Španělské děti dostávají dárky i na Tři krále, kdy jim Mikuláš naděluje dárečky do dřeváků. Španělé si navzájem přejí FELIZ NAVĎDAD!
Vánoce v Německu Ježíšek má v Německu rezavé vlasy a vousy a k přemisťování používá osedlaný divoký vítr. Dříve prý odnášel neposlušné děti. 1. 12. děti dostávají sladké adventní kalendáře jako u nás, a až do Vánoc otvírají po jednom okénku se sladkým překvapením, aby si zkrátili čekání na Ježíška mlsáním. Němci podobně jako Američané zdobí své domy elektrickými žárovkami. Tradičním vánočním stromečkem v Německu je jedlička. Na stolech většiny domácností leží adventní věnce. Dřevěné betlémy také nejsou výjimkou. Dárky dětem přináší 24. prosince Vánoční muž (der Weihnachtsmann). Jako tradiční vánoční jídlo se podává kapr nebo husa.
Vánoce v Rusku Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou (takto nazývají stromek) a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.
Líbí se vám způsob, kterým slaví Vánoce ostatní země?
GIGANTI DOBY LEDOVÉ V pátek 5.12. se žáci VI. tř. ZŠP a III. tř. PRŠJ společně vydali do Domu umění na výstavu Giganti doby ledové. Tato výstava se koná v kostele sv. Václava a návštěvníci se zde mohou vydat do minulosti a poznat největší a nejzajímavější vyhynulá zvířata čtvrtohor. Prohlédli jsme si tam 18 tvorů v životní velikosti z doby ledové z různých koutů světa. Jsou zde vystaveny modely některých velmi dobře známých zvířat, např. mamut, šavlozubý tygr, nosorožec, ale i modely zvířat méně známých. Je to např. jednorožec Elasmothérium, obrovský lidoop Gigantopithecus, jeskynní lev, veleobr Castoroides, jihoamerický lenochod Megatherium a pásovec Glyptodon. Je zde vystaven i zástupce pravěkých ptáků, je to obří nelétavý pták Moa z Nového Zélandu. Díky tomu, že jsme zvířata viděli tak zblízka, jsme si uvědomili jejich ohromnou velikost a poznali i jejich způsob života. Kromě zvířat jsme na výstavě viděli i několik pravěkých lovců a prohlédli si jejich oděvy a zbraně. Také jsme se mohli podívat na film o pravěkých zvířatech. Výstava se nám moc líbila a těšíme se na další podobnou.
Optické klamy 2.
Lvíček Barbara
FOTOGALERIE pečení perníků v I.PRŠ s malou soutěžní otázkou na závěr
J
A slíbená otázka na závěr: PODLE KTERÉHO DRUHU KOŘENÍ ZÍSKALY PERNÍKY SVŮJ NÁZEV?
A, podle papriky
B, podle pelyňku
Na vaše odpovědi se těším do 18. prosince 2014. Výherce čeká malá sladká odměna.
C, podle pepře Jana Silná
