Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/audioknihy-jejich-vliv-na-detske-ctenarstvi-cast-i)
Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Část I. 7. 10. 2009 Škytová Alžběta
Tento článek je shrnutím bakalářské práce s názvem Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. První část se zabývá samotnými audioknihami a jejich současným stavem u nás. Poznámka redakce: první část výtahu pochází z bakalářské diplomové práce: ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.
Audioknihy mají různé názvy jak u nás, tak i ve světě: audioknihy, zvukové knihy, mluvící knihy, audiobooks, hörebuch a další. Audioknihy nejsou jen potěchou a variantou pro čtenáře, ale i pomocí pro zrakově postižené. Jelikož audioknihy patří mezi auditivní dokumenty, používáme k jejich zprostředkování náš sluch. Pod pojmem audiokniha můžeme dnes chápat zvukový záznam nějakého díla nebo přednesu, který je zaznamenaný na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, CD MP3) nebo v prostředí internetu. Zprostředkovatelem je hlas člověka, který audioknihu načetl a médium, kde je uložena. „Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky."[1] Pokud si člověk chce poslechnout audioknihy, má mnoho možností, a to díky rozmanitosti médií, na kterých je audiokniha uložena. Některé jsou však finančně i technicky náročnější. Audioknihy jsou jistou vzpomínkou i připomenutím rozhlasu, kde probíhá čtení a tak i přenos hlasu. Ukázkou je v České republice Český rozhlas. Audioknihy jsou řešením i pro zrakově postižené, jelikož člověk potřebuje pro jejich vnímání pouze sluch. Když člověk audioknihu poslouchá, slyší jen namluvený text a pokud nezná knižní předlohu (i zfilmovanou), vytváří si představy o popisovaném ději. Audiokniha je nejen výhodná pro zrakově postižené, ale i pro lidi, kteří neumějí číst (děti a negramotní). V České republice nejsou audioknihy zatím tak rozšířeny jako v okolních anglosaských zemích.
„Trend, který byl zaznamenán v USA, potvrdila podobně vzrůstající čísla také v Evropě. Evropský trh nelze s americkým srovnávat, ale určitý posun v rostoucí oblibě zvukových knih byl již zaznamenán např. ve Velké Británii či v Německu."[2] U nás se hlavně prodávají audioknihy, jejichž předlohou jsou bestsellery, v okolních zemích i v Americe to je odborná literatura. Počet vydavatelství u nás není velký (Radioservis, Audiostory, Tympanum), avšak jejich produkce se snaží zaplnit náš malý trh, který se audioknihám musí teprve přizpůsobit. Naše vydavatelství vydávají jak nahrávky pro děti, tak knižní bestsellery i knihy zlatého českého fondu. "Poslech audioknihy dává zážitku z literárního díla další rozměr, často naopak může zájem o literaturu podnítit."[3] „Hojně rozšířený názor, že poslech „mluvené knihy" je pouhou náhražkou četby a odvádí čtenáře od tištěné podoby, zahraniční zkušenosti nepotvrzují."[4] Tak proč je český národ vůči audioknihám tak zaujatý? Najdou si audioknihy cestu ke svým posluchačům v České republice? A to i k dětským posluchačům?
Rozdělení audioknih Pokusila jsem se rozdělit audioknihy podle toho, na kterých médiích jsou zaznamenány a podle délky jejich literární předlohy. Médium, kde je audiokniha uložena, má vliv na to, kde a na jakém zařízení si nahrávku bude uživatel pouštět. Cena je ovlivněna nejen médiem ale i tím, jak jsou audioknihy dlouhé - zda jsou nějakým způsobem zkráceny. 1) Podle uložení dat Audiokniha může být uložena na nejrůznějších nosičích. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní dobu, kdy je častější stahování z internetu. „Na počátku byly zvukové interpretace literárních či hudebně-literárních děl šířené na gramofonových deskách - vyprávěné anekdoty, pohádky, kabaretní scénky, dialogy Spejbla a Hurvínka nebo monology Vlasty Buriana. Jedním z prvních vrcholů je sedmnácti-deskový komplet Haškova Švejka převyprávěný v sedmdesátých letech Janem Werichem. Skutečný rozmach zažily audioknihy souběžně s rozšířením magnetofonových kazet v sedmdesátých letech 20. století, a to především ve Spojených státech amerických. Jednou z prvních audioknih byla samozřejmě kompletní Bible v angličtině."[5] Audiokazeta Jakmile mluvíme o historii a prvních audioknihách, jedním z prvních nosičů ve světě pro ně byla audiokazeta. Velký rozmach zažila i u nás, jelikož byla po gramofonových deskách jediným dostupným médiem. Dnes audiokazety již mizí z prodejních pultů. Tento trend ústupu začal s nástupem CD. Zatím ale nevymizí, jelikož v dnešní době stále starší automobily mají v sobě přehrávač na audiokazety. I většina českých rodin má ještě ve svých domácnostech přehrávače na audiokazety (magnetofony), což na jednu stranu brání v naprostém vymizení, ale zrakově postižený lidé je stále využívají - př. Macanova knihovna. Například i vydavatelství Audiostory má část své produkce ještě na audiokazetách, ty jsou však prodávány jen na různých veletrzích. Největší nevýhodou je snadné poškození pásky (zamotání, přetržení) a také její malá životnost. Nejvíce se audioknihy na audiokazetách vyskytují v knihovnách pro zrakově postižené jako pozůstatky prvních audioknih. CD
V dnešní době je CD jedním z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu, a tak i audioknih. CD ve formátu MP3 Ve formátu MP3 jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru. Pro poslech audioknih v takovémto formátu je nutný počítač s vhodným softwarovým vybavením nebo zařízení (MP3 přehrávač), které tento formát podporuje. Pro audioknihy je to výhodný formát, jelikož na jedno CD se vejde více zvuku a kvalita je pro běžného posluchače k nerozeznání. Nevýhoda je přehrávání v osobních automobilech - většina jich ještě nezahrnuje MP3 přehrávač. Dnes můžeme převádět z klasického CD i na formát MP3 a to pomocí konvertovacích programů a naopak. Plusem je i cena, která se s počtem vydaných CD ve formátu MP3 zmenšuje. Internetové servery Jedná se zde o stažení hudby nejčastěji ve formátech MP3 a WAV a uložení například na harddisk v počítači. Výhodou stahování v různých formátech pro ně přizpůsobených je nízká cena, jelikož do své ceny nezahrnují i médium, na které by byly nahrané. Ke stažení je nutný počítač s připojením na internet a zařízení, kde je možné si soubory přehrávat. Všechny metody mají své výhody a nevýhody, někde je nutné zaplatit a jinde ne. Specializované webové stránky, kde si lze audioknihy stáhnout, jsou u nás I-legalne.cz a Allmusic.cz. Různé diskuze o audioknihách obsahují odkazy s možností stáhnutí zadarmo. Dnes například je podporován poslech audioknih v přístrojích iPod a iPhone. Minidisk Tento druh média je pro audioknihy nejvíce rozšířen v Japonsku. Minidisk (MD) spatřil světlo světa v roce 1991, a to díky firmě Sony. Ta se rozhodla vytvořit médium, které by bylo podobné CD. Za výhodu lze považovat výdrž baterie, malou pravděpodobnost poškození, připojení k počítači, malou velikost - dobrá přenosnost. Kvalita nahrávky se rovná kvalitě záznamu na audio CD. Nevýhodou je již zmiňovaná nerozšířenost a také možná nekompatibilita. Cena se pohybuje od 12 dolarů až po stovky za výkonné přehrávače. Playaway Playaway vznikl v americkém Ohiu. Je to spojení přenosného přehrávače a digitálního média. Největší výhodou je fakt, že obsah celé knihy, a to bez ohledu na její délku, je možno přehrát na jednom médiu - uvádí se délka až osmdesát hodin. Dalším důvodem, proč by Playaway mohl prorazit do světa, je malá velikost, hmotnost, a tak i možnost poslouchat kdykoliv a kdekoliv. Nejsou již potřeba žádné přehrávače. K jejich poslechu jsou nutná jen sluchátka a napájení z jedné AAA baterie. 2) Podle délky a předlohy audioknih Audioknihy se liší svoji délkou (zkrácené, nezkrácené) a zda jsou nahrány podle knižní předlohy. Podle těchto kritérií je možné je také rozdělit. Každý posluchač zvolí délku audioknihy tak, jak mu vyhovuje a podle toho, kde ji například poslouchá nebo kolik má času na její poslech. Nezkrácené audioknihy
Nezkrácené knihy, anglicky UNABRIDGED, patří mezi ty audioknihy, které byly načteny přesně podle literární předlohy. To znamená, že načitatel přečte celou knihu od začátku do konce bez zásahu a oprav textu. Tiráž se nenačítá. Na začátku audioknihy může být zmíněn název vydavatelství nebo reklama. Zkrácené audioknihy ABRIDGED audiobooks, zkrácené audioknihy, patří mezi takové knihy, které byly nějakým způsobem zkráceny. Text je tak načten v podobě, která se nejprve konzultuje a upravuje. Člověk, který se podílí na vzniku audioknihy, musí dát pozor na to, aby zkrácení neublížilo audioknize. To znamená, aby posluchači neunikly důležité části a hlavně obsah. Může tak vynechat třeba zbytečně popisné pasáže. Zkrácené audioknihy nevznikají z nezkrácených, avšak se nahrávají samostatně. Důvodem pro poslech zkrácených audioknih je menší časová i finanční náročnost. Ostatní Do sekce ostatních audioknih patří například dramatizace. U této skupiny audioknih je zaznamenána kniha, která je převedena a upravena jako scénář, což může být pro posluchače jiným zážitkem. Na načítání se totiž podílí více než jeden načitatel. Do této skupiny spadají i zaznamenané rozhovory, semináře a nahrání hlasu, které nemají s knižní předlohou nic společného.
Proces vzniku audioknih Proces zrození audioknihy není jednoduchý, někdy je i zdlouhavý. Nejprve se vybere předloha, podle které audiokniha vznikne. Výběr probíhá podle různých kritérií (prodej knižní předlohy nebo oblíbenosti u čtenářů). Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy, aby náš trh byl různorodý a nebyl přehlcen stejnými tituly. Poté se musí vyřešit autorská práva. Volné nahrání audioknihy je možné 70 let od smrti autora knižní předlohy. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší u každého typu knihy zvlášť. Pak se sejde tým s režisérem audioknihy, který řídí nahrávání a nastane doba pro výběr interpreta (interpretů), kteří propůjčí audioknize svůj hlas. Role režiséra je důležitá a většinou to jsou rozhlasoví režiséři. Každý hlas není ideální na každou audioknihu, proto tedy není výběr jednoduchý. Určitou roli zde hraje i to, jak je herec známý a oblíbený. Když proběhne výběr herce a ten je připraven nahrávat, musí nejprve proběhnout hlasové a mikrofonové zkoušky. Poté může nastat samotný akt nahrávání. Doba, za kterou se audiokniha nahraje, je závislá na délce audioknihy, na počtu i šikovnosti načitatelů. Hudba je nedílnou součástí audioknih, které většinou nejsou celé hudebně podbarveny, ale hudební doprovod je pouze jejich zpestřením. Nakonec je důležité nahrávku sestříhat a vyčistit od nedokonalostí. Obal audioknih může být různý. Ať už jako klasický jewel box, slim box nebo krásný papírový obal. Vydavatelství Tympanum má na svých audioknihách název autora a titulu v Braillově písmu, a to jak na obalu, tak i na samotném CD.
Trh v České republice Hned na úvod musím poznamenat, že množstvím vydaných audioknih se velmi lišíme od ostatního světa. Česká republika není na poslech knih zatím uzpůsobena, a tak jejich oblíbenost není taková jako například v Americe. Důvodem, proč nejsou audioknihy rozšířeny, může být i menší propagace a také to, že si neprosadily své místo v knihkupectvích. Na jednu stranu jsou na vině i knihkupci, kteří na CD vytvoří malé místo, a to třeba i z důvodu nedůvěry k nim. To, co by
audioknihám mohlo pomoci, je poslechové stání, které se snaží do knihkupectví zavést vydavatelství Tympanum. Myslí si snad dnešní lidé, že mít sbírku audioknih je jiné, než vlastnit sbírku klasických knih? Mnoho obyvatel audioknihám nevěří, jsou toho názoru, že se je snaží odvézt od klasického čtení. Průzkumy o audioknihách tvrdí, že čtení přece jen převažuje nad poslechem audioknih. Starší generace byla zvyklá poslouchat Český rozhlas s jejich rozhlasovými hrami, ale dnes jsou pro poslech audioknih více flexibilnější mladší generace, které mají blíž k technice a novým věcem. Celkově internetové obchody dnes velmi prosperují, jelikož zákazníci si rádi objednávají z klidu domova. Stačí vám pouze registrace a poté si musíte „dobít kredit" pro nakupování. Placení je možné přes účet nebo přes mobilní telefon. A tak na trh vstoupily dva projekty Allmusic.cz a Ilegalne, kde je v obou možnost si audioknihu stáhnout. Radioservis Radioservis je společnost založená při Českém rozhlase, která se zabývá vydáváním knih, CD s hudbou i mluveným slovem a vydáváním Týdeníku rozhlas. Mezi jeho hlavní produkci patří mluvené slovo z archivu Českého rozhlasu. Společnost vznikla v roce 1991 a v roce 1999 převzal Radioservis katalog hudebních nosičů vydavatelství Českého rozhlasu a začal vydávat vlastní CD a MC.[6] Vydavatelství se nesoustředí na žádnou cílovou skupinu, a tak v nabídce můžeme naleznout jak starší tituly, tak i novější, a to pro celou populaci České republiky. Jako hlavní médium pro zvukové knihy je použito CD. Společnost má nejen internetový obchod, ale i Reprezentační prodejnu v Praze a další pobočky v ČR. Audiostory Příběh do ucha - Audiostory je název dalšího vydavatelství v České republice, které se soustředí pouze na mluvené slovo. Audiostory má ve své tvorbě více než 100 audioknih. Původně nahrávky byly na audiokazetách, ale postupem času se tento formát stal zastaralým a nahradily ho CD. Jeho tvorba se nesoustředí pouze na jednu cílovou skupinu, i když tomu tak na začátku bylo. Hlavní myšlenkou při jeho vzniku bylo oslovení žen-matek ve středním věku, které nenakupují jen pro sebe, ale pro celou rodinu. Projekt vznikl jako malá rodinná firma v roce 1991 díky zakladatelce PhDr. Jindřišce Novákové, kterou vedla k založení vydavetelství láska k rozhlasové tvorbě. Svoji inspiraci čerpala v americké a kanadské tvorbě. A právě její prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.[7] Dnes je významná spolupráce s vydavatelstvím Popron Music. A tak se modernizuje a pokouší se získat pro audioknihy nové načitatele a také zajímavé tituly. Audioknihy je možné zakoupit v knihkupectvích, pomocí internetového obchodu Popron a Audiostory a také v prodejnách s CD. Tympanům Název vydavatelství Tympanum je podle latinského označení pro ušní bubínky, přes které jde zvuková vlna při poslechu zvuku. Audiokniha se čte ušima. „Do audioknihy se nezačtete, ale zaposloucháte...". Tato věta je sloganem vydavatelství Tympanum, které vzniklo před 3 lety v Praze.
Na jeho vzniku se podíleli dva studující architekti Karel Černošek a Josef Burkovský, kteří zaplňovali poslechem mluveného slova svůj čas při rýsování. Nabídka v České republice je již neuspokojovala, tak se rozhodli založit své vlastní vydavatelství, a vydávat tak vlastní audioknihy. Audioknihy lze také stáhnout z internetu na stránkách Allmusic.cz a I-legalne.cz. Vydavatelství vydává audioknihy na CD nosičích, jen v málo případech se jedná o CD ve formátu MP3. Snaží se prosadit audioknihy do knihkupectví, a to tím způsobem, že by v každém knihkupectví vznikla poslechová místa. Zákazník by si mohl pustit zkušební aplikaci, kde by byly krátké ukázky audioknih z více vydavatelství. Aplikace byla poprvé veřejně vyzkoušena na Světu knihy 2009 v Praze. Také se snaží vybírat kvalitní režiséry (Jan Jiráň, Aleš Vrzák) a samozřejmě i načitatele, kterými jsou profesionální herci. Vydavatelství se snaží přizpůsobit zrakově postiženým a být tzv. Blind friendly. Na každém obalu je název a autor v Braillově písmu. Některé audioknihy mají takovéto označení nejen na bookletu, ale i na CD. Projekt vznikl ve spolupráci s SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých) a Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana. Vydavatelství Tympanum dostalo grant z Mezinárodního Visegradského fondu, a tak mohl vzniknout projekt s název Rozečtený Visegrad - mladí autoři Visegradu na audioknihách. Vznikly tak čtyři audioknihy ve formátu MP3 od čtyř mladých autorů ze čtyř zemí. Za Českou republiku to byl Jaroslav Rudiš se svým titulem Potichu. Cílem projektu je pozvednout povědomí o současné literatuře, seznámit s nejvýraznějšími knihami mladé generace autorů a zároveň přispět k šíření moderní myšlenky audioknih. Allmusic.cz Starší z online obchodů se jmenuje Allmusic.cz. Vznik se datuje na podzim roku 2006. Obchod patří do skupiny Vltava Stores. Hlavní myšlenkou je legální stahování hudby, které doplní ztráty při nelegálním stahování a při poklesu kupování hudby na klasických nosičích. Allmusic.cz nabízí stahování jedné skladby nebo celého alba do počítače i do mobilního telefonu. Vyhledávání je možné podle názvu audioknihy a podle žánru v sekci „Mluvené slovo". I-legalne.cz Mladším sourozencem je projekt I-legalne.cz. Jeho slogan zní „Stahuj hudbu i legálně", což mluví za vše. Jako u minulého projektu je samozřejmostí krátká ukázka stahované hudby nebo audioknihy. Placení je takové, že si zákazník může objednat tarif na měsíc, tři měsíce nebo na rok a zaplatí paušál, díky němuž pak může stahovat neomezeně po dobu trvání tarifu. Technologii chránící portál I-legalne.cz před nelegálním stahováním nabízené hudby dodal Apple a firma Microsoft. Audioknihy se nacházejí v sekci s názvem „Mluvené". Mluvící kniha
Projekt Mluvící kniha vznikl v roce 1995 v Praze, a to za přispění Pavla Musila, jenž je sám zrakově postižený. Jelikož mu nebyla situace lhostejná, rozhodl se s tím něco udělat a jeho povolání zvukaře mu v tom pomohlo. Projekt Mluvící kniha manželů Jiřiny a Pavla Musilových se soustředí na zvukové knihy, které jsou určeny pro nevidomé nebo pro lidi, kteří mají problémy se zrakem. Audioknihy z jejich produkce jsou uloženy v oddělení knihoven pro zrakově postižené a i v Macanově knihovně, která je zadarmo poskytuje. Zvukové knihy byly načteny profesionálními herci, a to členy Národního divadla a Vinohradského divadla. Pokud se na nosič zaznamenává divadelní hra, nahrávání probíhá přímo v divadle při představení a poté se ve studiu upraví.
Knihovny a audioknihy Na úvod musím poznamenat, že je mnoho knihoven, které ve svém fondu mají audioknihy nebo se o alespoň snaží. Ale v České republice je půjčování audioknih v knihovnách na menší úrovni než v ostatních zemích světa. České knihovny se snaží pomalu dohánět okolní státy, a to především i proto, aby usnadnily handicapovaným přístup k literatuře. Audioknihy v knihovnách se musí řídit autorským zákonem. Prezenční půjčování je možné hned po vydání audioknihy a jejich zakoupení do knihoven. Absenční výpůjčka je možná až po uplynutí devíti měsíců od vydání. Jelikož knihoven, které nakupují do svých fondů audioknihy, přibývá, rozhodla jsem se vybrat základní české knihovny na ukázku. Knihovna a tiskárna K. E. Macana Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je jednou z největších institucí, která se specializuje na audioknihy a zpřístupňuje zrakově postiženým informace. „Posláním je zpřístupňovat nevidomým a těžce zrakově postiženým občanům informace i umělecké hodnoty, a to prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, reliéfní grafiky a digitálních textů."[8] Zřizovatelem knihovny je Ministerstvo kultury. Produkuje dokonce dva zvukové časopisy a její produkce zvukových knih je kolem sto titulů ročně. Nevýhodou Macanovy knihovny je, že přístup k jejímu fondu mají jen zrakově postižení, kteří se prokáží průkazem ZTP nebo doporučením od očního lékaře. Důvodem tohoto opatření je, že některé knihy jsou namluveny speciálně pro zrakově postižené a ještě pro ně platí autorský zákon. Takovéto audioknihy z něj mají výjimku, a tak se nemohou půjčovat ostatním zájemcům. Může být namluvena jakákoliv audiokniha podle knižní předlohy, která není zkrácena a neobsahuje hudbu. Mahenova knihovna v Brně Hudební knihovna se sídlem v Mahenově knihovně v Brně se pyšní vznikem roku 1962, kdy byl vyčleněn do zvláštního úseku základní fond hudebnin, knih o hudbě a gramodesek. Knihovna má ve svém fondu kolem 514 CD ze všech žánrů, 1115 audiokazet, 6823 gramodesek a samozřejmě literaturu o hudbě. Jako každá knihovna nabízí prezenční výpůjčky (gramodesky, CD novinky v ochranné lhůtě) i absenční výpůjčky (hudebniny ze skladu, CD, audiokazety) a místo, kde je možnost si tituly poslechnout. Místnost je vybavena přehrávači CD a gramofonových desek a samozřejmě i křesly k pohodlnému poslouchání a prostory ke studiu.
Krajská knihovna v Karlových Varech Krajská knihovna v Karlových Varech má své nahrávky knih uloženy v oddělení pro handicapované. Nevýhodou je to, že do tohoto oddělení si pro audioknihy mohou přijít jen nevidomí, kteří se registrují a prokáží se potvrzením od svého očního lékaře, průkazem ZTP nebo doporučením od SONSu (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých). Jedná se však i o osoby s tělesným postižením, které mají problém držet knihu nebo v ní listovat. Zaregistrovaní mohou využít i zařízení k převodu tištěných materiálů na obrazovku počítače, který je doprovázen hlasem. Jelikož je mluvené slovo žádané, má knihovna A-Klub, kde je možné půjčit si CD s mluveným slovem.
Použitá literatura: Allmusic.cz : Sahování hudby [online]. 2006-2008 [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: < http://www.allmusic.cz/>. APA - Audio Publisher Association : About APA [online]. c2007 [cit. 2009-05-31]. Dostupný z WWW:
. APA - Audio Publisher Association : Industry data [online]. c2007 [cit. 2009-05-31]. Dostupný z WWW: . AKRMAN, Libor. IHNed.cz : Frankfurtský knižní veletrh opěvuje audioknihy [online]. c1996-2008 , 12. 10. 2007 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-7693. Audiostory [online]. 2006-2009 [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: < http://www.audiostory.cz/www/index.php>. Audiostory : O nás [online]. 2006-2009 [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: < http://www.audiostory.cz/www/index.php?page=onas>. Booksalley.com : Evolution of audiobook and media players [online]. [2006] [cit. 2009-05-31]. Dostupný z WWW: . Cassette Recorders [online]. c1999-2005 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: < http://audiotools.com/cass.html>. Češi se dočkali legálního stahování hudby [online]. c1999-2009, 14.11.2006 [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: . Hudební knihovna : Obecné informace . Knihovna Jiřího Mahena [online]. 2004 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: . Krajská knihovna Karlovy Vary : Pro nevidomé [online]. [2001] [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: . KTN : Hlavní činnosti [online]. [1996] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: < http://www.ktn.cz/about>.
KTN : O nás [online]. [1996] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: . LibriVox [online]. [2005] [cit. 2009-06-02]. Dostupný z WWW: . Minidisk.org : The MiniDisk Community Portal [online]. [1997] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: . Minidisk.org : What are MiniDiscs? [online]. [1997] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: < http://www.minidisc.org/part_What_are_MiniDiscs.html>. NÝVLT, Václav. Technet.cz : Kompaktní disk slaví narozeniny, v přehrávačích se točí již 25 let [online]. 1999-2009 , 17.10.2007 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: < http://technet.idnes.cz/tec_technika.asp?c=A070816_222936_tec_denik_NYV>. PAVLOVSKÝ , Petr . Audiokniha - nové médium?. A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-663. Playaway : Pre-loaded Digital Audio, Audiobooks [online]. 2009 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: . Pressweb : AllMusic.cz - revoluce v obchodování s hudbou! [online]. c2006-2009, 13.11.2006 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: . Radioservis : Provozovatel internetového obchodu [online]. [2000] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: . Radioservis a.s. : Vydavatelství Českého rozhlasu [online]. 2009 [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: . Sdružení Mluvící kniha připravilo záznamy divadelních her pro nevidomé [online]. 2005- , 14.11.2006 [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: . SOŠKOVÁ, Andrea. Audiobooks aneb Knížky do ucha. Týdeník Rozhlas [online]. 2008, 38 [cit. 200906-03]. Dostupný z WWW: . ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Český rozhlas : Audioknihy v Česku se neprosazují lehce [online]. c19962009, 05-12-2008 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: . ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Nadace Mluvící kniha uspořádala den otevřených dveří [online]. c19962009, 12.11.2003 [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: . ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. V nadaci Mluvící kniha známí herci načítají knihy pro nevidomé [online]. c1996-2009, 14.11.2003 [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: < http://www.radio.cz/cz/clanek/47441>. ŠVEHLA, Jan. Internetové prodejny hudby [online]. 2007 , 12.3.2007 [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW:. ISSN 1802-4238. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? : Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize . 1. vyd. Brno : Host, 2008. 207 s. ISBN 978-80-7294-270-1.
Tympanum audioknihy [online]. 2006 [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: < http://www.tympanum.cz/katalog>. Tympanum audioknihy : Projekt (připravujeme) [online]. 2006 [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: . ULLMANN, Vojtěch. Minidisky [online]. [2005] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: < http://astronuklfyzika.cz/Minidisk.htm>. ZANDL, Patrick. Lupa.cz (www.lupa.cz), server o českém Internetu. : Podcast - revoluce v internetovém vysílání [online]. c1998-2009, 15. 3. 2005 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: < http://www.lupa.cz/clanky/podcast-revoluce-v-internetovem-vysilani/>. ISSN 1213-0702.
[1] PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha - nové médium?. A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803663. [2] Městská knihovna Frýdek-Místek : Audioknihy - Aktuální téma [online]. [2001], 20.10:2008 [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: < http://www.mkmistek.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=77>. [3] SOŠKOVÁ, Andrea. Audiobooks aneb Knížky do ucha. Týdeník Rozhlas [online]. 2008, 38 [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: . [4] Tamtéž. [5] PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha - nové médium?. A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803663. [6] Radioservis : Provozovatel internetového obchodu [online]. [2000] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: . [7] Audiostory : O nás [online]. 2006-2009 [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: < http://www.audiostory.cz/www/index.php?page=onas>. [8] KTN : O nás [online]. [1996] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: . Štítky: knihovny, zvukové knihy, audioknihy, předčítání
