OBSAH
Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Část první – Zápas o integritu Československa. O celistvost, neporušenost a nedotknutelnost státu (1936–1937) . . . . . . . . . Několik slov úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XXXVIII. KAPITOLA – Střední vrstvy společnosti Českých zemí a jejich úloha v pokusech řešit hospodářskou, sociální a politickou krizi 30. let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Střední vrstvy „venkova“, velkých měst a velkoměst a jejich sociální postavení za Velké hospodářské krize a po ní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Některé kategorie středních vrstev, podílející se výrazněji na jejich rozšíření a úbytku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Úřednictvo, armáda a policie – jejich místo ve společnosti . . . . . 4. Učitelé a profesoři, svobodná povolání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Inteligence a společnost, celospolečenské poslání inteligence . . 6. Celek středních vrstev Českých zemí a Československa a jejich postavení ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7. Sociálně politické podchycení středních vrstev – zápas o střed společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Střední vrstvy rolnictva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Živnostníci – obchodníci a řemeslníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Úřednická i jiná inteligence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Zřízenci, železničáři, poštovní zaměstnanci, gážisté . . . . . . . . Závěrem o středních i jiných sociálních vrstvách (včetně deklasovaných) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XXXIX. KAPITOLA – Léta 1936–1937 hospodářská, sociální a vnitropolitická . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Cesty výstupu z hospodářské krize v Českých zemích – se zvláštním ohledem národnostní důsledky . . . . . . . . . . . . . . . 2. Prodloužení hospodářské krize v pohraničí Českých zemí. Specifika vývoje společnosti v převážně německých oblastech . . 3. Politika Sudetoněmecké strany a protikrizová opatření československého státu ve prospěch německých regionů . . . . . .
16 23 23 24 26 31 35 39 42 44 46 47 48 51 52 53 57 59 64 70 5
a. Rozmach Sudetoněmecké strany a její první vnitrostranická krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 b. Pokus novoaktivistů a vlády o protiofenzivu . . . . . . . . . . . . . . . 78 c. „Až na dno zrady“ – Henlein žádá Hitlera, aby převzal přímé řízení SdP, a nabízí mu celé České země . . . . . . . . . . . . . 87 4. Změna na extrémní levici – čtvrtobrat KSČ vpravo . . . . . . . . . . . . 90 5. Zemřel zakladatel státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 XL. KAPITOLA – Vývoj obyvatelstva Českých zemí. Rozdíly mezi národy a zeměmi. Urbanizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 1. Vývoj obyvatelstva Českých zemí za hospodářské krize a po ní a jeho základní ukazatele: porodnost, úmrtnost, vystěhovalectví – a jejich příčiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 a. Přirozený vývoj obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 2. Města a venkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 a. Velkoměsta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Brno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Ostravská aglomerace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Plzeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 b. Velká města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Liberec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 c. Středně velká města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Zlín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Znovu Baťa, tentokrát Jan Antonín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Východočeští rivalové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 d. Znovu města a venkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 3. Slovensko a Podkarpatská Rus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Bratislava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Košice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Bánská Bystrica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Užhorod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 4. Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 a. Obyvatelstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 b. Politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 c. Průmysl a finance včetně financí městských . . . . . . . . . . . . . . 140 d. Doprava a spoje, voda, hygiena a zdravotnictví, zásobování a obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 e. Věda, kultura a umění – sochy, kavárny a jejich hosté, nakladatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 f. Architektura a stavební vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 XLI. KAPITOLA – Vývoj a poslání přírodních a technických věd, technik a technologií v životě československé společnosti meziválečných let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156
6
1. Československá národní revoluce a vědeckotechnický rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Hornictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Hutnictví železa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Energetika, elektrotechnika a elektronika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Chemické technologie. Farmacie. Polygrafie. Kosmetika . . . . . . 6. Strojírenské technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7. Vývoj spalovacích motorů. Dopravní techniky a technologie . . . 8. Komplex dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Železnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Městská hromadná doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Automobilová doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Letecký průmysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Lodní doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9. Textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl a jejich technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10. Zemědělství a lesnictví. Potravinářský průmysl . . . . . . . . . . . . a. Zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Potravinářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11. Soubor (tzv. přírodních) věd o člověku. Medicína. Systém zdravotnictví. Zdravotní vývoj obyvatelstva . . . . . . . . . . XLII. KAPITOLA – Humanitní vědy a školství Českých zemí a Československa v těžkých dobách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Některé humanitní vědy ve 30. letech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Právní věda a literatura, teorie národního hospodářství . . . . Německá právní věda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Právní historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Národní hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. České a slovenské dějepisectví a dějepisci ve 30. letech (osobnosti a díla na křižovatkách 30. let). Prehistorie a archeologie. Dějiny umění. Německé dějepisectví v Českých zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . České dějepisectví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pomocné vědy historické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hospodářské a sociální dějiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prehistorie a archeologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dějiny literatury, výtvarných umění a hudby . . . . . . . . . . . . . Slovenské dějepisectví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Německé dějepisectví Českých zemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prostředí, podmínky a organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Filozofie, psychologie a pedagogika, náboženství a religionistika, národopis, sociologie a filologie . . . . . . . . . .
159 165 169 170 175 181 185 187 187 190 191 199 203 204 206 206 208 209 211 222 223 223 227 227 228
231 232 236 237 237 238 239 240 243 245 7
Filozofie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Psychologie a pedagogika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Religionistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Estetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sociologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Filologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Národopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. České, slovenské a německé školy v konfliktech demokratické, konzervativní a profašistické orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Základní školství Českých zemí a Československa v polovině 30. let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Národnostní poměry ve středním školství Českých zemí a Československa v polovině 30. let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Vysoké a vyšší odborné školy v Českých zemích 30. let . . . . . Soupis vysokých škol Českých zemí a jejich fakult, počty jejich posluchačů a učitelů v roce 1938 . . . . . . . . . . . . . d. Ze života obou pražských univerzit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Vyšší odborné školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soupis vyšších odborných škol v Československu ve školním roce 1935/36 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . f. Měšťanské, střední a vysoké školy na Slovensku a na Podkarpatské Rusi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vysoké a vyšší odborné školy na Slovensku a na Podkarpatské Rusi ve školním roce 1935/36 . . . . . . . . . . Vybrané střední a speciální školy na Slovensku a na Podkarpatské Rusi 1935/36 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XLIII. KAPITOLA – Umění První republiky I. Krásná literatura, dramatická tvorba a divadlo, film . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Česká poezie, próza a dramatická literatura za První republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Česká literatura v Českých zemích za Velké války . . . . . . . . . . b. Nový stát, nové podmínky, nové úkoly, kulturní politika a svoboda směrování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Pragmatici“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Avantgarda a komunismus či radikální socialismus . . . . . . . . Věrnost nacionálnímu vypětí jako východisko z potíží . . . . . . Tradice katolická a evangelická . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nakladatelé, časopisy, úloha novinářství a publicistiky . . . . . Kolportážní literatura – „rodokokaps“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nadnárodní souvislosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literární formy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Literární směry a skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
246 247 247 248 248 249 252 252 254 255 257 261 263 266 271 271 272 273 274 278 280 280 284 285 286 287 288 288 289 291 292 292
Vyrovnání s válkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Revoluční skupina Devětsil a ti druzí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poetismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Reportážní občanský román-dokument . . . . . . . . . . . . . . . . . . Předchůdci a tvůrci science fiction a dramat problémů demokracie a civilizace – Čapkové a Langer . . . . . . . . . . . . . . Národní a katolický konzervativismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z baladické prózy – Vladislav Vančura, Ivan Olbracht – a Jakub Deml . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Společenský román 30. let, ruralismus, socialistický realismus a psychologická próza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Poezie samoty a smrti“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Surrealismus (neboli nadrealismus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hora, Seifert, Hrubín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kritika a myšlení o literatuře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Slovenská literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Slovenské básnictví a próza doby předválečné, válečné i budovatelských let republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Poezie slovenské moderny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Nástup mladé generace slovenských prozaiků a dramatiků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. DAV, davisté, organizovaná kulturní levice . . . . . . . . . . . . . . . e. Dramatická tvorba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Německá literatura Českých zemí a její osudová rozcestí . . . . . a. Velká jména doby válečné a poválečné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Německá literatura pohraničních regionů . . . . . . . . . . . . . . . . c. Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pražský kruh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Činohra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Divadelní scény, jejich vnitřní život a problémy . . . . . . . . . . . b. Repertoáry a jejich provedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Divadla za hospodářské krize a ohrožení republiky . . . . . . . . Přehled českých a německých divadel v Českých zemích . . . . d. Ochotnické (amatérské) divadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Film jako zábava, umění a průmysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Proces a etapy tvorby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Organizační základy filmu a jeho provozování v První republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Čeští podnikatelé, firmy a jejich produkce . . . . . . . . . . . . . . . . d. Zvukový film – produkce a její charakter . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Vpád politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . f. Umělecká úroveň filmů 30. let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. Československé státní ceny za umělecké výkony . . . . . . . . . . . . .
292 295 296 298 299 300 301 303 304 305 306 306 308 308 309 310 311 312 313 314 315 317 318 325 326 328 332 334 336 338 338 339 341 345 350 353 360 9
a. Založení Československých státních cen pro umění a pravidla jejich udělování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Československá státní cena literární, čeští a slovenští umělci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Československé státní ceny udělené německým spisovatelům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Československé státní ceny v oboru dramatické tvorby . . . . . e. Československé státní ceny v oboru hudby . . . . . . . . . . . . . . . f. Československé státní ceny německým hudebníkům . . . . . . . XLIV. KAPITOLA – Umění První republiky II. Opera, balet a hudba vážná i nevážná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Opera a balet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Národní divadlo v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Brněnská opera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Německá opera v Brně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Nové Německé divadlo v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Symfonická hudba a její orchestry, koncertní umění . . . . . . . . . a. Skladatelé meziválečné doby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Noví klasici – Ostrčil, Novák, Suk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jejich žáci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod vlivem jazzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čtvrttónový systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Leoš Janáček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slovenské divadlo a hudba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Umění interpretační . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Orchestry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pěvecká sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komorní instrumentální soubory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Virtuózové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Hudební organizace a instituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Populární hudba První republiky jako zábava, hudba k poslechu a tanci i jako umění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Tzv. populární hudba, její podoby a společenské funkce . . . . b. Instrumentální hudba – kapely, zvláště dechové, jako hudba taneční a „salonní“ (k poslechu) . . . . . . . . . . . . . . c. Lidová a pololidová píseň, takzvaná „lidovka“ . . . . . . . . . . . . d. Trampská píseň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Moderní taneční píseň ovlivněná jazzem . . . . . . . . . . . . . . . . . f. Hudební divadlo První republiky – prvorepubliková opereta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . g. Revuální divadlo a pódiová aktuální píseň . . . . . . . . . . . . . . . XLV. KAPITOLA – Umění První republiky III. Výtvarné umění, architektura a stavebnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
360 363 364 364 365 365 366 366 366 368 369 369 370 370 370 370 372 375 375 376 376 376 377 378 378 378 379 379 382 384 385 386 389 392 396
1. Architektura a stavebnictví jako služba rozvíjející se společnosti a tvorba životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Zakladatelské osobnosti moderní české architektury a první léta První republiky – osudy konstruktivismu a úloha tzv. pražského dekorativismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Nástup urbanismu První republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Funkcionalismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Morava a Slezsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zlín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Specifika 30. let (?) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . f. Němečtí architekti Českých zemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . g. Slovensko a Podkarpatská Rus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Malířství a grafika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Generace mistrů v nové době . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Nástup sociální motivace, civilismu a primitivismu . . . . . . . . c. Realismus a kubismus na předělu dob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Avantgardy v kritických letech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Německé malířství a grafika Českých zemí . . . . . . . . . . . . . . . f. Slovenské malířství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Sochařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. České sochařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Německé sochařství Českých zemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Slovenské sochařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Užité a dekorativní umění První republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Počátky a význam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Tvůrci a výrobci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Design a tvorba image . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O umění Českých zemí a Československa a jeho meziválečných osudech a společenských funkcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Změny v životním stylu obyvatel Českých zemí . . . . . . . . . . . . . a. Životní styl – pojem a jeho obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Životní styl v této knize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Zájem společnosti První republiky o otázky životního stylu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Žena (muž) a móda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
396 397 398 401 402 404 405 408 409 410 411 412 415 417 420 421 423 423 426 426 427 427 427 430 431 433 433 436 438 440
Část druhá – Zápas o přežití – Na cestě k Mnichovu. Epilog (březen – říjen 1938) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 XLVI. KAPITOLA – Příprava Československa a jeho armády na obranu republiky před zahraničním i vnitřním nepřítelem . . . . . 446 1. Nová orientace, zásadní rozhodnutí a první činy na obranu před německou nacistickou agresí . . . . . . . . . . . . . . . 448
11
a. Proti restauraci Habsburků a maďarské agresi jako hlavnímu nebezpečí až do roku 1934 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Proces odvratu od pacifismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Branná politika pod novým armádním velením . . . . . . . . . . . d. Konečně rozhodnutí – pevnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Pohraniční opevnění, jejich koncepce, organizace a tempo výstavby, plány a konečný stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Organizační rámce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Typy pevností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Provádění stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Sociální a národnostní vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . f. Cíl, etapy a postupné plány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . g. Konečný stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . h. Špionáž a kontrašpionáž v souboji o pevnosti . . . . . . . . . . . . . 3. Reorganizace armády a její přezbrojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Rychlé divize, útočná vozba a letectvo, hraničářské pluky . . . b. Přezbrojení reorganizované armády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Občané Československa v obraně – armáda a občané, branná výchova, tělovýchova a sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Finanční a podpůrné akce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Armáda a paramilitární činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Tělovýchovné organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. X. všesokolský slet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . f. Automobilové závody, sportovní létání a jejich branný význam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Shrnutí o vojenské, paramilitární a občanské obraně republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. Změny v elitách První republiky – vojenské elity a jejich místo ve špičkách československé společnosti . . . . . . . . XLVII. KAPITOLA – Od anšlusu k první mobilizaci (únor – květen 1938) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Československo pod koordinovaným útokem Hitlerova Německa a Henleinovy Sudetoněmecké strany i za nátlaku „spojenců“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Vnitrostranická opozice v SdP, založení a krátká existence strany Deutsche Sozialisten . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Vliv anšlusu Rakouska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Obrat v německé sociální demokracii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Ústupové zápolení vládní koalice s henleinovci . . . . . . . . . . . . . a. Sudetendeutsche Partei zahraniční organizací NSDAP . . . . . b. Počátky Národnostního statutu a Karlovarské požadavky . . . 12
448 450 453 454 456 456 457 458 459 461 462 464 465 470 470 473 481 482 483 484 485 486 489 492 494 500 501 501 502 505 510 510 512
3. Britské usmiřování Hitlera uspokojováním Henleina – a na československý účet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Následky britského germanofilství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Francouzské slabosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Společné stanovisko Západu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Ti ostatní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Májová mobilizace a její následky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XLVIII. KAPITOLA – Od první mobilizace k demisi Hodžovy vlády (22. květen – 22. září 1938) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Obecní volby v pohraničí, jejich výsledky a následky . . . . . . . . . 2. Na cestě ke spojenému náporu Německa, henleinovců i západních demokracií na Československo v raném létě 1938 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Konečná fáze postupu Sudetendeutsche Partei v přímých jednáních s československou vládou . . . . . . . . . . . b. Hitler a Západ přicházejí s novými řešeními a stupňují nátlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Neblahá mise, neblahé jméno – sir Walter Runciman . . . . . . . . . a. Idea a čin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Zahájení činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Třetí plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Henleinovo vyšší poslání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Čtvrtý plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Slovenská a podkarpatoruská otázka v předmnichovské době . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. O osudu českého a moravskoslezského pohraničí je (v Berchtesgadenu) rozhodnuto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Sjezd nacistické strany v Norimberku a jeho projevy mířící do Československa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Konec Runcimanovy mise, konec Sudetendeutsche Partei a prezidentova sondáž v Paříži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. Modrá krev republiky – aneb šlechta se jako stav českého národního společenství staví za republiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. První republika a šlechta – šlechta a První republika . . . . . . . b. Prohlášení šlechty za „mnichovské“ krize . . . . . . . . . . . . . . . . c. Soupis české šlechty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7. Smršť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. „Anglo-francouzský plán“, jeho odmítnutí a přijetí . . . . . . . . b. K občanskému vzbouření a od něj k demisi vlády . . . . . . . . . . České národní přísahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Národní obec fašistická . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prezident . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzbouření českého národa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
516 517 518 520 522 523 529 530 536 536 544 550 550 552 555 556 557 560 568 568 572 577 577 581 585 586 586 592 592 596 597 598 13
XLIX. KAPITOLA – Poslední týden První republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Vláda generála Syrového a její místo v zářijové krizi . . . . . . . . . 2. Diplomacie Západu na cestě ke Godesbergu . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Československá armáda ve všeobecné mobilizaci . . . . . . . . . . . . 4. Mnichovská dohoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Druhá československá kapitulace a pokusy o odpor . . . . . . . . . . L. KAPITOLA – Účtování – rozdíly mezi První a Druhou republikou . . . 1. Součty – území a obyvatelstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. „Mnichov“ jako plán a realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Hranice okupovaného území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Souhrnná čísla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Slovensko a Podkarpatská Rus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e. Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Průmysl, zemědělství a doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Průmysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Obchod a finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Politika – nacistický a henleinovský triumf . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Druhá republika – nový stát – nové režimy? . . . . . . . . . . . . . . . . a. Pogromistické nálady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Slovenská separace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. Karpatoruská autonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d. Režim Druhé republiky v Českých zemích . . . . . . . . . . . . . . . . Závěrem – Několik vět na rozloučenou s První republikou, s knihou a se čtenáři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Rozloučení s První republikou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a. Jaký smysl mělo založení První Československé republiky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slováci a odboj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b. Úspěchy či prohry První republiky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Otázka demokracie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Československá republika jako národní stát – a její národy . . Hospodářství a sociální politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c. První republika v proudu českých, československých a evropských dějin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Rozloučení s knihou a se čtenáři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
602 603 608 612 614 617 621 622 622 623 625 625 626 626 626 626 627 628 628 629 629 630 631 633 635 636 636 639 639 639 641 643 645 649 652
Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 653 Příloha č. 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 653 I. Poslední společní ministři Rakouska-Uherska, poslední vlády Předlitavska a poslední vlády Uherského království . . . . . . . . . . . . 653 14
1. Poslední společní ministři Rakouska-Uherska . . . . . . . . . . . . . . . 2. Poslední vlády Předlitavska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Poslední vlády Uherského království . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II. Vlády Československa a Česko-Slovenska v letech 1918–38, autonomní vláda Slovenska a autonomní vláda Podkarpatské Rusi 1938 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Vlády Československé republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Vlády z doby Druhé republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha č. 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přehled vybraných diplomatických styků Československé republiky, šéfů diplomatických misí a fungujících zastupitelských úřadů ČSR do října 1938 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha č. 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osudy půdy aristokratické a církevní pozemkové elity Českých zemí za pozemkové reformy, provedené První republikou . . . . . . . I. Pozemková reforma na půdě aristokracie – příklady ze země České . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II. Pozemková reforma na půdě aristokracie – příklady ze země Moravskoslezské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . III. Pozemková reforma na půdě velkostatků Církve římskokatolické – příklady ze země České . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV. Pozemková reforma na půdě velkostatků Církve římskokatolické – příklady ze země Moravskoslezské . . . . . . . . Příloha č. 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pozemkové majetky státu, měst a institucí v Českých zemích, pocházející z pozemkové reformy, ustanovení mírových smluv ad. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I. Československý stát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II. Obce a okresy v Čechách a v zemi Moravskoslezské – vybrané příklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Soupis použitých pramenů a literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
653 653 654 655 655 663 665 665 672 672 673 695 705 710 713 713 713 715 719 719 723 741
15
ČÁST PRVN Í
Zápas o integritu Československa. O celistvost, neporušenost a nedotknutelnost státu (1936–1937)
NĚKOLIK SLOV ÚVODEM Přelomový rok 1935 a jeho výsledky i následky zřetelně ukázaly, že vývoj Československé republiky se dostává jakoby naráz do dramatických piruet a že se nebezpečně zrychluje. Elitní vrstvy státu věděly už dobře, že jde do tuhého a že vše je ohroženo – demokratické uspořádání státu, jeho zahraniční bezpečnost a snad i stát sám. Že síly nikterak velké země samy na odvrácení hrozícího útoku hitlerovského Německa nestačí a že spojenci, kteří dali republice narodit se a byli její oporou, se ke své odpovědnosti přátel v kritické situaci moc nemají. Také ideologizující, organizátorský a funkcionářský střed společnosti, který zprostředkovával poznání o situaci nejširším vrstvám lidu, věděl už zhruba, že přicházejí chvíle, kdy půjde o mnoho a možná i o všechno. Právě on mobilizoval. Samozřejmě rozporuplně, ba v protikladnosti jedněch vůči druhým. Henleinova strana posilovala všemi prostředky (včetně hesel a peněz, které přicházely z Německa) svoje postavení a připravovala krok za krokem, obestírajíc se slovy o loajalitě ke státu, svoje stoupence na boj za jeho okleštění či přímo zničení. Ostatní československé politické strany, každá po svém, vysunovaly do popředí veškeré své činnosti brannost a obranu státu. A stát sám stále horečněji stavěl na hranicích pevnosti a zbrojil. Nedávno opomíjená armáda se stávala „miláčkem národa“. Pochopit, co vše to znamenalo, je nutné. Přestože byl zápas zatím až na některé excesy veden v míru a nezřídka v diplomatických rukavičkách, bylo to přinejmenším hrozivé. Historický pohled na onu dobu nemůže ale být tak jednoduchý, aby kráčel pouze od jedné velké i menší události ze života První republiky ke druhé až k jejich konci. I kdyby usiloval o co největší pravdivost a nezaujatost, nemohl by vystihnout jádro věcí. Na pořad výkladu musí proto přijít i záležitosti zdánlivě nedramatické. 23
Je nutné poskytnout místo např. posouzení stavu vývoje techniky, přírodních a humanitních věd i souhrnný pohled na umění První republiky. Působily přece na její skutečnost, den všední i sváteční, velmi silně. Stále vlivněji pronikaly přes svoji zdánlivou akademičnost, uzavření do bohémských skupin či úzkou odbornost nebo přímo odlehlost od každodennosti lidí do života země hlouběji, než si běžně myslíme. Jen příklady bychom zaplnili celé stránky. Nevložíme-li jejich obraz do celku, nepochopíme, o co skutečně šlo, čím První republika byla. Navíc je právě nyní, před finále a účtováním, na místě pozastavit se nad vývojem obyvatelstva státu nebo některých jeho sociálních vrstev, jež zůstávaly zatím stranou, kterým však bylo „přiděleno“ dějinami ve velkých událostech, jež bušily na dveře, zvláštní místo – alespoň ve světě a u sousedů se tak ke škodě všech stalo. Napsáno zjednodušeně: Chceme-li chápat hloubku událostí, a ne jen jejich povrch, musíme se obrnit i trpělivostí. X X X VIII. KAP ITO LA
Střední vrstvy společnosti Českých zemí a jejich úloha v pokusech řešit hospodářskou, sociální a politickou krizi 30. let Jaké byly sociální základy prosincových dramat roku 1935? Je ta otázka vůbec na místě? Nešlo jen o politické manévry ve velkém i malém stylu, o úskoky i machinace? Již letmý pohled na výsledky parlamentních a potom prezidentských voleb i na předcházející vření na politické aréně napovídá, že na místě je. Že zvláštní a důležitou – a bohužel téměř vždy opomíjenou – roli zde hrály střední vrstvy společnosti. Zajišťovaly podstatnou část každodenního života všech; bez řemeslníka, který zařizoval bydlení, bez obchodníka, který zásoboval potravinami (připomeneme-li jen úzký výsek skutečnosti), nebyl život myslitelný. Takzvané střední podnikání, ať šlo o stavby bytových domů a domků, či výrobu polévaného nádobí, bylo nezbytností pro všechny – ve velkoměstech, malých městysech i v posledních vesnicích. Na druhé straně to byly právě střední vrstvy, kdo byl hlavním nositelem tržní spotřeby potravinového a průmyslového zboží. Tak formovaly v podstatné míře hospodářskou a sociální rovnováhu země. Ba víc – byly to ony, kdo prorážel svými nároky na trhu cestu technicky progresivním výrobkům a uváděl je do masové spotřeby. Byly to především ony, které své domácnosti vybavovaly elektrickými žehličkami, vysavači a moderní24
mi sporáky a začaly si opatřovat i radiopřijímače, motocykly či dokonce automobily. Tak tvořily nové životní standardy, životní roviny, návyky. Výrobně a spotřebitelsky chápaná střední vrstva představovala však jen část této skupiny obyvatel a pouze jeden ze sektorů jejího společenského působení. Co třeba učitelé všech stupňů (uvedeno opět jen jako příklad)? Sotva nalezneme jinou sociální skupinu obyvatel, která by měla tak přímý a zároveň všeobjímající, téměř monopolní vliv na úroveň vzdělání všech spoluobčanů a nepřímý sice, leč intenzivní vliv na jejich kulturní návyky v celém spektru jejich osobního, rodinného a společenského života. Těžko bychom také hledali jinou sociální vrstvu než právě střední, která by měla tak veliký vliv na formování moci, její charakter a potom i „provoz“. Bez desetitisíců agitátorů (ať si o jejich úrovni myslíme cokoli) si nemůžeme představit v éře První republiky přípravu a průběh parlamentních, obecních, okresních a zemských voleb. Onu střední sociální vrstvu, pro jejíž označení se nejlépe hodí název „militanti“, nemohl nikdo zastoupit. Ideologické kampaně, které se snažily naznačovat, že tomu bylo jinak, buď vycházely z omylu, nebo vědomě klamaly. Nelze si ani představit, že by v kampani vystupovali přímo příslušníci buržoazie nebo velkostatkáři; bankéři, průmyslníci, statkáři ad. nebyli nijak náhodně až na nepatrné výjimky takové činnosti schopni. Nemluvě již o tom, že jich bylo tak málo, že by volby, ve kterých chtěli získat zastoupení svých zájmů, nemohly ani proběhnout. A z druhé strany – oproti tvrzení marxismu-leninismu – nevstupovali do volebního boje až malé výjimky za komunisty proletáři. I ti, kteří jimi v minulosti byli (v kterékoli dělnické straně), se totiž museli přeškolit. Stali se z nich ideologové, profesionální řečníci, kteří se naučili, jak manipulovat v těch či oněch situacích např. s davem. Avšak nejen to. Museli svoji novou profesi nastudovat. Ne všichni, kteří to chtěli, k tomu měli dostatek předpokladů. Ti, kteří uspěli, stali se pak přímo vzorovými „militanty“. Jak se ona moc, pracně vydobytá, potom uplatňovala? Provozovaly ji nejvyšší elity? Sotva. Na to mohli stačit pouze úředníci stranických, spolkových, odborových a jiných sekretariátů, stejně jako tisíce úředníků správních úřadů a institucí. Tedy znovu příslušníci středních vrstev. Nešlo však přece jen o jakousi přechodnou, nestabilní mezivrstvu, která byla právem odsouvána na okraj pozornosti? Je zřejmé, že k pochopení věci je třeba rozrušit některá vžitá schémata, vložená do našich představ především zastaralými učeními o třídní skladbě společnosti. Střední vrstvy byly sice velmi různorodé, o to víc však uzpůsobené pro činnosti, které jim byly vlastní a jež od nich společnost vyžadovala. A pokud jde o stabilitu – ta přece nemůže znamenat neměnnost. Zvláště ve svých okrajových složkách se všechny sociální třídy a vrstvy i skupiny neustále proměňovaly, přelévaly podle situace jedna v druhou. Třebaže to zní jako vymýšlení paradoxů, podstata tkvěla v tom, že se právě tak společnost a její sociál25
ní stratifikace neustále upravovala k tomu, aby byla plně a lépe funkční. I střední vrstvy společnosti byly Velkou hospodářskou krizí těžce postiženy. A právě proto měly zvláště ve 30. letech hrát v dějinném vývoji důležitou roli. V každé společnosti byly totiž nadány mj. funkcí spojovacího článku mezi spodními vrstvami společnosti a těmi nejvyššími. Představovaly vždy neodmyslitelný stabilizační prvek. Všichni moudří i jen chytří politici to věděli. Každý stát o ně pečoval, protože když se tenčily, když byly politicky rozleptávány, dostával se stát a jeho společnost do daleko vážnější krize, než byla krize hospodářská. Právě proto byla o ně ve 30. letech rozehrána velká politická hra – a to především fašismem, který byl často klasifikován dokonce jako „vzpoura středního stavu“. Byla to zjednodušující charakteristika, jisté však bylo, že tzv. „zdivočelý maloměšťák“ přivedl nacisty k velikým úspěchům i mezi dělnictvem. Proto je nanejvýš načase se vrátit i ke středním vrstvám v Československu a v Českých zemích. Předem je nutné seznat, které sociální skupiny lze mezi střední vrstvy počítat a jak byly početné. Informace o nich ze sčítání lidu v roce 1930 v potřebném směru nevypovídají bohužel přímo a vcelku. Navíc je marxistická historiografie až na výjimky (opřít se můžeme ale o studii V. Průchy – viz dále) přinejmenším nevyhledávala a nově se této pracné záležitosti nikdo nevěnoval. Nejhorší však je, že čísla z roku 1930 jsou z doby První republiky většinou poslední víceméně přesná. Jistě pomohou k poznání 20. let (viz I. díl, kap. XX/4) a vývojových tendencí, často však budeme odkázáni na odhady.
1. Střední vrstvy „venkova“, velkých měst a velkoměst a jejich sociální postavení za Velké hospodářské krize a po ní Pokud jde o sociální krizi, byla vždy, a celkem právem, věnována největší pozornost dělnictvu, nejpočetnější sociální vrstvě, postižené masovou nezaměstnaností a vykořeněním z dosavadního způsobu života. Středním vrstvám se ale krize také nevyhnula. O tom, jak obtížně se vypořádávali s krizí malí sedláci a malorolníci, kteří tvořili bez jakýchkoli pochyb rolnickou část středních vrstev, jak reagovaly případně organizace a instituce, jež o ně pečovaly, byla již řeč (viz II. díl, kap. XXVI/5, XXVII/2, 3, XXXI/1). „Útěk z venkova“, který se netýkal samozřejmě jen rolnictva, probíhal již po celá desetiletí. Za krize, zdá se, se však podstatněji nezrychlil. Nešlo tu však jen o dopady krize na rolnická hospodářství. Přitažlivost městského způsobu života se totiž vystupňovala, protože po úspěšných 20. letech značně stoupla úroveň služeb a vybavení i malých měst, úpravnost ulic, vybavení kulturními zařízeními, především kiny, ale i tančírnami, ve kte26
