ČÁST IV. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI

ČÁST IV.

POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI

Elektrárna Dětmarovice, a.s. Bezpečnostní program 2014

Část IV. Popis systému řízení bezpečnosti

ČÁST IV. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI .................................................... 1 Úvod. ...................................................................................................................................... 5 1. Systém řízení bezpečnosti .................................................................................................. 7 1.1 Informace k systému řízení bezpečnosti ...................................................................... 7 1.2 Informace o přístupnosti dokumentu bezpečnostního programu zaměstnancům. ....... 7 1.3 Informace o organizačním zajištění realizace systému řízení bezpečnosti. ................. 7 2. Organizace prevence závažných havárií .......................................................................... 12 2.1 Organizace a plánování potřebných zdrojů ................................................................ 12 2.2 Lidské zdroje podílející se na omezování rizik závažných havárií ............................ 12 2.3 Zajištění řízení lidských zdrojů .................................................................................. 19 2.4 Identifikace a stanovení činností vyžadujících zvláštní výcvik ................................. 21 2.5 Účast zaměstnanců při přípravě, zavádění a naplňování programu PZH .................. 21 3. Řízení provozu objektu nebo zařízení .............................................................................. 23 3.1 Organizačně řídící dokument ukládajícímu povinnost posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti, včetně uvedení relevantních informačních bloků z příslušného dokumentu. ................................................................................................... 25 3.2 Interní organizačně řídící dokumenty ukládající povinnost zpracování bezpečných postupů pro identifikované rizikové činnosti ................................................................... 25 3.3 Přehled provozních činností nebo potenciálních zdrojů s vlivem na bezpečnost. ..... 25 3.4 Provozní činnosti a potenciální zdroje ohrožení s vlivem na jednotlivé složky životního prostředí............................................................................................................ 26 3.5 Informace o zavedení zdokumentovaných bezpečných postupů (instrukcí pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti). ............................................. 27 3.6 Zaměření bezpečných postupů (z hlediska ŽP).......................................................... 27 3.7 Bezpečné postupy a jednotlivé fáze provozní činnosti .............................................. 27 3.8 Bezpečné postupy pro provádění údržby ................................................................... 27 3.9 Harmonogramy údržby, plány kontrol a revizí .......................................................... 28 3.10 Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů ........ 28 3.11 Systém bezpečných postupů pro likvidaci objektů a zařízení při ukončení provozu .......................................................................................................................................... 28 3.12 Důležité aspekty bezpečných postupů...................................................................... 28 3.13 Soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce a s obecně platnými předpisy ............................................................................................................................ 28 3.14 Účast zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů.......................................... 29 3.15 Dostupnost bezpečných postupů zaměstnancům ..................................................... 29 3.16 Seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy .................................................. 29 3.17 Systém prověřování znalostí bezpečných postupů ................................................... 29 3.18 Systém posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe .............. 29 3.19 Systém aktualizace bezpečných postupů.................................................................. 29 3.20 Systém zavádění bezpečnostních opatření v provozu .............................................. 29 3.21 Motivační mechanismy ............................................................................................ 30 3.22 Zásady uplatňování osobní zodpovědnosti za provádění pracovních činností ........ 30 3.23 Bezpečné postupy a bezpečnostní požadavky pro činnost externích subjektů ........ 30 3.24 Způsob seznamování externích subjektů s bezpečnými postupy a bezpečnostními požadavky pro činnost ...................................................................................................... 30 3.25 Kontrola dodržování bezpečných postupů u dodavatelů a externích subjektů ........ 30 3.26 Dostupnost důležitých údajů pro bezpečný provoz.................................................. 30 3.27 Existence, dostupnost a způsob seznamování s důležitými údaji ............................ 31 3.28 Existence, dostupnost a způsob seznamování s mezními hodnotami ...................... 31 2



3.29 Způsob seznamování s technickými bezpečnostními údaji...................................... 31 4. Řízení změn v objektu nebo zařízení ............................................................................... 32 4.1 Postupy pro plánování a provádění změn .................................................................. 32 4.2 Odpovědnosti ve změnovém procesu ......................................................................... 32 4.3 Bezpečnostní opatření při provádění změn ................................................................ 32 4.4 Informování o změně a výcvik pro danou změnu ...................................................... 32 4.5 Zásady kontrolní činnosti při zavádění změn ............................................................. 33 4.6 Pravidla a postupy k provádění korekčních organizačních opatření po provedené změně ............................................................................................................................... 33 4.7 Funkční odpovědnost za realizaci změny................................................................... 33 5. Havarijní plánování .......................................................................................................... 34 5.1 Zásady a postupy pro zjišťování havarijních situací .................................................. 34 5.2 Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek ................................................................................... 36 5.3 Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti vlastních zaměstnanců provozovatele, externích organizací, správních úřadů, záchranných složek .................... 36 5.4 Přehled možných závažných havarijních situací ........................................................ 36 5.5 Charakteristiky možného ohrožení závažnými havarijními situacemi ...................... 36 5.6 Možný rozsah a následky závažných havarijních situací ........................................... 36 5.7 Způsob prokazatelného seznamování zaměstnanců s charakteristikami možných závažných havarijních situací ........................................................................................... 36 5.8 Postup a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie ................................................................................................................ 37 5.9 Zásady projednávání opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie .............................................................................................................................. 37 5.10 Popis zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací........................................................................................... 37 5.11 Popis spolupráce s jinými podnikajícími subjekty, složkami integrovaného záchranného systému, havarijními službami apod. .......................................................... 37 5.12 Přehledy vlastních sil a prostředků, včetně lidských zdrojů, použitelných a dostupných při závažných havarijních situacích .............................................................. 37 5.13 Informace o spojení se složkami integrovaného záchranného systému ................... 38 5.14 Informace o aktuálním přehledu kontaktů na určené pracovníky v pracovní i mimopracovní době .......................................................................................................... 38 5.16 Činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů .............................................................................................................. 38 5.17 Grafická znázornění v dokumentech havarijního plánování .................................... 38 5.19 Průběžná aktualizace havarijní dokumentace .......................................................... 38 5.19 Zásady provádění aktualizace havarijní dokumentace ............................................. 38 5.20 Systémové prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků ........................ 39 5.21 Způsob prověřování připravenosti složek IZS ......................................................... 39 5.22 Systém plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tématických cvičení .......................................................................................................................................... 39 5.23 Systém zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a způsoby prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření .... 39 5.24 Způsob zajištění informovanosti zaměstnanců o výsledcích prověřovacích a tematických cvičení a o přijímaných opatřeních .............................................................. 40 5.25 Řízení činnosti a provádění činnosti při nenadálých stavech a situacích ................. 40

3



6. Sledování plnění programu prevence závažných havárií ................................................. 41 6.1 Systém průběžného prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu prevence závažných havárií ............................................................................................. 41 6.2 Identifikace příčin nesplněných úkolů a pravidla přijímání příslušných nápravných opatření ............................................................................................................................. 41 6.3 Způsob měření, monitorování a vyhodnocování údajů relevantních pro posuzování plnění stanovených cílů .................................................................................................... 41 6.4 Způsoby a pravidla archivace naměřených dat a záznamů ........................................ 42 6.5 Systém hlášení a evidence nehod, poruch, havárií, úrazů, požárů a selhání bezpečnostních a ochranných systémů ............................................................................. 42 6.6 Pravidla a způsoby vyšetřování havárií a nehod ........................................................ 42 6.7 Pravidla a způsob archivace dokumentů z vyšetřování havárií a nehod .................... 43 6.8 Zajištění informovanosti zaměstnanců o příčinách, důsledcích a přijatých nápravných a preventivních opatřeních v souvislosti s proběhlými haváriemi a nehodami ................ 43 7. Kontrola a audit ................................................................................................................ 44 7.1 Systém plánování interních kontrol a jejich zaměření ............................................... 44 7.2 Provádění a zaměření nezávislého auditu .................................................................. 44 7.3 Přehled kontrolovaných oblastí PZH ......................................................................... 45 7.4 Zásady a postupy kontrolní činnosti........................................................................... 45 7.5 Evidence a archivace záznamů z provedených kontrol. ............................................. 46 7.6 Zaměření kontrol plnění programu prevence závažných havárií ............................... 46 7.7 Způsob stanovení a realizace nápravných a preventivních opatření .......................... 46 7.8 Způsob sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených nápravných a preventivních opatření. ..................................................................................................... 47 7.9 Forma účasti zástupců zaměstnanců při revizích programu prevence závažné havárie. .......................................................................................................................................... 47 7.10 Prověřování bezpečnostního managementu (systém řízení bezpečnosti) ................ 47 7.11 Informace o způsobu zajištění účasti zástupců zaměstnanců při prověřování a hodnocení plnění programu prevence závažných havárií a efektivnosti řízení bezpečnosti. ...................................................................................................................... 48 7.12 Prověřování účinnosti a stability bezpečnostního managementu. ............................ 48

4



Úvod. Systém řízení prevence závažné havárie (PZH) je obvykle nedílnou součástí celkového systému řízení firmy, který pokrývá všechny prvky systému environmentálního managementu (EMS), managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a nezřídka také systém řízení kvality. Na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ČEZ, a. s., se stala, od 1. 2. 2013, Elektrárna Dětmarovice, a. s. (EDĚ), dceřinou společností společnosti ČEZ, a. s., a členem Skupiny ČEZ. V rámci skupiny ČEZ byla integrace systému postupně odvozována od zavedení systému EMS, později také OHSAS (BOZP, resp. „Systém bezpečné práce“), návazně pak byl implementován systém PZH. Ten je přednostně uplatňován u organizačních jednotek ČEZ a dceřiných společností, které jsou v rámci zákona o PZH zařazeny do skupiny A nebo B. Elektrárna Dětmarovice, a.s. se k těmto společnostem řadí od jara 2014, kdy v rámci připravovaného záměru na „Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“, dojde od roku 2014/2015 k navýšení kapacity „vybraných NChLaS“ - konkrétně čpavkové vody. Objekt je tak převeden ze skupiny objektů „nezařazených“ do skupiny A. Protokol o zařazení se zahrnutím těchto nových skutečností byl zpracován 28.2.2014, rozhodnutí KÚ MSK o zařazení objektu Elektrárna Dětmarovice, a.s., do skupiny A, bylo vydáno rozhodnutím KÚ MSK č.j. MSK 45434/2014 dne 3.3.2014. Systém EMS byl v rámci skupiny ČEZ zaveden a je provozován, udržován a zlepšován v souladu s požadavky ISO 14001:2004. První certifikace pro objekt EDĚ (jako součást společnosti ČEZ) byla provedena 21.5.2002. Obdobně byl v rámci skupiny ČEZ zaveden, provozován, udržován a vyhodnocován systém BOZP – „Bezpečný podnik“, v souladu s požadavky OHSAS 18001:2007 a metodikou pro „Bezpečný podnik“. U EDĚ je plně uplatněn a certifikován systém EMS, systém OHSAS je zatím plně implementován (bez certifikace podle OHSAS 18001:2007). Společnost je však od r. 2004 držitelem osvědčení Bezpečný podnik (česká analogie pro systém řízení BOZP). V současnosti platný certifikát EMS ISO 14001:2004 (číslo certifikátu CZ003506-1/D), byl vydán dne 20.5.2014 s platností do 20.5.2017. Vydal BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o. Platné osvědčení o zavedení systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s uplatněním požadavků ILO-OSH 2001 a OHSAS 18001:2007, s právem užívat označení „Bezpečný podnik“, bylo vydáno Státním úřadem inspekce práce dne 22.10.2013 s platností do 22.10.2016 (osvědčení ev.č. 24/13/BP). Certifikát EMS i osvědčení Bezpečný podnik jsou uvedeny v příloze číslo 2 bezpečnostního programu. Systém řízení Elektrárny Dětmarovice, a.s. v segmentech bezpečnosti práce, procesní bezpečnosti a ochrany životního prostředí, plně respektuje současný stav legislativy a reaguje na její vývoj v souladu s připravovanou evropskou i českou legislativou. V tomto směru interní dokumentace společnosti EDĚ plně zohledňuje preventivní požadavky zákoníku práce, zákona o požární ochraně, zákona o veřejném zdraví, zákona o vodách a zákona o chemických látkách a směsích aj. EDĚ se řídí jednotnou řídicí dokumentací ČEZ, a. s., některá dokumentace je společná pro celou Skupinu ČEZ (zejména řídící dokumentace a metodiky), specifické podmínky jsou poté rozvedeny v interní dokumentaci společnosti EDĚ.

5



Společnost EDĚ podléhá dikci zákona č. 76/2002 Sb., zákon o integrované prevenci (Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24.září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění) a má vydáno KÚ MSK integrované povolení (účinné 17.9.2005, v aktuálním znění integrovaného povolení – k 5.5.2014 bylo vydáno již 14 změn integrovaného povolení), v rámci kterého jsou schváleny mj. také dokumenty, které jsou pro oblast PZH důležité (např. provozní řády zdrojů znečišťování ovzduší, Plán opatření pro případ havárií ve vodním hospodářství, další havarijní plány). V rámci areálu EDĚ se nevyskytují příliš významná množství vybraných NChLaS, které jsou vymezeny zákonem o PZH. Převážně se jedná o pomocné látky při výrobě energie spalováním uhlí, v údržbě a laboratořích. Počet NChLaS podléhající přímo zákonu je omezený a množstevně významnější bude prakticky jen výskyt čpavkové vody. Ve vztahu k PZH nebyly v rámci provedené identifikace zdrojů rizika (viz část II. tohoto BP) identifikovány (z výjimkou zmíněné čpavkové vody) žádné nové zdroje rizika, které by z hlediska havarijní prevence nebyly již zohledněny v současné interní dokumentaci zpracované a zavedené v rámci funkčního systému řízení. Při bližším posouzení ohrožení a z něj vyplývajícího rizika, je i v tomto případě vliv tohoto zdroje rizika (čpavkové vody) lokálně ohraničen – prakticky omezen jen na jeho stáčení, skladování a dávkování do reaktoru SCR (v rámci investiční výstavby akce Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice). Většina uváděných vybraných NChLaS je současně „závadnými látkami“ ve smyslu zákona o vodách, některé jsou zároveň hořlavinami. Obdobně, jak je uvedeno u části III BP, vychází systém řízení bezpečnosti společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s., z příslušných řídících dokumentů v rámci skupiny ČEZ . V rámci systému řízení PZH, naplňování politiky PZH a také pro její průběžné vyhodnocování, společnost Elektrárna Dětmarovice, a.s. využívá potenciál mateřské firmy ČEZ a.s. a to včetně administrativně – technického a personálního zázemí. To platí především o základní řídící dokumentaci vztahující se k PZH. Popis systému řízení PZH uváděný v této části BP vychází z dokumentu skupiny ČEZ. Úpravy interní řídící, resp. prováděcí dokumentace EDĚ pro potřeby PZH jsou prováděny postupně. Vzhledem ke skutečnosti, že realizace záměru „Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“ je fázi přípravy, jsou některé prvky tohoto systému řízení PZH popisované v této části návrhu BP formulovány v budoucím čase. V případě Elektrárny Dětmarovice, a.s., je představitelem společnosti pro systém EMS pověřený pracovník – specialista EMS (zaměstnanec společnosti ČEZ, a.s.), a představitelem společnosti pro systém PZH pověřený pracovník (viz část I BP). Klíčovým prvkem z hlediska systému PZH je tak segment Havarijní plánování popsaný v kapitole 5.

6



1. Systém řízení bezpečnosti 1.1 Informace k systému řízení bezpečnosti Nedílnou součástí systému řízení ve společnosti je i systém řízení bezpečnosti a to včetně PZH, který se promítá do následujících oblastí působení: - organizace prevence závažných havárií, - řízení provozu, - řízení změn, - havarijní plánování, - sledování plnění Bezpečnostního programu - audit a kontrola Systém řízení jednotlivých, výše uvedených oblastí, je popsán v kapitolách 2 až 7. 1.2 Informace o přístupnosti dokumentu bezpečnostního programu zaměstnancům. Bezpečnostní program je součástí řízené interní dokumentace, zaměstnancům společnosti je přístupný v systému řízené dokumentace EDĚ. 1.3 Informace o organizačním zajištění realizace systému řízení bezpečnosti. Realizace systému řízení bezpečnosti vychází z organizačního uspořádání společnosti a ze stanovených konkrétních pravomocí a odpovědností pro jednotlivé úrovně řízení společnosti. V rámci skupiny ČEZ (EDĚ je dceřinou společností) je také využíváno organizačně technické zázemí ČEZ. Organizační struktura, odpovědnosti, povinnosti a pravomoce jednotlivých vedoucích pracovníků a útvarů jsou stanoveny vedením společnosti v dokumentu EDE_PA_0001 Organizační řád. Příloha organizačního řádu – je uvedena v příloze BP č. 8. Systém řízení slouží ke stanovování a naplňování vize, strategie, politik a cílů společnosti a k vytváření prostředí k jejich dosažení. Rámcově je tento systém řízení vymezen základními atributy uvedenými v organizačním řádu EDĚ (dokumentu EDE_PA_0001), pro Skupinu ČEZ je systém řízení dále vymezen samostatným společným dokumentem právních subjektů Skupiny ČEZ - Systém řízení Skupiny ČEZ). Formy řízení: Procesní řízení: spočívá v definování a praktickém nastavení procesů, ve kterých se realizují činnosti společnosti, včetně měření parametrů a zlepšování procesů na základě dosažených výsledků. Každý proces má cíl, který vychází ze strategických cílů společnosti. Každému procesu je přiřazen garant Projektové řízení: uplatňuje se v případech, ve kterých je pro časově omezené řešení některých úkolů (projektů) efektivnější oproti ostatním formám řízení. Řídicí vztahy jsou specifikovány příslušným společným dokumentem Skupiny ČEZ. Liniové řízení: určuje vztah nadřízenosti/podřízenosti mezi útvary, resp. mezi vedoucími zaměstnanci a podřízenými zaměstnanci. Liniové řízení je nastaveno organizační strukturou zajišťující efektivní výkon procesů (činností) ve společnosti a přiřazování zdrojů (lidských, finančních, materiálových apod.) pro dosažení stanovených cílů. Každý zaměstnanec je podřízen jedinému přímému vedoucímu útvaru, kterému odpovídá za plnění stanovených povinností. Vedoucí útvaru komplexně odpovídá svému přímému nadřízenému za činnost útvaru a činnost přímo podřízených zaměstnanců. Obecné povinnosti vedoucích útvarů a zaměstnanců společnosti jsou dále stanoveny „Pracovním řádem“ a dalšími navazujícími řídicími dokumenty společnosti EDĚ. Organizační schéma ČEZ a.s. - schéma pravomocí a odpovědností v systému prevence závažné havárie jsou uvedeny v příloze P-01-01 (struktura mateřské firmy ČEZ, a.s.). 7



1.3.1 Způsob identifikace zdrojů rizik (nebezpečí), analýz, ocenění a hodnocení rizik závažné havárie. Vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik a včasné přijímání adekvátních opatření je trvalý proces založený na kvalifikaci a schopnostech zaměstnanců k provádění určené činnosti. Tato oblast systému řízení bezpečnosti je řízena u dceřiných společností ČEZ centrálně, zaměstnancem na pozici vedoucí útvaru EMS a IP, resp. pověřeným pracovníkem za oblast PZH ve společnosti EDĚ. V případě potřeby je tato oblast zajišťována také nákupem služby od externích firem. 1.3.2 Identifikace požadavků právních předpisů a technických dokumentů a jejich naplňování. Dokumentace systému řízení PZH a její věcný obsah vychází vždy z aktuálních a platných požadavků právních předpisů a technických norem, čímž je zajištěna její trvalá aktuálnost a účinnost. Interní dokumentace je řízena dle zavedeného systému řízení dokumentace, který je dán jednotným systémem pro správu dokumentů ve skupině ČEZ (interní dokument Správa dokumentů). Sledování legislativy je v rámci skupiny ČEZ prováděno v aplikaci Lotus Notes (popřípadě v obdobných systémech). Odpovědnost za jednotlivé oblasti je v kompetenci vedoucích zaměstnanců jednotlivých útvarů. 1.3.3 Stanovení cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií. K dosažení cílů a splnění úkolů v oblasti PZH jsou v rámci skupiny ČEZ definovány rámcové cíle, které jsou pro období 12 měsíců upřesňovány interním dokumentem – příkazem - Úkoly k zajištění cílů EMS a PZH na období od 1. 6. běžného roku do 30. 5. následujícího roku. Programem PZH byly stanoveny následující úkoly v oblasti PZH, týkající se celé skupiny společností ČEZ, to znamená také EDĚ:  Zveřejnění politiky prevence závažné havárie Odpovědnost: vedení společnosti Termín : 12/2012 Ukazatel plnění: vyvěšení politiky PZH na intranetu, v podnikovém zpravodaji, popř. v prostorech přístupných veřejnosti Plnění: Splněno.  Zavedení systému prevence závažné havárie (PZH). Odpovědnost: vedení společnosti Termín plnění: 12/2013 Ukazatel aktualizovaná, schválená a zavedená dokumentace PZH Poznámka: v rámci zařazení objektu společnosti EDĚ do skupiny A na jaře 2014, je v současnosti také dílčí dokumentace ve vztahu k PZH, v rámci EDĚ aktualizována a schvalována.  Vyčleňování přiměřených prostředků (s ohledem na závažnost zdrojů rizika) na prevenci závažných havárií Odpovědnost: vedení společnosti Termín plnění: každoročně Ukazatel plnění: přiměřené prostředky v ročním plánu investic a oprav Poznámka: podmínky jsou plněny.  Seznámení zaměstnanců společnosti s politikou PZH a s Bezpečnostním programem Odpovědnost: vedení společnosti, příslušní vedoucí zaměstnanci Termín plnění: trvale v rámci školení EMS a PZH dle osnov Ukazatel plnění: záznam o provedeném seznámení v bezpečnostní kartě zaměstnance u přímého nadřízeného 8















Poznámka: podmínky jsou průběžně plněny. Školení zaměstnanců společnosti v oblasti PZH Odpovědnost: příslušní vedoucí zaměstnanci Termín plnění: trvale Ukazatel plnění: záznam na útvaru lidských zdrojů Poznámka: podmínky jsou průběžně plněny. Aktualizace provozní dokumentace ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb. – uložení úkolů definice postupů pro průběžnou identifikaci, hodnocení a řízení rizik. Odpovědnost: kompetentní zpracovatelé dokumentace Termín plnění: trvale Ukazatel plnění: platný interní předpis Poznámka: v rámci zařazení objektu společnosti EDĚ do skupiny A v březnu 2014, je v současnosti také dílčí provozní dokumentace ve vztahu k PZH, v rámci EDĚ aktualizována a schvalována. Zavedení a udržování systému sledování a vyhodnocování údajů významných pro posouzení plnění stanovených cílů v oblasti PZH. Odpovědnost: ved. útvaru EMS a IP (zajišťuje mateřská společnost ČEZ) Termín plnění: zavedení 12/2013, udržování – průběžně Ukazatel plnění: roční zpráva o systému PZH Poznámka: systém je v rámci EDĚ zaváděn, podmínky budou plněny a vyhodnoceny v rámci roční zprávy za rok 2014. Stanovení postupů a pravidel pro provádění interních kontrol systému řízení EMS a PZH (vymezení práv a povinností kontrolujících i kontrolovaných osob). Odpovědnost: vedoucí útvaru EMS a IP (pro EDĚ zajišťuje mateřská společnost ČEZ a.s.) Termín plnění: 12/2013 (pro EDĚ bude zavedeno – doplněno v souladu s požadavky na následující období). Ukazatel plnění: plán kontrol a auditů v oblasti PZH Zavedení pravidel pro vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního systému. Odpovědnost: vedoucí útvaru EMS a IP (pro EDĚ zajišťuje mateřská společnost ČEZ a.s.) Termín plnění: 12/2013 pro EDĚ bude zavedeno - doplněno v souladu s požadavky. Ukazatel plnění: plán kontrol a auditů v oblasti PZH Vypracování plánu kontrol a auditů v oblasti PZH na příslušný kalendářní rok. Odpovědnost: představitel vedení pro PZH Termín plnění: byly zavedeny 12/2013 a dále na příslušný kalendářní rok Ukazatel plnění: plán kontrol a auditů v oblasti PZH (centrálně skupina ČEZ a.s.)

1.3.4 Stanovení vyhodnotitelných ukazatelů, parametrů a kritérií pro hodnocení splnění cílů, úkolů a účinnosti realizovaných opatření. Ukazatele pro vyhodnocení stanovených konkrétních cílů jsou uvedeny spolu s odpovědnou osobou a termínem plnění vždy u konkrétního cíle. Jako parametry a kritéria pro hodnocení účinnosti nastavení systému řízení prevence závažných havárií a pro vyhodnocení účinnosti přijatých a realizovaných opatření slouží následující prvky: Četnost poruch, nehod, požárů, úrazů a vlivů na ŽP Četnost vzniku pracovních úrazů – počet případů poškození zdraví osob při výkonu pracovních činností v členění: 9



- pracovní úrazy celkem, - smrtelné pracovní úrazy, - ostatní pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny, - ostatní pracovní úrazy s pracovní neschopností kratší než 3 dny. Četnost poruch/nehod zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie – počet interních nehod za rok celkem a dle definovaných kritérií v oblastech vlivu na: - bezpečnost, životy a zdraví osob, - životní prostředí, - image společnosti, - technickou bezpečnost zařízení, - finanční ztráty na majetku. Četnost výskytu možného ohrožení života osob v důsledku vzniku závažné havárie (hodnoceno v rámci analýzy rizika) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života jedné osoby Fp1 Fp1 ≤ 10-5 (pro stávající objekty) Fp1 ≤ 10-6 (pro nové objekty) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života více osob FpN FpN ≤ 10-3/N2 (pro stávající objekty) FpN ≤ 10-4/N2 (pro nové objekty) Závažnost poruch/důsledek událostí Rozsah následků na zdraví/životy osob - pracovní úrazy celkem, - smrtelné pracovní úrazy, - ostatní pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny, - ostatní pracovní úrazy s pracovní neschopností kratší než 3 dny. - Závažnost - podílový ukazatel počtu pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností k počtu odpracovaných hodin. - Počet pracovních dnů neschopnosti na jeden pracovní úraz Rozsah následků do základních složek ŽP - ovzduší, - povrchové vody, - půda a podzemní vody, - fauna/flora. Rozsah (míra) negativního vlivu na zařízení a celkové ztráty - finanční vyjádření ztrát na majetku, včetně vzniklých ztrát na produkci. Rozsah (míra) negativního vlivu na image společnosti - změna postavení na trhu, ztráta obchodních partnerů apod. 1.3.5 Určení priorit a časového harmonogramu zavádění, resp. zdokonalování preventivních opatření. Priority a časový harmonogram preventivních opatření a stanovení kontrolních termínů pro plnění stanovených cílů vyplývají z výsledků sledování plnění programu PZH a jsou součástí plánovacího procesu v oblasti PZH. Jsou jedním z rozhodujících faktorů pro následné vyhodnocení stanovených cílů, úkolů a opatření. Jejich vyhodnocení provádí vedení společnosti na základě závěrů a návrhů formulovaných ve „Zprávě o přezkoumání systému řízení PZH“, kterou předkládá vedoucí útvaru EMS a IP ke konci roku za jednotlivé společnosti skupiny ČEZ, a.s., a která je prezentována na poradách vedení. V případě zjištění neuspokojivých výsledků jsou cíle a úkoly (případně celý systém řízení) korigovány při plánování na následující rok.

10



Za určení priorit a časových harmonogramů, jejich realizaci, jakož i za navrhování opatření k zdokonalování preventivních opatření a stanovování termínů plnění cílů je zodpovědný příslušný odborný ředitel a příslušní vedoucí zaměstnanci. 1.3.6 Uvedení pravidel a termínů provádění kontrol zaměřených na sledování plnění stanovených cílů. Vedení společnosti je zodpovědné za vyhlášení cílů v oblasti PZH a za kontrolu jejich plnění. Vedoucí zaměstnanci prokazatelně seznamují své podřízené s vyhlášenými cíli společnosti a se stanovenými konkrétními úkoly, za což odpovídají. Kontrola plnění cílů je prováděna při pravidelných hodnoceních účinnosti řízení systému prevence závažné havárie vedením společnosti. Systém řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je pak trvalý plánovitý, organizační a výkonný proces, obsahující i funkci zpětné kontroly, sloužící k naplňování cílů a politiky prevence závažné havárie. Cílem sledování plnění bezpečnostního programu je: - prověření technických, organizačních a řídicích systémů společnosti a posouzení dosažené úrovně stavu zabezpečení prevence závažné havárie a zvládnutí mimořádných havarijních situací, - identifikace příčin nesplněných úkolů a následné přijímání nápravných opatření, - soustavnou kontrolní činností na všech stupních řízení minimalizovat pravděpodobnost vzniku mimořádných situací, zejména pak závažných havárií. Výsledky kontrol, zaměřených na zajišťování havarijní prevence, hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce a ochranu zdraví jsou každoročně přezkoumávány na úrovni vedení společnosti. Výsledky interních prověrek v oblasti EMS jsou přezkoumávány vedením společnosti. Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu a PZH, tyto se porovnávají se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky a analyzovány jejich příčiny. Jednotlivé úkoly mají stanoven termín (kontrolní, realizační, konečný apod.), odpovědnou osobu za jejich plnění a zadavatele (schvalovatele) úkolu. Systém umožňuje okamžité a úplné informování všech zainteresovaných pracovníků o momentálním stavu plnění daného úkolu a další údaje o definici úkolů, odchylkách, příčinách neplnění či pozastavení prací, prováděných korekcích apod. Systém plánování interních kontrol (prověrek) je v rámci skupiny ČEZ řízen metodikou: ME_ Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba. Systém provádění objektivních vnitřních kontrol a auditů je zaměřen na získání důležitých podkladů pro posouzení a zodpovězení dvou základních otázek: - Zda je správně definován systém řízení bezpečnosti? - Jaká je úroveň naplňování politiky prevence závažné havárie? Výsledkem komplexního auditu v oblasti PZH je „Zpráva o přezkoumání systému PZH“, která je jedenkrát ročně předkládána vedení společnosti, která obsahuje podstatné závěry z auditu a vyplývající návrhy na nápravná a preventivní opatření. Zpráva je projednávána vedením společnosti a s jejím obsahem a závěry jsou vhodným způsobem seznámeni dotčení zaměstnanci. Stěžejním předmětem kontrolní činnosti v oblasti prevence závažné havárie je systematické prověřování plnění programu prevence závažných havárií a vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního systému.

11



2. Organizace prevence závažných havárií 2.1 Organizace a plánování potřebných zdrojů 2.1.1. Zajišťování a zálohování zdrojů pro uplatňování systému prevence závažných havárií Za zajištění a zálohování potřebných zdrojů pro naplňování programu prevence závažných havárií odpovídá vedení společnosti. Za každou z oblastí zdrojů (finanční, technické a lidské) odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec. V rámci ročního finančního plánu jsou přidělovány finanční prostředky na realizaci cílů politiky PZH společnosti, a to ke zvyšování technické úrovně stávajícího technologického zařízení, zavedení nových technologií a automatizovaných systémů řízení, ke zvyšování bezpečnosti provozu a znalostí zaměstnanců jak v oblasti odborné, tak i v oblasti bezpečného provozování zařízení. Finanční zdroje jsou zajišťovány prostřednictvím útvaru finance a ekonomika. Zajišťování finančních zdrojů je prováděno v souladu s metodikou: Plánování ve skupině ČEZ. Technické (technologické) zdroje jsou zajišťovány prostřednictvím útvaru investice. Zajišťování technických zdrojů je prováděno v souladu se směrnicí: SM_Řízení projektu. Lidské zdroje jsou zajišťovány prostřednictvím útvaru lidských zdrojů. Zajišťování lidských zdrojů je prováděno v souladu se směrnicí: SM_Zajišťování LZ. 2.1.2 Zajišťování zdrojů pro včasné a účinné reagování na měnící se nebo neobvyklé okolnosti a na likvidaci zařízení objektu V zájmu vedení společnosti je bezkonfliktní a rozvíjející se výrobní program a z tohoto důvodu jsou zajišťovány i zdroje pro včasnou reakci na měnící se podmínky na trhu nebo na vznik neobvyklých okolností. Změna plánu vyčleňovaných zdrojů pro zajištění bezpečného provozu probíhá v souladu se zásadami změnového řízení, viz kap. 4. Finanční prostředky na zajištění investičních akcí, které vyplývají z měnících se vnějších podmínek nebo neobvyklých okolností v průběhu roku jsou čerpány z fondu rezerv, který je každoročně vytvářen. S možností eventuální likvidace výrobních a servisních zařízení v důsledku ukončení činnosti apod. je kalkulováno již v době projektování nových zařízení a tudíž od samého počátku jejich zřizování jsou plánovány potřebné zdroje a prostředky na jejich převedení, likvidaci apod. 2.2 Lidské zdroje podílející se na omezování rizik závažných havárií 2.2.1 Povinnosti a úkoly pracovníků podílejících se na omezování rizik závažných havárií Generální ředitel společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s. Je nejvyšším vedoucím zaměstnancem společnosti. Ve svých rozhodnutích je vázán platnými předpisy, směrnicemi a usneseními představenstva. Jeho rozhodnutí, příkazy a směrnice jsou závazné pro všechny zaměstnance společnosti. Prostřednictvím projektových manažerů je odpovědný za rozvojové projekty společnosti. Má pravomoc: - rozhodovat o záležitostech společnosti, které nejsou právními předpisy, stanovami, usneseními valné hromady nebo představenstva vyhrazeny valné hromadě, dozorčí radě nebo představenstvu, - řídit a koordinovat činnost ředitelů úseků dle platného schématu základní organizační struktury společnosti – viz příloha č. 8 - navrhovat změny modelu řízení podporující strategii společnosti 12



stanovit zásady a postup provádění organizačních změn, o kterých nerozhoduje představenstvo, - schvalovat soustavu vnitřních dokumentů společnosti, - jednat za společnost, pokud tak stanoví „Podpisový řád“, podepisovat resp. schvalovat dokumenty v souladu s „Podpisovým řádem“, - předkládat návrhy k projednání v představenstvu, Odpovídá za: - výkon své funkce představenstvu, - plnění úkolů uložených představenstvem prostřednictvím jeho usnesení, - řádné a efektivní řízení společnosti v souladu se schválenými strategickými a řídicími dokumenty -

Ředitelé úseků (výrobní ředitel, ředitel správy majetku, finanční a obchodní ředitel) Mají pravomoc: - jednat za společnost, pokud tak stanoví Podpisový řád, podepisovat resp. schvalovat dokumenty v souladu s Podpisovým řádem - předkládat návrhy k projednání generálnímu řediteli, - řídit v souladu s právními předpisy a se stanoveným vnitřním systémem řízení příslušné organizační úseky a procesy/činnosti. Odpovídají za: - výkon funkce generálnímu řediteli - plnění úkolů uložených představenstvem, přičemž respektují koordinační pravomoc generálního ředitele - plnění požadavků bezpečnosti v rozsahu své působnosti Generální ředitel a ředitelé úseků jsou oprávněni v rámci působnosti jimi řízeného úseku stanovovat oprávnění ke schvalování vnitřních úkonů společnosti (např. vydáním řídícího dokumentu typu pravidla). Při schvalování vnitřních úkonů se postupuje analogicky s všeobecnými zásadami podepisování dokumentů - viz kap. 4.1.3 EDE_PA_0002 Podpisový řád, a to pokud je z povahy věci lze aplikovat. Vedoucí útvaru EMS a IP (v rámci skupiny ČEZ) Je představitelem vedení společnosti pro systém environmentálního managementu v klasických elektrárnách (KE) ve smyslu mezinárodní normy ISO 14001 a PZH (za celou skupinu ČEZ, a.s.). V případě Elektrárny Dětmarovice, a.s., je představitelem společnosti pro systém EMS pověřený pracovník – specialista EMS (zaměstnanec společnosti ČEZ, a.s.), a představitelem společnosti pro systém PZH pověřený pracovník (viz část I BP). Vedoucí útvaru Bezpečnost Je představitelem vedení pro systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu mezinárodních normy OHSAS 18 001 (v rámci skupiny ČEZ). Vedoucí útvaru fyzická ochrana a PO (ČEZ) - Odpovídá za hasičsko-havarijní služby ve společnosti. - Navrhuje změny politiky v oblasti požární ochrany a havarijního řízení společnosti a prosazuje jejich realizaci. - V případě mimořádné situace zajišťuje chod Havarijního případně Krizového štábu ČEZ, a.s. 13



Pozn.: pro společnost EDĚ se jedná o koordinační a konzultační útvar, tyto činnosti jsou zajišťovány ved. oddělení PO a BOZP EDĚ. Vedoucí oddělení PO a BOZP (EDĚ) Hlavní činnosti: - Zabezpečuje koncepci řízení v oblastech BOZP a PO. - Zajišťuje kontrolu souladu MPP, ŘD a ostatní pracovní dokumentace s legislativou z oblasti BOZP a preventivní PO včetně oblasti havarijní připravenosti - Zastupuje společnost v oblastech PO a BOZP - Stanovuje pravidla pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu ve společnosti, zajišťuje komunikaci se státní správou a samosprávou v oblasti řízení - Zajišťuje výkon odborně způsobilých osob v prevenci rizik, preventivní PO a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích - Spolupracuje a rozvíjí implementaci požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany ve společnosti (školení, prevence rizik, poradenská činnost) - Kontroluje a hodnotí dodržování stanovených pravidel v rámci svých pravomocí - Zajišťuje výkony požární represe a v případě vyzvání i v rámci integrovaného záchranného systému kraje. - Zajišťuje akceschopnost mobilní požární techniky a dalších technických prostředků PO jednotky HZS EDĚ. - V případě potřeby poskytuje první pomoc při úrazech nebo při nenadálých zdravotních potížích osob, které bezprostředně ohrožují jejich život nebo zdraví - Zajišťuje technickou pomoc v havarijních situacích, jako jsou ekologické havárie, zatopení prostorů apod. - Zastavuje výkon činnosti v případě porušení předpisů v oblasti PO a BOZP, které by mohlo být příčinou vzniku požáru, nebo ohrožení zdraví a života osob. - V rozsahu delegovaných pravomocí jedná v záležitostech požární represe s orgány státního odborného dozoru. - V případě potřeby zajišťuje asistence jednotky HZS při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím s přihlédnutím na zajištění akceschopnosti jednotky - Zajišťuje součinnost při evakuaci osob z ohrožených prostorů. - Při poruše vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení zajišťuje v předepsaných intervalech asistenci jednotky HZS v dočasně nechráněných objektech a prostorách Ředitel správy majetku. Hlavní činnosti: - Udržuje projektový stav elektrárny s ohledem na stanovenou dobu životnosti zdroje v procesu. - Řídí tvorbu a aktualizaci provozních předpisů elektrárny s důrazem na správnost jejich obsahu a provázání s dokumentací (daty, informacemi) o zařízení. - Zajišťuje obsahovou správnost a úplnost předpisů pro abnormální provozní stavy. - Vyhodnocuje a analyzuje stav majetku a přijímá efektivní opatření v režimu provozu, v programu údržby, kontrol a diagnostiky. - Vytváří časové plány údržbových prací na zařízení a řídí provádění činností v čase. - Sestavuje hodnocení technického stavu elektrárny. - Zajišťuje zpracování ročního a střednědobého plánu prací a věcného a finančního rozpočtu. - Stanovuje program péče o majetek (Program údržby a kontrol, diagnostiky, řízení životnosti) na základě stanovených standardů v souladu s požadovanou bezpečností provozu a spolehlivostí zařízení. 14


-

-


Řídí náklady na údržbu a dodržení stanovených finančních limitů. Provádí závěrečná hodnocení projektů. Vyhodnocuje realizaci údržbářských zásahů na zařízení. Objednává, kontroluje a vyhodnocuje přípravu, realizaci a vyhodnocení projektů investic. Připravuje technické části kontraktu na zajištění údržby. Zajišťuje koordinaci činností – odstávky, denní plán elektrárny. Zadává podklady pro tvorbu a aktualizaci provozních předpisů, schvaluje odchylky od definovaných mezních provozních parametrů. Řeší operativní problémy a odchylky stavu zařízení, včetně korektivní údržby. Vede operativní evidenci majetku, vede dokumentaci o zařízení, přebírá nová zařízení. Odpovídá za data o zařízení v rámci technických informačních systémů. Zajišťuje výkon technickobezpečnostního dohledu na vodních dílech. Zajišťuje požadavky na funkčnost a rozvoj informačního systému řízení údržby a ostatních navazujících aplikací v základní oblasti řízení. Provádí analýzy systému řízení procesů a analytické zadání pro tvorbu informačních systémů na základě popisu funkčních procesů v oblasti řízení. Zajišťuje analýzy a návrhy způsobu sběru jednotných dat pro řízení v rámci řízení prací a dokumentů. Podporuje výkon správy majetku z hlediska postupů v rámci řízení prací, dokumentů, grafických a provozních informačních systémů. Zajišťuje vydávání, evidenci, publikaci včetně základního okruhu seznamování vydávaných vnitřních dokumentů společnosti. Koordinuje tvorbu vydávaných vnitřních dokumentů. Zajišťuje prostřednictvím služeb nákup a prodej pro společnost, metodické řízení logistiky a skladování s podporou odborných útvarů ČEZ, a. s. Zajišťuje logistiku a skladování. Zajišťuje příjem, skladování a výdej materiálu a náhradních dílů v souladu s požadavky na řízení zásob.

Výrobní ředitel Hlavní činnosti: - Řídí provoz elektrárny v procesu V - výroba - Provozuje zařízení podle místních provozních předpisů a platných norem a podle požadavků dispečinku. - Odpovídá za dosahování, udržování, zvyšování a ověřování požadované kvalifikace provozních zaměstnanců v oblasti řízení - Zajišťuje zařízení, předává jej k revizím a opravám a přebírá zpět. - Monitoruje stav zařízení ve výrobě. - Zjišťuje korozní stav tlakových celků kotlů a dalších vybraných zařízení ve výrobě. - Zpracovává rozbory poruch výrobního zařízení a zajišťuje nápravná opatření pro zamezení recidivy poruchových stavů. - Organizuje provádění provozních zkoušek a kontrol technologického zařízení. - Identifikuje a řeší provozní odchylky a jiné problémy v procesu výroby. - Zajišťuje provoz centralizovaného zásobování teplem včetně dispečinku (pokud je předmětem) v procesu výroby. - Zajišťuje pořizování a správnost provozních záznamů a dat, informace o zařízení v procesu výroby. - Zajišťuje čistotu a pořádek v prostorách elektrárny v procesu výroby. - Zajišťuje podklady k šetření poruchových stavů v procesu výroby. 15


-

-


Odpovídá za provoz zařízení pro dopravu do skladovacích a prodejních sil podle vnitřních předpisů a v souladu s plánem prodeje. Odpovídá za plnění výrobního plánu elektrárny a za čerpání provozního rozpočtu ve výrově. Zajišťuje výkon činností souvisejících s chemií výrobního procesu a vodohospodářstvím. Řídí a vyhodnocuje chemické režimy technologického zařízení v procesu výroby. Provádí kontroly jakostních parametrů provozních hmot, vstupních a výstupních surovin v procesu výroby. Provádí chemické rozbory, zajišťuje provoz akreditované laboratoře. Zajišťuje kontrolní činnosti a plnění kvalitativní kontroly související s výrobou. Vyhodnocuje a navrhuje optimální provozní režimy ve spotřebě a užití provozních hmot ve výrobě. odpovídá za: Bezporuchový a beznehodový chod technologie, včetně bezpečnostních prvků Bezvadný stav hasebních a zásahových prostředků Proškolování a prověřování znalostí z oblasti řízení technologie a oblasti bezpečnosti včetně PZH u podřízených zaměstnanců.

Zastupitelnost Vedoucího zaměstnance zastupuje v plném rozsahu působnosti jeho zástupce. Zástupce i zastupovaný jsou povinni při přechodném předávání funkce se navzájem informovat o průběhu a stavu hlavních nedokončených prací a jiných důležitých okolnostech. Rozhodnutí o zvlášť důležitých otázkách si může zastupovaný vyhradit nebo je může zástupce odložit, pokud to povaha věci připouští. 2.2.2 Vyznačení pracovníků podílejících se na omezování rizik v organizačním schématu Organizační schéma společnosti EDĚ –(příloha č.1 Organizačního řádu) viz příl.č. 8. Organizační schéma je koncipováno po jednotlivých odděleních a úsecích, takže jsou zřetelné linie informačních toků, ale zároveň také odpovědnost vedoucích pracovníků za podřízené celky a oblasti. 2.2.3 Uložení seznamu pracovníků podílejících se na omezování rizik Kompletní aktuální seznam všech zaměstnanců ČEZ, a.s., kteří se podílejí na omezování rizik je uložen na útvaru rozvoje lidských zdrojů. V případě společnosti EDĚ seznam pracovníků vyplývá z organizačních schémat, provozní dokumentace a pravomocí jednotlivých pracovníků. Jedná se zejména o zaměstnance útvaru: - úseku generálního ředitele, zejména oddělení PO a BOZP (včetně profesionální jednotky HZS) - úseku výrobního ředitele (včetně oddělení řízení provozu, provozu chemie a laboratoře), - úseku ředitele správy majetku Každý vedoucí zaměstnanec, kterému jsou podřízeni zaměstnanci dle organizačního schéma, je povinen mít vždy aktuální jmenný seznam podřízených zaměstnanců s uvedením nejdůležitějších dat a informací, důležitých pro jejich reálné vedení.

16



2.2.4 Osoby odpovědné za zavedení a fungování systému řízení bezpečnosti a systému prevence závažné havárie Vedení společnosti ČEZ, a.s. ustanovilo odpovědnost za zavedení a fungování systému řízení bezpečnosti a systému prevence závažné havárie na zaměstnance na pracovní pozici vedoucí útvaru EMS a IP (v rámci celé skupiny ČEZ). Ve společnosti EDĚ byla po zařazení objektu v rámci PZH do skupiny A, odpovědnost za zavedení a fungování systému PZH delegována na koordinátora PZH (viz část I BP). Přičemž za fungování systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je odpovědný každý vedoucí pracovník v rámci svých kompetencí. 2.2.5 Povinnosti a odpovědnost na úseku PZH – externí firmy a návštěvníci Povinnosti a odpovědnost na úseku PZH pro externí firmy a návštěvníky řeší interní dokument Pravidla chování v ČEZ, a.s. KE, který se vztahuje také na společnost EDĚ. 2.2.6 Stanovení odpovědnosti vedoucích zaměstnanců Stanovení odpovědnosti vedoucích zaměstnanců ČEZ, a.s. v systému řízení bezpečnosti: a) Za zajišťování potřebných zdrojů, včetně lidských zdrojů, pro vývoj, zavedení a provoz systému řízení je na úrovni vrcholového vedení společnosti odpovědnou osobou generální ředitel společnosti. Na úrovni jednotlivých elektráren jsou odpovědnými osobami příslušní ředitelé. b) Za provádění analýz a hodnocení rizik objektů a zařízení jsou odpovědny osoby odborně způsobilé (OOZ) v příslušné lokalitě. c) Za zajištění znalostí zaměstnanců o existujících rizicích a jejich úloze při omezování rizik odpovídá přímý nadřízený. Za zajištění znalostí o existujících rizicích a jejich úloze při omezování rizik u externích zaměstnanců a dodavatelů odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec, který práce externích zaměstnanců resp. dodavatelů řídí. Postupuje v souladu s interním dokumentem Pravidla chování v ČEZ, a.s. KE. d) Za zavádění, evidenci, sledování a vyhodnocování nápravných opatření v oblasti prevence závažných havárií odpovídá osoba odborně způsobilá (OOZ) v příslušné lokalitě. e) Pro řízení a řešení mimořádných a havarijních situací má společnost ČEZ, a.s. vypracován Vnitřní havarijní plán (dle Vyhlášky č. 256/2006 Sb., pokud je vyžadován) a dílčí havarijní plány pro jednotlivá pracoviště. f) Za identifikování potřeb výcviku, zajištění realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti odpovídá vedoucí útvaru PO KE v příslušné lokalitě. g) Za zavádění kontrolních mechanismů souvisejících s programem PZH odpovídá vedoucí útvaru EMS a IP, resp. ve společnosti EDĚ koordinátor PZH. h) Za koordinaci v procesu zavádění systému řízení včetně informování vrcholového vedení odpovídá vedoucí útvaru EMS a IP, resp. ve společnosti EDĚ koordinátor PZH. i) Za sledování systému řízení a vyhodnocování jeho účinnosti, za provádění kontrol a auditů odpovídá ředitel společnosti. 2.2.7 Systém kontroly plnění úkolů PZH na všech stupních řízení Kontrola plnění úkolů v oblasti PZH spočívá v soustavném a systematickém posuzování funkčnosti tohoto systému odpovědnými zaměstnanci společnosti na všech úrovních řízení. V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků či pochybení ve funkčnosti systému je nutné bezprostředně vyrozumět odpovědné zaměstnance, jejichž povinností je zjistit příčinu a vypracovat návrh na řešení (nápravu funkce systému). Popis systému kontroly plnění úkolů v oblasti PZH - viz následující kapitoly.

17



2.2.8 Projednávání otázek PZH na všech stupních řízení Projednávání otázek prevence závažné havárie je ve společnostech skupiny ČEZ neoddělitelnou součástí veškerých interních jednání a porad na všech úrovních řízení procesů. Přípravu informací o PZH pro příslušné jednání připravuje nebo se zpracovatelem konzultuje zaměstnanec na pracovní pozici vedoucí útvaru EMS a IP. Postup informování zaměstnanců o výsledcích projednávání otázek PZH. 2.2.9 Postup informování zaměstnanců o výsledcích projednávání otázek PZH Se závěry jednání vedení o otázkách prevence závažné havárie jsou zaměstnanci seznamování neprodleně na nejbližších pracovních jednáních. Ve zvláště závažných případech formou mimořádných pracovních porad. Informace v oblasti prevence závažné havárie musí být jasné, srozumitelné, konkrétní a úplné. Znamená to, že musí být zřetelné, o jaký zdroj rizika se jedná, k jakému ohrožení může eventuálně dojít, jaká je funkce a rozsah příslušného preventivního opatření, jak se projeví důsledky správné a nesprávné funkce opatření a jak se účinnost tohoto opatření hodnotí. 2.2.10 Postup projednávání nehod (úrazy, havárie, technické poruchy, skoronehody) a provádění opatření k jejich zamezení Projednávání mimořádných událostí (závažné havárie, havárie, technologická nehoda apod.) se ve společnosti řídí níže uvedenými interními dokumenty společnosti. Tyto dokumenty obsahují návod na postup v případě vzniku mimořádných událostí, stanovují postup vyšetřování a způsob stanovení nápravných opatření. V případě mimořádné události jsou, v souladu s interními dokumenty, vedoucí zaměstnanci i jejich podřízení seznamováni s příčinami, průběhem, následky a s přijatými opatřeními. Související dokumenty: - Základní směrnice v organizacích skupiny ČEZ, jako např. SM 0099 – Provoz elektráren, SM 0104 - Požární ochrana, SM 0105 - Technická bezpečnost, SM 0106 - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, SM 0117 - Řízení bezpečnosti v ČEZ, a. s. - Mimořádné události a havárie jsou rámci skupiny ČEZ řešeny v rámci pracovní dokumentace organizačních jednotek skupiny ČEZ a dále v rámci havarijní dokumentace (jednotlivé havarijní plány EDĚ, viz kapitola 5) - Řízení rizik, pro oblast BOZP: PP 0294 - Řízení rizik, pro šetření událostí PP 0293 Šetření událostí BOZP, ME 0711 „Rizika BOZP a kategorizace prací, Nezávislý dohled a zpětná vazba v bezpečnosti PP 0080 - Řízení rizik pro EMS: registr rizik pro EMS- PP 0297 - Identifikace rizik v OŽP - Systém EMS ve společnosti, dále metodiky, např. Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba - Traumatologický plán EDĚ (a další PI a MPP – viz příloha č.5 a 6 bezpečnostního programu). - Metodiky skupiny ČEZ, např. ME 0712 - Pracovní úrazy, skoronehody a nemoci z povolání 2.2.11 Způsob prověření kvalifikace externích dodavatelů a poskytovatelů služeb Problematiku způsob prověření kvalifikace externích dodavatelů a poskytovatelů služeb řeší interní dokument Pravidla chování v ČEZ, a.s. KE. V oblasti externích dodavatelů a poskytovatelů služeb v údržbě jde ČEZ, a.s. cestou prověřených schválených dodavatelů. Práce externích dodavatelů údržby je hodnocena v ročních cyklech, kvalifikace je prověřována před uzavřením smluvního vztahu.

18



Zakázky pro externí firmy a dodavatele jsou realizovány na základě výsledku výběrového řízení. Uspět ve výběrovém řízení pro externí firmy a dodavatele mimo jiného znamená: - mít kladné reference o bezpečném provádění činnosti, - prokázat požadovanou profesionální úroveň nejen odbornou, ale i organizační, - prokázat ochotu seznámit se s existujícími riziky a respektovat opatření k předcházení vzniku závažných havárií, - prokázat ochotu úzce spolupracovat s kmenovými zaměstnanci v otázkách bezpečnosti práce a prevence závažné havárie, - zavázat se vykonávat jen bezpečné a stanovené činnosti v přesně vymezenou dobu, - dokladovat stav a úroveň BOZP. V případě, že budou provádět samostatnou činnost v objektu společnosti dodavatelé a externí subjekty, pak tato činnost bude prováděna dle aktuálních bezpečných postupů. Zásady pro bezpečné provozování činnosti v objektu budou externím subjektům oznámeny při smluvním ujednávání předmětné činnosti. Před započetím prací budou s bezpečnými postupy tito dodavatelé a externí subjekty prokazatelně seznamování. Obdobná pravidla platí přiměřeně i pro ostatní služby. 2.2.12 Způsob kontroly výkonu činností externích pracovníků v objektu Způsob kontroly výkonu činnosti externích zaměstnanců v objektu řeší interní dokument Pravidla chování v ČEZ, a.s. KE (stanovuje zásady a odpovědnost konkrétních subjektů v oblasti zajištění bezpečnosti práce, ochrany zdraví a ochrany životního prostředí cizích právnických a fyzických osob vykonávajících činnost v ČEZ, a.s.). Externí zaměstnanci pracují na základě tzv. „pracovního příkazu“ a jsou povinni se tímto povolením řídit. Zařízení je zaměstnancům externí firmy tímto „pracovním příkazem“ předáno a po provedení dohodnuté práce je od těchto zaměstnanců převzato. Práce externích zaměstnanců jsou namátkově kontrolováni techniky požární ochrany a bezpečnostními techniky. U návštěvníků, kteří vstupují do areálu, je zajištěno seznámení s hlavními body bezpečnosti při jejich vstupu na recepci. Po té je každý návštěvník předán navštívenému zaměstnanci, který je za návštěvníka odpovědný. 2.3 Zajištění řízení lidských zdrojů 2.3.1 Kvalifikační požadavky a systém výběru zaměstnanců Pro všechny pracovní pozice je stanovena jejich charakteristika a popis pracovní činnosti, které obsahují mimo jiného i přesně specifikované požadavky na kvalifikaci uchazeče o zaměstnání. Odborná způsobilost je chápána jako souhrn školního vzdělání, požadovaných speciálních znalostí, a odborné praxe. Tento souhrn je specifikován kvalifikačními požadavky pro každé konkrétní pracovní místo a je uveden v Popisu pracovního místa. Oblast kvalifikačních požadavků a systém výběru zaměstnanců řeší interní dokument Kvalifikační katalog, který určuje způsob stanovení kvalifikačních požadavků při vzniku nového pracovního místa, případně při změně použité technologie nebo změnách dílčích činností, které s sebou nesou změnu kvalifikačních požadavků, určuje způsob vyhodnocení plnění kvalifikačních požadavků. 2.3.2 Rozvoj a udržování potřebné odborné způsobilosti Všichni zaměstnanci společnosti absolvují před nástupem na pracoviště úvodní školení o bezpečnosti práce, požární ochraně a ochraně ŽP. V pravidelných intervalech se zaměstnanci podrobují školení a přezkoušení z provozních předpisů, předpisů bezpečnosti práce a požární ochrany, včetně oblasti havarijní připravenosti, která vychází z dílčích havarijních plánů a z Programu PZH. Za dodržení termínů přezkoušení jsou odpovědni přímí nadřízení zaměstnanců. Obsah školení, určených pro různé skupiny zaměstnanců, závisí na pracovní náplni a rizi19



cích, s nimiž tito pracovníci přicházejí při své činnosti do styku. Všichni zaměstnanci jsou poučeni o postupech v případě havárie a to v rozsahu, který odpovídá jejich funkčnímu zařazení (např. dokument SKČ ME 0019 Zajištění odborné způsobilosti, ME 0040 r00 - Adaptace zaměstnanců). Odborný rozvoj zaměstnanců je zabezpečován prostřednictvím interních a externích lektorů a vzdělávacích institucí. Specializované školení, případně externí vzdělávání zajišťuje útvar lidské zdroje. 2.3.3 Personální zajištění činnosti ve všech fázích provozu Pro personální zajištění činností ve všech vyskytujících se fázích provozu je ve společnosti zavedena tzv. systemizace pracovních míst. Systemizace pracovních míst stanovuje strukturu a počet pracovní míst, která jsou pro konkrétní období (zpravidla kalendářní rok) plánována pro splnění hospodářských úkolů společnosti. Systemizaci pracovních míst zpracovává útvar lidské zdroje a schvaluje ji generální ředitel. 2.3.4 Školení zaměstnanců vzhledem k jejich zařazení a k existujícím rizikům Školení zaměstnanců (z oblasti technologie, PZH, BOZP, ŽP) vzhledem k jejich zařazení a k existujícím rizikům vychází z dokumentu Zajištění odborné způsobilosti (výcvikové programy). Platnost a úplnost školení zaměstnanců je sledována útvarem rozvoje lidských zdrojů také pro společnost EDĚ. 2.3.5 Způsob ověřování znalostí a dovedností Ověřování znalostí z jednotlivých oblastí je prováděno testem v systému e-learning a ústním přezkoušením. 2.3.6 Dokumentace školení a jeho hodnocení Dokumentaci školení ve společnosti provádí útvar lidské zdroje. 2.3.7 Struktura programu školení v oblasti PZH Dotčení zaměstnanci společnosti jsou pravidelně školeni a podrobují se ověřování znalostí potřebných pro výkon zastávané pracovní pozice. Program školení zaměstnanců v rámci skupiny ČEZ, a. s., je dán VP periodické školení EMS zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců. a) Politika prevence závažné havárie S Politikou PZH jsou zaměstnanci seznamováni v rámci nástupního školení, dále pak na výrobních poradách, v rámci pravidelného školení bezpečnosti práce. Seznámení zaměstnanců s Politikou prevence závažné havárie je dokumentováno v systému řízení dokumentace. b) Způsob organizace prevence závažné havárie na pracovišti Způsob organizace prevence závažných havárií vychází z organizačního schématu společnosti a systematizace pracovišť. c) Identifikace nebezpečí, hodnocení rizika a regulace rizika Součástí pravidelného školení zaměstnanců je periodické školení EMS zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců je prokazatelné seznamování s identifikovaným rizikem jednotlivých pracovišť společnosti, jejich hodnocením a možností regulace těchto rizik. Identifikace, hodnocení a řízení rizika řeší analýza rizika v rámci BP. d) Specifická nebezpečí, účinky na zdraví ohrožených osob Informování a proškolení zaměstnanců o specifickém nebezpečí, z něj vyplývajících zdravotních účincích a o možné regulaci tohoto rizika je součástí pravidelného školení zaměstnanců. e) Právní předpisy pro prevenci závažné havárie S právními předpisy z oblasti PZH, v závislosti na pracovním místu a pracovním zařazení, jsou zaměstnanci seznamováni v rámci školení zaměstnanců. Související právní předpisy jsou spravovány v registru právních předpisů.

20



f) Způsoby ochrany před nebezpečím, bezpečnostní systémy a opatření Způsoby ochrany před nebezpečím, bezpečnostní systémy a opatření jsou popsány v místních provozních řádech, pracovních postupech, provozních předpisech, popř. v havarijních plánech. g) Postup při mimořádných událostech Organizační a technologické postupy při mimořádných událostech, tj. při odchylkách od normálního chodu technologie, jsou uvedeny v provozních předpisech a postupech. Všichni zainteresovaní zaměstnanci jsou pravidelně prokazatelně proškoleni a přezkoušeni ze znalostí těchto předpisů. Represivní postupy jsou řešeny v havarijních plánech společnosti. 2.3.8 Systém přípravy pro nové zaměstnance – nástupní školení Nástupní školení je pro EDĚ organizováno útvarem lidské zdroje (ČEZ), kdy školení provádějí odborní pracovníci bezpečnosti práce, požární prevence a ŽP. Školení absolvuje každý nově nastupující zaměstnanec a všichni zaměstnanci externích firem.Zároveň je určen ve společnosti adaptační program na dané pracovní místo (metodika ME 0040 r00 - Adaptace zaměstnanců) 2.3.9 Systém periodické přípravy (průběžná a doplňovací školení) Školení zaměstnanců ve specifických obdobích pracovního poměru jsou zejména: nástupní školení průběžné a doplňovací školení opakovací školení k zajišťování odborné způsobilosti (např. v elektrotechnice, školení řidičů apod.) při převedení zaměstnance na jinou práci školení při zavádění nových postupů Za prokazatelné proškolení zaměstnance je odpovědný nadřízený zaměstnanec a dále útvar lidských zdrojů ČEZ, který tyto činnosti pro společnost EDĚ zajišťuje. 2.3.10 Systém přípravy na pracovišti a přeškolení při přeřazení zaměstnanců na jinou práci Viz podkapitola 2.3.9. 2.3.11 Systém školení při zavádění nových postupů, technologií, materiálů, látek a zařízení provozu Školení při zavádění nových technologií, materiálů, látek a provozního zařízení provádí, na základě smlouvy, dodavatel nových technologií, materiálů, látek a provozního zařízení. 2.3.12 Systém specifických a zvláštních školení S ohledem na povahu umístěných nebezpečných látek není systém specifických a zvláštních školení zaveden. 2.4 Identifikace a stanovení činností vyžadujících zvláštní výcvik Ve vztahu k identifikovaným zdrojům rizika v rámci EDĚ nejsou specifikovány činnosti nad rámec běžných požadavků (např. ve vztahu k vybraným technických zařízením - VTZ), tj. nejsou specifikovány další požadavky vyžadující zvláštní výcvik . 2.5 Účast zaměstnanců při přípravě, zavádění a naplňování programu PZH 2.5.1 Zapojování zaměstnanců do přípravy programu PZH Do přípravy a zpracování programu PZH EDĚ byli pod vedením externí firmy zapojeni příslušní zodpovědní zaměstnanci společnosti.

21



2.5.2 Motivační nástroje pro aktivní přístup k PZH Motivační mechanismy k aktivnímu přístupu zaměstnanců k otázkám prevence závažné havárie spočívají zejména: - v soustavném definování a vysvětlování významu bezpečnosti (vč. PZH), - ve vymezování a objasňování podílu každého zaměstnance na systému bezpečnosti (vč. PZH), - v soustavném budování a posilování vědomí každého zaměstnance o tom, že otázky bezpečnosti (vč. PZH) jsou zejména v jeho zájmu a ve prospěch jeho samotného, dále pak ve prospěch jeho blízkých, spolupracovníků a ostatních občanů. 2.5.3 Projednávání problematiky PZH na všech úrovních vedení Projednávání všech otázek spojených s problematikou prevence rizik je ve společnosti EDĚ součástí pravidelných výrobních porad. 2.5.4 Možnost zaměstnanců předkládat návrhy k PZH a k opatřením pro snižování rozsahu následků Zaměstnanci EDĚ mají možnost vznést jakýkoliv dotaz či podnět k problematice bezpečnosti a prevenci rizik přes svého přímého nadřízeného, popřípadě v rámci systému výrobních porad. Do této problematiky je zahrnuta PZH. Kromě této možnosti jsou zřízeny anonymní schránky na podněty zaměstnanců. Podněty jsou vyhodnocovány v rámci systému PZH (a dalších systémů řízení – podle charakteru podnětu) 2.5.6 Dostupnost vyhodnocení úkolů z oblasti PZH Vyhodnocení úkolů z oblasti prevence závažné havárie je pravidelně prováděno a přístupné jak v podnikové intranetové síti tak u jednotlivých vedoucích zaměstnanců.

22



3. Řízení provozu objektu nebo zařízení Řízení dokumentů ve skupině ČEZ určuje standard skupiny ČEZ - SKČ_ST_0019 Řízení dokumentů ve Skupině ČEZ. Dokument stanovuje závazné požadavky, zásady a doporučení pro řízení dokumentů (vč. záznamů) ve Skupině ČEZ. Dokumenty systému řízení jsou formálně řízené na povolených nosičích, které obsahují závazné politiky, strategie, zásady, požadavky, principy, způsoby řešení, pravidla, postupy, harmonogramy, popisy, úkoly, rozhodnutí a jiné specifikace, podle kterých se musí postupovat nebo je doporučeno postupovat. Jsou charakterizovány možností řízené změny a/nebo řízené platnosti a účinnosti. Soustavu dokumentů Skupiny ČEZ tvoří: -

-

-

-

-

vnější dokumenty (např. normy, právní předpisy, katalogy, dokumentace staveb) společné dokumenty Skupiny ČEZ vnitřní dokumenty právních subjektů skupiny ČEZ (tzn. také EDĚ) záznamy Členění: vnější dokumenty externího původu. vnitřní dokumenty, které vznikly pro vnitřní potřebu právního subjektu. společné dokumenty se společnou závazností pro dva nebo více právních subjektů Skupiny ČEZ. Definují jednotně řízené procesy, činnosti a role v jednotlivých právních subjektech v těchto procesech. regulační dokumenty stanovující omezení, požadavky a doporučení na procesy, činnosti, projekty, zdroje, systémy, technologie a zařízení (dokumenty typu standard a technický standard). Slouží také k převodu vnějších požadavků (legislativy, norem a mezinárodních doporučení) do vnitřního prostředí právního subjektu (např. směrnice, postup, metodika). řídicí dokumenty, které jsou nástrojem řízení strategického a vyššího managementu, respektive projektových manažerů. Procesní řídicí dokumenty popisují, jak se řídí systém, útvar, skupina procesů, projekt či proces. Stanovují odpovědnosti a delegují pravomoci shora dolů. Operativní řídicí dokumenty obsahují časově omezené požadavky či postupy, rozhodnutí a ukládají úkoly v liniové, procesní nebo projektové struktuře. pracovní dokumenty, které popisují provádění jednotlivých činností nebo popisují používané technologické zařízení do přiměřené úrovně podrobnosti. Pracovní dokumenty se uplatňují v procesech i v projektech. liniové dokumenty, které jsou závazné pouze pro útvar schvalovatele a neobsahují žádné požadavky, závazky a doporučení na jiné útvary. Dokumenty projektu závazné a řízené v rámci jednotlivého projektu. Dokumenty projektu nemusí být identifikačně nebo hierarchicky provazovány s ostatními dokumenty systému řízení a mohou být řízeny samostatně.

Správu pracovních dokumentů ve skupině ČEZ určuje metodika – ČEZ_ME: 0729 Správa pracovních dokumentů typu Místní provozní předpis (MPP), Provozní instrukce (PI) a Technologický postup (TP). Dokument typu "Místní provozní předpis" obsahuje popis instrukcí k provozování (zpravidla uceleného souboru) zařízení za standardního stavu zařízení. K tvorbě dokumentů typu MPP se používá šablona MPP. MPP obsahuje: - popis příslušného zařízení, systému, jeho komponent, - popis provozních režimů a stavů, - popis činností a manipulací provozního personálu na zařízení při dodržení bezpečnosti zařízení, osob a ŽP s cílem dosáhnout předepsaných provozních režimů či stavů, - a způsob provádění provozní údržby. 23



Dokument typu „Provozní instrukce“ má v systému pracovních dokumentů dvě funkce: - popisuje nebo doplňuje způsob provozu konkrétního zařízení za nestandardních stavů (např. při provozních zkouškách, zpřísněný dohled nad zařízením atd.), - popisuje způsob provozu zařízení (i nevýrobních), pro které nejsou vydány MPP nebo řeší výjimky z místních provozních předpisů. Z hlediska obsahu, rozsahu, a místa působnosti jsou tímto typem dokumentu vydávány následující druhy PI: - Místní provozní instrukce - Havarijní plány - Provozní řády zdrojů znečištění - Manipulační a Provozní řády vodních děl - Programy TBD (technickoprovozního a technickobezpečnostního dohledu) - Řády fyzické ochrany majetku - Kanalizační řád Z hlediska časové platnosti a provádění revizí resp. změn se rozlišují dvě formy dokumentu místní provozní instrukce MPI : - krátkodobá, zahrnují pokyny pro obsluhu nebo správu zařízení v nestandardních podmínkách a jsou vydávány na určitou časově omezenou dobu - dlouhodobá - definují specifické dokumenty požadované vnější i vnitřní legislativou a popisují konkrétní a trvalé postupy nutné k provozování zařízení (i nevýrobního), mohou to být např. dokumenty typu Dopravní řád, Provozní řády různých technologických či netechnologických objektů apod. Dokument typu „Technologický postup“ stanovuje a popisuje pracovní postupy a z nich vyplývající povinnosti a odbornou způsobilost pracovníků k jejich vykonávání. Tyto postupy musí vést k bezpečnému a ekonomickému: - udržování zařízení, - používání strojů, přístrojů a pomůcek, - provozu technických zařízení, - dosažení kvalitativních znaků výrobků. Z hlediska obsahu, rozsahu, místa působnosti a platnosti zahrnujeme do tohoto typu následující druhy TP: - Technologické postupy oprav (vznikají jako pracovní postup pro kontrolu, údržbu nebo jiné činnosti, kde je účelné stanovit sled operací a jejich rozsah. Používají se převážně jako příloha pracovních příkazů na konkrétní úkoly) - Pracovní dokumenty pro odborné laboratoře, - Pracovní dokumenty pro technické kontroly a diagnostiku. Dle charakteru je možno TP rozdělit na následující dvě skupiny. - Typové: jsou po vypracování a schválení vedeny jako řízené dokumenty, přičemž se nemění po celou dobu životnosti zařízení resp. procesu. Používají se u zařízení (procesů), které jsou z hlediska důležitosti pro společnost rozhodující, a jejich obsah se mění minimálně. - Operativní: je možno měnit jejich obsah v závislosti na podmínkách a rozsahu požadované práce a jejich význam tkví zejména v možnosti určování norem spotřeby práce na konkrétní činnosti. Tyto technologické postupy nejsou řízenými dokumenty a jsou v tomto dokumentu zmíněny pouze pro zvýšení přehlednosti.

24



3.1 Organizačně řídící dokument ukládajícímu povinnost posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti, včetně uvedení relevantních informačních bloků z příslušného dokumentu. Řídícími dokumenty pro oblast PZH je soustava dokumentů – společné dokumenty charakteru regulačních a řídících dokumentů. Nejvyšší úrovní je zejména společný dokumenty pro společnosti skupiny ČEZ -příkaz generálního ředitele, ČEZ_PRGR_1008 Politika bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Na tento dokument navazují jednotlivé společné dokumenty (směrnice ČEZ platné pro všechny organizace skupiny ČEZ), jako nejvyšší řídící dokumenty pro oblasti požární ochrany, bezpečnosti práce např..: - ČEZ_SM 0104 Požární ochrana - ČEZ_SM 0105 Technická bezpečnost - ČEZ_SM 0106 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - ČEZ_SM 0117 Řízení bezpečnosti v ČEZ, a.s. Na tyto směrnice navazuji na úrovni ČEZ postupy a metodiky, mimo jiné postupy k zabezpečení požadavků k bezpečnosti práce (PP 0292 Organizace bezpečné práce), požadavků k řízení rizik (BOZP, PO a EMS) aj. Posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti je provedeno v souladu se zákoníkem práce, výstup je současně podkladem pro kategorizaci práce a pro vymezení regulativu OOPP. Související dokumenty jsou vedeny samostatně v rámci interní databáze. 3.2 Interní organizačně řídící dokumenty ukládající povinnost zpracování bezpečných postupů pro identifikované rizikové činnosti Jak bylo uvedeno v předchozích bodech, bezpečné postupy vymezuje především soustava řídících norem – společné dokumenty skupiny ČEZ regulační a řídící dokumenty). Na tyto navazují na úrovni EDĚ pracovní dokumenty upravující bezpečné postupy pro rizikové činnosti a to jak místní provozní předpisy – MPP (viz příloha č. 6) a provozní instrukce – PI (viz příloha č. 5). Bezpečné postupy pro každou činnost jsou pak definovány v pracovních postupech přímo (technologické postupy, včetně technologických postupů oprav a to jak typové postupy, tak také operativní) a podle potřeby jsou upřesněny v navazující interní dokumentaci společnosti EDĚ. Provozování vyhrazených technických zařízení (VTZ) je řízeno interními předpisy (základním dokumentem je zejména společná směrnice ČEZ „Technická bezpečnost“), které stanoví relevantní povinnosti vycházející z právních požadavků. K VTZ patří: - vyhrazená elektrická zařízení - vyhrazená zdvihací zařízení - vyhrazená tlaková zařízení - vyhrazená plynová zařízení - vysokozdvižné vozíky. 3.3 Přehled provozních činností nebo potenciálních zdrojů s vlivem na bezpečnost. Bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti jsou součástí příslušné provozní dokumentace a to jak řídící dokumenty, tak také pracovní dokumenty (místní provozní instrukce, programy technickoprovozního dohledu, technické postupy – typové a operativní). Samostatně je tato problematika určena dokumentací požární ochrany (např. dokumentace o začlenění provozovaných činností) a dokumentaci EMS. V prostorách Elektrárny Dětmarovice, a.s. je provozována kotelna, která naplňuje podle míry požárního nebezpečí charakteristiky činností s vysokým požárním nebezpečím a dále jsou identifikovány objekty a zařízení, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Ve vztahu k umístění nebezpečných látek se jedná zejména o tyto objekty: 25


-


strojovna (výskyt vodíku) sklad hořlavých kapalin – mezisklad nebezpečných odpadů místnost dieselagregátu (provozní nádrž nafty 800 l) centrální vodíkové hospodářství příruční sklad PHM objektu HZS EDĚ hlavní sklad olejů a hořlavých kapalin sklad technických plynů

Další objekty souvisí zejména s výskytem prachu a nebo administrativními objekty Kromě těchto činností jsou také identifikovány objekty a zařízení, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí Pro činnosti v EDĚ byla zpracována Dokumentace o ochraně před výbuchem (aktuální EXWIN consult, s.r.o.). Z pohledu požadavků byly posuzovány provozy a technologie s výskytem výbušného prachu (provoz zauhlování, kotelna) a dále technologie a provozy související s výskytem CHLaS, např.: - Regulační stanice zemního plynu a rozvody zemního plynu - Strojovna (obj. 491) - Centrální vodíkové hospodářství (obj. 491), vč. přístř. pro návěsy (obj. 1101) - Najížděcí kotelna (obj. 441) - Strojovna dieselagregátů (obj. 642) - Akubaterie (obj. 642, 503) - Sklad nebezpečných odpadů (obj. 1002) - Další objekty a prostory skladů a dílen EDĚ - Sklad motorové nafty (obj. 1003) - Objekt stavební údržby (obj. 632 E) - Sklad olejů a hořlavin (obj. 633) - Sklad plynů a kyslíku (obj. 634) - Stabilní hasicí zařízení (obj. 806, 1003) - Přípravna čpavku a dávkovací místnosti čpavku - NDP – Potrubní most (obj. 155, 474.01) - Budova ventilátoru kouřových plynů FGD1,2 (obj. 50 10 103, 104) - Hasičská stanice HZSP (obj. 641) - Naftové hospodářství (obj. 562B) K výčtu těchto zařízení a objektů bude dále přináležet systém stáčení, skladování a použití čpavkové vody pro proces snížení obsahu NOx ve spalinách – DENOX. 3.4 Provozní činnosti a potenciální zdroje ohrožení s vlivem na jednotlivé složky životního prostředí Popis provozních činností a potenciálních zdrojů s vlivem na znečištění ovzduší, znečištění povrchových vod, znečištění podloží a podzemních vod, vznik nebezpečných odpadů, je uveden zejména v následující interní dokumentaci EDĚ: PP 0298 - Ochrana vod, PP 0299 Ochrana ovzduší PP 0303 - Odpadové hospodářství Dále jsou tyto postupy uváděny v provozní dokumentaci schválené integrovaným povolení a to pro oblast ochrany ovzduší pro zdroje znečišťování ovzduší (schválený provozní řád vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší), pro oblast vod – schválený plán opatření pro případ havárií (řídící havarijní plán včetně dílčích havarijních plánů), a další dokumentací pro oblast ochrany životního prostředí (např. provozní řády vodních děl, jednotlivých objektů a zařízení – uvedené např. v příloze č. 5 a příloze č. 6 bezpečnostního programu. 26



3.5 Informace o zavedení zdokumentovaných bezpečných postupů (instrukcí pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti). Společnost EDĚ má v provozní dokumentaci zavedeny a zdokumentovány bezpečné postupy, resp. instrukce pro výkon všech provozních činností významných z hlediska bezpečnosti. Provozní dokumentace je tvořena v souladu se systémem řízené dokumentace, čímž je zabezpečeno mj. i připomínkové řízení a pravidelná aktualizace. Ve společnosti EDĚ jsou stanoveny postupy pro bezpečné provádění činností souvisejících s obsluhou zařízení. 3.6 Zaměření bezpečných postupů (z hlediska ŽP) Řídící a provozní dokumentace v souladu s šablonami pro tvorbu provozní dokumentace (v souladu se systémem řízené dokumentace) obsahuje detailně zpracované bezpečné postupy, které akceptují požadavky na: - nakládání s látkami nebezpečnými ŽP, - minimalizaci zatěžování ŽP. 3.7 Bezpečné postupy a jednotlivé fáze provozní činnosti Bezpečné postupy uvedené v řídící a provozní dokumentaci pro řízení příslušných technologických zařízení jsou zpracovány pro všechny etapy provozu, tj.: - najíždění provozu technologie, - běžný provoz, - přechodné odstávky, - havarijní odstávky, - opětovné najetí, - trvalé odstavení technologie. Při jakkoliv změněných podmínkách provozu (mimořádných podmínkách) je výrobní zařízení odstavováno a další provoz je až do odstranění problémů nepřípustný. 3.8 Bezpečné postupy pro provádění údržby Základním dokumentem pro zajišťování a provádění údržby jsou v podmínkách společností skupiny ČEZ směrnice (např. SM 0131 - Péče o majetek a navazující PP 0333 - Realizace péče o majetek), metodiky – např. systém bezpečné práce, aj. Základním dokumentem pro zajišťování a provádění údržby je v podmínkách ČEZ, a.s. tzv. B příkaz. V provozních instrukcích a technologických postupech pro provoz jsou zohledněny faktory: - možného ohrožení v důsledku existence nebezpečných látek v provozu, - nutných opatření (technická, organizační, druhy OOPP) k zabránění požáru, výbuchu, havárie, - nutných opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou nebo při úniku látky do prostředí, - soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy, - dostupnost bezpečných postupů zaměstnanců vykonávajícím předmětné provozní činnosti, - jednoznačně stanoveného způsobu dokladování o provedeném seznámení zaměstnanců s bezpečnými postupy, - prověřování znalosti bezpečných postupů u zaměstnanců a zaznamenání výsledku.

27



3.9 Harmonogramy údržby, plány kontrol a revizí Pro jednotlivé technologie a zařízení ve společnosti jsou zpracovány, zavedeny a pravidelně vyhodnocovány plány údržby, technických kontrol a revizí. Tyto vycházejí z technických norem a příslušných právních a technických předpisů příslušného zařízení. Harmonogramy údržby, plány kontrol a revizí v EDĚ zajišťuje úsek ředitele správy majetku, ve spolupráci s dalšími útvary společnosti EDĚ. Zároveň jsou pro vlastní úkony opravy vytvořeny postupy – technologické postupy typové, popřípadě operativní (technologické postupy pro oprav). 3.10 Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů je prováděno v souladu s metrologickým řádem společnosti ČEZ, a.s. (platným také pro společnost EDĚ). Záznamy z ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů jsou vedeny a archivovány u mechaniků systémů MaR a ASŘTP, kteří mají příslušný systém v komplexní péči. V technické provozní dokumentaci je uveden popis činnosti bezpečnostních zařízení a jsou stanoveny postupy pro: ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů, provádění ověřovacích záznamů do provozní dokumentace. Požadavky jsou určeny metodikami pro společnosti skupiny ČEZ, např. ME 0578 - Provádění protiporuchových cvičení v klasických elektrárnách, ME 0677 - Provádění kontrol BOZP v KE a na Centrále. 3.11 Systém bezpečných postupů pro likvidaci objektů a zařízení při ukončení provozu Vypracování systému bezpečných postupů pro likvidaci objektů a zařízení při ukončení provozu v rámci skupiny ČEZ je v kompetenci útvaru strategie a plánování. Do procesu schvalování jsou začleněni odpovědní zaměstnanci z oblasti výroby, bezpečnosti práce, požární ochrany, ekologie a dalších odborných útvarů. V případě rozhodnutí o ukončení provozu objektu nebo zařízení bude s dostatečným předstihem vypracován postup prací pro bezpečnou likvidaci objektů nebo zařízení. 3.12 Důležité aspekty bezpečných postupů Pro případ ohrožení obsluhy zařízení, ostatních zaměstnanců společnosti a okolí jsou v bezpečných postupech pro obsluhu a údržbu technologického zařízení zohledněny následující faktory: - možné ohrožení v důsledku existence nebezpečných látek v provozu, - opatření k zabránění požáru, výbuchu či havárie, - technická opatření, - organizační opatření, - druhy a způsoby ochrany (OOPP apod.), - opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou, - opatření pro případ úniku nebezpečné látky do ŽP. 3.13 Soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce a s obecně platnými předpisy Provozní dokumentace společnosti obsahuje instrukce pro bezpečný provoz a bezpečné provedení oprav zařízení. Pracovní postupy údržby jsou v souladu s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně závaznými právními předpisy. V těchto postupech je vždy uvedeno možné ohrožení v důsledku existence nebezpečných látek v zařízení, opatření (technická, or28



ganizační), k zabránění požáru, výbuchu, havárie a povinné vybavení OOPP a opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou nebo při úniku látky do prostředí. Technická provozní dokumentace je tvořena v souladu s šablonami pro tvorbu interních předpisů. 3.14 Účast zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů Na tvorbě, změnách a kontrole bezpečných postupů uvedených v pracovních instrukcích a v řídící dokumentaci se aktivně podílejí dotčení zaměstnanci (v souladu s popisem pracovní pozice) čímž dochází k využívání jejich zkušeností nabytých praxí. 3.15 Dostupnost bezpečných postupů zaměstnancům Provozní dokumentace zpracovaná dle stanovených postupů, tj. včetně stanovení bezpečných postupů, je přístupná všem zaměstnancům společnosti, jejichž činnosti se dotýká a je uložena na příslušném pracovišti, postupy a instrukce pro obsluhu jsou rovněž kompletně uloženy a přístupné v intranetu v systému interních dokumentů. 3.16 Seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy Každý zaměstnanec v rámci zácviku, před zahájením své pracovní činnosti, potvrdí svým podpisem, že byl seznámen s příslušnou provozní dokumentací, která se týká jím vykonávané činnosti. Záznamy jsou vedeny v bezpečnostních kartách, které jsou uloženy u přímého nadřízeného. 3.17 Systém prověřování znalostí bezpečných postupů Všichni zaměstnanci jsou prokazatelně školeni a přezkušováni z příslušné provozní a bezpečnostní dokumentace. O provedeném školení či přezkoušení se pořizuje záznam. Záznamy jsou vedeny v bezpečnostních kartách, které jsou uloženy u přímého nadřízeného. 3.18 Systém posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe Systém podrobného, odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů a pracovních instrukcí jednotlivých před jejich zaváděním do praxe je zajištěno nestranným schvalovacím řízením v rámci systému řízené dokumentace. 3.19 Systém aktualizace bezpečných postupů Veškeré bezpečné postupy jsou v rámci řízené dokumentace pravidelně aktualizovány a jsou do nich zapracovávány nové odborné poznatky. Na pravidelných výrobních poradách vedoucích pracovníků jsou vyhodnocovány poznatky z prováděných auditů, technických kontrol a prohlídek provozů auditory, bezpečnostními techniky a zástupci odborů. Tyto poznatky jsou pak jedním z podkladů pro aktualizaci bezpečných postupů. 3.20 Systém zavádění bezpečnostních opatření v provozu Přijímání nových bezpečnostních opatření a s tím související aktualizace bezpečných postupů je činěno: - bezodkladně, - s důsledným zdokumentováním (implementovány do provozní dokumentace). Se změnami v bezpečnostních opatřeních jsou formou školení a přezkoušení bezprostředně seznámeni všichni zaměstnanci, kterých se obsahově dotýkají.

29



Každé nové bezpečnostní opatření je před uvedením v platnost zaevidováno v příslušném interním dokumentu. 3.21 Motivační mechanismy Motivační mechanismy jsou nastaveny tak, aby vedly: - ke zvyšování znalostí zaměstnanců, - k dodržování stanovených bezpečných postupů, - ke stimulaci zaměstnanců k předkládání návrhů a námětů souvisejících s vyšší úrovní bezpečnosti při výkonu činnosti. Tyto zásady jsou uplatňovány všemi vedoucími zaměstnanci při řízení podřízených. Úroveň jejich praktické realizace slouží jako jedno ze základních kritérií pro finanční vyjádření ohodnocení příslušného zaměstnance. Odpovědnost zaměstnance je řešena v popisu konkrétní pracovní místa. 3.22 Zásady uplatňování osobní zodpovědnosti za provádění pracovních činností Osobní zodpovědnost zaměstnanců za bezpečné provádění činností je zakotvena v interním dokumentu Pracovní řád. Případné postihování zaměstnanců za nedodržování stanovených postupů je řešeno ve smyslu Zákoníku práce. 3.23 Bezpečné postupy a bezpečnostní požadavky pro činnost externích subjektů Odpovědnost za bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím ve vztahu k externím subjektům řeší příkaz Pravidla chování v ČEZ, a.s. KE. Řeší odpovědnost za prokazatelné seznamování dodavatelů a externích subjektů s bezpečnými postupy zavedenými ve skupině ČEZ, kontrolu dodržování bezpečných postupů u dodavatelů a externích subjektů. 3.24 Způsob seznamování externích subjektů s bezpečnými postupy a bezpečnostními požadavky pro činnost Prokazatelné seznamování dodavatelů a externích subjektů s bezpečnými postupy a bezpečnostními požadavky pro činnost se v rámci skupiny ČEZ provádí v souladu s příkazem Pravidla chování v ČEZ, a.s. KE. 3.25 Kontrola dodržování bezpečných postupů u dodavatelů a externích subjektů Kontrola dodržování bezpečných postupů u dodavatelů a externích subjektů pro činnost v areálu EDĚ se provádí v souladu s příkazem Pravidla chování v ČEZ, a.s. KE. 3.26 Dostupnost důležitých údajů pro bezpečný provoz Důležité údaje pro bezpečný provoz jsou součástí místních provozních předpisů. Obsahují: - přehled o provozních a skladovacích zařízeních, - informace o přípustných hodnotách technologického režimu a o případných následcích při odchylkách od těchto hodnot - přehled o použitých konstrukčních materiálech, - případně schematické znázornění technologických postupů, proudové diagramy výrobních procesů Místní provozní předpisy jsou tvořeny v souladu se systémem řízené dokumentace, čímž je zabezpečeno mj. i připomínkové řízení a pravidelná aktualizace.

30



3.27 Existence, dostupnost a způsob seznamování s důležitými údaji Příslušná dokumentace související s výkonem pracovní pozice je v listinné podobě přístupná všem zaměstnancům jichž se dotýká (konkrétní předpisy) na jednotlivých pracovištích. Dále je pak tato dokumentace dostupná na intranetu v systému interních dokumentů společnosti. Přehled instalovaných technologických bezpečnostních systémů, informace o protipožárních, osvětlovacích, ventilačních a nouzových havarijních systémech jsou uvedeny v případě EDĚ v jednotlivých havarijních plánech a dále v dokumentaci požární ochrany a v provozních instrukcích a další řízené dokumentaci. Tyto dokumenty jsou součástí řízené dokumentace a jsou tedy přístupné všem zaměstnancům. 3.28 Existence, dostupnost a způsob seznamování s mezními hodnotami Veškeré informace o instalovaných technologických bezpečnostních systémech (detekce, signalizace, výkonové akční členy) jsou uvedeny v příslušné technické provozní dokumentaci, v souladu se závaznou strukturou pro tvorbu interních dokumentů souvisejících s provozními činnostmi ve společnosti. Mezní hodnoty technologických procesů (výrob) jsou nedílnou součástí provozní dokumentace (pracovních postupů), kde jsou uvedeny: - zásadní změny v řízení technologického procesu, včetně aplikace definovaných nestandardních postupů - proces korekce zásadních odchylek od provozních hodnot s cílem stabilizovat technologický proces - pokyny a způsob pro aktivaci záložního energetického zdroje. Příslušní zaměstnanci jsou těmito údaji a pokyny seznamováni. Znalost těchto údajů je u zaměstnanců prokazatelně ověřována při přípravě na výkon pracovní funkce a dále pak při pravidelném periodickém ověřování z provozních a souvisejících předpisů, přičemž podmínkou pro výkon pracovní funkce je úspěšné absolvování ověření znalostí. 3.29 Způsob seznamování s technickými bezpečnostními údaji Veškeré informace nutné k řízení technologických procesů, uplatňování definovaných nestandardních postupů, procesy zásadních odchylek od provozních hodnot s postupy jak tyto odchylky stabilizovat jsou uvedeny v příslušné technické provozní dokumentaci – provozní instrukce, která doplňuje způsob provozu zařízení (příslušný místní provozní předpis) o postupy za nestandardních stavů zařízení. S technickou provozní dokumentací je prokazatelně seznámen, proškolen a přezkoušen každý zaměstnanec před nástupem výkonu pracovní pozice. Proškolování a přezkušování je rovněž prováděno v průběhu výkonu pracovní funkce periodicky ve stanovených lhůtách. Informace o instalovaných bezpečnostních systémech jsou nedílnou součástí provozní dokumentace (místních provozních instrukcí, místních provozních předpisů), kde jsou uvedeny údaje o: - instalovaných technologických a bezpečnostních systémech (detekce, signalizace, výkonové akční členy), - instalovaných protipožárních systémech, - osvětlovacích, ventilačních, filtračních, retenčních, přepouštěcích a odpouštěních systémech, - nouzových a havarijních bezpečnostních systémech. Zainteresovaní zaměstnanci jsou těmito údaji seznamováni. Znalost těchto údajů je u zaměstnanců prokazatelně ověřována jednak při přípravě na výkon pracovní funkce a dále pak při pravidelném periodickém ověřování znalostí z provozních a souvisejících předpisů, přičemž podmínkou pro výkon pracovní funkce je úspěšné absolvování ověření znalostí.

31



4. Řízení změn v objektu nebo zařízení 4.1 Postupy pro plánování a provádění změn Postupy při plánování a provádění změn v technických řešeních, technologických procesech, programovém vybavení, personálním obsazení a při změně vnějších podmínek a všech dalších podmínek, které mohou mít vliv na vznik a následky havárie, jsou vytvářeny v souladu s pravidly pro řízenou dokumentaci v rámci skupiny ČEZ (správa pracovních a řídících dokumentů). Postupy pro plánování a provádění změn jsou v rámci (včetně dceřiných společností), zpracovány a zavedeny pro oblasti: - oblast technických řešení – směrnice: SM_Řízení projektu - oblast dokumentování – postup: PP_Správa dokumentů - oblast programového vybavení – směrnice: SM_Užívání služeb a techniky ICT - oblast personálního obsazení – postup: PP_Výběr zaměstnance - oblast vnějších podmínek a změn všech dalších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií stávajících objektů (technologická zařízení provozů a skladovací zařízení) – jsou aktualizovány analýzy rizika a případné změny vyplývající z těchto analýz jsou zapracovávány do interních dokumentů společnosti. - systém EMS vyplývající z politiky bezpečnosti a ochrany životního prostředí (resp. systému EMS dle metodiky Systém environmentálního managementu). Seznam pracovních dokumentů (Místní provozní předpisy – MPP a Provozní instrukce), které jsou platné pro oblast PZH pro společnost EDĚ jsou uvedeny v příloze č. 5 a 6. 4.2 Odpovědnosti ve změnovém procesu Pro řízení změn a odpovědnost ve změnovém procesu platí pravidla stanovená interními dokumenty, uvedenými v předchozí kapitole. 4.3 Bezpečnostní opatření při provádění změn Pro stanovování bezpečnostních opatření při provádění změn platí pravidla stanovená interními dokumenty uvedenými v kap.4.1. Bezpečnostní opatření pro provádění změn jsou zajištěna úpravou všech dokumentů navazujících na provedenou změnu. S takto upravenými dokumenty jsou následně příslušní zaměstnanci prokazatelně seznámeni. 4.4 Informování o změně a výcvik pro danou změnu Informování o změně a výcvik pro danou změnu se řídí interními dokumenty uvedenými v kap.4.1. Veškeré změny jsou v souladu s pravidly pro řízenou dokumentaci společnosti zaznamenány v technické provozní dokumentaci včetně aktualizace pracovních postupů. S těmito změnami jsou dotčení zaměstnanci neprodleně prokazatelně seznamováni a v rozsahu svých pracovních povinností procvičováni a přezkušováni. Před realizací změny je prováděno adekvátní školení a výcvik všech zaměstnanců dotčených změnou. Předmětem výcviku jsou změny v oblasti bezpečnosti, řízení výrobních procesů a údržby zařízení. Zvláštní pozornost při výcviku je věnována řešení nebezpečných provozních situací, které byly vytipovány analýzou rizik.

32



4.5 Zásady kontrolní činnosti při zavádění změn Zásady kontrolní činnosti při zavádění změn se řídí interními dokumenty uvedenými v předchozích kapitolách.. Při plánování a provádění změn je kontrolní činnost zaměřena zejména na tyto oblasti: - organizace provádění změny, - splnění požadavků správného postupu realizace, - ověření bezpečnosti celého záměru, - úřední povolení k provedení činnosti, - preventivní údržba upravovaného zařízení, - výcvik obsluhy příslušného zařízení a provádějících změnu, - provedení patřičných záznamů (o změně) do příslušné provozní dokumentace, - funkce zařízení po provedené změně, včetně bezpečnostního hlediska. 4.6 Pravidla a postupy k provádění korekčních organizačních opatření po provedené změně Při zjištění odchylek od plánu změny, v průběhu jejího realizačního období, které mohou vyplynout ze závěrů kontrolní činnosti nebo vzejdou z operativních změn v řešení, je povinností odpovědné osoby za provádění změny provést neprodleně odpovídající korekce a úpravy i v oblasti bezpečnostních opatření pro prováděnou změnu. 4.7 Funkční odpovědnost za realizaci změny V rámci změnového procesu jsou, v souladu s interními dokumenty (viz předchozí kapitoly, např. kap. 4.1), stanovovány následující odpovědnosti: - odpovědnost za přípravu návrhu, - odpovědnost za dokumentování návrhu, - odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost, - odpovědnost za provedení změny, - odpovědnost za kontrolu změny. Uvedené druhy odpovědností se stanovují jmenovitě v realizačním příkazu změny.

33



5. Havarijní plánování Účelem havarijního plánování je vypracovat, zavést a dokumentovat postupy pro: - zjišťování a popis možných havarijních situací, - vytvoření a dokumentování opatření pro případy havarijních situací, - posuzování, ověřování a schvalování opatření pro případy havarijních situací, - systematické prověřování připravenosti, - efektivní odstraňování následků havárií a rychlé obnovení řádného provozu. EDĚ má pro přípravu, řešení havarijních situací a případ zásahu zpracovány řídící dokumenty v rámci interní dokumentace. Hlavní atributy havarijního plánování a souvisejících dokumentů jsou uvedeny v následujících podkapitolách. 5.1 Zásady a postupy pro zjišťování havarijních situací Společnost EDĚ má zaveden a certifikován systém EMS, základním podkladem je Politika bezpečnosti a ochrany životního prostředí, která byla vyhlášena jako Příkaz generálního ředitele ČEZ, ČEZ_PRGR_1008 s platností pro společnosti skupiny ČEZ. Systém popisuje mj. metodika ČEZ_ME_0587 - Systém environmentálního managementu (EMS) v klasických elektrárnách divize výroba. Metodika v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 14001 řeší jednotlivé oblasti EMS, včetně č. 4.4.7 normy – Havarijní připravenost a reakce. Zásady a postupy pro zjišťování havarijních situací se v EDĚ řídí interními dokumenty, typu provozní instrukce – PI, zejména jednotlivými havarijními plány. Z obecného pohledu je účelem Havarijních plánů příprava na zvládnutí mimořádných stavů zařízení, jejich řešení, analyzování a vyvození závěrů s cílem předcházení případného opakování. Druh dokumentu Havarijní plán je v systému řízené dokumentace rozlišen dle obsahu těmito šablonami: Havarijní plán - obecný– je k použití v oblastech, kde obsah není vysloveně upraven legislativní normou, Traumatologický plán (provozní instrukce EDE0 0 004)– slouží ke stanovení zásad a postupů v oblasti první pomoci, Plán havarijní připravenosti (provozní instrukce EDE0 0 15) – slouží jako základní manuál havarijní připravenosti k řešení mimořádných událostí v konkrétní lokalitě - EDĚ, zavádí postupy pro případ havárií a závažných havárií (havarijní štáb, plán aktivace havarijního štábu, způsob vyrozumění a varování zaměstnanců, evakuaci, školení havarijní připravenosti a v přílohové části mj. plány shromaždišť, plány spojení apod. Havarijní plán k odvrácení teroristické hrozby (provozní instrukce EDE0 0 003) – dokument řeší situace při anonymní teroristické výhrůžce, Havarijní plán pro oblast vodního hospodářství (provozní instrukce EDE0 0 18) – dokument popisuje možnosti preventivních opatření proti únikům nebezpečných látek do okolí a variantní řešení nastalých havarijních stavů, Havarijní plán výrobce elektřiny a tepla (provozní instrukce EDE0 0 18) – dokument upravuje provádění činností při vzniku mimořádné události nebo stavu nouze a při odstraňování případných následků Kromě těchto provozních instrukcí – havarijních plánů, jsou dalšími důležitými pokyny pro případ havarijních situací směrnice pro stěžejní oblasti navazující na oblast PZH, jako např. - ČEZ_SM 0104 Požární ochrana - ČEZ_SM 0105 Technická bezpečnost - ČEZ_SM 0106 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - ČEZ_SM 0117 Řízení bezpečnosti v ČEZ, a.s. 34



Provozní řády zdrojů znečišťování ovzduší (navazují na příslušné MPP) Jsou dokumenty navazující na MPP a rozvíjí, upřesňují a doplňují údaje, zejména pokud jde o parametry zdroje ve vztahu k emisím znečišťujících látek, k opatřením k omezování emisí, k řízení provozu zdroje v přechodových režimech standardní povahy (najíždění, odstavování) a k opatřením k minimalizaci emisí za nestandardních stavů (poruchy, havárie). Podléhají schválení místně příslušnému orgánu ochrany ovzduší (v rámci IP). Provozní a manipulační řády vodních děl - obsahují soubor zásad a pokynů k nakládání s vodami, včetně odpadních vod Pravidla pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (NCHLaS) Dokumentace požární ochrany (včetně dokumentace o začlenění provozovaných činností v EDĚ a dokumentace o ochraně před výbuchem, požární řády, požární poplachové směrnice, provozní řád ohlašovny požáru atd.) Řád fyzické ochrany majetku – provozní instrukce EDE0 0 005. Zastřešujícím a řídícím havarijním plánem společnosti na úseku ochrany vod je schválený Řídící havarijní plán opatření pro případ zhoršení jakosti vod, Elektrárna Dětmarovice, a. s. (provozní instrukce EDE0 4 009), který byl schválen v rámci dokumentů k integrovanému povolení. Na řídící havarijní plán navazují jednotlivé místní havarijní plány : - PI_EDE0 0 007 - Místní havarijní plán pro mezisklad nebezpečných odpadů Elektrárny Dětmarovice - PI_EDE0 4 004 - Místní havarijní plán pro hospodářství LTO - PI_EDE0 4 005 - Místní havarijní plán pro kotelnu - PI_EDE0 4 006 - Místní havarijní plán pro rozvodnu 110 kV - PI_EDE0 4 007 - Místní havarijní plán pro strojovnu a COH - PI_EDE0 4 008 - Místní havarijní plán pro případ zhoršení jakosti vod technologického souboru odsíření spalin - PI_EDE0 4 012 - Místní havarijní plán pro CHÚV 1 (připravované revize s ohledem na investiční akci „DENOX“) - PI_EDE0 4 013 - Místní havarijní plán pro CHÚV 2 - PI_EDE0 0 015 - Plán havarijní připravenosti ČEZ, a.s., Elektrárny Dětmarovice a Vítkovice, lokalita Dětmarovice V jednotlivých dokumentech jsou stanoveny zásady a postupy pro zjišťování a popis možných havarijních situací. Tyto zásady a postupy jsou strukturovány tak, aby umožňovaly identifikovat možné havarijní situace vzniklé změnou vnitřních i vnějších podmínek. Přijaté zásady a postupy pro zjišťování a popis možných havarijních situací jsou rovněž strukturovány tak, aby umožňovaly akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců společnosti, zaměstnanců externích organizací, výzkumných ústavů, testovacích zařízení, záchranných složek aj. (např. poradenství, expertízy a konzultace odborných organizací apod.). Přičemž platí, že za provozuschopný stav a provozní spolehlivost technologického zařízení a celého objektu, jeho bezpečný, hospodárný provoz, údržbu, prohlídky a revize zodpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec, který rovněž zodpovídá za včasné a odborné odstranění zjištěných závad. Postupy pro činnost při případných provozních podmínkách, které předznamenávají vznik možné havárie, jsou uvedeny v MPP – Místních provozních předpisech, PI provozních instrukcích a TP technologických postupech a předpisech pro obsluhu zařízení a provádění specifických činností (např. oprav). Provozuschopnost a provozní spolehlivost zařízení je zajišťována pravidelnou péčí spočívající v preventivních prohlídkách a údržbě (hlavní předpoklad předcházení vzniku havarijních stavů). 35



5.2 Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek Společnost EDĚ má zavedeny postupy pro: - zjišťování a popis předpokládaných možných havarijních situací, které jsou definovány na základě analýzy existujících zdrojů rizika havárie, - vytvoření a dokumentování plánů opatření pro případy havarijních stavů, - posuzování, ověřování a schvalování plánů opatření pro případy havarijních stavů, - systematické prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků, - efektivní odstraňování následků havárie a rychlé obnovení řádného provozu, včetně stabilizace výkonnosti lidských zdrojů. Aktuálnost výše uvedených zásad a postupů společnost zajišťuje okamžitou reakci na nastalé vnitřní či vnější změny. Zejména včasným prováděním analýz rizika a následným přijímáním přiměřených opatření z vyplývající z těchto analýz, zajišťuje přiměřenost reakce na stavy ohrožení. 5.3 Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti vlastních zaměstnanců provozovatele, externích organizací, správních úřadů, záchranných složek V problematice havarijního plánování jsou při tvorbě a při aktualizaci havarijních plánů využívány podněty a zkušenosti jak zaměstnanců EDĚ a zaměstnanců mateřské společnosti ČEZ, tak i zaměstnanců externích organizací, správních úřadů, záchranných složek aj. (např. poradenství, expertízy a konzultace odborných organizací). 5.4 Přehled možných závažných havarijních situací Přehled možných havarijních situací je uváděn v části II. tohoto BP (Analýza rizika). 5.5 Charakteristiky možného ohrožení závažnými havarijními situacemi BP obsahuje v části II. Analýza a hodnocení rizik podrobnou specifikaci možného ohrožení reálnými havarijními situacemi v objektu včetně jejich charakteristiky. Charakteristiky možného ohrožení při závažných havarijních situacích jsou zohledněny především v havarijních plánech – jako řízení provozní instrukce – havarijní plány (ze zákona o vodách a ze zákona o PO) a také v interní dokumentaci společnosti EDĚ (pracovní dokumenty – místní provozní předpis – MPP, provozní instrukce – PI, technologické postupy - TP). Pro nakládání s chemickými látkami a směsmi jsou tato rizika řízena také metodikou ČEZ_ME_0592 Nakládání s chemickými látkami a směsmi v klasických elektrárnách a dále postupem ČEZ_PP_0322 Nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi v ČEZ, a.s. 5.6 Možný rozsah a následky závažných havarijních situací Specifikace možného rozsahu a následků havarijních situací je uvedena rovněž v části II. Analýza a hodnocení rizik tohoto BP. 5.7 Způsob prokazatelného seznamování zaměstnanců s charakteristikami možných závažných havarijních situací S možným průběhem a následky modelových závažných havarijních situací jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci společnosti, zejména pak ti, jichž se problematika možnosti vzniku závažné havárie bezprostředně dotýká. Prokazatelné seznamování se provádí v rámci pravidelných i mimořádných školení zaměstnanců. O provedeném seznamování zaměstnanců s charakteristikami možných závažných havarijních situací je veden záznam na útvaru lidských zdrojů. 36



5.8 Postup a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie Postupy a pravidla pro zpracování plánovaných opatření pro případy závažných havarijních situací (mimořádných událostí) spočívají v naplnění následujícího obsahu: - popis a rozsah možných mimořádných situací, - popis identifikace mimořádné situace, - popis funkce výstražných a poplašných systémů, - organizace a povinnosti zaměstnanců při mimořádné události, - plán činností při vzniku mimořádné události/havárie, - seznam osob činných v systému prevence, kontroly, identifikace vzniku a následků havárie, řízení likvidace havárie, a účastnících se při zdolávání mimořádné situace, - údaje o tísňovém volání „Plán vyrozumění a spojení“ (HZS, Policie, ZS, atd.), - údaje o (postupy pro) interní a externí komunikaci, - výčet záchranných, pomocných a manipulačních zařízení a prostředků, - plán testování a prověřování účinnosti výstražných a poplašných systémů, školení a výcviku relevantních osob a zaměstnanců. Poznámka: Havarijní dokumentaci EDĚ tak tvoří především dokumentace vyplývající ze zákona o vodách (Havarijní plán) a ze zákona o požární ochraně (především požární poplachová směrnice a také řád ohlašovny požáru a Požární řády pracovišť). Z hlediska zákona o PZH mají tyto dokumenty charakter dílčích havarijních plánů. Pro objekty skupiny A však není potřebné vnitřní havarijní plán zpracovat. 5.9 Zásady projednávání opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie Plánovaná opatření pro případy havarijních situací v EDĚ jsou projednávána ve fázi jejich zpracování s odborníky v dané oblasti, s vedoucími zaměstnanci provozu a s ostatními dotčenými stranami. Ve fázi schvalování opatření a při provádění následných kontrol také dotčenými správními úřady, orgány záchranných složek, orgány policie a ostatními dotčenými stranami. 5.10 Popis zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací Zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací Viz kap. 2.1. 5.11 Popis spolupráce s jinými podnikajícími subjekty, složkami integrovaného záchranného systému, havarijními službami apod. Způsob spolupráce při řešení havarijních situací se složkami IZS a případně s jinými subjekty podnikajícími uvnitř objektu nebo v jeho nejbližším okolí, je stanoven interními dokumenty společnosti EDĚ. Postupy vyrozumění a následné spolupráce jsou stanoveny přímo v dílčích havarijních plánech EDĚ (především ze zákona o vodách a ze zákona o požární ochraně). 5.12 Přehledy vlastních sil a prostředků, včetně lidských zdrojů, použitelných a dostupných při závažných havarijních situacích Přehled vlastních sil a prostředků pro řešení závažných havarijních situací je veden přímo v dílčích havarijních plánech (ze zákona o vodách) a také v předepsané požární dokumentaci. 37



5.13 Informace o spojení se složkami integrovaného záchranného systému Tyto informace jsou uvedeny v dílčích havarijních plánech. 5.14 Informace o aktuálním přehledu kontaktů na určené pracovníky v pracovní i mimopracovní době Přehled kontaktů na určené pracovníky, kteří jsou účastni na řešení havarijních situací, je uváděn vždy ve vyměnitelné příloze dílčích havarijních plánů. Aktuální přehled kontaktů na určené pracovníky, kteří jsou účastni na řešení havarijních situací, je rovněž k dispozici na dispečinku HZS EDĚ a to jak v listinné tak elektronické podobě. 5.16 Činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů Činnost a konkrétní odpovědnosti zaměstnanců podílejících se na likvidaci havárií a jejích následků jsou uvedeny v příslušné havarijní dokumentaci, především v dílčích havarijních plánech tak, jak vyplývají ze složkových zákonů. 5.17 Grafická znázornění v dokumentech havarijního plánování Grafická část BP, resp. dílčí havarijní plány obsahuje mj. následující grafické informace: - situování zdrojů rizika, - bezpečnostní zóny v provozech, - oblasti se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami apod., - místa ovládání a vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečná média, - trasy havarijních potrubí pro odvod nebezpečných médií mimo technologii, - únikové cesty pro obsluhy a zaměstnance při mimořádné situaci a místo shromaždiště, - umístění prostředků k ochraně lidí, - umístění protipožárních prostředků a OOPP pro stavy mimořádných událostí. 5.18 Prokazatelnost seznamování s riziky havárie Všichni zaměstnanci, kteří pracují na zařízeních s rizikem závažné havárie, jsou s těmito riziky seznamováni ve fázi výcviku pro danou pracovní pozici a dále pak i v průběhu výkonu pracovní pozice. Znalost existujících rizik a způsobů jejich předcházení je součástí přezkoušení zaměstnance na příslušnou pracovní pozici. Záznamy o zácviku, přezkoušení a seznamování s obecnými riziky jsou vedeny útvarem rozvoje lidských zdrojů. 5.19 Průběžná aktualizace havarijní dokumentace Pravidelné revize a aktualizace dílčích havarijních plánů se provádějí, v souladu s interním dokumentem Správa dokumentů, při každé změně technologie procesu výroby, nejméně však jednou za rok. Kontrolní činnost zaměřená na aktuálnost dokumentace rizikových zařízení je prováděna odpovědnými řídícími zaměstnanci v pravidelných intervalech. Intervaly revizí jsou stanoveny s interním dokumentem Správa dokumentů. 5.19 Zásady provádění aktualizace havarijní dokumentace Aktualizace a prověřování havarijní dokumentace jsou prováděny vždy: - při jakýchkoliv změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech, - při změnách majících vliv na riziko závažné havárie nebo na havarijní připravenost (lidské zdroje, materiálně-technické možnosti, apod.), - v důsledku nových poznatků souvisejících s riziky a rizikovými procesy, - na základě podnětů vnějších inspekčních a kontrolních orgánů a správních úřadů. 38



5.20 Systémové prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků Havarijní připravenost vlastních sil a prostředků k likvidaci požárů, úniků nebezpečných látek a provozních nehod je prověřována v souladu s interní havarijní dokumentací EDĚ. Ověřována je také v rámci prověřovacích a taktických cvičení. Dokumentačně i formou konkrétních cvičení a nácviku je prověřována i reálnost způsobu řešení situací, které mohou nastat v důsledku závažných havárií. Likvidaci požárů a dalších závažných havárií v areálu provádí především profesionální JHZS EDĚ. 5.21 Způsob prověřování připravenosti složek IZS Není v kompetenci EDĚ. V případě plánovaných cvičení v rámci HZS MSK je zabezpečována předem dohodnutá součinnost. 5.22 Systém plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tématických cvičení Četnost, zaměření a rozsah tématických cvičení a nácviků havarijních situací vychází z požadavků obecně platných předpisů* a z údajů: - provozních nehodách, - poruchách technických zařízení, - pracovní úrazovosti, - již provedených cvičeních a nácvicích, - ročního plánu cvičení. Četnost nácviků je stanovena v dílčích havarijních plánech a v interních dokumentech k zajištění požární ochrany a havarijní připravenosti. Plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tématických cvičení je zaměřen na prověření a nácvik: - postupů řešení modelových havarijních stavů, - vlastní provádění zásahových akcí, - organizaci a řízení, včetně prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných složek. Plánovaná námětová cvičení jsou prováděna minimálně 1× za rok. Nácviky evakuace jsou prověřovány rovněž minimálně 1× za rok. Záznamy z nácviků, prověřovacích a tématických cvičení jsou uloženy a archivovány v informačním systému ČEZ a EDĚ. V záznamech jsou uvedeny zejména tyto údaje: - datum cvičení, - téma a cíl cvičení, - seznam účastníků, - průběh cvičení (stručný popis), - vyhodnocení, - návrh opatření. * Poznámka : je také zakotveno v dílčích havarijních plánech 5.23 Systém zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a způsoby prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření Záznamy z cvičení jsou bezprostředně po jeho ukončení předkládány veliteli, který posoudí splnění stanovených cílů, výsledky cvičení a navržená opatření. Konkrétním řešením, k zajištěním navržených opatření a realizací těchto opatření jsou předložena řediteli EDĚ. Realizovaná opatření podléhají také kontrolní činnosti útvaru EMS a IP (v rámci skupiny ČEZ), včetně vyhodnocování systému EMS a havarijní připravenosti. 39



Kontrolní činnost je zaměřena na sledování a vyhodnocování účinnosti a efektivnosti přijatých opatření. V případě shledání opětovně neuspokojivých výsledků jsou přijatá opatření revidována, korigována a případně navržena a realizována nová opatření k navedení uspokojivého stavu. 5.24 Způsob zajištění informovanosti zaměstnanců o výsledcích prověřovacích a tematických cvičení a o přijímaných opatřeních Zúčastnění zaměstnanci jsou s výsledky prověřovacích a tématických cvičení seznámeni řídícím cvičení ještě v jejich závěru. Ostatní zaměstnanci jsou s nimi seznámeni neprodleně po vyhodnocení cvičení na nejbližších výrobních poradách. Výsledky cvičení jsou k dispozici také v informačním systému. 5.25 Řízení činnosti a provádění činnosti při nenadálých stavech a situacích Řízení činnosti při nenadálých stavech, které z hlediska technického a technologického řešení provozované činnosti, mohou nastat (např. při náhlém výpadku elektrického zdroje, včetně potřeby a řešení náhradních zdrojů) řeší pracovní postupy a instrukce. Situace, které znamenají vznik či rozvoj havarijního stavu zařízení s potenciálem vzniku havárie, jsou dále řešeny také v dílčích havarijních plánech (ze zákona o vodách a ze zákona o PO aj.).

40



6. Sledování plnění programu prevence závažných havárií 6.1 Systém průběžného prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu prevence závažných havárií Systém průběžného sledování plnění programu PZH spočívá v: kontrole plnění cílů stanovených programem PZH zjišťování odchylek od stanovených cílů a analyzování jejich příčin, plnění úkolů vyplývajících z interních i externích kontrol, prověřování aktuálnosti programu PZH a ostatních interních dokumentů. Sledování plnění bezpečnostního programu PZH je řízeno následujícími dokumenty: metodika: ME_Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba. 6.2 Identifikace příčin nesplněných úkolů a pravidla přijímání příslušných nápravných opatření Identifikace příčin nesplněných úkolů je v ČEZ, a.s. řízena v souladu s dokumentem metodika: ME_Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba. Na základě skutečností zjištěných interními prověrkami jsou přijímána opatření k nápravě a preventivní opatření, v souladu se zmiňovanou metodikou. Účelem opatření k nápravě a preventivních opatření je odstranit zjištěné závady a nedostatky a zamezit vzniku mimořádných událostí nebo jejich opakování. Opatření k nápravě a preventivní opatření se ukládají: Po provedené interní prověrce oblasti PZH. Za stanovení opatření k nápravě je odpovědný správce zařízení, v jehož útvaru prověrka proběhla. Termín uskutečnění opatření pak stanovují jednotlivý odborní pracovníci po dohodě s příslušným vedoucím. Po mimořádné události. Opatření k nápravě a odpovědnosti za jejich splnění vyplývají z vyšetření provedeného podle příslušného dokumentu druhé vrstvy a stálou komisí pro vyšetřování mimořádných událostí. Po přezkoumání PZH vedením organizace. Opatření k nápravě jsou přijímána formou závazných termínovaných úkolů definovaných vedením a jsou zároveň přenášena do systému neshod. 6.3 Způsob měření, monitorování a vyhodnocování údajů relevantních pro posuzování plnění stanovených cílů Pro posuzování plnění stanovených cílů v oblasti prevence závažné havárie je v ČEZ, a.s. zaveden systém monitorování, měření a vyhodnocování významných údajů, ukazatelů a měřitelných parametrů. Pro vyhodnocování účinnosti programu PZH slouží jak pasivní, tak i aktivní monitoring. Pasivním monitoringem se posuzují a vyhodnocují příčiny nehod a havárií. Z hlediska prevence je však pasivní monitoring nedostatečný. Zvláště to platí pro objekty a zařízení s rizikem závažných havárií, u kterých pravděpodobnost vzniku havárie je velmi nízká, ale následky mohou být závažné. Proto je zaveden také aktivní monitoring. Monitoring v oblasti PZH sleduje: - havárie definované zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, - havárie, nehody (včetně pracovních úrazů) související se vzniklou závažnou havárií, - ostatní závažné události vedoucí ke škodám a ohrožení životního prostředí, - skoronehody – události, včetně chybného a nebezpečného chování, s možností vzniku závažných následků pro zdraví lidí i pro životní prostředí, - pracoviště s výskytem rizik a nebezpečných pracovních podmínek, - poruchy, chyby a nedostatky, které se vyskytují v řídícím a kontrolním systému se zvláštním zřetelem k prevenci závažných havárií a k omezování následků havárií. 41



- plnění úkolů a podílu jednotlivých zaměstnanců nebo skupin na dosažení stanovených cílů (v Bezpečnostním programu), - funkce řídícího a kontrolního systému, - funkce systému posuzování bezpečného výkonu činností a jednání zaměstnanců včetně zaměstnanců dodavatelských organizací ve vztahu k PZH (prověrky bezpečnosti práce), - periodické prověřování interních dokumentů a podnikových norem ovlivňujících úroveň PZH, - periodické prověřování znalostí a kvalifikace zaměstnanců, potřebných pro zajištění odpovídající úrovně PZH, - bezpečné chování všech zaměstnanců plynoucího z periodického školení BP, PZH a PO. 6.4 Způsoby a pravidla archivace naměřených dat a záznamů Pravidla, pro způsob archivace vytvořených dokumentů a záznamů při sledování, měření a hodnocení plnění úkolů programu PZH, jsou stanoveny interním dokumentem Spisový, skartační a archivní řád. Výsledky měření, monitoringu a pozorování se zaznamenávají do samostatných formulářů nebo do formulářů, které jsou součástí provozní dokumentace. 6.5 Systém hlášení a evidence nehod, poruch, havárií, úrazů, požárů a selhání bezpečnostních a ochranných systémů Systém hlášení poruch, nehod, havárií a úrazů včetně pravidel jejich vyšetřování je v ČEZ, a.s. stanoven dokumentem Registrace, evidence, hlášení a vyšetřování mimořádných událostí. Systém hlášení a evidence se v oblasti PZH dotýká následujících událostí: - havárií definovaných zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, - havárií, nehod, pracovních úrazů, - požárů a zahoření, - ostatních závažných událostí, které vedou ke škodám a ohrožení životního prostředí, - skoronehod – událostí, včetně chybného a nebezpečného chování, s možností vzniku závažných následků pro zdraví lidí a pro životní prostředí. 6.6 Pravidla a způsoby vyšetřování havárií a nehod Postupy, kompetence a pravidla vyšetřování havárií a nehod vyplývají z konkrétní situace vzniklé v důsledku havárie či nehody. K vyšetření havárie či nehody je bezprostředně sestaven vyšetřovací tým. Jeho úkolem je analyzování příčin a následků havárie a stanovení a přijetí nápravných a preventivních opatření, která zabrání opakování havárie. Vyšetřování nehod a havárií je příležitostí k přezkoumání řady aspektů fungování programu PZH společnosti a je řízena metodikou: ME_Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba. Vedení ČEZ, a.s. se podílí na přezkoumání a realizaci doporučení, která vyšetřovací tým nehody navrhl. Povinností vedení je potřebná opatření schválit, zajistit rozpracování a nezbytné zdroje pro realizaci navržených nápravných opatření. Postup vyšetřování nehody (zajišťuje a zpracovává vyšetřovací tým): a) Shromáždění objektivních informací a stanovení faktů se zřetelem na identifikaci nebezpečí, hodnocení a regulaci rizika, sled událostí, dodržení pracovních postupů, školení, zapracování, dozor a opatření pro případ mimořádné události. b) Identifikace faktorů, které k nehodě přispěly. c) Návrh ke stanovení nápravných a preventivních opatření, doporučených k eliminaci nebo k úpravě faktorů, které nehodu způsobily. 42



d) Vypracování zprávy (zpráva musí obsahovat návrhy opatření). Představitel vedení pro PZH (vedoucí útvaru EMS a IP) předkládá zprávu o vyšetření nehody poradě vedení k projednání a uložení realizace opatření vrcholovým vedením. S úkoly a závěry jsou seznamováni zaměstnanci podle kompetencí (zodpovídá přímý nadřízený). Obdobně je systém nastaven v EDĚ. 6.7 Pravidla a způsob archivace dokumentů z vyšetřování havárií a nehod Dokumentace závažných havárií, nehod a skoronehod (nehod zařízení obsahujících nebezpečné látky bez následků), požárů, smrtelných úrazů a úrazů v souvislosti se vznikem havárie nebo mimořádné události nepodléhá skartaci. Dokumentace je řízena dle pravidel stanovených ve směrnici Spisový, skartační a archivní řád. 6.8 Zajištění informovanosti zaměstnanců o příčinách, důsledcích a přijatých nápravných a preventivních opatřeních v souvislosti s proběhlými haváriemi a nehodami Zaměstnanci společnosti, včetně zaměstnanců externích firem (dodavatelů, návštěv apod.) jsou ihned (poté co jsou informace k dispozici) informováni, všemi dostupnými způsoby: příčinách havárie či nehody, důsledcích havárie/nehody, přijatých nápravných a preventivních opatřeních. Tyto informace vedou k: poučení zaměstnanců zabránění vzniku fám a zkreslených informací, poučení zaměstnanců a k snížení možnosti opakování se havárie či nehody ze stejných příčin.

43



7. Kontrola a audit 7.1 Systém plánování interních kontrol a jejich zaměření Systém plánování a provádění interních kontrol ve společnosti ČEZ, a.s. je stanoven a řízen metodikou: ME_Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba, která stanovuje postup pro plánování, přípravu, provádění a dokumentování auditů v rámci integrovaného systému managementu jakosti, managementu životního prostředí a managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve společnosti. Externí kontroly a audity jsou pak prováděny nezávislými auditory orgánů státní a veřejné správy. O každém auditu a kontrole je zpracován písemný záznam obsahující navrhovaná a přijatá nápravná opatření. 7.2 Provádění a zaměření nezávislého auditu Cílem veškeré kontrolní (auditorské) činnosti prováděné orgány státní správy a samosprávy, resp. příslušnou pojišťovnou je: - prevence závažných havárií, - předcházení ohrožení života a zdraví občanů v okolí objektu, - předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců, - předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání, - předcházení ekologickým haváriím, - předcházení ohrožení majetku. Systém provádění objektivních vnitřních kontrol a auditů je zaměřen na získání důležitých podkladů pro posouzení a zodpovězení dvou základních otázek: - Zda je správně definován systém řízení bezpečnosti. - Jaká je úroveň naplňování bezpečnostní politiky. Externí kontroly a audity provádí: Státní správa – ČIŽP, Inspektorát práce, Hasičský záchranný sbor kraje, KHS, KÚ. Jednotlivé kontroly probíhají dle plánu kontrolní činnosti. Pojišťovna – pravidelný audit v rámci komplexního pojištění majetku. Výsledky prověrek a kontrol jsou projednávány s vedoucími zaměstnanci společnosti. Plnění přijatých opatření je sledováno a ke stanoveným termínům kontrolováno. Záznamy o kontrolách plnění opatření jsou uloženy u zaměstnance odpovědného za systém řízení PZH. Nezávislý externí audit v oblasti PZH prováděný orgány státní správy a samosprávy, resp. příslušnou pojišťovnou je zaměřen zejména: - na správnost definování systému řízení bezpečnosti, - na úroveň naplňování bezpečnostní politiky, - na přezkoumávání programu prevence závažné havárie s důrazem: - na vhodnost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů, - na reálnost a dostatečnou náročnost, - na úplnost a systémovost, - na existenci kontrolních a zpětnovazebních regulačních mechanismů, - na dynamické chování systému směrem k postupnému zdokonalování, - na provádění interních kontrol a auditů, - na funkčnost systému opatření k nápravě a preventivních opatření.

44



7.3 Přehled kontrolovaných oblastí PZH Kontrolovanými oblastmi v případě auditu PZH jsou: - Plnění cílů a úkolů PZH, - Splnění nápravných opatření vzešlých ze závěrů a výsledků předchozích kontrol (interních i externích), - Dokumentace (provozní dokumentace, evidence nehod, evidence školení, dokumentace požární ochrany, havarijní řád, plány opatření pro případ havárie, místní požární řády apod.), - Uplatňování zásad PZH v jednotlivých činnostech společnosti (řízení lidských zdrojů, údržba a opravy, skladování látek a přípravků, ostraha areálu, projekce a investiční výstavba apod.), - Dodržování povinností v oblasti přepravy surovin a produktů (v areálu i mimo areál společnosti), - Funkce a stav ochranných zařízení, - Udržování bezpečnostního značení, pořádek a čistota v objektu, - Vybavení zaměstnanců předepsanými osobními ochrannými prostředky. Výsledkem auditů v oblasti PZH je „Zpráva o přezkoumání EMS a PZH“, která obsahuje podstatné závěry z auditu a vyplývající návrhy na nápravná a preventivní opatření. Zpráva je projednávána vedením společnosti a s jejím obsahem a závěry jsou vhodným způsobem seznámeni dotčení zaměstnanci. 7.4 Zásady a postupy kontrolní činnosti Cílem kontrolní činnosti je: - prevence závažných havárií, - předcházení ohrožení života a zdraví občanů v okolí objektu, - předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců, - předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání, - předcházení ekologickým haváriím, - předcházení ohrožení majetku. Náplň a obecný postup kontrolní činnosti v oblasti PZH a náplní vnitřního auditu je provádění komplexních analýz a zhodnocení všech fází aktivit společnosti v rozsahu stanoveném postupem: PP_Zásady provádění interního auditu ve skupině ČEZ a následné předávání příslušných doporučení a komentářů vztahujících se k přezkoumávaným činnostem vedoucím pracovníkům společnosti. Ve zdokumentovaných postupech a zásadách výkonu kontrolní činnosti jsou uvedeny požadavky: - na kvalifikaci a zkušenost kontrolního orgánu, - na konkrétnost a komplexnost záznamu z kontroly, - na bezodkladné postoupení výsledků kontroly vedení organizace k projednání, resp. k následnému přijetí a provedení případných opatření, - na evidenci a archivaci záznamů z provedených kontrol. - Zaměření kontrolní činnosti při sledování plnění programu - Předmětem kontrolní činnosti je prověřování: - dodržování obecně platných a interních předpisů, - znalostí zaměstnanců o existujícím riziku a způsobu ochrany proti jeho následkům, - dodržování technologických postupů ze strany obsluh, 45


-


znalosti postupů a činností zaměstnanců při mimořádných událostech (havarijních stavech), monitoring škodlivých látek v ovzduší, jeho vyhodnocení a stanovení opatření, dodržování platných předpisů pracovníky dodavatelských organizací a externími subjekty v objektu organizace. Do tohoto systému prověřování jsou průběžně doplňovány výstupy z vyhodnocování rizik.

7.5 Evidence a archivace záznamů z provedených kontrol. O výsledku z každé kontroly zaměřené na plnění úkolů v oblasti PZH je vypracován protokol. Za jeho zpracování odpovídá vedoucí auditor. Závěry z kontrol jsou předloženy k projednání a schválení poradě vedení společnosti v rámci přezkoumání systému PZH. Na základě výsledků kontrol je, dle potřeby, aktualizován Bezpečnostní program a z něho vyplývající činnosti (postupy). Písemná zpráva o přezkoumání systému řízení EMS a PZH dle metodiky: ME_Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba musí obsahovat následující údaje: - identifikační údaje o provozovateli a jím užívaném objektu nebo zařízení, v rámci kterých byla kontrola provedena, - jméno, příjmení a funkční zařazení osob přítomných při kontrole, - jméno, příjmení a funkční zařazení zaměstnanců, kteří kontrolu provedli. V případě zprávy z externího auditu musí být rovněž uveden název a adresa právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která audit provedla, - stručný popis kontrolovaného objektu nebo zařízení, - výsledek kontroly splnění dříve uložených opatření k nápravě, zjištěných nedostatků ze strany vnitřních kontrolních orgánů a věcně příslušných správních úřadů, včetně opatření uložených po případné závažné havárii, - popis nedostatků zjištěných při kontrole objektu nebo zařízení, - popis zjištěných nedostatků, které byly odstraněny během provádění kontroly, - návrh opatření pro sjednání nápravy zjištěných nedostatků, včetně stanovení podmínek a termínů k jeho provedení, - vyjádření odpovědného vedoucího zaměstnance k výsledku kontroly a případnému návrhu opatření k nápravě zjištěných nedostatků, - podpis a funkční zařazení zaměstnance, který kontrolu prováděl a podpis odpovědného vedoucího zaměstnance kontrolovaného objektu nebo zařízení. 7.6 Zaměření kontrol plnění programu prevence závažných havárií V rámci kontrol plnění programu prevence závažných havárií je, v souladu s metodikou: ME_ Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba, mimo jiné prověřována: - znalost zaměstnanců o existujících rizicích a způsobech ochrany, - úroveň dodržování technologických postupů ze strany obsluh, - úroveň dodržování obecně platných a interních předpisů provozovatele, - znalost zaměstnanců o postupech a činnostech při mimořádných událostech (havarijních stavech), - úroveň dodržování platných předpisů pracovníky dodavatelských organizací a externích subjektů v objektu provozovatele. 7.7 Způsob stanovení a realizace nápravných a preventivních opatření Systém řízení nápravných a preventivních opatření je řešen a stanoven v souladu s metodikou. ME_Systém EMS v klasických elektrárnách divize. Tento dokument stanovuje kompetence a 46



závazný postup pro ukládání opatření k nápravě při zjištění neshod se stanovenými preventivními opatřeními pro předcházení závažných havárií tak, že je zajištěno především: - nápravná opatření jsou přijímána, jestliže byla kontrolou, zkoušením a monitorováním zjištěna neshoda s požadavky PZH, výsledky neodpovídají normám nebo mezním hodnotám expozice anebo vykazují anomální trendy, - je prováděno náležité vyšetřování ke zjištění příčin jakéhokoli nedostatku, - nálezy jsou analyzovány a vyhodnocovány tak, že je možno plánovat a řešit zdokonalování systému PZH. Zdroje neshod odhalí interní kontroly, a kontroly popsané v tomto programu a vyhodnoceních zkoumání systému PZH. Neshodu může zjistit kterýkoliv zaměstnanec společnosti, v jehož působnosti se daná problematika nachází. Cestou pracovního pořádku předá informaci o zjištěné neshodě zaměstnanci oprávněnému uložit opatření k nápravě. V průběhu plnění opatření k nápravě je sledována a ověřována účinnost přijatých opatření, jsou přijímána opatření k pozitivním změnám a zdokonalení systému PZH. 7.8 Způsob sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených nápravných a preventivních opatření. Pro sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti zavedených opatření je realizován systém následné kontroly, který spočívá v: - kontrole vyhodnocování zjištěných nedostatků, - posouzení adekvátnosti přijatých nápravných opatření, - kontrole realizace přijatých nápravných opatření. V případě shledání neuspokojivých výsledků z následné kontroly je provedena revize přijatých opatření a jejich doplnění popřípadě je zahájena podrobnější analýza příčin s využitím dalších odborníků v oboru (případně i externí subjekty a firmy). Osobou zodpovědnou za celkové řízení neshod a zabezpečení nápravných a preventivních opatření je zaměstnanec odpovědný za systém řízení PZH. Provádí pravidelné vyhodnocování opatření k nápravě a preventivních opatření, vede přehlednou evidenci všech vystavených protokolů a zajišťuje jejich ukládání. O vyhodnocení přijatých opatření informuje představenstvo společnosti formou roční zprávy o stavu systému řízení PZH. Úplnost a systémovost při vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního programu je zajištěna předkládáním výsledků auditů vedení společnosti a jejím zhodnocením v rámci plnění stanovených úkolů společnosti. 7.9 Forma účasti zástupců zaměstnanců při revizích programu prevence závažné havárie. Vzhledem k potřebě zabezpečení komplexního pohledu na funkci systému PZH se do týmu provádějícího přezkum, zařazují zástupci z řad zaměstnanců, kteří jsou přímo ovlivňováni důsledky realizovaného systému řízení PZH. 7.10 Prověřování bezpečnostního managementu (systém řízení bezpečnosti) Přezkoumání a vyhodnocení systému PZH je prováděno představenstvem společnosti periodicky v jednoročních intervalech v souladu s metodikou: ME_Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba. Přezkoumání programu PZH zahrnuje: - vyhodnocení vhodnosti politiky PZH vzhledem k aktuálním zdrojům rizika, - přezkoumání časové a věcné aktuálnosti a správné definice cílů PZH, - přezkoumání obsahové dostatečnosti a reálnosti stanovených úkolů PZH,

47


-


posouzení souhrnných výsledků průběžného sledování plnění programu z hlediska úplnosti a systémovosti realizovaného řízení PZH, vyhodnocení efektivnosti programu PZH, nastavení a funkčnosti zpětnovazebních a regulačních mechanismů, posouzení dynamického chování systému PZH k jeho postupnému zdokonalování, posouzení funkčnosti SŘ PZH vzhledem k vyhodnocení potřeb eventuálních změn provozu objektu z důvodu: změn odborných předpisů, změn v technologiích, používaných chemikáliích apod., změn v požadavcích správních úřadů nebo jinak zainteresovaných stran, změn v organizační struktuře, změn plynoucích z nových poznatků ve vědě a technice, poznatků z vyhodnocení nehod a úrazů, informací zpětné vazby (např. ze strany zaměstnanců).

7.11 Informace o způsobu zajištění účasti zástupců zaměstnanců při prověřování a hodnocení plnění programu prevence závažných havárií a efektivnosti řízení bezpečnosti. Účast zaměstnanců na přezkoumávání programu je, v souladu s metodikou: ME_ Systém EMS v klasických elektrárnách divize výroba, zajištěna stanovením závazného složení týmu, který je ustanoven za účelem prověřování a hodnocení plnění programu prevence závažných havárií a efektivnosti systému řízení bezpečnosti. 7.12 Prověřování účinnosti a stability bezpečnostního managementu. Výsledky provedených kontrol a auditů v oblasti PZH jsou periodicky (ročně) projednávány vedením společnosti. Jestliže to vyžaduje stav, situace či okolnosti (ohrožení bezpečnosti a PZH) jsou za účelem projednání závažných výsledků kontrol a auditů svolána mimořádná jednání vedení společnosti. Na základě projednání, hodnocení a přijatých závěrů k předmětu věci je vedením společnosti provedeno závěrečné posouzení vhodnosti funkce komplexu bezpečnostního managementu. Současně vedení společnosti rozhoduje o aktualizaci přijaté politiky prevence závažné havárie a z ní vyplývající nutnosti aktualizace cílů a úkolů v jednotlivých oblastech působení. Důležitým úkolem přezkoumání programu PZH je prověření, zda v hodnoceném období nevznikl důvod k aktualizaci bezpečnostní dokumentace a nutnosti jejího opětovného předložení ke schválení správnímu úřadu podle zákona č. 59/2006 Sb.

48

ČÁST IV. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI

Recommend Documents