Část I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY"

spol. s r.o. Podkovářská 6, 190 00 Praha 9

ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

záměru Část I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově"

Zhotovitel: Zadavatel:

EKOSYSTEM spol. s r.o. Magistrát hl. m. Prahy, Odbor městského investora

červenec 2010

EKOSYSTEM spol. s r.o. Zásady organizace výstavby "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy" lokalita Drasty

ZPRACOVATELÉ EKOSYSTEM s.r.o Ing. Václav Hammer ................................................ hlavní inženýr projektu - člen ČKAIT – autorizace pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství - člen Asociace pro vodu ČR Ing. Vladimír Taišl - člen ČKAIT – autorizace pro vodohospodářské stavby

……………………………….

OBSAH (podle přílohy č. 1 k vyhlášce č.499/2006 Sb., část E) E. ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY (ZOV) 1. Technická zpráva 1.1 Informace o staveništi 1.2 Koncepce a postup výstavby 1.3 Významné sítě technické infrastruktury 1.4 Vliv výstavby na dopravní obslužnost a stav místních komunikací 1.5 Napojení staveniště na zdroje vody, elektřiny a odvodnění staveniště 1.6 Úpravy staveniště z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob a ochrany veřejných zájmů 1.7 Řešení zařízení staveniště 1.8 Stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska zákona č. 306/2006 Sb. 1.9 Podmínky pro ochranu životního prostředí při výstavbě 1.10 Orientační lhůty výstavby

3 3 5 12 13 16 17 18 18 19 23

2. Výkresová část 24 2.1 Situace staveniště (Celková situace stavby se zakreslením hranice staveniště a staveb zařízení staveniště a s vyznačení přívodu vody, energií, vjezdů a výjezdů na staveniště) 2.2 Letecká fotomapa stávajícího stavu 2.3 Časový harmonogram výstavby

2


ÚVOD Zásady organizace výstavby jsou zpracovány v rámci dokumentace EIA na základě požadavku města Klecany ze Zjišťovacího řízení záměru, i když tato dokumentace není součástí standardní dokumentace EIA a jejích příloh. K tomuto požadavku je nutno upozornit, že v současném stadiu technické přípravy záměru nelze v rámci dokumentace EIA (která je legislativou řazena na počátek technické a legislativní přípravy každého záměru) zpracovat podrobný projekt organizace výstavby jak je požadováno. Takovýto projekt je součástí dokumentace pro provádění stavby jako posledního projektového stupně před realizací každé stavby, a zahrnuje rovněž dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 4 k vyhlášce č.499/2006 Sb. Pro tuto dokumentaci jsou k dispozici podklady od vybraného konkrétního zhotovitele stavby vč. podrobného konkrétního technického řešení stavby a časového harmonogramu vycházejícího z výběrového řízení na zhotovitele stavby. Vzhledem ke snaze MHM Prahy vyjít požadavkům dotčených subjektů v maximální možné míře vstříc jsou v rámci dokumentace EIA zpracovány Zásady organizace výstavby (dále ZOV) v rozsahu části E přílohy č. 1 k vyhlášce č.499/2006 Sb. (dokumentace k žádosti o stavební povolení, resp. projekt stavby) s přihlédnutím na současný nižší stupeň technické rozpracovanosti než odpovídá projektu stavby.

1. TECHNICKÁ ZPRÁVA 1.1 Informace o staveništi a) Lokalita umístění záměru sousedí v severním směru ve vzdálenosti cca 350 m s MČ Drasty, na jihu ve vzdálenosti cca 1 000 m s hlavní obytnou zástavbou města Klecany, na západě ve vzdálenosti cca 350 m s obcí Větrušice a na východě až k silnici č. II/608 se zemědělsky využívanými pozemky. Pozemek areálu je veden v ÚP (viz příloha č. I.4 a I.5 dokumentace EIA) jako technická infrastruktura-odpadní vody. Areál je obklopen především pozemky vedenými v ÚP jako zemědělské plochy - orná půda, u jihovýchodního rohu areálu je malá plocha vedená jako přírodní plocha a k severovýchodnímu rohu lokality přiléhá zemědělská plocha vedená jako trvalé travní porosty. V areálu stávajícího KH je umístěno 5 rodinných domků obydlených a vlastněných bývalými zaměstnanci ÚČOV pracujícími v provozu KH. Celý areál zahrnuje předběžně využitelnou plochu cca 17,2 ha z celkové plochy pozemku dle katastru 27,55 ha, pro záměr bude využita především plocha bývalých kalových polí a případně přilehlých stávajících objektů a zařízení (budou odstraněny) v rozsahu cca 12,1 ha. Na zbylé části areálu jsou umístěny již zmíněné rodinné domky, zbytek vč. bývalých kalových lagun tvoří zatravněné plochy a plochy s náletovou vegetací křovinatého typu. Části areálu se zatravněnou plochou nejsou v současnosti obdělávány jako zemědělská půda. Charakter lokality je zdokumentován v příloze č. I.18 a I.20. Vjezd do areálu KH zůstává stávající, dalšími možnými variantami je přímé napojení komunikace č. III/24219 od distribučního centra AHOLD novou komunikací po trase stávající polní cesty k jihovýchodnímu rohu areálu nebo novou komunikací o délce cca 2,5 km 3


vedenou z východní strany areálu východním směrem na silnici č. II/608 za podmínky vynětí příslušných pozemků ze ZPF a jejich výkupu (viz mapa v kap. B.II.4). Areál záměru se nachází mimo záplavové území vodních toků vč. Vltavy (je situován cca 90100 m nad úrovní hladiny Vltavy) a plánovaná výstavba v tomto území nepodléhá v tomto aspektu projednání se správcem vodního toku, Povodím Vltavy. Projednání parametrů kvality vypouštěných odpadních vod ze záměru a jejich vliv na recipient je vzhledem k jejich vracení na ÚČOV součástí připravované stavby rekonstrukce ÚČOV. b) Za nejvýznamnější vlivy výstavby přímo ovlivňující obyvatelstvo a jeho zdraví lze považovat vliv na ovzduší a na hlukovou zátěž obytné zástavby. Významným vlivem bude rovněž doprava a zvýšení dopravní zátěže komunikační sítě okolí lokality (zejména místních komunikací). Významnost dopravy v rámci výstavby záměru a nárůst stávající dopravy a vliv dopravy jako liniového zdroje na ŽP v širším zájmovém území je vzhledem k rozsahu tohoto nárůstu hodnocen z hlediska počtu dopravních prostředků a intenzit dopravy a podle přírůstku emisí TZL (PM10) a benzo(a)pyrenu. Z dalších posuzovaných významných vlivů se jedná o ochranu podzemních vod při výstavbě. Blíže viz příslušné kapitoly dokumentace EIA a její další přílohy. c) Vzhledem k umístění stavby na stávajícím pozemku KH Drasty, charakteru horninového prostředí lokality, technickému řešení stavby a potřebným zemním pracím stavba nebude zasahovat horninové prostředí ve smyslu dotčení zdrojů nerostů, podzemních vod apod. d) Přístup na stavební pozemek po dobu výstavby bude stávajícím systémem komunikací a vjezdem do areálu KH, v případě realizace var. 2 nebo 3 bude nejprve vybudována nová příjezdová komunikace podle příslušné varianty a tato bude pro dopravu využívána přednostně, stávající trasa bude sloužit jako náhradní pro mimořádné situace, případně pro osobní dopravu ze směru západní Klecany, Větrušice a Drasty. e) Požadavky na zábor zemědělského půdního fondu v rámci realizace předmětné stavby jsou pouze pro nové komunikace var. 2 a 3, a to v rozsahu cca 32 500 m2 u var. 2 a 25 000 m2 u var. 3. U var. 1 bude ale nutný v části komunikace č. III/2419 zábor pro její rozšíření. Vlastní záměr bude realizován pouze na pozemku stávajícího KH. f) V rámci realizace předmětné stavby budou provedeny podle harmonogramu výstavby demoliční práce pro odstranění konstrukcí kalových polí a stávajících nadzemních objektů, a dále bude provedena odtěžba zemin v závislosti na stavu horninového prostředí (podloží) v prostoru kalových polí. V prostoru výstavby nového KH se nenacházejí stromy o vzrůstu vyžadujícím povolení k jejich kácení dle platných předpisů. V případě úprav prostoru původních kalových jímek bude odstraněna vzrostlá vegetace náletového typu. V případě potřeby bude požádán příslušný úřad o povolení k odstranění vegetace z ostatního prostoru areálu KH. g) Z charakteru a řešení stavby vyplývá, že staveniště vlastního KH nebude situováno mimo stávající oplocení lokality. Výjimkou bude výstavba nového dopravního napojení pro var. 2 a

4


3. Pro potřebné mezideponie materiálu z demolic a ze zemních prací v rámci výstavby bude využit zbývající prostor pozemku KH. 1.2 Koncepce a postup výstavby Koncepce řešení výstavby V případě realizace var. 2 nebo 3 dopravního napojení (viz kap. B.II.4 dokumentace) bude nejprve před zahájením prací na lokalitě vybudována nová zpevněná příjezdová komunikace s provizorním povrchem (panely, štěrk apod.) pro dopravu v rámci výstavby. V případě var. 1 bude nutno nejprve provést rozšíření úseku komunikace III/24219 mezi západním okrajem Klecan a vjezdem do areálu KH. Variantní možnosti napojení lokality a řešení úprav stávajících či výstavby nových komunikací je uvedeno v příloze č. I.12 – Dopravní studii. Koncepce výstavby na lokalitě KH Drasty vychází z technického řešení záměru, který určuje rozsah výstavby. Základním aspektem koncepce výstavby jsou plošné nároky na nové KH, které bude realizováno na ploše stávajících kalových polí a mimo ně v cca 20 m pruhu kolem severního okraje kalových polí, kde budou umístěny objekty SO 1-27, SO 1-16, SO 1-17, SO 1-04, SO 1-03, SO 1-29, SO 1-10, SO 1-23, SO 1-26, SO 1-25 a SO 1-24 a v severovýchodní části pozemku, kde bude umístěn SO 1-30 a SO 1-31 (viz příloha č. I.8 dokumentace – Zastavovací plán stavby KH). Tato koncepce umožní při postupné výstavbě využití většiny stávajících nadzemních objektů v severní části pozemku jako zařízení staveniště. V počátcích výstavby bude spolu s konstrukcemi kalových polí odstraněn objekt garáží pro uvolnění prostoru pro vynášení odtěžené rubaniny z výstavby RTK a výstavbu nového SO 1-30. Odstraněním kalových polí a garáží se uvolní plocha potřebná pro výstavbu rozhodujícího podílu stavby nového KH. V této ploše bude provedeno odtěžení zemin v podloží těchto objektů do hloubky až 4 m. Před zahájením všech prací bude proveden orientační předběžný průzkum horninového prostředí lokality s rozsahem analýz odpovídajícím potenciálním kontaminantům podle výsledků aktuálních analýz surového kalu a kalové vody za účelem zjištění možné kontaminace podloží nebezpečnými látkami z provozu kalových polí. V případě potvrzení této možnosti bude toto zohledněno v projektovaném řešení odtěžování podloží kalových polí jako součásti provádění zemních prací. V rámci zpracování dokumentace pro ÚŘ budou provedeny potřebné technické průzkumné práce na lokalitě a bude zpracovaná Analýza rizika pro stanovení podmínek a možností využití odtěžené zeminy na lokalitě v rámci výstavby záměru. V tomto případě nebude v souladu s legislativou odtěžená zemina deklarovaná jako odpad. Pokud tento průzkum prokáže kontaminaci pod úrovní odtěžby potřebné pro realizaci stavby, bude součástí Analýzy rizik zhodnocení vlivu setrvání stávajícího stavu horninového prostředí lokality pod úrovní odtěžby na podzemní vody s využitím dosavadních informací a dat o vlivu stávajícího stavu lokality KH na horninové prostředí lokality a okolí. Výsledky průzkumu a Analýzy rizik budou podkladem pro následné projektové řešení. Po odtěžení projektovaného množství zemin a jejich uložení do obvodového valu o výšce cca 5 až 6 m a odvezení přebytku k externímu využití či odstranění bude provedena výstavba hlavních inženýrských a stavebních objektů nového KH situovaných v prostoru kalových polí. V první fázi budou provedeny vnější podzemní inženýrské rozvody, nádrže a základy pro fermentory vč. biofiltrů. Součástí této fáze bude výstavba základů zpevněných ploch a

5


areálových komunikací. Ve druhé fázi bude provedena výstavba nadzemních stavebních objektů a základů pod ostatní venkovní zařízení a dokončení povrchů zpevněných ploch a areálových komunikací v tomto prostoru. Poté bude následovat postupná demolice a odstranění všech zbývajících stávajících nadzemních a podzemních objektů (vč. těch, které byly využity jako zařízení staveniště) s následnou dostavbou objektů a zařízení podél severní hranice bývalých kalových polí. V rámci zpracování projektu bude zváženo případné využití některých ze stávajících objektů, zejména se bude jednat o provozní budovu bývalého odvodňování kalů, která by mohla sloužit jako sklad organických materiálů rostlinného původu a sezónního charakteru (bez produkce pachových látek). V konečné fázi budou provedeny konečné terénní úpravy (KTÚ) celé lokality a nové oplocení s vjezdem. Na závěr výstavby bude provedena v případě var. 2 a 3 konečná úprava dopravního napojení. Uvedený postup výstavby bude v jednotlivých fázích výstavby zohledňovat rovněž předpokládaný výškový rozdíl mezi vlastním staveništěm a ostatní plochou vzniklý zahloubením staveniště až 4 m pod stávajícím terénem, a to v dopravním napojení, inženýrských sítích a provozních vazbách. Konkrétní postup demolic, zemních prací a nové výstavby bude upraven na základě zpracování projektové dokumentace s řešením dle vybrané konkrétní technologie a dle zvyklostí vybraného zhotovitele stavby. Tento postup by měl zohledňovat výhodnost maximálního využití vybraných stávajících objektů pro zařízení staveniště. Souběžně s výstavbou KH na lokalitě Drasty bude probíhat výstavba podzemního raženého technologického kanálu (RTK) z ÚČOV na Drasty. Část rubaniny z úseku od přemostění pod Klecanami bude vyvážena těžní šachtou na lokalitě Drasty s možným využitím na lokalitě. Postup výstavby 1. Příprava dopravní obslužnosti Zahrnuje vybudování napojení lokality na hlavní příjezdovou komunikaci č. II/608. Dopravní obslužnost se v této fázi přípravy záměru předpokládá ve 3 variantách. Blíže je tato problematika řešena v kap. 1.4, B.II.4 dokumentace a v Dopravní studii. 2. Příprava staveniště Především zahrnuje vybavení stávajících využitelných objektů potřebným vnitřním zařízením. Pro potřeby výstavby lze výhodně využít téměř všechny stávající objekty v severní části lokality vyjma garáží (pro přístup ke staveništi nového objektu SO 1-30), případně provozního objektu odvodňování kalu. Jedná se zejména o uzavřený objekt využívaný jako sklad, otevřený zastřešený sklad, obslužný objekt s přívodem pitné vody, nevyužívaný obytný objekt s hlavním přívodem pitné vody, trafostanici s přívodem elektrické energie, vyklizený provozní objekt odvodňování kalu, dále několik menších objektů (vrátnice, objekt strojovny a čerpací stanice s výtlakem kalové vody na ÚČOV apod.), uskladňovací nádrže kalu s přívodem kalu z vyústěním kalového potrubí z ÚČOV a podzemní jímky (viz situace staveniště). Pro potřeby výstavby by zřejmě nemusely být zřizovány další dočasné staveništní objekty. Pro případ nutného doplnění staveništními buňkami je v severní části lokality dostatek volného prostoru.

6


Dále příprava staveniště zahrnuje úpravu prostoru kalových polí a stávajících garáží pro realizaci vlastní stavby s tímto postupem: a) Sejmutí ornice na ploše staveniště Zemní práce budou zahájeny odstraněním ornice na vybraných zatravněných plochách (mimo prostoru kalových polí) v tlouštce cca 15-30 cm. U ornice se nepředpokládá kontaminace nebezpečnými látkami. Ornice bude uložena na mezideponii na lokalitě a prioritně využita ke konečným terénním úpravám na lokalitě. b) Odstranění stavebních konstrukcí kalových polí a garáží. Před zahájením demoličních prací bude na základě výsledků provedených analýz sušiny směsného surového kalu a kalové vody (viz příloha č. I.7 dokumentace) proveden u konstrukcí kalových polí průzkum potenciální kontaminace těchto konstrukcí odběrem směsných vzorků předběžně z každých cca 5 000 m2 (cca 25 vzorků) jejich plochy a předběžně s analýzou ukazatelů AOX, TK, PAU a C10-C40 s případnou korekcí dle aktualizovaných analýz. U podlah garáží bude proveden odběr cca 10 vzorků z odstraňovaného materiálu se stanovením C10-C40. Uvedený počet vzorků lze považovat za dostatečný, lze předpokládat, že kontaminace konstrukce kalových polí a podlah garáží bude po celé jejich ploše cca stejná. Na základě výsledků těchto analýz bude určeno konkrétní nakládání s uvedenými odpady, tj. jejich využití na terénu nebo odstranění uložením na skládce příslušné skupiny. c) Zemní práce Zemní práce budou zahrnovat odtěžení zemin v prostoru kalových polí do hloubky až cca 4 m pod úrovní základů kalových polí a podlah garáží. V průběhu odtěžby bude na základě výsledků provedených analýz sušiny směsného surového kalu a kalové vody (viz příloha č. I.7 dokumentace) prováděn u odtěžovaných zemin provozní ověřovací monitoring s touto předběžnou koncepcí vzorkování a analýz: Vzorkování - z odtěžené horní vrstvy (cca 1,5 m pod úrovní základů) odběr vertikálně směsného vzorku cca každých 1 000 m2 (cca 127 vzorků) - v případě nadlimitní kontaminace horní vrstvy bude z další odtěžené vrstvy (cca další 2,5 m) proveden odběr vertikálně směsného vzorku cca každých 1 000 m2 (cca 127 vzorků) - v případě nadlimitní kontaminace uvedené spodní vrstvy odtěžby bude rozhodnuto o dalším postupu v návaznosti na zpracovanou vstupní Analýzu rizika. Uvedený počet vzorků lze považovat za maximální, lze předpokládat, že kontaminace podloží kalových polí bude po celé jejich ploše srovnatelná. V případě opakování přibližných výsledků v první sérii celoplošně odebraných vzorků o cca třetinovém počtu bude uvedený počet vzorků snížen. Analýzy Vzhledem k max. využití zemin na lokalitě bude monitoring zemin zohledňovat jejich využití na povrchu terénu.

7


Rozsah kvalitativních ukazatelů pro toto využití je dán přílohou č. 10 a tabulkami č. 10.1 a 10.2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Na základě výsledků provedených analýz sušiny směsného surového kalu a kalové vody (viz příloha č. I.7 dokumentace) lze předběžně počítat zejména s analýzou těchto ukazatelů nebezpečných látek: AOX, EOX, TK v členění Cr, Pb, Cu, Zn, Cd, Ni, Co, Hg, As, PAU, BTEX a C10-C40 (PCB nebyly zjištěny nad mezí stanovitelnosti, PCDD, PCDF a PBDE byly zjištěny v nevýznamných hodnotách). Uvedený rozsah bude aktualizován na základě aktuálních analýz v době výstavby. Předpokládané limitní hodnoty relevantních ukazatelů pro využití odtěžených zemin na povrchu terénu (na lokalitě): Rozsah kvalitativních ukazatelů je dán přílohou č. 10 a tabulkami č. 10.1 a 10.2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. 1) Nejvýše přípustná koncentrace škodlivin v sušině produktu Tabulka č.1: Tabulka 10.1 vyhlášky 294/2005 Sb. Ukazatel Jednotka Kovy As Cd Cr celk Hg Ni Pb V Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované) BTEX Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU Chlorované alifatické uhlovodíky EOX Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované) Uhlovodíky C10 - C40 Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované) PCB

Produkt

mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny

10 1 200 0,8 80 100 180

mg/kg sušiny

0,4

mg/kg sušiny

6

mg/kg sušiny

1

mg/kg sušiny

300

mg/kg sušiny

0,2

8


Použité zkratky: BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu) EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) 2) Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka č.2: Tabulka 10.2 vyhlášky 294/2005 Sb. Doba I. Testovaný organismus působení (hodina) Poecilia reticulata 96 ryby nesmí vykazovat v nebo Brachydani rerio ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba Daphnia magna Straus 48 procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30% ve srovnání s kontrolními vzorky Raphidocelis subcapitata 72 neprokáže se (Selenastrum v ověřovacím testu capricornutum) inhibice růstu řasy větší nebo Scenedesmus než 30 % ve srovnání buspicatus s kontrolními vzorky semena Sinapis alba

72

neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky

II.

ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30% ve srovnání s kontrolními vzorky neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky

Na základě výsledků uvedeného provozního monitoringu odtěžby bude určeno konkrétní nakládání s odtěženými zeminami, tj. jejich využití na povrchu terénu s prioritou pro výstavbu ochranného valu a pro KTÚ, případně k externímu využití na povrchu terénu. Zeminy s nadlimitními obsahy škodlivých látek budou odstraněny jako odpad uložením na skládce příslušné skupiny v souladu s platnou legislativou.

9


Přebytečná zemina s podlimitní kontaminací nevyužitá na lokalitě bude rovněž deklarována jako odpad a bude využita externě na povrchu terénu podle časově aktuálních možností. V příloze č. I.11 dokumentace je uveden aktuální seznam možných skládek využitelných pro odstranění odpadů z výstavby záměru. 3. Výstavba inženýrských objektů Jedná se vybudování technické infrastruktury areálu nového KH s podzemními inženýrskými objekty (IO), v dokumentaci EIA jsou zařazeny jako stavební objekty (SO), v dokumentaci pro ÚŘ bude nutno aktualizovat členění stavební části podle platné vyhlášky. Tyto objekty zahrnují rozvody pitné a technologické vody, složitý oddílný kanalizační systém pro splaškové a průmyslové odpadní vody a srážkové vody členěné na potenciálně kontaminované, nekontaminované ze zpevněných ploch a nekontaminované ze střech. Součástí výstavby kanalizačních systémů srážkových vod bude vybudování systému zasakování srážkových vod do vrtů a drénů, případně zavlažovacích systémů na lokalitě a v okolí (viz příloha č. I.19 – Hydrogeologický posudek a koncepce řešení odtokových poměrů lokality Drasty). Ve vztahu k této výstavbě bude nutno dokončit souběžnou výstavbu raženého technologického kanálu (RTK), aby bylo možno napojit odpadní vody a kontaminované a přebytečné srážkové vody na příslušné potrubní řady vedené na ÚČOV. Dále zahrnují IO rozvody elektro silnoproudu a STL rozvody zemního plynu (ZP) s jejich napojením na venkovní přípojky. Pro vytápění objektů budou IO zahrnovat podzemní rozvody teplé vody. Mezi IO jsou rovněž zahrnuty podzemní objekty akumulační nádrže surového kalu (SO 1-03), čerpací jímky fugátu (SO 1-29), napojení těžní šachty na RTK (SO 1-30) a dešťové zdrže (SO 1-31). V této fázi výstavby budou vybudovány rovněž základy zpevněných ploch a areálových komunikací (bez konečné povrchové úpravy) pro pojezdy těžké techniky. Výstavba IO bude probíhat ve dvou etapách, v první etapě budou provedeny IO v prostoru kalových polí a SO 1-30, ve druhé etapě v prostoru ostatních nových objektů. 4. Výstavba nadzemních stavebních objektů Další základní fází výstavby bude realizace všech nadzemních objektů na připravené ploše staveniště a jejich napojení na inženýrské sítě. Rozsah této výstavby bude vycházet z konkrétního technického řešení stavební části, a to bude vycházet z konkrétních technologií vybraných dodavatelů, použitých v rámci záměru. V této fázi budou rovněž vybudovány veškeré základy pod venkovní zařízení. Výstavba nadzemních SO bude probíhat ve dvou etapách, v první etapě budou provedeny SO v prostoru kalových polí a SO 1-30, ve druhé etapě ostatní nové

10


objekty, pokud je nebude možné v konečném řešení generelu umístit do prostoru kalových polí. Na závěr této fáze výstavby budou dokončeny povrchové úpravy zpevněných ploch a areálových komunikací pro účel následných montáží technologií záměru. 5. Montáž technologií záměru Tato etapa zahrnuje montáž veškerých technologických zařízení v základním členění na strojně-technologická, elektro silnoproud a ASŘ, SŘTP a MaR, a jejich vzájemné propojení do technologicky funkčních dílčích celků, a následně jejich komplexní zkoušky. 6. Odstranění zařízení staveniště Bude zahrnovat demolice všech ostatních stávajících objektů na lokalitě po výstavbě nového KH, pokud nebude některý z nich využit v rámci záměru (např. provozní objekt odvodňování kalu jako sklad organických materiálů, nebo jako záložní vyrovnávací mezisklad pro odvodněný kal). 7. Konečné terénní úpravy V konečné fázi budou provedeny konečné terénní úpravy (KTÚ) vč. ozelenění a výsadby vhodné vegetace a nového oplocení s vjezdem. Do konečných úprav by spadaly rovněž úpravy terénu vč. odtěžby a přesunu zemin provedené na lokalitě mimo plochu vlastního staveniště, pokud toto bude v další projektové přípravě řešeno. Jde především o úpravu terénu v prostoru původních kalových jímek v západní části areálu a úpravy v prostoru odstraněných stávajících objektů situovaných mimo staveniště KH. Na závěr výstavby bude rovněž provedena v případě var. 2 a 3 dopravního napojení konečná úprava vybraného napojení. Tabulka č.3: Celkové předběžné bilance demoličních a odtěžených materiálů a odpadů t využití na lokalitě externí využití odstranění Materiál (odpad) m3 Ornice 9 000 13 000 13 000 t 0 0 Konstrukce kal. polí 63 500 114 300 0 0 114 300 t Demoliční odpad 10 500 18 900 9 450 t (cca 50%) 0 9 450 t (cca 50%) Zemina 639 400 959 100 495 600 m3 143 800 m3 0 743 400 t 215 700 t (odpad) Kovový odpad 500 0 0 500 t Rubanina z RTK 22 000 55 000 0 55 000 t 0 Poznámka: bilance zeminy a její členění vychází z předpokladu, že kontaminace zeminy bude v úrovni umožňující její plné využití na povrchu terénu (na lokalitě či mimo ni) a nevyžadující její odstranění uložením na skládku. Dále nejsou v těchto bilancích zahrnuty případné odtěžby v jiných částech lokality mimo vlastní staveniště

11


záměru (vyplyne z projektového řešení). Využití na lokalitě zahrnuje výstavbu valu po obvodu pozemku, dále vyrovnání terénu v severovýchodní části lokality na úroveň pláně staveniště (terén je cca 6 m pod současnou úrovní kalových polí) a další drobné terénní úpravy. Počítáno je rovněž s využitím cca 50% demoličního materiálu ze stávajících objektů na lokalitě (především v tělese valu). Rubanina z RTK by vhledem k jejímu charakteru (skalnatá hornina o vysoké tvrdosti) mohla být externě využita jako kamenivo. Z hlediska produkce odpadů z výstavby budou dále vznikat v nevýznamném množství běžné odpady provozní ze stavební a montážní činnosti kat. O a N, se kterými bude nakládáno v souladu s příslušnými předpisy (viz kap. B.III.3 dokumentace EIA). Tabulka č.4: Celkové předběžné bilance stavebních materiálů pro výstavbu Materiál Nové podzemní a nadzemní objekty Komunikace (konstrukční vrstvy) Podkladní a obsypové konstrukce pro podzemní rozvody a kabely Celkem

m3 55 500 14 000 6 600

t 111 000 28 000 13 200

76 100

155 200

1.3 Významné sítě technické infrastruktury Staveniště je napojeno na stávající veřejnou a technickou infrastrukturu v rámci provozu stávajícího KH. Jedná se o: - zavedení elektrické energie do stávající trafostanice 22/0,4 kV, 70 kW, jističe 300 A - zavedení pitné vody do obslužného objektu a bývalého obytného objektu - přívodní potrubí pro čerpání kalu z ÚČOV využitelné pro čerpání vyčištěné vody jako provozní pro potřeby výstavby - stávající systém akumulace kalové vody a srážkových vod v podzemních jímkách s ČS, strojovnou a napojením na potrubí pro vedení těchto vod na ÚČOV - stávající napojení místními komunikacemi na regionální silnici č. II/608 a dálnici D8 Vzhledem k významnému rozsahu stavebních (a zejména zemních) prací nebude možné plné využití všech stávajících územně technických podmínek, a to dopravní infrastruktury zájmového území bez nároků na její změnu či úpravy. Týká se to zejména úseku komunikace č. III/24219 od západního okraje Klecan k vjezdu do areálu KH. Tento úsek je pro dlouhodobější pravidelný provoz TNA nevhodný (viz fotodokumentace přílohy č. I.12 - zákaz vjezdu vozidel nad 12 t), a bylo by nutno jej rozšířit. Výstavba nového příjezdu ve var. 2 a zejména ve var. 3 by napojení staveniště na dopravní infrastrukturu uspokojivě vyřešila. Blíže je tato problematika popsána v kap. 1.4 a příloze č. I.12 – Dopravní studie. Ostatní stávající základní sítě technické infrastruktury budou předběžně pro potřeby staveniště a výstavby postačovat. Koordinace výstavby nevyžaduje vyjma dopravy významnější organizační či technické podmínky pro užívání okolního území, výstavba bude plně probíhat v rámci stávajícího areálu KH.

12


1.4 Vliv výstavby na dopravní obslužnost a stav místních komunikací Stav stávajících komunikací a podmínky jejich využitelnosti pro výstavbu záměru Ze zkušeností se současným zatížením, z technického stavu uvedených tras i dle informací MěÚ Klecany vyplývají tyto skutečnosti (ve směru příjezdu na Drasty): • silnice č. II/608 je v současnosti značně zatížená zejména nákladní dopravou, a to především v úseku od sjezdu č. z dálnice D8 k odbočce na komunikaci č. III/0083 do Klecan. Silnice je využívána kamionovou dopravou a při nevýznamném nárůstu dopravy na této komunikaci související s výstavbou předmětného záměrem by neměl být problém s jejím technickým stavem. Výjimku tvoří křižovatka s odbočením vlevo do Klecan, kde vznikají již při současném zatížení problémy s odbočování a dochází k narušování plynulosti dopravy na silnici č. II/608. • část komunikace č. III/0083 o šířce cca 7,5 m od odbočky ze silnice č. II/608 k obchvatu Klecan je vedena mimo obytnou zástavbu a je využívána kamionovou dopravou, neměl by tedy být problém s jejím technickým stavem. Tato část komunikace ale již při stávajícím zatížení zejména nákladní dopravou ovlivňuje dopravní obslužnost města Klecany. • část komunikace č. III/24219 zahrnující obchvat kolem Klecan vybudovaný v souvislosti se zásobováním DC Ahold je v úseku tohoto obchvatu vedena kolem 4 nových velkých obytných objektů (viz příloha - obr. č. 2), což je nevhodné jak z hlediska stávající dopravy tak i vzhledem ke značnému nárůstu dopravy na této komunikaci související se záměrem. Tato část komunikace o šířce cca 7,5 m je využívána kamionovou dopravou a neměl by být problém s jejím technickým stavem. • část komunikace č. III/24219 mezi křižovatkou s komunikací č. III/2425 a ulicí Československé armády na severozápadním okraji Klecan a odbočkou č. III/2426 do obce Větrušice má šířku cca 5,5 m a je lemována vzrostlými stromy. Pro dopravu TNA je tento úsek z celého stávajícího napojovacího systému nejméně vhodný a bylo by žádoucí tento úsek rozšířit na šířku min. 7,5 m, což by vyžadovalo vykácení stromů podél komunikace. • poslední úsek komunikace č. III/24219 mezi odbočkou č. III/2426 do obce Větrušice a stávajícím vjezdem do areálu KH má šířku cca 5,5 m a je bez stromů podél tohoto úseku. Pro dopravu TNA by bylo opět žádoucí tento úsek rozšířit, což by při absenci nutnosti kácení stromů neměl být technický a ekologický problém, bylo by nutné odkoupení pruhu sousedících pozemků o šířce cca 2 m na každé straně komunikace. Z hlediska vlivu dopravy záměru na obytnou zástavbu je tento významný ve vztahu ke stávajícím RD u vjezdu do areálu a dále bude ovlivňovat rovněž nedalekou zástavbu obce Větrušice. Varianty napojení lokality Drasty na územní systém dopravy Doprava související se záměrem se ukazuje i v rámci jeho výstavby jako jeden z nejzávažnějších vlivů záměru na obytnou zástavbu Klecan a Větrušic a místní dopravu s tím spojenou. Tento problém lze ale technicky řešit. V rámci dopravní studie jsou navrženy 3 varianty příjezdu na lokalitu ze silnice č. II/608. Na mapových podkladech (letecké fotomapy)

13


není vyznačena nová problematická zástavba Klecan (4 výškové obytné objekty), tato je vyznačena na obr. č. 2, a dále nová zástavba RD v obci Větrušice směrem k vjezdu do areálu KH. Situace dopravních tras možných napojení lokality Drasty na územní systém dopravy je znázorněna na obr. č. 2, v příloze č. 1 a na leteckých fotomapách v příloze č. 2. Společná příjezdová trasa po silnic č. II/608 je na obr. č. 2 znázorněna černými šipkami. Varianta 1 – využití stávajících komunikací se stávajícím vjezdem do areálu KH. (červené šipky na obr. č. 2) Tato varianta plně využívá stávající místní komunikace zajišťující propojení dálnice D8 přes regionální silnici č. II/608 a areál KH Drasty. Varianta 2 – využití stávající polní cesty odbočující z komunikace č. III/24219 za DC AHOLD (zelené šipky na obr. č.2) Tato varianta využívá část stávajících místních komunikací. Až po odbočku zpevněné polní cesty z komunikace č. III/2419 za DC AHOLD vedené podél východní strany areálu KH Drasty (a to z druhé strany areálu než je stávající vjezd) je var. 2 totožná s var. 1 a využívá stávající místní komunikace. Varianta 3 – nové přímé napojení ze silnice č. II/608 do areálu KH (modré šipky na obr. č. 2) Tato varianta nevyužívá žádnou místní komunikaci a řeší nové napojení silnice č. II/608 na areál KH Drasty zahrnující nový úsek komunikace vč. rekonstrukce pro část trasy využité polní cesty. Napojení KH na silnici č. II/608 bude využíváno pouze dopravou záměru. Toto řešení vyžaduje novou křižovatku na II/608 za stávající odbočkou do Klecan (křižovatka bude zahrnovat odbočení vlevo využívané pouze pro dopravu do areálu KH), kde již není tak velká intenzita dopravy, dále vybudování nové komunikace šířky cca 10 m s přímým napojením na ohyb stávající polní cesty vedené od nových obytných objektů ze silnice č. III/24219, rekonstrukci využitelné části této cesty na šířku cca 10 m až k areálu KH a vybudování nového vjezdu z opačné strany než je stávající. Celková délka této trasy od silnice č. II/608 je cca 2,50 km. Tato varianta by vyřešila méně přijatelné vlivy dopravy na zástavby Klecan a Větrušic. Z pohledu stávajícího návrhu ÚP Klecan se jedná o komunikaci vedenou mezi sinicí č. II/608 a stávající polní cestou po zemědělské ploše, po polní cestě mezi přírodní plochou a smíšenou obytnou plochou, dále mezi smíšenou obytnou plochou a zemědělskou plochou, a závěr komunikace po polní cestě po zemědělské ploše k areálu KH. Z pohledu smíšené obytné plochy by měla být případná budoucí zástavba regulována tak, aby nebyla situována bezprostředně u nové komunikace (jako se stalo u výše zmiňovaných nových objektů). Tato komunikace bude oddělena od okolí vhodnou vegetací s vybudovanými přejezdy mezi rozdělenými zemědělskými plochami a s případným výhledovým doplněním protihlukovou stěnou v případě výstavby budoucí obytné zástavby. Intenzita dopravy po této komunikaci ve srovnání s okolními nebude významná, bude sloužit pouze pro provoz KH. Podmínkou řešení var. 2 a 3 je potřebné vypořádání vlastnických vztahů (nejlépe odprodejem potřebné plochy) pro realizaci nových komunikací.

14

Obr. č. 1 Napojení areálu nového KH Drasty na územní systém dopravy

EKOSYSTEM spol. s r.o. Zásady organizace výstavby záměru "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy" lokalita Drasty

Souhrnná bilance dopravy v rámci výstavby U základních etap výstavby se předpokládá pouze částečný souběh ve smyslu souběhu dopravy a jejích intenzit (viz harmonogram výstavby ve výkresové části). Jedná se o souběh dopravy související s odstraněním konstrukcí kalových polí, odtěžením zemni a odvozem rubaniny s max. úrovní průměrné denní intenzity cca 60 TNA a hodinové intenzity cca 5 TNA. Žádná z předpokládaných denních intenzit jednotlivých etap výstavby ani možný souběh nepřekračuje průměrnou hodinovou intenzitu 5-6 TNA a průměrnou denní intenzitu 70-84 TNA jednosměrné nákladní dopravy v rámci provozu záměru (viz tabulka č. 4 v příloze č. I.12 dokumentace), která je podkladem pro hodnocení vlivů na životní prostředí. Max. denní intenzita dopravy TNA v období 7 – 21 h: 60 TNA Max. hodinová intenzita dopravy TNA v období 7 – 21 h: 4-5 TNA Uvedené intenzity dopravy jsou nižší než v rámci provozu záměru a jejich vliv bude méně významný než vliv při provozu záměru vyhodnocený v hlukové studii, rozptylové studii a v posouzení vlivu na veřejné zdraví. Vazba územního systému dopravy na lokalitu Drasty Z hlediska územního systému dopravy bude pro potřeby výstavby záměru využívána především dálnice D8 a silnice č. II/608. Uvedené komunikace jsou pro potřeby záměru vyhovující s výjimkou nutnosti rekonstrukce křižovatky na č. II/608 na okružní křižovatku (resp. kruhový objezd) v případě var. 1 a 2, nebo vybudování nové křižovatky s odbočením vlevo v případě var. 3. Volba dalších využívaných regionálních či celostátních dopravních tras napojených na dálnici D8 a silnici č. II/608 bude vycházet z hlediska výstavby záměru z možností dodávek zařízení konkrétních dodavatelů či výrobců stavebních hmot a technologických zařízení (zejména jde o napojení mezi přístavem v Mělníku a D8 při využití lodní dopravy pro zahraniční dodávky), a dále ze situování dostupných vhodných skládek pro odstranění nevyužitelných odpadů (zejména demoličních), či aktuálních lokalit pro využití ornice a odtěžených zemin. 1.5 Napojení staveniště na zdroje vody, elektřiny a odvodnění staveniště Potřebná energie a voda po dobu výstavby bude pro staveniště zajištěna ze zdrojů stávajícího KH. Zásobování vodou: Do dvou stávajících objektů je přivedena pitná voda. Ve vztahu k potřebám bývalého provozu (vedle sociálních zařízení rovněž spotřeba pro přípravu polyflokulantu) lze předpokládat, že kapacita přivaděče bude postačovat pro spotřebu pro sociální zařízení staveniště jak ve stávajících objektech tak i v dočasně zřízených. Jako pitná voda může být používána balená voda.

16


Vedle pitné vody bude ale vzhledem ke značnému rozsahu především zemních prací potřeba značné množství provozní vody, zejména pro minimalizaci emisí TZL (prašnosti). Jedná se o vlhčení odtěžovaných zemin, vlhčení dočasných deponií na lokalitě, čištění a vlhčení zpevněných dočasných komunikací a manipulačních ploch, o vytváření krátkodobých vodních clon při demoličních pracích a o čištění dopravních prostředků před jejich výjezdem ze staveniště. Vzhledem k očekávané značné spotřebě této vody není vhodné ani zřejmě kapacitně možné využití pitné vody. Lze ale využít vyčištěnou vodu z ÚČOV čerpanou na lokalitu Drasty stávajícím kalovým potrubím po jeho propláchnutí (je ukončeno v uskladňovacích nádržích). Toto řešení bude na ÚČOV vyžadovat propojení mezi jímkou vyčištěné vody a jímkou kalu čerpaného na Drasty. Tato voda by byla na lokalitě napojena do stávajících uskladňovacích nádrží kalu nebo do podzemní nádrže u strojovny čerpací stanice, kde by byla k dispozici dostatečná zásoba i pro nárazovou potřebu značného množství. Z těchto nádrží by provozní voda byla rozvedena dočasnými povrchovými rozvody po staveništi. Odvodnění staveniště: Vzhledem k úrovni podzemní vody cca 11 m pod terénem zahrnuje odvodnění staveniště pouze srážkové vody. V rámci staveniště bude vybudován dočasný odvodňovací systém zahrnující provizorní jímky a potrubí s odčerpáváním nezasakovatelných vod (při intenzivnějších srážkách) do stávajícího systému podzemní nádrže a ČS v severní části lokality (mimo prostor staveniště) s prioritním rozstřikem na volné ploše lokality nebo s odčerpáváním do potrubí kalové vody na ÚČOV. Pro odvodnění staveniště není vhodné využití zasakovacích objektů projektovaných pro provoz záměru z důvodu značného znečištění vod odváděných ze staveniště suspendovanými látkami a tím rychlé následné kolmatace jak vrtů tak drénů. Zásobování elektrickou energií: Pro tento účel bude využita stávající trafostanice do které je přivedena funkční přípojka 22 kV el. energie. Trafostanice zajišťuje převod 22/0,4 kV, stávající využitelný příkon je 70 kW, vybavena je jističi 300 A. Stávající stav je ale již neprovozovatelný, pro účely staveniště bude musí být trafostanice nově vystrojena. Pokud se nepodaří vzhledem ke konkrétnímu technickému řešení generelu záměru ponechat stávající objekt trafostanice do výstavby nové trafostanice, pak bude nutno zřídit nový staveništní rozvaděč napojený na stávající přívod el. energie. 1.6 Úpravy staveniště z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob a ochrany veřejných zájmů Bezpečnost staveniště a ochrana před nepovolanými (třetími) osobami bude zajištěna na lokalitě Drasty stávajícím oplocením a dále nepřetržitou ostrahou. Výstavba nových napojovacích komunikací ve var. 2 a 3 nevyžaduje vzhledem k charakteru (liniová stavba) zvláštní opatření, prováděny budou v průběhu jejich výstavby pravidelné kontroly.

17


Ochrana veřejných zájmů bude zajištěna dodržováním schváleného projektu organizace výstavby (POV) zpracovaného v rámci projektu pro provádění stavby a předloženého ke schválení před zahájením výstavby. Předmětná stavba a staveniště nesouvisí s žádnou kulturní památkou či chráněným památkovým útvarem, není tedy nutný stavebně historický průzkum. Na lokalitě není předpokládán výskyt žádného nálezu vyžadujícího archeologický průzkum. Souhrnně bude výstavba respektovat vyhlášku č. 268/2006 Sb. o technických požadavcích na stavby. V rámci výstavby se nepředpokládá činnost osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nevztahuje se tedy na výstavbu záměru vyhláška č. 369/2001 Sb. v platném znění. 1.7 Řešení zařízení staveniště Podrobné řešení zařízení staveniště bude zpracováno v rámci POV. Zásadou řešení POV bude maximální využití stávajících objektů pro potřeby výstavby (viz situace staveniště v příloze). Dále bude účelně využito stávajících přívodů pitné vody, el. energie a vyčištěné odpadní vody z ÚČOV. Sociální zázemí pro pracovníky výstavby bude dle dohody zajištěno přednostně ve stávajících objektech, které budou za tímto účelem příslušně vybaveny. Pokud nebude postačovat jejich kapacita, tak budou zřízena doplňující dočasná mobilní zařízení na volných plochách lokality. Jedná se o šatny, sprchy a WC. Provozní zázemí pak bude zahrnovat administrativní činnosti (kanceláře) a prostory a zařízení pro údržbu a servis stavební techniky. Vytápění stávajících objektů či doplňujících mobilních buněk bude elektrické. Skladování potřebného materiálu a zařízení bude dle jeho charakteru venkovní na volné ploše nebo ve stávajících objektech. Pro zřízení dočasných deponií zemin a demoličních či stavebních materiálů budou využity dostatečné volné plochy lokality. 1.8 Stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska zákona č. 309/2006 Sb. Podmínky pro provádění stavby budou v projektu organizace výstavby a při provádění výstavby respektovat ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. v platném znění (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), zejména §3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi, a dále ustanovení příslušných prováděcích právních předpisů v rozsahu odpovídajícímu charakteru a řešení stavby a její realizace. Tyto podmínky budou stanoveny a dodržovány ve smyslu dikce uvedeného zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

18


1.9 Podmínky pro ochranu životního prostředí při výstavbě VLIV VÝSTAVBY NA OKOLNÍ POZEMKY Stavba je prováděna plně na pozemku investora vyjma výstavby napojovacích komunikací ve var. 2 a 3 a její výstavba nebude svým charakterem ovlivňovat okolní pozemky. Požadavky na zábor zemědělského půdního fondu v rámci realizace předmětné stavby jsou pouze pro výstavbu zapojovacích komunikací a činí u var. 2 cca 32 500 m2 a u var. 3 cca 25 000 m2, u var. 1 rozšíření části stávající komunikace III/21219 v trase od západní části Klecan k vjezdu do KH se záborem okolního pozemku o cca 4 m na každou stranu. Jako samostatné stavby budou řešena napojení na rozvody ZP, VVN a pitné vody vedené na severním okraji Klecan s vlivy odpovídajícími výstavbě liniových staveb. PODMÍNKY PRO OCHRANU PŘED NEGATIVNÍMI ÚČINKY PROVÁDĚNÍ STAVBY Vlivy provádění stavby Charakter a rozsah stavby Charakter a rozsah stavby nebude ovlivňovat nepřijatelným způsobem životní prostředí. Předmětná stavba bude realizována na pozemku stavebníka. Nejbližší s pozemkem sousedící obytná zástavba (chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb) se nalézá ve vzdálenosti cca 350 m od prostoru staveniště (jde o zástavbu obce Větrušice a MČ Drasty). Při výstavbě budou prováděny stavební práce zahrnující: •

rozsáhlé demoliční práce

•

rozsáhlé zemní práce s odtěžbou a přesuny značných objemů zemin

•

výstavba podzemních inženýrských sítí a nádrží

•

výstavba nadzemních objektů průmyslového charakteru a zpevněných ploch a areálových komunikací

•

montážní práce s instalací technologie

•

konečné terénní úpravy

Zemní práce budou prováděny pouze v denní době od 7 do 21 h. Montážní práce budou zahrnovat především instalaci nových zařízení, technologického vybavení nových stavebních objektů a potrubního propojení, a to uvnitř objektů nebo jako venkovní nadzemní rozvody. Veškeré venkovní práce budou prováděny pouze v denní době, práce se zvýšenou hlučností pouze v pondělí až pátek. Souhrnně lze charakterizovat tyto práce jako průmyslového charakteru, rozsahově náročné.

19


Posouzení variant dopravního napojení lokality Drasty z hlediska vlivu na životní prostředí a bezpečnosti dopravy Toto posouzení je stejné pro výstavbu i provoz záměru. Doprava veškerého materiálu, odpadů a osob v průběhu výstavby bude probíhat po komunikacích zvolené varianty dopravního napojení lokality, a to v časově omezeném období, pouze v denní době. Z hlediska vlivů dopravy se jedná o významný nárůst na místních napojovacích komunikacích, pokud bude zvolena var.1 a 2 napojení. K navrženým variantám tras dopravy lze konstatovat, že ve vztahu k ovzduší nebude situování tras jednotlivých variant vzhledem k jejich vzájemnému situování příliš významné, v rozptylové studii je posuzována var. 1 s nejdelší trasou a tedy s nejvyšší bilancí emisí znečišťujících látek z dopravy. Z hlediska vlivů na imisní situaci je nejvýhodnější trasa var. 3, nejméně výhodná (nejdelší trasa a ovlivnění nejvyššího počtu obyvatel) je var. 1. Významný rozdíl mezi jednotlivými trasami bude vůči obytné zástavbě v oblasti hlukové zátěže (viz hluková studie). Nejméně výhodná je trasa 1, která bude ovlivňovat nejvyšší počet obyvatel, a kde se významně projeví kumulace se stávající nákladní dopravou související zejména s DC AHOLD. Nejvíce se tato kumulace projeví u nových velkých obytných objektů před DC AHOLD z nichž zejména jeden je postaven v bezprostřední blízkosti silnice č. III/24219. Dále bude var. 1 ovlivňovat rovněž zástavbu Větrušic, i když relativně vzdálenou od trasy var. 1 (cca 300 - 400 m). Var. 2 bude mít na zástavbu Klecan stejný vliv jako var. 1, v případě Větrušic a Drast bude vliv dopravy záměru výrazně minimalizován jejím vedením mimo stávající okolní komunikace vedené kolem těchto obcí. Jednoznačně nejvýhodnější z hlediska vlivu na obyvatelstvo je trasa var. 3, vedená v dostatečné vzdálenosti od zástavby Klecan a ve značné vzdálenosti od zástavby Větrušic a Drast. Ve vztahu ke Klecanům pak lze podél napojovací trasy ze silnice č. II/608 vysadit vhodnou vegetaci k odstínění hluku a pro vizuální oddělení komunikace od stávající i případné budoucí obytné zástavby. Z hlediska bezpečnosti dopravy je u var. 1 a 2 nezbytná rekonstrukce křižovatky na silnici č. II/608 na okružní křižovatku a u var. 1 rekonstrukce části silnice č. III/24219 od západního okraje Klecan k areálu KH Drasty. Var. 3 by zajišťovala dostatečnou bezpečnost dopravy ze silnice č. II/608 do areálu KH. Blíže je problematika dopravy řešena v Dopravní studii v příloze č. I.12 dokumentace. Odpady z výstavby Uvedené práce budou produkovat nebezpečné odpady kategorie N běžného charakteru pouze omezeně (obaly po nebezpečných látkách, čisticí tkaniny, chemická činidla, znečištěné oděvy apod.), ale za podmínky, že nebude v podloží kalových polí zjištěna významná kontaminace nebezpečnými látkami. Ve větším rozsahu bude výstavba produkovat běžné odpady kat. O jako je stavební suť, demoliční materiál, výkopová zemina, neupotřebený stavební materiál apod.

20


Výstavbou bude vznikat především přebytek výkopové zeminy (kategorie 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03, v případě zjištěné významnější kontaminace nebezpečnými látkami kategorie 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky), u kat. 17 05 04 přednostně využité na povrchu terénu v rámci pozemku ČOV, případně v okolí. Dále budou vznikat tyto odpady z odstranění stávajících objektů a zařízení: -

kat. 17 01 01 Beton

-

kat. 17 01 02 Cihly

-

kat. 17 01 03 Tašky a keramické výrobky

-

kat. 17 02 01 Dřevo

-

kat. 17 02 02 Sklo

-

kat. 17 02 03 Plasty

-

kat. 17 04 05 Železo a ocel

-

kat. 17 04 07 Směsné kovy

-

kat. 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10

-

kat. 17 09 03* Jiné stavební a demoliční odpady obsahující nebezpečné látky (jde zejména o kontaminované stavební konstrukce kalových polí a jímek)

-

kat. 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 15 09 03

Souhrnné bilance základních odpadů jsou uvedeny v kap. 1.2. S odpady vznikajícími v průběhu výstavby bude nakládáno v souladu s platnou legislativou, tj. zákonem č. 185/2001 Sb. v platném znění a jeho prováděcími předpisy. Materiály využité na lokalitě nejsou deklarovány jako odpady. Ochrana podzemních a povrchových vod Ochrana podzemních a povrchových vod bude zajištěna zejména před havarijními úniky ropných látek ze stavebních mechanismů a dopravních prostředků jejich vyhovujícím technickým stavem a pravidelnou kontrolou. V případě havarijního úniku ropných látek budou neprodleně provedena obecně obvyklá příslušná opatření, např. odstranění kontaminované zeminy v souladu s platnou legislativou, sanační čerpání podzemních vod, instalace norných stěn a použití sorbentu na potenciálně kontaminovaném povrchovém toku apod. Vzhledem k úrovni hladiny podzemní vody na lokalitě pod cca 10 m p.t. i k absenci přímého propojení odvodnění lokality s povrchovým tokem připadá v úvahu pouze znečištění nesaturované zóny horninového prostředí lokality případným havarijním únikem ropných látek. Obdobné platí i o výstavbě napojovacích komunikací. Ochrana ovzduší Ochrana ovzduší bude zahrnovat především opatření pro minimalizaci vzniku prašnosti (emisí TZL - frakce PM10) zejména u provádění demoličních, zemních a výkopových prací a 21


dopravy přebytečné zeminy a demoličních odpadů. V průběhu těchto činností budou zajištěna obvyklá opatření, a to ve vztahu k aktuálním povětrnostním podmínkám. Jedná se o vlhčení odtěžovaných zemin, vlhčení dočasných deponií na lokalitě, čištění a vlhčení zpevněných dočasných komunikací a manipulačních ploch, o vytváření krátkodobých vodních clon při demoličních pracích a o čištění dopravních prostředků před jejich výjezdem ze staveniště. Vzhledem k očekávané značné spotřebě této vody není vhodné ani zřejmě kapacitně možné využití pitné vody. Lze ale využít vyčištěnou vodu z ÚČOV čerpanou na lokalitu Drasty stávajícím kalovým potrubím po jeho propláchnutí. Z hlediska ostatních emisí znečišťujících látek se jedná o emise ze spalování pohonných hmot stavebních mechanizmů a dopravních prostředků (PM10, NOx, benzen, benzo(a)pyren). Vzhledem k nižší denní a hodinové intenzitě dopravy v rámci výstavby proti dopravě v rámci provozu záměru nebudou vlivy na imisní situaci a kvalitu ovzduší překračovat hodnoty výstupu z rozptylové studie zpracované pro provoz záměru s var. 1 dopravního napojení lokality jako nejméně příznivou (viz dokumentace EIA a přílohy č. I.13 a I.16). Hluk Z hlediska hlukové zátěže by v místě okraje nejbližší obytné zástavby (chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb) vzdálené cca 350 m od staveniště (okraj zástavby obcí Větrušice a Drasty) neměly být překročeny limitní hodnoty akustického tlaku ze stavební činnosti prováděné od 7 do 21 h a vypočtené dle §10 odst.4 a přílohy 3, část B N.V. č. 148/2006 Sb. ve výši LAeq,s = 55 dB. Z hlediska dopravy vzhledem k nižší denní a hodinové intenzitě dopravy v rámci výstavby proti dopravě v rámci provozu záměru nebudou vlivy hlukové zátěže z dopravy překračovat hodnoty výstupu z hlukové studie zpracované pro provoz záměru a tři navrhované varianty dopravního napojení lokality (viz dokumentace EIA a přílohy č. I.15 a I.16) s tím, že výrazně nejpříznivější variantou z hlediska vlivu na okolní obytnou zástavbu je var. 3. V prostoru lokality lze předpokládat v průběhu výstavby překročení hygienického limitu pro osmihodinovou pracovní dobu (přípustného expozičního limitu) ve výši 80 dB stanoveného uvedeným N.V. v §8 pouze krátkodobě a občasně, a to u některých stavebních činností s použitím techniky s vysokými hlukovými emisemi (např. demoliční práce). Tyto práce by měly být prováděny pouze v denní době a mimo sobot a nedělí, a vliv těchto prací na pracovníky výstavby bude minimalizován používáním protihlukových ochranných prostředků. Z hlediska vibrací se bude jednat o krátkodobé zvýšení stávajícího pozadí při některých stavebních pracích. Vzhledem k min. vzdálenosti k nejbližším okolním objektů cca 350 m nelze předpokládat jejich ovlivnění uvedenými vibracemi. Během výstavby nebude vznikat žádné záření (elektromagnetické či ionizující). Celková doba výstavby je předpokládaná v délce 36 měsíců. Členění této doby na základní části výstavby je uvedeno v časovém výkresové části.

harmonogramu ve

Souhrnně lze konstatovat, že výstavba předmětného záměru nebude mít za uvedených podmínek a zásad provádění výstavby nepřijatelný vliv na životní prostředí a okolní obyvatelstvo. Přes uvedené je ale nutno upozornit, že vzhledem k rozsáhlosti a

22


náročnosti předmětné stavby bude výstavba po určitou dobu (zejména po dobu demolic a zemních a terénních prací) do určité míry negativně ovlivňovat okolí lokality. Důležité bude dodržování všech opatření ke zmírnění či minimalizaci těchto vlivů, keré budou podrobně specifikovány v POV. Další významnou roli v ochraně životního prostředí a v průběhu výstavby bude kontrola všech relevantních vlivů stavby na životní prostředí ve fázi výstavby prováděná podle navrhovaného Projektu kontrolního monitoringu vlivů stavby na životní prostředí v členění na fázi výstavby, zkušebního provozu a trvalého provozu. Tento projekt by měl být zpracován v rámci přípravy žádosti pro vydání integrovaného povolení (procesu IPPC), případně v rámci projektu pro stavební povolení, pokud nebude proces IPPC nutný. Součástí projektu bude rovněž zpracování systému pravidelné informovanosti místní samosprávy a občanů o měřených datech monitoringu i povinnost investora jmenovat osobu odpovědnou za dodržování stanovených podmínek výstavby i zajištění neprodlených nápravných opatření v případě nepřijatelných vlivů stavby na životní prostředí a okolí lokality zjištěných na základě prováděného monitoringu. 1.10 Orientační lhůty výstavby Předpokládaný termín zahájení výstavby je v roce 2013, dokončení výstavby v roce 2015. termíny výstavby budou upřesněny ve vztahu k dalšímu vývoji technické, legislativní a obchodní přípravy stavby a s ohledem na možnosti financování stavby. Výstavba je předpokládaná v časovém období 36 měsíců (3 let). Dílčí termíny základních částí výstavby jsou zpracovány graficky v následném harmonogramu výstavby.

23


2. VÝKRESOVÁ ČÁST 2.1 Celková situace stavby se zakreslením hranice staveniště a staveb zařízení staveniště a s vyznačení přívodu vody, energií, vjezdů a výjezdů na staveniště 2.2 Letecká fotomapa stávajícího stavu 2.3 Časový harmonogram výstavby

24

Část I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY"

Recommend Documents