ČÁST C NÁMITKY ODDÍL 2 TOTOŽNOST A NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY KAPITOLA 2 SROVNÁNÍ VÝROBKŮ A SLUŽEB

Totožnost a nebezpečí záměny – srovnání výrobků a služeb

METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) V OBLASTI OCHRANNÝCH ZNÁMEK SPOLEČENSTVÍ ČÁST C NÁMITKY ODDÍL 2 TOTOŽNOST A NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY KAPITOLA 2 SROVNÁNÍ VÝROBKŮ A SLUŽEB

Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0

Strana 1 DATE 02/01/2014


Obsah 1

Úvod............................................................................................................ 5 1.1

Relevance ................................................................................................... 5

1.2

Niceská klasifikace: výchozí bod .............................................................. 6 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4

1.3

Databáze úřadu OHIM pro porovnávání výrobků/služeb ......................... 7

1.4

Definice výrobků a služeb (terminologie) ................................................. 8 1.4.1 1.4.2 1.4.3

1.5

Správné znění................................................................................................. 9 Relevantní rozsah ......................................................................................... 10 Význam výrobků/služeb ................................................................................ 11

1.6

Objektivní přístup ..................................................................................... 12

1.7

Odůvodnění rozhodnutí ........................................................................... 13

Totožnost ................................................................................................. 13 2.1

Obecné zásady ......................................................................................... 13

2.2

Úplná totožnost: identické výrazy nebo synonyma ............................... 13

2.3

Částečná totožnost .................................................................................. 14 2.3.1 2.3.2 2.3.3

2.4

3

Výrobky ........................................................................................................... 8 Služby ............................................................................................................. 8 Výrobky ........................................................................................................... 9

Určení výrobků/služeb ............................................................................... 9 1.5.1 1.5.2 1.5.3

2

Povaha Niceské klasifikace jako klasifikačního nástroje ................................ 6 Struktura a metodika Niceské klasifikace ....................................................... 6 Závěry, které lze vyvodit ze struktury Niceské klasifikace ............................. 7 Změny v klasifikaci výrobků/služeb ................................................................ 7

Starší ochranná známka zahrnuje výrobky/služby napadené ochranné známky ......................................................................................................... 14 Napadená ochranná známka zahrnuje výrobky/služby starší ochranné známky ......................................................................................................... 15 Překrývání..................................................................................................... 16

Praxe použití obecných označení v záhlavích tříd ................................. 17

Podobnost výrobků a služeb .................................................................. 19 3.1

Obecné zásady ......................................................................................... 19 3.1.1 3.1.2

3.2

Faktory podobnosti ....................................................................................... 19 Definování relevantních faktorů .................................................................... 19

Konkrétní faktory podobnosti.................................................................. 20 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7

Povaha.......................................................................................................... 20 Zamýšlený účel ............................................................................................. 23 Způsob použití .............................................................................................. 23 Komplementarita .......................................................................................... 24 Konkurenční vztah ........................................................................................ 26 Distribuční kanál ........................................................................................... 27 Relevantní veřejnost ..................................................................................... 28


VERSION 1.0



3.2.8

3.3

Obvyklý původ (výrobce/poskytovatel) ......................................................... 28

Vztah mezi jednotlivými faktory .............................................................. 30 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

Vzájemný vztah faktorů ................................................................................ 31 Důležitost jednotlivých faktorů ...................................................................... 31 Různé druhy porovnání: výrobky s výrobky, služby se službami a výrobky se službami ................................................................................................... 32 Míra podobnosti ............................................................................................ 32

Zvláštní otázky týkající se podobnosti výrobků a služeb ........................... 34 1

Díly, komponenty a příslušenství ............................................................ 34

2

Suroviny a polotovary .............................................................................. 34

3

Doplňky ..................................................................................................... 35

4

Instalační služby, údržba a opravy.......................................................... 36

5

Poradenské služby ................................................................................... 36

6

Pronájem a leasing ................................................................................... 37 6.1 6.2

Pronájem versus související služby ............................................................. 37 Pronájem versus výrobky: v zásadě vždy odlišné ........................................ 38

Příloha II .......................................................................................................... 39 Konkrétní odvětví ........................................................................................... 39 1

Chemikálie, farmaceutické přípravky a kosmetika................................. 39 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Chemikálie (třída 1) versus chemické výrobky (třídy 3 a 5) ......................... 39 Farmaceutické přípravky versus farmaceutické přípravky ........................... 39 Farmaceutické přípravky versus dietetické látky upravené k lékařskému použití ........................................................................................................... 40 Farmaceutické přípravky versus kosmetika ................................................. 40 Farmaceutické přípravky versus služby ....................................................... 41

2

Automobilový průmysl ............................................................................. 41

3

Elektrické přístroje/zařízení ..................................................................... 42

4

Oděvní a textilní průmysl ......................................................................... 42 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6

5

Suroviny nebo polotovary versus hotové výrobky ........................................ 42 Textilní výrobky (třída 24) versus oděvy (třída 25) ....................................... 42 Oděvy, obuv a pokrývky hlavy (třída 25) ...................................................... 43 Módní doplňky .............................................................................................. 43 Sportovní oděvy, obuv a pokrývky hlavy (třída 25) versus sportovní a gymnastické potřeby (třída 28) ..................................................................... 44 Módní návrhářství (třída 42), krejčovské služby (třída 40) versus oděvy (třída 25) ....................................................................................................... 44

Potraviny, nápoje a restaurační služby................................................... 44 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Složky hotových potravin .............................................................................. 44 Hlavní složka ................................................................................................ 45 Nealkoholické nápoje (třída 32) versus alkoholické nápoje (s výjimkou piv) (třída 33) ................................................................................................ 45 Piva (třída 32), alkoholické nápoje (s výjimkou piv) (třída 33) ...................... 45 Zajišťování stravování a nápojů versus potraviny a nápoje ......................... 46


VERSION 1.0



6

Služby na podporu jiných podniků ......................................................... 46

7

Maloobchodní služby ............................................................................... 47 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7

8

Finanční služby ........................................................................................ 50 8.1 8.2 8.3

9

Bankovní služby (třída 36) versus pojišťovací služby (třída 36) ................... 50 Služby v oblasti nemovitostí (třída 36) versus finanční služby (třída 36) ..... 50 Kreditní karty (třída 9) versus finanční služby (třída 36) .............................. 51

Doprava a přeprava .................................................................................. 51 9.1 9.2

10

Maloobchodní služby versus jakékoli výrobky: odlišné ................................ 48 Maloobchodní služby pro konkrétní výrobky versus tytéž konkrétní výrobky: nízká míra podobnosti .................................................................... 48 Maloobchodní služby pro konkrétní výrobky versus odlišné nebo podobné konkrétní výrobky: odlišné ............................................................................ 48 Maloobchodní služby versus maloobchodní služby nebo maloobchodní služby pro konkrétní výrobky: totožné .......................................................... 49 Maloobchodní služby pro konkrétní výrobky versus maloobchodní služby pro jiné konkrétní výrobky: podobné ............................................................ 49 Služby, pro které platí stejné zásady ............................................................ 49 Služby, pro které neplatí stejné zásady........................................................ 49

Přeprava zboží (třída 39) versus jakékoli výrobky........................................ 51 Balení a skladování zboží (třída 39) versus jakékoli výrobky....................... 51

Informační technologie ............................................................................ 52 10.1 10.2

Počítače a software (třída 9) versus programování (třída 42) ...................... 52 Přístroje pro nahrávání, přenos, reprodukci zvuku nebo obrazu, počítače a software (třída 9) versus telekomunikační služby (třída 38) ...................... 52


VERSION 1.0



1

Úvod

1.1

Relevance

Porovnání výrobků a služeb je relevantní především pro posouzení totožnosti podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“) a nebezpečí záměny podle čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR. Jednou z hlavních podmínek pro použití čl. 8 odst. 1 písm. a) CTMR je totožnost výrobků/služeb, zatímco čl. 8 odst. 1 písm. b) CTMR vyžaduje totožnost nebo podobnost výrobků/služeb. Pokud je zjištěno, že všechny výrobky/služby jsou odlišné, tak není splněna jedna z podmínek obsažených v čl. 8 odst. 1 nařízení o ochranné známce Společenství a námitku je nutno zamítnout bez zkoumání dalších částí rozhodnutí 1. Kritéria pro posouzení totožnosti nebo podobnosti mohou hrát určitou roli i v případě, že byl vyžádán důkaz o užívání a je třeba posoudit důkazy, aby bylo možné konstatovat, zda předkladatel námitky prokázal užívání pro tytéž výrobky/služby, jaké jsou zapsány. Zejména je důležité určit, zda výrobky a služby, pro které byla ochranná známka použita, přísluší ke kategorii výrobků a služeb, pro kterou byla daná ochranná známka zapsána, nebo jsou jim jen podobné, či jsou dokonce od nich odlišné (viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 6, Důkaz o užívání). Podobně mohou být důkazy o užívání výrobků/služeb relevantní také v případě zkoumání tvrzení o zvýšené rozlišovací způsobilosti. V takových případech je často nezbytné, aby průzkumový referent odpověděl na otázku, zda se zvýšená rozlišovací způsobilost týká výrobků/služeb, pro které starší ochranná známka zajišťuje ochranu a které jsou relevantní pro konkrétní případ, tj. které jsou považovány za totožné nebo podobné s výrobky/službami napadené ochranné známky Společenství (dále jen „CTM“) (viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 4, Rozlišovací způsobilost). Kromě toho výsledek porovnání výrobků/služeb hraje důležitou úlohu pro vymezení části veřejnosti, vůči níž existuje nebezpečí záměny. Relevantní veřejnost je posuzována u výrobků/služeb, které jsou vyhodnoceny jako totožné nebo podobné (viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 2, Totožnost a nebezpečí záměny, kapitola 6, Relevantní veřejnost a úroveň pozornosti). Porovnání výrobků/služeb může být relevantní i pro účely čl. 8 odst. 3 CTMR, který u výrobků/služeb požaduje totožnost nebo „úzký vztah nebo rovnocennost z obchodního hlediska“ (viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 3, Neoprávněné podání přihlášky jednatelem majitele ochranné známky podle čl. 8 odst. 3 CTMR), a podle příslušných ustanovení národních právních předpisů pro účely čl. 8 odst. 4 CTMR, neboť totožnost či podobnost výrobků/služeb je často podmínkou, která umožňuje zakázat užívání pozdější ochranné známky (viz metodické pokyny, část C, Námitky, oddíl 4, Práva podle čl. 8 odst. 4 CTMR).

Stejně tak je porovnání výrobků a služeb relevantní v řízení o prohlášení neplatnosti, neboť podle čl. 53 odst. 1 písm. a) CTMR je zapsaná ochranná známka Společenství prohlášena za neplatnou v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 1 CTMR.

1


VERSION 1.0



1.2

Niceská klasifikace: výchozí bod

Výrobky/služby, které mají být porovnány, jsou zařazeny do kategorií podle Niceské klasifikace. V současné době se Niceská klasifikace skládá ze 34 tříd (1–34) pro kategorizaci výrobků a 11 tříd (35–45) pro kategorizaci služeb.

Povaha Niceské klasifikace jako klasifikačního nástroje

1.2.1

Niceská klasifikace byla zřízena s cílem harmonizovat národní postupy klasifikace. Její první vydání vstoupilo v platnost v roce 1961. Přestože klasifikace prošla několika revizemi, někdy zaostává za rychlými změnami spojenými s vývojem výrobků na trzích. Kromě toho je znění názvů položek někdy nejasné a nepřesné. Prováděcí nařízení, pravidlo 2 odst. 4 prováděcí nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMIR“), jasně uvádí, že Niceská klasifikace slouží výlučně ke správním účelům a jako taková sama o sobě není základem pro vyvození závěrů ve věci podobnosti výrobků a služeb. Skutečnost, že příslušné výrobky nebo služby jsou uvedeny v téže třídě Niceské klasifikace, není sama o sobě známkou podobnosti. Příklady • •

Živá zvířata jsou odlišná od květin (třída 31). Propagační činnost; reklama je odlišná od kancelářských prací (třída 35).

Dokonce ani skutečnost, že dva/dvě konkrétní výrobky/služby spadají do téhož obecného označení záhlaví třídy, neznamená, že tyto výrobky/služby jsou samy o sobě podobné: automobily a jízdní kola (ačkoli obojí spadá pod vozidla v třídě 12) nejsou považovány za podobné. Kromě toho výrobky a/nebo služby uvedené v různých třídách nemusí být nezbytně považovány za odlišné (viz rozsudek ze dne 16.12.2008, T–259/06, Manso de Velasco, body 30–31). Příklady • •

1.2.2

Masové výtažky (třída 29) jsou podobné koření (třída 30). Organizování cest (třída 39) je podobné dočasnému ubytování (třída 43).

Struktura a metodika Niceské klasifikace

I přes ustanovení pravidla 2 odst. 4 CTMIR, může klasifikace sloužit jako nástroj k určení společných znaků určitých výrobků/služeb. Mnoho tříd Niceské klasifikace je strukturováno podle faktorů, jako je funkce, složení a/nebo účel použití, které mohou být při porovnávání výrobků/služeb relevantní. Například: •

třída 1 obsahuje chemické výrobky především na základě jejich chemických vlastností (povahy), a nikoli na základě jejich konkrétního použití. Naopak třída 3 zahrnuje všechny položky, ať jsou jimi čisticí prostředky pro použití v domácnosti,


VERSION 1.0



prostředky osobní hygieny, nebo prostředky ke zkrášlování. Ačkoli tyto položky lze na základě jejich povahy klasifikovat i jako chemické výrobky, jejich specifický účel umožňuje rozlišení, a tudíž i odlišnou klasifikaci, •

stejně tak je v důsledku své povahy většina výrobků z kůže klasifikována ve třídě 18, zatímco oděvy z kůže patří do třídy 25, protože slouží velmi konkrétnímu účelu, jmenovitě jsou určeny k tomu, aby je lidé nosili na sobě, a slouží k ochraně proti povětrnostním vlivům.

Závěry, které lze vyvodit ze struktury Niceské klasifikace

1.2.3

Struktura záhlaví tříd není jednotná a neřídí se stejnou logikou. Některé třídy tvoří jen jedno obecné označení, které již ze své podstaty zahrnuje téměř všechny výrobky/služby zařazené v dané třídě (třída 15 hudební nástroje; třída 38 telekomunikační služby). Některá jiná záhlaví tříd obsahují mnoho obecných označení, z nichž některá jsou velmi široká a jiná velmi konkrétní. Například záhlaví třídy 9 obsahuje více než 30 výrazů, od vědeckých přístrojů a nástrojů po hasicí přístroje. Výjimečně existují záhlaví tříd obsahující obecná označení, která zahrnují další obecné označení, a tudíž jsou totožná, např. obvazové materiály ve třídě 5 zahrnují náplasti a obvazový materiál ve třídě 5. Jedná se zejména o případy, kdy je konkrétní označení v záhlaví třídy uvedeno pouze s cílem objasnit, že nepatří do jiné třídy, ačkoli je již obsaženo v jiném širším označení záhlaví třídy. Příklad: lepidla pro průmysl jsou zařazena pod chemikálie pro průmysl ve třídě 1. Jejich označení je má zejména odlišit od lepidel klasifikovaných ve třídě 16, která jsou určena k použití v kanceláři nebo domácnosti. Vyvození závěru: Niceská klasifikace uvádí označení, která lze použít při posouzení totožnosti nebo podobnosti výrobků/služeb. Její struktura a obsah však nejsou jednotné. Proto je třeba každou položku nebo konkrétní výraz analyzovat podle konkrétní třídy, v níž jsou zařazeny. Jak již bylo uvedeno, Niceská klasifikace slouží především ke kategorizaci výrobků/služeb pro správní účely a není rozhodující pro jejich porovnání.

Změny v klasifikaci výrobků/služeb

1.2.4

Obvykle při každé revizi Niceské klasifikace dochází ke změnám zatřídění výrobků/služeb (zejména k přesunům výrobků/služeb mezi třídami) nebo ke změnám znění záhlaví tříd. V takových případech musí být seznam výrobků a/nebo služeb starší, ale též napadené ochranné známky, vykládán podle vydání Niceské klasifikace, které bylo v platnosti v době podání. Příklad •

1.3

Právní služby byly v 8. vydání Niceské klasifikace přesunuty z třídy 42 do třídy 45. Povaha těchto služeb se nezměnila.

Databáze úřadu OHIM pro porovnávání výrobků/služeb

Databáze pro porovnávání výrobků a služeb je vyhledávací nástroj, který má průzkumovým referentům poskytnout pomoc a podporu při posuzování podobnosti výrobků a služeb. Účelem databáze je harmonizovat praxi při posuzování podobnosti Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



výrobků a služeb a zaručit jednotnost rozhodnutí o námitkách. Do databáze je nutné nahlédnout. Základem databáze je porovnávání konkrétních dvojic výrobků a služeb. „Dvojice“ porovnává dva „výrazy“. „Výraz“ je tvořen číslem třídy Niceské klasifikace (1–45) a textovým prvkem, tj. konkrétním výrobkem nebo službou (včetně kategorií výrobků a služeb, jako jsou „oděvy“ a „vzdělání“). Existuje pět možných výsledků vyhledávání: totožnost, vysoká míra podobnosti, podobnost, nízká míra podobnosti a odlišnost. V případě různých měr podobnosti databáze uvádí kritéria, která ji k jejímu zjištění přivedla. Databáze je soustavně aktualizována a v případě potřeby revidována s cílem vytvořit komplexní a spolehlivý referenční zdroj. Protože databáze poskytne nebo bude poskytovat odpovědi na konkrétní porovnání, soustředí se tyto metodické pokyny na vymezení obecných zásad a jejich použití v praxi.

1.4

Definice výrobků a služeb (terminologie)

1.4.1

Výrobky

Nařízení neuvádí definici výrobků a služeb. Ačkoli Niceská klasifikace ve svých úvodních poznámkách uvádí v této věci určitá obecná vysvětlení, nestanoví jasně žádná kritéria pro rozlišení mezi výrobky a službami. V zásadě je výrobkem jakákoli věc, s níž lze obchodovat. K výrobkům patří suroviny (nezpracované plastické hmoty ve třídě 1), polotovary (polotovary z plastických hmot ve třídě 17) a hotové výrobky (plastové nádoby pro domácnost ve třídě 21). Zahrnují nezpracované produkty a výrobky zpracovatelského průmyslu, například zemědělské produkty ve třídě 31 a stroje a obráběcí stroje ve třídě 7. Někdy však není jasné, zda výrobky obsahují pouze hmotné fyzické produkty, na rozdíl od služeb, které jsou nehmotné. Vymezení, a tudíž i rozsah ochrany jsou relevantní zejména v případě „výrobků“, jako je „elektrická energie“, které jsou nehmotné. Tato otázka je již zodpovězena při zkoumání klasifikace a obvykle nebude při porovnávání výrobků a služeb působit žádný problém.

1.4.2

Služby

Služba je jakákoli činnost nebo užitek, který může jedna strana nabídnout druhé, je nehmotný a nevede k přechodu vlastnického práva k fyzické věci. Příklad •

Oprava vozidla je služba.

Na rozdíl od výrobků je služba vždy nehmotným aktivem. Služby zahrnují hospodářské činnosti poskytované třetím stranám, které nespadají do prvotní výroby, zpracování nebo prodeje výrobků.


VERSION 1.0



•

Činnost klavíristy (hra na klavír) není služba, zatímco výuka hry na klavír (služba poskytovaná žákovi) službou je. Přednes klavírního koncertu je službou, kterou klavírista poskytuje pořadateli, a sám klavírní koncert je službou, kterou pořadatel poskytuje veřejnosti.

•

Propagace vlastních výrobků není službou, ale provozování reklamní agentury (příprava reklamních kampaní pro třetí strany) službou je. Výrazy uvedené v seznamu, například reklama, proto musí vyhovovat pouze výše uvedené definici služeb.

•

Prodej nebo distribuce vlastních výrobků není službou. Maloobchodní služby mají zahrnovat služby související s vlastním prodejem výrobků, například poskytnutí možnosti, aby si zákazníci mohli výrobky pohodlně prohlédnout, porovnat nebo vyzkoušet.

Jednou ze známek, podle níž má být činnost považována za službu podle právních předpisů o ochranných známkách je její nezávislá ekonomická hodnota, tj. to, že je obvykle poskytována proti určité formě (peněžní) protihodnoty. Jinak se může jednat o pouze vedlejší činnost poskytovanou společně s nákupem nebo po nákupu určitého výrobku. Příklad •

Dodávka včetně dopravy předtím zakoupeného nábytku není nezávislou službou, která by spadala pod dopravní služby ve třídě 39.

Úmysl dosáhnout zisku však není nezbytně kritériem při definování toho, zda činnost může splnit podmínky pro „službu“ (viz rozsudek ze dne 09.12.2008, C-442/07, Radetzky, body 16–18). Spíše jde o to, zda má služba nezávislý trh a zákazníky, nežli o způsob nebo formu konečné poskytované protihodnoty.

1.4.3

Výrobky

Obecně se výraz „výrobky“ používá pro výrobky i služby, např. „finanční produkty“ namísto finančních služeb. To, zda je výraz v obecném jazyce popisován jako „výrobek“, je pro jeho klasifikaci jako výrobku nebo služby nepodstatné.

1.5

Určení výrobků/služeb

1.5.1

Správné znění

Nejprve je nutné určit správné znění seznamů posuzovaných výrobků a/nebo služeb. 1.5.1.1 Ochranné známky Společenství Přihláška ochranné známky Společenství se zveřejňuje ve všech úředních jazycích Evropské unie (čl. 120 odst. 1 CTMR). Stejně tak se v těchto jazycích provádějí všechny zápisy do rejstříku ochranných známek Společenství (čl. 120 odst. 2 CTMR). Přihlášky a zápisy v rejstříku se zveřejňují ve Věstníku ochranných známek Společenství (pravidlo 85 odst. 1 a 2 CTMIR). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



V praxi lze najít příležitostné rozdíly mezi: •

překladem znění v seznamu výrobků a/nebo služeb (přihlášky nebo zápisu) ochranné známky Společenství (dále jen „CTM“) zveřejněným ve Věstníku ochranných známek Společenství a

•

původním zněním uvedeným v podání.

V případech takovéhoto rozdílu je konečná verze seznamu výrobků a služeb: •

znění v prvním jazyce, pokud je první jazyk jazykem úřadu OHIM,

•

znění v druhém jazyce, který uvedl přihlašovatel (viz čl. 120 odst. 3 CTMR), pokud první jazyk není jedním z pěti jazyků úřadu OHIM.

Toto platí bez ohledu na to, zda CTM (nebo přihláška CTM) představuje starší právo nebo napadenou přihlášku. 1.5.1.2 Starší národní ochranné známky a mezinárodní zápisy Seznam výrobků a služeb starších ochranných známek, na kterém je námitka založena, musí být předložen v jazyce námitkového řízení (pravidlo 19 odst. 3 CTMIR). Úřad OHIM nevyžaduje ověřený překlad a akceptuje běžné překlady, které vypracuje předkladatel námitky nebo jeho zástupce. Úřad OHIM obvykle nevyužívá své možnosti vyžádat si překlad ověřený soudním či úředním překladatelem, kterou mu dává druhá věta pravidla 98 odst. 1 CTMIR. Pokud zástupce připojí prohlášení, že překlad věrně odpovídá originálu, úřad OHIM to nebude zpochybňovat. Druhá strana však může správnost překladu napadnout ve sporné části řízení. Dále vzhledem k tomu, že překlad musí reprodukovat strukturu původního dokumentu (pravidlo 98 odst. 1 CTMIR může zjevné rozdíly zaznamenat i průzkumový referent (např. seznam v původním jazyce obsahuje tři výrazy, zatímco překlad má dvě strany atd.). V takových případech bude muset průzkumový referent věc vyjasnit v konečném rozhodnutí. U mezinárodních zápisů podle Madridské dohody či protokolu je jazyk, v němž byl proveden mezinárodní zápis, jazykem definitivním (francouzština, angličtina nebo španělština).

1.5.2

Relevantní rozsah

Porovnání výrobků a služeb musí vycházet ze znění uvedeného v příslušných seznamech výrobků a/nebo služeb. Skutečné nebo zamýšlené použití výrobků a služeb neuvedené v seznamu výrobků a/nebo služeb není pro průzkum relevantní (viz rozsudek ze dne 16.06. 2010, T–487/08, Kremezin, bod 71). Pokud je však oprávněně vyžádán důkaz o užívání starší ochranné známky a předložené důkazy jsou dostačující jen pro část výrobků/služeb v seznamu výrobků a/nebo služeb, má se za to, že starší ochranná známka je zapsána jen pro tyto výrobky/služby (čl. 42 odst. 2 CTMR), a v důsledku toho se průzkum omezí na tyto výrobky/služby (viz dále část 6, Důkaz o užívání).


VERSION 1.0



Kromě toho v případě starší ochranné známky jsou relevantní jen ty výrobky a služby, na kterých se námitka platně zakládá. Nebudou tedy brány v úvahu výrobky/služby: •

které nelze zohlednit z důvodů přípustnosti,

•

které nebyly řádně podloženy (např. byl podán jen částečný překlad seznamu výrobků a/nebo služeb), nebo

•

na kterých se námitka nezakládá nebo se přestala zakládat.

Podobně jsou brány v úvahu jen ty výrobky a služby z napadené přihlášky, vůči nimž je námitka namířena. V důsledku toho omezení během řízení týkající se seznamu výrobků a/nebo služeb z přihlášky nebo rozsahu námitky nebo obou těchto faktorů omezí výrobky a služby, které budou porovnávány. Kromě toho může být požadována analýza znění seznamu výrobků a/nebo služeb s cílem určit rozsah ochrany těchto výrobků a služeb. To platí zejména v případě, že jsou použity výrazy jako zejména, jmenovitě či jejich ekvivalenty s cílem ukázat vztah jednotlivého výrobku k širší kategorii. Výraz zejména (nebo například, takový jako, včetně či jiný ekvivalent) naznačuje, že uvedené výrobky/služby jsou jen příkladem položek spadajících do dané kategorie a že ochrana se neomezuje jen na ně. Jinými slovy, tento výraz uvozuje neúplný seznam příkladů (použití výrazu zejména viz odkaz v rozsudku ze dne 09.04.2003, T–224/01, Nu-tride). Na druhé straně výraz jmenovitě (nebo výhradně či jiný ekvivalentní výraz) vyjadřuje výlučnost a omezuje rozsah zápisu jen na konkrétně vyjmenované výrobky. Například v případě výrazu chemikálie užívané v průmyslu, jmenovitě suroviny pro plastické hmoty je zapotřebí s výrobky druhé ochranné známky porovnávat jen suroviny pro plastické hmoty. Je třeba připomenout, že použití čárek v seznamu výrobků/služeb slouží k oddělení položek v rámci podobné kategorie. Použití středníku znamená oddělení výrazů. Oddělení výrazů různou interpunkcí může vést ke změnám jejich významu a různému posouzení při porovnávání výrobků/služeb. Například ve spojení počítačový software k použití pro průmyslové stroje; hasicí přístroje ve třídě 9 zařazení středníku znamená, že výraz hasicí přístroje musí být považován za nezávislou kategorii výrobků, bez ohledu na to, zda záměrem bylo chránit počítačový software určený k použití v oblasti průmyslových strojů a hasicích přístrojů.

1.5.3

Význam výrobků/služeb

Jakmile je identifikováno znění názvů výrobků a služeb určených k posouzení, je třeba určit jejich význam. V některých případech je přesný význam bezprostředně zřejmý ze seznamu výrobků a/nebo služeb ochranných známek v případech, kdy je často uveden více či méně podrobný popis výrobků a služeb. Například výraz pásky jako součást oděvu ze své podstaty vylučuje bezpečnostní nebo průmyslové pásy. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



V případě pochybností o přesném významu výrazů použitých v seznamu výrobků a/nebo služeb je třeba tyto výrazy vykládat jak s ohledem na Niceskou klasifikaci, tak z obchodního pohledu. Proto jsou pásky ve třídě 25 v důsledku své klasifikace součástmi oděvu. Pokud je význam výrazů v sémantickém kontextu, obchodním kontextu a/nebo podle Niceské klasifikace nejednoznačný nebo ponechává jiné pochybnosti, je rozhodující význam podle Niceské klasifikace. Například oděvy označují „všechny oděvy“ (clothes collectively, viz např. slovník Oxford English Dictionary), a tudíž všechny věci nošené k zakrytí těla, jako jsou košile, šaty, kalhoty atd. Ačkoli definice uvedená v běžných slovnících výslovně nevylučuje obuv, skutečnost, že je obuv uvedena v Niceské klasifikaci jako samostatná položka ve stejné třídě 25, vede k závěru, že oděvy a obuv nejsou totožné, ale podobné (potvrzeno rozsudkem ze dne 13.07.2004, T–0115/02, ochranná známka Společenství obsahující písmeno „a“, bod 26). Neznamená to však, že dvě obecná označení jednoho záhlaví třídy nikdy nelze považovat za totožná. Jak bylo uvedeno výše, struktura záhlaví tříd není jednotná. Některá obecná označení obsažená v záhlavích tříd mohou zahrnovat i jiná obecná označení. Příklad •

1.6

Maso a drůbež jsou totožné (třída 29).

Objektivní přístup

Porovnání dotčených výrobků/služeb musí být provedeno bez ohledu na míru podobnosti kolidujících označení nebo rozlišovací schopnost starší ochranné známky. Všechny relevantní faktory průzkumoví referenci zohlední jen v celkovém posouzení rozhodnutí. Klasifikace výrobků nebo služeb není zcela přesvědčivá, protože podobné výrobky/služby mohou být klasifikovány v různých třídách, zatímco odlišné výrobky/služby mohou spadat do téže třídy. Totožnost nebo podobnost dotčených výrobků/služeb musí být určena objektivně. Je nutné opírat zjištění o skutečný stav trhu, tzn. zavedené zvyklosti v příslušném oboru průmyslu nebo obchodu. Tyto zvyklosti, zvláště obchodní praktiky, jsou dynamické a stále se mění. Například mobilní telefony dnes kombinují mnoho funkcí, jsou například přístrojem pro komunikaci i fotografickým aparátem. V některých případech může průzkumový referent své rozhodnutí opřít jen o skutečnosti a důkazy, které předložily strany. To, co nevyplývá z předložených důkazů nebo není obecně známou skutečností, by nemělo být odvozováno spekulací nebo rozsáhle zkoumáno z moci úřední (viz rozsudek ze dne 09.02.2011, T–222/09, Alpharen, body 31–32).


VERSION 1.0



Odůvodnění rozhodnutí

1.7

Průzkumový referent musí ve svém rozhodnutí zdůvodnit výsledek porovnání (totožnost, podobnost nebo odlišnost) pro každý z jednotlivých výrobků a služeb uvedených v přihlášce, bez ohledu na způsob, jakým byla tato přihláška formulována. Pokud je však stejné zjištění uváděno pro kategorii nebo skupinu výrobků nebo služeb, může průzkumový referent uvést jen souhrnné zdůvodnění pro všechny dotčené výrobky nebo služby, pokud uvádějí analogické charakteristiky (viz obdobně usnesení ze dne 18.03.2010, C-282/09, PAYWEB CARD, body 37–38 a rozsudek ze dne 12.04.2011, T–28/10, EURO AUTOMATIC PAYMENT, bod 54).

2

Totožnost

2.1

Obecné zásady

Totožnost je obecně definována jako „jakost nebo stav shodnosti z hlediska podstaty, složení, povahy, vlastností nebo konkrétních posuzovaných rysů“ (slovník Oxford English Dictionary). Totožnost neexistuje jen v případě, že jsou výrobky a služby úplně shodné (jsou použity stejné výrazy nebo synonyma), ale také v případě, kdy výrobky/služby chráněné napadenou ochrannou známkou spadají do širší kategorie starší ochranné známky, a to v rozsahu, v jakém do této kategorie spadají, nebo naopak v případě, kdy širší výraz napadené ochranné známky zahrnuje konkrétnější výrobky/služby starší známky, a to v rozsahu, v jakém je zahrnuje. Totožnost může existovat i v případě, že dvě porovnávané široké kategorie mají částečně společné znaky („překrývání“). Lze tedy rozlišit mezi případy „úplné totožnosti“ a „částečné totožnosti“. Totožnost by neměla být určena na základě faktorů podobnosti (viz oddíl 3.1.1 níže).

2.2

Úplná totožnost: identické výrazy nebo synonyma

Totožnost sporných výrobků/služeb musí být stanovena na základě znění relevantních částí seznamů výrobků a/nebo služeb obou ochranných známek, které byly identifikovány podle výše uvedených zásad. Totožnost je zřejmá, jsou-li porovnávané výrobky/služby v seznamech uvedeny přesně stejnými výrazy. Příklad •

Vozidla jsou totožná s vozidly.

Pokud tomu tak není, je třeba výrazy z příslušných seznamů výrobků a/nebo služeb interpretovat, aby se prokázalo, že se ve skutečnosti jedná o synonyma, tj. že jejich významy jsou stejné. Výklad může vycházet ze slovníkových definic, z výrazů z Niceské klasifikace a zejména z obchodního hlediska. Příklady •

Jízdní kolo je synonymem pro kolo. Tyto výrobky jsou totožné.


VERSION 1.0



•

Význam slov kuřácké potřeby ve třídě 34 odkazuje na jednotlivé předměty, které se používají v úzké souvislosti s tabákem nebo tabákovými výrobky. Ve starších vydáních Niceské klasifikace se tyto výrobky označovaly jako kuřácké předměty. Proto jsou i přes odlišný výraz použitý v aktuálním záhlaví tyto výrobky totožné.

•

Z obchodního hlediska jsou lázeňské služby a služby wellness stejné, a tudíž totožné.

Pokud je však použito totožné znění, ale výrobky jsou klasifikovány v různých třídách, obecně to znamená, že tyto výrobky nejsou totožné: Příklady • •

Vrtačky (stroje) ve třídě 7 nejsou totožné s vrtačky (ruční nástroje) ve třídě 8. Lasery (nikoli pro lékařské účely) ve třídě 9 nejsou totožné s lasery (pro léčebné účely) ve třídě 10.

Ačkoli se výrazy mohou podobat, jejich klasifikace v různých třídách naznačuje, že mají odlišnou povahu, účel nebo způsob použití atd. Totéž zdůvodnění neplatí, pokud je rozdílná klasifikace pouze výsledkem revize Niceské klasifikace, nebo pokud jsou výrobky/služby zjevně nesprávně „klasifikovány“ z důvodu zřejmého omylu, např. chyby v přepisu. Příklady • •

Hrací karty (třída 16 – 7. vydání) jsou totožné s hracími kartami (třída 28 – 10. vydání). Farmaceutické přípravky (třída 15 – zjevný překlep) jsou totožné s farmaceutickými přípravky (třída 5).

2.3

Částečná totožnost

2.3.1

Starší ochranná známka zahrnuje výrobky/služby napadené ochranné známky Starší o. známka

Napadená o. známka Obsahuje-li seznam výrobků a/nebo služeb u staršího práva obecné označení nebo širokou kategorii, jež zahrnuje všechny výrobky/služby napadené ochranné známky, budou výrobky a služby totožné (viz rozsudek ze dne 17.01.2012, T–522/10, Hell, bod 36). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



Příklady •

Dočasné ubytování (starší právo, třída 43) obsahuje služby mládežnických hostelů (napadená ochranná známka, třída 43). Služby jsou proto totožné.

•

Těstoviny (starší právo, třída 30) obsahují špagety (napadená ochranná známka, třída 30). Kolidující výrobky se považují za totožné.

2.3.2

Napadená ochranná známka zahrnuje výrobky/služby starší ochranné známky Napadená o. známka

Starší o. známka Jestliže jsou výrobky/služby uvedené ve starší ochranné známce obsaženy v obecném označení nebo široké kategorii použité v napadené ochranné známce, musí být tyto výrobky/služby považovány za totožné, protože úřad OHIM nemůže z moci úřední rozdělit širokou kategorii výrobků/služeb přihlašovatele/majitele (viz rozsudek ze dne 07.09.2006, T–133/05, Pam-Pim’s Baby-Prop, bod 29). Příklady •

Džíny (třída 25) ze starší ochranné známky jsou obsaženy v oděvním zboží (napadená ochranná známka, třída 25). Tyto výrobky jsou považovány za totožné.

•

Jízdní kola (třída 12) ze starší ochranné známky jsou obsaženy v položce vozidla (napadená ochranná známka, třída 12). Tyto výrobky jsou považovány za totožné.

Přihlašovatel/majitel však může seznam výrobků/služeb omezit způsobem, který vylučuje totožnost, ale přesto by mohl vést k podobnosti (viz rozsudek ze dne 24.05.2011, T–161/10, E-Plex, bod 22). •

Džíny (třída 25) ze starší ochranné známky jsou obsaženy v oděvním zboží (třída 25). Přihlašovatel/majitel omezí specifikaci na oděvní zboží, kromě džín. Výrobky již nejsou totožné, ale stále jsou podobné.

•

Jízdní kola (třída 12) ze starší ochranné známky jsou obsažena v položce vozidla (napadená ochranná známka, třída 12). Přihlašovatel/majitel omezí specifikaci na vozidla, jmenovitě automobily. Výrobky již nejsou totožné ani podobné.


VERSION 1.0



Jestliže přihlašovatel/majitel neomezí seznam výrobků/služeb, nebo tak učiní nedostatečně, bude úřad OHIM považovat obecné označení v napadené ochranné známce nebo široký termín/kategorii za jedinou jednotku a zkonstatuje totožnost. Jestliže napadená ochranná známka obsahuje obecné označení nebo široký výraz/kategorii i konkrétní položky v nich obsažené, bude třeba všechny tyto položky porovnat s konkrétními výrobky/službami starší ochranné známky. Výsledek zjištěné totožnosti s obecným označením nebo širokým výrazem/kategorií neplatí automaticky pro konkrétní položky. Příklad Napadená ochranná známka zahrnuje vozidla (obecné označení), jakož i jízdní kola, letecké dopravní prostředky, vlaky (obsaženy ve vozidlech). Pokud starší ochranná známka zajišťuje ochranu pro jízdní kola, bude zjištěna totožnost pro vozidla a jízdní kola, nikoli však pro letecké dopravní prostředky nebo vlaky.

•

Jestliže však napadená ochranná známka zahrnuje obecné označení nebo široký výraz/kategorii a konkrétní výrazy, které nejsou uvedeny samostatně, ale jen jako příklady, porovnání se bude lišit v tom, že bude třeba porovnat jen obecné označení nebo široký výraz/kategorii. Příklad •

Napadená ochranná známka zahrnuje vozidla, zejména jízdní kola, letecké dopravní prostředky, vlaky. Starší ochranná známka zajišťuje ochranu pro jízdní kola. Kolidující výrobky jsou považovány za totožné.

Tomuto výsledku se přihlašovatel/majitel může vyhnout tím, že odstraní obecné označení vozidla, výraz zejména a konkrétní kategorii jízdní kola. Jestliže seznam výrobků a/nebo služeb napadené ochranné známky zní: vozidla, jmenovitě jízdní kola, letecké dopravní prostředky, porovnání se bude lišit v tom, že bude třeba porovnat jen konkrétní položky. V tomto případě jsou s výrobky ze starší ochranné známky v napadené ochranné známce totožná jen jízdní kola.

2.3.3

Překrývání

Napadená o. známka

Starší o. známka

Jestliže mají dvě kategorie výrobků/služeb částečně společné znaky („překrývání“), může existovat totožnost, pokud: a. b. c.

jsou klasifikovány ve stejné třídě, spadají do téhož obecného označení záhlaví třídy a oba výrobky/obě služby nelze jasně oddělit.


VERSION 1.0



Příklady Starší výrobky

Napadené výrobky

Společná část

Turistické oděvy pro ženy

Oděvy z kůže

Turistické oděvy z kůže určené pro ženy

Díly a nákladní díly pro pozemní vozidla

Sedadla do vozidel

Chléb

Trvanlivé pekárenské výrobky

Trvanlivý chléb

Elektrické kuchyňské náčiní

Teploměry

Elektrické kuchyňské teploměry

2

3

Sedadla do pozemních vozidel

Totéž platí v případě, že jedno obecné označení v záhlaví třídy je částečně obsaženo v jiném obecném označení téhož záhlaví třídy. Příklady Společná část

Starší výrobky

Napadené výrobky

Mýdlo

Čisticí prostředky pro použití Čisticí mýdla v domácnosti

Vědecké přístroje

Optické přístroje

Vědecké optické přístroje, např. mikroskopy

Fungicidy

Farmaceutické přípravky

Fungicidní farmaceutické přípravky

V takových případech úřad OHIM nemůže tyto výrobky vyčlenit z výše uvedených kategorií. Vzhledem k tomu, že úřad OHIM nemůže z moci úřední rozdělit širokou kategorii výrobků přihlašovatele/majitele, jsou výrobky považovány za totožné. V prvním výše uvedeném příkladu se výsledek samozřejmě změní, pokud je mýdlo omezeno na mýdla pro osobní potřebu. V tomto případě již výrobky nejsou zařazeny v záhlaví Čisticí prostředky pro použití v domácnosti ve třídě 3, protože to je určeno pouze pro potřeby domácnosti.

2.4

Praxe použití obecných označení v záhlavích tříd

V návaznosti na sdělení prezidenta č. 2/12 ze dne 20.06.2012 úřad OHIM nevznáší námitku proti použití jakéhokoli z obecných označení ze záhlaví tříd, pokud je taková identifikace dostatečně jasná a přesná. Do odvolání úřad OHIM individuálně akceptuje použití obecných označení záhlaví tříd 4. Podle výše uvedených sdělení úřad OHIM vykládá použití všech obecných označení v záhlaví tříd takto: •

Ochranné známky Společenství (dále jen „CTM“) přihlášené nejpozději 20.06.2012: pokud jde o zapsané ochranné známky Společenství a přihlášky CTM podané před vstupem výše uvedeného sdělení 5 v platnost, které používají všechna obecná označení uvedená v záhlaví konkrétní třídy, úřad OHIM

2

Rozsudek ze dne 09.09.2008, T–363/06, Magic seat, bod 22. Rozsudek ze dne 19.01.2011, T–336/09, Topcom, bod 34. 4 S výhradou výsledku konvergenčního programu, na němž úřad OHIM pracuje spolu s řadou národních úřadů ve věci jednotného výkladu klasifikace záhlaví niceských tříd. 5 Toto sdělení vstoupilo v platnost dne 21.06.2012. 3


VERSION 1.0



zastává názor, že úmyslem přihlašovatele bylo zahrnout nejen doslovný význam obecných označení, ale také výrobky a služby vyjmenované v abecedním seznamu dotčené konkrétní třídy ve vydání Niceské klasifikace platném v okamžiku podání. V rozsudku ve věci T–66/11 ze dne 31.01.2013, bodech 49–50 Tribunál tento výklad rozsahu ochrany starších CTM potvrdil. •

CTM přihlášené nejdříve 21.06.2012: přihlašovatel ochranné známky, který pro identifikaci výrobků nebo služeb, pro které je ochrana ochranné známky požadována, použije všechna obecná označení uvedená v záhlaví konkrétní třídy Niceské klasifikace, musí upřesnit, zda se jeho přihláška vztahuje na všechny výrobky nebo služby vyjmenované v abecedním seznamu této třídy, nebo pouze na některé z těchto výrobků nebo služeb. Jestliže přihlašovatel takový záměr neuvede, budou obecná označení (pokud splňují požadavky na jasnost a přesnost) vykládána doslovně.

Dne 02.05.2013 úřad OHIM a všechny národní úřady pro ochranné známky v Evropské unii vydaly společné sdělení o provádění rozsudku ve věci „IP Translator“ (viz „Společné sdělení“). Podle uvedeného sdělení úřad OHIM vykládá rozsah ochrany národních ochranných známek obsahujících záhlaví tříd takto: •

Starší ochranné známky přihlášené před rozsudkem ve věci „IP Translator“: úřad OHIM v zásadě akceptuje praxi podání všech národních úřadů pro ochranné známky v Evropské unii. Národní ochranné známky přihlášené před rozsudkem ve věci „IP Translator“ mají rozsah ochrany přiznaný národním úřadem. Většina národních úřadů vykládá záhlaví tříd u svých ochranných známek doslovně. U těchto ochranných známek úřad OHIM vykládá záhlaví tříd také na základě přirozeného a obvyklého významu každého obecného označení.

•

Pouze osm národních úřadů pro ochranné známky nevykládá záhlaví tříd svých vlastních ochranných známek přihlášených před rozsudkem ve věci „IP Translator“ na základě jejich přirozeného a obvyklého významu: Bulharsko, Finsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Rumunsko a Řecko (viz tabulka 1 společného sdělení). Úřad OHIM vykládá tyto národní ochranné známky tak, že zahrnují záhlaví tříd plus abecední seznam podle vydání Niceské klasifikace platného v okamžiku podání přihlášky (i pokud národní úřad záhlaví třídy vykládá jako zahrnující všechny výrobky a služby v dané třídě).

•

Starší národní ochranné známky přihlášené po rozsudku ve věci „IP Translator“: úřad OHIM vykládá všechny výrobky a služby zahrnuté do národních ochranných známek na základě jejich přirozeného a obvyklého významu (viz tabulka 5 společného sdělení).

Pro určení rozsahu ochrany je třeba uplatnit výše uvedené zásady. Při porovnávání výrobků/služeb budou brány v úvahu pouze ty výrobky nebo služby, které jsou považovány za zahrnuté podle uvedených zásad.


VERSION 1.0



3

Podobnost výrobků a služeb

3.1

Obecné zásady

3.1.1

Faktory podobnosti

Obecně řečeno jsou dvě položky definovány jako podobné, jestliže mají určité společné znaky. Podobností výrobků a služeb se zabývá judikatura Soudního dvora ve věci Canon (rozsudek ze dne 29.09.1998, C-39/97, Canon). Soudní dvůr rozhodl, že při posuzování podobnosti výrobků by měly být zohledněny všechny relevantní faktory týkající se těchto výrobků samotných. K těmto faktorům patří mimo jiné jejich povaha, účel, jejich koneční uživatelé (je třeba vykládat jako „zamýšlený účel“) a jejich způsob použití a to, zda si vzájemně konkurují nebo se doplňují (bod 23). Výraz inter alia („mimo jiné“) ukazuje, že výčet výše uvedených faktorů, který Soudní dvůr uvedl, je pouze orientační. Podobnost výrobků a služeb nemůže záviset na žádném počtu pevně stanovených a omezených kritérií, která by bylo možné určit obecně předem, s jednotným účinkem ve všech případech. Mohou existovat ještě další faktory, které doplňují nebo nahrazují faktory uvedené Soudním dvorem, jež mohou být pro konkrétní případ významné. To vede k závěru, že by měly být zohledňovány níže uvedené faktory. Faktory z věci Canon • • • • •

povaha, zamýšlený účel, způsob použití, komplementarita, konkurenční vztah.

Další faktory • • •

distribuční kanály, relevantní veřejnost, obvyklý původ výrobků/služeb.

Tyto faktory budou dále vysvětleny níže (viz „Konkrétní faktory podobnosti“); používají se i v databázi úřadu OHIM pro porovnávání výrobků a služeb. Je však třeba upozornit, že ačkoli je databáze omezena na uvedených osm faktorů, mohou existovat specifické případy, kdy jsou relevantní jiná kritéria.

3.1.2

Definování relevantních faktorů

Porovnání by se mělo zaměřit na určení relevantních faktorů, které konkrétně charakterizují porovnávané výrobky a/nebo služby. Relevance jednoho faktoru tedy závisí čistě na kolidujících výrobcích a/nebo službách.


VERSION 1.0



Příklad •

Při porovnávání lyží a lyžařské obuvi je zjevné, že se neshodují ve své povaze, způsobu použití a vzájemně si nekonkurují. Proto by se porovnání mělo zaměřit na jejich účel, jejich komplementaritu, jejich distribuční kanály, jejich obvyklý původ a/nebo relevantní veřejnost.

Proto se relevantní faktory a znaky charakterizující určitý výrobek nebo službu mohou lišit v závislosti na výrobcích nebo službách, s nimiž mají být porovnávány. Není nutné uvádět všechny faktory připadající v úvahu. Podstatné však je, zda jsou vazby mezi relevantními faktory dostatečně úzké, aby byla zjištěna podobnost. Lze položit tyto otázky: • • • •

Jak budou výrobky/služby používány? Jaký je jejich účel? Jak pravděpodobné je, že budou mít shodného výrobce? Nacházejí se obvykle na stejném prodejním místě, ve stejném obchodním domě nebo oddělení supermarketu?

Jestliže faktory nelze definovat na základě znění označení výrobků/služeb, lze informace odvodit ze slovníkových hesel. Slovníková hesla je třeba analyzovat v porovnání s obchodní realitou, zejména pak s ohledem na Niceskou klasifikaci. Příklad •

Podle slovníku je ice (led) jednotným číslem slova ices (ledy) a mimo jiné znamená „zmrzlinu“ nebo „zmrzlou vodu“ (slovník The Oxford English Dictionary, online vydání). Pokud bylo porovnání ices a ice ve třídě 30 provedeno jen na základě slovníkové definice, vedlo by k chybnému závěru, že ice je totožný s ices. Avšak protože seznam výrobků ve třídě 30 uvádí jak ices (vodová a smetanová zmrzlina), tak ice (led), je třeba výraz ices chápat jako „edible ices“ (vodová a smetanová zmrzlina), zatímco výraz ice jako „cooling ice“ (led ke chlazení). Ačkoli mají výrobky shodné složení z hlediska toho, že oba obsahují (částečně) zmrzlou vodu, jejich obchodní povaha je odlišná: zatímco jeden výrobek je potravina, druhý je pomůckou při uchovávání a/nebo chlazení potravin. To ukazuje, že Niceská klasifikace má spolu s obchodním hlediskem přednost před slovníkovou definicí.

Jakmile jsou určeny relevantní faktory, musí průzkumový referent určit vztah mezi relevantními faktory a jejich váhu (viz níže „Vztah mezi jednotlivými faktory“).

3.2

Konkrétní faktory podobnosti

Následující oddíly definují a dokládají různé faktory podobnosti výrobků a služeb.

3.2.1

Povaha

Povahu výrobku/služby lze definovat jako základní vlastnosti nebo znaky, podle nichž je daný výrobek/služba rozpoznán/a. Povaha často odpovídá konkrétnímu druhu nebo Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



typu výrobku/služby nebo konkrétní kategorii, k níž tento výrobek/služba přísluší a která je obvykle užívána k definování tohoto výrobku/této služby. Jinými slovy je to odpověď na otázku „Co je to?“ Příklady • • •

Jogurt je mléčný výrobek. Automobil je vozidlo. Tělové mléko je kosmetický přípravek.

3.2.1.1 Orientační hodnota záhlaví tříd a kategorií To, že porovnávané výrobky/služby spadají pod totéž obecné označení záhlaví třídy nebo tutéž obecnou kategorii, automaticky neznamená, že mají stejnou povahu. Příkladem takto široké kategorie jsou potraviny pro lidskou spotřebu. Příklady •

Čerstvé ovoce na jedné straně a káva, mouka a chléb na druhé straně mají odlišnou povahu, přestože se jedná o potraviny.

•

Maso, ryby a drůbež jsou potraviny živočišného původu. Ovoce a zelenina jsou potraviny rostlinného původu. Toto slabé propojení, tedy to, že se u všech jedná o potraviny, nevylučuje jejich odlišnou povahu.

To, že porovnávané výrobky/služby spadají pod dostatečně úzké obecné označení záhlaví třídy, svědčí ve prospěch totožné nebo podobné povahy. Příklady •

Kondenzované mléko a sýr mají stejnou povahu, protože přísluší ke stejné skupině výrobků, jmenovitě k mléčným výrobkům, které jsou subkategorií potravin (viz rozsudek ze dne 04.11.2003, T–85/02, Castillo, bod 33).

•

Všechny nápoje jsou tekutiny, to však neznamená, že mléko má stejnou povahu jako alkoholický nápoj.

3.2.1.2 Znaky výrobků definující jejich povahu Pro definování povahy výrobků mohou být užitečné jejich nejrůznější znaky. Patří k nim následující znaky. Složení: např. složky, materiály, z nichž jsou výrobky vyrobeny. Příklad •

Jogurt je mléčný výrobek (povahu jogurtu lze definovat jeho základní složkou).

Složení může být pro definování povahy nejrelevantnějším kritériem. Totožné nebo podobné složení výrobků však samo o sobě není ukazatelem stejné povahy.


VERSION 1.0



Příklad •

Židle a panenka mohou být obě vyrobeny z plastu, ale nemají stejnou povahu, protože jeden výrobek je kusem nábytku a druhý hračkou. Patří do různých kategorií.

Funkční princip: např. mechanická funkce bez pohonu/motoru s pohonem/motorem, optická, elektrická, biologická nebo chemická funkce.

nebo

Příklad •

Teleskop je optické zařízení (povahu teleskopu lze definovat jeho funkčním principem, který je optický).

Ačkoli funkční princip může při definování povahy určitých výrobků pomoci, není vždy průkazný. Existují případy, kdy výrobky, zejména technologického typu, se stejným funkčním principem mají odlišnou povahu. Příklad •

Mixér a elektrický zubní kartáček mají stejný funkční princip rotace, nikoli však stejnou povahu.

Naopak existují výrobky s odlišnými funkčními principy, ale stejnou povahou. Příklad •

Funkční princip praček využívajících prací prášek je chemický, což není totéž, jako funkční princip praček využívajících magnetické vlny. Tyto výrobky však mají stejnou povahu, protože v obou případech se jedná o pračky.

Fyzikální stav: např. kapalina/pevná látka, tvrdý/měkký, pružný/neohebný Fyzikální stav je dalším znakem výrobků, který lze využít k definování povahy, stejně jako funkční princip však není vždy průkazný. Příklady •

Voda je tekutina.

•

Jogurt se na trh uvádí v pevné i kapalné formě. Tyto výrobky mají stejnou povahu i přes svůj odlišný fyzikální stav.

3.2.1.3 Povaha služeb Při definování povahy služeb nelze použít znaky (složení, funkční princip, fyzikální stav), protože služby jsou nehmotné. Povahu služeb lze definovat zejména druhem činnosti poskytované třetím stranám. Ve většině případů povahu služby definuje kategorie, do které služba spadá.


VERSION 1.0



Příklad •

Taxislužba má stejnou povahu jako autobusová doprava, protože v obou případech se jedná o dopravní služby.

3.2.1.4 Povaha výrobků oproti povaze služeb Svou povahou se výrobky obecně odlišují od služeb. Důvodem je skutečnost, že výrobky jsou předměty obchodu, komodity, zboží nebo nemovitosti. Jejich prodej je obvykle spojen s převodem vlastnického práva k něčemu fyzickému, např. k movitým předmětům nebo nemovitostem. Na druhou stranu služby spočívají v poskytování nehmotné činnosti.

Zamýšlený účel

3.2.2

Účel je obecně definován jako důvod, proč je něco provedeno nebo vytvořeno nebo proč něco existuje (slovník The Oxford English Dictionary, online vydání). Ve smyslu faktoru ve věci Canon se účelem rozumí zamýšlené použití výrobků nebo služeb, a nikoli použití odlišné od zamýšleného. Příklad •

Plastový sáček lze použít k ochraně před deštěm. Jeho zamýšleným účelem je však přenášení předmětů.

Účel je definován funkcí výrobků/služeb. Jinými slovy jde o odpověď na otázky: jakou potřebu tyto výrobky/služby uspokojují? Jaký problém řeší? Někdy je obtížné určit správnou míru abstrakce pro určení účelu. Stejně jako v případě definování povahy musí být účel definován dostatečně úzce. Příklad •

3.2.3

V případě octa by zamýšlený účel neměl být definován jako „lidská spotřeba“, která představuje obecný účel společný všem potravinám, ale jako „běžné koření“.

Způsob použití

Způsob použití určuje metodu, jakou jsou výrobky/služby používány pro dosažení svého účelu. Je třeba položit si otázku: jak se tyto výrobky/služby používají? Způsob použití vyplývá přímo z povahy a/nebo zamýšleného účelu výrobků/služeb, a proto nemá při analýze sám o sobě žádný význam nebo má jen malý význam.


VERSION 1.0



Příklad •

Způsob použití novin a knih je stejný v tom smyslu, že obojí se čte. Podobnost však lze vyvodit již z toho, že v obou případech jde o tiskoviny (stejná povaha) a oba výrobky slouží k zábavě nebo informování (stejný účel).

Bez ohledu na výše uvedené vysvětlení může být způsob použití nezávisle na povaze a účelu důležitý, jestliže výrobky charakterizuje: Příklad •

Farmaceutické přípravky k léčbě kožních onemocnění ve třídě 5 mohou mít podobu krémů. Mají stejný způsob použití jako kosmetické krémy ve třídě 3.

I pokud však způsob použití charakterizuje porovnávané výrobky a je u obou výrobků totožný, nebude tato skutečnost sama o sobě dostačovat ke stanovení podobnosti. Příklad •

3.2.4

Žvýkačka a žvýkací tabák mají stejný způsob použití. Tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že jsou podobné.

Komplementarita

Výrobky (nebo služby) jsou komplementární, jestliže mezi nimi existuje úzká spojitost v tom smyslu, že jeden výrobek je nepostradatelný (nezbytný) nebo důležitý (významný) pro používání druhého výrobku (viz rozsudek ze dne 11.05.2011, T–74/10, Flaco, bod 40). Vztah komplementarity mezi výrobky/službami může být například funkční (viz rozsudek ze dne 29.09.2011, T–150/10, Loopia, bod 36). Ačkoli může existovat určitá míra komplementarity, samo o sobě to nestačí pro zjištění podobnosti mezi výrobky a/nebo službami (příklad 1). Pokud však byla zjištěna mezi výrobky/službami komplementarita, lze v kombinaci s jinými faktory, jako je „obvyklý původ“ a/nebo „distribuční kanál“, zjistit podobnost (příklady 2, 3 a 4). Ze své podstaty nemohou být komplementární výrobky, které jsou určeny pro různou veřejnost (viz rozsudek ze dne 22.06.2011, T–76/09, Farma Mundi Farmaceuticos Mundi, bod 30 a rozsudek ze dne 12.07.2012, T–361/11, DOLPHIN). Viz také oddíl 2.3.3.1. Vzájemný vztah mezi faktory. Příklad 1 •

Víno a sklenice na víno jsou komplementární, protože jeden výrobek je důležitý pro použití druhého. Nejsou však podobné, protože nemají stejný obvyklý původ, ani nesdílejí distribuční kanály (viz rozsudek ze dne 07.05.2009, C-398/07 P, Waterford Stellenbosch).

Příklad 2 •

Lyže a lyžařská obuv jsou komplementární, protože jeden výrobek je nepostradatelný pro použití druhého. Relevantní veřejnost může mít za to, že


VERSION 1.0



výroba těchto výrobků probíhá ve stejném podniku. Tyto výrobky jsou v důsledku toho považovány za podobné. Příklad 3 •

Učební a výukové pomůcky (například tiskoviny, nahrané nosiče dat a audio/video kazety) jsou nezbytné, a tudíž komplementární pro vzdělávací kurzy a obecně tyto materiály vydává stejný podnik. Tyto výrobky jsou podobné dotčeným službám (viz například rozsudek ze dne 23.10.2002, T–388/00, ELS).

Příklad 4 •

Architektonické služby (projektování staveb) (třída 42) jsou nepostradatelné pro stavebnictví (třída 37). Tyto služby jsou často nabízeny společně (distribuční kanál). V důsledku toho jsou tyto služby komplementární a podobné.

3.2.4.1 Použití v kombinaci: není komplementární Komplementaritu je třeba jasně odlišit od použití v kombinaci, kdy jsou výrobky/služby použity jen společně dle volby nebo vhodnosti (např. chléb a máslo). To znamená, že nejsou pro sebe navzájem nezbytné (viz rozhodnutí ze dne 20.10.2011, R 1976/2010-4, THAI SPA/SPA a ostatní, bod 25). V takových případech lze podobnost zjistit jen na základě jiných faktorů, nikoli však na základě komplementarity. U určitých výrobků, které jsou často navzájem koordinovány, ale nespadají do působnosti ostatních faktorů podobnosti, Soud prvního stupně zjistil „estetickou komplementaritu“ (viz rozsudek ze dne 01.03.2005, T–169/03, Sissi Rossi, bod 62, rozsudky ze dne 11.07.2007, T–150/04, Tosca Blu, body 35–39 a T–443/05, Pirañam, body 49–50, rozsudek ze dne 20.10.2011, T–214/09, Cor, body 32–37). Tyto výrobky nespadají do stávající definice komplementarity. Příklad •

Kabelky a oděvy úzce souvisejí, ale nejsou komplementární, protože jeden výrobek není nezbytný pro používání druhého. Pouze se často používají v kombinaci. Jsou však podobné z toho důvodu, že je mohou distribuovat titíž nebo propojení výrobci, může je kupovat tatáž veřejnost a tyto výrobky lze najít na týchž prodejních místech.

3.2.4.2 Pomocné výrobky/služby: nejsou komplementární Totéž platí v případě, že určité výrobky a/nebo služby jen podporují nebo doplňují jiný výrobek nebo službu. Pomocné výrobky jsou typicky výrobky používané jako obaly (např. lahve, krabice, plechovky atd.) nebo k propagaci (např. letáky, plakáty, ceníky atd.). Stejně tak výrobky/služby nabízené zdarma během propagační kampaně obvykle nejsou podobné primárnímu výrobku nebo službě. Příklad •

Organizování a pořádání výstav není podobné tiskovinám včetně oznámení o akcích, protože výrobky ve třídě 16 slouží jen k propagaci a oznámení konkrétní události.


VERSION 1.0



3.2.4.3 Suroviny: nejsou komplementární A konečně, pokud se výrobky týkají surovin, nelze v analýze podobnosti použít kritérium komplementarity. Suroviny jako významně důležitá základní složka konečného výrobku mohou být zjištěny jako podobné danému výrobku, ale nikoli na základě komplementarity (viz také příloha I, oddíly 1 a 2 a příloha II, oddíly 5.1 a 5.2). Příklad •

Mléko (třída 29) a sýr (třída 29) nejsou podobné na základě komplementarity, ačkoli mléko je surovinou k výrobě sýra. Podobnost však lze zjistit na základě toho, že mají stejnou povahu, distribuční kanály, relevantní veřejnost a výrobce.

Konkurenční vztah

3.2.5

Výrobky/služby si navzájem konkurují, pokud jeden může nahradit druhý. To znamená, že slouží témuž nebo podobnému účelu a jsou nabízeny týmž stávajícím a potenciálním zákazníkům. V takovém případě jsou výrobky/služby definovány i jako „vzájemně zaměnitelné“ (viz rozsudek ze dne 04.02.2013, T–504/11, DIGNITUDE, bod 42). Příklady •

Tapety (třída 27) a barvy (třída 2) si konkurují, protože oba výrobky slouží k zakrytí nebo dekoraci stěn.

•

Půjčování filmů (třída 41) a služby kina (třída 41) si konkurují, protože obě služby umožňují zhlédnutí filmu.

Výrobky a/nebo služby, které si navzájem konkurují, jsou často v podobném cenovém rozmezí nebo se jejich obecná cena při řádném výpočtu významně neliší. Příklad •

Elektrické holicí strojky a žiletky si konkurují, protože slouží témuž účelu. S ohledem na svou životnost může být elektrický holicí strojek celkově levnější než počet žiletek nutných k jeho náhradě. Prvotní rozdíl v ceně je vyrovnán delší trvanlivostí.

V některých případech se však cena konkurenčních výrobků/služeb může významně lišit. Příklad •

Zlaté klenoty a bižuterie si konkurují, ačkoli jejich cena (a hodnota) se mohou velmi lišit.


VERSION 1.0



Distribuční kanál

3.2.6

Ačkoli rozsudek ve věci Canon výslovně nezmiňuje „distribuční kanál“, tento faktor se na mezinárodní a vnitrostátní úrovni při posuzování podobnosti dvou výrobků/služeb často užívá. Jako doplňkový faktor byl zohledněn v několika rozsudcích evropských soudů (mimo jiné viz rozsudek ze dne 21.04.2005, T–164/03, monBeBé, bod 53). Zdůvodnění je uvedeno níže. Jestliže jsou výrobky/služby zpřístupňovány prostřednictvím stejných distribučních kanálů, může spotřebitel s větší pravděpodobností předpokládat, že výrobky a služby spadají do téhož sektoru trhu a možná je vyrábí stejný subjekt, a naopak. Výraz „distribuční kanál“ se příliš netýká způsobu prodeje nebo propagace výrobku společnosti, ale spíše místa distribuce. Pro analýzu podobnosti výrobků/služeb není distribuční systém (přímý nebo nepřímý) rozhodující. Je třeba položit si spíše tuto otázku: Mají výrobky/služby stejná místa prodeje nebo jsou obvykle poskytovány nebo nabízeny na stejných nebo podobných místech? Tomuto faktoru by se však neměl přikládat příliš velký důraz, protože moderní supermarkety, drogerie a obchodní domy prodávají zboží všeho druhu. Relevantní veřejnost si je vědoma toho, že výrobky prodávané na těchto místech pocházejí z celé řady nezávislých podniků. Proto je místo prodeje méně rozhodující pro určení toho, zda se relevantní veřejnost domnívá, že výrobky mají společný původ, pouze z toho důvodu, že jsou prodávány na stejném prodejním místě. Pouze pokud jsou dotčené výrobky prodávány ve stejné sekci takových obchodů, kde je společně prodáváno obdobné zboží, bude tato skutečnost svědčit ve prospěch podobnosti. V takových případech musí být možné identifikovat sekci podle jejího územního a funkčního oddělení od jiných sekcí (např. sekce mléčných výrobků v supermarketu, kosmetická sekce v obchodním domě). Podobně může být tento faktor platný v případech, kdy jsou výrobky prodávány výhradně nebo obvykle ve specializovaných prodejnách. V takovém případě se mohou spotřebitelé pravděpodobně domnívat, že původ výrobků je stejný, pokud jsou prodávány ve stejných specializovaných prodejnách, a mohou popírat společný původ, pokud výrobky obvykle nejsou prodávány ve stejných obchodech. Naopak odlišná místa prodeje mohou svědčit proti podobnosti výrobků. Příklad •

Vozíky na přepravu invalidů a jízdní kola:

Ačkoli oba druhy výrobků spadají pod vozidla ve třídě 12, nebudou mít společná prodejní místa. Jízdní kola se obvykle prodávají buď ve specializovaných prodejnách jízdních kol, nebo v maloobchodních prodejnách sportovního vybavení. Oproti tomu distribučními kanály vozíků na přepravu invalidů jsou specializovaní distributoři zdravotnického vybavení a pomůcek, kteří zásobují nemocnice a specializované obchody, které prodávají pomůcky pro osoby se zdravotním postižením.


VERSION 1.0



Relevantní veřejnost

3.2.7

Relevantní veřejnost, tj. skuteční a potenciální spotřebitelé sporných výrobků a služeb, představuje další faktor, kterým je třeba se při analýze podobnosti zabývat, přestože ji Soudní dvůr ve věci Canon jako faktor výslovně nezmínil. Relevantní veřejnost mohou tvořit: • •

veřejnost obecně (rovněž označována jako běžný spotřebitel); nebo zákazníci z profesionálního prostředí (se specifickými odbornými znalostmi nebo zkušenostmi).

Relevantní veřejnost nemusí nutně znamenat konečného spotřebitele, např. konečným spotřebitelem krmiv pro zvířata ve třídě 31 jsou zvířata, a nikoli relevantní veřejnost. Relevantní veřejností by v tomto případě byl běžný spotřebitel. Pouhá skutečnost, že se shodují potenciální spotřebitelé, není automaticky známkou podobnosti. Tatáž skupina zákazníků může potřebovat výrobky nebo služby nejrůznějšího původu a povahy. Skutečnost, že například televizní přijímače, automobily a knihy kupuje stejná relevantní veřejnost, jmenovitě široká veřejnost, nemá na analýzu podobnosti žádný dopad. V mnoha případech jsou buď jeden nebo oba porovnávané seznamy výrobků/služeb zaměřeny na širokou veřejnost, ale účel (pokrytí potřeb zákazníků) je v každém případě odlišný. Takové okolnosti svědčí proti podobnosti. Ačkoli shoda relevantní veřejnosti není nezbytně známkou podobnosti, velmi rozdílná veřejnost bude znamenat prvek svědčící velmi výrazně proti podobnosti. Rozdílné zákazníky lze najít v níže uvedených případech, kdy: a)

Výrobky/služby z obou seznamů jsou zaměřeny na veřejnost obecně, kterou lze jasně kategorizovat podle jejích odlišných (osobních) potřeb, věku atd. •

b)

Výrobky/služby z obou seznamů jsou zaměřeny na zákazníky z řad podniků, kteří však působí ve velmi odlišném sektoru trhu. •

c)

Příklad: chemikálie pro lesnictví a rozpouštědla pro průmyslové laky (třída 1).

Jednu relevantní veřejnost tvoří běžní spotřebitelé a druhou zákazníci z řad podniků. •

3.2.8

Příklad: vozíky na přepravu invalidů a jízdní kola (třída 12).

Příklad: pouzdra na kontaktní čočky a chirurgické přístroje a nástroje (ve třídě 10).

Obvyklý původ (výrobce/poskytovatel)

Ačkoli Soudní dvůr tento faktor ve svém rozsudku ve věci Canon výslovně nezmiňoval, z obecné koncepce nebezpečí záměny plyne, že obvyklý původ zboží a služeb má pro analýzu podobnosti zvláštní význam. Jak Soudní dvůr uvedl, „nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí ze stejného Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



podniku, případně z podniků hospodářsky propojených, představuje nebezpečí záměny“ (Canon, bod 29). Silná známka podobnosti však existuje v případě, že výrobky/služby může veřejnost vnímat jako výrobky/služby se stejným obvyklým původem. To by však nemělo být mylně vykládáno jako úplné obrácení šetření nebezpečí záměny a podobnosti výrobků/služeb: zjištění nebezpečí záměny závisí na mnoha dalších faktorech (jako je podobnost označení, rozlišovací schopnost starší ochranné známky) a není výhradně určeno obvyklým původem, který jako takový je pouze jedním faktorem v analýze podobnosti výrobků/služeb. Zjištění, že spotřebitelé nebudou vedeni k zaměňování původu výrobků/služeb, není pro porovnání výrobků/služeb odpovídajícím argumentem. Toto zjištění by mělo být uvedeno v celkovém posouzení. Původ se v této souvislosti týká zejména výrobního sektoru nebo podniků, které vyrábějí dané výrobky nebo nabízejí dané služby, a nikoli totožnosti konkrétního výrobce. „Původ“ není definován jen skutečným místem výroby/poskytování (např. závod, dílna, ústav, laboratoř), ale především zohledněním toho, kdo řídí a/nebo ovládá výrobu/poskytování výrobků/služeb. Jinými slovy, je třeba se ptát: kdo je odpovědný za výrobu daného výrobku nebo poskytování dané služby? Zeměpisný původ (např. Čína) není pro zjištění podobnosti výrobků/služeb relevantní. V rozsudku ve věci ELS Soudní dvůr rozhodl, že i výrobky a služby mohou mít stejný původ, pokud je běžné, že stejný druh společnosti nese odpovědnost za výrobu/poskytování obojího. Bylo konstatováno, že učebnice mají stejný původ jako poskytování korespondenčních kurzů, neboť „podniky, které nabízejí jakékoli druhy kurzů, často tyto výrobky rozdávají žákům jako pomocné učební materiály“ (rozsudek ze dne 23.10.2002, T–388/00, ELS, bod 55). Kritérium „obvyklý původ“ je třeba uplatňovat restriktivně, aby nebylo oslabeno. Pokud by bylo zjištěno, že všechny druhy výrobků/služeb pocházejících od jedné velké (nadnárodní) společnosti nebo holdingu mají stejný původ, ztratil by tento faktor svůj význam. Příklad •

Kosmetika a potraviny mohou být vyráběny v rámci jedné společnosti, to však není odrazem obvyklých obchodních zvyklostí, podle nichž tyto druhy výrobků mají různé výrobce.

3.2.8.1 Znaky definující společný původ Při určování obvyklého původu výrobků/služeb mohou být relevantní níže uvedené znaky. Místa výroby Příklad •

Laky, fermeže, barviva a mořidla (třída 2) se obvykle vyrábějí ve stejných výrobních podnicích, obvykle specializovaných chemických společnostech.


VERSION 1.0



Místo výroby může být významným ukazatelem toho, že dotčené výrobky/služby pocházejí ze stejného zdroje. Ačkoli však stejná místa výroby naznačují společný obvyklý původ, různá místa výroby nevylučují, že výrobky pocházejí ze stejných nebo hospodářsky propojených podniků. Například knihy i elektronická média (konkurující výrobky, elektronická média nahrazují knihy) jsou výrobky nakladatelství. Způsoby výroby Příklad •

Kožené pásky (třída 25) a kabelky vyrobené z kůže (třída 18) nejsou jen vyráběny na stejných místech, např. v kožedělných provozovnách, ke zpracování kůží se využívají také stejné nástroje a stroje.

(Technické) know-how Příklad •

Služby v oblasti ochrany proti počítačovým virům (třída 42) a design softwaru (třída 42) zahrnují podobné technické know-how v oblasti informačních technologií.

Zavedená obchodní zvyklost známá veřejnosti Zavedená obchodní zvyklost, například že výrobci rozšiřují své podnikání na příbuzné trhy, má pro konstatování stejného původu výrobků/služeb různé povahy zvláštní význam. V takových situacích je nutné určit, zda je toto rozšiřování v daném oboru běžné, nebo zda naopak může nastávat jen ve výjimečných případech. Příklad situace, kdy se rozšíření činnosti stalo běžným •

Obuv a kabelky: na trhu je obvyklé, že výrobci obuvi obvykle působí i v oblasti výroby kabelek.

Příklad situace, kdy rozšíření (dosud) není běžné •

3.3

Oděvy a parfémy: ačkoli někteří módní návrháři, kteří prodávají oděvy, dnes pod svou značkou prodávají i parfémy, není to v oděvním průmyslu pravidlem a spíše se to týká (ekonomicky) úspěšných návrhářů.

Vztah mezi jednotlivými faktory

Kritéria z věci Canon byla vyjmenována v příslušném rozsudku bez jakékoli vzájemné hierarchie (váhy) a bez uvedení jakéhokoli vzájemného vztahu. Byla posuzována jednotlivě. Tato kritéria však nelze posuzovat nezávisle, neboť některá kritéria spolu souvisí a některá kritéria jsou důležitější než ostatní. V důsledku váhy všech těchto faktorů podle jejich příslušného významu ve vztahu k dotčeným výrobkům/službám se může případná podobnost lišit svou mírou (viz oddíl 3.3.4 níže).


VERSION 1.0



Vzájemný vztah faktorů

3.3.1

Je třeba uvést, že v mnoha případech budou existovat vztahy mezi faktory v tom smyslu, že v případě jednoho společného faktoru může být shodný i faktor další. Příklady •

Na základě účelu lze určit i to, kdo jsou skuteční a potenciální zákazníci (tzn. relevantní veřejnost).

•

Účel spolu s relevantní veřejností může také odhalit, zda si výrobky/služby konkurují.

•

Stejný distribuční kanál jde ruku v ruce se stejnou veřejností. Jinými slovy, v případě rozdílných distribučních kanálů se může lišit i veřejnost.

•

Výrobky/služby určené pro různou veřejnost nemohou být komplementární (viz rozsudek ze dne 11.05.2011, T–74/10, Flaco, bod 40 a rozsudek ze dne 22.06.2011, T–76/09, Farma Mundi Farmaceuticos Mundi, bod 30).

•

Způsob použití obvykle závisí na povaze a účelu výrobků.

V některých případech bude rozlišení mezi jednotlivými faktory obtížné. Platí to zejména ve věci „povahy“, „účelu“ a „způsobu použití“. Pokud průzkumový referent zjistí takové problémy, stačí tyto faktory posuzovat společně. Příklad •

3.3.2

Motor je stroj k přeměně některé z různých forem energie na mechanickou sílu a pohyb. V takovém případě je obtížné odlišit povahu tohoto výrobku od jeho účelu. Proto není rozlišení nutné.

Důležitost jednotlivých faktorů

Při posuzování podobnosti výrobků a služeb by měly být zohledněny všechny relevantní faktory charakterizující jejich vzájemný vztah. V závislosti na druhu výrobků a služeb však může být konkrétní kritérium více či méně důležité. Jinými slovy, jednotlivá kritéria nemají standardní hodnotu, spíše by měla být určována jejich konkrétní důležitost v kontextu každého jednotlivého případu. Obecně řečeno, váha každého faktoru bude záviset na dopadu, který má na možnou záměnu původu. Kritéria, která jasně naznačují, že výrobky/služby pocházejí nebo nepocházejí ze stejných nebo hospodářsky propojených podniků, by měla mít přednost před kritérii, která mají zřejmě jen sekundární význam. Obecně silné faktory •

Obvyklý původ (protože má silný dopad na nebezpečí záměny)

•

Účel (protože je rozhodující pro volbu zákazníka, zda koupit nebo vybrat výrobky/služby)


VERSION 1.0



•

Povaha (protože definuje základní vlastnosti a charakteristiky výrobků/služeb)

•

Komplementarita (protože úzká souvislost mezi používáním výrobků/služeb vede veřejnost k domněnce, že mají stejný zdroj)

•

Konkurenční vztah (obvykle mají konkurenční výrobky/služby stejný účel a jsou zaměřeny na stejnou veřejnost)

Méně důležité faktory •

Způsob použití (i odlišné výrobky lze používat stejným způsobem, např. dětské kočárky a nákupní vozíky)

•

Distribuční kanály (i odlišné výrobky mohou být prodávány ve stejném oddělení obchodu, podle různé praxe vystavování, např. žvýkačka a cigarety)

•

Relevantní veřejnost (zejména pokud jsou výrobky/služby cíleny na širokou veřejnost)

3.3.3

Různé druhy porovnání: výrobky s výrobky, služby se službami a výrobky se službami

V zásadě jsou u porovnávání výrobků s výrobky a porovnávání služeb se službami relevantní stejné faktory. Při uplatňování těchto faktorů však musí být zváženy základní rozdíly mezi výrobky a službami (hmotné oproti nehmotným). Kromě toho se stejné zásady, jaké platí pro porovnávání výrobků s výrobky a služeb se službami, použijí i v případech, kdy se porovnávají výrobky a služby. Svou povahou se výrobky obecně odlišují od služeb. Mohou však být komplementární. Také služby mohou mít stejný účel, a tudíž konkurovat výrobkům. Z toho plyne, že za jistých okolností lze nalézt podobnost mezi výrobky a službami.

3.3.4

Míra podobnosti

Výrobky a/nebo služby mohou být podobné v různé míře (nízká, průměrná, vysoká) v závislosti na tom, kolik faktorů mají společných a jakou má každý z nich váhu. Míra podobnosti zjištěná mezi výrobky a službami má význam při konečném rozhodování o nebezpečí záměny. Obecně platí, že jeden faktor sám nestačí ke zjištění nízké míry podobnosti mezi výrobky/službami, a to i pokud jde o silný faktor. Příklady odlišnosti •

Automobily a jízdní kola mají společný účel (přeprava z bodu A do bodu B), to však neznamená jejich podobnost.


VERSION 1.0



•

Ačkoli okenní sklo a brýlová skla mají stejnou povahu, nejsou podobná, protože se neshodují v ostatních relevantních faktorech, jako je účel, výrobce, distribuční kanál a relevantní veřejnost.

Právě kombinace různých faktorů a jejich váha umožňuje učinit konečný závěr o podobnosti. Kombinace dvou silných faktorů, jako je povaha a výrobce, nebo kombinace jednoho silného a dvou slabých faktorů často povede k podobnosti. Naopak kombinace dvou slabých faktorů, jako je distribuční kanál a relevantní veřejnost, v zásadě není průkazná pro zjištění podobnosti výrobků a služeb. Příklady podobnosti •

Mléko a sýr mají různý účel a způsob použití; nekonkurují si, ani nejsou komplementární. Avšak to, že mají stejnou povahu (mléčné výrobky) a obvyklý původ (mlékárna), je rozhodující pro zjištění podobnosti.

•

Ačkoli farmaceutické přípravky a náplasti, obvazový materiál mají odlišnou povahu, mají podobný účel, tzn. léčbu onemocnění, zdravotních postižení nebo úrazů. Kromě toho mají stejné distribuční kanály a relevantní veřejnost. Z toho důvodu jsou podobné.

Počet zjištěných shodných faktorů spolu s jejich důležitostí/vahou určuje míru podobnosti. Obecně řečeno, čím vyšší je počet společných faktorů, tím vyšší je míra podobnosti. Podobnost zjištěná na základě dvou faktorů by obvykle neměla být vysoká, na rozdíl od případů, kdy se výrobky/služby shodují ve čtyřech nebo více relevantních faktorech. Nelze však provést žádnou matematickou analýzu, protože výsledek vždy závisí na konkrétních okolnostech každého případu.


VERSION 1.0



Příloha I Zvláštní otázky týkající se podobnosti výrobků a služeb Tato část nestanoví nová kritéria pro zjištění podobnosti výrobků a služeb. Pouze pomáhá vysvětlit, jak porovnávat konkrétní skupiny výrobků a služeb, u nichž vedle kritérií podle věci Canon platí určitá obecná pravidla a výjimky.

1

Díly, komponenty a příslušenství

Pouhá skutečnost, že určitý výrobek se může skládat z více komponentů, nezakládá automatickou podobnost hotového výrobku a jeho částí (viz rozsudek ze dne 27.10.2005, T–336/03, Mobilix, bod 61). Příklady odlišnosti • • •

Lopatky ventilátoru (třída 7) a vysoušeč vlasů (třída 11) Elektrický kabel (třída 9) a lampa (třída 11) Knoflíky (třída 26) a oděvy (třída 25)

Podobnost bude zjištěna jen ve výjimečných případech a vyžaduje, aby byly splněny alespoň některé z hlavních faktorů pro zjištění podobnosti, jako je výrobce, veřejnost a/nebo komplementarita. Taková výjimka se opírá o skutečnost, že díly a příslušenství často vyrábí a/nebo prodává tentýž podnik, který vyrábí konečný výrobek, a díly a příslušenství jsou zaměřeny na stejnou kupující veřejnost, jako je tomu v případě náhradních nebo výměnných dílů. V závislosti na dotčeném výrobku může veřejnost také očekávat, že komponent bude vyrábět „původní“ výrobce nebo bude tato výroba pod jeho kontrolou, což je faktor, který naznačuje podobnost výrobků. Obecně může být v každém konkrétním případě významná celá řada různých faktorů. Například pokud je komponent prodáván i samostatně, nebo pokud je zvlášť důležitý pro funkci stroje, bude to svědčit ve prospěch podobnosti. Příklady podobnosti • • •

2

Elektrický zubní kartáček (třída 21) a výměnné hlavice kartáčku (třída 21) Tiskárna (třída 9) a inkoustové kazety do tiskáren (třída 2) Šicí stroje (třída 7) a podavače pro šicí stroje (třída 7)

Suroviny a polotovary

Podobný přístup se uplatňuje i u surovin a polotovarů na jedné straně a hotových výrobků na straně druhé. Ve většině případů pouhá skutečnost, že se jeden výrobek používá k výrobě jiného, nebude sama o sobě dostačovat k prokázání toho, že výrobky jsou podobné, protože jejich povaha, účel, relevantní veřejnost a distribuční kanály mohou být zcela odlišné (viz rozsudek ze dne 13.04.2011, T–98/09, T Tumesa Tubos del Mediterráneo S.A.,


VERSION 1.0



body 49–51). Surovina je obecně určena pro použití v průmyslu, a nikoli k přímé koupi konečným spotřebitelem. Příklady odlišnosti • •

Zvířecí kůže, usně (třída 18) a oděvy (třída 25) Drahé kovy (třída 14) a šperky (třída 14)

Konečný závěr však může záviset na konkrétních okolnostech případu, jako je míra transformace suroviny nebo to, zda je základní složkou hotového výrobku. Čím větší je význam suroviny pro konečný výrobek, s tím větší pravděpodobností budou výrobky podobné. V důsledku toho lze podobnost určit v případě, že surovina nebo polotovar mohou být rozhodující pro formu, charakter, kvalitu nebo hodnotu hotového výrobku. V těchto případech lze surovinu často získat nezávisle na hotovém výrobku prostřednictvím stejných distribučních kanálů. Příklady podobnosti •

Drahé kameny (třída 14) a šperky (třída 14). Na rozdíl od drahých kovů lze drahé kameny získat v klenotnictvích nezávisle na hotovém výrobku.

Dílčí kategorie surovin jsou složky používané při výrobě potravin (viz „Složky potravin“ níže).

3

Doplňky

Doplněk je „něco navíc“, co zlepšuje nebo doplňuje hlavní výrobek, k němuž je přidáván. Na rozdíl od dílů, komponentů a příslušenství doplněk nepředstavuje nedílnou součást hlavního výrobku, ačkoli se obvykle používá v úzké spojitosti s ním. Doplněk obvykle plní užitečný technický nebo dekorativní účel. Pravidla pro díly, komponenty a příslušenství jsou do jisté míry platná i v případě doplňků. Pouhá skutečnost, že určitý výrobek se používá v kombinaci s jiným výrobkem, není pro zjištění podobnosti nezbytně průkazná. Příklady odlišnosti • •

Oděvy (třída 25) a ozdoby do vlasů (třída 26) Sluneční clony do automobilů (třída 12) a vozidla (třída 12)

Je však obvyklé, že některé doplňky vyrábí také výrobce hlavního výrobku. V důsledku toho může spotřebitel očekávat, že hlavní výrobek a doplňky se vyrábějí pod kontrolou téhož subjektu, zvláště pokud jsou distribuovány prostřednictvím stejných obchodních kanálů. V takových případech existuje silná známka podobnosti. Příklady podobnosti • •

Jízdní kola (třída 12) a brašny na jízdní kola (třída 12) Brýle (třída 9) a pouzdra na brýle (třída 9)


VERSION 1.0



Instalační služby, údržba a opravy

4

Tyto služby patří do kategorie služeb souvisejících s výrobky. Protože svou povahou jsou výrobky a služby odlišné, lze podobnost mezi výrobky a jejich instalací, údržbou a opravami určit, pouze pokud: • • •

je v relevantním sektoru trhu běžné, aby výrobce výrobků také poskytoval tyto služby a relevantní veřejnost je stejná a instalace, údržba a opravy těchto výrobků jsou poskytovány nezávisle na koupi výrobků (nikoli jako služby po prodeji).

Instalace téměř všech výrobků jsou klasifikovány ve třídě 37, například instalace klimatizačních zařízení, elektrických přístrojů, výtahů, požárních hlásičů, chladicích zařízení, kuchyňských zařízení a strojů. Instalace a opravy počítačového hardwaru jsou také zařazeny ve třídě 37, protože se jedná o fyzicky prováděné opravy a instalace. Instalace a opravy počítačového softwaru jsou však klasifikovány ve třídě 42, protože zahrnují programování softwaru bez fyzické instalace či opravy. Příklady podobnosti • • •

Zařízení na zpracování dat a počítače (třída 9) a instalace a opravy elektronických přístrojů (třída 37) Klimatizace (třída 11) a instalace, údržba a opravy (třída 37) Prodejní automaty (třída 7) a služby údržby (třída 37)

Příklady odlišnosti • • •

Stavební materiály (třída 19) a instalační služby (třída 37) Obuv (třída 25) a opravy obuvi (třída 37) Vozidla (třída 12) a opravy karoserií motorových vozidel (třída 37) (viz rozsudek ze dne 15.12.2010, T–451/09, Wind, body 28–30)

5

Poradenské služby

V 8. vydání Niceské klasifikace byly odstraněny „odborné poradenské služby“ ve třídě 42, a od té doby jsou poradenské služby (stejně jako poradenské a informační služby) klasifikovány ve třídě služeb, která odpovídá předmětu poradenství. Například poradenské služby v oblasti dopravy patří do třídy 39, poradenství při vedení podniků spadá do třídy 35, finanční poradenství je klasifikováno ve třídě 36 a poradenství v oblasti kosmetické péče ve třídě 44. Poskytování poradenství, informací nebo konzultací elektronickou cestou (např. telefonicky nebo prostřednictvím počítače) nemá na klasifikaci těchto služeb vliv. Poradenské služby, konzultace apod. jsou v zásadě vždy podobné nebo dokonce totožné s příbuznými službami. Příklady •

Konzultace v oblasti počítačového softwaru (třída 42) jsou podobné instalaci a údržbě softwaru (třída 42)


VERSION 1.0



•

Finanční informace (třída 36) jsou součástí finančních služeb (třída 36), a tudíž jsou totožné (viz rozsudek ze dne 27.02.2008, T–325/04, Worldlink, bod 58).

Při porovnávání poradenských, konzultačních a podobných služeb s výrobky lze nalézt podobnost za podmínek obdobných podmínkám týkajících se instalace, údržby a oprav (viz oddíl 4). Příklady podobnosti •

Poradenské služby v oblasti počítačových technologií (hardware a software) (třída 42) a počítačový software (třída 9)

•

Poradenství v oblasti kosmetické péče (třída 44) a kosmetika (třída 3)

Příklady odlišnosti •

Informační služby v oblasti nákupu módního zboží (informace nákupních poradců) (třída 35) a oděvy, obuv a pokrývky hlavy (třída 25), protože na trhu není běžné, aby výrobce zboží ve třídě 25 poskytoval takové informační služby.

•

Poskytování informací v oblasti zábavy (třída 41) a hračky (třída 28), protože na trhu není běžné, aby výrobce hraček ve třídě 28 poskytoval takové informační služby.

6

Pronájem a leasing

Služby pronájmu (v angl. rental) jsou klasifikovány ve stejných třídách jako služba poskytovaná prostřednictvím předmětů pronájmu: • •

půjčování telefonů je třída 38, protože telekomunikační služby jsou ve třídě 38, půjčovna automobilů je ve třídě 39, protože tato třída obsahuje dopravní služby.

Služby pronájmu (v angl. leasing) jsou analogické službám pronájmu (rental), a proto jsou klasifikovány stejně. Financování prostřednictvím leasingu je však klasifikováno ve třídě 36 jako finanční služba. Na základě toho, že leasing v angličtině znamená pronájem, musí být tyto služby jasně odlišeny od veškerých finančních služeb. Porovnání služeb pronájmu vede k následujícímu výsledku.

6.1

Pronájem versus související služby

Přestože jsou služby pronájmu klasifikovány ve stejných třídách jako služba poskytovaná prostřednictvím předmětů pronájmu, nejsou s touto službou automaticky totožné. Porovnání těchto služeb je třeba provést za pomoci obvyklých kritérií pro totožnost a podobnost.


VERSION 1.0



Příklady • •

6.2 • •

Existuje totožnost mezi pronájmem bytů (třída 36) a službami v oblasti nemovitostí (třída 36), protože pronájem bytů je zařazen do služeb v oblasti nemovitostí. Totéž zdůvodnění nelze uplatnit na pronájem buldozerů (třída 37) a související služby stavebnictví (třída 37). Pronájem buldozerů není zařazen do stavebnictví, a proto nejsou tyto služby považovány za totožné.

Pronájem versus výrobky: v zásadě vždy odlišné Pronájem vozidel (třída 39) a vozidla (třída 12) Půjčování filmů (třída 41) a DVD (třída 9)

Výjimky existují v případě, že je běžné, aby výrobce zboží poskytoval i služby pronájmu. • •

Pronájem počítačového softwaru (třída 42) a počítačový software (třída 9). V tomto případě se uznává podobnost v nízké míře. Pronájem prodejních automatů (třída 35) a prodejní automaty (třída 7). V tomto případě se uznává podobnost v nízké míře.


VERSION 1.0



Příloha II Konkrétní odvětví 1

Chemikálie, farmaceutické přípravky a kosmetika

1.1

Chemikálie (třída 1) versus chemické výrobky (třídy 3 a 5)

Ačkoli velké chemické společnosti obvykle provozují výrobu všech druhů základních chemikálií, specializovaných chemikálií, výrobků v oboru věd o živé přírodě, včetně farmaceutických přípravků a pesticidů, jakož i spotřebitelských výrobků, jako jsou čisticí přípravky a kosmetika, při porovnávání těchto výrobků nestačí ke zjištění podobnosti jen sama skutečnost, že všechny mají společnou povahu, protože všechny lze obecně klasifikovat jako chemické výrobky. Zvláštní pozornost musí být věnována jejich konkrétnímu účelu, jakož i jejich veřejnosti a distribučnímu kanálu. Pro tyto výrobky platí zejména to, co již bylo řečeno ke vztahu mezi surovinami, polotovary a hotovými výrobky. V důsledku toho nejsou výrobky ve třídě 3 a třídě 5 v zásadě považovány za podobné výrobkům zařazeným do třídy 1, přestože jsou obvykle kombinacemi různých chemikálií. Jejich účel jako hotového výrobku se liší od chemikálií ve třídě 1, které jsou v surovém a nehotovém stavu a nejsou dosud smíchány s ostatními chemikáliemi a inertními nosiči do hotového výrobku. Hotové výrobky ve třídě 3 a třídě 5 jsou také určeny jiné veřejnosti a nemají stejné distribuční kanály. Hnojiva ve třídě 1 na jedné straně a pesticidy, fungicidy a herbicidy ve třídě 5 na druhé straně však nejsou jen chemické výrobky, jsou to také hotové výrobky s konkrétním využitím v zemědělství. Mají podobný účel, protože konkrétní výrobky ve třídě 5 lze považovat za podporující růst, neboť předcházejí podmínkám, jež mohou bránit růstu rostlin.

1.2

Farmaceutické přípravky versus farmaceutické přípravky

Farmaceutický přípravek označuje jakýkoli druh léčivého přípravku, tj. látku nebo kombinaci látek k léčbě nebo prevenci onemocnění lidí nebo zvířat. Již z definice lze vyvodit, že veterinární přípravky – ačkoli jsou uvedeny samostatně v záhlaví třídy – jsou identicky obsaženy v širším výrazu farmaceutické přípravky. Z toho důvodu jsou totožné. Totéž platí pro rostlinné a homeopatické léčivé přípravky, protože ty jsou obsaženy v širším výrazu farmaceutické přípravky. Stejně tak testovací přípravky, tj. chemická činidla pro lékařské účely včetně veterinárních, také spadají pod obecné označení farmaceutické přípravky. Konkrétní farmaceutické přípravky se považují za podobné jiným konkrétním farmaceutickým přípravkům. Důvodem je skutečnost, že je obvykle splněno několik, ne-li všechna kritéria podobnosti: přípravky mají stejnou povahu, protože se jedná o specifické chemické výrobky, jejich účelem je obecně hojení a/nebo léčba, prodávají se na stejných místech, jmenovitě v lékárnách, a pocházejí ze stejného zdroje, kterým je farmaceutický průmysl. Tento průmysl vyrábí širokou škálu léků s různými terapeutickými indikacemi, a toho si je veřejnost vědoma. Kromě toho může být shodný jejich způsob použití a mohou si navzájem konkurovat (viz rozsudek ze dne 17.11.2005, T–154/03, Artex, bod 48). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



Zjištěná míra podobnosti mezi konkrétními farmaceutickými přípravky se však může lišit v závislosti na jejich konkrétní terapeutické indikaci. Příklad 1 •

Farmaceutické přípravky proti alergiím a antihistaminikum ve formě masti. Tyto farmaceutické přípravky jsou vysoce podobné.

Příklad 2 •

Antiepileptika a farmaceutické přípravky, kromě léčivých přípravků proti onemocněním souvisejícím s centrální nervovou soustavou. Tyto farmaceutické přípravky se považují za podobné (viz rozsudek ze dne 24.05.2011, T–161/10, E-plex, bod 26).

Příklad 3 •

Antikoncepční přípravky a roztoky na výplach očí. Tyto farmaceutické přípravky vykazují jen nízkou míru podobnosti. V této souvislosti je třeba upozornit, že nízká míra podobnosti by měla být určena jen ve výjimečných případech, např. pokud lze jasně zjistit, že přípravky mají různé indikace a různé způsoby použití.

To, zda se konkrétní farmaceutický přípravek prodává na lékařský předpis, nemá pro porovnání výrobků zvláštní význam. Svou úlohu tato skutečnost hraje spíše pro celkové posouzení nebezpečí záměny, zejména z hlediska míry pozornosti relevantní veřejnosti. Kromě toho je třeba upozornit, že nutnost lékařského předpisu do značné míry závisí na jednotlivých vnitrostátních právních režimech. Proto se z výše uvedených důvodů léčivý přípravek na lékařský předpis obvykle považuje za podobný přípravku prodávanému bez předpisu.

1.3

Farmaceutické přípravky versus dietetické látky upravené k lékařskému použití

Dietetické látky upravené k lékařskému použití a doplňky výživy jsou látky připravené pro zvláštní dietetické požadavky za účelem léčby nebo prevence určitého onemocnění. S ohledem na tuto skutečnost je jejich účel podobný účelu farmaceutických přípravků (látky používané při léčbě onemocnění), neboť se používají ke zlepšení zdravotního stavu pacientů. Relevantní veřejnost se shoduje a tyto výrobky mají obecně stejný distribuční kanál. Z těchto důvodů se tyto výrobky považují za podobné.

1.4

Farmaceutické přípravky versus kosmetika

Obecné kategorie farmaceutické přípravky a kosmetika se považují za podobné. Kosmetika obsahuje seznam přípravků používaných ke zlepšení nebo ochraně vzhledu nebo pachu lidského těla. Na druhou stranu farmaceutické přípravky obsahují výrobky, jako jsou přípravky pro péči o pleť nebo vlasy s léčebnými vlastnostmi. Ty se ve svém účelu mohou shodovat s kosmetikou. Kromě toho sdílejí stejné distribuční kanály, protože je najdeme v lékárnách nebo jiných specializovaných prodejnách. Jsou určeny stejné veřejnosti a často je vyrábí stejné podniky. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



Při porovnání konkrétních farmaceutických přípravků s kosmetikou však mohou tyto výrobky vykazovat jen nízkou míru podobnosti, nebo mohou být dokonce zcela odlišné. V takových případech bude výsledek záviset na konkrétním léčivém přípravku a jeho konkrétním účelu (zdravotní indikace/účinek) nebo způsobu použití. Příklad •

1.5

Lék proti bolesti je odlišný od laku na nehty.

Farmaceutické přípravky versus služby

Ačkoli se farmaceutické společnosti intenzivně věnují výzkumu a vývoji, obvykle takové služby neposkytují třetím stranám. V důsledku toho jsou výrobky ve třídě 5 obvykle odlišné od výrobků ve třídě 42. Odlišnost lze zjistit i při porovnání farmaceutických přípravků a lékařských služeb (včetně veterinárních) ve třídě 44. Přestože nelze popřít jistou spojitost v důsledku společného cíle, kterým je léčba onemocnění, rozdíly v povaze, a zejména v obvyklém původu jasně převažují nad jakýmikoli podobnostmi. Relevantní veřejnost neočekává, že lékař bude vyvíjet a prodávat léčivý přípravek.

2

Automobilový průmysl

Automobilový průmysl je složité odvětví zahrnující různé druhy podniků, včetně podniků vyrábějících automobily, jakož i dodavatelů, kteří mohou zásobovat výrobce automobilů surovinami (kov, hliník, plasty, barvy), díly, moduly nebo celými systémy. Lze rozlišit několik oblastí výroby: technika pohonu, podvozek, elektronika, interiér a exteriér. Proto je mimořádně obtížné provádět šetření podobnosti hotového výrobku (automobilu) a jeho jednotlivých částí nebo materiálů použitých k jeho výrobě. Kromě toho si je při koupi automobilu široká veřejnost této skutečnosti vědoma a ví, že mnoho součástek pochází z mnoha zdrojů a že výrobce automobilu může montovat komponenty, které vyrobily třetí společnosti. Výrobky jsou však obvykle nabízeny pouze pod jedním označením, což široké veřejnosti téměř znemožňuje identifikovat jiné výrobce nebo rozlišit jejich zdroj výroby. Výjimku tvoří automobilové baterie, na nichž jsou obvykle jiná označení viditelná. Stejně jako u jiných konkrétních odvětví platí i zde obdobně kritéria podle věci Canon, zejména je pak třeba zohlednit obecné zásady vymezené pro porovnání dílů, komponentů a příslušenství. Zvláště je třeba mít na paměti, že existují výrobky, které bude nakupovat jen automobilový průmysl, bez jakékoli možnosti, aby se kdy dostaly k široké veřejnosti nebo aby si je koupila široká veřejnost (konečný spotřebitel) (např. kovy (třída 6) používané k výrobě podvozků). Ty jsou jasně odlišné od konečného výrobku, jakož i pravděpodobně od všech ostatních dílů, komponentů a příslušenství. Pokud jde o náhradní díly, které si může koupit i široká veřejnost pro účely opravy nebo údržby, bude posouzení podobnosti záviset zejména na tom, zda konkrétní náhradní díl běžně vyrábí výrobce automobilu.


VERSION 1.0



3

Elektrické přístroje/zařízení

Výraz elektrické přístroje a zařízení ve třídě 9 nelze vykládat tak, že zahrnuje všechny přístroje na elektrický pohon. Ve skutečnosti existují přístroje na elektrický pohon zařazené do různých tříd. Výraz elektrický přístroj zařazený do seznamu výrobků ve třídě 9 (přestože je to podle klasifikační praxe úřadu OHIM výraz příliš neurčitý) je třeba chápat jako výraz zahrnující přístroje a zařízení pro vedení, přepínání, transformování, akumulaci, regulaci nebo kontrolu elektřiny (viz rozsudek ze dne 01.02.2012, T– 353/09, mtronix, bod 33).

4

Oděvní a textilní průmysl

Výrobky klasifikované ve třídách 22, 23, 24 a 25 souvisí s textilem. V těchto třídách existuje jistá progrese: surová textilní vlákna (třída 22) jsou dále zpracována na příze a nitě (třída 23), následně na textilie, tedy tkaniny (třída 24) a nakonec na hotové výrobky z textilií (třída 24) nebo oděvy (třída 25). Kromě toho s oděvním a textilním průmyslem souvisejí výrobky třídy 18, například výrobky z kůže a napodobenin kůže.

4.1

Suroviny nebo polotovary versus hotové výrobky

Vzhledem k tomu, že vztah mezi výše uvedenými třídami se často zakládá na skutečnosti, že jeden výrobek se používá k výrobě jiného (např. textilie ve třídě 24 se používají k výrobě oděvů (ve třídě 25), při porovnáních tohoto druhu platí obecná pravidla pro suroviny (viz výše část „Suroviny a polotovary“). Například suroviny jako kůže a napodobeniny kůže, zvířecí kůže a usně (třída 18) jsou odlišné od oděvů, obuvi a pokrývek hlavy (třída 25). Pouhá skutečnost, že se kůže používá k výrobě obuvi (kožené obuvi), sama o sobě nestačí k závěru, že výrobky jsou podobné, protože jejich povaha, účel a relevantní veřejnost jsou zcela odlišné: suroviny jsou určeny pro použití v průmyslu, a nikoli k přímé koupi konečným spotřebitelem. Určitá nízká míra podobnosti je však zjištěna mezi textiliemi a textilními výrobky, jako jsou prostěradla, povlečení a prostírání z látky ve třídě 24. V takových případech je míra transformace požadovaná mezi materiálem a konečným výrobkem často nevýznamná: tkanina je k získání konečného výrobku jen sestřižena do tvaru a/nebo sešita. Kromě toho mnoho podniků umožňuje zákazníkům nákup základního materiálu nebo hotových podušek atd. z tohoto materiálu vyrobených. Proto může relevantní veřejnost očekávat, že tyto výrobky pocházejí ze stejného podniku.

4.2

Textilní výrobky (třída 24) versus oděvy (třída 25)

Hlavním styčným bodem mezi textilními výrobky ve třídě 24 a oděvy ve třídě 25 je to, že jsou vyrobeny z textilního materiálu. To však nestačí ke odůvodnění zjištění podobnosti. Výrobky slouží zcela jiným účelům: oděvy jsou určeny k tomu, aby je lidé nosili na sobě, nebo slouží jako módní zboží, zatímco textilní výrobky jsou určeny hlavně pro potřeby domácnosti a dekorace interiérů. Proto je jejich způsob použití odlišný. Kromě toho se distribuční kanály a prodejní místa textilních výrobků a oděvů liší a relevantní veřejnost nebude mít za to, že pocházejí ze stejného podniku. Proto se textilní výrobky považují za odlišné od oděvů, viz rozhodnutí ze dne 31.05.2012, Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



R 1699/2011-4 GO/GO GLORIA ORTIZ, bod 16; ze dne 26.07.2012, R 1367/2011-1 PROMO TEXTILE/Promodoro, bod 17 a ze dne 01.08.2012, R 2353/2010-2, REGRIGUE FOR COLD/REFRIGIWEAR a ostatní, bod 26).

4.3

Oděvy, obuv a pokrývky hlavy (třída 25)

Výrobky třídy 25, jmenovitě oděvy, obuv a pokrývky hlavy, mají totožnou nebo velni podobnou povahu. Slouží stejnému účelu, protože se používají k zakrývání a ochraně různých částí lidského těla proti povětrnostním vlivům. Představují i módní zboží a často jsou na stejných prodejních místech. Spotřebitelé, kteří si budou chtít koupit oděvy, budou ve stejném oddělení nebo prodejně očekávat obuv a pokrývky hlavy a naopak. Navíc bude mnoho výrobců a návrhářů navrhovat a vyrábět všechny výše uvedené položky. Proto jsou tyto výrobky vzájemně podobné.

4.4

Módní doplňky

Jak je vysvětleno v části „Doplňky“ (viz výše), pouhá skutečnost, že určitý výrobek se používá v kombinaci s jiným výrobkem, není pro zjištění podobnosti nezbytně průkazná. Je však obvyklé, že některé doplňky vyrábí také výrobce hlavního výrobku. V důsledku toho může spotřebitel očekávat, že hlavní výrobek a doplňky se vyrábějí pod kontrolou téhož subjektu, zvláště pokud jsou distribuovány prostřednictvím stejných obchodních kanálů. V takových případech existuje silná známka podobnosti. Proto ne u všech výrobků, které se považují za módní doplňky, bude zjištěna podobnost s oděvy, obuví a pokrývkami hlavy (třída 25). Široká kategorie výrobků z kůže a napodobenin kůže ve třídě 18 zahrnuje výrobky, jako jsou kabelky, tašky, sportovní tašky, aktovky diplomatky, náprsní tašky, peněženky, klíčenky atd. Tyto výrobky souvisejí s položkami oděvů, pokrývek hlavy a obuvi ve třídě 25 v tom smyslu, že je spotřebitelé mohou pravděpodobně považovat za doplňky oděvů, pokrývek hlavy, a dokonce i obuvi, protože jsou s nimi úzce sladěny a mohou je distribuovat titíž nebo spojení výrobci a není neobvyklé, aby je výrobci oděvů přímo vyráběli a uváděli na trh. Kromě toho lze tyto výrobky najít ve stejných maloobchodních prodejnách. Proto jsou tyto výrobky považovány za podobné oděvům, pokrývkám hlavy a obuvi. Naopak vlasové doplňky jako vlásenky a stuhy jsou odlišné od oděvů. Přestože tyto výrobky mohou mít jistou vzdálenou vazbu na trh módy, pouhá skutečnost, že někdo chce sladit vlásenky a oděvy, nestačí k závěru, že výrobky jsou komplementární, a proto podobné. Výrobky lze považovat za komplementární jen tehdy, jestliže mezi nimi existuje úzká spojitost v tom smyslu, že jeden výrobek je nepostradatelný nebo důležitý pro používání druhého výrobku a není jen jeho doplňkem. V tomto případě nejsou takové podmínky splněny. Navíc se liší povaha a způsob použití těchto výrobků. Navzájem si nekonkurují. Jejich výroba zahrnuje různé know-how, výrobky nepatří do stejné kategorie výrobků a nejsou považovány za komponenty obecného souboru výrobků, které mají potenciálně stejný obchodní původ (viz rozhodnutí ze dne 03.10.2011, R 1501/2010-4, Wild Nature/WILD NATURE, bod 18). Stejně tak jsou luxusní výrobky, například brýle (třída 9) a šperky (třída 14) považovány za odlišné od oděvů, obuvi a pokrývek hlavy. Povaha a hlavní účel těchto výrobků se liší. Hlavní funkcí oděvu je obléci lidské tělo, zatímco hlavním účelem brýlí je zlepšit zrak a šperky slouží k osobní ozdobě. Nemají stejné distribuční kanály a ani si nekonkurují, ani se vzájemně nedoplňují (viz rozhodnutí ze dne 30.05.2011, R 0106/2007-4, OPSEVEN2/SEVEN, bod 14; ze dne 12.09.2008, R 0274/2008-1, Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



Penalty/PENALTY, bod 20; 05.10.2011, R 0227/2011-2, OCTOPUSSY/OCTOPUSSY A OSTATNÍ, body 23–26). Totéž zdůvodnění platí pro luxusní výrobky, například parfémy (třída 3), jejichž hlavním účelem je dodat tělu, dopisním papírům apod. dlouhodobou vůni, a pro výrobky, jako jsou zavazadla (třída 18), které jsou určeny k přenášení věcí při cestování. Přestože módní návrháři nyní pod svými značkami také prodávají parfémy, módní doplňky (například brýle a šperky) a cestovní doplňky, není to pravidlem a spíše to platí pro (ekonomicky) úspěšné návrháře. V těchto případech by se měl předkladatel námitky odvolat na čl. 8 odst. 5 CTMR.

4.5

Sportovní oděvy, obuv a pokrývky hlavy (třída 25) versus sportovní a gymnastické potřeby (třída 28)

Obecná kategorie oděvy, obuv a pokrývky hlavy zahrnuje sportovní oděvy, obuv a pokrývky hlavy, což jsou oděvy nebo části oblečení určené zvlášť pro používání při provozování určité činnosti nebo sportu. Účel a povaha těchto výrobků se liší od účelu a povahy sportovních a gymnastických potřeb, které představují potřeby a přístroje pro všechny druhy sportů a gymnastiky, jako jsou závaží, ohlávky, tenisové rakety, míče a nářadí na cvičení. Podniky, které sportovní a gymnastické potřeby vyrábějí, však mohou vyrábět i sportovní oděvy či sportovní obuv. V tomto případě se distribuční kanály mohou shodovat. Při porovnávání sportovních oděvů či sportovní obuvi a sportovních a gymnastických potřeb je zjišťována nízká míra podobnosti.

4.6

Módní návrhářství (třída 42), krejčovské služby (třída 40) versus oděvy (třída 25)

Mezi oděvy a módním návrhářstvím a krejčovskými službami existuje nízká míra podobnosti, protože mají stejnou relevantní veřejnost a mohou se shodovat obvyklým původem (výrobce/poskytovatel). Výrobci konfekčních oděvů (zvláště pánských obleků a svatebních šatů) často poskytují krejčovské služby, které úzce souvisejí s módním návrhářstvím, které je předcházejícím krokem v procesu výroby oděvů.

5

Potraviny, nápoje a restaurační služby

5.1

Složky hotových potravin

Složky používané při výrobě potravin představují dílčí kategorii surovin a platí pro ně stejný postup. V důsledku toho pouhá skutečnost, že se jedna složka používá k výrobě potraviny, nebude obecně sama o sobě dostačovat k prokázání toho, že výrobky jsou podobné, přestože oba spadají do obecné kategorie potravin (viz rozsudek ze dne 26.10.2011, T–72/10, Naty’s, body 35–36). Příklady odlišnosti • •

Vejce (třída 29) a vodová a smetanová zmrzlina (třída 30) Droždí (třída 30) a chléb (třída 30)


VERSION 1.0



5.2

Hlavní složka

Jestliže lze složku považovat za hlavní složku hotového jídla, bude existovat podobnost pouze v případě, že výrobky sdílejí některé jiné relevantní kritérium nebo kritéria, zejména obvyklý původ, povahu, účel nebo způsob použití. Příklady podobnosti (hlavní složka + jiné kritérium/kritéria) • • •

Mléko (třída 29) a jogurt (třída 29) Ryby (třída 29) a rybí tyčinky (třída 29) Těsto (třída 30) a pizzy (třída 30)

Viz též rozsudek Tribunálu ze dne 04.05.2011, T–129/09, Apetito, kde Soudní dvůr potvrzuje zjištění podobnosti určité potraviny a hotových jídel složených hlavně z této konkrétní potraviny. Je třeba připomenout, že v těchto případech neexistuje komplementarita jen z toho důvodu, že jedna složka je nutná k výrobě/přípravě jiné potraviny. Komplementarita se týká jen použití výrobků, a nikoli jejich výrobního procesu (viz kapitola „Komplementarita“ a rozsudek ze dne 11.05.2011, T–74/10, Flaco, bod 40 a rozhodnutí ze dne 11.12.2012, R 2571/2011-2, FRUITINI, bod 18).

Nealkoholické nápoje (třída 32) versus alkoholické nápoje (s výjimkou piv) (třída 33)

5.3

Nealkoholické nápoje jako ovocné nápoje, džusy, minerální a perlivé vody na jedné straně a alkoholické nápoje (s výjimkou piv) se prodávají vedle sebe v obchodech, barech a jsou společně uvedeny v nápojových lístcích atd. Tyto výrobky jsou určeny stejné veřejnosti a mohou si konkurovat. Je třeba konstatovat, že tyto výrobky vykazují nízkou míru podobnosti.

Piva (třída 32), alkoholické nápoje (s výjimkou piv) (třída 33)

5.4

Existuje podobnost mezi různými alkoholickými nápoji ve třídě 33, jakož i mezi alkoholickými nápoji a pivem ve třídě 32. Ačkoli jsou jejich výrobní procesy odlišné, tyto výrobky patří do stejné kategorie alkoholických nápojů (povaha) určených široké veřejnosti. Mohou být podávány v restauracích a barech a prodávají se v supermarketech a obchodech s potravinami. Tyto nápoje se nacházejí ve stejném oddělení v supermarketech, ačkoli mezi nimi lze jistým způsobem rozlišovat, například podle jejich příslušné dílčí kategorie. Kromě toho mohou tyto výrobky pocházet ze stejných podniků. Příklady • • •

Piva jsou podobná vínům. Piva jsou podobná alkoholickým nápojům (s výjimkou piv). Vína jsou podobná alkoholickým nápojům (s výjimkou vín).


VERSION 1.0



5.5

Zajišťování stravování a nápojů versus potraviny a nápoje

Zajišťování stravování a nápojů ve třídě 43 zahrnuje hlavně restaurační služby nebo podobné služby, jako je catering, kavárny a snack bary. Tyto služby mají podávat potraviny a nápoje k přímé spotřebě. Realita na trhu ukazuje, že někteří výrobci potravin a/nebo nápojů poskytují pod svou obchodní značkou také restaurační služby (např. výrobci kávy a jejich kavárny, výrobci zmrzliny a jejich obchody se zmrzlinou, výrobci piva a jejich pohostinství); nejde však o zavedenou obchodní zvyklost a týká se to spíše (ekonomicky) úspěšných podniků. Pouhá skutečnost, že potraviny a nápoje jsou konzumovány v restauraci, nestačí ke zjištění vzájemné podobnosti. Spotřebitel si je vědom toho, že podávané potraviny a nápoje vyrábí jiná společnost (viz rozsudek ze dne 09.03.2005, T–33/03, Hai, bod 45, a rozhodnutí ze dne 20.10.2011, R 1976/2010-4, THAI SPA/SPA a ostatní, body 24–26). V těchto případech by se měl namítající odvolat na čl. 8 odst. 5 CTMR.

6

Služby na podporu jiných podniků

Všechny služby uvedené v záhlaví třídy 35 jsou určeny k podpoře nebo pomoci pro jiné podniky při provádění nebo zlepšování jejich podnikatelské činnosti. V zásadě jsou tyto služby tedy určeny odborné veřejnosti. Při porovnávání konkrétních služeb spadajících do třídy 35 je velmi užitečné zaměřit se na otázku: kdo tento druh služby poskytuje? Je to reklamní agentura, poradce v oblasti managementu, poradce v oblasti lidských zdrojů, účetní, auditor, prodejce nebo daňový poradce? Jakmile je určen obvyklý původ, je snazší nalézt obecné označení toho, kam konkrétní služby přísluší. Propagační služby spočívají v poskytování pomoci třetím subjektům při prodeji jejich výrobků a služeb prostřednictvím propagace jejich uvedení na trh a/nebo prodeje nebo v posilování postavení zákazníka na trhu a získávání konkurenční výhody prostřednictvím propagační činnosti, reklamy. Ke splnění tohoto cíle může být použito mnoho různých prostředků a výrobků. Tyto služby poskytují specializované společnosti, které studují potřeby svých zákazníků a poskytují veškeré nezbytné informace a rady pro marketing jejich výrobků a služeb a vytvářejí personalizovanou strategii propagace jejich výrobků a služeb prostřednictvím denního tisku, webových stránek, videí, internetu atd. Je třeba zmínit, že povaha a účel propagačních služeb se zásadně liší od produkce výrobků nebo poskytování mnoha dalších služeb. Proto je propagace obecně odlišná od propagovaných výrobků nebo služeb. Totéž platí pro porovnání propagačních služeb s výrobky, které lze použít k šíření propagace, jako jsou DVD, software, tiskoviny, letáky a katalogy. Služby řízení obchodní činnosti jsou služby, které obvykle poskytují podniky specializované v tomto specifickém oboru, například konzultanti v oboru podnikání. Shromažďují informace a poskytují nástroje a odborné zkušenosti, aby svým zákazníkům umožnili realizovat jejich podnikání nebo poskytovat podnikům potřebnou podporu k získání, rozvoji a rozšiřování podílu na trhu. Patří k nim činnosti jako výzkum a oceňování podniků, analýza cen nákladů a organizační poradenství. Tyto služby zahrnují i veškeré činnosti „konzultací“, „poradenství“ a „pomoci“, jež mohou být užitečné při řízení podniku, například jak efektivně rozdělit finanční a lidské zdroje; jak zlepšit produktivitu; jak zvýšit podíl na trhu; jak si poradit s konkurenty; jak snížit daně; Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



jak vyvinout nové výrobky; jak komunikovat s veřejností; jak provádět marketing; jak zkoumat spotřebitelské trendy; jak uvádět na trh nové výrobky; jak vytvořit firemní identitu atd. Při porovnávání řízení obchodní činnosti a propagace je třeba uvést, že propagace je nezbytným nástrojem řízení podniku, protože zviditelňuje podnik na trhu. Jak bylo uvedeno výše, účelem propagačních služeb je „posílit (obchodní) postavení na trhu“ a účelem služeb řízení podniku je pomoci podniku „získat, rozvinout a rozšířit podíl na trhu“. Neexistuje jasné rozlišení mezi „posílením obchodního postavení na trhu“ a „pomocí podniku při rozvoji a rozšiřování podílu na trhu“. Odborník, který nabízí služby v oblasti efektivního řízení podniku, může do tohoto poradenství důvodně zahrnout propagační strategie, protože není pochyb, že propagace hraje v řízení podniku zásadní úlohu. Kromě toho mohou podnikoví konzultanti nabízet poradenství v oblasti propagace (a marketingu) v rámci svých služeb, a proto se relevantní veřejnost může domnívat, že tyto dvě služby mají stejný profesionální původ. V důsledku toho tyto služby s ohledem na výše uvedené vykazují určitou nízkou míru podobnosti (viz rozhodnutí ve věci R 2163/2010-1, INNOGAME / INNOGAMES, body 13–17). Služby obchodní administrativy spočívají v efektivním organizování lidí a zdrojů s cílem zaměřit činnost na společné úkoly a cíle. Zahrnují činnosti, jako je nábor, příprava mezd, příprava účetních výkazů a daní. Hranice mezi oběma oblastmi, obchodním řízením a obchodní administrativou, je nejasná a někdy je jejich rozlišení velmi obtížné (ne-li nemožné). Obě oblasti spadají do širší kategorie služeb pro podniky. Obecně lze říci, že služby obchodní administrativy jsou prováděny s cílem organizovat a provozovat podnik, zatímco obchodní řízení sleduje vyšší přístup zaměřený na stanovení společných úkolů a strategického plánu pro obchodní podnik. Kancelářské služby zahrnují služby zaměřené na provádění každodenních operací, které podnik potřebuje k plnění svého obchodního účelu. Patří k nim zejména činnosti nápomocné při fungování obchodního podniku. Zahrnují činnosti typické pro služby sekretariátu, například těsnopisné a strojopisné služby, jakož i podpůrné služby, například pronájem kancelářských strojů a zařízení.

7

Maloobchodní služby

Maloobchod je obecně definován jako činnost nebo podnikání spočívající v prodeji výrobků nebo komodit v relativně malých množstvích k užití nebo spotřebě, a nikoli k dalšímu prodeji (na rozdíl od velkoobchodu, který spočívá v prodeji komodit ve velkém množství, obvykle pro další prodej). Je však třeba uvést, že prodej výrobků není ve smyslu Niceské klasifikace službou. Činnost maloobchodu s výrobky jako služba, pro kterou lze získat ochrannou známku Společenství, proto nespočívá jen v samotném aktu prodeje výrobků, ale ve službách poskytovaných spolu s vlastním prodejem výrobků, definovaných ve vysvětlivce 35 k Niceské klasifikaci jako „seskupování různých výrobků (kromě jejich přepravy) pro třetí osoby za účelem umožnit spotřebiteli, aby si tyto výrobky mohl pohodlně prohlížet a nakupovat“. Soudní dvůr navíc rozhodl, že cílem maloobchodu je prodej výrobků spotřebitelům. Maloobchod kromě právního úkonu prodeje zahrnuje všechny činnosti, které subjekt vykoná za účelem výzvy k uzavření takovéhoto obchodu. Tato činnost spočívá mimo jiné ve výběru sortimentu výrobků nabízených k prodeji a v nabídce různých výkonů, které vedou spotřebitele k tomu, aby uzavřel uvedený obchod s dotčeným Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



obchodníkem raději než s jeho konkurentem (rozsudek ze dne 07.07.2005, C–418/02, Praktiker Bau- und Heimwerkermärkte, bod 34). Maloobchodní služby umožňují spotřebitelům uspokojit různé nákupní potřeby na jednom místě a obvykle jsou cíleny na běžné spotřebitele. Mohou probíhat na pevně určeném místě, jako je obchodní dům, supermarket, butik nebo stánek, nebo v podobě maloobchodu bez kamenné prodejny, tedy prostřednictvím internetu, podle katalogu nebo prostřednictvím zásilkové služby. Ve sdělení prezidenta Úřadu OHIM č. 07/05 ze dne 31.10.2005, které odkazuje na rozsudek ve věci Praktiker Bau- und Heimwerkermärkte, je výslovně zmíněn konflikt, který může vzniknout mezi maloobchodními službami a maloobchodně prodávanými výrobky. Pro podobnost dotčených výrobků nebo služeb platí níže uvedené zásady.

7.1

Maloobchodní služby versus jakékoli výrobky: odlišné

Maloobchodní služby obecně (tj. se specifikací neomezenou jen na prodej konkrétních výrobků) nejsou podobné žádným výrobkům, které se mohou prodávat v maloobchodě. Kromě toho, že se liší svou povahou, vzhledem k tomu, že služby jsou nehmotné, zatímco výrobky hmotné, slouží také odlišným potřebám. Navíc se liší způsob použití těchto výrobků a služeb. Navzájem si nekonkurují, ani se vzájemně nedoplňují. Specifikace maloobchodních služeb ve vztahu k prodeji výrobků pomocí výrazů jako „včetně, zejména, například, obsahující, konkrétně, jako je“ není dostatečně přesná, protože všechny tyto výrazy v zásadě znamenají „například“. Neomezují následně uvedené výrobky. V důsledku toho se formulace jako „maloobchodní služby, zejména v oblasti obuvi“ posuzují stejně jako „maloobchodní služby obecně“, bez jakékoli specifikace.

7.2

Maloobchodní služby pro konkrétní výrobky versus tytéž konkrétní výrobky: nízká míra podobnosti

Maloobchodní služby týkající se prodeje konkrétních výrobků jsou podobné (v nízké míře) těmto konkrétním výrobkům (viz rozsudek ze dne 05.10.2011, T–421/10, Rosalia de Castro, bod 33). Ačkoli povaha, účel a způsob použití těchto výrobků a služeb nejsou shodné, je třeba upozornit, že vykazují podobné rysy, vzhledem k tomu, že se vzájemně doplňují a že tyto služby jsou obecně nabízeny na stejných místech, kde jsou nabízeny i dané výrobky. Kromě toho jsou určeny pro stejnou veřejnost. Výrobky zahrnuté do maloobchodních služeb a konkrétní výrobky zahrnuté do druhé ochranné známky musí být totožné, aby byla zjištěna podobnost, to znamená, že se musí jednat o přesně stejné výrobky nebo musí spadat do přirozeného a obvyklého významu dané kategorie (např. „maloobchod se slunečními brýlemi“ versus „sluneční brýle“ a „maloobchod s optickými pomůckami“ versus „sluneční brýle“.

7.3

Maloobchodní služby pro konkrétní výrobky versus odlišné nebo podobné konkrétní výrobky: odlišné

Maloobchodní služby týkající se prodeje konkrétních výrobků a ostatní výrobky nejsou podobné. Je třeba si uvědomit, že v zásadě výrobky nejsou podobné službám. Maloobchodní služby by získaly příliš širokou ochranu, pokud by byla zjištěna Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



podobnost v případě, že maloobchodně prodávané výrobky jsou jen vysoce podobné nebo podobné výrobkům zahrnutým do druhé ochranné známky.

7.4

Maloobchodní služby versus maloobchodní služby nebo maloobchodní služby pro konkrétní výrobky: totožné

Maloobchodní služby obecně, tj. služby, které nejsou omezeny jen na prodej konkrétních výrobků, jsou totožné s maloobchodními službami obecně nebo souvisí s prodejem konkrétních výrobků.

7.5

Maloobchodní služby pro konkrétní výrobky versus maloobchodní služby pro jiné konkrétní výrobky: podobné

Maloobchodní služby týkající se konkrétních výrobků se považují za podobné maloobchodním službám týkajícím se jiných konkrétních výrobků nezávisle na tom, zda mezi dotčenými výrobky existuje podobnost. Porovnávané služby mají stejnou povahu, protože se jedná o maloobchodní služby, mají stejný účel, tedy umožnit spotřebitelům pohodlně uspokojit různé nákupní potřeby, a stejný způsob použití. Kromě toho se v závislosti na maloobchodně prodávaných výrobcích mohou shodovat co do relevantní veřejnosti a distribučních kanálů.

7.6

Služby, pro které platí stejné zásady

Výše uvedené zásady platí pro služby poskytované v souvislosti s různými formami, které tvoří výlučně činnosti týkající se skutečného prodeje výrobků, například maloobchodní služby, velkoobchodní služby, nakupování na internetu, podle katalogu nebo prostřednictvím zásilkové služby atd. (pokud spadají do třídy 35).

7.7

Služby, pro které neplatí stejné zásady

Výše uvedené zásady naopak neplatí pro ostatní služby, které nejsou omezeny na služby týkající se prodeje výrobků nebo které nespadají do třídy 35, jako jsou služby v oblasti dovozu a vývozu (třída 35), distribuční služby (třída 39), dopravní služby nebo opravy (třída 37) atd. Příklad • Služby v oblasti dovozu a vývozu Služby v oblasti dovozu a vývozu se nepovažují za prodejní služby, a proto u nich nelze argumentovat stejně jako u porovnání výrobků s maloobchodními službami. Služby v oblasti dovozu a vývozu se týkají pohybu zboží a obvykle vyžadují zapojení celních orgánů v zemi dovozu i v zemi vývozu. Tyto služby často podléhají dovozním kvótám, clům a obchodním dohodám. Jsou klasifikovány ve třídě 35, a tudíž jsou považovány za související s obchodní administrativou. Tyto služby nesouvisejí se skutečným maloobchodem nebo velkoobchodem s výrobky; ve vztahu k obchodnímu využití výrobků by představovaly přípravné nebo vedlejší služby. Z tohoto důvodu se výrobky považují za odlišné od služeb v oblasti dovozu a vývozu těchto výrobků. Skutečnost, že předmět služeb v oblasti dovozu/vývozu a dotčené výrobky se shodují, není pro zjištění podobnosti relevantním faktorem. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



Příklad •

Dovoz a vývoz tabákových výrobků (třída 35) je odlišný od tabákových výrobků (třída 34).

Neuplatní se rozsudek ze dne 09.06.2010, věc T–138/09, Riojavina, kdy byla zjištěna nízká míra podobnosti mezi dovozem/vývozem octa a vína.

8

Finanční služby

Finanční služby označují služby poskytované finančním odvětvím. Finanční odvětví zahrnuje širokou škálu organizací, které se zabývají správou, investicemi, převody a půjčováním peněz. K těmto organizacím patří například banky, společnosti vydávající kreditní karty, pojišťovny, společnosti spotřebitelského financování, makléři cenných papírů a investiční fondy.

8.1

Bankovní služby (třída 36) versus pojišťovací služby (třída 36)

Poskytování bankovních služeb spočívá v poskytování všech služeb prováděných za účelem spoření nebo pro obchodní účely, týkajících se přijímání, půjčování, výměny, investování a ochrany peněz, vydávání směnek a uzavírání jiných finančních obchodů. Poskytování pojišťovacích služeb spočívá v přijímání odpovědnosti za určitá rizika a související ztráty. Pojistitelé obvykle poskytují peněžní odškodnění a/nebo pomoc v případě konkrétní pojistné události, jako je úmrtí, úraz, nemoc, neplnění smlouvy a obecně jakákoli událost, která může způsobit škodu. Pojišťovací služby mají odlišný účel než služby obvykle poskytované bankami, jako je poskytování úvěrů nebo správa aktiv, služby kreditních karet, finanční oceňování nebo. makléřství s akciemi a obligacemi. Existují však určité důležité styčné body. Pojišťovací služby mají finanční povahu a pro pojišťovny platí podobná pravidla udělování licencí, dohledu a platební schopnosti jako pro banky a jiné instituce poskytující finanční služby. Mnoho bank také nabízí pojišťovací služby včetně zdravotního pojištění, nebo působí jako zprostředkovatelé pojišťoven, s nimiž jsou často ekonomicky propojeny. Kromě toho není neobvyklé, že finanční instituce a pojišťovna jsou ve stejné ekonomické skupině. Proto, ačkoli mají pojišťovací služby a bankovní služby odlišné účely, mají podobnou povahu, mohou být poskytovány stejným podnikem nebo spřízněnými podniky a mají společné distribuční kanály. Tyto okolnosti ukazují, že pojišťovací služby jsou podobné bankovním službám.

8.2

Služby v oblasti nemovitostí (třída 36) versus finanční služby (třída 36)

Služby v oblasti nemovitostí zahrnují správu nemovitostí, realitní kanceláře a oceňování nemovitostí, jakož i poradenství a poskytování souvisejících informací. To zejména znamená nalezení nemovitosti, její nabídnutí potenciálním kupujícím a zprostředkovatelskou činnost. Spotřebitelé jasně rozlišují služby realitních kanceláří od služeb finančních institucí. Neočekávají, že jim banka najde bydlení, ani že realitní agent bude spravovat jejich finance. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



Sama skutečnost, že pro koupi nemovitosti může být nutné financování, není dostatečná pro zjištění podobnosti mezi činností realitních kanceláří a finančními službami.

Kreditní karty (třída 9) versus finanční služby (třída 36)

8.3

Kreditní karta je malá plastová karta vydávaná uživatelům jako platební prostředek. Umožňuje svému držiteli nakupovat výrobky a služby na základě příslibu držitele, že za tyto výrobky a služby zaplatí. Vydavatel karty zřizuje revolvingový účet a poskytuje spotřebiteli (nebo uživateli) úvěr, z něhož si může uživatel půjčovat peníze k platbě obchodníkovi nebo jako hotovostní zálohu pro uživatele. Finanční služby nabízejí instituce, jako jsou banky, pro usnadnění různých finančních transakcí a jiných souvisejících činností ve světě financí. Přestože kreditní karty určitým způsobem souvisejí s finančními službami, například mohou sloužit k výběru peněz z bankomatu, je tato vazba příliš volná, aby zakládala podobnost výrobky a služeb. Zákazníci jsou si vědomi skutečnosti, že finanční instituce nenesou odpovědnost za technologické aspekty vydávání magnetických nebo čipových karet (viz rozhodnutí ze dne 07.05.2012, věc R 1662/2011-5, CITIBANK, bod 29).

9

Doprava a přeprava

9.1

Přeprava zboží (třída 39) versus jakékoli výrobky

Dopravní služby nejsou považovány za podobné výrobkům. Tyto služby poskytují specializované dopravní společnosti, jejichž předmětem činnosti není výroba a prodej těchto výrobků. Pokud jde o povahu výrobky a služeb, dopravní služby se vztahují k nákladnímu vozovému parku nebo flotile lodí používaných k přepravě zboží z bodu A do bodu B. Příklad •

9.2

Ropa je odlišná od dopravních služeb. Je pravda, že velké ropné společnosti přepravují své výrobky do čerpacích stanic nebo je přímo dodávají konečnému uživateli, obvykle však neposkytují dopravní služby jiným subjektům. Jestliže společnost využije služeb dopravní společnosti k přepravě paliv, pravděpodobně se neobrátí na ropnou společnost a daleko pravděpodobněji kontaktuje dopravní společnost specializovanou na dopravu kapalných produktů.

Balení a skladování zboží (třída 39) versus jakékoli výrobky

Stejně tak služby balení a skladování označují jen službu, která za úplatu zajišťuje balení a uchovávání zboží podniku na určitém místě. Tyto služby nejsou podobné žádnému druhu výrobků (viz rozsudek ze dne 07.02.2006, T–202/03, Comp USA a rozsudek ze dne 22.06.2011, T–76/09, Farma Mundi Farmaceuticos Mundi, bod 32).


VERSION 1.0



10

Informační technologie

10.1

Počítače a software (třída 9) versus programování (třída 42)

Programování spočívá v psaní počítačového programu a počítačový program je soubor kódovaných příkazů, který umožňuje stroji, zejména počítači, provádět požadovanou sekvenci operací. Počítače jsou zařízení, která zajišťují výpočetní činnost, zejména programovatelné elektronické stroje, které provádějí vysokorychlostní matematické nebo logické operace nebo sestavují, ukládají, uvádějí do korelace či jinak zpracovávají informace. Počítače potřebují ke své činnosti programy. Software se skládá z programů, rutin a symbolických jazyků, které kontrolují fungování hardwaru a řídí jeho činnost. Proto služby programování úzce souvisejí s počítači a softwarem. Důvodem je skutečnost, že v oblasti počítačových věd budou výrobci počítačů a/nebo softwaru také běžně poskytovat služby související s počítači a/nebo softwarem (například při průběžné aktualizaci systému). V důsledku toho, přestože povaha výrobků a služeb není stejná, se koneční uživatelé a výrobci/poskytovatelé výrobků a služeb shodují. Jedná se také o výrobky a služby, které se navzájem doplňují. Z těchto důvodů se uvedené výrobky a služby považují za podobné.

10.2

Přístroje pro nahrávání, přenos, reprodukci zvuku nebo obrazu, počítače a software (třída 9) versus telekomunikační služby (třída 38)

Přístroje pro nahrávání, přenos či reprodukci zvuku nebo obrazu jsou přístroje a zařízení užívané ke sdělování informací v audio nebo video podobě na dálku prostřednictvím rozhlasových vln, optických signálů atd. nebo přenosového vedení. Počítače jsou zařízení, která zajišťují výpočetní činnost, zejména programovatelné elektronické stroje, které provádějí vysokorychlostní matematické nebo logické operace nebo sestavují, ukládají, uvádějí do korelace či jinak zpracovávají informace. Software se skládá z programů, rutin a symbolických jazyků, které kontrolují fungování hardwaru a řídí jeho činnost. Telefony jsou zařízení, která převádějí hlas a jiné zvukové signály do podoby, kterou lze přenášet do vzdálených míst, a která přijímají a znovu převádějí vlny na zvukové signály. Telekomunikační služby jsou služby, které lidem umožňují vzájemnou komunikaci na dálku. Spotřebitelé používají přístroje pro nahrávání, přenos či reprodukci zvuku nebo obrazu, počítače a telefony, když chtějí komunikovat s ostatními. Existuje vazba mezi těmito výrobky ve třídě 9 a telekomunikačními službami ve třídě 38. Tyto výrobky a služby jsou podobné, protože se navzájem doplňují, a ačkoli mají Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem OHIM, část C Námitky FINAL

VERSION 1.0



odlišnou povahu, jejich účel a distribuční kanály jsou shodné (viz rozsudek ze dne 12.11.2008, T–242/07, Q2web, body 24–26).


VERSION 1.0


ČÁST C NÁMITKY ODDÍL 2 TOTOŽNOST A NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY KAPITOLA 2 SROVNÁNÍ VÝROBKŮ A SLUŽEB

Recommend Documents