Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545 575 250, 545 576 740 Fax.: 545 576 250 E-mail: [email protected] IČ: 46990798 DIČ: CZ 46990798

Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Brno, únor 2013

Vyhodnocení vlivu Územního plánu Čejkovice na životní prostředí

Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování koncepcí na životní prostředí Část A Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Úvod........................................................................................................................................................ 4 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím .............................................................................................................................................. 5 1.1. Obsah a cíle územního plánu Čejkovice ...................................................................................... 5 1.2. Vztah k jiným koncepcím ............................................................................................................ 6 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ........................................................................................................... 8 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace ......................................................... 11 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí ......................................................................... 11 3.1.1. Přírodní podmínky .................................................................................................................. 11 3.1.2. Současný stav složek životního prostředí ............................................................................... 13 3.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů ÚP ........................................... 18 4. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ................................................................................... 19 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti .......................................................................................................................................... 23 5.1. Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................... 23 5.2. Vodní hospodářství .................................................................................................................... 25 5.3. Ochrana kulturních hodnot......................................................................................................... 27 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších)................................................ 27 6.1. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy pro bydlení rodinné BI ........... 28 6.2. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy smíšené obytné SO ................. 29 6.3. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plocha rekreace rodinná Rr ............... 29 6.4. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy vinných sklepů Rv .................................................. 29 6.5. Vlivy územního plánu Čejkovice – plocha veřejného pohřebiště Oh........................................ 29 6.6. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy občanského vybavení – sport OS ........................... 29 6.7. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy občanského vybavení – veřejné Ov....................... 30 6.8. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy veřejného prostranství PV ...... 30 6.9. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy smíšené výrobní VS................ 30 6.10. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy průmyslové výroby Vp ......... 30 6.11. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy zemědělské výroby Vz.......... 30 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

2


6.12. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy silniční dopravy DS .............. 31 6.13. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plocha – účelové komunikace DU... 31 6.14. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy vodní a vodohospodářské W. 31 6.15. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy technické infrastruktury Ti ... 31 6.16. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy krajinné zeleně NK ............... 32 6.17. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plochy přírodní E............................ 32 6.18. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plochy zemědělské NZ ................... 32 6.19. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plochy pro protierozní opatření Y... 32 6.20. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plochy pro protipovodňová opatření X .......................................................................................................................................................... 32 6.21. Vlivy koncepce na veřejné zdraví ............................................................................................ 33 6.22. Vlivy koncepce na soustavu Natura 2000................................................................................ 34 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení . 35 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ...................................... 36 8.1. Návrh opatření - Plochy pro bydlení rodinné BI........................................................................ 37 8.2. Návrh opatření - Plochy smíšené obytné SO.............................................................................. 37 8.3. Návrh opatření – Plocha rekreace rodinná Rr ............................................................................ 37 8.4. Návrh opatření - Plochy vinných sklepů Rv............................................................................... 37 8.5. Návrh opatření – Plocha veřejného pohřebiště Oh .................................................................... 37 8.6. Návrh opatření - Plochy občanského vybavení – sport OS........................................................ 38 8.7. Návrh opatření - Plochy občanského vybavení – veřejné Ov ................................................... 38 8.8. Návrh opatření – Plochy veřejného prostranství PV .................................................................. 38 8.9. Návrh opatření - Plochy smíšené výrobní VS ........................................................................... 38 8.10. Návrh opatření – Plochy průmyslové výroby Vp .................................................................... 38 8.11. Návrh opatření - Plochy zemědělské výroby Vz ...................................................................... 38 8.12. Návrh opatření - Plochy silniční dopravy DS .......................................................................... 39 8.13. Návrh opatření – Plocha – účelové komunikace DU ............................................................... 39 8.14. Návrh opatření - Plochy vodní a vodohospodářské W ............................................................. 39 8.15. Návrh opatření - Plochy technické infrastruktury Ti................................................................ 39 8.16. Návrh opatření – Plochy krajinné zeleně NK........................................................................... 39 8.17. Návrh opatření – Plochy přírodní E ......................................................................................... 39 8.18. Návrh opatření– plochy zemědělské NZ ................................................................................. 39 8.19. Návrh opatření– plochy pro protierozní opatření Y................................................................. 39 8.20. Návrh opatření– plochy pro protipovodňová opatření X......................................................... 40 9. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant ..................................................... 41 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí . 46 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí........................................................................ 47 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ................................................................................ 47 13. Závěr včetně závěrečného stanoviska.......................................................................................... 49 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

3


Úvod Vyhodnocení vlivu Územního plánu Čejkovice na životní prostředí je zpracováno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dále dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Hodnocena je koncepce ve fázi návrhu územního plánu ve smyslu ustanovení § 10 i zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Pro část A – posouzení vlivů na životní prostředí byl přiměřeně použit podklad „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“1 a M e t o d i c k ý v ý k l a d k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení § 10i a ustanovení souvisejících zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen „zákon“), při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí (Příloha k č.j. 3131/OPVI/04). Odbor územního plánování a stavebního řádu vydal stanovisko 11.04.2012 (pod značkou S-JMK 32382/2012 ) z hlediska vlivů na životní prostředí. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů:

„Návrh zadání územního plánu Čejkovice“ může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 uvedeného zákona, a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. OŽP tímto u p l a t ň u j e požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Čejkovice na životní prostředí. Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve spolupráci s osobou, která je držitelem autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je uveden v příloze stavebního zákona. Vyhodnocení se zaměří zejména na možné střety se zájmy ochrany přírody (Evropsky významné lokality Bílý kopec u Čejče (CZ0623035), Čejkovické Špidláky (CZ0624116) a Ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko (CZ0621026) soustavy Natura 2000). Upozorňujeme na ustanovení § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., které stanoví pro případ, kdy nelze vyloučit negativní vliv koncepce na lokality Natura 2000, povinnost zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vlivy na tyto lokality vyloučit nebo zmírnit. Pro „Návrh zadání územního plánu Čejkovice“ nevyloučil orgán ochrany přírody jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany na evropsky významné lokality Bílý kopec u Čejče (CZ0623035), Čejkovické Špidláky CZ0624116) a Ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko (CZ0621026) soustavy Natura 2000. Jedná se tedy o koncepci posuzovanou ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývající z ustanovení § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení se bude dále zabývat aspekty ochrany ZPF, ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, možností ovlivnění povrchových a podzemních vod, hlukem. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných vztazích a souvislostech tak, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. 1

Věstník MŽP 08/2004 – dále jen „metodika SEA“

LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

4


Pokud bude na základě projednání návrhu zadání rozhodnuto o řešení variant, bude hodnocení obsahovat pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, návrh podmínek, za jakých jsou jednotlivé varianty přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která mohou zmírnit nebo eliminovat negativní vlivy jednotlivých variant. Vyhodnocení bude obsahovat kapitolu „Závěry a doporučení“ včetně návrhu stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí: s jednotlivou plochou či koridorem souhlasit, souhlasit s podmínkami (včetně jejich upřesnění) anebo nesouhlasit -

s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami (včetně jejich upřesnění) anebo nesouhlasit

V případě vyhodnocení variant se může výrok lišit k jednotlivým variantám.

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím Cílem a obsahem územního plánu (dále jen ÚP) je funkční vymezení a uspořádání ploch v obci, stanovení základních zásad organizace území, včetně postupu při jeho využití, uvedení podmínek výstavby, k vytvoření předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, se zvláštním zřetelem na životní prostředí a jeho ochranu. Řešeným územím je katastrální území obce Čejkovice.

1.1. Obsah a cíle územního plánu Čejkovice Cílem je zajistit vyvážený rozvoj území – rozvoj všech složek – bydlení, výroby, rekreace, veřejné infrastruktury, a to minimálně při zachování současného stavu životního prostředí a hodnot v území (kulturních, přírodních i civilizačních) a výhledově i zlepšení podmínek z hlediska životního prostředí. Vytvořit předpoklady pro další rozvoj obce. Urbanistická koncepce Předmětem řešení územního plánu je komplexní a vyvážený rozvoj řešeného území v plochách s rozdílným způsobem využití tak, aby nebylo zásadním způsobem dotčeno nezastavěné území. Hlavní cíle koncepce rozvoje obce: Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro rozvoj sídla a jeho částí formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, s důrazem na vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek. Územní plán vymezuje: • plochy smíšené obytné SO • plochy bydlení – v rodinných domech BI - v obytných domech Bh • plochy rekreace - rodinné Rr - vinné sklepy Rv • plochy občanského vybavení – sport OS – veřejné Ov LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

5


• • • • •

• • • • • • • •

- veřejná pohřebiště Oh - komerční Ok plochy veřejného prostranství PV plochy sídelní zeleně – veřejná zeleň parková Zp - zeleň izolační a ostatní Zi - zeleň zahrad a záhumenků Zz plochy smíšené výrobní VS plochy výroby a skladování - průmyslová výroba Vp - zemědělská výroba Vz - fotovoltaické elektrárny Vf plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava DS - účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty DU - doprava v klidu DP plochy vodní a vodohospodářské W plochy technické infrastruktury Ti - hráze poldrů Th plochy přírodní E. plochy zemědělské PZ plochy lesní L plochy smíšené nezastavěného území – plochy SNÚ krajinné zeleně NK - plochy SNÚ zemědělské NZ ochrana před erozí - plochy pro protierozní opatření Y ochrana před povodněmi - plochy pro protipovodňová opatření X

1.2. Vztah k jiným koncepcím Základními aktuálními dokumenty pro ochranu životního prostředí (ŽP) v České republice jsou Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí 2004 - 2010, Národní strategie ochrany biodiverzity, Národní program snižování emisí ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Operační program Životní prostředí ČR 2007-2013, většina těchto dokumentů je zaměřena na jednotlivé složky životního prostředí, Státní politika ŽP je pojata komplexně. Soulad s politikou územního rozvoje ÚP Čejkovice je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR“). Z PÚR ČR schválené usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009 vyplývá pro obec Čejkovice požadavek respektovat stávající a navržené koridory technické infrastruktury (koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63). P9 Koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 Důvody vymezení: Zabezpečení koridoru pro posílení a zálohování významné vnitrostátní přepravní cesty plynovodu, procházející územím více krajů. Řešení územního plánu je v souladu s dokumentem „Politika územního rozvoje České republiky 2008“. Soulad s ÚPD vydanou krajem V současnosti neexistuje územně plánovací dokumentace vydaná krajem. V rámci širších územních vztahů je bylo prověřeno vymezení ploch a koridorů regionálního a LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

6


nadregionálního významu např. formou územní rezervy (technické infrastruktury, územní systém ekologické stability apod.). Je doporučeno vycházet z Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje, příp. oborových dokumentací. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR Jmk“) byly vydány formou opatření obecné povahy na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 22.09.2011a dne 17.2.2012 nabyly účinnosti. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, bylo opatření obecné povahy - ZÚR Jmk zrušeno. Požadavky vyplývající z ÚAP Respektován je Rozbor udržitelného rozvoje území z hlediska vytvoření územních podmínek pro využití silných stránek a příležitostí a pro řešení slabých stránek, problémů a hrozeb Dalšími koncepčními dokumenty Jihomoravského kraje, které mají vztah k ÚPD jsou: • Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, konsorcium firem GaREP, spol. s r.o. a VUT v Brně, 2006; • Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010- 2013, sdružení VUT v Brně, Masarykova universita Brno, GaREP Brno, 2010; • Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., 2006; • Generel krajských silnic Jm kraje, Souhrn návrhů generelu krajských silnic, odbor dopravy KÚ JmK, 2008, Generel krajských silnic Jihomoravského kraje, UDIMO, s. r.o., 2006; • Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO–Management, s.r.o., 2004; • Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na léta 2006 – 2010, Lipka, o.s., 2006; • Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje, Atelier FONTES, s.r.o., 2005; • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje včetně aktualizací do dubna 2011, AQUATIS a.s.; • Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení, Agroprojekt PSO, s.r.o., 2005; • Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, JmK, 2006; • Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje (příloha č. 1 k Nařízení JMK č. 384/2004 Věstníku právních předpisů JMK vč. rozptylové studie, 2006). Koncepční dokumenty obsahují z hlediska životního prostředí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování území v širších souvislostech. S obecnými cíli není návrh územního plánu v zásadním rozporu.


7


2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (2009) Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje ve svých prioritách obsahuje některé cíle životního prostředí s vazbou na ÚP Čejkovice: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

8


staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Státní politika životního prostředí 2012 - 2020 Státní politika životního prostředí ČR je základním referenčním dokumentem z hlediska životního prostředí pro sektorové i regionální politiky a poskytuje rámec pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, národní, krajské i místní úrovni. Státní politika životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na ÚP Čejkovice:

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity v České republice. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti. Obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Čejkovice: Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Strategie udržitelného rozvoje ČR je základním koncepčním dokumentem v oblasti udržitelného rozvoje. Tvoří rámec pro strategické rozhodování a pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru. ¨ LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

9


V oblasti ochrany životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na ÚP Čejkovice.

Akční program zdraví a životního prostředí ČR Cílem Akčního programu zdraví a životního prostředí ČR je zlepšovat zdraví národa a vyrovnat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin, minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva. Obsahuje cíl s vazbou na ÚP Čejkovice: Omezovat negativní působení hluku na zdraví, zastavit nárůst hluku, zejména dopravního a rozšiřovat chráněné zóny. Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity v České republice. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti. Obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Čejkovice: Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky (Zdraví pro všechny v 21. století, Zdraví 21) představuje model komplexní péče společnosti o zdraví a 10 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno


jeho rozvoj, vypracovaný týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Jeho hlavními cíli je ochrana a rozvoj zdraví lidí po jejich celý život a snížení výskytu nemocí i úrazů a omezení strádání, které lidem přinášejí. Obsahuje obecný cíl, který má vazbu k ÚP Čejkovice: Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Převážná většina cílů ve vztahu k životnímu prostředí byla do ÚP Čejkovice zapracována v přiměřeném rozsahu a dle možností s ohledem na udržitelný rozvoj území.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí Řešené území je vymezeno správním územím obce Čejkovice. Řešené území sousedí s k.ú. Velké Bílovice, Vrbice, Kobylí, Čejč, Mutěnice, Starý Poddvorov, Nový Poddvorov, Prušánky. 3.1.1. Přírodní podmínky 3.1.1.1. Geologické podmínky Geologické podloží řešeného území budují neogenní horniny terciéru, které jsou částečně překryty kvartérními sedimenty. Převážná část předkvartérních hornin jsou neogenní jíly, prachovce, písčité vápence, uhelné jíly a lignit kyjovské sloje. V jihovýchodní části jsou neogenní prachovité pískovce a písky, prachovce, jíly a jemnozrnné písky. Tyto horniny vystupují především na příkřejších svazích. Mírnější svahy, plošiny a temena hřbetů jsou překryty sprašemi a sprašovými hlínami. V menších údolích jsou akumulace deluviofluviálních písčitohlinitých sedimentů, nivy vodních toků vyplňují fluviální písčitohlinité sedimenty. Výhradní ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území • • • • • • •

Výhradní ložisko lignitu „Hodonín – Břeclav“, č. ložiska 3138801, Česká geologická služba, Podzemní zásobník plynu „Velké Bílovice-PZP“, evidenční č. K4 001500, MND a.s. Hodonín. Dobývací prostor ropy a zemního plynu „Velké Bílovice“, ident. č. 40006, MND a.s. Hodonín. Chráněné ložiskové území „Prušánky“, č. 26200000, surovina zemní plyn, organizace MND a.s. Hodonín, Chráněné ložiskové území „Hodonín“, č. 13870000, surovina lignit, Česká geologická služba, Chráněné ložiskové území „Velké Bílovice PZP“, č. 40015000, podzemní zásobník plynu, zemní plyn, MND a.s. Hodonín. Nutno vymezit všechny stanovené CHLÚ na k.ú. Čejkovice a aktualizovat jejich hranice. 11



K.ú. Čejkovice zasahuje do průzkumných území „PÚ Vídeňská pánev VIII“ a „PÚ Svahy Českého masívu“. Do jižní části území zasahuje chráněné území „CHÚ ZZZK Velké Bílovice“. Poddolovaná území, sesuvná území Poddolovaná ani sesuvná území se v k.ú. Čejkovice nenacházejí. V řešeném území nejsou Českou geologickou službou (Geofondem) evidovány sesuvy a svahové deformace. Zvláštnosti geologické stavby území V rámci volné (neurbanizované) krajiny je nutné respektovat zlikvidované vrty Ce1, P81a (ústí je v hloubce cca 1-2 m pod povrchem hermeticky uzavřeno a jejich hermetičnost nesmí být porušena, proto nedoporučujeme umísťovat nad vrty stavby). 3.1.1.2. Geomorfologické podmínky Podle regionálního členění reliéfu ČR (Demek J. a kol., 1987) náleží většina řešeného území ke geomorfologickému celku Kyjovská pahorkatina, podcelku Mutěnická pahorkatina. Severozápadní okraj řešeného území náleží do geomorfologického celku Ždánický les, podcelku Boleradická vrchovina. Podrobnější členění je uvedeno níže. Celek Podcelek Okrsek IXB – 4 – Kyjovská pahorkatina IXB – 4A – Mutěnická pahorkatina IXB – 4A – c – Šardická pahorkatina IXB – 1 – Ždánický les IXB – 1B – Boleradická vrchovina IXA – 1B – c – Němčičská vrchovina Šardická pahorkatina – je členitá pahorkatina většinou na panonských jílech, píscích a štěcích méně na sarmatských píscích a jílech. Časté jsou pleistocenní spraše. Má mírně zvlněný reliéf s četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a a mělkými rozevřenými údolími úvalovitého a neckovitého profilu. Němčičská vrchovina – je plochá vrchovina tvořená převážně paleogenními pískovci, slepenci a jílovci ždánické jednotky vnějšího flyše. Má erozně denudační reliéf s širokými rozvodními hřbety, erozními plošinami s hlubokými údolími převážně neckovitého charakteru. Na SZ je reliéf členitější než na JV. 3.1.1.3. Klima Podle Mapy klimatických oblastí 1:500 000 (Quitt E., 1975) náleží celé řešené území do teplé klimatické oblasti T4. Klimatická oblast T4 má velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.


12


3.1.1.4. Půdní pokryv Výskyt půdních typů je vázán na mateřskou horninu a pokryv zvětralin. Výskyt půd je zároveň značně ovlivněn reliéfem a hydrickým režimem. V řešeném území plošně dominují černozemě modální. V nivě Prušánky černnice a fluviální půdy. 3.1.2. Současný stav složek životního prostředí 3.1.2.1. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména průmyslovou a zemědělskou výrobou, provozem na komunikacích a způsobem vytápění. Předpisem, který stanoví podmínky ochrany ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přípustná úroveň znečištění Nově je stanoven imisní limit pro suspendované částice PM2,5 pro ochranu zdraví, který vychází ze směrnice 2008/50/ES. Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí v zónách a aglomeracích, jejichž seznam je nově uveden v příloze č. 3 zákona. Přípustná úroveň znečišťování Je určována emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí. Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v příloze č.1 a to zvlášť pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Imisní situace území je poměrně příznivá, nenacházejí se zde větší významné stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Větší znečištění ovzduší nezpůsobuje ani doprava. Pro šíření znečišťujících látek jsou podstatné zejména dva meteorologické parametry – směr a rychlost větru a vertikální teplotní zvrstvení atmosféry. Rozptyl znečišťujících látek souvisí s teplotním zvrstvením, protože čím labilnější je zvrstvení, tím větší turbulence a lepší rozptyl znečišťujících látek a naopak. Vzhledem k poloze sídla a charakteru aktivního povrchu na k.ú. nelze předpokládat vytváření významných inverzí a tím zvýšení akumulace škodlivých látek v ovzduší. Obec je zásobena elektrickou energií a plynem, čímž je vytvořen předpoklad pro využívání medií bez negativních dopadů na ovzduší. Území je ohrožováno i větrnou erozí, což zvyšuje podíl prachových částic v ovzduší. Tabulka: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad

PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL

Městský úřad Hodonín

0,8

-

0,8

Městský úřad Velké Pavlovice

0,1

-

0,1

Tabulka: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Městský úřad Dubňany 4,4 Městský úřad Hodonín 3,3 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

13


Kvalita ovzduší je i přes údolní polohu části osídlení celkově dobrá a obce nepatří do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz Věstník MŽP 4/2011). 3.1.2.2. Půda Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy jsou třídy ochrany zemědělské půd. Tyto jednotky vycházející z klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), kdy kód BPEJ vyjadřuje mimo jiné také stupeň třídy ochrany zemědělské půdy (I.-V., kdy nejkvalitnější půdy jsou v I. třídě ochrany). 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfní, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.) BPEJ a třídy ochrany: HPJ 01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. HPJ 05 - Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období. HPJ 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. HPJ 22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející.


14


HPJ 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. HPJ 41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. HPJ 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. HPJ 60 - Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí. HPJ 62 - Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m. BPEJ 0.01.00 0.01.10 0.05.01 0.08.10 0.08.40 0.08.50 0.22.10 0.22.12

Třída ochrany ZPF I. II. II. II. IV. III. IV. IV.

BPEJ 0.22.52 0.40.68 0.40.77 0.41.77 0.58.00 0.60.00 0.62.00

Třída ochrany ZP IV. V. V. V. II. I. II.

3.1.2.3. Voda Povrchová voda - vodní toky a nádrže Zájmové území spadá do povodí Moravy, dílčího povodí Dyje, hlavním tokem, který odvodňuje převážnou část území je potok Prušánka (č. povodí 4-17-01-103), protékající od severu k jihu přes obec Čejkovice, a na jižním okraji se vlévá do vodní nádrže Velký Bílovec. Do stejné nádrže se vlévá i další tok - potok Vrbičanka (4-17-01-104), který pramení pod Vrbicemi a protéká západním okrajem území. Všechny uvedené toky jsou ve správě Povodí Moravy . V řešeném území se kromě části nádrže Velká Bílovec nachází dvě menší vodní nádrže, jedna na severním okraji obce, druhá jižně pod obcí u silnice na Starý Poddvorov. Podle mapy Regiony povrchových vod v ČSR 1:500 000 (V. Vlček, 1971) náleží řešené území do oblasti nejméně vodné se specifickým odtokem 0 - 3 l.s-1.km2, nejvodnější měsíce jsou únor a březen, retenční schopnost je malá, odtok je silně rozkolísaný. Koeficient odtoku je velmi nízký. Podzemní voda Podle mapy Regiony mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. Kříž, 1971) náleží řešeného území do oblasti se celoročním doplňováním zásob, s nejvyššími stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů v březnu a dubnu a s nejnižšími stavy v září až listopadu. Průměrný specifický odtok podzemních vod je méně než 0,30 l.s-1.km-2


15


3.1.2.4. Příroda a krajina Zájmy v území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: Zvláště chráněná území V řešeném území se zvláště chráněná území nevyskytují, zasahuje pouze ochranné pásmo přírodní rezervaceŠpidláky. NATURA 2000 V řešeném území se vyskytují území soustavy Natura 2000, evropsky významné lokality (EVL) i ptačí oblast (PO): EVL CZ0620055 Vrbický hájek EVL CZ0622116 Čejkovické špidláky PO CZ0621026 Hovoransko – Čejkovicko. Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky Podle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se za VKP považují lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V řešeném území nejsou registrovány významné krajinné prvky. Památné stromy Památné stromy se v řešeném území nenacházejí. Přírodní parky Přírodní park nezasahuje do řešeného území. 2.1.2.5. Biosféra Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění ČR (M. Culek a kol. 1996) leží většina řešeného území v bioregionu 4.3 Hustopečském. 4.3 Hustopečský bioregion Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá jižní polovinu geomorfologických celků Ždánický les a Kyjovská pahorkatina a severní okraj Dolnomoravského úvalu. Území je tvořeno pahorkatinou na vápnitém flyši a spraších. Bioregion je charakteristický mísením panonských (převážně mimo les) a karpatských (převážně v lese) prvků. Jeho biotu je možno řadit do 2., bukovo-dubového, na jižních svazích pak do 1., dubového vegetačního stupně, potenciální vegetace náleží do dubohabrových hájů s ostrovy teplomilných a šípákových doubrav. V bioregionu má mezní výskyt řada jihovýchodních migrantů, šíření stepní fauny však stále pokračuje. Netypická část je tvořena chladnějšími severními okraji, téměř bez šípákových doubrav a s naprostou převahou dubohabrových hájů. V současnosti je zde bohaté zastoupení teplomilných doubrav a dubohabřin, vzácnější jsou kulturní bory. Mimo les jsou typické pole, vinice a sady, početné jsou i fragmenty stepních lad, místy i s katránem. Biocenózy lad a lesíků byly nedávno značně zredukovany terasováním svahů. Biochory v řešeném území: LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

16


(Biogeografické členění České republiky II, M. Culek a kol., 2003). 1BE Erodované plošiny na spraších 1. v.s. 1PB Pahorkatiny na slínech 1. v.s. 2PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 2. v.s. 3.1.2.6. Lesy Zájmové území se nachází v přírodní lesní oblasti (PLO) 35 – Jihomoravské úvaly. Vyskytují se zde společenstva 1. a 2. lesního vegetačního stupně, ojediněle i 3. lesního vegetačního stupně. Lesní porosty (PUPFL) mají na území řešeném ÚP Čejkovice rozlohu 116 ha. Jsou to velkou většinou lesy hospodářské. Lesy na nepříznivých stanovištích mají omezenou rozlohu. 3.1.2.7. Krajinný ráz Tento pojem je kodifikován v právním řádu. Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví v § 12: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich. Krajinný ráz je vytvářen souborem typických přírodních a člověkem vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují. Typické znaky krajinného rázu tedy vytvářejí obraz dané krajiny. Různé kombinace typických znaků vytvářejí různé typy krajinného rázu. V evropském kontextu náleží řešené území Čejkovice do megatypu středoevropských, scelených, otevřených polí (central collectiv openfields).

Krajina

Řešené území ÚP Čejkovice leží ve staré sídelní krajině Panonského okruhu. V rámci typizace krajin ČR z hlediska jejich rázovitosti můžeme řešené území zařadit do následujících rámcových krajinných typů: I. rámcové sídelní krajinné typy: 2 – stará sídelní krajina Panonského okruhu II. rámcové typy využití krajin:

Z – zemědělské krajiny M– lesozemědělské krajiny

III. rámcové typy reliéfu krajin:

1 – krajiny plošin a pahorkatin

Průnikem uvedených rámcových typů krajin byly v řešeném území vymezeny následující krajinné typy, popsané trojmístným kódem: 2Z1, 2M1. Obecně dochovalost krajinného rázu v řešeném území kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby a skladů, rozsáhlé bloky orné půdy) až po krajinný ráz dobře dochovalý (historické osídlení s dochovanými znaky staveb a s navazujícími pozemky zahrad, záhumenek a vinic v původní struktuře, zbytky původního členění plužiny s pestrým využitím.


17


3.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů ÚP Nejdůležitějším aspektem nerealizace koncepce je zachování dotčených ploch ZPF, tedy ochrana ZPF. Neprovedení koncepce by znamenalo zachování produkčních funkcí posuzované plochy, zachování současného hospodaření na zastavitelných ploše. Významným aspektem nerealizace koncepce je také zachování současného rázu krajiny, zejména pak prevence rozšíření zastavěného území do krajiny. V důsledku nerealizace územního plánu by na druhou stranu nedošlo k posílení rozvoje obce, zejména v rámci bydlení a výroby. Uskutečnění záměrů zařazených do územního plánu Čejkovice předpokládá vlivy negativní i pozitivní. Hodnocení SEA věnuje pozornost především vlivům negativním a hledá možnosti jejich eliminace, zmírnění či kompenzace. 3.2.1. Ovzduší Nerealizace záměrů navržených v ÚP Čejkovice nebude mít negativní vliv na kvalitu ovzduší. Nerealizací záměrů zůstane znečištění ovzduší na současné úrovni. 3.2.2. Půda Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu byl hodnocen především vzhledem ke kvalitě a rozsahu zemědělského půdního fondu navrženého k odnětí. V případě nerealizace ÚP bude zachována primární, zemědělská funkce na plochách navržených zastavitelných plochách u 67,433 ha půdy. Plocha pro ÚSES se podle společného metodického pokynu MMR a MŽP z července 2011 nevyhodnocuje. Celkový přehled navržených dotčených ploch ZPF (ha): Využití plochy BI - Plochy bydlení – v RD SO - Plochy smíšené – obytné Rr - Plocha rekreace - rodinná Rv - Plochy vinných sklepů Oh - Plochy veřejného vybavení - pohřebiště OS - Plochy občanského vybavení - sport Ov - Plochy občan. vybavení veřejné PV - Plochy veřejného prostranství VS - Plochy smíšené výrobní Vp - Plochy průmyslové výroby Vz - Plochy zemědělské výroby DS - Plochy silniční dopravy DU- Plocha účelové komunikace W - Plochy vodní a vodohospodářské Ti - Plochy technické LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

Výměra Zábor celkem ZPF 7,762 7,332 1,534 1,333 0,253

7,620 7,332 1,534 1,277 0,253

2,250 2,250 0,427 2,116

0,247

13,915

0,868 9,237

7,639

7,593

1,349 0,719 5,935

1,305 0,577 4,477

22,592 1,283

21,548 1,242

I. 0 1,893 0 0,315

Rozdělení dle třídy ochrany II. III. IV. 4,625 2,995 0 5,439 0 0 1,534 0 0 0,933 0,029 0

V. 0 0 0 0

0

0,253

0

0

0

0,018

1,179

1,053

0

0

0,247

0

0

0

0

0,365

0,449

0,054

0

0

1,543

4,450

2,489

0,450

0,305

0,069

7,524

0

0

0

0

1,305

0

0

0

0,175

0,394

0,008

0

0

1,562

1,948

0,641

0,326

0

0,082

18,538

2,928

0

0

0,841

0

0,401

0

0

18


Využití plochy

Výměra Zábor celkem ZPF

I.

Rozdělení dle třídy ochrany II. III. IV.

V.

infrastruktury Celkový zábor ZPF

76,439

67,433

7,110

48,644

10,598

0,776

0,305

NK - Plochy krajinné zeleně E - Plochy přírodní NZ - Plochy zemědělské Plochy změn v krajině

15,648 11,348 2,835 29,831

14,794 11,087 2,821 28.702

3,818 4,298 0 8.116

3,861 1,504 2,809 8,174

5,146 2,402 0,012 7.560

1,739 2,269 0 4,008

0,230 0,614 0 0,844

Pozn. Plochy protierozních opatření (Y), a protipovodňových opatření (X), plocha zemědělské (NZ) jsou v ÚP vyznačeny v grafické části, ale nejsou specifikovány z hlediska záboru ZPF . Detailní návrh řešení bude předmětem podrobnější dokumentace. 3.2.3. Voda Vliv navrhovaných záměrů byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na povrchové a podzemní vody a odtokové poměry. Nerealizace záměrů nijak zásadně neovlivní kvalitu povrchových a podzemních vod ani odtokové poměry a vodohospodářské poměry zůstanou převážně na současné úrovni. 3.2.4. Příroda a krajina Vliv záměrů navrhovaných v územním plánu Čejkovice byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES. Nerealizace záměrů navržených v ÚP nebude mít významný negativní vliv na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky. Chybějící návrh ÚSES v územním plánu neumožní realizaci chybějících skladebných částí ÚSES. 3.2.5. Krajinný ráz Vliv záměrů navrhovaných v územním plánu byl vyhodnocen i z hlediska vlivu těchto záměrů na krajinný ráz. Obecně dochovalost krajinného rázu v území řešeném ÚP Čejkovice kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby) až po krajinný ráz dobře dochovalý (osídlení s dochovanými znaky staveb a s navazujícími pozemky v původní struktuře). Nerealizací záměrů navržených v ÚP nedojde k významnému negativnímu narušení krajinného rázu.

4. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny V následující kapitole jsou zhodnoceny vlivy jednotlivých návrhů Územního plánu Čejkovice zahrnující plochy různých typů (plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy občanské vybavenosti, plochy sportu a rekreace, plochy vinných sklepů, plochy výroby, plochy smíšené výroby, dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy krajinné zeleně, plochy přírodní) na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, půda, voda, příroda a krajina a biota apod.). V tabulkovém přehledu jsou souhrnně uvedeny potenciální vlivy návrhů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí a krajinný ráz. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

19

Hodnocený zábor ZPF (ha)

Ovzduší

Půda

Podzemní vody

Povrchové vody

Odtokové poměry

ZCHÚ a jejich OP

VKP registrované

VKP ze zákona

ÚSES

Krajinný ráz

BI

Plocha pro bydlení rodinné

7,689

7,547

0

-2

0

0

-1

0

0

0

0

-2

Z2

SO

Plocha smíšená obytná

0,802

0,802

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z3

SO


0,664

0,664

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z4

SO


0,518

0,518

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z5

SO


0,675

0,675

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z6

SO


1,366

1,366

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

Z7

SO


1,259

1,259

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1


0,177

0,177

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0


0,906

0,906

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

0


0,632

0,632

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

0

Plocha rekreace rodinná

0,808

0,808

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

Plocha vinných sklepů

0,483

0,483

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0


0,051

0,029

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 14 Rv


0,021

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 15 Rv


0,037

0,028

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 16 Oh

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

Z 19 PV

Plochy veřejného prostranství

0,253 0,253 1,197 1,197 1,053 1,053 0,234 0,115

0

Z 18 OS

Plocha veřejného pohřebiště Plochy občanského vybavení sport Plochy občanského vybavení sport

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 20 PV


0,162

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 21 PV


0,835

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 22 PV


0,158

0,111

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 23 PV


0,277

0,277

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 24 PV


0,349

0,264

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 25 VS

Plochy smíšené výrobní

1,137

1,115

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

-1

Z 26 VS


0,761

0,761

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

Z 27 VS


0,251

0,251

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

Z 28 VS


0,541

0,541

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

Z 29 VS


0,960

0,960

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

Z 30 VS


0,184

0,184

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 31 VS


2,691

2,558

0

-1

0

-1

-1

0

0

0

0

-1

Z 32 Vp

Plochy průmyslové výroby

7,639

7,593

0

-2

0

0

-1

0

0

0

0

-2

Z 33 Vz

Plochy zemědělské výroby

1,349

1,305

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

-1

Označení plochy

Z1

Číslo plochy

Celková výměra lokality (ha)

Navrhované funkční využití řešené lokality


Zastavitelné plochy

Z8 Z9

SO SO

Z 10 SO Z 11 Rr Z 12 Rv Z 13 Rv

Z 17 OS


20


Ovzduší

Půda

Podzemní vody

Povrchové vody

Odtokové poměry

ZCHÚ a jejich OP

VKP registrované

VKP ze zákona

ÚSES

Krajinný ráz

Plocha silniční dopravy

0,197

0,101

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 35 DS


0,070

0,036

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 36 DS


0,452

0,440

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 37 DU

Plocha – účelové komunikace

0,482

0,467

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 38 DU


0,486

0,486

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 39 DU


0,556

0,473

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 40 DU


1,307

1,066

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 41 DU


0,207

0,143

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 42 DU


0,271

0,271

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 43 DU


1,204

0,711

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 44 DU


0,192

0,177

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 45 DU


0,602

0,277

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 46 DU


0,230

0,166

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 47 DU

0,291

0,240

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 48 W

Plocha – účelové komunikace Plochy vodní a vodohospodářské

22,59

21,54

0

-2

1

1

2

0

0

1

2

1

Z 49 Ti

Plochy technické infrastruktury

1,283

1,242

0

-1

-1

0

0

0

0

0

0

0

Z 50 Rv


0,741

0,737

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

Z 51 VS


2,422

2,422

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

-1

Z 52 Rr

Plocha rekreace rodinná

1,534

1,534

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

Z 53 DU


0,107

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,333

0,333

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,067

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,101

0,101

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0,360

0,247

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Označení plochy

Z 34 DS

Číslo plochy




Plochy přestavby P1

SO

Plocha smíšená obytná Plocha občanského vybavení veřejné

P2

Ov

P3

PV

P4

Ov

Plochy veřejného prostranství Plocha občanského vybavení veřejné

P5

VS


1,187

0,445

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

P6

VS


3,781

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

Plochy změn v krajině N1

NK

Plochy krajinné zeleně

0,685

0,678

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N2

E

Plochy přírodní

2,869

2,817

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N3

NK


2,270

2,270

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N4

E

Plochy přírodní

0,746

0,746

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N5

NK


2,399

2,399

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1


21


Ovzduší

Půda

Podzemní vody

Povrchové vody

Odtokové poměry

ZCHÚ a jejich OP

VKP registrované

VKP ze zákona

ÚSES

Krajinný ráz

E

Plochy přírodní

1,724

1,724

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N7

E

Plochy přírodní

2,069

2,021

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N8

NK


0,669

0,565

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N9

NK


0,800

0,779

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 10 NK


0,247

0,247

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 11 E

Plochy přírodní

0,915

0,915

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 12 NK


0,453

0,453

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 13 NK


1,900

1,451

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 14 E

Plochy přírodní

0,379

0,379

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 15 NK


0,935

0,935

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 16 E

Plochy přírodní

1,167

1,167

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 17 NK


0,149

0,049

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 18 NK


1,207

1,165

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 19 E

Plochy přírodní

1,479

1,318

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 20 NK


0,726

0,701

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 21 NK


2,543

2,337

1

N

0

1

1

0

0

0

2

1

N 22 NK


0,665

0,665

1

N

0

1

1

0

0

0

0

1

N 23 NZ

Plochy zemědělské

2,835

2,821

1

N

0

1

1

0

0

0

0

1

Y1-9 Y

Plochy protierozních opatření Plochy protipovodňových opatření

-

-

0

N

1

1

1

0

0

0

0

0

-

-

0

N

1

1

1

0

0

0

0

0

Označení plochy

N6

Číslo plochy




X1-6 X

N – zábor ZPF nebyl hodnocen u ploch NK, E, NZ (plochy jsou začleněny do ÚSES), stejně jako u ploch Y, X - kde bude upřesněn podrobnější dokumentací. Plochy územních rezerv nejsou v dalším textu hodnoceny. Hodnocení: -2 významný negativní vliv, -1 negativní vliv, 0 bez prokazatelného vlivu, +1 pozitivní vliv, +2 významný pozitivní vliv

Negativní vlivy jsou významné, když: • jsou rozsáhlé v prostoru a čase; vliv zejména na zábor půdy, krajinný ráz, odtokové poměry, • přesahují ekologické standardy nebo limitní hodnoty, • nejsou v souladu s ekologickou politikou a se zachováním udržitelného rozvoje, • existují negativní a vážné vlivy na ekologicky citlivé nebo významné území, kulturní dědictví, životní styl obyvatel, místní tradice a hodnoty. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

22


Způsob hodnocení Kritéria pro zařazení vlivu do určitého stupně byla zpracována tak, aby bylo v maximální míře omezeno subjektivní vnímání a posuzování vlivů. Soubor kritérií zahrnuje všechny základní vlivy na složky životního prostředí – ovzduší, vodu, půdu a území, přírodu, krajinu. Do hodnocení nejsou zařazeny vlivy, nedotýkající se žádného návrhu (např. vliv na horninové prostředí), a vlivy, které v současné fázi nelze objektivně ohodnotit a jejich hodnocení by bylo jen spekulativní (např. vlivy na veřejné zdraví jsou obsaženy ve vlivech na ovzduší, vodu). Vlivy na ovzduší: -1 = plošně velké plochy zejména pro výrobu a skladování, průmyslovou výrobu s objekty s možnými vlivy technologie, předpoklad zvýšené dopravní zátěže, -2 = plošně rozsáhlé plochy zejména pro výrobu a skladování, průmyslovou výrobu s objekty s možnými vlivy technologie, předpoklad výrazného zvýšení dopravní zátěže. Vlivy na půdu: -1 = trvalý zábor ZPF nad cca 0,5 ha, produkčně využívané, chráněné půdy ZPF, trvalý zábor ZPF produkčně využívané půd nižší bonity nad cca 1 ha, -2 = trvalý zábor ZPF nad cca 1 ha, produkčně využívané, chráněné půdy ZPF, trvalý zábor ZPF produkčně využívané půd nižší bonity nad cca 2 ha. Vlivy na vodní režim (povrchové a podzemní vody,odtokové poměry): -1 = plošně velké plochy s budoucími objekty, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody; zásahy do vodního režimu (odvodnění apod.) místně omezené, -2 = plošně rozsáhlé plochy s budoucími objekty a zpevněnými plochami, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody; zásahy do vodního režimu na velkých plochách. Vlivy na ochranu přírody a krajiny (zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, VKP dle zákona č. 144/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ÚSES): -1 = potenciální ovlivnění ZCHÚ, VKP registrovaného, zásah do VKP dle zákona, potenciální ovlivnění ÚSES, -2 = zásah do ZCHÚ nebo jeho ochranného pásma, registrovaného VKP, zásah do ÚSES. Vlivy na krajinu (krajinný ráz): -1 = potenciální poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu, místní narušení dálkových pohledů, bez významné změny krajinného obrazu, -2 = zásadní potenciální poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu, narušení dálkových pohledů.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 5.1. Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území se v k.ú. Čejkovice nevyskytují.


23


NATURA 2000 EVL CZ0620055 Vrbický hájek (celkem 115,39 ha) EVL CZ0622116 Čejkovické špidláky (17, 34 ha) PO CZ0621026 Hovoransko – Čejkovicko (celkem 1411,78 ha). Předměty ochrany PO Hovoransko – Čejkovicko Velikost populace

Druhy ptáků pěnice vlašská - Sylvia nisoria

60 – 80 hnízdících

strakapoud jižní - Dendrocopos syriacus

20 – 25 stálých

strnad zahradní - Emberiza hortulana

6 – 18 hnízdících

Předměty ochrany EVL Čejkovické špidláky

6250 *

Typy přírodních stanovišť * prioritní typ přírodních stanovišť Panonské sprašové stepní trávníky

Druhy – rostliny * označuje prioritní druhy

Rozloha (ha) 11,5998 Velikost populace

katrán tatarský - Crambe tataria

300

pelyněk Pančičův - Artemisia pancicii *

30

Druhy - živočichové (předmět ochrany není prioritním druhem)

Podíl (%) 66,87

Velikost populace

střevlík panonský - Carabus hungaricus

P – druh je přítomen

Předměty ochrany EVL Vrbický hájek Typy přírodních stanovišť * prioritní typy přírodních stanovišť 91G0 *

Panonské dubohabřiny

Rozloha (ha) 104,5247

Podíl (%) 90,58

Uplatnění návrhu ÚP mohou být ovlivněny tyto předměty ochrany: Identifikace dotčených předmětů ochrany PO Hovoransko - Čejkovicko: Předmět ochrany pěnice vlašská Sylvia nisoria

Dotčenost koncepcí návrhové plochy částečně zasahují do pro druh vhodných biotopů nebo se vyskytují v jejich blízkosti

strakapoud jižní Dendrocopos syriacus

návrhové plochy částečně zasahují do pro druh vhodných biotopů nebo se vyskytují v jejich blízkosti

strnad zahradní Emberiza hortulana

návrhové plochy částečně zasahují do pro druh vhodných biotopů nebo se vyskytují v jejich blízkosti


Možnost ovlivnění ANO zábor vhodných křovinných biotopů a rušení realizací záměrů v těsné návaznosti na území PO ANO zábor vhodných biotopů s dřevinami a rušení realizací záměrů v těsné návaznosti na území PO ANO zábor vhodných biotopů s dřevinami a rušení realizací záměrů v těsné návaznosti na území PO

24


Identifikace dotčených předmětů ochrany EVL Čejkovické špidláky: Předmět ochrany 6250 -Panonské sprašové stepní trávníky (T3.3B)

katrán tatarský – Crambe tataria

pelyněk Pančičův Artemisia pancicii *

střevlík panonský Carabus hungaricus

Dotčenost koncepcí návrhová plocha smíšeného nezastavěného území – zemědělská lemuje lokalitu stanoviště – Špidlák I a kopíruje jeho ochranné pásmo návrhová plocha smíšeného nezastavěného území – zemědělská lemuje lokalitu stanoviště – Špidlák I a kopíruje jeho ochranné pásmo návrhová plocha smíšeného nezastavěného území – zemědělská lemuje lokalitu stanoviště – Špidlák I a kopíruje jeho ochranné pásmo návrhová plocha smíšeného nezastavěného území – zemědělská lemuje lokalitu stanoviště – Špidlák I a kopíruje jeho ochranné pásmo

Možnost ovlivnění ANO předpokládá se pozitivní ovlivnění lokality stanoviště, a to změnou kultury a hospodaření v jejím ochranném pásmu ANO předpokládá se pozitivní ovlivnění druhu na lokalitě, a to změnou kultury a hospodaření v jejím ochranném pásmu ANO předpokládá se pozitivní ovlivnění druhu na lokalitě, a to změnou kultury a hospodaření v jejím ochranném pásmu ANO předpokládá se pozitivní ovlivnění druhu na lokalitě, a to změnou kultury a hospodaření v jejím ochranném pásmu

Identifikace dotčených předmětů ochrany EVL Vrbický Hájek: Předmět ochrany 91G0 * - Panonské dubohabřiny (L3.4)

Dotčenost koncepcí návrhové plochy nezasahují do stanoviště ani se nevyskytují v jeho okolí

Možnost ovlivnění NE nedojde k přímému ovlivnění a nepředpokládají se ani žádné nepřímé vlivy

5.2. Vodní hospodářství Z hlediska vodního hospodaření je nutno respektovat platná ustanovení zákona č.254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), především se jedná o: -

-

vymezení povolení k některým činnostem (§ 14) a souhlas ke stavbám (§17), ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30), oprávnění při správě vodních toků (§ 49): správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry, b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry, c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry, stanovení a vyhlášení záplavových území (§ 66).

Zásobování vodou V obci je postaven vodovod, který je majetkem VAK, a.s. Hodonín a je současně touto společností provozován. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

25


V roce 2000 bylo zásobeno 1317 obyvatel, ve výhledovém roce 2015 se předpokládá se zásobením 1625 obyvatel. Obec je zásobena ze SV Podluží. Hlavním zdrojem vody pro SV je ÚV Moravská Nová Ves o výkonu Q = 75 l/s. ÚV odebírá vodu z prameniště Ι, o vydatnosti Q = 30 l/s; prameniště ΙΙ o vydatnosti Q = 18 l/s; prameniště ΙΙΙ o vydatnosti Q = 22 l/s. Z ÚV Moravská Nová Ves je pitná voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Starý Poddvorov ΙΙ, o objemu 2x1000 m3, s maximální hl. 269,00 m n.m. Z tohoto VDJ je obec zásobena gravitačně. Vodovodní síť je v dobrém stavu. V budoucích letech se budou provádět rekonstrukce řadů, u nichž vznikne porucha. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. • zastavitelné plochy budou napojeny na stávající vodovodní síť, která bude vedena v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury • lokality řešené územní studií budou obsahovat řešení zásobení vodou a odkanalizování. Nové vodovodní a kanalizační řady budou umisťovány především do nových přístupových komunikací Likvidace odpadních vod V obci je vybudována kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod a dešťová kanalizace, která byla v obci budována v 50. a převážně v 60. letech. Tyto stoky netvoří jednotný systém, jsou zaústěny přímo do potoka Prušánka. V poslední době byla vybudována část sběrače „AA“ DN 500 a DN 600 v délce 450 m, která již byla projektována dle koncepčního projektu výstavby kanalizace a ČOV v Čejkovicích. Tato stoka je v dobrém technickém stavu. Je vybudována mechanicko-biologická ČOV s nízko zatíženým aktivačním systémem. ČOV odstraňuje také dusík procesem biologické nitrifikace a denitrifikace a fosfor pomocí simultánního srážení. Stabilizace kalu je prováděna aerobně. Kalová koncovka je řešena mechanickým odvodňováním – sítopásovým lisem. Vlastní čistící zařízení je navrženo v provedení KOMPAKT, tj. všechny funkční části jsou soustředěny do jednoho ŽB stavebního objektu. ČOV je vybavena pro úpravu pH a dimenzována pro překlenutí látkového přetížení v době vinařské kampaně. Základní objekty: ČS, rotační síto, vertikální lapák písku, dvě aktivační nádrže s jemnobublinnými aeračními elementy, dvě vertikální čtvercové dosazovací nádrže, uskladňovací nádrže kalu, pásový lis kalu. ČOV je zabezpečena na Q100. Provozovatel: Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Ochrana před povodněmi V řešeném území není vyhlášeno záplavové území, ale dle Povodňového plánu obce je vymezeno záplavové území kolem potoka Prušánka, které je graficky vyznačeno v ÚPN a platí pro ně stejné omezení jako ve vyhlášeném záplavovém území. Ochranná pásma v souladu s Vodním zákonem mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to • u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry • u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry Chráněná oblast přirozené akumulace vod Do území nezasahují vyhlášená pásma CHOPAV.


26


Ochranné pásmo vodního zdroje Do řešeného území nezasahují žádná vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů, která by sloužila pro zásobení pitnou vodou Odvodnění – investice do půdy Na části zemědělských pozemků se nachází meliorační zařízení , v ojedinělých případech dojde ke křížení tohoto zařízení s návrhovými plochami . Předpokládá se, že při postupu výstavby bude vždy prověřen stav meliorací a vliv výstavby na jejich funkčnost a následně budou provedena příslušná opatření na minimalizaci negativních dopadů výstavby na režim hospodaření na zemědělských půdách.

5.3. Ochrana kulturních hodnot Ochrana veškerých kulturních hodnot území (archeologické nálezy, památkově chráněné objekty, urbanistická struktura a estetické hodnoty sídla) je obecným požadavkem, který územní plán Čejkovice musí respektovat a umožňovat. 5.3.1. Archeologická naleziště a území archeologického zájmu Celé katastrální území je považováno za potencionální archeologické naleziště a tedy území archeologického zájmu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu na katastrálním území obce je investor povinen zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu institucí oprávněnou k provádění těchto výzkumů. 5.3.2. Památková ochrana Ochrana památkově chráněných objektů je zakotvena v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zákon definuje předmět a způsob ochrany, povinnosti a práva vlastníka i orgánů státní správy a upravuje ochranu archeologických nálezů. Tab.: Nemovité památky na k.ú. Čejkovice Číslo rejstříku Název okresu Sídelní útvar 22489 / 7-2189 Hodonín Čejkovice

čp.

Památka Ulice,nám./umístění kostel sv. Kunhuty

18631 / 7-2190 Hodonín

Čejkovice

sýpka

23185 / 7-2197 Hodonín

Čejkovice

vinný sklep

38068 / 7-2196 Hodonín

Čejkovice

vinný sklep

41667 / 7-2198 Hodonín

Čejkovice

vinný sklep

38629 / 7-2188 Hodonín

Čejkovice

čp.1

33060 / 7-2191 Hodonín

Čejkovice

čp.157 fara

tvrz na návsi

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších) Posuzovaná dokumentace je zpracována invariantně. Z tabelárního přehledu v kapitole č. 4 vyplývá, že územní plán Čejkovice bude mít v některých svých záměrech významný negativní vliv a mírně negativní vliv na některé složky životního prostředí. Hodnocené záměry jsou řešeny bez variant, pro každý záměr je 27 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno


navržena pouze jedna varianta aktivní (záměr v rozsahu navrženého územního plánu) a varianta nulová (nerealizování, vyřazení z ÚPD). Při posuzování jsme vycházeli zejména z kapitol 2., 4. a 5. Následující podkapitoly uvádějí všechny očekávané vlivy s uvedením předpokládané doby trvání a intenzity jednotlivých vlivů. Kumulativní a synergické vlivy: tyto vlivy mohou nastat nerespektováním podmínek zástavby vzhledem k tomu, že je navrženo velké množství ploch pro zástavbu. Odnětí ZPF převážně ve II. třídě bonity (chráněných půd) je značným zásahem do využívání krajiny a ztrátou produkčních schopností území. Také rozsáhlé plochy mohou ve svém součtu představovat velkou zátěž území (plochy výroby a skladování, bydlení). Nezbytné bude po prověření z uplatnění územního plánu vyhodnotit reálné možnosti zástavby a aktualizovat územní plán. Soustava Natura 2000 Jsou-li známy existující či zamýšlené záměry a koncepce, které by mohly mít vliv na soustavu Natura 2000, musí být posuzovány společně, přičemž musí být identifikovány a vyhodnoceny možné kumulativní vlivy. Kumulativními účinky se rozumí dopady vyplývající z kombinace vlivů hodnocené koncepce (ÚP-návrh Čejkovice) s vlivy, vyplývajícími z jiných existujících projektů nebo koncepcí, které mohou ovlivnit lokality soustavy Natura 2000 a předměty jejich ochrany. Takovými rozvojovými aktivitami mohou být např. územní plány okolních obcí, ale i konkrétní záměry většího rozsahu (např. průmyslové areály, komunikace aj.). Problém hodnocení kumulativních vlivů na úrovni koncepce spočívá zejména v absenci technických detailů a rozsahu jednotlivých záměrů. Návrh ÚP Čejkovice z hlediska kumulativních vlivů ve spojitosti s územními plány okolních obcí lze považovat za mírně negativní, a to zejména kvůli celkovému nárůstu urbanizovaných ploch, které obsazují původně zemědělské pozemky v okolí PO Hovoransko-Čejkovicko a de facto obestavují její území. V případě EVL Čejkovické špidláky se zvýšení negativních kumulativních vlivů nepředpokládá, ba naopak plocha N23 může tyto vlivy výrazně snížit. Z pohledu předmětů ochrany je zřejmě nejohroženější populace strnada zahradního, jejíž významná část se nachází právě na území řešeném koncepcí. Předpokladem pro zachování příznivého stavu tohoto druhu je nezbytné ukončit rozvoj sídla směrem na severozápad do bezprostřední blízkosti PO Hovoransko-Čejkovicko a zachovat stávající způsob využití jeho území. Toto opatření by samozřejmě přispělo i k zachování příznivého stavu ostatních předmětů ochrany - pěnice vlašská, strakapoud jižní (podrobněji viz zmírňující opatření v části 5.1). Jiné koncepce a záměry, které by mohly negativně přispívat ke kumulativním vlivům na lokality soustavy Natura 2000 nebyly v území identifikovány.

6.1. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy pro bydlení rodinné BI Záměr na ploše Z1 může mít vzhledem k plošnému rozsahu významný negativní vliv na krajinný ráz. Navrhovaný záměr bezprostředně navazuje na územím soustavy Natura 2000. Při realizaci záměrů na větších plochách pro bydlení může dojít k částečnému ovlivnění odtokových poměrů vlivem zvětšení nepropustných zpevněných ploch, nepředpokládá se ovlivnění podzemních či povrchových vod. Negativní vliv budou mít záměry na zábor ZPF – dochází k záboru na celkové ploše 7,620 ha, z toho 4,625 ha ve II. tř. ochrany ZPF a 2,995 ha ve III. třídě ochrany ZPF.


28


6.2. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy smíšené obytné SO Záměry na plochách Z6, Z7 mohou mít vzhledem k plošnému rozsahu negativní vliv na krajinný ráz. Plochy Z9 a Z9 okrajově zasahují do VKP niva. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, může dojít u rozsáhlejších ploch k částečnému ovlivnění odtokových poměrů vlivem zvětšení nepropustných zpevněných ploch. Bude třeba prověřit u plochy Z 10 rozsah a funkčnost meliorací (investice do půdy) a navrhnout případná opatření. Do plochy Z 9 zasahuje vyznačené záplavové území dle Povodňového plánu obce, bude nutno regulovat výstavbu s ohledem na možný rozliv. Negativní vliv budou mít záměry na zábor ZPF – dochází k záboru na celkové ploše 7,332 ha, z toho 1,893 ha v I. tř. ochrany ZPF a 5,439 ha ve II. tř. ochrany ZPF.

6.3. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plocha rekreace rodinná Rr Záměry na plochách Z11 a Z52 mohou mít negativní vliv na krajinný ráz v řešeném území. Za předpokladu potřebných opatření (likvidace odpadních vod) se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod. Z hlediska rozsahu záboru dojde k záboru ZPF na ploše 1,5349 ha ve II. třídě ochrany ZPF.

6.4. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy vinných sklepů Rv Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Za předpokladu potřebných opatření (likvidace odpadních vod) se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod. Dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 1,277 ha, z toho 0,315 ha v I. tř. ochrany ZPF, 0,933 ha ve II. tř. ochrany ZPF a 0,029 ha ve III. tř. ochrany ZPF.

6.5. Vlivy územního plánu Čejkovice – plocha veřejného pohřebiště Oh Záměry na této ploše nebude mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Nepředpokládá s výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů. Z hlediska rozsahu záboru dojde k menšímu záboru ZPF na ploše 0,253 ha ve II. třídě ochrany ZPF.

6.6. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy občanského vybavení – sport OS Záměry na těchto plochách mohou mít negativní vliv na krajinný ráz v řešeném území. Nepředpokládá s výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani negativní vliv na podzemní a povrchové vody. Dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 2,250 ha, z toho 0,018 ha v I. tř. ochrany ZPF, 1,179 ha ve II. tř. ochrany ZPF a 1,053 ha ve III. tř. ochrany ZPF.


29


6.7. Vlivy územního plánu Čejkovice - plochy občanského vybavení – veřejné Ov Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Nepředpokládá s výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani negativní vliv na podzemní a povrchové vody. Z hlediska rozsahu záboru dojde k menšímu záboru ZPF na ploše 0,247 ha v I. třídě ochrany ZPF.

6.8. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy veřejného prostranství PV Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Za předpokladu potřebných opatření se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani ovlivnění podzemních a povrchových vod. Bude třeba prověřit u plochy Z24 rozsah a funkčnost meliorací (investice do půdy) a navrhnout případná opatření. Dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 0,868 ha, z toho 0,365 ha v I. tř. ochrany ZPF, 0,449 ha ve II. tř. ochrany ZPF a 0,054 ha ve III. tř. ochrany ZPF.

6.9. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy smíšené výrobní VS Záměry na navržených plochách Z25, Z27, Z28, Z31, Z51 mohou mít vzhledem k plošnému rozsahu negativní vliv na krajinný ráz. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, může dojít u rozsáhlejších ploch k částečnému ovlivnění odtokových poměrů vlivem zvětšení nepropustných zpevněných ploch. Bude třeba prověřit u plochy Z 31 rozsah a funkčnost meliorací (investice do půdy ) a navrhnout případná opatření. Dochází k většímu celkovému záboru ZPF na ploše 9,237 ha, z toho 1,543 ha v I. tř. ochrany ZPF, 4,450 ha ve II. tř. ochrany ZPF, 2,789 ha ve III. tř. ochrany ZPF, 0,450 ha ve IV. třídě ochrany ZPF a 0,305 ha v V.tř. ochrany ZPF.

6.10. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy průmyslové výroby Vp Záměr na ploše Z32 může mít významný negativní vliv na krajinný ráz. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, může dojít u rozsáhlejších ploch k částečnému ovlivnění odtokových poměrů vlivem zvětšení nepropustných zpevněných ploch. Dochází k většímu celkovému záboru ZPF na ploše 7,593 ha, z toho 0,069 ha v I. tř. ochrany ZPF a 7,524 ha ve II. tř. ochrany ZPF.

6.11. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy zemědělské výroby Vz Záměr na ploše Z33 může mít negativní vliv na krajinný ráz. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

30


Za předpokladu potřebných opatření se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů. Z hlediska záboru půdy dojde k záboru ZPF na ploše 1,305 ha v II. třídě ochrany ZPF.

6.12. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy silniční dopravy DS Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Realizace záměrů na těchto plochách může částečně ovlivnit odtokové poměry (vlivem liniové stavby komunikace), za předpokladu vhodných opatření by nemělo dojít k ovlivnění povrchových a podzemních vod. Dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 0,577 ha, z toho 0,175 ha v I. tř. ochrany ZPF, 0,394 ha ve II. tř. ochrany ZPF a 0,008 ha ve III. tř. ochrany ZPF.

6.13. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plocha – účelové komunikace DU Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Realizace záměrů na těchto plochách může částečně ovlivnit odtokové poměry (vlivem liniové stavby komunikace), z předpokladu vhodných opatření by nemělo dojít k ovlivnění povrchových a podzemních vod. Dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 4,477 ha, z toho 1,562 ha v I. tř. ochrany ZPF, 0,394 ha ve II. tř. ochrany ZPF a 0,008 ha ve III. tř. ochrany ZPF.

6.14. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy vodní a vodohospodářské W Navrhovaný záměr nebude mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Realizace záměrů na této ploše bude mít pozitivní vliv na celkové vodohospodářské poměry, včetně odtokových poměrů (zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku z území), následně i na povrchové vody (zadržení vody v krajině) a podzemní vody (zvětšení vsaku). Negativní vliv bude mít ale záměr na ZPF, dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 21,548 ha, z toho 0,082 ha v I. tř. ochrany ZPF, 18,538 ha ve II. tř. ochrany ZPF a 2,928 ha ve III. tř. ochrany ZPF.

6.15. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy technické infrastruktury Ti Navrhovaný záměr nebude mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Předpokládají se v další fázi navrhnout vhodná opatření, která by omezila možnost znečištění podzemních a povrchových vod. Dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 1,242 ha, z toho 0,841 ha v I. tř. ochrany ZPF a 0,401 ha ve III. tř. ochrany ZPF. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

31


6.16. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí - plochy krajinné zeleně NK Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Realizace záměrů na těchto plochách bude mít pozitivní vliv především na odtokové poměry (zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku z území, následně i na povrchové vody (zadržení vody v krajině) a podzemní vody (zvětšení vsaku). Zábor ZPF se pro ÚSES nevyhodnocuje.

6.17. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plochy přírodní E Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Realizace záměrů na těchto plochách bude mít pozitivní vliv především na odtokové poměry (zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku z území, následně i na povrchové vody (zadržení vody v krajině) a podzemní vody (zvětšení vsaku). Zábor ZPF se pro ÚSES nevyhodnocuje.

6.18. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plochy zemědělské NZ Záměr na plochách bude mít pozitivní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území, stabilizace ochranného pásma EVL soustavy Natura 2000. Realizace záměru bude mít pozitivní vliv především z hlediska úpravy odtokových poměrů. Zábor ZPF se nevyhodnocuje – dojde ke změně kultury.

6.19. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plochy pro protierozní opatření Y Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Realizace záměrů na těchto plochách bude mít pozitivní vliv především z hlediska ochrany ZPF, hlavně snížení erozního smyvu z orné půdy a plošného odtoku. To se projeví celkovým zlepšením odtokových poměrů jeho zpomalením a tedy i zadržením vody v území a zvětšením vsaku do podloží. Zábor ZPF není pro tyto plochy vyhodnocen, plochy Y1 – Y9 jsou vyznačeny v grafické části, plošný rozsah bude upřesněn v podrobnější dokumentaci, opatření mohou být i bez nároků na plochu (organizační, agrotechnická).

6.20. Vlivy územního plánu Čejkovice na životní prostředí – plochy pro protipovodňová opatření X Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území.


32


Realizace záměrů na těchto plochách bude mít pozitivní vliv především z hlediska úpravy odtokových poměrů, protipovodňové ochrany a zvýšení retenční schopnosti krajiny. To bude mít pozitivní vliv na celkové vodohospodářské poměry území, včetně podzemních vod. Zábor ZPF není pro tyto plochy vyhodnocen, plochy X1 – X6 jsou vyznačeny v grafické části, plošný rozsah bude upřesněn v podrobnější dokumentaci.

6.21. Vlivy koncepce na veřejné zdraví Vlivy na zdraví obyvatelstva lze hodnotit pomocí hodnocení zdravotních rizik či jiných metod, nicméně provádění těchto hodnocení je problematické. V posledních letech stále více uplatňovaná metoda hodnocení zdravotních rizik umožňuje získání hlubších informací o problematice, než pouhé srovnávání reálných intenzit vlivů s limitními hodnotami stanovenými danými platnými předpisy. Limitní hodnoty totiž mohou představovat pouze kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosažitelnou realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu zdraví. Stanovené limity také nezaručují subjektivní pohodu obyvatel, zejména u skupin populace se zvýšenou citlivostí (děti, senioři, nemocní). Územní plán Čejkovice předkládá návrhy funkčního a prostorového uspořádání v katastrálním území tak, aby byly minimalizovány dopady na veřejné zdraví. Určitý vliv na zdraví obyvatelstva se však předpokládá u některých typů navržených ploch (plochy pro bydlení, pro výrobu a skladování, občanskou vybavenost, pro dopravu). Z nalezených vlivů na zdraví obyvatelstva převažují vlivy pozitivní. Hluk, ovzduší, vibrace Hluk ve vnějším prostředí je posuzován podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podle tohoto nařízení je nejvyšší přípustná hladina hluku dána součtem základní hladiny hluku a korekce vztahující se k místním podmínkám a denní době. • Plynofikací v celém řešeném území by měl být eliminován problém znečištění ovzduší z topenišť v území. • Výstavba na plochách v blízkosti komunikací musí splňovat hygienické limity (hluk, vibrace, exhalace atd.) • Jsou dány předpoklady ke zlepšování zátěže obyvatelstva hlukem z výroby a emisemi z dopravy podmínkami využití zastavitelných ploch. • Navržena je regulace umístění větších zdrojů znečištění (výroba, doprava), stanoveny jsou specifické podmínky využití v rámci zastavitelných ploch. • Dopravní napojení ploch výroby a skladování je řešeno tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na životní, resp. obytné prostředí. • U zastavěných ploch (stávající zařízení, děje a činnosti) nesmí emise, resp. imise škodlivin překračovat limity stanovené platnou legislativou, případně limity stanovené příslušným správním orgánem. • Nově vymezené chráněné prostory, definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, lze umístit pouze do lokality, v níž celková hluková zátěž nepřekračuje hodnoty stanovených hygienických limitů hluku pro tyto prostory; průkaz souladu hlukové zátěže se stanovenými limity musí být v odůvodněných případech doložen nejpozději v rámci územního řízení s tím, že musí být zohledněna i zátěž z povolených, doposud však nerealizovaných záměrů LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

33


•

•

Při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Konkrétní záměry, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, musí být v návaznosti na zdravotní rizika související s potenciální expozicí jednotlivých skupin populace látkám znečišťujícím ovzduší předem projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví

Radon Radon je plyn, vznikající při rozpadu uranu, který může mít negativní účinky na zdraví lidí. Podle platné legislativy je povinnost stanovit radonové riziko a podle výsledků u nově realizovaných objektů navrhnout a provést opatření ke snížení koncentrací radonu v uzavřených prostorách a obytných místnostech.

6.22. Vlivy koncepce na soustavu Natura 2000 Vlivy koncepce ÚP Čejkovice - návrh na PO Hovoransko – Čejkovicko, EVL Čejkovické špidláky a EVL Vrbický Hájek spočívají v kladném či záporném působení návrhových ploch na jejich předměty ochrany a celistvost. Vyhodnocení bylo prováděno ve smyslu, jak daná plocha s rozdílným způsobem využití může ovlivňovat předměty ochrany a celistvost EVL či PO. Možné vlivy jsou odvozovány od realizací budoucích záměrů v prostoru návrhových ploch s rozdílným způsobem využití. Jedná se tedy o vyhodnocení potenciálních vlivů, které vyplývají z navrhovaného způsobu využití ploch. Předpokládané přímé vlivy mohou působit bezprostředně na předměty ochrany EVL či PO, případně na jejich celistvost, nepřímé vlivy pak na ně můžou působit prostřednictvím změny složek životního prostředí v souvislosti s využíváním ploch (ovzduší, půda, voda, hluk, biota, krajinná struktura atd.). U konkrétních záměrů, u kterých budou existovat pochybnosti o jejich možném ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000, musí proběhnout podrobnější hodnocení v rámci procesu EIA. Tyká se to především velkých výrobních či dopravních záměrů, zejména pak na plochách územních rezerv, které nejsou dle metodiky posuzovány. Byly definovány následující možné vlivy koncepce vzhledem k dotčeným předmětům ochrany EVL a PO a jejich celistvosti: Plošný zábor stanovišť a biotopů druhů Návrhové plochy přímo územně zasáhnou do hodnotných stanovišť nebo biotopů druhů, které jsou předměty ochrany. Jejich navrhovaný způsob často nemůže být v souladu s předpoklady na zachování těchto stanovišť nebo biotopů. Plošný zábor nebo ovlivnění potravního areálu druhu Návrhové plochy, a to i mimo území PO, negativně ovlivní potravní areál předmětů ochrany. Rušení druhů Nové využití návrhových ploch může zvýšit rušivé dopady na okolní společenstva, zejm. pak na ptačí druhy, a to například zvýšenou mírou hlukového zatížení a světelným znečištěním či zvýšeným pohybem osob, které mohou negativně ovlivnit populace předmětů ochrany PO. Znečištění složek životního prostředí Nové využití návrhových ploch může svým provozem zatížit jednotlivé složky ŽP (ovzduší, půda, voda, hluk, biota), které pak mohou negativně ovlivňovat předměty ochrany EVL nebo PO. Přestože je nutné takovéto projekty, které můžou mít významný negativní vliv na EVL či 34 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno


PO, hodnotit na úrovni konkrétních záměrů, neměla by koncepce připustit vznik potencionálně problémových ploch.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Jak již bylo uvedeno v kapitole 6, územní plán Čejkovice je jako celek zpracován invariantně. Vyhodnocení vlivů záměrů ÚP na udržitelný rozvoj území a v tom i vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 19, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo provedeno ve fázi návrhu územního plánu. • Vliv koncepce na soustavu Natura 2000 Vyhodnocení koncepce ÚP - návrh Čejkovice posuzuje případné ohrožení předmětů ochrany a celistvosti EVL Čejkovické špidláky a PO Hovoransko-Čejkovicko v souvislosti s realizací budoucích záměrů v prostoru jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Lze tedy identifikovat vlivy koncepce na předměty ochrany pouze na úrovni potenciálního ovlivnění. Základní funkce většiny sídel představují bydlení (včetně občanské vybavenosti), výroba a rekreace, přičemž k zajištění těchto funkcí slouží dopravní a technická infrastruktura. Typy ploch s rozdílným způsobem využití, u nichž se předpokládá případné negativní ovlivnění EVL Čejkovické špidláky a PO Hovoransko-Čejkovicko jsou zejm. plochy bydlení a plochy občanské vybavenosti, plochy dopravní infrastruktury a plochy výroby a skladování. Některé využití ploch může stav EVL a PO negativně ovlivňovat i ve značné vzdálenosti (plynné a kapalné emise, s výrobou související doprava). Naopak plochy přírodní a některé z ploch smíšených nezastavěného území mohou přispět ke zlepšení stavu předmětu ochrany či celistvosti EVL a PO. U konkrétních záměrů realizovaných v budoucnosti na návrhových plochách, u kterých budou existovat pochybnosti o jejich ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000, musí proběhnout podrobnější hodnocení v rámci procesu EIA. Předpokladem pro zhodnocení charakteru a míry vlivu záměru na předměty ochrany EVL Čejkovické špidláky a PO Hovoransko-Čejkovicko ve fázi realizace i po uvedení do provozu jsou zejména přesná specifikace záměru, včetně navrhovaných zmírňujících opatření, a aktuálních terénních data o stavu předmětu ochrany. Průběžné sledování stavu předmětu ochrany zajišťuje JMK ve spolupráci s AOPK ČR. Závěr hodnocení významnosti vlivu na předměty ochrany Vliv koncepce ÚP Čejkovice - návrh na předměty ochrany EVL a PO je hodnocen jako: - mírně pozitivní pro stanoviště 6250*; pro druhy katrán tatarský, pelyněk Pančičův* a střevlík panonský; - mírně negativní pro ptačí druhy pěnice vlašská, strakapoud jižní a strnad zahradní. Na ostatní předměty ochrany se vliv nepředpokládá.


35


Způsob hodnocení: Byly identifikovány kladné i záporné vlivy územního plánu Čejkovice na složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva a dále byly stanoveny srovnávací hodnoty (současný stav, pozaďové znečištění atd.) k posouzení intenzity vlivu jednotlivých návrhů na složky životního prostředí: • Vliv koncepce na ovzduší byl vztažen k případnému příspěvku navržených aktivit ke zvýšení, případně ke snížení současné míry znečištění ovzduší. • Vliv koncepce na půdu byl hodnocen vzhledem ke kvalitě půdy na pozemcích navržených k odnětí ze ZPF. Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy byly třídy ochrany zemědělské půdy. Dále bylo posuzováno, jak dané záměry ovlivňují erozi půdy (větrná, popř. vodní). • Vliv koncepce na vodu byl posuzován vzhledem ke kvalitě (čistotě) a kvantitě povrchové a podzemní vody. Specifické pro systém povrchových a podzemních vod je vysoká prostupnost a vzájemná propojenost s ostatními složkami životního prostředí. Důležitým ukazatelem je také charakter a intenzita proudění podzemních vod. • Povrchové vody (vodní toky a nádrže) jsou okolními funkčními plochami (bydlení, rekreace, výroba atd.) ovlivňovány přímo. Vzhledem k sídlům je zvláště podstatné případné ohrožení zástavby rozkolísanými průtoky s přívalovými vodami. Obvykle jsou ohrožená území stanovena jako záplavová území a jsou prováděny úpravy odtokových poměrů v povodí, úpravy koryta a břehů (prohloubení, ohrázovaní). Kvalita povrchových vod je často ohrožena erozními smyvy ornice, čemuž se dá zabránit především protierozními opatřeními pro hospodaření na orné půdě v celém povodí. • Podzemní vody jsou obvykle ovlivňovány sekundárně, obvykle v důsledku nadměrných odběrů podzemní vody, zvyšováním zpevněných ploch a znečištěním vody a půdy. • Pro hodnocení vlivu na přírodu a krajinu byly použity přírodní limity a limity využití území. Tato omezení vyplývají především ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z dalších právních předpisů. Přírodní limity v řešeném území: - území soustavy Natura 2000 - významné krajinné prvky – VKP vyplývající ze zákona, vyjmenované v § 3 písm.b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy - lesní porosty a jejich 50 m ochranné pásmo, - ÚSES Problémy a nejasnosti: Při shromažďování údajů a zpracování hodnocení se nevyskytly významné nedostatky.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů na životní prostředí jsou součástí regulativů a limitů vymezených v závazné části územního plánu Čejkovice. Jedná se o tzv. limity využití území vyplývající jednak z právních předpisů (např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

36


nerostného bohatství, zákon č.. 20/1987 Sb., o státní památkové péči atd.) a dále mohou tyto limity být stanoveny správním rozhodnutím (např. PHO vodních zdrojů, POP středisek zemědělské výroby, atd.), popř. jsou ÚP navržené. U všech záměrů je nutno respektovat všechna ochranná pásma a ochranné režimy (např. ochranná pásma vodních toků, vodovodů a kanalizací) a podmínky správců vodních toků a inženýrských sítí.

8.1. Návrh opatření - Plochy pro bydlení rodinné BI Doporučená opatření: -

v rámci územní studie zachovat maximum ploch v ZPF (zahrad, vinohradů) z hlediska blízkosti PO a EVL soustavy Natura 2000, v rámci územní studie plochy řešit tak, aby nebyl negativně ovlivněn na krajinný ráz, stanovit etapizaci výstavby postupně co nejdále od hranice PO soustavy Natura 2000, u záměrů pro bydlení v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy.

8.2. Návrh opatření - Plochy smíšené obytné SO Doporučená opatření: -

u záměrů pro bydlení v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z10),

projednat záměr u plochy Z 9 se správcem toku a vodoprávním orgánem (záplavové území Q 100), - v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých záměrů na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF.

-

8.3. Návrh opatření – Plocha rekreace rodinná Rr Doporučená opatření: -

u záměrů pro rekreaci v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, dochází k záboru chráněných půd (II. tř.), nevyjímat celé plochy ze ZPF a snížit zábor na nezbytně nutnou plochu.

8.4. Návrh opatření - Plochy vinných sklepů Rv Doporučená opatření: -

u záměrů navrhnout opatření na likvidaci specifických odpadních vod.

8.5. Návrh opatření – Plocha veřejného pohřebiště Oh Doporučená opatření: -

opatření nejsou navrhována.


37


8.6. Návrh opatření - Plochy občanského vybavení – sport OS Doporučená opatření: -

u záměrů pro sport v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy.

8.7. Návrh opatření - Plochy občanského vybavení – veřejné Ov Doporučená opatření: -

u záměrů v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy.

8.8. Návrh opatření – Plochy veřejného prostranství PV Doporučená opatření: -

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z24), u záměrů v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy.

8.9. Návrh opatření - Plochy smíšené výrobní VS Doporučená opatření: -

při realizaci záměrů navrhnout opatření k minimalizaci negativního vlivu záměrů na krajinný ráz – ochrannou a izolační zeleň, prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z31), u záměrů v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, dochází k velkému záboru chráněných půd (I. a II. tř.), stanovit etapizaci výstavby.

8.10. Návrh opatření – Plochy průmyslové výroby Vp Doporučená opatření: -

u záměrů v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, dochází k velkému záboru chráněných půd (I. a II. tř.), stanovit etapizaci výstavby.

8.11. Návrh opatření - Plochy zemědělské výroby Vz Doporučená opatření: -

při realizaci záměru navrhnout opatření k minimalizaci negativního vlivu záměru na krajinný ráz – ochrannou a izolační zeleň, u záměrů v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy.


38


8.12. Návrh opatření - Plochy silniční dopravy DS Doporučená opatření: -


8.13. Návrh opatření – Plocha – účelové komunikace DU Doporučená opatření: -


8.14. Návrh opatření - Plochy vodní a vodohospodářské W Doporučená opatření: -

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z31), prověřit v další fázi rozsah a velikost vodních ploch s ohledem na klimatické podmínky, vodnost toku a velikost výparu, dochází k velkému záboru chráněných půd (II. tř.), prověřit skutečnou plochu pro zábor ZPF.

8.15. Návrh opatření - Plochy technické infrastruktury Ti Doporučená opatření: -

u záměru navrhnout opatření na likvidaci možných odpadních vod.

8.16. Návrh opatření – Plochy krajinné zeleně NK Doporučená opatření: -

výsadby realizovat podle projektové dokumentace, použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG).

8.17. Návrh opatření – Plochy přírodní E Doporučená opatření: -

výsadby realizovat podle projektové dokumentace, použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG).

8.18. Návrh opatření– plochy zemědělské NZ -

bez opatření.

8.19. Návrh opatření– plochy pro protierozní opatření Y -

opatření nejsou navrhována, není známo detailní řešení.


39


8.20. Návrh opatření– plochy pro protipovodňová opatření X -

opatření nejsou navrhována, není známo detailní řešení.

Na základě zpracovaného naturového hodnocení koncepce – ÚP Čejkovice jsou navržena tato zmírňující opatření: U následujících ploch jsou stanoveny zmírňující opatření: • Plocha bydlení - v rodinných domech (Bi) Z1 – uspořádání plochy je nutné řešit územní studií, která musí vymezit oddělující (izolační) pás zeleně u její JZ hranice podél hranice PO, určit vhodné rozmístění objektů a navazující zeleně v SZ třetině plochy a jednoznačně stanovit etapizaci zastavování (nezbytné je také touto plochou definitivně uzavřít růst zastavěného území v celé této lokalitě): - oddělující pás zhruba v šíři 40-45 m by měl lemovat jihozápadní okraj plochy (zachovat současné využití – vinice a doplnit stromy, ideálně navíc vysázet dřevinný lem z místně původních druhů podél zastavěných pozemků) tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy, zejména míra rušení (ideálně využít a o něco rozšířit ochranné pásmo vedení vn); - rodinné domy v severozápadní třetině plochy musí být situovány v její JV polovině (v pásu blíže k současné zástavbě), vzdálenější polovina by měla být tvořena pouze zahradami (ideálně zachovat současné využití – vinice s ovocnými stromy) - od volné krajiny na SZ by tak celá návrhová plocha měla být izolována pásem zahrad – vinic v šíři cca 50 m; - jasně stanovit etapizaci realizace tak, aby byla plocha zastavována v pásech (minimálně po třetinách) od stávající obytné zástavby (od JV na SZ), tzn. nestavět na dalších parcelách dokud nebude zastavěn pás první, resp. druhé etapy. • Plochy bydlení - smíšené obytné (SO) Z6 a Z7 – uspořádání pozemků, zejména na ploše Z6, řešit tak, aby byla zástavba přimknuta k nové komunikaci a zahrady orientovány do nezastavěné krajiny, ideálně zachovat i část pásu vinic. Velmi vhodné by bylo plochou Z6 definitivně uzavřít růst zastavěného území v celé této lokalitě (tzn. v budoucnu již nevyužít uzemní rezervu R2). • Plochy veřejných prostranství (PV) Z19 a Z23 – nedílně souvisí s plochami bydlení, které zpřístupňují. Komunikaci na ploše Z19 rozhodně neřešit jako průjezdní, což by vedlo k nárůstu dopravy, a tím i ke zbytečnému zvýšení míry rušení (zejm. strnada zahradního) v celé lokalitě. • Plocha rekreace – vinné sklepy (Rv) Z14 – v ideálním případě zachovat vrostlé dřeviny, zejm. ořešák. • Plocha občanského vybavení - veřejná pohřebiště (Oh) Z16 – po obvodu plochy rozšíření by bylo vhodné vysázet původní druhy dřevin, příp. i tradiční ovocné druhy. • Plocha občanského vybavení - sport (OS) Z17 a Z18 – z návrhu není jasné k jakým sportovním aktivitám budou plochy sloužit, rozhodně by nemělo jít o provozy, které výrazně zvýší hlukovou zátěž lokality. Alespoň na části plochy Z17 by bylo žádoucí zachovat zahradu – sad. U plochy Z18 dodržet podmínku z návrhu UP – výsadbu pásu izolační zeleně u JZ okraje – a rozšířit stávající pás dřevin u okraje SZ. Vysazovat pouze místně původní druhy dřevin, příp. je možné použít tradiční ovocné dřeviny. • Plochy smíšené výrobní (VS) Z30, Z51 a P5 - zachovat a podpořit izolační dřevinou zeleň (původní druhy), která může částečně snížit negativní vlivy případných provozů. U plochy Z30 zachovat a rozšířit pás dřevin podél hranice PO. Po obvodu plochy P1 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

40


zachovat lem vzrostlých dřevin. U plochy Z51 rozhodně zachovat ovocnou alej podél silnice a případně ji zdvojit. • Plochy technické infrastruktury (Ti) Z49 – bylo by vhodné také nové návrhové plochy podél komunikace opatřit izolačním pásem dřevin (původní druhy) a alespoň část, nejlépe však celou výše položenou plochu na JZ osázet dřevinami. Další doporučení: • Realizaci skladebných částí ÚSES na plochách přírodních (E) a smíšeného nezastavěného území - krajinná zeleň (NK) N1-5 přizpůsobit i nárokům předmětů ochrany PO Hovoransko-Čejkovicko (strnad zahradní, pěnice vlašská, strakapoud jižní). • U návrhové plochy smíšeného nezastavěného území - zemědělské (NZ) dodržet doporučení uvedená v Plánu péče o MZCHÚ Špidláky 2011-2020: str. 14 – „Jako naprosto zásadní se jeví potřeba zatravnění ochranného pásma nad horní hranou svahu Špidláku I a Prostředního Špidláku, aby se eliminoval vliv intenzivního zemědělského hospodaření“; str. 29 – „Ochranné pásmo vymezené specificky podél horních hran svahů je třeba využít tak, aby skutečně plnilo svou funkci a zamezilo další degradaci cenné vegetace způsobené dotací živinami z přilehlých polí. Optimálním řešením je vyloučení celého ochranného pásma z běžného zemědělského hospodaření a vytvoření biopásu zčásti zatravněného směsí stanovištně vhodných druhů (druhů trav či bylin, které se skutečně vyskytují na území MZCHÚ/EVL, nikoli kultivarů a kříženců) nebo nejlépe ponechaného ladem s případným mulčováním senem z území MZCHÚ a pravidelně sečeného. Součástí může být i výsadba dřevin na vnějším okraji OP (stanovištně vhodných domácích druhů)“.

9. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant K identifikaci cílů ochrany životního prostředí byly stanovené na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni byly prostudovány všechny dostupné platné dokumenty. Významným dokumentem na celostátní úrovni je Operační program Životní prostředí v letech 2007 - 2013 s cílem ochrany a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Dalším ze závazných řídících strategických dokumentů v oblasti ochrany přírody a krajiny je Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů. Z hlediska hodnocených záměrů je relevantní zejména prioritní osa 1, 2 a 6, které v rámci konkrétních projektů jsou zaměřeny na zlepšování kvality ovzduší a zachování biodiverzity. Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Podporuje projekty, které směřují ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

41


Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Podporuje projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Státní politika životního prostředí do roku 2020 stanovila níže uvedené priority: Priorita

Tématická oblast

1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu 1) Ochrana a udržitelné využívání zdrojů

1.2 Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn

2) Ochrana klimatu 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší a zlepšení kvality ovzduší 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie 3) Ochrana krajiny

přírody

3.1Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné a hospodaření v krajině 3.2 Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí 3.3. Zlepšení kvality prostředí v sídlech 4.1 Předcházení rizik

4) Bezpečné prostředí

4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami

9.1. Cíle dle dokumentu Státní politika životního prostředí pro ÚP Čejkovice Priority 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu Územní plán řeší ochranu vod i zlepšení jejího stavu v přiměřeně vhodnými nástroji územního plánování. 1.2 Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin Irelevantní pro územní plánování. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

42


1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí Návrh územního plánu vychází ze stávající platné dokumentace a návrhové plochy nerozvíjí nad rámec odůvodněných potřeb. 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn Irelevantní pro územní plánování. 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší Potenciálně řešeno snížení úrovně znečištění, návrhy na poměrně značné plochy zeleně i k eliminaci negativních vlivů. 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie Územní plán nenavrhuje. 3.1 Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině Územní plán navrhuje plochy přírodní, krajinné zeleně jednak v rámci ÚSES a pro posílení ekologické stability včetně ochrany půdního fondu před vodní erozí. 3.2 Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí Hodnoty krajiny i její přirozené funkce nebudou významně narušeny, záměry jsou adekvátní předpokládanému rozvoji obce pokud se naplní předpoklady především hospodářského rozvoje. 4.1 Předcházení rizik Rizika z hlediska územního plánování představují nevyvážené pilíře rozvoje. 4.2

Ochrana prostředí před negativními antropogenními nebo přírodními hrozbami

dopady

krizových

situací

způsobenými

Ochrana prostředí před antropogenními jevy je řešena v rámci bezpečnosti ochrany obyvatelstva. Přírodní hrozby představují zejména povodňové jevy, které jsou adekvátně nástrojům územního plánování uplatněny. Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje stanovuje systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Koncepce je určena pro orgány státní správy, orgány samosprávy, odbornou veřejnost a ekologickou výchovu. Návrhová část koncepce je zpracována do 10 tématických okruhů a předpokládá průběžnou aktualizaci informací a digitálních dat. K formulaci cílů Koncepce lze v nejobecnější rovině použít preambule zákona o ochraně přírody a krajiny či evropských dokumentů: • Udržení a obnova udržení přírodní rovnováhy v krajině (zák.114/1992 Sb. zák.17/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) •

Udržení a obnova rozmanitosti forem života (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy. Amsterdam, 1996)

•

Šetrné hospodaření s přírodními zdroji (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Ochrana přírody v Evropské unii. Praha 2000) 43



•

Zachování přírodních stanovišť (Směrnice Rady EU O zachování přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flory 92/43/EU)

•

Zachování rázu krajiny (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy)

•

Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností (Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června1998)

•

Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů (Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004)

Tyto cíle jsou promítnuty do celkového pojetí KOP Jm. kraje.

9.1. Cíle dle Koncepce ochrany přírody JmK relevantní pro ÚP Čejkovice Pro území řešené ÚP Čejkovice z 10 tématických okruhů aplikovatelných většina a jejich jednotlivé cíle relevantní pro návrh ÚP, jsou uvedeny v následujícím přehledu: Okruh 1: Lesní hospodářství Cílem je obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného rozvoje. Provázání Programu rozvoje lesního hospodářství v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů. Obecným cílem koncepce ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesům je trvale udržitelné (ekologicky vhodné) obhospodařování lesů jako významného krajinného prvku a nenahraditelné složky životního prostředí, zaměřené na podporu všech funkcí lesů a zejména zvýšení ekologické stability lesních porostů. – ÚP nenavrhuje plochy pro zalesnění. Okruh 2: Myslivost a rybářství – není relevantní na úrovni územně plánovací dokumentace. Okruh 3: Zemědělství Cílem je rozvoj ekologicky příznivého a krajinotvorného zemědělského hospodaření v míře, která odpovídá zájmům ochrany přírody a ekologickému významu území. Koordinace a vzájemné provázání jednotlivých rozvojových dokumentů kraje, podpůrných opatření MZe provázaných na fondy EU s potřebami ochrany přírody a krajiny v regionu. - ÚP předpokládá odejmutí značeného podílu ZPF v různých kulturách a různých bonitách. Návrh není v souladu s koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny. Okruh 4: Vodní hospodářství Cílem je zachování a obnova přirozeného vodního režimu vodních toků, pramenišť, mokřadů a niv, vyrovnávání vláhové bilance krajiny. Koordinace koncepce vodohospodářských opatření v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

44


Stabilizace vodních poměrů v krajině s obnovou retenční schopnosti krajiny s důrazem na údolní nivy, zachování a rozšíření stávající sítě mokřadů (včetně nádrží), se zohledněním zájmů ochrany přírody, zachování a rozšíření stávající sítě přirozených až přírodě blízkých toků se zajišťováním volných rybích cest. - ÚP navrhuje novou vodní plochu s mokřady a stanoví podmínky pro zlepšení vodní bilance. - návrh nových ploch pro bydlení, výrobu, občanskou vybavenost apod. zároveň snižuje aktivní biologické plochy, čímž dojde ke snížení retenční schopnosti krajiny (zasakování srážkových vod) a ovlivněn bude režim podzemních vod. Okruh 5: Turistika a rekreace Cílem je využívání přírodního a kulturního potenciálu krajiny pro rozvoj turistického ruchu a rekreace bez konfliktů s ochranou přírody a krajiny. Promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajské koncepce rekreace, turistického ruchu a lázeňství. - návrh ÚP podporuje turistickou atraktivitu území a umožní nabídnout další služby a prostory pro sportovní a rekreační využití. Okruh 6: Doprava Cílem je minimalizace negativních dopadů staveb, provozování a rozvoje dopravních cest se zájmy ochrany přírody a krajiny. Koordinace koncepce rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. - návrh vymezuje pouze plochy pro místní dopravu – místní a účelové komunikace. Okruh 7: Odpadové hospodářství Cílem je promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajského programu odpadového hospodářství a odstranění zásadních střetů mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a bezpečným ukládáním odpadů. - návrh vymezuje plochy pro odpadové hospodářství. Okruh 8: Ochrana nerostného bohatství - návrh nevymezuje plochy pro těžbu surovin. Okruh 9: Energetika Není relevantní. Okruh 8: Územní plánování Cílem je podpořit takové prostorové a funkční uspořádání území, které by umožnilo směřovat jeho vývoj do podoby trvale udržitelné harmonické kulturní krajiny respektující potřeby ochrany přírody. - návrh vymezením ploch pro bydlení, občanské vybavení, sport a rekreaci, vinné sklepy, výrobu a smíšenou výrobu narušuje měřítko stávajícího uspořádání krajiny a nevratným způsobem blokuje přírodní potenciál využívání půdy.


45


9.2. Cíle ochrany přírody a krajiny Mezinárodní Cíle ochrany přírody a krajiny stanovené na mezinárodní úrovni reprezentuje soustava NATURA 2000, jako síť chráněných území chráněných podle směrnic EU. Česká republika tyto směrnice transformovala do národní legislativy prostřednictvím novely zákona č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. a novelou zákona 100/2001 ve znění zákona 163/2006 Sb.. V rámci soustavy Natura 2000 se podle směrnice o ptácích pro vybrané druhy ptáků vyhlašují ptačí oblasti a podle směrnice o stanovištích jsou vyhlašovány evropsky významné lokality. Na řešené území ÚP Čejkovice zasahují území zařazené do soustavy NATURA 2000 (EVL i PO). Celostátní a regionální Cíle ochrany přírody a krajiny na celostátní i regionální úrovni jsou vyjádřeny zejména ochrannými podmínkami zvláště chráněných území a VKP podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Cíle ochrany přírody a krajiny na nadregionální, regionální i lokální úrovni vyjadřují např. skladebné části ÚSES. Krajinný ráz je definován a chráněn dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. Česká republika rovněž přistoupila k Evropské úmluvě o krajině, v níž se zavazuje i k ochraně krajinného rázu.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Monitorovací ukazatele se obecně využívají před realizací a po provedení záměru ke srovnání změn, které záměr způsobil. Cílem stanovení indikátorů znamená identifikování oblastí možných negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Posuzování územního plánu nebo jeho změn je typická multikriteriální záležitost, kdy se hledá územní a funkční kompromis pro konkrétní sídlo. V souvislosti s posuzováním územního plánu tedy musí být určeny hlavní priority a je stanovena váha jednotlivých faktorů. Relevantní indikátory však lze stanovit až po předložení konkrétního projektu, který podrobně popisuje daný záměr. Pořizovatel územního plánu je dle § 55 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy jsou vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí. K vyhodnocení naplňování územního plánu na složky životního prostředí je navržen systém monitoringu, pomocí kterého bude v pravidelných intervalech vyhodnocována realizace územního plánu. U záměrů, podléhající procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bude navržen monitoring v rámci tohoto procesu. Zhotovitel posouzení SEA doporučuje využití indikátorů v následujících oblastech: Oblast Krajina - využití území: indikátor - zastavěná plocha, jednotka - % podílu zastavěné a nezastavěné plochy LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

46


Krajina – veřejná zeleň: indikátor – realizovaná zeleň, jednotka - m2 Vodní hospodářství a jakost vod: indikátor – podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV, jednotka - % připojených objektů/obyvatel Biodiverzita: indikátor – realizované skladebné části ÚSES, jednotka – ha nových realizovaných biocenter a biokoridorů Půda a horninové prostředí: indikátor - zábory půdy ZPF, jednotka %/m2 nových záborů půdy Ovzduší a klima: indikátor - míra znečištění ovzduší (např. tuhé částice, NOx, CO, SO2, VOC) Poznámka: monitorovací měření mohou být navržena mimo jiné i na základě stížností a požadavků obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu areálů výroby a podnikání, z nadměrné dopravy, při neukázněnosti rekreantů apod.).

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Návrh požadavků na rozhodování vychází z popisu navrhovaných opatření a je zpracován pouze pro vybrané návrhové plochy, kde byly zjištěny možné negativní vlivy na životní prostředí. V případě, že jednotlivé projekty budou podléhat procesu EIA (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), bude navržen detailní monitoring jednotlivých projektů v rámci tohoto procesu z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Posouzení záměrů z hlediska činností, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz: (dle §12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů) Plochy rekreace – Z11, Z52

12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Vyhodnocení územního plánu Čejkovice z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v rozsahu přílohy č. 9 zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v souladu s dalšími souvisejícími předpisy. Cíl SEA hodnocení Cílem SEA hodnocení je identifikovat kladné i záporné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. V případě, že je identifikován negativní vliv a neexistuje alternativní řešení, musí být navržena zmírňující a kompenzační opatření. Vliv na životní prostředí je prezentován především zájmy ochrany přírody a krajiny: - zvláště chráněná území (ZCHÚ), - chráněné krajinné oblasti (CHKO), LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

47


- NATURA 2000 - soustava chráněných území v rámci EU, - významné krajinné prvky (VKP), - územní systém ekologické stability (ÚSES), - přírodní parky. Zdraví obyvatelstva je obecně posuzováno vzhledem k nejvýše přípustným limitům (např. hluku) a riziku poškození zdraví krátkodobým či dlouhodobým působením určitého faktoru na člověka (záření, radon, atd.). Zpracovatelé ÚPN a SEA Hodnocený návrh územního plánu Čejkovice zpracovali Ing. arch. Vanda Ciznerová autorizovaný architekt, ing. arch. Pavel Ducháček, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., na základě schváleného zadání a závěrů zjišťovacího řízení Krajského úřadu Jihomoravského kraje a dalších informací. Hodnocení vlivů (SEA hodnocení) vypracovala firma LÖW & spol. s. r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno. Doc. ing.arch. Jiří Löw, Vranovská 102, Brno, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993, prodloužení č.j.: 34727/ENV/11 ze dne 11.5.2011. Způsob hodnocení Návrh územního plánu Čejkovice v jedné variantě byl posouzena v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Plochy s identifikovaným významným (kladným i záporným) vlivem na životní prostředí či zdraví obyvatelstva se staly hlavním předmětem SEA hodnocení a byla navržena případná zmírňující opatření. Dále bylo prověřeno, zda územní plán je v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty České republiky a Jihomoravského kraje. Návrhové plochy byly hodnoceny podle funkce: plochy pro bydlení, plochy pro občanské vybavení, plochy pro rekreaci, plochy vinných sklepů, plochy veřejných prostranství, plochy pro výrobu a skladování, plochy pro dopravu, plochy technické infrastruktury, plochy vodní a vodohospodářské, plochy krajinné zeleně, plochy přírodní, plochy protierozních opatření, plochy zemědělské. Hodnocen byl jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, a také pravděpodobný vývoj řešeného území Čejkovic bez jejich uskutečnění a srovnání variant. Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo provedeno separátně dle složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, příroda a krajina, biota). Intenzita nalezeného vlivu byla hodnocena ve stupnici jako: významný vliv, mírný vliv až zanedbatelný vliv. Vliv na veřejné zdraví bylo rámcově posuzováno s ohledem na imisní a hlukové zatížení a radonové ohrožení. Každá rozvojová plocha byla podrobena hodnocení spočívající v posouzení kvality životního prostředí v okolí záměru před realizací, identifikace významných vlivů plynoucí z realizace záměru, návrhu opatření pro vyloučení či zmírnění negativních vlivů a doporučení či nedoporučení realizace (případně návrh varianty alternativní). Naturové posouzení konceptu územního plánu Čejkovice uvedlo v závěru, že koncepce nemá významný negativní vliv na soustavu Natura 2000 (posuzovatel Mgr. Tomáš Dohnal). LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

48


13. Závěr včetně závěrečného stanoviska Z hlediska komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Čejkovice a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že návrh Územního plánu Čejkovice bude akceptovatelný při uskutečnění následujících opatření: Obecně pro všechny zastavitelné plochy: - v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých záměrů na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF, - před zahájením výstavby na současných plochách ZPF provést opatření k zabránění znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavby užívat dále jako ZPF, - prověřit střety s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit, - u všech zastavitelných ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy. Plochy pro bydlení rodinné - v rámci územní studie zachovat maximum ploch v ZPF (zahrad, vinohradů) z hlediska blízkosti PO a EVL soustavy Natura 2000, - v rámci územní studie záměr Z1 posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz. Z hlediska soustavy Natura 2000: • Plocha bydlení - v rodinných domech (Bi) Z1 – uspořádání plochy je nutné řešit územní studií, která musí vymezit oddělující (izolační) pás zeleně u její JZ hranice podél hranice PO, určit vhodné rozmístění objektů a navazující zeleně v SZ třetině plochy a jednoznačně stanovit etapizaci zastavování (nezbytné je také touto plochou definitivně uzavřít růst zastavěného území v celé této lokalitě): - oddělující pás zhruba v šíři 40-45 m by měl lemovat jihozápadní okraj plochy (zachovat současné využití – vinice a doplnit stromy, ideálně navíc vysázet dřevinný lem z místně původních druhů podél zastavěných pozemků) tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy, zejména míra rušení (ideálně využít a o něco rozšířit ochranné pásmo vedení vn); - rodinné domy v severozápadní třetině plochy musí být situovány v její JV polovině (v pásu blíže k současné zástavbě), vzdálenější polovina by měla být tvořena pouze zahradami (ideálně zachovat současné využití – vinice s ovocnými stromy) - od volné krajiny na SZ by tak celá návrhová plocha měla být izolována pásem zahrad – vinic v šíři cca 50 m; - jasně stanovit etapizaci realizace tak, aby byla plocha zastavována v pásech (minimálně po třetinách) od stávající obytné zástavby (od JV na SZ), tzn. nestavět na dalších parcelách dokud nebude zastavěn pás první, resp. druhé etapy. Plochy smíšené obytné projednat záměr u plochy Z 9 se správcem toku a vodoprávním orgánem (záplavové území Q 100), - dochází k záboru chráněných půd (II. tř.), nevyjímat celé plochy ze ZPF a snížit zábor na nezbytně nutnou plochu. Z hlediska soustavy Natura 2000:

-


49


-

Plochy bydlení - smíšené obytné (SO) Z6 a Z7 – uspořádání pozemků, zejména na ploše Z6, řešit tak, aby byla zástavba přimknuta k nové komunikaci a zahrady orientovány do nezastavěné krajiny, ideálně zachovat i část pásu vinic. Velmi vhodné by bylo plochou Z6 definitivně uzavřít růst zastavěného území v celé této lokalitě (tzn. v budoucnu již nevyužít uzemní rezervu R2).

Plocha rekreace rodinná - záměry na plochách Z11 a Z52 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz, - dochází k záboru chráněných půd (II. tř.), nevyjímat celé plochy ze ZPF a snížit zábor na nezbytně nutnou plochu. Plochy veřejných prostranství Z hlediska soustavy Natura 2000: - Plochy veřejných prostranství (PV) Z19 a Z23 – nedílně souvisí s plochami bydlení, které zpřístupňují. Komunikaci na ploše Z19 rozhodně neřešit jako průjezdní, což by vedlo k nárůstu dopravy, a tím i ke zbytečnému zvýšení míry rušení (zejm. strnada zahradního) v celé lokalitě. Plochy vinných sklepů - u záměrů navrhnout opatření na likvidaci specifických odpadních vod. Z hlediska soustavy Natura 2000: - Plocha rekreace – vinné sklepy (Rv) Z14 – v ideálním případě zachovat vrostlé dřeviny, zejm. ořešák. Plochy občanského vybavení Z hlediska soustavy Natura 2000: - Plocha občanského vybavení - veřejná pohřebiště (Oh) Z16 – po obvodu plochy rozšíření by bylo vhodné vysázet původní druhy dřevin, příp. i tradiční ovocné druhy. - Plocha občanského vybavení - sport (OS) Z17 a Z18 – z návrhu není jasné k jakým sportovním aktivitám budou plochy sloužit, rozhodně by nemělo jít o provozy, které výrazně zvýší hlukovou zátěž lokality. Alespoň na části plochy Z17 by bylo žádoucí zachovat zahradu – sad. U plochy Z18 dodržet podmínku z návrhu UP – výsadbu pásu izolační zeleně u JZ okraje – a rozšířit stávající pás dřevin u okraje SZ. Vysazovat pouze místně původní druhy dřevin, příp. je možné použít tradiční ovocné dřeviny. Plochy smíšené výrobní - při přípravě realizací záměrů navrhnout opatření k minimalizaci negativního vlivu záměrů na krajinný ráz – ochrannou a izolační zeleň, - dochází k záboru chráněných půd (II. tř.), nevyjímat celé plochy ze ZPF a snížit zábor na nezbytně nutnou plochu. Z hlediska soustavy Natura 2000: - Plochy smíšené výrobní (VS) Z30, Z51 a P5 - zachovat a podpořit izolační dřevinou zeleň (původní druhy), která může částečně snížit negativní vlivy případných provozů. U plochy Z30 zachovat a rozšířit pás dřevin podél hranice PO. Po obvodu plochy P1 zachovat lem vzrostlých dřevin. U plochy Z51 rozhodně zachovat ovocnou alej podél silnice a případně ji zdvojit. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

50


Plochy průmyslové výroby - při přípravě realizací záměrů navrhnout opatření k minimalizaci negativního vlivu záměrů na krajinný ráz – ochrannou a izolační zeleň, - dochází k záboru chráněných půd (II. tř.), nevyjímat celé plochy ze ZPF a snížit zábor na nezbytně nutnou plochu. Plochy vodní a vodohospodářské - prověřit v další fázi rozsah a velikost vodních ploch s ohledem na klimatické podmínky, vodnost toku a velikost výparu, - dochází k záboru chráněných půd (II. tř.), nevyjímat celé plochy ze ZPF a snížit zábor na nezbytně nutnou plochu. Plochy technické infrastruktury Z hlediska soustavy Natura 2000: - Plochy technické infrastruktury (Ti) Z49 – bylo by vhodné také nové návrhové plochy podél komunikace opatřit izolačním pásem dřevin (původní druhy) a alespoň část, nejlépe však celou výše položenou plochu na JZ osázet dřevinami. Plochy krajinné zeleně - výsadby realizovat podle projektové dokumentace, - použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG). Plochy přírodní - výsadby realizovat podle projektové dokumentace, - použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG). Další doporučení Z hlediska soustavy Natura 2000: • Realizaci skladebných částí ÚSES na plochách přírodních (E) a smíšeného nezastavěného území - krajinná zeleň (NK) N1-5 přizpůsobit i nárokům předmětů ochrany PO Hovoransko-Čejkovicko (strnad zahradní, pěnice vlašská, strakapoud jižní). • U návrhové plochy smíšeného nezastavěného území - zemědělské (NZ) dodržet doporučení uvedená v Plánu péče o MZCHÚ Špidláky 2011-2020: str. 14 – „Jako naprosto zásadní se jeví potřeba zatravnění ochranného pásma nad horní hranou svahu Špidláku I a Prostředního Špidláku, aby se eliminoval vliv intenzivního zemědělského hospodaření“; str. 29 – „Ochranné pásmo vymezené specificky podél horních hran svahů je třeba využít tak, aby skutečně plnilo svou funkci a zamezilo další degradaci cenné vegetace způsobené dotací živinami z přilehlých polí. Optimálním řešením je vyloučení celého ochranného pásma z běžného zemědělského hospodaření a vytvoření biopásu zčásti zatravněného směsí stanovištně vhodných druhů (druhů trav či bylin, které se skutečně vyskytují na území MZCHÚ/EVL, nikoli kultivarů a kříženců) nebo nejlépe ponechaného ladem s případným mulčováním senem z území MZCHÚ a pravidelně sečeného. Součástí může být i výsadba dřevin na vnějším okraji OP (stanovištně vhodných domácích druhů)“.


51


ÚDAJE O ZPRACOVATELI HODNOCENÍ: Zpracovatel: Doc. ing. arch. Jiří Löw, LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, Brno, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993, prodloužení č.j.: 34727/ENV/11 ze dne 11.5.2011 . Adresa zpracovatele: LÖW & spol., s r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno tel.: 545576250; 545575250, e-mail: [email protected] Spolupráce: Dr. Pavel Hartl, CSc., LÖW & spol., s.r.o. Ing. Jiří Vysoudil, LÖW & spol., s.r.o. Ing. Eliška Zimová, LÖW & spol., s.r.o.

V Brně, únor 2013 LÖW & spol., s.r.o. Doc. Ing. arch. Jiří Löw


52

Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents