ASPERA, spol. s r.o. instalace nové práškové lakovny

ASPERA, spol. s r.o. instalace nové práškové lakovny OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Zpracoval: ing. Pavel Cetl a kol.

Brno, leden 2013

ASPERA, spol. s r.o. - instalace nové práškové lakovny OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Seznam zpracovatelů oznámení

Oznámení zpracoval: Ing. Pavel Cetl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí osvědčení číslo: č.j. 46325/ENV/06 (1713/209/OPVŽP/97)

Datum zpracování oznámení:

27. 1. 2013

Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Jméno a příjmení

Bydliště

Telefon

Mgr. Jakub Bucek Ing. Pavel Cetl Ing. Dita Janečková

Čebín Brno Brno

723 495 422 608 968 368 605 703 296

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

STRANA 1 z 36


Obsah Titulní list Seznam zpracovatelů oznámení .................................................................................................... Obsah ........................................................................................................................................ Přehled zkratek ........................................................................................................................... Úvod ..........................................................................................................................................

1 2 4 5

ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) ........................................................................................ 6 A.1. Obchodní firma ..................................................................................................................... A.2. IČ ....................................................................................................................................... A.3. Sídlo ................................................................................................................................... A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele .........................................................................................

6 6 6 6

ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) .................................................................................................... 7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................................................................. 7 B.I.1. Název a zařazení záměru ............................................................................................. 7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................................ 7 B.I.3. Umístění záměru ........................................................................................................ 7 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................. 8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění .................................................................. 8 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ....................................................... 9 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení .................................. 10 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................. 10 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů.............................................................10 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ............................................................................................................ 11 B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.4.

Půda ....................................................................................................................... 11 Voda ....................................................................................................................... 11 Ostatní surovinové a energetické zdroje .......................................................................... Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................... 12

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ......................................................................................................... 13 B.III.1. Ovzduší .................................................................................................................. B.III.2. Odpadní voda ......................................................................................................... B.III.3. Odpady .................................................................................................................. B.III.4. Ostatní ................................................................................................................... B.III.5. Rizika vzniku havárií ................................................................................................

13 13 14 15 16

ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ............................ 17 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........... 17 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ..... 18 C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví .................................................................................... C.II.2. Ovzduší a klima ........................................................................................................ C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky .......................................................... C.II.4. Povrchová a podzemní voda ...................................................................................... C.II.5. Půda ....................................................................................................................... C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje .......................................................................... C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy .........................................................................................

18 18 21 21 22 22 22

STRANA 2 z 36


C.II.8. Krajina .................................................................................................................... C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky ........................................................................... C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura .................................................................................. C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí ......................................................................

23 24 24 24

ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ..... 25 D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ............................................................................................. 25 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví ......................................................................... D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ............................................................................................. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky ............................ D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu ......................................................................... D.I.5. Vlivy na půdu ............................................................................................................ D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ............................................................... D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .............................................................................. D.I.8. Vlivy na krajinu ......................................................................................................... D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................ D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ...................................................................... D.I.11. Jiné ekologické vlivy ................................................................................................

25 27 29 29 30 30 30 30 30 31 31

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI .............................................. 31 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE 31 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ 31 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ........................................................................ 31 ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ................................................................ 33 ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) ................................................................................................ 34 F.I.

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE .......................................................................................... 34

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ................................................................. 34 ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ............. 35 ČÁST H (PŘÍLOHY) ................................................................................................................. 36 Příloha 1 Grafické přílohy: Příloha 1.1 Celková situace areálu Příloha 1.2 Dispozice Příloha 2 Rozptylová studie Příloha 3 Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. - autorizační osvědčení zpracovatele oznámení

STRANA 3 z 36


Přehled zkratek BPEJ ČGS ČOV EIA EVL HPP CHOPAV k.ú. MŽP n.m. NEL N NP NRBK NV LBC LBK O OZKO PP PR PUPFL s.r.o. TKO ÚSES ZPF

bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká geologická služba čistírna odpadních vod posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita hrubá podlahová plocha chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území Ministerstvo životního prostředí nad mořem nepolární extrahovatelné látky nebezpečný odpad nadzemní podlaží nadregionální biokoridor Nařízení vlády lokální biocentrum lokální biokoridor ostatní odpad oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa společnost s ručením omezeným tuhý komunální odpad územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond

STRANA 4 z 36


Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) ASPERA, spol. s r.o. - instalace nové práškové lakovny je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. Slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení podle § 7 zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona. Oznamovatelem záměru je firma ASPERA, spol. s r.o., Dubičné 104, 373 71 Rudolfov Zpracování oznámení proběhlo v lednu 2013. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté oznamovatelem, dílčí doplňující informace vyžádané zpracovatelem oznámení při vlastním zpracování a údaje získané během vlastních průzkumů lokality.

STRANA 5 z 36


ČÁST A

(ÚDAJE O OZNAMOVATELI)

A.1. Obchodní firma ASPERA, spol. s r.o.

A.2. IČ 134 97 774

A.3. Sídlo ASPERA, spol. s r.o. Dubičné 104 373 71 Rudolfov

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. František Kaska, jednatel Dubičné 104 373 71 Rudolfov

STRANA 6 z 36


ČÁST B

(ÚDAJE O ZÁMĚRU)

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název a zařazení záměru ASPERA, spol. s r.o. - instalace nové práškové lakovny Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., je následující: kategorie: bod: název: sloupec:

II 4.2 Povrchová úprava kovů nebo plastů, včetně lakoven, s kapacitou od 10 tis. do 500 tis. m2/rok celkové plochy úprav. B

Dle § 4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihočeského kraje.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Společnost ASPERA, spol. s r.o. se zabývá výrobou komponent pro osvětlení, osvětlovacích těles, rozvodných skříní a dalších souvisejících výrobků. Předmětem oznamovaného záměru je instalace lakovací linky pro nanášení práškových plastů do stávajícího objektu v areálu průmyslového podniku ve vlastnictví investora. Plánovaná kapacita je maximálně 450 000 m2 upravené plochy za rok. Pozn.: Podrobnější popis záměru je uveden v následujících kapitolách tohoto oznámení.

B.I.3. Umístění záměru Záměr je umístěn následovně: kraj:

Jihočeský

okres: obec: katastrální území:

České Budějovice České Budějovice České Budějovice 6

STRANA 7 z 36


Prostor a okolí záměru v katastrálním území České Budějovice 6 jsou pro účely zpracování tohoto oznámení nazývány tzv. dotčeným územím. Záměr je situován do prostoru průmyslové zóny při ulici Křižíkova. Lakovna bude umístěna do stávající výrobní haly. Poloha záměru je zřejmá z následujících obrázků: Obr.: Umístění záměru (bez měřítka)

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr je navržen ve stávajícím průmyslovém areálu, důvodem realizace je odstranění nutnosti využívání služeb externího dodavatele a uspořit tak čas a náklady vyvolané odvozem vyrobených dílů k lakování u externího dodavatele a jejich zpětný dovoz ke kompletaci. Areál je vybudován v prostoru stávající průmyslové zóny v blízkosti které je obytná zástavba vilkového typu, především v blízkosti ulice Antonína Janouška. Nejbližší obytná zástavba je vzdálena od předmětného objektu více jak 85 m. Z hlediska možné kumulace vlivů na životní prostředí připadají v úvahu vlivy vyvolané provozem nových zdrojů znečišťování ovzduší. Ostatní vlivy jsou s ohledem na polohu záměru a využití stávající infrastruktury méně významné.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Umístění záměru vyplývá z podnikatelského záměru investora, který má k dispozici právě tuto lokalitu a z požadavků budoucího uživatele areálu. Umístění záměru je vázáno na dopravní napojení, respektuje případná omezení daná platným územním plánem a není navrženo ve více variantách.

STRANA 8 z 36


B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru V následujícím popisu je věnována pozornost především těm částem záměru týkajících se předmětu posuzování vlivů na životní prostředí, ostatní části stavby jsou popsány stručnou formou. Předmětem záměru je vestavba lakovací linky pro nanášení práškových plastů do stávajícího objektu ve výrobnímu areálu fy. ASPERA, spol. s r.o. Lakovací linka je tvořena následujícími technologickými uzly: • předúprava • sušící pec • stříkací kabina • vypalovací pec Předúprava Smyslem předúpravy je vytvoření čistého pasivovaného povrchu na který dobře přilne nátěrový systém. Předúprava u předmětného záměru spočívá v odmaštění povrchu horkou alkalickou lázní a železitým fosfátováním. Předúprava se provádí postřikem pracovním roztokem a následným oplachem vodou (2 oplachy vodou, následně 1 oplach demivodou). Pracovní lázně i oplachová voda recirkulují a jsou průběžně regenerovány. Pece Pece je isolována vysoce isolační minerální vlnou a zevně obložena kazetami s vrstvou prášku. Tento kazetový systém zabezpečuje snadný přístup k isolaci v případě kontroly a výměny. Sušící a vypalovací pece jsou v rovině. Toto řešení eliminuje výraznou ztrátu kapacity u zvonových pecí způsobenou prudkým stoupáním dopravníku a umožňuje lakování delších výrobků. Ohřev zajišťují hořákové komory na stropech pecí. Digitální hořáky Weishaupt spalují zemní plyn a vzdušninu pece ohřívají přímým způsobem. Při tomto řešení odpadají energetické ztráty na výměníku, jako je tomu u nepřímého ohřevu. Vstupy a výstupy jsou vybaveny vzduchovými clonami, které zabraňují úniku tepla z pece. Stříkací kabina Nástřik výrobků probíhá v plastové stříkací kabině určené pro rychlou změnu barev. Přestříknutý prášek je odsáván přes cyklonový odlučovač s integrovaným sítem a pomocí pneumatického podavače vracen zpět do zásobníku prášku v práškovém centru. Odsávaný vzduch se dočišťuje v koncovém filtru, odkud vystupuje zpět do prostoru haly. Nástřik je prováděn automaticky elektrostatickými stříkacími pistolemi. Pro ruční dostřik výrobků slouží dvě pracoviště, která jsou umístěna za automatickými pistolemi. Neutralizační stanice Množství průběžně odtékajících oplachových vod se bude pohybovat mezi 100 – 150 l/h. Jednou za 2 až 3 měsíce (dle znečištění a doporučení dodavatele chemie) je třeba vyměnit lázeň odmaštění specializovanou firmou.

Předpokládané kapacity provozu a výroby Projektovaná kapacita linky pro nanášení práškových plastů činí 450 000 m2 upravené plochy za rok. Povrchové úpravy budou prováděny především na vlastních výrobcích, které dosud byly odváženy k lakování k externím dodavatelům, v případě zájmu však bude možno provádět povrchové úpravy jako subdodávka i pro jiné výrobce.

STRANA 9 z 36


Potřeba pracovních sil Při plné kapacitě se předpokládá účast asi 10 výrobních pracovníků, administrativní činnosti budou zajišťovat stávající pracovníci. Údaje o ukončení činnosti záměru Po ukončení provozu záměru bude objekt uvolněn pro případné další využití. Při řádném dodržování provozního řádu by nemělo docházet k rizikovým únikům nebezpečných látek do půdy a následně horninového prostředí - není tedy očekávána kontaminace území. Veškeré dále nevyužitelné technologické vybavení bude demontováno, zbylé odpady budou odvezeny na skládku, popř. jinak řádně zlikvidovány.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení:

v průběhu roku 2013

Předpokládaný termín dokončení:

v průběhu roku 2013

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky: kraj:

Jihočeský

Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice tel.: 386 720 111

obec:

České Budějovice

Magistrát města České Budějovice nám. Přemysla Otakara II. č. 1, 2 370 92 České Budějovice tel.: 386 801 804

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů stavební povolení:

Magistrát města České Budějovice stavební úřad Kněžská 73/19 370 92 České Budějovice tel.: 386 804 002

STRANA 10 z 36


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda Půda:

celková plocha:

8 882 m2

z toho:

ZPF (BPEJ):

parcely nejsou součástí ZPF

PUPFL:

parcely nejsou součástí PUPFL

výstavbou dotčené parcely: katastrální území:

1549/1 České Budějovice 6 [622346]

způsob využití:

zastavěná plocha a nádvoří

spotřeba: zdroj:

200 m3/rok stávající vodovod

v průběhu výstavby:

spotřeba vody nespecifikována (běžná)

B.II.2. Voda Pitná voda:

Technologická voda: Požární voda:

doplňování lázní pro předúpravu max. 2,5 m3 za den vodovodní řad

spotřeba: zdroj:

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Spotřeba el. energie:

současný příkon

110 kW

Spotřeba zemního plynu:

technologie:

65,0 m3.h-

Zdrojem el. energie a plynu je veřejná distribuční síť, respektive stávající přípojky v areálu. Teplo z rozvodu CZT: Základní suroviny:

záměr nemá nároky na odběr tepla prášková barva

cca 57 t za rok

Navržený nátěrový systém předpokládá využití práškových barev na bázi nasycených polyesterových pryskyřic a epoxydových pryskyřic, zvláště vybraných s důrazem na dobrou chemickou odolnost a odolnost proti změně odstínu při vypalování. Barvy budou používány v různých odstínech dle aktuálního požadavku výroby. Bezpečnostní listy barev jsou v příloze tohoto oznámení. chemikálie pro předúpravu

cca 400 kg za rok

Pro předúpravu je navrženo použití přípravku Ferrophos 7768/3 což je kapalný přípravek určený pro kombinované odmaštění a železité fosfátování pracující při nižší teplotě. Přípravek je vhodný pro ocel, zinek a hliník. Přípravek odmašťuje a současně fosfátuje v jednom pracovním kroku a je vhodný pro postřikové i ponorové procesy. Bezpečnostní list je doložen v příloze tohoto oznámení.

STRANA 11 z 36


Ostatní suroviny:

pomocné suroviny ani výrobky dovážené a odvážené z areálu nejsou podrobněji specifikovány, v převážné většině případů však nepůjde o nebezpečné látky (ADR).

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Navrhovaný záměr je situován do prostoru stávající průmyslové zóny, do stávajícího objektu. Lakovna bude primárně sloužit k lakování vlastních výrobků, z hlediska požadavků na dopravu přinese mírný nárůst vozidel dopravujících suroviny pro provoz lakovací linky, naopak za positivní je třeba pokládat skutečnost, že výrobky nebude nutno k povrchové úpravě odvážet mimo areál. Areál bude dopravně napojena na stávající ulici Křižíkovu, prostřednictvím které je dopravní napojení na silniční síť. Doprava záměru bude tvořena osobními automobily a lehkými a těžkými nákladními automobily. Předpokládaný maximální počet automobilů nově přijíždějících do areálu: osobní 3 příjezdů za den lehké nákladní 1 příjezd za den těžké nákladní 1 příjezd za den Požadavky na zásobování surovinami jsou relativně malé, proto očekáváme, že výše uvedené intenzity nákladní dopravy nebudou dosahovány každý den v týdnu - bude se jednat obvykle pouze o jeden příjezd (a odjezd) denně. Pro parkování budou využity stávající plochy.

STRANA 12 z 36


B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje Jak technologický zdroj bude působit lakovací linka pro nanášení práškových plastů složená z pracoviště předúprav (postřik fosfátovacím přípravkem), stříkací kabinou a sušící pecí. Zdrojem tepla pro lakovací linku budou plynový hořáky o celkovém výkonu cca 650 kW. Výše uvedené tepelné zdroje budou emitovat následující množství škodlivin: prach g/h

SO2 g/h

NOx g/h

CO g/h

CxHy g/h

1.3

0.6

84.5

20.8

4.2

ohřev linky

Lakovací linka bude mít celkem 3 výduchy s následujícím výkonem, které budou maximálně1 zdrojem následujícího množství emisí: VOC 0.0 200.0 200.0

7000 4000 4000

Předúprava Sušící pec Vypalovací pec

PM10 21.0 12.0 12.0

V etapě přípravy stavby kdy je Oznámení zpracováno nejsou ještě známy detaily technického řešení pro odpovědnou kategorizaci zdroje. S ohledem na předpokládaný výkon hořáků a technologii nanášení nátěrových hmot se zřejmě bude jednat o vyjmenovaný zdroj podle kódu 9.11. Plošné zdroje Zdrojem emisí budou osobní automobily zákazníků a zaměstnanců. Běžný provoz bude zdrojem následujícího objemu emisí: prach g/ den

SO2 g/den

NOx g/ den

CO g/ den

CxHy g/ den

0.1

0.004

2.2

1.2

0.4

Liniové zdroje Automobilová doprava vyvolaná záměrem bude zdrojem následujícího objemu emisí: prach g/km.den

SO2 g/km.den

NOx g/km.den

CO g/km.den

CxHy g/km.den

0.8

0.03

14.9

8.3

2.4

Výstavba V průběhu výstavby lze krátkodobě (především v počáteční fázi výstavby) očekávat emise tuhých znečišťujících látek a emisí ze spalovacích motorů mechanismů pohybujících v areálu. Objem emisí bude úměrný rozsahu aktuálního staveniště, z hlediska doby trvání a potenciálních vlivů na obytnou zástavbu se nejedná o významný vliv.

B.III.2. Odpadní voda Splaškové vody:

produkce:

200 m3/rok

Splašky budou svedeny do stávající kanalizace. 1

při dosažení hodnoty emisního limitu

STRANA 13 z 36


maximálně 2,5 m3 za den

Technologické vody: produkce:

Odpadní vody budou v souladu s kanalizačním řádem svedeny do kanalizace Srážkové vody:

vzhledem k tomu, že je záměr (technologické zařízení) umisťován do stávajícího objektu a nedojde tedy k navýšení zpevněných ploch v areálu neočekáváme žádnou změnu proti stávajícímu stavu.

Výstavba:

nespecifikováno (množství zanedbatelné)

B.III.3. Odpady Předpokládaný přehled odpadů vznikajících při výstavbě, viz následující tabulka: Kód odpadu kategorie název 17 01

Beton, cihly, tašky a keramika

17 01 01

O

Beton

17 01 02

O

Cihly

17 01 03

O

Tašky a keramické výrobky

17 02

Dřevo sklo a plasty

17 02 01

O

Dřevo

17 02 03

O

Plasty

17 03

Asfaltové směsi dehet a výrobky z dehtu

17 03 01*

N

Asfaltové směsi obsahující dehet

17 03 02

O

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

17 04

Kovy (včetně jejich slitin)

17 04 05 17 05

O

Železo a ocel Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontam. míst), kamení a vytěžená hlušina

17 05 04

O

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

17 06

Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu

17 06 04

O

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

17 06 05*

N

Stavební materiály obsahující azbest (eternit)

17 08 17 08 02

Stavební materiály na bázi sádry O

17 08 20 02 01

Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01 odpady ze zahrad a parků (včetně biologického odpadu)

O

Biologicky rozložitelný odpad

Množství jednotlivých odpadů v této fázi projektové přípravy není podrobněji specifikováno, především bude vznikat při úpravách uvnitř stávajícího objektu, množství tedy zřejmě bude nevelké. S veškerým vznikajícím odpadem bude nakládáno ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Za odpady budou odpovídat stavební firmy dle vlastního systému nakládání s odpady. Odpady, které budou vznikat v průběhu stavby, budou přechodně shromažďovány v odpovídajících shromažďovacích prostředcích nebo na určených místech (zabezpečených plochách), odděleně podle kategorií a druhů. Shromažďovací prostředky resp. místa shromažďování odpadů budou řádně označena názvy, číselnými kódy druhu odpadu a kategorií dle Katalogu odpadů. Shromážděné odpady budou průběžně, po dosažení technicky a ekonomicky optimálního množství, odváženy oprávněnou osobou, mimo areál staveniště k dalšímu využití resp. ke zneškodnění. Tento postup bude zajištěn smluvně se všemi souvisejícími náležitostmi (způsob a frekvence odvozu odpadů). Vlastní manipulace s odpady vznikajícími při výstavbě bude zajištěna technicky tak, aby byly minimalizovány případné negativní dopady na životní prostředí (zamezení prášení, technické zabezpečení vozidel přepravujících odpady atd.). Za odpady vzniklé při stavebních pracích odpovídá dodavatel stavebních prací. Likvidační protokoly a vážní lístky ze zařízení na zneškodňování odpadů budou dokladovány při kolaudaci stavby.

STRANA 14 z 36


Odpady z provozu Předpokládaný přehled odpadů vznikajících při provozu je uveden v následující tabulce: Kód odpadu název Vodné kaly obsahující barvy nebo laky s obsahem organických 08 01 15* rozpouštědel nebo jiných nebezpečných látek Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem 08 01 18 08 01 17 08 02 01 Odpadní práškové barvy

O

řád.desetiny cca 1

Plastové obaly

O/N

řád.desetiny

Kovové obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek n. obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály… znečištěné nebezpečnými látkami Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky Upotřebené aktivní uhlí

O/N

řád.desetiny

N

řád.desetiny

N

řád. desetiny

N

cca 60

O

jednotky

15 01 04

19 09 04

řád.desítky

řád.desetiny

15 01 02

19 08 13*

N

O

Papírové a lepenkové obaly

15 02 02*

t/rok

O

15 01 01

15 01 10*

kategorie

Množství vznikajících odpadů bude upřesněno v další fázi projektové přípravy na základě podrobnějšího popis technologií umísťovaných do jednotlivých areálů. Uvedený výčet je jen orientační. Problematika odpadového hospodářství za provozu záměru je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Zneškodňovány budou oprávněnou osobou.

B.III.4. Ostatní Hluk: Zdroje hluku záměru budou představovat mobilní liniové zdroje (automobilová doprava) a stacionární bodové zdroje (technologické). Stacionárními bodovými zdroji hluku záměru budou jednotky pro odvod vzduchu z technologie umístěné na střeše objektu. Mobilní zdroje hluku bude představovat nákladní a osobní automobilová doprava. Záměr bude umístěn ve stávající výrobní hale společnosti ASPERA, spol. s r. o. v průmyslové zóně při ulici Křižíkova v Českých Budějovicích. Areál, ve kterém bude prášková lakovací linka umístěna, je dopravně napojen na pozemní komunikaci v ulici Křižíkova. Lakovna bude primárně sloužit k lakování vlastních výrobků, z hlediska požadavků na dopravu přinese mírný nárůst počtu vozidel v území. V opačném směru je uvažováno se stejným rozložením dopravy. V souvislosti s provozem lakovny se předpokládá doprava surovin jedním těžkým nákladním automobilem za den a jedním lehkým nákladním automobilem za den a dále pohyb 3 osobních automobilů za den. Doprava související s provozem záměru bude po výjezdu z areálu v ulici Křižíkova rozdělena rovnoměrně do obou směrů. Hlukem z provozu lakovny budou dotčeny objekty k bydlení v ulici Antonína Janouška. Vzdálenost haly pro umístění záměru od nejbližšího venkovního chráněného prostoru staveb je cca 100 m. Mezi areálem investora a objekty k bydlení se nachází železniční trať (dráha). Již v současné době jsou objekty k bydlení ve značné míře zatíženy hlukem z dopravy po veřejné pozemní komunikaci v ulici Křižíkova, hlukem z dopravy po dráze a hlukem z průmyslové zóny. Navýšení dopravy vyvolané provozem záměru zde tedy nebude představovat významné navýšení zatížení hlukem. Pro posouzení vlivu navrženého záměru na okolní obytnou zástavbu byla vypracována hluková studie (Bucek s.r.o., leden 2013) a z jejího závěru vyplývá, že doprava související s provozem lakovny ani technologické (stacionární) zdroje nebudou mít negativní vliv na nejbližší chráněné venkovní prostory staveb. Vibrace:

nejsou produkovány ve významné míře

STRANA 15 z 36


Záření:

ionizující záření:

zdroje nejsou používány

elektromagnetické záření:

významné zdroje nejsou používány (pouze běžná komunikační zařízení)

Další fyzikální nebo biologické faktory:

nejsou používány

B.III.5. Rizika vzniku havárií Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů s nepříznivými environmentálními důsledky. Je srovnatelný s obdobnými běžně provozovanými zařízeními. -

Záměr bude řešen v souladu s platnými předpisy v oblasti požární ochrany

-

Manipulace s látkami které by mohly znečistit vody bude prováděna na zabezpečených plochách

-

Riziko dopravních nehod nepřevýší běžně akceptované riziko, pojezdové rychlosti uvnitř objektu budou nízké

STRANA 16 z 36


ČÁST C

(ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ)

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Oznamovaný záměr investiční činnosti bude realizován na území města České Budějovice, katastrálním území České Budějovice 6. V prostoru stávající průmyslové zóna Havlíčkova Kolonie. Nejvýznamnějším zdrojem antropogenních vlivů je provoz na železniční trati 196, dopravy po přilehlé uliční síti a blízké průmyslové areály. Dotčené území se nenachází v území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. To prakticky znamená následující: • V areálu se nenachází prvky územního systému ekologické stability, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni. • V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. • Dotčené území není součástí přírodního parku. • Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Vlastním územím neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, pramen či mokřad. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Dotčené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Území patří do působnosti stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice, území působnosti tohoto úřadu bylo (dle sdělení č. 1 uveřejněném ve věstníku MŽP, částka 2 z února 2012) zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za roky 2007-2011 publikované na stránkách ČHMÚ vyplývá, že v prostoru hodnoceného záměru je imisní limit překročen pouze u benzo(a)pyrenu, u ostatních sledovaných škodlivin jsou průměrné hodnoty za uvedené období podlimitní. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru.

STRANA 17 z 36


C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Ve městě Vyškov žije přibližně 22 380 obyvatel. Nejbližší trvale obytná zástavba je od záměru vzdálena cca 200 m a nachází se na ulici Brněnská. Přesný počet dotčených obyvatel nebyl pro účely vyhodnocení zjišťován, řádově se jedná maximálně o několik desítek osob. Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro účely zpracování oznámení zjišťovány.

C.II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Nejbližší stanice1 imisního monitoringu je stanice ČHMU č. 1591 České Budějovice-Antala Staška (CCBAM), vzdálená od lokality záměru 1,4 km jihozápadním směrem. Dále je možno využít údaje ze stanice ZÚ č. 1193 (České Budějovice -Třešňová), která se nachází ve vzdálenosti cca 2 km východním směrem, a stanici ČHMU č. 1104 České Budějovice (CCBDA), vzdálená od lokality záměru 1,7 km severozápadním směrem. Oxid dusičitý (NO2)

V roce 2011 byla průměrná roční koncentrace NO2 na stanici ČHMÚ 18,2 µg.m-3, což činí cca 46% imisního limitu (40 µg.m-3), na stanici provozované ZÚ byla naměřena průměrná koncentrace 19,7, což činí cca 49% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Maximální hodinové koncentrace NO2 uvádí pouze stanice ČHMÚ, kde v roce 2011 byla naměřena maximální koncentrace 82,1 µg.m-3 což činí cca 41% imisního limitu pro maximální hodinové koncentrace Předpokládáme tedy, že imisní limit této škodliviny je dodržován. Dále při popisu stávající úrovně imisní zátěže NO2 vycházíme z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za roky 2007-2011 publikované na stránkách ČHMÚ:

1

Nejbližší stanice jejíž uváděná representativnost zahrnuje i hodnocené území

STRANA 18 z 36


Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v prostoru hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace NO2 jsou v prostoru záměru do cca 16 µg.m-3, směrem k centru města imisní zátěž roste až na cca 26 µg.m-3. Imisní limit je 40 µg.m-3. Tedy stávající vypočtené hodnoty ne přesahují hranici platného imisního limitu. Tuhé látky - PM10 Výsledky naměřené na stanici imisního monitoringu ČHMÚ a ZÚ v roce 2011 jsou uvedeny v následující tabulce:

V roce 2011 byla naměřena průměrná roční koncentrace PM10 na stanici č. 1591 ve výši 20,6 µg.m-3. Což činí cca 52% imisního limitu (40 µg.m-3). Na stanici č. 1193 byla naměřena průměrná roční koncentrace ve výši 21,1 µg.m-3, tedy cca 53% imisního limitu (40 µg.m-3), na stanici č.1104 byla naměřena průměrná roční koncentrace ve výši 27,6 µg.m-3, tedy cca 69% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Maximální 24hodinové koncentrace PM10 se v prostoru nejbližší stanice dosáhly v roce 2011 hodnoty -3 -3 82 µg.m , u ostatních stanic hodnot 73,8, respektive 101 µg.m což jsou ve všech případech hodnoty nad hranicí imisního limitu. Četnost dosažení limitní hodnoty byla v roce 2011 pod hranicí limitní četnosti (s výjimkou stanice č. 1104, kde byla zjištěna nadlimitní četnost). Předpokládáme tedy, že imisní limit této škodliviny je v okolí hodnoceného záměru dodržován. Dále při popisu stávající úrovně imisní zátěže PM10 vycházíme z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za roky 2007-2011 publikované na stránkách ČHMÚ. :

STRANA 19 z 36


Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 jsou v prostoru záměru na úrovni 21 µg.m-3, směrem k centru města imisní zátěž roste až na cca 24 µg.m-3. Imisní limit je 40 µg.m-3. Tedy stávající hodnoty jsou pod hranicí platných imisních limitů. Maximální 36. denní koncentrace uvádí hodnotu po odečtení 35 limitem tolerovaných překročení limitní hodnoty 50 µg.m-3. V prostoru záměru tato koncentrace dosahuje hodnoty 37,2 µg.m-3, směrem k centru města imisní zátěž roste až na cca 42 µg.m-3. Imisní limit je 50 µg.m-3, stávající hodnoty jsou tedy pod hranicí platných imisních limitů.. VOC Koncentrace těkavých organických látek v ovzduší nejsou v lokalitě trvale sledovány. s ohledem na okolní průmyslové areály očekáváme stávající celkovou imisní zátěž VOC u průměrných ročních koncentrací v řádu jednotek mikrogramů, u hodinových maxim v řádu několika desítek mikrogramů. Klima Z klimatického hlediska leží lokalita v klimatické oblasti MT 11, tedy v mírně teplé oblasti s následující charakteristikou: MT 11 - mírně teplé oblasti s dlouhým suchým a teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Další údaje shrnujeme v následující tabulce:

STRANA 20 z 36

ASPERA, spol. s r.o. - instalace nové práškové lakovny OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Číslo oblasti

MT 11

Počet letních dnů

40 až 50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

140 -160

Počet mrazových dnů

110-130

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

17 až 18

Průměrná teplota v dubnu

7 až 8

Průměrná teplota v říjnu

7 až 8

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

90-100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400

Srážkový úhrn v zimním období

200-250

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

50 až 60

Počet dnů zamračených

120 -150

Počet dnů jasných

40 až 50

C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky V rámci předkládaného záměru nebudou provozovány zdroje hluku, které by měly představovat navýšení stávající hlukové zátěže pro obytnou zástavbu v území. Vzdálenost záměru od nejbližšího chráněného venkovního prostoru, resp. nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb je ve cca 100 m za železniční tratí. Záměr bude umístěn uvnitř stávající průmyslové zóny, ve stávající výrobní hale investora. Nové zdroje hluku záměru budou představovat mobilní liniové zdroje (automobilová doprava) a stacionární bodové zdroje hluku (technologické). Hlukem z provozu lakovny budou dotčeny objekty k bydlení v ulici Antonína Janouška. Vzdálenost haly pro umístění záměru od nejbližšího venkovního chráněného prostoru staveb je cca 100 m. Mezi areálem investora a objekty k bydlení se nachází železniční trať (dráha). Pro posouzení vlivu navrženého záměru na okolní obytnou zástavbu byla vypracována hluková studie (Bucek s.r.o., leden 2013). Hluková studie hodnotí předpokládané provozní hlukové vlivy navržené práškové lakovací linky z provozu specifikovaných stacionárních a mobilních zdrojů hluku v průběhu denní a noční doby na nejbližší chráněné venkovní prostory staveb ve sledovaném území. Hlukové emise záměru a jejich vliv na nejbližší obytnou zástavbu, respektive překročení stanovených hyg. limitů hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru není vzhledem k prostorové situaci předpokládáno. Realizací záměru nedojde k významnému navýšení hlukových emisí, které by způsobovaly vznik nadlimitních stavů v řešeném území. Zprovoznění záměru bude představovat nízké a málo významné příspěvkové ovlivnění stávající hlukové zátěže nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb ve sledovaném území. Další závažné (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny.

C.II.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: • hlavní povodí řeky 4-00-00 Vltava, • dílčí povodí 1-06-03 Vltava od Malše po Lužnici, • drobné povodí Mlýnská stoka 1-06-03-001 Ve vzdálenosti cca 180 m západdním směrem od dotčeného území je protéká Mlýnská stoka.

STRANA 21 z 36


Vlastní území výstavby je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad a rovněž zde není žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů a neleží ve vyhlášeném záplavovém území. Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a podle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. neleží k.ú. České Budějovice 6 ve zranitelné oblasti. Podzemní voda Mělký oběh podzemních vod zpravidla s volnou hladinou je na lokalitě vázán na písčité a štěrkopískové kvartérní sedimenty případně i na svrchní kolektory Mydlovarského souvrství do hloubky kolem 8,0 m. Podle archivních údajů se úroveň hladiny mělkého oběhu pohybuje v hloubce 1,0 – 2,5 m pod terénem. Mělký oběh je doplňován infiltrací srážkových vod v příslušné části povodí 1-06-03-001. Směr proudění vod mělkého oběhu je určován zejména morfologií terénu a morfologií jílovitých sedimentů v podloží kvartéru. Proudění podzemních vod v rámci zájmového prostoru směřuje severozápadním směrem k místní erozní bázi, kterou tvoří Mlýnská stoka a Malše. Hlubší oběh podzemních vod je vázán na bazální písčitou vrstvu mydlovarského souvrství v hloubce 11 – 15 m a hlouběji uložené kolektory klikovského souvrství, které jsou artésky zvodnělé. Proudění regionálního oběhu podzemních vod má na lokalitě ssz. směr k hlavní drenážní oblasti Budějovické pánve – údolí Vltavy severně od Č. Budějovic.

C.II.5. Půda Realizace záměru bude probíhat na pozemcích, které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). Žádný z dotčených pozemků není určen k plnění funkce lesa (PUPFL).

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Jižní Čechy s celou Šumavou leží v centru moldanubické oblasti Českého masivu. Téměř celé jejich území patří mezi tzv. moldanubiku Šumavy a kraje Jihočeského. V centru jihočeského regionu vznikly v důsledku tektonických pohybů koncem druhohor dvě rozsáhlé sníženiny, v nichž se uložily slabě zpevněné a nezpevněné křídové a terciérní sedimenty – Českobudějovická a Třeboňská pánev. Z hlediska geomorfologického členění území České republiky spadá tato lokalita do provincie Česká Vysočina, Česko-moravské soustava, podsoustavy Jihočeské pánve, celku Českobudějovická pánev a podcelku Blatská pánev. Z regionálně-geologického hlediska leží lokalita v Českobudějovické pánvi. Ta je vyplněna sedimenty limnického původu, senon-terciérního stáří (geologický rajon 216). Zkoumaná lokalita leží na nevýrazném morfologickém hřbetu západovýchodního směru.

C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy Fauna a flora Při přípravě lokality vymezené pro realizaci záměru bylo provedeno orientační posouzení lokality s ohledem na sledování výskytu flory a fauny v předmětném území. Na základě něhož je možné konstatovat, že v území lokality vzhledem k jejímu situování se v území nenacházejí žádné druhy flory nebo fauny chráněné ve smyslu ustanovení Zákona CNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP CR, ani takový výskyt nelze s ohledem na charakter území předpokládat.

STRANA 22 z 36


Územní systém ekologické stability Ve smyslu platné legislativy nesmějí být funkční části územního systému ekologické stability (ÚSES) poškozovány, nefunkční části musí být postupně dotvořeny jako součást prováděcích projektů a plánů. Navrhované stavby musí plně respektovat podmínky ochrany prvků stávajícího ÚSES. Za přímo dotčené prvky se pokládají ty, u kterých dojde ke kontaktu nebo ke křížení s navrženou výstavbou. Za potencionálně dotčené prvky ÚSES se pokládají ty, u kterých sice nedojde ke kontaktu s navrženou výstavbou, ale nacházejí se v její relativní blízkosti. V posuzovaném areálu se žádné prvky ÚSES nenacházejí, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni. Při západním okraji areálu vede Mlýnská stoka, která je dle územního plánu města lokálním biokoridorem (BK 22). Chráněná území Posuzovaná lokalita neleží v žádném zvláště chráněném území, v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Není součástí přírodního parku. V posuzovaném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Realizací záměru není dotčen žádny významný krajinný prvek. Významné krajinné prvky V zákoně (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k jejich ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Nejbližším VKP ze zákona je Mlýnská stoka nacházející se cca 180m západně od hranice areálu záměru. Území nebude realizací záměru dotčeno. Lokality soustavy Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, v nichž se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů a cenné biotopy. K jejímu vyhlášení se ČR zavázala v souvislosti se vstupem do Evropské unie na základě směrnic 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dotčené území není součástí lokalit soustavy Natura 2000. Vliv na lokality soustavy Natura 2000 byl vyloučen stanoviskem KÚ JČK č.j. KUJCK 7122/2013/OZZL ze dne 13.2.2013.

C.II.8. Krajina Zájmová lokalita se nachází v prostoru dotčeném činností člověka. Záměr bude usazen do prostoru stávající průmyslové zóny v níž se nacházejí také jiné průmyslové areály.

STRANA 23 z 36


C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek V prostoru oznamovaného záměru se nenachází žádná kulturní památka. Architektonické a historické památky V prostoru oznamovaného záměru se nenachází žádná architektonická ani historická památka. Dotčené území leží mimo městskou památkovou zónu, vyhlášenou v roce 1990. Nenacházejí se zde nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Na pozemku se rovněž nenachází drobná solitérní architektura (kříže, boží muka, smírčí kameny atd.) Archeologická naleziště V rámci realizace hodnoceného záměru lze prakticky vyloučit pravděpodobnost archeologického nálezu realizace nebude spojena se zásahy do stávajícího terénu.

C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura Dopravně bude navržený areál obsluhován vjezdem ze ulice Křižíkovy. Způsob dopravního napojení je s ohledem na rozsah záměru dostatečný.

C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.

STRANA 24 z 36


ČÁST D

(ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Zdravotní vlivy a rizika Posuzovaný záměr bude působit na okolní obyvatelstvo především výduchy do ovzduší a vyvolanou automobilovou dopravou. Hlavními potenciálními problémy budou proto znečišťování ovzduší a hluk. Další faktory jsou z hlediska vlivu na obyvatelstvo nevýznamné. Záměr je umisťován do areálu, který není v přímém kontaktu s obytnou zástavbou, nejbližší obytná objekty jsou situovány za železniční tratí jižně od areálu ve vzdálenosti cca 70 m od hranice areálu. znečišťování ovzduší Jako zdroj znečištění ovzduší se uplatní především emise z technologických a tepelných zdrojů, v menší míře také emise ze spalovacích motorů. Z jejich referenčních škodlivin jsou v podkladové rozptylové studii vyhodnoceny imise oxidu dusičitého (NO2), těkavých organických látek (VOC) a tuhých znečišťujících látek (PM10). Vyhodnocení imisní zátěže bylo provedeno jednak plošně pro síť výpočtových bodů s pravidelnou rozteči 50m a také pro vybrané výpočtové body situované do prostoru oken nejbližších obytných objektů: NO2 objekt číslo č.p.1667 č.p.1803 č.p.856 č.p.823 č.p.743 č.p.710 č.p.671 č.p.729 č.p.612 č.p.1465 limit

roční průměr 0.011 0.018 0.025 0.010 0.007 0.010 0.006 0.009 0.006 0.005 40,000

VOC hodinové maximum 2.2 3.4 2.5 1.1 0.9 1.2 0.8 1.2 0.8 0.8 200,0

roční průměr 0.7 1.1 1.4 0.5 0.4 0.5 0.3 0.4 0.3 0.2 -) 1

hodinové maximum 163.7 258.4 178.2 65.0 49.8 76.8 46.0 73.6 47.2 43.5 -)1

roční průměr 0.037 0.061 0.077 0.028 0.020 0.030 0.015 0.022 0.014 0.012 40,000

PM 10 24hodinové maximum 8.8 13.8 9.5 3.5 2.7 4.1 2.5 4.0 2.5 2.3 50,000

1

Pro tuto škodlivinu nejsou stanoveny imisní limity. Pro vyhodnocení případných vlivů na lidské zdraví se u organických látek používají referenční koncentrace nebo limitní hodnoty pro jednotlivé organické látky. U organických látek obvykle obsažených v nátěrových hmotách se tato koncentrace pohybují v řádu jednotek až stovek miligramů, tedy v jednotkách o několik řádů vyšších než jsou výpočtem předpokládané příspěvky.

STRANA 25 z 36


Z výsledků rozptylové studie (viz příloha č. 2) tedy vyplývá, že imisní příspěvky vyvolané provozem technologických a tepelných zdrojů a navazující automobilové dopravy podstatněji nemění stávající situaci z hlediska zdravotních účinků uvažovaných škodlivin a mohou být proto považovány za přijatelné. hluk Hlukem z provozu lakovny budou dotčeny objekty k bydlení v ulici Antonína Janouška. Vzdálenost haly pro umístění záměru od nejbližšího venkovního chráněného prostoru staveb je cca 100 m. Mezi areálem investora a objekty k bydlení se nachází železniční trať (dráha). Pro posouzení vlivu navrženého záměru na okolní obytnou zástavbu byla vypracována hluková studie (Bucek s.r.o., leden 2013). Hluková studie hodnotí předpokládané provozní hlukové vlivy navržené práškové lakovací linky z provozu specifikovaných stacionárních a mobilních zdrojů hluku v průběhu denní a noční doby na nejbližší chráněné venkovní prostory staveb ve sledovaném území. Hlukové emise záměru a jejich vliv na nejbližší obytnou zástavbu, respektive překročení stanovených hyg. limitů hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru není vzhledem k prostorové situaci předpokládáno. Realizací záměru nedojde k významnému navýšení hlukových emisí, které by způsobovaly vznik nadlimitních stavů v řešeném území. Zprovoznění záměru bude představovat nízké a málo významné příspěvkové ovlivnění stávající hlukové zátěže nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb ve sledovaném území. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny. Sociální a ekonomické důsledky Záměr vytváří cca 10 nových pracovních míst, vzhledem k rozsahu pravděpodobně vyvolá v okolí potřebu vzniku několika nových pracovních míst v oblasti služeb (stravování, údržba areálu atd.). Počet dotčených obyvatel Záměr v míře překračující příslušné limity neovlivňuje žádné obyvatele.

STRANA 26 z 36


D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na kvalitu ovzduší Provoz hodnoceného záměru pravděpodobně vyvolá nárůst emisí škodlivin produkovaných spalovacími motory vozidel obsluhujících areál. Pro vyhodnocení imisních dopadů zmíněného nárůstu byl, v rámci zpracování tohoto oznámení, zpracován výpočet dle metodiky SYMOS a vyhodnocoval nárůst imisní zátěže NO2, těkavých organických látek (VOC) a PM10 v okolí záměru. Oxid dusičitý (NO2) Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek NO2 u maximálních hodinových koncentrací do 3 µg.m-3, tedy 1,5% imisního limitu (200 µg.m-3). U průměrných ročních koncentrací do 0,06 µg.m-3, tedy 0,15% imisního limitu (40 µg.m-3). Bude se tedy jednat o nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže. Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru vlastního areálu. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

příspěvek maximální hodinové koncentrace (µg.m-3)

příspěvek průměrné roční koncentrace (µg.m-3)

Těkavé organické látky (VOC) Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek VOC u maximálních hodinových koncentrací do 120 µg.m-3. U průměrných ročních koncentrací do 3 µg.m-3. Pro tuto škodlivinu nejsou stanoveny imisní limity. Pro vyhodnocení případných vlivů na lidské zdraví se u organických látek používají referenční koncentrace nebo limitní hodnoty pro jednotlivé organické látky. U organických látek obvykle obsažených v nátěrových hmotách se tato koncentrace pohybují v řádu jednotek až stovek miligramů (1 mg = 1000 µg), tedy v jednotkách o několik řádů vyšších než jsou výpočtem předpokládané příspěvky. Bude se tedy jednat o nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže. Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru vlastního areálu. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

STRANA 27 z 36


příspěvek maximální hodinové koncentrace (µg.m-3)


Tuhé látky (PM10) Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek PM10 u maximálních 24hodinových koncentrací do 6 µg.m-3, tedy 12% imisního limitu (50 µg.m-3) s velmi krátkou dobou trvání. Stávající četnost dosažení limitní hodnoty v dotčeném území se tedy prakticky nezmění. U průměrných ročních koncentrací vychází příspěvek v areálu do 0,15 µg.m-3 tedy 0,4% imisního limitu (40 µg.m-3). Bude se tedy jednat o velmi nízký nárůst v jehož důsledku, s ohledem na stávající imisní zátěž, nedojde k dosažení či překročení imisního limitu. Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru vlastního areálu. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

příspěvek maximální 24hodinové koncentrace (µg.m-3)


S ohledem na poměrně nízkou produkci škodlivin a výše presentované výsledky výpočtu neočekáváme významnější ovlivnění kvality ovzduší. Zápach Hodnocený záměr nebude žádným významnějším zdrojem zápachu, práškové barvy neobsahují významnou aromatickou složku.

STRANA 28 z 36


Vlivy na klima S ohledem na dispoziční řešení záměru a stávající konfiguraci terénu vylučujeme, že by hodnocený záměr v budoucnu ovlivňoval makroklimatické jevy způsobované sluneční radiací nebo jinak významněji ovlivňoval místní klimatické charakteristiky.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky V rámci předkládaného záměru nebudou provozovány zdroje hluku, které by měly představovat navýšení stávající hlukové zátěže pro obytnou zástavbu v území. Vzdálenost záměru od nejbližšího chráněného venkovního prostoru, resp. nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb je ve cca 100 m za železniční tratí. Záměr bude umístěn uvnitř stávající průmyslové zóny, ve stávající výrobní hale investora. Nové zdroje hluku záměru budou představovat mobilní liniové zdroje (automobilová doprava) a stacionární bodové zdroje hluku (technologické). Hlukem z provozu lakovny budou dotčeny objekty k bydlení v ulici Antonína Janouška. Vzdálenost haly pro umístění záměru od nejbližšího venkovního chráněného prostoru staveb je cca 100 m. Mezi areálem investora a objekty k bydlení se nachází železniční trať (dráha). Pro posouzení vlivu navrženého záměru na okolní obytnou zástavbu byla vypracována hluková studie (Bucek s.r.o., leden 2013). Hluková studie hodnotí předpokládané provozní hlukové vlivy navržené práškové lakovací linky z provozu specifikovaných stacionárních a mobilních zdrojů hluku v průběhu denní a noční doby na nejbližší chráněné venkovní prostory staveb ve sledovaném území. Hlukové emise záměru a jejich vliv na nejbližší obytnou zástavbu, respektive překročení stanovených hyg. limitů hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru není vzhledem k prostorové situaci předpokládáno. Realizací záměru nedojde k významnému navýšení hlukových emisí, které by způsobovaly vznik nadlimitních stavů v řešeném území. Zprovoznění záměru bude představovat nízké a málo významné příspěvkové ovlivnění stávající hlukové zátěže nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb ve sledovaném území. Další závažné (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny.

D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vlivy na odvodnění území V rámci realizace záměru se nepředpokládá navýšení stávající plochy zpevněných ploch v areálu. V souvislosti s realizací záměru nedojde ke zvýšení a zrychlení odtoku vody z území oproti stavu před realizací záměru. Nedochází ani ke zvýšení výparu a povrchového odtoku na úkor vsaku. Realizace záměru nebude mít významné negativní vlivy na odvodnění zájmového území. Vliv na kvalitu povrchových vod V rámci provozu budou (kromě splaškových vod) vypouštěny technologické odpadní vody v množství cca 1 m3 za den, vody budou v souladu s kanalizačním řádem vypouštěny do kanalizace. Pokud by v rámci výroby vznikly odpadní vody nesplňující kanalizační řád tak budou předány ke zneškodnění jako kapalný odpad oprávněné firmě. Vlivem navrženého záměru tedy nelze předpokládat ovlivnění kvality povrchových vod.

STRANA 29 z 36


Vlivy na kvalitu podzemní vody Vliv na kvalitu podzemní vody je nepravděpodobný, v rámci provozu nebudou provozovány žádné výpusti do horninového prostředí. Ovlivnění hydrogeologických charakteristik K ovlivnění hydrogeologických charakteristik by mohlo potenciálně dojít zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody. Žádná z těchto alternativ nepřipadá v úvahu, nelze tedy jakékoliv vlivy na hydrogeologické charakteristiky území předpokládat.

D.I.5. Vlivy na půdu Záměr je navržen na pozemcích které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). K záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) nedojde.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V souvislosti se stavbou pro posuzovaný záměr je vliv na horninové prostředí vyloučen, v rámci realizace se nepředpokládá zásah do terénu. Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Záměrem nebudou poškozeny geologické ani paleontologické památky

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Záměr je umisťován do prostoru průmyslového areálu, v prostoru posuzovaného záměru se nevyskytují biotopy zvláště chráněných druhů rostlin živočichů, nelze tudíž předpokládat jejich přímé nebo zprostředkované ohrožení. Na ploše určené pro realizaci záměru ani v jejím bezprostředním okolí se nenachází funkční prvky územního systému ekologické stability. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Významně negativní vliv na lokality soustavy Natura byl stanoviskem příslušného Krajského úřadu vyloučen (viz příloha tohoto oznámení).

D.I.8. Vlivy na krajinu Krajina v dotčeném území a jeho okolí je již ovlivněna stávající průmyslovou zástavbou. Záměr je umisťován do stávajícího objektu.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V prostoru záměru se nenachází žádné architektonické a historické památky. Z důvodu jejich absence proto nebudou ovlivněny. S ohledem na terénní a stavební činnosti v souvislosti s realizací záměru počítáme s možností archeologického nálezu, v průběhu zemních prací tedy doporučujeme archeologický dohled.

STRANA 30 z 36


D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Kromě běžných provozních oprav stávající komunikace záměr nevyvolá nároky na realizaci nových nebo úpravu stávajících komunikací ani inženýrských sítí.

D.I.11. Jiné ekologické vlivy Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Rozsah přímých vlivů je prakticky omezen rozsahem navrženého areálu. Mimo vlastní areál zasahují pouze vlivy mírného nárůstu automobilové dopravy a nepříliš významné imisní dopady podrobně řešené v části věnované ovzduší.

D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nepříznivé vlivy přesahující státní hranice jsou vyloučeny.

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Vzhledem ke zkušenostem z jiných obdobných areálů nepředpokládáme výraznější odchylky ve vlivech přesahujících hranice vlastního areálu oproti stavu popsaném v tomto oznámení. Můžeme tedy konstatovat, že při zpracování se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejného zdraví. Dostupné informace jsou pro účely posouzení vlivů na životní prostředí dostatečné. Charakter a umístění záměru nedává předpoklady vzniku významných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Stejně tak území, do kterého je záměr umisťován (stávající průmyslová zástavba,

STRANA 31 z 36


zemědělská činnost) není mimořádně citlivé na antropogenní zásahy. Z těchto důvodů je v závěrech hodnocení možných vlivů na životní prostředí dostatečný prostor na absorbování případných neurčitostí.

STRANA 32 z 36


ČÁST E

(POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) Záměr je řešen v jedné variantě, vyplývající z vlastnictví pozemků, dopravního napojení a potřeb uživatelů areálu.

STRANA 33 z 36


ČÁST F

(DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Situační, dispoziční a konstrukční řešení záměru je dokladováno v přílohové části tohoto oznámení. Tamtéž je doložena i hluková a rozptylová studie a nezbytné doklady.

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Nejsou uvedeny.

STRANA 34 z 36


ČÁST G

(VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) Záměrem investora – firmy ASPERA, a.s. je instalace nové lakovací linky do stávající výrobní haly. Lakovací linka bude určena pro práškové lakování vlastních výrobků, případně (bude-li volná kapacita) také výrobků externích výrobců. Princip práškového lakování spočívá v nanesení jemného prášku na výrobek, který je nabitý elektrostatickým nábojem a díky němu se na povrchu nanesený prášek uchytí. Následně je výrobek v tzv. vypalovací peci zahřát na požadovanou teplotu (obvykle do 200°C). Při této teplotě se prášek roztaví a pokryje povrch výrobku souvislým filmem požadované tloušťky. Po ochlazení výrobku vrstva nanesené barvy ztuhne a plní stejnou funkci jako jiný nátěr. Výhodou celého procesu je vyloučení nutnosti použití organických rozpouštědel a rychlejší fázi schnutí respektive vytvrzování. Proces není zdrojem významného množství emisí škodlivin nebo zápachu. V souvislosti se záměrem se uvažuje o zřízení 10 nových pracovních míst. Z hlediska možných vlivů na životní prostředí mimo areál dojde k emisi škodlivin do ovzduší, vliv na celkovou kvalitu ovzduší však nebude významný. Rozptylová studie zpracovaná v rámci tohoto oznámení vyhodnotila vliv na stávající kvalitu ovzduší jako nevýznamný. Další nepříliš významným vlivem bude nárůst automobilové dopravy. Vzhledem ke skutečnosti, že v lakovně budou lakovány především vlastní výrobky které byly dosud odváženy k lakování mimo areál neočekáváme podstatnější nárůst automobilové dopravy. Pro účely vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsme uvažovali s nárůstem počtu vozidel do areálu o vozidle dopravující barvu a další suroviny a příjezd zaměstnanců. Dopravně bude areál napojen na ul. Křižíkovu. Objekt nebude významným zdrojem emise škodlivin do ovzduší ani zde nebudou umístěny významnější zdroje hluku. Vlivy hluky byly předběžně posouzeny hlukovou studií se závěrem, že vlivem záměru nedojde k významnému navýšení stávajícího hlukového zatížení Celkově se tedy nebude jednat o významné negativní ovlivnění stávajícího stavu životního prostředí.

STRANA 35 z 36


ČÁST H (PŘÍLOHY)

Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení. Seznam příloh: Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4

Celková situace areálu Rozptylová studie Bezpečnostní listy Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.

STRANA 36 z 36

Příloha 1 Situace areálu

vjezd do areálu umístění lakovny

Situace areálu

Příloha 2 Rozptylová studie

ASPERA, spol. s r.o. instalace nové práškové lakovny ROZPTYLOVÁ STUDIE

Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97

Zpracoval: ing. Pavel Cetl

Brno, leden 2013

ASPERA, spol. s r.o. - instalace nové práškové lakovny

Obsah OBSAH ..............................................................................................................................................3

1. ÚVOD .............................................................................................................................................4

2. POPIS METODIKY .........................................................................................................................4

3. VSTUPNÍ ÚDAJE ...........................................................................................................................7 3.1. ÚDAJE O ZDROJÍCH .................................................................................................................................... 7 3.2. METEOROLOGICKÉ PODKLADY ................................................................................................................. 7 3.3. ÚDAJE O TOPOGRAFICKÉM ROZLOŽENÍ REFERENČNÍCH BODŮ .................................................................. 7 3.4. ÚDAJE O IMISNÍCH LIMITECH A PŘÍPUSTNÝCH KONCENTRACÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ........................ 8 4. VÝSLEDKY VÝPOČTU...................................................................................................................9 4.1. PŘÍSPĚVEK NAVRŽENÝCH ZDROJŮ KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁTĚŽI NO2 ........................................................ 9 4.2. PŘÍSPĚVEK NAVRŽENÝCH ZDROJŮ KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁTĚŽI VOC .................................................... 10 4.3. PŘÍSPĚVEK NAVRŽENÝCH ZDROJŮ KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁTĚŽI PM10 .................................................... 11 4.4. PŘÍSPĚVEK NAVRŽENÝCH ZDROJŮ VE VYBRANÝCH VÝPOČTOVÝCH BODECH ........................................... 12 5. STÁVAJÍCÍ A CELKOVÁ ÚROVEŇ IMISNÍ ZÁTĚŽE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ .................................13

6. KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ ........................................................................................................16

7. ZÁVĚRY .......................................................................................................................................17

8. PŘÍLOHY......................................................................................................................................18 8.1. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ POLOHY VÝPOČTOVÝCH BODŮ .......................................................................... 18 8.2. POLOHA VÝPOČTOVÝCH BODŮ MIMO PRAVIDELNOU SÍŤ ......................................................................... 19 8.3. PŘÍSPĚVEK PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE NO2 ................................................................................. 20 8.4. PŘÍSPĚVEK MAXIMÁLNÍ HODINOVÉ KONCENTRACE NO2 ......................................................................... 21 8.5. PŘÍSPĚVEK PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE VOC................................................................................ 22 8.6. PŘÍSPĚVEK MAXIMÁLNÍ HODINOVÉ KONCENTRACE VOC ....................................................................... 23 8.7. PŘÍSPĚVEK PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE PM10................................................................................ 24 8.8. PŘÍSPĚVEK MAXIMÁLNÍCH DENNÍCH KONCENTRACÍ PM10 ...................................................................... 25

text-RS_Aspera.doc

3(25)


1. Úvod Tato rozptylová studie byla zpracována na základě objednávky fy. ASPERA, spol. s r. o. Rozptylová studie vyhodnocuje imisní zátěž vyvolanou provozem nových zdrojů znečišťování ovzduší instalovaných v rámci realizace záměru "ASPERA, spol. s r.o. - instalace nové práškové lakovny" a tvoří přílohu oznámení záměru ve smyslu §6 zákona 100/2001 Sb. Výsledkem výpočtu je příspěvek ke stávající imisní zátěži hodnoceného území. Výpočtově byla hodnocena imisní zátěž oxidem dusičitým (NO2), těkavými organickými látkami (VOC) a tuhými látkami (PM10). Jako zdrojová data pro výpočet byly použity hodnoty předané projektantem stavby a údaje Českého hydrometeorologického ústavu Praha (ČHMÚ). Pro výpočet byl použit počítačový program SYMOS 97p, verze 2003 vytvořený společností IDEA-ENVI s.r.o. podle metodiky SYMOS 97 vydané ČHMÚ Praha v roce 1998 a její aktualizace dle zákona č. 86/2002 Sb. a nařízení vlády č. 350/2002 Sb.

2. Popis metodiky Metodika SYMOS 97 pro výpočet znečištění ovzduší vychází z nejnovějších dostupných poznatků získaných domácím i zahraničním výzkumem, navazuje na dříve používanou metodiku (Metodika výpočtu znečištění ovzduší pro stanovení a kontrolu technických parametrů zdrojů) vydanou Ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR v roce 1979 a podstatným způsobem ji rozšiřuje. Metodika SYMOS 97 umožňuje: • • • • •

výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdrojů výpočet znečištění od většího počtu zdrojů stanovit charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského odhad koncentrace znečišťujících látek při bezvětří a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu

Pro každý referenční bod umožňuje metodika výpočet těchto základních charakteristik znečištění ovzduší: • • • •

maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech třídách rychlosti větru a stability ovzduší maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek bez ohledu na třídu stability a rychlost větru roční průměrné koncentrace dobu trvání koncentrací převyšujících určité, předem zadané, hodnoty (např. imisní limity)

Jako doplňkové charakteristiky je podle metodiky možno: • • • • •

stanovit výšku komína s ohledem na splnění imisních limitů stanovit podíl zdrojů znečištění ovzduší na celkovém znečištění do vzdálenosti 100 km od zdrojů stanovit doby překročení zvolených koncentrací pro zdroj se sezónně proměnnou emisí vypočítat spad prachu vyhodnotit rozptyl exhalací vypouštěných chladícími věžemi

Programové vybavení Pro vlastní provedení výpočtu byl použit počítačový program firmy IDEA-ENVI. Program vychází z výše zmíněné metodiky SYMOS'97. Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisejí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Pro výpočet vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti buňky.

text-RS_Aspera.doc

4(25)


Do výpočtu může být zahrnut vliv převýšení v malých vzdálenostech, protože v řadě případů je nutné vypočítat znečistění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ještě vlečka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar křivky, po které stoupají exhalace, a tedy počítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Vyskytuje-li se několik komínů blízko sebe tak, že se jejich kouřové vlečky mohou vzájemně ovlivňovat, celkové převýšení vleček vzrůstá. Ve výpočtovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypočte. V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách, protože v atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjadřující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických měření teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hPa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Pro výpočet ročních průměrů se pro každý zdroj udává také relativní roční využití maximálního výkonu. V případě, kdy mezi zdrojem a referenčním bodem je terén zvýšený se předpokládá, že kouřová vlečka vystupuje podél svahů vzhůru a použije se korekce efektivní výšky komínu. Fyzikální a chemické procesy Znečisťující látky se v atmosféře podrobují různým procesům, jejichž přičiněním jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se buď o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále dělí na mokrou a suchou depozici, podle způsobu jakým jsou příměsi odstraňovány. • •

Suchá depozice: je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu. Mokrá depozice: je vychytávání těchto látek padajícími srážkami.

Kategorie znečišťujících látek Model uvažuje průměrnou dobu setrvání látky v atmosféře, kterou je možno stanovit pro řadu látek. Pro první přiblížení se látky dělí do tří kategorií a výsledná koncentrace se vypočítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztahů pro danou kategorii znečišťující látky. Jednotlivé znečisťující látky jsou rozděleny do kategorií podle průměrné doby setrvání v atmosféře. • • •

Kat. I - 20 hodin Kat. II - 6 dní Kat. III - 2 roky

Výpočet průměrných ročních koncentrací Pro výpočet průměrných ročních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu směru větru pro každý azimut od 0° do 359° při všech třídách stability a třídách rychlosti větru. Vstupní větrná růžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních směrů větru a četnosti bezvětří ve všech třídách stability. Program umožňuje provádět výpočty nejen po 1°(předvolená hodnota), ale i v rozsahu od 0.5° do 5°. Klimatické vstupní údaje Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Pozornost je třeba věnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpočtu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost značně komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpočtu, ale i na typu klimatických údajů. Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti: • slabý vítr 1.7 m/s • střední vítr 5 m/s

text-RS_Aspera.doc

5(25)


• silný vítr 11 m/s Poznámka: Rychlostí větru se rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí.

Teplotní stabilita atmosféry její mírou je vertikální teplotní gradient popisující její teplotní zvrstvení. Stabilitní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší: • superstabilní - silné inverze, velmi špatné podmínky rozptylu • stabilní - běžné inverze, špatné podmínky rozptylu • izotermní - slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní gradient často se vyskytující mírně zhoršené rozptylové podmínky • normální - indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek • labilní - labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek. Ne všechny třídy stability atmosféry se vyskytují za všech rychlostí větru. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 různých rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry.

text-RS_Aspera.doc

6(25)


3. Vstupní údaje 3.1. Údaje o zdrojích V rámci navrhovaného záměru jsou uvažovány následujíc zdroje emisí: •

linka na nanášení práškových plastů

•

nárůst automobilové dopravy vyvolaný záměrem

linka na nanášení práškových plastů Ve výpočtu byly uvažovány 3 zdroje emisí: • Předúprava - výkon odsávání 7000 m³/h • Sušící pec - výkon odsávání 4000 m³/h • Vypalovací pec - výkon odsávání 4000 m³/h Jako zdroj tepla bude instalován plynová hořák o celkovém instalovaném výkonu 650 kW. Uvažovaná celková spotřeba bude činit 65 m3.h-1. Výpočet byl proveden na následující množství škodlivin (g.h-1): Předúprava Sušící pec Vypalovací pec Zdroj tepla

NOx 0.0 0.0 0.0 84.5

VOC 0.0 200.0 200.0 -

PM 10 21.0 12.0 12.0 1.3

Odpadní vzdušina bude odcházet výduchy o stavební výšce 6 m. nárůst automobilové dopravy vyvolaný záměrem Nárůst automobilové dopravy bude vyvolán jednak nutností dovozu nátěrových hmot a přípravků pro předúpravu, dále dopravou pracovníků obsluhujících nově instalovaná zařízení. Ve výpočtu byly uvažovány následující příjezdy vozidel: osobní

dodávky

kamiony

3

1

1

-1

vozidel.24h

Emisní faktory Emise z odsávání linky pro nanášení práškových plastů byly vypočteny na základě údajů výrobce o maximálním objemu odsávané vzdušina a emisního limitu dle vyhl. č. 337/2010, příloha 1, bod 4.4. Pro výpočet emisí z tepelných zdrojů byly využity údaje o spotřebě paliva a emisní faktory dle vyhlášky 205/2009 Sb. Emisní faktory pro automobilovou dopravu byly vygenerovány programem MEFA 06.

3.2. Meteorologické podklady Pro výpočet byl využit odborný odhad větrné růžice, zpracovanou ČHMÚ Praha. Souhrn použité větrné růžice je uveden v následující tabulce: N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

calm

5,44

4,09

13,92

14,15

9,21

12,92

17,34

14,85

8,08

3.3. Údaje o topografickém rozložení referenčních bodů Pro výpočet imisní zátěže byla vytvořena pravidelná síť referenčních bodů o rozměrech 1800x1600 m s krokem sítě 50 m, orientovaní rovnoběžně se souřadnou sítí JTSK. Dále byl proveden výpočet pro 10 výpočtových bodů mimo pravidelnou síť umístěných do prostoru oken v nejvyšším podlaží vybraných obytných objektů v okolí záměru. Rozmístění jednotlivých bodů je zřejmé z grafické přílohy této studie. Pro všechny referenční body byl z programem SYMOS vygenerován výškopis.

text-RS_Aspera.doc

7(25)


3.4. Údaje o imisních limitech a přípustných koncentracích znečišťujících látek Pro vyhodnocení výsledků výpočtu byly použity imisní limity uvedené v příloze 1 zákona č. 201/2012 Sb.:

Pro škodlivinu VOC nejsou stanoveny imisní limity.

text-RS_Aspera.doc

8(25)


4. Výsledky výpočtu 4.1. Příspěvek navržených zdrojů ke stávající imisní zátěži NO2 Průměrné roční koncentrace NO2 v zájmovém území, vyvolané provozem nově instalovaných zdrojů a záměrem vyvolanou autodopravou, dosahuje nejvýše 0,06 µg.m-3. Toto výpočtové maximum vychází do prostoru vlastního areálu. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o nízké hodnoty do 0,15% limitu (40 µg.m-3). V ostatních částech hodnoceného území, mimo relativně malé území s maximem, budou hodnoty příspěvku významně nižší. Maximální hodinové koncentrace NO2, vyvolané provozem nově instalovaných zdrojů z výpočtu vycházejí ve výši do 3 µg.m-3, tedy do 1,5 % imisního limitu (200 µg.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru vlastního areálu. V ostatních částech hodnoceného území bude příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. Celkově se tedy jedná o poměrně malé příspěvky významným způsobem neovlivňující stávající kvalitu ovzduší. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace NO2

maximální hodinové koncentrace NO2

Podrobněji je úroveň rozložení imisní zátěže zřejmé z grafické přílohy této studie.

text-RS_Aspera.doc

9(25)


4.2. Příspěvek navržených zdrojů ke stávající imisní zátěži VOC Průměrné roční koncentrace VOC v zájmovém území, vyvolané provozem nově navržené lakovny, dosahuje nejvýše 3 µg.m-3. Toto výpočtové maximum vychází do prostoru vlastního areálu. V ostatních částech hodnoceného území bude příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot nižších cca do 1 µg.m-3. Průměrné hodinové koncentrace VOC, vyvolané provozem nově navržené lakovny z výpočtu vycházejí ve výši cca 120 µg.m-3. Toto výpočtové maximum vychází do prostoru západně od zdroje do prostoru vlastního areálu. V ostatních částech hodnoceného území, mimo relativně malé území s maximem, budou hodnoty příspěvku nižší. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace VOC

maximální hodinové koncentrace VOC


text-RS_Aspera.doc

10(25)


4.3. Příspěvek navržených zdrojů ke stávající imisní zátěži PM10 Průměrné roční koncentrace PM10 v zájmovém území, vyvolané provozem nově instalovaných zdrojů, dosahuje nejvýše 0,15 µg.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty do 0,4% limitu (40 µg.m-3).Toto výpočtové maximum vychází do prostoru vlastního areálu. V ostatních částech hodnoceného území bude příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. Průměrné denní koncentrace PM10, vyvolané provozem nově instalovaných zdrojů z výpočtu vycházejí ve výši cca 6 µg.m-3, tedy 12% imisního limitu (50 µg.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru vlastního areálu. V ostatních částech hodnoceného území budou hodnoty příspěvku nižší. Celkově se tedy jedná o poměrně malé příspěvky významným způsobem neovlivňující stávající kvalitu ovzduší. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace PM10

maximální 24hodinové koncentrace PM10


text-RS_Aspera.doc

11(25)


4.4. Příspěvek navržených zdrojů ve vybraných výpočtových bodech Pro vyhodnocení imisního příspěvku hodnocených zdrojů na obytnou zástavbu byly vybrány celkem 4 výpočtové body umístěné do prostoru oken v nejvyšším podlaží vybraných potenciálně dotčených obytných objektů. Soupis objektů a výsledky výpočtu imisního příspěvku v těchto bodech je uveden v následující tabulce: NO2 objekt číslo č.p.1667 č.p.1803 č.p.856 č.p.823 č.p.743 č.p.710 č.p.671 č.p.729 č.p.612 č.p.1465 limit

roční průměr 0.011 0.018 0.025 0.010 0.007 0.010 0.006 0.009 0.006 0.005 40,000

VOC hodinové maximum 2.2 3.4 2.5 1.1 0.9 1.2 0.8 1.2 0.8 0.8 200,0

roční průměr 0.7 1.1 1.4 0.5 0.4 0.5 0.3 0.4 0.3 0.2 1 -)

hodinové maximum 163.7 258.4 178.2 65.0 49.8 76.8 46.0 73.6 47.2 43.5 1 -)

roční průměr 0.037 0.061 0.077 0.028 0.020 0.030 0.015 0.022 0.014 0.012 40,000

PM 10 24hodinové maximum 8.8 13.8 9.5 3.5 2.7 4.1 2.5 4.0 2.5 2.3 50,000

Imisní příspěvky v hodnocených bodech dosahují poměrně nízkých hodnot bez významnějšího vlivu na celkovou imisní zátěž.

1

Pro tuto škodlivinu nejsou stanoveny imisní limity. Pro vyhodnocení případných vlivů na lidské zdraví se u organických látek používají referenční koncentrace nebo limitní hodnoty pro jednotlivé organické látky. U organických látek obvykle obsažených v nátěrových hmotách se tato koncentrace pohybují v řádu jednotek až stovek miligramů, tedy v jednotkách o několik řádů vyšších než jsou výpočtem předpokládané příspěvky.

text-RS_Aspera.doc

12(25)


5. Stávající a celková úroveň imisní zátěže zájmového území Nejbližší stanice2 imisního monitoringu je stanice ČHMU č. 1591 České Budějovice-Antala Staška (CCBAM), vzdálená od lokality záměru 1,4 km jihozápadním směrem. Dále je možno využít údaje ze stanice ZÚ č. 1193 (České Budějovice -Třešňová), která se nachází ve vzdálenosti cca 2 km východním směrem, a stanici ČHMU č. 1104 České Budějovice (CCBDA), vzdálená od lokality záměru 1,7 km severozápadním směrem. Oxid dusičitý (NO2)

V roce 2011 byla průměrná roční koncentrace NO2 na stanici ČHMÚ 18,2 µg.m-3, což činí cca 46% imisního limitu (40 µg.m-3), na stanici provozované ZÚ byla naměřena průměrná koncentrace 19,7, což činí cca 49% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Maximální hodinové koncentrace NO2 uvádí pouze stanice ČHMÚ, kde v roce 2011 byla naměřena maximální koncentrace 82,1 µg.m-3 což činí cca 41% imisního limitu pro maximální hodinové koncentrace Předpokládáme tedy, že imisní limit této škodliviny je dodržován. Dále při popisu stávající úrovně imisní zátěže NO2 vycházíme z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za roky 2007-2011 publikované na stránkách ČHMÚ:

Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v prostoru hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace NO2 jsou v prostoru záměru do cca 16 µg.m-3, směrem k centru města imisní zátěž roste až na cca 26 µg.m-3. Imisní limit je 40 µg.m-3. Tedy stávající vypočtené hodnoty ne přesahují hranici platného imisního limitu. Nárůst průměrné roční koncentrace NO2 vyvolaný hodnoceným záměrem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,06 µg.m-3. Nejvyšší příspěvek vychází do prostoru vlastního areálu. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o nízké hodnoty do 0,15% limitu (40 µg.m-3).

2

Nejbližší stanice jejíž uváděná representativnost zahrnuje i hodnocené území

text-RS_Aspera.doc

13(25)


Nárůst maximální hodinové koncentrace NO2, vyvolaný hodnoceným záměrem dosahuje hodnoty do 3 µg.m-3, tedy do 1,5 % imisního limitu (200 µg.m-3). Nejvyšší příspěvek vychází do prostoru vlastního areálu. Imisní příspěvek vyvolaný provozem hodnoceného záměru je tedy nízký, podstatně nezmění stávající kvalitu ovzduší ani nevyvolá navýšení stávající imisní zátěže nad hodnotu imisního limitu. Tuhé látky - PM10 Výsledky naměřené na stanici imisního monitoringu ČHMÚ a ZÚ v roce 2011 jsou uvedeny v následující tabulce:

V roce 2011 byla naměřena průměrná roční koncentrace PM10 na stanici č. 1591 ve výši 20,6 µg.m3 . Což činí cca 52% imisního limitu (40 µg.m-3). Na stanici č. 1193 byla naměřena průměrná roční koncentrace ve výši 21,1 µg.m-3, tedy cca 53% imisního limitu (40 µg.m-3), na stanici č.1104 byla naměřena průměrná roční koncentrace ve výši 27,6 µg.m-3, tedy cca 69% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nepřesahují hranici platného imisního limitu. Maximální 24hodinové koncentrace PM10 se v prostoru nejbližší stanice dosáhly v roce 2011 hodnoty 82 µg.m-3, u ostatních stanic hodnot 73,8, respektive 101 µg.m-3 což jsou ve všech případech hodnoty nad hranicí imisního limitu. Četnost dosažení limitní hodnoty byla v roce 2011 pod hranicí limitní četnosti (s výjimkou stanice č. 1104, kde byla zjištěna nadlimitní četnost). Předpokládáme tedy, že imisní limit této škodliviny je v okolí hodnoceného záměru dodržován. Dále při popisu stávající úrovně imisní zátěže PM10 vycházíme z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za roky 2007-2011 publikované na stránkách ČHMÚ:

text-RS_Aspera.doc

14(25)


Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 jsou v prostoru záměru na úrovni 21 µg.m-3, směrem k centru města imisní zátěž roste až na cca 24 µg.m-3. Imisní limit je 40 µg.m-3. Tedy stávající hodnoty jsou pod hranicí platných imisních limitů. Maximální 36. denní koncentrace uvádí hodnotu po odečtení 35 limitem tolerovaných překročení limitní hodnoty 50 µg.m-3. V prostoru záměru tato koncentrace dosahuje hodnoty 37,2 µg.m-3, směrem k centru města imisní zátěž roste až na cca 42 µg.m-3. Imisní limit je 50 µg.m-3, stávající hodnoty jsou tedy pod hranicí platných imisních limitů.. Nárůst průměrné roční koncentrace PM10 v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,15 µg.m-3. Nejvyšší příspěvek vychází do prostoru vlastního areálu. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o nízké hodnoty do 0,4 % limitu (40 µg.m-3). Nárůst maximální denní koncentrace PM10, v zájmovém území dosahuje hodnoty do 6 µg.m-3, tedy do 6 % imisního limitu (50 µg.m-3). Nejvyšší příspěvek vychází do prostoru vlastního areálu. Imisní příspěvek vyvolaný provozem hodnoceného záměru je tedy nízký, podstatně nezmění stávající kvalitu ovzduší ani nevyvolá navýšení stávající imisní zátěže nad hodnotu imisního limitu, ani navýšení stávající četnosti dosažení limitní hodnoty pro průměrné denní koncentrace. VOC Koncentrace těkavých organických látek v ovzduší nejsou v lokalitě trvale sledovány. s ohledem na okolní průmyslové areály očekáváme stávající celkovou imisní zátěž VOC u průměrných ročních koncentrací v řádu jednotek mikrogramů, u hodinových maxim v řádu několika desítek mikrogramů (vždy s maximem v blízkosti jednotlivých zdrojů). Nárůst maximální hodinové koncentrace VOC, vyvolaný hodnoceným záměrem dosahuje hodnoty -3 do 120 µg.m . Nejvyšší příspěvek vychází do prostoru vlastního areálu. Nárůst průměrné roční koncentrace VOC vyvolaný hodnoceným záměrem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 3 µg.m-3. Nejvyšší příspěvek vychází do prostoru vlastního areálu. Pro tuto škodlivinu nejsou stanoveny imisní limity. Pro vyhodnocení případných vlivů na lidské zdraví se u organických látek používají referenční koncentrace nebo limitní hodnoty pro jednotlivé organické látky. U organických látek obvykle obsažených v nátěrových hmotách se tato koncentrace pohybují v řádu jednotek až stovek miligramů, tedy v jednotkách o několik řádů vyšších než jsou výpočtem předpokládané příspěvky.

text-RS_Aspera.doc

15(25)


6. Kompenzační opatření Povinnost uložení kompenzačních opatření vyplývá z §27, odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb.: "Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1 písm. b) došlo v oblasti jejich vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (dále jen „kompenzační opatření“). Kompenzační opatření se u stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 pro danou znečišťující látku neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v prováděcím právním předpisu. Kompenzační opatření se dále neukládají u stacionárního zdroje, jehož příspěvek vybrané znečišťující látky k úrovni znečištění nedosahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem." Jak je dokladováno v kapitole 5 za stávajícího stavu limitní hodnota imisní zátěže pro oxid dusičitý (NO2) ani tuhé látky frakce PM10 v oblasti vlivu hodnoceného zdroje není dosahována. Povinnost uložení kompenzačních opatření je dále upravena §27, odst.1 vyhlášky č. 415/2012: "Kompenzační opatření se uloží u stacionárního zdroje a pozemní komunikace uvedené v § 11 odst. 1 písm. b) zákona v případě, že by jejich umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 % imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní rok."

V případě imisního limitu pro oxid dusičitý (NO2) a tuhé látky frakce PM10 činí imisní limit s dobou průměrování 1 rok 40 µg.m-3, povinnost uložit kompenzační opatření tedy nastává při nárůstu imisní zátěže u průměrných ročních koncentrací o 0,4 µg.m-3. Maximální imisní příspěvek nového zdroje činí: • u průměrných ročních koncentrací NO2 0,06 µg.m-3, tedy 0,15% imisního limitu • u průměrných ročních koncentrací PM10 0,15 µg.m-3, tedy 0,4% imisního limitu S ohledem na výši stávající imisní zátěže v oblasti vlivu zdroje tedy hodnota imisního limitu vlivem provozu nově navrženého zdroje nebude dosažena. Na základě výše uvedených údajů tedy konstatuji, že kompenzační opatření není třeba ukládat.

text-RS_Aspera.doc

16(25)


7. Závěry Z výše uvedených vypočtených hodnot vyplývá, že po realizaci záměru dojde k mírnému nárůstu stávající imisní zátěže vyvolané provozem nových zdrojů. U oxidu dusičitého (NO2) výpočet předpokládá nárůst menší než 0,2 procenta (roční průměr) a menší než 2 procenta (hodinové maximum) příslušných imisních limitů. U částic PM10 je očekáván nárůst v řádu desetin a jednotek procent. V případě organických látek neočekáváme podstatnější nárůst imisní zátěže která by dosahovala zdravotně významných hodnot nebo způsobovala obtěžování zápachem. Výpočty byly provedeny pro maximální předpokládané emise vycházející z maximálního předpokládaného výkonu odsávání a emisních limitů pro jednotlivé škodliviny. Za reálného provozu budou emise dosahovat hodnot nižších, proto i zatížení okolí hodnoceného zdroje bude úměrně nižší. S ohledem na výše uváděné výsledky výpočtu, je možno konstatovat, že po provedení "ASPERA, spol. s r.o. - instalace nové práškové lakovny" nedojde, v důsledku jejího provozu, k nepřípustné zátěži obyvatel.

V Brně 31.1.2013

…………………………………………………. ing. Pavel Cetl autorizovaná osoba pro výpočet rozptylových studií číslo autorizace 3151/740/03

text-RS_Aspera.doc

17(25)


8. Přílohy 8.1. Grafické znázornění polohy výpočtových bodů

Poznámka: •

vzdálenost referenčních bodů pravidelné sítě činí 50m

text-RS_Aspera.doc

18(25)


8.2. Poloha výpočtových bodů mimo pravidelnou síť

text-RS_Aspera.doc

19(25)


8.3. Příspěvek průměrné roční koncentrace NO2

text-RS_Aspera.doc

20(25)


8.4. Příspěvek maximální hodinové koncentrace NO2

text-RS_Aspera.doc

21(25)


8.5. Příspěvek průměrné roční koncentrace VOC

text-RS_Aspera.doc

22(25)


8.6. Příspěvek maximální hodinové koncentrace VOC

text-RS_Aspera.doc

23(25)


8.7. Příspěvek průměrné roční koncentrace PM10

text-RS_Aspera.doc

24(25)


8.8. Příspěvek maximálních denních koncentrací PM10

text-RS_Aspera.doc

25(25)

Příloha 3 Hluková studie

HLUKOVÁ STUDIE Chráněný venkovní prostor staveb

České Budějovice, ASPERA, spol. s r. o. - instalace nové práškové lakovny

Kraj:

Jihočeský

Investor:

ASPERA, spol. s r.o. Dubičné 104 373 71 Rudolfov

Zpracoval:

Ing. Dita Janečková

Brno, leden 2013

České Budějovice, ASPERA, spol. s r.o. – instalace nové práškové lakovny

OBSAH 1. ÚVODNÍ ČÁST...........................................................................................................3 1.1.

Výchozí podklady ......................................................................................................... 3

1.2.

Umístění záměru.......................................................................................................... 3

1.2.1.

Popis záměru ........................................................................................................ 3

1.3.

Stávající hluková situace .............................................................................................. 4

1.4.

Referenční výpočtové body .......................................................................................... 5

1.5.

Období výstavby........................................................................................................... 6

1.6.

Posuzované zdroje hluku záměru................................................................................. 6

1.6.1.

Stacionární zdroje hluku záměru ........................................................................... 6

1.6.2.

Mobilní zdroje hluku záměru.................................................................................. 7

2. VÝPOČTOVÁ ČÁST ..................................................................................................8 2.1.

Metodika zpracování a hodnocení................................................................................ 8

2.2.

Mapové podklady ......................................................................................................... 8

2.3.

Vstupní parametry výpočtového modelu....................................................................... 8

2.4.

Použité předpisy a legislativa ....................................................................................... 9

2.5.

Hygienické limity hluku ................................................................................................. 9

2.6.

Výsledky výpočtů........................................................................................................ 10

2.6.1. 2.7.

Varianta A ........................................................................................................... 11

Závěry hlukové studie ................................................................................................ 13

2


1. ÚVODNÍ ČÁST Hluková studie výpočtovým způsobem ověřuje předpokládanou příspěvkovou hlukovou zátěž v okolním nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb z provozu navržené práškové lakovací linky. Hluková studie tvoří přílohu oznámení EIA pro uvedený záměr, obsahuje jen nezbytné údaje potřebné pro hlukovou studii, ostatní údaje jsou uvedeny v oznámení EIA jako celku.

1.1.

Výchozí podklady

Pro zpracování hlukové studie byly použity následující podkladové materiály: (1) Mapové a výkresové podklady k situačnímu umístění záměru. (2) Oznámení záměru: ASPERA, spol. s r. o. – instalace nové práškové lakovny (Bucek s.r.o., leden 2013). (3) Popis navržené technologie – nabídka společnosti IDEAL-Trade Service spol. s r.o. (4) Další dostupné informace o sledovaném území např. internet apod.

1.2.

Umístění záměru

Navržená prášková lakovací linka bude umístěna ve stávající výrobní hale společnosti ASPERA, spol. s r. o. v průmyslové zóně při ulici Křižíkova v Českých Budějovicích. Výrobní hala, do které bude záměr umístěn, navazuje na severu na objekty výrobního areálu investora a další objekty pro podnikání, na západu na objekty výrobního areálu investora a zahrádky, na východu navazuje na objekty výrobního areálu investora a na komunikaci v ulici Křižíkova, na jihu pak na objekty výrobního areálu investora a železniční trať (dráhu). Hala pro instalaci navržené lakovací linky se nachází na pozemku parc. č. 1549/1 v k.ú. České Budějovice 6. Obr.: Umístění záměru (bez měřítka)

1.2.1.

Popis záměru

Záměrem investora je instalace nové práškové lakovací linky pro úpravu kovových dílů (komponenty pro osvětlení, osvětlovací tělesa, rozvodné skříně a další související výrobky) do stávajícího objektu v areálu průmyslového podniku ve vlastnictví investora. Manipulace s povrchově upravovanými díly bude probíhat na průběžném dopravníku a barva bude nanášena automatickou stříkací kabinou pro rychlé změny barvy. Nástřik bude prováděn automatickými stříkacími pistolemi v kabině pro rychlou změnu barvy. Přestříknutý prášek

3


bude recyklován v cyklonu, odkud se automaticky dopraví pneumatickým podavačem do práškového centra. Celá lakovací linka bude sestávat z chemické předúpravy, sušicí pece, stříkací kabiny a vypalovací pece. Pro chemickou předúpravu povrchu výrobků pro lakování se používá několikastupňového pracoviště předúpravy, kde dojde k odmaštění a aplikaci fosfátovacího přípravku, který zaručuje vynikající adhezi pro práškové nátěrové hmoty. Poté je výrobek v sušící peci osušen, následuje proces aplikace práškových nátěrových hmot ve stříkací kabině a samotné vypálení práškové nátěrové hmoty ve vypalovací peci. Areál, ve kterém bude prášková lakovací linka umístěna, je dopravně napojen na pozemní komunikaci v ulici Křižíkova.

1.3.

Stávající hluková situace

Hala pro umístění záměru se nachází ve stávajícím průmyslovém výrobním areálu investora při ulici Křižíkova v Českých Budějovicích. Areál investora se nachází v průmyslové zóně. Průmyslová zóna je využívána různými podnikatelskými subjekty. V blízkosti areálu se nachází pozemní komunikace (ulice Křižíkova) a železniční trať (dráha). Stávající hluková zátěž posuzovaného území je tak tvořena hlukem z dopravy po veřejné pozemní komunikaci, hlukem z dopravy po dráze a hlukem z průmyslové zóny. Obr.: Pohled na areál investora

Obr.: Pohled na areál investora z ulice Křižíkova

4


Vzhledem k většímu počtu různých provozovatelů v území (není možné objektivně posoudit všechny stacionární a mobilní zdroje hluku všech provozovatelů v průmyslové zóně) a neznámé intenzitě dopravy není ve výpočtech stávající hluková situace hodnocena.

1.4.

Referenční výpočtové body

Pro ověření způsobu využívání a funkčního charakteru staveb rozmístěných v okolí záměru byly využity údaje z katastru nemovitostí, přístupné na internetových stránkách www.cuzk.cz. Podle těchto údajů se v těsné blízkosti pozemku určeného pro umístění záměru nenachází žádný objekt s chráněným venkovním prostorem. Vzdálenost haly pro umístění záměru od nejbližšího venkovního chráněného prostoru staveb je cca 100 m (objekty k bydlení a rodinné domy v ulici Antonína Janouška). Popis výpočtových bodů je uveden v následující tabulce a rozmístění výpočtových bodů je znázorněno v mapě pod tabulkou číslo ref. výp. bodu 1 2 3

popis referenčního výpočtového bodu České Budějovice, č.p. 1667 (pozemek parc. č. 2012/4 k.ú. České Budějovice 6) – objekt k bydlení České Budějovice, č.p. 1803 (pozemek parc. č. 1991/2 k.ú. České Budějovice 6) – rodinný dům České Budějovice, č.p. 856 (pozemek parc. č. 1965 k.ú. České Budějovice 6) – objekt k bydlení

5


K těmto nejbližším stavbám s chráněným venkovním prostorem jsou v následujících částech hlukové studie výpočtově ověřovány předpokládané příspěvkové hlukové vlivy provozu navržené práškové lakovací linky. Pro možnost vyhodnocení předpokládaných příspěvkových hlukových vlivů z provozování předmětného záměru na hlukovou zátěž v zájmovém území a u nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb ve sledovaném území, jsou výpočty zpracovány ve formě hlukové mapy a dále jsou vyjádřeny konkrétními hodnotami ekvivalentních hladin akustického tlaku v souboru 3 výpočtových bodů (u nejbližší stávající obytné zástavby) zadaných ve výšce +4,0 m nad úrovní terénu a ve vzdálenosti 2,0 m od nejbližších staveb s chráněným venkovním prostorem.

1.5.

Období výstavby

Vhledem k charakteru výstavby lakovací linky (montáž jednotlivých částí technologie do stávající haly) a dále vzhledem k velkým vzdálenostem obytné zástavby od záměru, nebylo období výstavby v hlukové studii posuzováno. Potřebná doprava v průběhu montáže technologie nebude z hlediska hlukových vlivů na okolí příjezdových tras významná. Celá realizace (montáž) vlastní lakovací linky bude z hlediska hlukové zátěže pro nejbližší okolní chráněný venkovní prostor v dotčeném území podlimitní.

1.6.

Posuzované zdroje hluku záměru

Ve výpočtu hlukové studie je uvažováno s provozem lakovací linky v denní i noční době. Charakteristiky zařízení a další údaje o jejich provozu byly získány od zadavatele hlukové studie. Z hlediska ověřovaného příspěvkového hlukového působení provozu předmětného záměru na okolní venkovní prostor je pro zadání do výpočtů uvažováno s následujícími zdroji hluku.

1.6.1.

Stacionární zdroje hluku záměru

Stacionárními bodovými zdroji hluku záměru budou jednotky pro odvod vzduchu umístěné na střeše objektu. Při navrhování odtahů budou dodrženy hygienické limity hluku uvnitř větraných prostorů a ve venkovním prostoru dle nařízení vlády č. 272/2011Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro objekt záměru je navrženo 5 výdechů pro odvod vzduchu. Ve výpočtu je uvažována nejhorší možná varianta, tj. odsávací zařízení budou provozována současně v denní i noční době. Jednotlivé zdroje hluku byly ve výpočtovém modelu rozmístěny dle výkresu poskytnutého zadavatelem hlukové studie (tj. dle umístění technologických částí práškové lakovací linky v hale). Stacionární zdroje hluku záměru Počet zdrojů

Typ zařízení

Umístění zdroje

Odhad hladiny akustického výkonu

Provozní doba

1

Odtah chem. předúpravy

na střeše

LAw = 70 dB

Denní doba i noční doba

2

Odtah sušicí pece

na střeše

LAw = 70 dB


2

Odtah vypalovací pece

na střeše

LAw = 70 dB


6


Pozn.: Vypalovací pec má odsávací ventilátor, který zabezpečuje odvzdušnění před startem a v průběhu provozu odstraňuje odpadové plyny. Zbytkové teplo z pece či případné výpary z výrobků budou jímány digestoří a odsávány mimo budovu. Odsávání pracovního prostoru práškového centra bude napojeno na centrální odsávací potrubí. Odsávání práškového centra bude vedeno do konečného filtru. Vlastní vzduchotechnická zařízení a technologická zařízení (cyklon, koncový filtr a ventilátor) umístěná uvnitř objektu nebudou zdrojem zvýšených hlukových emisí. Dle informací, které byly v době zpracování hlukové studie dostupné, tedy nebudou v souvislosti se záměrem instalovány významné plošné stacionární zdroje hluku. V hlukové studii tedy není s těmito zdroji uvažováno. Pozn.: Cyklon (umístěn uvnitř haly) - úkolem sestavy cyklonu a síta je recyklovat přestříknutý prášek, který neulpí na dílech. Potrubí přivádí nevyužitý prášek z kabiny do cyklonu pro recyklaci. Prášek nashromážděný v cyklonu se prosívá, potom se dopravuje až do práškového centra přes recyklační potrubí vybavené dvěma ventily. V horní části je vzduch oddělený od prášku vypuzován komínem cyklonu, potom filtrován v koncovém filtru. Odtud je čistý vzduch vracen do haly. Koncový filtr a ventilátor (umístěn uvnitř haly) - úkolem koncového filtru je čistit odsávaný vzduch od prachových částic. Filtrační patrony zaručují, že se do haly vrací správně vyčištěný vzduch.

1.6.2.

Mobilní zdroje hluku záměru

Dopravně je areál investora napojen na stávající ulici Křižíkovu. Lakovna bude primárně sloužit k lakování vlastních výrobků, z hlediska požadavků na dopravu přinese mírný nárůst počtu vozidel v území. Předpokládá se doprava surovin těžkými nákladními automobily za den (celkem 2 průjezdy TNA za den) a lehkými nákladními automobily za den (celkem 2 průjezdy LNA za den) a dále se v souvislosti s provozem lakovny předpokládá pohyb osobních automobilů za den (celkem 6 průjezdů OA za den). Provoz záměru bude nepřetržitý. Dovoz materiálu a odvoz hotových výrobků nákladními vozidly bude probíhat pouze v denní době (tj. mezi 6,00 h a 22,00 h - v noční době se s pohybem nákladních vozidel záměru neuvažuje). Ve výpočtu je uvažováno, že doprava související s provozem záměru bude po výjezdu z areálu v ulici Křižíkova rozdělena rovnoměrně do obou směrů. V opačném směru je uvažováno se stejným rozložením dopravy.

7


2. VÝPOČTOVÁ ČÁST 2.1.

Metodika zpracování a hodnocení

Výpočtové hodnocení hlukové zátěže venkovního prostoru sledovaného území vychází z doporučených teoretických akustických vztahů pro šíření zvuku definovaných stacionárních (technických) a mobilních (dopravních) zdrojů hluku, na jejichž základech pracuje použitý výpočtový program LimA, verze 5.2.01 a jehož výpočtový algoritmus koresponduje s doporučenou metodikou NMPB-Routes-96 (Směrnice EP 2002/49/ES) pro silniční dopravu, metodikou RLM2 pro železniční dopravu a normou ISO 9613-2 pro průmyslový hluk, zohledňuje klimatické podmínky, konfiguraci i vlastnosti povrchu terénu a další možné ovlivňující podmínky. Výpočtově zjišťovaným hlukovým ukazatelem jsou hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Nejistota výpočtu je dána především nejistotou vstupních dat, nejistotou vlastního modelování a nejistotou danou akustickými znalostmi uživatele programu (zpracovatele). Aplikace použitého programu garantuje přesnost vlastního výpočtu modelové situace při použití dané metodiky do rozdílu 0,2 dB. Nejistoty výpočtů uváděné zpracovateli akustických výpočtů jsou většinou stanoveny formálně a nevycházejí ze skutečné analýzy nejistot. Smyslem akustické studie je odhad předpokládaného dopadu projektované situace, případně návrhu protihlukových opatření, s cílem získat informace o míře pravděpodobnosti, že po realizaci navrženého záměru nedojde k překročení hygienického limitu. Vkládaná vstupní data mají charakter maximální možné hodnoty. Výsledky získané z takto zadaného výpočtového modelu jsou pak horním odhadem očekávané situace a příslušná nejistota je již uplatněna (zahrnuta) a není relevantní s nejistotou výpočtu dále pracovat (přičítat nebo odečítat). Do výpočtového modelu sledovaného území byly jako vstupní data zadávány akustické údaje pro specifikované stacionární a mobilní zdroje navrhovaného záměru. Výpočty pro vykreslení izofon jsou zpracovány pro výšku +4,0 m nad terénem.

2.2.

Mapové podklady

Mapové podklady o různém měřítku a výstupní data jsou zpracovány pomocí programu ArcGIS, registrovaným u společnosti ESRI ArcGIS, největšího světového výrobce software pro geografické informační systémy (GIS). Geografický informační systém je informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země. Geodata, se kterými GIS pracuje, jsou definována svou geometrií, topologií, atributy a dynamikou. Geografický informační systém umožňuje vytvářet modely části Zemského povrchu pomocí dostupných softwarových a hardwarových prostředků.

2.3.

Vstupní parametry výpočtového modelu

Zdrojem podkladů k zadání polohopisu a výškopisu byl použit ZABAGED® a mapové podklady uveřejněné na Portálu veřejné správy (Cenia) a Geoportálu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Stávající objekty jsou modelovány s následujícími konstantními výškami: 3 m nad terénem (malé hospodářské objekty), 6 m nad terénem (rodinné domy), 9 m a více nad terénem (okolní průmyslové objekty) – dle místního šetření. U navrženého záměru je výška zadána dle předložených výkresů a dokumentace.

8


Povrch terénu byl modelován s indexem povrchu země G = 0,25. Reliéf krajiny byl modelován s krokem vrstevnic 1 m.

2.4.

Použité předpisy a legislativa

(1) (2) (3) (4)

Podklady pro navrhování a posuzování průmyslových staveb - VÚPS Praha 1985. Stavební fyzika. Akustika stavebních konstrukcí. - ČVUT Praha 1997. Hluk a vibrace. Měření a hodnocení. - Sdělovací technika, Praha 1998. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (5) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. (6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. (7) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. (8) ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky. (9) Výpočet hluku z automobilové dopravy - Metodika 2011 (listopad 2011). (10) Hluk v životním prostředí 2005 – Planeta č. 2/2005.

2.5.

Hygienické limity hluku

Hygienické limity hluku stanovuje příslušný prováděcí předpis k zákonu č. 258/2000 Sb., kterým je nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, následovně: § 12 - Hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru. • § 12 odst. (1) - Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). • § 12 odst. (3) - Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce –12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, a hluku s výrazně informačním charakterem se přičte další korekce –5 dB. 1.

Provoz předmětného záměru bude z hlediska citovaných ustanovení platného prováděcího předpisu pro venkovní prostor sledovaného území tvořit zdroj hluku určený jako hluk z provozu stacionárních zdrojů hluku. Pro chráněný venkovní prostor staveb ve sledovaném území pak lze hygienický limit hluku stanovit následovně: Hygienický limit hluku (v ekvivalentní hladině akustického tlaku A + korekce1) dle části A přílohy č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) - Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor (korekce1) + 0 dB); Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, přičte se další korekce –5 dB. Denní doba (6,00 až 22,00 h) Noční doba (22.00 až 6.00 h)

LAeq 8h = 50 dB LAeq 1h = 40 dB pro chráněný venkovní prostor staveb LAeq 1h = 50 dB pro chráněný venkovní prostor

9


2.6.

Výsledky výpočtů

Výpočtovým způsobem je ověřována předpokládaná příspěvková hluková zátěž v nejbližším chráněném venkovním prostoru a nejbližších chráněných venkovních prostorech staveb ve sledovaném území pro následující stavy, které jsou označeny jako varianty: Varianta A – denní a noční doba, provozní hluk práškové lakovací linky (stacionární a mobilní zdroje hluku) Výpočty jsou doloženy hlukovými mapami s grafickým vyznačením pásem hlukových imisí a výsledky vypočtených hodnot zjištěných v zadaných výpočtových bodech jsou uvedeny v tabulce. Plošná hluková mapa s pásy hlukových imisí (pro „orientační“ zobrazení) je vytvořena z výpočtů v pravoúhlé síti bodů s rozestupem 10 m. Pro účely posouzení vlivu předmětného záměru v nejbližším okolí navržené práškové lakovací linky v zájmovém území, byla vypočítána hluková zátěž ve 3 výpočtových bodech, které charakterizují nejbližší chráněný venkovní staveb. Ve výpočtu hlukové zátěže bylo uvažováno se stacionárními a mobilními zdroji navrženého záměru.

10


2.6.1.

Varianta A

Denní doba, provozní hluk práškové lakovací linky (stacionární a mobilní zdroje hluku).

Výsledky výpočtu Denní doba - stacionární a mobilní zdroje hluku Výpočtový bod 1 2 3

Vypočtená hodnota LAeq,8h [dB] 24,1 25,0 39,7

Hygienický limit hluku LAeq,8h [dB] 50 50 50

Překročení limitu Nezjištěno Nezjištěno Nezjištěno

11


Noční doba, provozní hluk práškové lakovací linky (stacionární zdroje hluku).

Noční doba - stacionární zdroje hluku Výpočtový bod 1 2 3

Vypočtená hodnota LAeq,1h [dB] 23,4 24,5 19,7

Hygienický limit hluku LAeq,1h [dB] 40 40 40

Překročení limitu Nezjištěno Nezjištěno Nezjištěno

Pozn.: Vzhledem k uvažovanému nejhoršímu možnému stavu provozu stacionárních zdrojů (tj. jejich nepřetržitý provoz) jsou výsledky pro denní i noční dobu shodné.

12


2.7.

Závěry hlukové studie

Podle vyhodnocených výsledků hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku v souboru výpočtových bodů, které jsou zadány v chráněném venkovní prostoru staveb ve sledovaném území lze, ve vztahu k předpokládaným provozním hlukovým vlivům záměru vyvodit následující závěry: Hluková studie hodnotí předpokládané provozní hlukové vlivy navržené práškové lakovací linky z provozu specifikovaných stacionárních a mobilních zdrojů hluku v průběhu denní a noční doby na nejbližší chráněné venkovní prostory staveb ve sledovaném území. Veškeré vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku ve všech zadaných výpočtových bodech jsou významně nižší, než je stanovený hygienický limit hluku pro denní dobu a pro hluk z provozu stacionárních zdrojů hluku LAeq, 8h = 50 dB a hygienický limit hluku pro noční dobu a pro hluk z provozu stacionárních zdrojů hluku LAeq, 1h = 40 dB. Za této situace lze předpokládané hlukové vlivy z provozu záměru hodnotit z hlediska stanovených požadavků na ochranu veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku jako prokazatelně podlimitní. Z vypočtených hodnot lze usuzovat, že se příspěvek hluku provozu stacionárních zdrojů záměru v zadaných výpočtových bodech neprojeví a je tedy možné konstatovat, že vlivem záměru nedojde k významnému navýšení stávajícího hlukového zatížení (provoz dopravy po dráze, provoz dopravy po pozemní komunikaci a provoz okolních průmyslových objektů). Souhrn Podle vyhodnocených výsledků hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku v souboru výpočtových bodů, které jsou zadány v chráněném venkovní prostoru staveb lze z hlediska hlukových vlivů vlastního záměru reálně předpokládat dodržení hygienických limitů hluku stanovených v Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, pro denní i noční dobu. Konec textu

13

ASPERA, spol. s r.o. instalace nové práškové lakovny

Recommend Documents