Nˇekolik pozn´amek k z´asad´am v pr´avu k nehmotny´m statk˚ um a u´stavnˇe pr´avn´ım aspekt˚ um internetu Jakub Mich´alek 13. ˇr´ıjna 2009 Neb´ yt internetu a razantn´ıho rozvoje informaˇcn´ıch technologi´ı, nevznikl by patrnˇe ani tento pˇr´ıspˇevek. Od v´ yzvy k pod´ an´ı, pˇres vyhled´av´ an´ı nˇekter´ ych informac´ı, aˇz ke sv´emu odesl´an´ı nepoc´ıtil tento chud´ aˇcek sac´ı efekt pap´ıru a ˇzivoˇril toliko v podobˇe elektrick´ ych sign´al˚ u a magnetick´ ych stop. Pˇres mohutnou hradbu dogmatik˚ u pravidla litera scripta manet“, kteˇr´ı h´ aj´ı pap´ırovou sb´ırku a ” pap´ırov´e v´ ykazy o studiu, se brzy pˇreval´ı vlna tot´ aln´ı elektronizace. Zat´ım co se ostatn´ı hon´ı, aby posb´ırali evakuaˇcn´ı bal´ıˇcky, j´a se zastav´ım a dopˇreji si ˇcas na rozmyˇslenou. Svoje u ´ vahy dˇel´ım na dva d´ıly. Nejprve pohl´ednu na roli informac´ı v pr´avu, pˇredevˇs´ım na teoretick´e zd˚ uvodnˇen´ı omezov´an´ı jejich uˇz´ıv´ an´ı v pr´avu k nehmotn´ ym statk˚ um. Pak zhodnot´ım formy pˇrechodu k informaˇcn´ı spoleˇcnosti. Text provazuje a svazuje ˇcerven´a nit st´atn´ı regulace v informaˇcn´ı spoleˇcnosti, jej´ıˇz formy budou m´ıt na dalˇs´ı rozvoj informaˇcn´ı spoleˇcnosti rozhoduj´ıc´ı dopad. Informaˇcn´ı spoleˇcnost m´a totiˇz stejnˇe jako kaˇzd´a jin´a spoleˇcnost prostˇredky, kter´ ymi m˚ uˇze doj´ıt sv´e u ´ pln´e destrukce. Patˇr´ı k u ´ loze pr´avnick´e doktr´ıny tyto prostˇredky vyloˇzit. ˇ ımsk´e pr´avo (byt’ uˇz zde Do tˇechto u ´ vah mus´ı vstoupit historick´ y kontext. R´ nakladatelstv´ı prosperovala) pr´ava k nehmotn´ ym statk˚ um t´emˇeˇr neznalo a do roku 1662, kdy vstoupil v platnost Licenˇcn´ı Akt v Anglii, ale sp´ıˇs do roku 1709, kdy vstoupil v platnost Statut kr´ alovny Anny, se p˚ usobila pr´ava k v´ ysledk˚ um tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti jen omezenˇe. Tyto z´ akony mˇely za u ´ˇcel st´atn´ı kontrolu nad vydan´ ymi knihami; ˇclenov´e cechu pap´ırn´ık˚ u a sazeˇc˚ u mˇeli v´ yluˇcn´e pr´avo tisknout knihy a neopr´avnˇen´e kopie niˇcit. Sp´ıˇs neˇz pr´avo na ochranu v´ ysledk˚ u tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti upravovaly pr´avo na ochranu investice. Analogick´ y proces – cenzura pod rouˇskou ochrany pr´av k nehmotn´ ym statk˚ um – prob´ıhal v SSSR. V´ yluˇcn´e pr´avo cech˚ u nad nˇekter´ ymi informacemi se zrcadl´ı i v dneˇsn´ıch pr´avech povinnˇe kolektivnˇe spravovan´ ych. Od vyn´alezu knihtisku kolem roku 1440 do prvn´ıch kop´ırovac´ıch z´ akon˚ u uplynulo nˇekolik stovek let. Ve chv´ıli, kdy poklad knihtisku dostaly do rukou jin´e neˇz vl´ adnouc´ı tˇr´ıdy, zaˇcaly diskuse o jeho omezen´ı ospravedlnˇen´e aspoˇ n na prvn´ı pohled racion´aln´ımi argumenty. Diskuse mutatis mutandis trvaj´ı dodnes.
1
´ ´ STATK˚ 1 PRAVO K NEHMOTNYM UM
1 1.1
Pr´ avo k nehmotn´ ym statk˚ um Utilitaristick´ y pˇ r´ıstup
Zab´ yvejme se nejprve pˇr´ıstupem k pr´avu k nehmotn´ ym statk˚ um, kter´ y buduje na tezi prospˇeˇsnosti uveden´ ych pr´av pro spoleˇcnost. Tato utilitaristick´a koncepce poch´ az´ı z americk´e u ´ stavy a dovoluje kongresu podporovat vˇedeck´ y pokrok a ” uˇziteˇcn´e znalosti a umˇen´ı t´ım, ˇze zajist´ı spisovatel˚ um a vyn´alezc˚ um na urˇcitou yskov´a aj., 1994, ˇcl. 1, dobu v´ yhradn´ı pr´avo k jejich d´ıl˚ um a vyn´alez˚ um“ (Falt´ odd. 8). V Americe se pr´avo kop´ırov´an´ı rozv´ıjelo specificky, protoˇze cel´ a p˚ uvodn´ı koncepce americk´eho ˇzivota se zakl´ adala na kop´ırov´an´ı. Obyvatel´e nov´eho svˇetad´ılu si pˇripom´ınali domov jm´eny evropsk´ ych mˇest a kopiemi zn´am´ ych budov. Dodnes si lze tˇeˇzko pˇredstavit hlavn´ı mˇesto americk´eho st´atu bez tradiˇcn´ı kopie washingtonsk´eho Kapitolu, jehoˇz idea zajist´e tak´e nen´ı p˚ uvodn´ı. Americk´a n´ aklonnost ke kop´ırov´an´ı se projevila i na rozvoji obchodu s knihami, kter´e narozd´ıl od Anglie neomezovala ochrana. P˚ uvodn´ı americkou teoretickou koncepci vysvˇetluje vynikaj´ıc´ı Thomas Jefferson: Uˇcinila-li pˇr´ıroda nˇekterou vˇec nejm´enˇe n´ achylnou k v´ yluˇcn´emu vlastnictv´ı, bude to zajist´e proces myˇslen´ı naz´ yvan´ y idea, kterou m˚ uˇze jedinec v´ yluˇcnˇe drˇzet, dokud si ji nech´ av´ a pro sebe; okamˇzikem prozrazen´ı se vˇsak dost´av´ a do drˇzby kaˇzd´eho a kdo ji pˇrijme, se j´ı nem˚ uˇze zbavit. D´ıky zvl´aˇstn´ım vlastnostem ideje nikdo nedrˇz´ı m´enˇe neˇz jin´ y, protoˇze ji kaˇzd´ y drˇz´ı v celosti. Ten, komu sdˇel´ım ideu, pˇrij´ım´ a jej´ı pˇr´ınos bez toho, aniˇz bych j´a o nˇeco pˇriˇsel; jako nˇekdo, ˇ by se ideje kdo si tak´e rozsv´ıt´ı sv´ıˇcku, kter´ a mne nezastiˇ nuje. Ze mˇely svobodnˇe ˇs´ıˇrit kolem svˇeta ke vz´ ajemn´emu mor´aln´ımu pouˇcen´ı o ˇzivotˇe a zlepˇsen´ı jeho podm´ınek, se zd´a zvl´aˇst’ dobˇre navrˇzeno pˇr´ırodou, kter´ a je tak utvoˇrila podobn´e ohni, rozp´ınaj´ıc´ımu se cel´ ym prostorem bez oslaben´ı intenzity v jedin´em bodˇe, a vzduchu, kter´ y d´ ych´ ame, v nˇemˇz se pohybujeme a fyzicky existujeme, a kter´ y nesnese spout´ an´ı nebo v´ yluˇcn´e pˇrivlastnˇen´ı. Vyn´ alezy tud´ıˇz nemohou podle pˇrirozenosti podl´ehat vlastnictv´ı. Spoleˇcnost m˚ uˇze udˇelit v´ yluˇcn´e pr´avo k zisk˚ um z nich plynouc´ıch pro povzbuzen´ı tˇech, kteˇr´ı n´ asleduj´ıce sv´e ideje, j´ı pˇrin´ aˇsej´ı uˇzitek, ale tak´e to nemus´ı udˇelat – to z´ aleˇz´ı na v˚ uli a zˇr´ızen´ı spoleˇcnosti, a nikdo si to nem˚ uˇze n´ arokovat nebo si na to stˇeˇzovat. (Goldstein, 2002, s. 6, pˇreklad JM) Jefferson u pr´av k nehmotn´ ym statk˚ um vych´ az´ı z pˇrirozenosti, konkr´etnˇe z pˇrirozenosti pojmov´eho svˇeta, svˇeta idej´ı. Ad absurdum uveden´ y d˚ usledek dov´ad´ı extenzivn´ı v´ yklad § 3 AutZ o v´ yjimce u ´ˇredn´ıch dˇel z ochrany; staˇcilo by totiˇz, aby vl´ ada pˇrijala veˇskerou literaturu jako pˇr´ılohu vyhl´ aˇsky, kterou by n´ aslednˇe zruˇsila (nebo by ji zruˇsil pˇr´ısluˇsn´ y soud). Tak ˇci onak nelze pochybovat, ˇze i neplatn´ y pr´avn´ı pˇredpis nepodl´eh´a ochranˇe, a tedy by se pojmov´ y svˇet oprostil od autorsk´e ochrany. Libovoln´ y objektivnˇe vyj´adˇren´ y pˇredpis totiˇz m´a atribut platnosti, byt’ se nemus´ı nutnˇe jednat o platnost pr´avn´ı nebo ˇr´adnˇe projevenou, a t´emˇeˇr kaˇzd´ y p´ısemn´ y dokument m´a moˇznost st´at se pramenem pr´ava.1 1 Pro d˚ ukazy nen´ı tˇreba chodit do ˇr´ıˇse abstrakt; staˇ c´ı si pˇripomenout dojemn´ a prohl´ aˇsen´ı u ´stav z roku 1948 a 1960 nebo z´ akon ˇ c. 198/1993 Sb.
2
1.1 Utilitaristick´ y pˇr´ıstup
´ ´ STATK˚ 1 PRAVO K NEHMOTNYM UM
Dalˇs´ı uˇcenci, napˇr´ıklad Adam Smith, se k autorsk´emu pr´avu stavˇeli rezery vovanˇe (Goldstein, 2002, s. 9). Zmˇena pˇriˇsla aˇz s Jeremy Benthamem, kter´ pˇrednesl dnes ˇcast´ y argument: Pr´avo kop´ırovac´ı chr´ an´ı tvoˇriv´e jedince, kter´e by vytlaˇcili z trhu imit´ atoˇri prod´ avaj´ıc´ı za niˇzˇs´ı cenu. Jin´ a varianta je, ˇze pr´avo pob´ız´ı autory, aby tvoˇrili, a t´ım pˇrin´ aˇs´ı lidem dobr´e knihy. K tˇemto tez´ım nezb´ yv´a neˇz poznamenat, ˇze aˇckoliv se jimi zab´ yvala ˇrada studi´ı, jejich pravdivost z˚ ust´ av´ a nejist´ a. Z vlastn´ı zkuˇsenosti zast´av´ am n´ azor, ˇze ty skuteˇcnˇe podstatn´e v´ ytvory ducha nepotˇrebuj´ı ochranu pr´ava. Napˇr´ıklad Souˇcek (1998) volnˇe sd´ıl´ı texty z matematick´e anal´ yzy a line´arn´ı algebry na internetu, rovnˇeˇz tak Motl a Zahradn´ık (1995) a V´ yborn´ y a Zahradn´ık (2002), kteˇr´ı v pˇredmluvˇe dokonce chtˇej´ı, aby sb´ırka pˇrinesla nˇejak´e nov´e n´ apady, nejen pˇrepis pˇr´ıklad˚ u ze starˇs´ıch zdroj˚ u, a [. . . ] t´eˇz, aby zde byly (kromˇe tˇech zcela standardn´ıch) i nov´e partie, kter´e neb´ yvaj´ı ˇca´st´ı starˇs´ıch sb´ırek. Takˇze kromˇe parti´ı [. . . ] beze studu a beze zmˇeny okop´ırovan´ ych (Kop´ırov´ an´ı beze zmˇeny, pokud se dˇeje v pˇrimˇeˇren´em rozsahu, povaˇzujeme za v´yraz nejvyˇsˇs´ıho uzn´ an´ı tˇem, jejichˇz text kop´ırujeme – pozn. MZ) [. . . ] jsou ve sb´ırce i origin´aln´ı zpracov´an´ı mnoha modernˇejˇs´ıch t´emat. Vˇeˇr´ıme, ˇze nˇekter´e z nov´ ych (ˇci novˇe pojat´ ych) pˇr´ıklad˚ u budou st´ at yborn´ y a za pˇrevzet´ı i autor˚ um sb´ırek budouc´ıch. (Kurz´ıva JM; V´ Zahradn´ık, 2002, s. 3) Ot´ azka stoj´ı st´ ale stejnˇe: M´ a st´ at podporovat duˇsevn´ı tv˚ urce udˇelen´ım v´ yluˇcn´eho pr´ava k libovoln´emu uˇzit´ı? Pochopitelnˇe zde mluv´ıme o pr´avech majetkov´ ych. Vzpom´ın´am, jen na okraj, na sv´eho dˇedeˇcka, kter´ y si patentoval nˇekolik vyn´ alez˚ u, z nichˇz pak skuteˇcnˇe mˇel pˇr´ıjem. Z naˇsich rozhovor˚ u jasnˇe vyplynulo, ˇze penˇeˇzn´ı motivace nemˇela na motivaci k vyn´alezu ˇz´adn´ y vliv.2 Netvrd´ım, ˇze se jedn´a o obecn´e pravidlo, ale zd´a se mi, ˇze ve vˇedˇe absence penˇeˇzn´ı motivace skuteˇcnˇe duˇsevn´ı ˇcinnosti nebr´ an´ı; a naopak, penˇeˇzn´ı motivace pˇr´ıtomn´ a v ˇcesk´e popul´ arn´ı hudbˇe nezp˚ usobila ˇza´dn´ y vzestup ˇcesk´e kultury. V´ ymluvnˇe o tom svˇedˇc´ı zn´am´ y pˇr´ıpad Kalousek v. Heleˇsic projedn´avan´ y u Mˇestsk´eho soudu v Praze v roce 2008, v nˇemˇz se ˇzaloba dom´ ahala urˇcen´ı autorstv´ı k u ´ dajnˇe okop´ırovan´e skladbˇe. Soud to zam´ıtl, ale pˇriˇrkl ˇzalobci n´ ahradu 200 000 Kˇc. Soudn´ı znalec komentoval kvalitu skladeb slovy: Skl´ad´an´ı podobn´ ych p´ısn´ı je asi tak origin´aln´ı, jako kdyˇz dˇecka stav´ı ˇ vˇeˇz z kostek. (Zdroj: Casopis T´ yden, 2. 9. 2008) V charakterizaci kvalit popul´ arn´ı hudby s ohledem na u ´ stavnˇe pr´avn´ı aspekty nen´ı nutno pokraˇcovat.3 Pokud uv´aˇz´ıme, ˇze bez patˇriˇcn´eho obezn´amen´ı s metodou a d´ılˇc´ımi prvky, by d´ılo bylo spotˇrebiteli u ´ plnˇe nepˇr´ıstupn´e, lze shrnout, ˇze se velk´ a ˇca ´st umˇen´ı a vˇed zab´ yv´a pouze kombinov´an´ım jiˇz vymyˇslen´eho, kter´e pˇrij´ım´ a bez toho, aniˇz by za to platila (napˇr. bezplatn´e vzdˇel´av´ an´ı); ta´st velk´eho umˇen´ı a kov´e umˇen´ı naz´ yv´ame obecnˇe trivi´aln´ımi ˇza´nry.4 Naopak, ˇca 2 K prvn´ ımu argumentu Jeremy Benthama: Dovedete si ostatnˇ e pˇredstavit, ˇ ze nˇ ekdo pˇrijde do vˇ edeck´ eho zaˇr´ızen´ı, vyzvedne si n´ akresy a doma si z nich zaˇ cne vyr´ abˇ et kopie? Uveden´ y argument je tedy formulovan´ y naivnˇ e. 3 Podobnˇ e bychom postupovali i v klasick´ e hudbˇ e, aˇ c zde aspoˇ n autoˇri disponuj´ı rudimenˇ ˇ t´ arn´ı zruˇ cnost´ı; nam´ atkou z Dvoˇra ´kova Certa a K´ aˇ ci pˇreb´ır´ a motiv Sostakoviˇ c do Leningradsk´ e symfonie, odkud ho kop´ıruje popul´ arn´ı poˇrad Hvˇ ezdn´ a br´ ana. 4 Uvˇ edomme si, ˇ ze kdybychom k nim pˇristupovali se stejnou logikou jako k patent˚ um, k
3
1.2 Pˇrirozenopr´ avn´ı pˇr´ıstup
´ ´ STATK˚ 1 PRAVO K NEHMOTNYM UM
ˇ abl˚ vˇed ochranu, jak jsem naznaˇcil v´ yˇse, nepotˇrebuje. D´ uv advok´ at by glosoval: Vˇzdyt’ se tak pr´avˇe naplˇ nuje jedna z velk´ ych idej´ı pr´ ava, pom´ ahat slabˇs´ımu. Takov´ y argument vˇsak v utilitaristick´emu pˇr´ıstupu postr´ad´a relevanci. Zpˇet k ˇcesk´emu u ´ stavn´ımu poˇr´adku; sluˇselo by vyloˇzit argumenty, proˇc ˇradit pr´ava k v´ ysledk˚ um tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti pod utilitaristickou doktr´ınu. Podle mˇe zde staˇc´ı upozornit na systematick´ y v´ yklad: Pr´avo totiˇz formuluje ˇcl. 34(1) listiny, kter´ y je zaˇrazen´ y mezi hospod´ aˇrsk´a, soci´aln´ı a kulturn´ı pr´ava, jejichˇz zmˇenˇe nic nebr´ an´ı, tud´ıˇz je nelze povaˇzovat za pˇrirozen´ a. Na utilitaristick´ y v´ yklad ukazuje tak´e velk´a vzd´ alenost mezi ˇcl. 10, z nˇehoˇz u ´ dajnˇe pr´avo k nehmotn´ ym statk˚ um pramen´ı, a ˇcl. 34, kter´ y ho explicitnˇe formuluje.
1.2
Pˇ rirozenopr´ avn´ı pˇ r´ıstup
Pˇrirozenopr´ avn´ı interpretaci pr´av k nehmotn´ ym statk˚ um vyzn´ av´ a Telec (2002); jeho metoda si zaslouˇz´ı nˇekolik pˇripom´ınek. Za prv´e zde zˇretelnˇe pozoruji sklon nal´ezat zdroj z´ akonn´ ych pˇredpis˚ uvu ´ stavn´ım poˇr´adku. Aˇckoliv se tato ot´azka t´ yk´a v´ ykladu obecnˇe, vˇenuji j´ı kr´ atkou zm´ınku. Pouˇzit´ y pˇr´ıstup pˇrirozenopr´ avn´ı interpretace u ´ stavn´ıho poˇr´adku, kter´ y nebere ohled na z´ akony, m´a totiˇz slabiny; abych citoval vlivn´eho teoretika demokracie: . . . mnoz´ı lid´e si tedy tu demokracii pletou s t´ım, ˇze oni budou jen tˇemi kritiky a urˇcovateli, co se m´a d´ıt v spoleˇcnosti, a ti druz´ı [. . . ] jsou povinni to vykon´avat. . . . (Jakeˇs, 1989) V praxi se to znamen´ a, ˇze autor oznaˇcil nˇekter´a ustanoven´ı z´ akona, kter´ y s´am napsal, za pˇrirozenopr´ avn´ı a zbytkem (zejm´ena t´ım, kter´ y do pˇrirozenopr´ avn´ı koncepce nezapadl) se nezab´ yval. Vede to ke smˇeˇsov´an´ı u ´ˇceloslovn´eho a u ´ˇcelov´eho v´ ykladu. Ponˇekud pˇresnˇeji se t´ımto t´ematem zab´ yvaly pˇr´ıspˇevky ve sborn´ıku Gerloch a Marˇs´alek (2005); zde nˇekteˇr´ı autoˇri vyj´adˇrili nespokojen´ı s formulac´ı listiny, kter´ a se v preambuli odvol´av´ a na neporuˇsitelnost pˇrirozen´ ych pr´av ” ˇclovˇeka, pr´av obˇcana a svrchovanost z´ akona.“ Uv´ adˇej´ı, ˇze zde pouˇzit´ y term´ın z´ akon“ nepˇril´eh´a, popˇr. ˇze se jedn´a pouze o odkaz na francouzskou revoluci. To ” nic nemˇen´ı na tom, ˇze pr´avˇe parlamentu a jeho z´ akon˚ um se t´ım svˇeˇruje pravomoc v mez´ıch listiny upravovat lidsk´a a obˇcansk´ a pr´ava pr´ava;5 diskus´ı se m˚ uˇze u ´ˇcastnit doktr´ına i spr´ ava, ale o z´ akonu rozhodne vˇzdy parlament. Za druh´e mne v´ yklad uveden´ y v knize Telec (2002) neuspokojuje ignorov´an´ım u ´ stavn´ıch koliz´ı. Autor pob´ız´ı ostruhami slabou herku, ˇcl. 10 o ochranˇe osobnosti. Z t´eto herky lze dovodit celou ˇradu ustanoven´ı,6 ale nikdy nebude m´ıt na dostihov´eho konˇe, kter´ y je vycviˇcen pro pˇresnˇe stanoven´ yu ´ˇcel (z´asada lex specialis). T´ım sp´ıˇs, pokud herka p´ ad´ı tak, ˇze poˇslape vˇse ostatn´ı. V u ´ stavn´ım ochranˇ e bychom nedospˇ eli, protoˇ ze by nerozˇsiˇrovaly souˇ casnou kulturu (analog § 5 z´ akona o vyn´ alezech). 5 Jinak se lze tak´ e pt´ at, proˇ c parlament m˚ uˇ ze upravovat vˇ eci, o nichˇ z se u ´stavn´ı poˇra ´dek nezmiˇ nuje. 6 Cl. ˇ 10 lze vesmˇ es aplikovat na libovoln´ e zamˇ estn´ an´ı. Aktu´ alnost tohoto probl´ emu se ukazuje u posloupnosti pr´ av podle autorsk´ eho z´ akona: k pr´ av˚ um autora pˇribyla pr´ ava v´ ykonn´ ych umˇ elc˚ u, mluv´ı se o pr´ avech zvukaˇr˚ u. . . Budou m´ıt v´ yrobci housl´ı pr´ ava na jejich zvuk, bude m´ıt kosmetiˇ cka autorsk´ a pr´ ava na obliˇ cej, kter´ y zuˇslechtila? Pˇredstavu pr´ av k informac´ım lze rozv´ıjet ad absurdum aˇ z k ukl´ızeˇ ck´ am s autorsk´ ym pr´ avem na uklizen´ y byt. Ustanoven´ı § 61 AutZ zde nepovaˇ zuji za podstatn´ e.
4
1.2 Pˇrirozenopr´ avn´ı pˇr´ıstup
´ ´ STATK˚ 1 PRAVO K NEHMOTNYM UM
poˇr´adku totiˇz ustanoven´ı nejsou bezpodm´ıneˇcnˇe z´ avazn´a, ale jedn´a se o principy, mezi nimiˇz mus´ı z´ akonod´ arce pomˇeˇrovat a volit tu nejvhodnˇejˇs´ı variantu ander, 2003). Pˇrirozenˇe stoj´ı nˇekter´a ustanoven´ı v kolizi, coˇz vyluˇcuje v´ y(Holl¨ klad pˇrirozen´eho pr´ava pouze z nˇekolika ˇcl´ank˚ u listiny, ale nut´ı vykladatele k sklouben´ı vˇsech pˇrirozen´ ych pr´av. To se podle m´eho autorovi nepovedlo; nezd˚ uvodnil tˇreba ohlaˇsovac´ı povinnost autora nahl´ asit pˇredem kolektivn´ımu spr´ avci pr´av k ˇziv´emu provozov´an´ı seznam provozovan´ ych dˇel. Kr´atce, uv´adˇet pr´avo na ochranu soukrom´ı jako argument k nˇeˇcemu, co m´a b´ yt z definice zveˇrejnˇeno a ˇs´ıˇreno, nepovaˇzuji za rozumn´ y. Za tˇret´ı smˇeˇsuje Telec (2002) vlastnick´e pr´avo s autorsk´ ym pr´avem; spr´ avnˇe identifikuje pr´ava jako majetek, ale zamˇen ˇ uje majetek a vlastnictv´ı. Ve v´ ysledn´em pojet´ı je kaˇzd´e pr´avo vlastnick´e, a tud´ıˇz se na nˇe vztahuj´ı u ´ stavn´ı kautely. Sm´ yv´a se rozd´ıl mezi silou“ pr´av, kterou vyjadˇruj´ı meze uveden´e v listinˇe: ” Nˇekter´a pr´ava jsou neomeziteln´a (ˇcl. 6), jin´a lze omezit jen nezbytnˇe v demo” kratick´e spoleˇcnosti“, a u dalˇs´ıch se pouze konstatuje z´ akonn´a ochrana. Pˇrirozenopr´ avn´ı koncepci ovˇsem nahr´ av´ a gramatick´ y v´ yklad ˇcl. 34, podle nˇehoˇz pr´ava k v´ ysledk˚ um tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti chr´an´ı z´ akon. Z´ akonn´a ochrana pr´ava ovˇsem implikuje existenci pˇrirozen´ ych pr´av k v´ ysledk˚ um tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti, a to bez ohledu na positivn´ı pr´avo. Na druhou stranu uvedenou u ´ pravou pad´a argument ˇcl. 10, protoˇze ten se neomezuje na tv˚ urˇc´ı ani duˇsevn´ı ˇcinnost. V´ ykon pr´av uveden´ ych v ˇcl. 34 vˇsak Pavl´ıˇcek (2002, s. 279) povaˇzuje za omezen´ y na prov´adˇec´ı z´ akony, aˇckoliv to listina (narozd´ıl od jin´ ych soci´aln´ıch pr´av) v´ yslovnˇe v ˇcl. 41 neuv´ad´ı. Vedle toho se mus´ı uv´aˇzit z´ avazky z nˇekter´ ych mezin´ arodn´ıch smluv a pr´ava ES; v souˇcasn´e dobˇe vˇsak v nich zcela jistˇe nevystupuje pr´avo k v´ ysledk˚ um tv˚ urˇc´ı ˇcinnosti jako pˇrirozen´e.7 Rozved’me srovn´an´ı s nˇekter´ ymi ustanoven´ımi druh´e hlavy listiny: Ustanoven´ı ˇcl. 6, 8, 9, 10, 12, 13, 14 a dalˇs´ı explicitnˇe formuluj´ı pr´avo a z´ aroveˇ n zakazuj´ı do nˇej pˇres m´ıru zasahovat. Narozd´ıl od toho formulace ˇcl. 34 je stroh´ a a podob´a se ustanoven´ım u ´ stavn´ıho poˇr´adku danou z´ aleˇzitost uprav´ı z´ akon.“ Z takov´e formulace nelze ” dovodit imperativ pr´ava k nehmotn´ ym statk˚ um. Nav´ıc absence z´ akona upravuj´ıc´ıho vymahatelnost pˇrirozen´eho pr´ava (tak´e proto, ˇze je v dan´e kolizi jednoznaˇcnˇe pˇrev´aˇzeno silnˇejˇs´ım pr´avem) bez dalˇs´ıho implikuje z´ avaˇzn´e poruˇsen´ı u ´ stavnosti; jedn´a se napˇr. o stykov´ y z´ akon nebo neexistuj´ıc´ı z´ akony upravuj´ıc´ı chod urˇcit´ ych neustaven´ ych instituc´ı, kter´e pˇredv´ıdala u ´ stava. Nejenˇze lze pr´ava k nehmotn´ ym statk˚ um v´ yraznˇe omezit zmˇenou u ´ stavy, ale lze je proto v´ yraznˇe omezit uˇz zmˇenou z´ akona. Na pˇrirozenopr´ avn´ı koncepci se tak´e vyjasˇ nuje dogma u ´stavn´ıho soudu: ten zd˚ urazˇ nuje, ˇze zhorˇsen´ı procedur´aln´ı ochrany lidsk´ ych pr´av je nepˇr´ıpustn´e.8 Nejedn´a se mu tedy o zhorˇsen´ı samotn´e ochrany nˇekter´eho lidsk´eho pr´ava, protoˇze samotn´e zhorˇsen´ı ochrany jednoho pr´ava m˚ uˇze v´ıc neˇz vynahradit ochrana pr´ava jin´eho, kterouˇzto u ´ vahu nelze z´ akonod´ arci vyt´ ykat, pokud nezas´ahne do ochrany nezruˇsiteln´eho pr´ava zp˚ usobem, kter´ y ho de facto neguje.9 7 Srovnej sh. preambuli Bernsk´ eu ´mluvy o ochranˇ e liter´ arn´ıch a umˇ eleck´ ych dˇ el, preambuli WIPO Copyright Treaty. 8 Cl´ ˇ anek VII. n´ ´ S. 36/01. alezu Pl. U. 9 Zde si neodpust´ ım jednu pozn´ amku, kterou m˚ uˇ ze ˇ cten´ aˇr bez technick´ eho z´ azem´ı pˇre´ ander (2003). Ukolem skoˇ cit a kter´ a precizuje postup zkoum´ an´ı u ´stavnosti, kter´ y uv´ ad´ı Holl¨ z´ akonod´ arce je maximalizovat funkci celkov´ eho uˇ zitku obyvatel st´ atu, kter´ a z´ avis´ı na nastaven´ı jednotliv´ ych pr´ av a na ˇ case (zmˇ eny u ´stavy), a to za dodrˇ zen´ı vazeb. Uveden´ e rovnice ´ se analyticky ˇreˇs´ı Lagrangeov´ ymi rovnicemi prvn´ıho druhu. Ustavn´ ı syst´ em (numerick´ e ˇreˇsen´ı analytick´ eho probl´ emu) pak funguje tak, ˇ ze parlament trochu posune nastaven´ı pr´ av z´ akonem,
5
1.3 Porovn´ an´ı pˇr´ıstup˚ u
1.3
´ ´ STATK˚ 1 PRAVO K NEHMOTNYM UM
Porovn´ an´ı pˇ r´ıstup˚ u
V sekci prvn´ım odd´ılu jsem vyslovil silnou tezi, ˇze pr´avo k nehmotn´ ym statk˚ um sv˚ uj pˇredmˇet nach´ az´ı v trivi´aln´ıch ˇza´nrech. Staˇc´ı si pˇripomenout nejvˇetˇs´ı zast´ance pr´ava k nehmotn´ ym statk˚ um v literatuˇre: Twaina, Dickense, Huga. . . Vˇzdy se mi vybav´ı mnohastr´ankov´e l´ıˇcen´ı z Chr´ amu matky boˇz´ı nadepsan´e Pa” ˇr´ıˇz z ptaˇc´ı perspektivy“; jedn´a se o mnohastr´ankov´ y seznam vˇec´ı, kter´e jsou z kostela vidˇet. Podobnˇe u ostatn´ıch spisovatel˚ u pozoruji zamˇeˇren´ı na kvantitu, a odtud pramen´ı patrnˇe i podobnost s fyzickou prac´ı a nakonec i pˇresvˇedˇcen´ı o duˇsevn´ım vlastnictv´ı spis˚ u. Mus´ım pˇriznat, ˇze spisovatel se mi tak sl´ev´ a s nekoneˇcnou venezuelskou telenovelou a spoleˇcensk´ a prospˇeˇsnost d´ıla mi unik´a. Uvedenou koncepci duˇsevn´ıho vlastnictv´ı“, do n´ıˇz eskaluje iusnaturalistick´ y ” pˇr´ıstup, vˇsak nutno zam´ıtnout jako u ´ˇcelovou, pokud si n´ arokuje p˚ uvod v ˇcesk´em u ´ stavn´ım poˇr´adku, zejm´ena v listinˇe. Za prv´e Knapp aj. (2002) tvrd´ı, ˇze listina vych´ az´ı z pˇr´ısn´eho pojet´ı vlastnictv´ı jako pr´ava ke vz´ acn´ ym statk˚ um, tedy hmotn´ ym vˇecem. To ukazuje na u ´ˇcelov´e v´ yklady s term´ınem intelektu” ´aln´ı vlastnictv´ı“, kter´e jen c´ıl´ı pos´ılit vlastn´ı pr´avo, zejm´ena je nadˇradit z´ ajm˚ um spoleˇcnosti vyjadˇren´ ych ˇcl. 15 o svobodˇe vˇed a umˇen´ı a ˇcl. 34(2) o pˇr´ıstupu ke kulturn´ımu bohatstv´ı a z´ ajm˚ um jednotlivce na svobodn´em ˇs´ıˇren´ı informac´ı.10 Za druh´e patˇr´ı mezi z´ akladn´ı atributy vlastnictv´ı vˇeˇcnost a pr´avo zcizen´ı, kter´e autorsk´e pr´avo nezn´ a. Ve spojen´ ych st´ atech zaj´ımavˇe inicioval diskusi o teoretick´e z´ akladnˇe pr´ava k nehmotn´ ym statk˚ um Thomas Breyer, soudce nejvyˇsˇs´ıho soudu: . . . jen m´alo pracovn´ık˚ u pob´ır´ a platy, kter´e by se bl´ıˇzily celkov´e hodnotˇe toho, co vytvoˇrili. Hodnota pr´ace pro spoleˇcnost, kterou vykonal vyn´alezce supermarketu nebo vysuˇsitel baˇziny, stejnˇe jako vˇedeck´ y pracovn´ık nebo uˇcitel m˚ uˇze znaˇcnˇe pˇresahovat ˇca´stku, kterou dostanou zaplacenu. [. . . ] Ve faktu, ˇze spousta pracovn´ık˚ u pob´ır´ a menˇs´ı platy neˇz je jejich hodnota pro spoleˇcnost, nen´ı nic inherentnˇe nemor´aln´ıho, protoˇze vˇetˇsina pˇrebyteˇcn´e spoleˇcensk´e hodnoty pˇrech´ az´ı ke spotˇrebitel˚ um ve formˇe niˇzˇs´ıch plat˚ u. Nepovaˇzuji za zˇrejm´e, ˇze v´ yrobce m´a silnˇejˇs´ı n´ arok na pˇrebytek spoleˇcensk´e hodnoty sp´ıˇs neˇz spotˇrebitel nebo ˇze by n´ arok autora mˇel b´ yt b´ yt silnˇejˇs´ı neˇz n´ arok pracovn´ık˚ u jin´ ych odvˇetv´ı. [. . . ] Kr´atce, mluvit jednoduˇse o plodech nˇeˇc´ı pr´ace neukazuje, ˇze by autor mˇel dostat zaplaceno v´ıc neˇz sv´e d˚ uvodn´e n´ aklady, ani o kolik v´ıc by mˇel dostat zaplaceno. Zejm´ena to nedokazuje, ˇze by ˇca´stky, kter´e dost´av´ a podle platn´eho autorsk´eho z´ akona, byly nˇejak spravedlivˇejˇs´ı“ neˇz ˇca´stky ve svˇetˇe bez autor” sk´eho pr´ava nebo v jin´em syst´emu pr´ava k nehmotn´ ym statk˚ um. Proti pˇrirozenosti autorsk´eho pr´ava svˇedˇc´ı i dalˇs´ı skuteˇcnosti, kter´e jen vyjmenuji: absence vz´ acn´eho statku (obr´acen´ a kauzalita vz´ acnost-ochrana), mimoˇr´adn´ y finanˇcn´ı z´ ajem argumentuj´ıc´ıch ve prospˇech pˇrirozen´ ych pr´av, kter´ y s kter´ y m˚ uˇ ze u ´stavn´ı soud derogovat, pokud se uˇ ziteˇ cnost zˇretelnˇ e sn´ıˇ z´ı. Z uveden´ eho je jasn´ e, ˇ ze mal´ ymi zmˇ enami nelze obecnˇ e dos´ ahnout glob´ aln´ıho minima: mal´ ymi zmˇ enami se totiˇ z dostaneme pouze do lok´ aln´ıho minima, v nˇ emˇ z uˇ z bude prob´ıhat pouze posun v z´ avislosti na ˇ casov´ ych zmˇ en´ ach. 10 Zde se znovu vynoˇ ruje probl´ em, ˇ ze z´ akony nevznikaj´ı striktnˇ e secundum et intra constitutionem, takˇ ze spojen´ı mezi pˇrirozen´ ym pr´ avem vytv´ aˇr´ı dodateˇ cnˇ e aˇ z doktr´ına a nen´ı naplnˇ ena citovan´ a preambule listiny.
6
2
INTERNET
rozmachem informaˇcn´ı spoleˇcnosti poroste nade vˇsechny meze, moˇznost reprezentace d´ıla v symbolick´em jazyce a z n´ı plynouc´ı moˇznost generovat t´emˇeˇr vˇsechny pˇredstaviteln´e kombinace (napˇr´ıklad vytvoˇrit vˇsechny p´ısniˇcky), aniˇz by byla stanovena hranice mezi tv˚ urˇc´ım u ´ sil´ım a produktem pˇripraven´ ym programem, chybˇej´ıc´ı n´ aprava externalit (nikdo nezaplat´ı u ´ jmu vzniklou ˇclovˇeku, kter´ y pˇrivykl v d˚ usledku spotˇreby dˇel konzumn´ımu zp˚ usobu ˇzivota, chyb´ı odpovˇednost za ˇskodu typick´a pro vlastnictv´ı). Proti tomu, ˇze ˇcesk´e pr´avo k v´ ysledk˚ um tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti sleduje pr´avo pˇrirozen´e, svˇedˇc´ı teoreticky neopodstatnˇen´a sloˇzitost pr´ava k nehmotn´ ym statk˚ um. Autorsk´ y z´ akon totiˇz rozliˇsuje celou ˇradu typ˚ u dˇel: liter´arn´ı, hudebn´ı, poˇc´ıtaˇcov´e programy, pr´ava k datab´azi ad. a kaˇzd´a kategorie m´a specifika (z´akaz kop´ırov´an´ı hudebn´ıch dˇel, nemoˇznost kop´ırovat programy pro osobn´ı potˇrebu, datab´aze nen´ı souborn´e d´ılo, ale pr´ y d´ılo sui generis), jejichˇz od˚ uvodnˇen´ı je zjevnˇe u ´ˇcelov´e, aby vybran´ ym skupin´am zvyˇsovalo zisk.
2 2.1
Internet Kolize pr´ ava na informace a pr´ ava k informac´ım
Proˇc jsem se tak podrobnˇe vˇenoval dvˇema pˇredchoz´ım u ´stavn´ım doktr´ın´am? Domn´ıv´ am se, ˇze vstup do informaˇcn´ıho vˇeku nen´ı zmˇenou kvalitativn´ı, ale zmˇenou kvantitativn´ı. Argumenty, kter´e budou ve prospˇech pr´av k informac´ım uv´adˇet jejich zast´anci, budou tyt´eˇz, a to aniˇz by z toho jejich p˚ uvodci cokoliv mˇeli. Douf´am, ˇze uveden´e u ´ vahy p˚ ujdou o trochu d´ ale, neˇz dosavadn´ı koment´ aˇre, kter´e avn´ıho t´ema vesmˇes pouze konstatuj´ı (Pavl´ıˇcek, 2002, s. 150). Narozd´ıl od pr´ informatika, kter´ yv u ´ vodu ke sv´e knize dˇekuje kolegyni za uloˇzen´ı textu do ” poˇc´ıtaˇce,“ se na sebe beru u ´ lohu informaˇcn´ıho pr´ avn´ıka (Cejpek, 1997). Na internetu koliduj´ı n´ asleduj´ıc´ı z´ akladn´ı pr´ava a svobody uveden´e v listinˇe: pr´avo vyhled´ avat a ˇs´ıˇrit informace podle ˇcl. 17 a s n´ım spojen´e pr´avo na vzdˇel´an´ı podle ˇcl. 33 a pr´avo na pˇr´ıstup ke kulturn´ımu bohatstv´ı podle ˇcl. 34(2), ochrana dˇet´ı a mladistv´ ych podle ˇcl. 32(1), pr´avo k v´ ysledk˚ um tv˚ urˇc´ı duˇsevn´ı ˇcinnosti podle ˇcl. 34(1). Zde vynik´ a pˇredevˇs´ım konflikt mezi ˇs´ıˇren´ım informac´ı a jejich ochranou, ostatn´ı ustanoven´ı se totiˇz omezuj´ı na proveden´ı z´ akona (ˇcl. 41). Samostatnˇe se budu vˇenovat listovn´ımu tajemstv´ı podle ˇcl. 13. ˇ 17(2) listiny stanov´ı, ˇze [k]aˇzd´ Cl. y m´a pr´avo vyjadˇrovat sv´e n´ azory slovem, ” p´ısmem, tiskem, obrazem nebo jin´ ym zp˚ usobem, jakoˇz i svobodnˇe vyhled´avat, pˇrij´ımat a rozˇsiˇrovat ideje a informace bez ohledu na hranice st´atu.“ Nen´ı pochyb o tom, ˇze souˇcasn´a u ´ prava autorsk´eho pr´ava povaˇzuje autorsk´e d´ılo za objektivn´ı vyj´adˇren´ı informace, tud´ıˇz se na nˇe vztahuje klauzule ˇcl. 17(2). Listina pak klade na z´ akony z´ avazn´ y poˇzadavek, v souladu s n´ımˇz mus´ı u ´prava mez´ı tohoto pr´ava prob´ıhat v ˇcl. 17(4): pr´avo vyhled´avat a ˇs´ıˇrit informace lze omezit z´ akonem, ” jde-li o opatˇren´ı v demokratick´e spoleˇcnosti nezbytn´ a. . .“ Listina zde, stejnˇe jako nˇekolika dalˇs´ıch m´ıstech, vyslovenˇe vyˇzaduje argumentaci pr´avn´ı komparatistikou, coˇz ostatnˇe vypl´ yv´a uˇz z preambule. Toto ustanoven´ı pˇr´ısnost´ı zdaleka pˇrevyˇsuje podobn´ a ustanoven´ı o lidsk´ ych pr´avech (listovn´ı tajemstv´ı, pr´avo na soukrom´ı). Z´ akonn´a u ´ prava totiˇz m˚ uˇze obsahovat omezen´ı pr´ava pouze v pˇr´ıpadech nezbytn´ ych, nikoliv v pˇr´ıpadech vhodn´ ych ˇci politick´e moci pˇr´ıjemn´ ych. Naproti tomu ˇcl. 34(1) Listiny stanovuje, ˇze z´ akon chr´an´ı pr´ava k v´ ysledk˚ um ” tv˚ urˇc´ı ˇcinnosti.“ Tedy pr´avn´ı u ´ pravu tˇechto pr´av ponech´ av´ a zcela z´ akonu, kter´ y
7
2.1 Kolize pr´ava na informace a pr´ava k informac´ım
2
INTERNET
stanov´ı m´ıru, tˇreba sebemenˇs´ı, ochrany dˇel. Samozˇrejmˇe se tak nem˚ uˇze st´at zp˚ usobem, kter´ y jin´a ustanoven´ı listiny zakazuj´ı, speci´ alnˇe zp˚ usobem, kter´ y by omezil ˇs´ıˇren´ı informac´ı nad m´ıru nezbytnou v demokratick´e spoleˇcnosti. Poznamen´ av´ am, ˇze ustanoven´ı u ´ stavn´ıch z´ akon˚ u jsou nadˇrazen´a mezin´ arodn´ım smlouv´ am, coˇz vypl´ yv´a z ˇcl. 9(1) u ´ stavy, a t´ım ultra vires komunit´ arn´ıho pr´ava Evropsk´e unie. Staˇc´ı uk´ azat, ˇze existuj´ı demokratick´e st´aty, kter´e neomezuj´ı u ´ stavn´ı svobodu ˇs´ıˇrit informace placen´ım speci´ aln´ıch dan´ı soukrom´ ym osob´am – kolektivn´ım spr´ avc˚ um. Westkamp (2007) uv´ad´ı, ˇze syst´em pauˇs´aln´ıch odmˇen nepouˇz´ıvaj´ı napˇr´ıklad seversk´e zemˇe; m´ısto toho uplatˇ nuj´ı odliˇsnou formu licenc´ı napˇr´ıklad pro instituce (s. 50). Na Kypru odmˇenu za osobn´ı uˇzit´ı nevyb´ıraj´ı (s. 84). Ani Malta poplatky nevyb´ır´ a; existuje zde ˇzaloba na kompenzaci, ale nem´ a administrativn´ı z´ azem´ı. Komparativn´ı metoda podle mˇe ukazuje, ˇze omezen´ı ˇs´ıˇren´ı dˇel z d˚ uvodu ochrany pr´ava autor˚ u pomoc´ı zvl´aˇstn´ı danˇe rozhodnˇe nen´ı v demokratick´em st´ atˇe nezbytn´e, a tud´ıˇz nen´ı ani ve smyslu vyloˇzen´em v´ yˇse pˇr´ıpustn´e. Autorsk´e pr´avo nelze pouˇz´ıt jako argument pro sv´evoln´e zdanˇen´ı m´edi´ı a prostˇredk˚ u ˇs´ıˇren´ı informace, protoˇze samotn´a existence dˇel podl´ehaj´ıc´ıch ochranˇe nijak nevypov´ıd´a o obsahu, kter´ y bude na materi´ aly uloˇzen. Tyto poplatky napˇr. vyb´ıraj´ı kolektivn´ı spr´ avci i od tˇech, kteˇr´ı pracuj´ı pouze s dokumenty, kter´e autorsk´ ymi d´ıly nejsou (d´ıla u ´ˇredn´ı, v advok´ atn´ıch kancel´aˇr´ıch). D˚ uvod relativn´ı pˇrednosti pr´ava na ˇs´ıˇren´ı vid´ım v jeho v´ ysadn´ım postaven´ım, kter´e sd´ıl´ı s neomeziteln´ ymi pr´avy (na ˇzivot a zp˚ usobilost k pr´av˚ um a povinnostem) a volnou soutˇeˇz´ı politick´ ych stran (ˇcl. 22). Ukaˇzme konkr´etn´ı pˇr´ıklad kolize na ˇcesk´em autorsk´em z´ akonˇe: Na internetu se ˇcasto pouˇz´ıv´ a ustanoven´ı § 38a AutZ, kter´ y udˇeluje z´ akonnou licenci pro doˇcasn´e rozmnoˇzeniny. Do pojmu doˇcasn´e rozmnoˇzeniny vˇsak jistˇe spad´ a i kopie na flash pamˇeti, kter´ a nejde pouˇz´ıt jako zvukov´e zaˇr´ızen´ı. Tˇeˇzko na ni potom aplikovat § 30(2) AutZ, kter´ y pro zaplacen´ı odmˇeny uloˇzen´e § 25 AutZ, vych´ azeje z ustanoven´ı ˇcl. 5(2)b smˇernice 2001/29/ES, vyˇzaduje rozmnoˇzen´ı pro osobn´ı potˇrebu. Pro samotnou osobn´ı potˇrebu vˇsak vznik´a aˇz nov´a rozmnoˇzenina napˇr´ıklad v poˇc´ıtaˇci a flash pamˇet’ tedy slouˇz´ı pouze k pˇrenosu informac´ı bez vlastn´ıho u ´ˇcelu uˇzit´ı, na kter´ y se odmˇeny nevztahuj´ı. Pˇresto za nˇe n´ aleˇz´ı autor˚ um odmˇena podle ˇcl. I bodu 3 vyhl´ aˇsky ˇc. 408/2008 Sb. V souˇcasn´e dobˇe jsou tedy silnˇejˇs´ı pr´ava k informac´ım, a to zejm´ena u poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u a nahr´ av´ an´ı film˚ u pˇri prom´ıt´ an´ı. Jinak pr´avo na informace ˇca´steˇcnˇe vyvaˇzuje voln´e uˇzit´ı podle § 30(1) AutZ. Tendenci ke striktnˇejˇs´ımu v´ ykladu d´ıla, a tud´ıˇz ve prospˇech ˇs´ıˇren´ı informac´ı (pojem kulturn´ı bohatstv´ı“ by zde mohl zn´ıt pejorativnˇe), naznaˇcily soudy u ” ˇzaloby Jiˇr´ıho Stˇr´ılka v nˇekolika instanc´ıch v roce 2009 (rozsudek jeˇstˇe nepublikov´an), kdy zam´ıtly ˇzalobu, kterou se dom´ ahal na konkurentovi finanˇcn´ıho zadostiuˇcinˇen´ı. Konkurent totiˇz pouˇzil obrazov´ y v´ ystup jeho prezentace, soud vˇsak v´ ystup (narozd´ıl od samotn´eho programu) odm´ıtl povaˇzovat za autorsk´e d´ılo. Toto rozhodnut´ı zcela jistˇe nesouhlas´ı s vymezen´ım d´ıla v autorsk´em z´ akonˇe a lze je jistˇe napadnout z teoretick´e roviny, podle n´ıˇz podl´eh´a ochranˇe libovoln´ y projev autorsk´eho d´ıla. Zde lze nicm´enˇe argumentovat pr´avem uˇzit´ı d´ıla um´ıstˇen´eho na veˇrejn´em prostranstv´ı podle § 33 vyloˇzen´ ym extenzivnˇe. Proto fotografick´ y z´ aznam ochranˇe nepodl´eh´a a autor programu se m˚ uˇze dom´ ahat pouze uveden´ı vlastn´ıho jm´ena.
8
2.2 Datov´e schr´anky
2.2
2
INTERNET
Datov´ e schr´ anky
Souˇcasnˇe prob´ıh´a v´ yznamn´ y krok v elektronizaci st´atn´ı spr´ avy – zaveden´ı datov´ ych schr´anek. V souvislosti s t´ım, ˇze ministerstvo dosud omezuje jejich pouˇzit´ı jen na uzavˇren´ y syst´em jedn´e komerˇcn´ı firmy, bych r´ad od˚ uvodnil proti´ ustav´ nost takov´eho jedn´an´ı. Ustavn´ ı argumentace vych´ az´ı neomeziteln´eho ˇcl. 37 listiny, kter´ y zaruˇcuje pr´avo na tlumoˇcen´ı pˇri vˇsech jedn´an´ıch; protoˇze datov´ami schr´ankami se podle z´ akona o datov´ ych schr´ank´ ach ˇcin´ı pr´avn´ı u ´ kony, jedn´a se z definice o pr´avn´ı jedn´an´ı. Uveden´e ustanoven´ı lze tˇeˇzko omezovat jen na soudy, protoˇze nejbliˇzˇs´ı pˇredch´ azej´ıc´ı odstavec zahrnuje soudy, jin[´e] st´atn´ı org´ any ˇci ” ˇ ek tedy m´a n´ org´ any veˇrejn´e spr´ avy.“ Clovˇ arok dost´avat informace pˇri u ´ˇredn´ım jedn´an´ı ve srozumiteln´e formˇe, zat´ımco souˇcasn´a situace, v n´ıˇz se vyuˇz´ıv´ a propriet´ arn´ı form´at komprimovan´eho XML souboru, sp´ıˇs pˇr´ıpom´ın´a finanˇcn´ı u ´ˇrad vym´ ahaj´ıc´ı plnˇen´ı v Zulu n´ aˇreˇc´ı. Situaci pˇritˇeˇzuje i to, ˇze se jedn´an´ı vztahuje prakticky na vˇsechny z´ aleˇzitosti. Nakonec se pˇri zv´ yhodnˇen´ı jedn´e skupiny na u ´ kor jin´e jedn´a o poruˇsen´ı z´ asady rovnosti deklarovan´e v ˇcl. 1 listiny.
2.3
Internetov´ e vys´ıl´ an´ı
Nˇekter´e dalˇs´ı legislativn´ı projekty vzbuzuj´ı sp´ıˇs u ´ smˇev a delˇs´ı kritiku si ani nezaslouˇz´ı. Smˇernice 89/552/EHS reguluje televizn´ı vys´ıl´ an´ı na z´ akladˇe z´ asady p˚ uvodu. Jej´ı novela 2007/65/ES zahrnuje i internetov´eho vys´ıl´ an´ı;11 za prv´e ukl´ad´a ˇclensk´ ym st´ at˚ um zajistit, aby se dˇeti nedostaly k audiovizu´aln´ım me” di´aln´ım sluˇzb´am [. . . ], kter´e by mohly v´aˇznˇe naruˇsit [jejich] tˇelesn´ y, duˇsevn´ı nebo mor´aln´ı v´ yvoj.“ V tomto ohledu se snad nelze neˇz aplikovat z´ asadu ad ” impossibilia nemo tenetur.“ Pokud bychom pominuli v´ yraz v´aˇznˇe“, dalo by se ” ´ argumentovat i ustanoven´ımi Umluvy o pr´avech d´ıtˇete, kter´ a v ˇcl. 13 stanov´ı, ˇze d´ıtˇe m´a pr´avo. . . vyhled´ avat. . . informace vˇseho druhu.“ Z omezen´ı uveden´ ych ” v tomto ˇcl´ anku pˇripad´ avu ´ vahu pouze omezen´ı ve prospˇech veˇrejn´eho zdrav´ı ” nebo mor´alky.“ Nen´ı pochyb, ˇze co zakazuje z´ akon pˇri uˇzit´ı informac´ı dospˇel´ ym, zakazuje i dˇetem. Na druhou stranu tento ˇcl´anek zaruˇcuje d´ıtˇeti stejn´a pr´ava na vyhled´ av´ an´ı informac´ı, omezen´a jen jeho pˇrirozenou schopnost´ı informace vyhled´ avat. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe jsou tato pr´ava omezena jenom veˇrejn´ ym zdrav´ım nebo veˇrejnou mor´alkou, nikoliv mor´alkou d´ıtˇete. Z t´eto interpretace plyne irelevance vˇeku u d´ıtˇete pˇri uˇzit´ı informac´ı, kter´e dospˇel´ı obvykle uˇz´ıvaj´ı, a tedy neohroˇzuj´ı veˇrejnou mor´alku. Netˇreba dod´ avat, ˇze tu smˇernice ˇreˇs´ı nˇeco, co vlastnˇe probl´emem ani nikdy nebylo. Za druh´e naˇrizuje smˇernice 89/552/EHS nadpoloviˇcn´ı produkci evropsk´ ych autor˚ u; poskytovatel˚ um audiovizu´aln´ıch medi´aln´ıch sluˇzeb na vyˇza´d´an´ı ukl´ad´a smˇernice 2007/65/ES jejich podporu, ale naˇstˇest´ı nestanovuje pˇresn´ y pod´ıl. Zaveden´ı pod´ılu evropsk´e produkce i pro internetov´e vys´ıl´ an´ı by zcela jistˇe ochromilo svobodu projevu.
2.4
Telekomunikaˇ cn´ı tajemstv´ı
Listovn´ı tajemstv´ı se vztahuje na listy, kter´e jsou uzavˇreny; k tomu kdysi slouˇzila peˇcet’. Jde tu o to, ˇze naruˇsitel mus´ı vynaloˇzit vˇedom´e u ´ sil´ı k jeho poruˇsen´ı, kter´e lze nav´ıc zjistit. Listovn´ı tajemstv´ı slouˇz´ı jako z´ aruka soukrom´ı obˇcan˚ ua ochrana pˇred u ´ padkem spoleˇcnosti k ˇspehov´an´ı a udavaˇcstv´ı. Souˇcasn´ y pr´avn´ı 11 To
samotn´ e vyvolalo vlnu nevole pro rozd´ılnou povahu internetov´ eho vys´ıl´ an´ı a televize.
9
REFERENCE
REFERENCE
ˇr´ad obsahuje ustanoven´ı § 84 ZTel, kter´e vymezuje rozsah telekomunikaˇcn´ıho tajemstv´ı, pod kter´e spad´ a i internet. Telekomunikaˇcn´ı tajemstv´ı je nadˇrazen´ y pojem listovn´ımu tajemstv´ı, protoˇze se vztahuje i na obsah zpr´ av, kter´ y nen´ı nijak chr´anˇen (napˇr´ıklad k´odov´an´ım); rozhoduje zde fakt, ˇze nen´ı urˇcen veˇrejnosti. Kromˇe obsahu zpr´ avy telekomunikaˇcn´ı tajemstv´ı pokr´ yv´a informace o ˇcasu sdˇelen´ı a identifikaci u ´ˇcastn´ık˚ u. Na internetu se vˇetˇsina dat pˇren´ aˇs´ı bez ˇsifrov´an´ı, coˇz znamen´ a, ˇze jsou veˇrejn´ a, aˇc si nemus´ı odesilatel uvˇedomovat. Znamen´ a to, ˇze se na nˇe rovnˇeˇz vztahuje telekomunikaˇcn´ı tajemstv´ı. Telekomunikaˇcn´ı tajemstv´ı zprostˇredkovan´e mocn´ ymi ˇsiframi se patrnˇe stane prostˇredkem u ´ pln´eho utajen´ı provozu na internetu, ˇc´ımˇz zmaˇr´ı snahy o jeho regulaci. Abych pˇr´ıspˇevek shrnul: Legislativa v oblasti internetu se bohuˇzel zab´ yv´a nepodstatn´ ymi oblastmi jako regulace internetu pˇred mladistv´ımi. V oblasti informaˇcn´ıch technologi´ı spatˇruji nˇekolikalet´ y skluz, s n´ımˇz se prom´ıtaj´ı do pr´ava. V dneˇsn´ı dobˇe uˇz kupˇr´ıkladu ustoupily obyˇcejn´e kompaktn´ı disky do pozad´ı. St´at a komunit´ arn´ı pr´avo podle m´eho sleduj´ı v oblasti pr´ava k nehmotn´ ym statk˚ um jin´ y c´ıl neˇz prospˇech obˇcan˚ u, a proto bych uv´ıtal, kdyby do nˇeho v˚ ubec nezasahovaly, zejm´ena s ohledem na div internetu, kter´ y se rozvinul t´emˇeˇr bez legislativn´ıch z´ asah˚ u.
Reference ´ Cejpek, J.: Uvod do pr´ avn´ı informatiky. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1997. ´ Falt´ yskov´a, A.; Kom´ arkov´a, A.; Mach´ aˇckov´a, M.; aj.: Ustava Spojen´ ych st´at˚ u americk´ ych, 1994. URL http://klempera.tripod.com/usustava.htm Gerloch, A.; Marˇs´alek, P. (editoˇri): Z´ akon v kontinent´ aln´ım pr´ avu. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. Goldstein, P. (editor): Copyright, Patent, Trademark and Related State Doctrines. New York: Foundation Press, 2002. ´ Holl¨ ander, P.: Ustavnˇ epr´ avn´ı argumentace. Praha: Linde, 2003. ˇ Jakeˇs, M.: Text projevu na Cerven´ em hr´ adku, 1989. URL http://www.ujdeto.cz/lyrics/milos-jakes/text-projevu-na-cervenem-hradku-cz ˇ Knapp, V.; Knappov´a, M.; Svestka, J.: Obˇcansk´e pr´ avo hmotn´e, roˇcn´ık 1. Praha: Aspi Publishing, 2002, 471 s. Motl, L.; Zahradn´ık, M.: Pˇestujeme line´ arn´ı algebru. Praha: Univerzita Karlova – Vydavatelstv´ı Karolinum, 1995. ´ ˇ e republiky. D´ıl 2 Pr´ Pavl´ıˇcek, V. (editor): Ustava au ´stavn´ı ˇra ´d Cesk´ ava a svobody. Praha: Linde, 2002. Souˇcek, V.: Matematick´a anal´ yza. http://www.karlin.mff.cuni.cz/ soucek, 1998, (Pˇr´ıstup 12. 10. 2009). URL http://www.karlin.mff.cuni.cz/~soucek
10
REFERENCE
REFERENCE
Telec, I.: Pˇrehled pr´ ava duˇsevn´ıho vlastnictv´ı, roˇcn´ık 1 lidskopr´ avn´ı z´ aklady a licenˇcn´ı smlouva. Brno: Doplnˇek, 2002. V´ yborn´ y, K.; Zahradn´ık, M. (editoˇri): Pouˇz´ıv´ ame line´ arn´ı algebru. Praha: Univerzita Karlova – Nakladatelstv´ı Karolinum, 2002.
Westkamp, G.: Implementace smˇernice 2001/29/ES ˇclensk´ ymi st´aty. Lond´ yn: Institut duˇsevn´ıho vlastnictv´ı kr´ alovny Marie, Centrum pro obchodn´ı pr´avo Lond´ ynsk´e univerzity, 2007. URL http://ec.europa.eu/internal_market/copyright/docs/studies/infosoc-study-annex_en.pd
11
