Časopis obyvatel CSS pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích
Vydává Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích, Chrlické nám. 2, 643 00 Brno 545 558 102, fax: 554 558 188 www.centrumchrlice.cz
Obsah:
-
Slovo ředitele ing. Miloše Palečka Něco málo z našeho kulturního života v Centru Velikonoční svátky - co o nich víte a nevíte Naše velká ztráta Polednice Aktivity na patře A-B Gratulace březnovým oslavencům Trocha humoru nakonec
2
Slovo ředitele ing. Miloše Palečka
Vážení zaměstnanci a uživatelé, tak snad už ta letošní zima brzy skončí, abychom mohli více chodit ven. Probuzení přírody vždy dává novou naději, že koloběh života se opět opakuje a člověk se cítí hned lépe. Věřím, že i my postupně začneme více využívat naší krásné zahrady, procházet se po Chrlicích nebo ti odvážnější i do města. Doufám, že zrušení linky 63 nebude znamenat velkou potíž, dá se přestoupit u Makra na autobus 40, jen je to pár minut navíc. Nadále platí, že máme v CSS několik volných míst pro trvalý i odlehčovací pobyt, které se nám nedaří obsadit uchazeči ze seznamu čekatelů. Protože chceme mít naše zařízení maximálně využité (i z ekonomických důvodů), uvítáme, když byste případné zájemce, o kterých se dozvíte, směřovali na pana Lorence ze sociálního odboru. Z ekonomických důvodů zvažujeme i pronájem nevyužitých prostor (ubytovna, „staré dílny“), tyto věci se ale nedotknou stávajících uživatelů. Naopak, rýsuje se možnost pronájmu starých dílen, kde by mohla vzniknout nabídka určité placené pracovní činnosti. Děkuji těm z Vás, kteří se přihlásili, a věřím, že prokážeme, že i při těžkém postižení si umíme poradit i s vhodnou prací. Začínáme již plánovat i dovolené. Tradičně pojedeme na Mílovy (od 3. do 8.6.). Místo Chorvatska chceme nabídnout něco bližšího a cenově přístupnějšího. Hledáme pobyt ve slovenských termálních lázních, máme velmi atraktivní nabídku na zářijový pobyt v Jeseníkách, termální lázně Velké Losiny. Snad by s námi letos jelo i více seniorů. Nadační fond Slunečnice určitě něco přispěje. V prvním čtvrtletí se uskutečnilo několik zajímavých akcí. V lednu byl v zámeckém sklepě Koncert ve tmě, spojený s dražbou kalendářů Jadrana Šetlíka, který přinesl peníze našemu Nadačnímu fondu. Zazpíval Vašek Kovařík a skupina Gajdoši. V únoru jsem poslouchali krásné písně Jirky Mojžíška, který k nám přijede brzy se svými origami i divadlem. Poprvé jsme uskutečnili se sborem Naděje výchovný koncert pro 2. stupeň místní ZDŠ. Velmi humorné bylo povídání brněnského herce Zdeňka Junáka. Ke 175. výročí známého fyzika Ernsta Macha, který se narodil v chrlickém zámečku, se uskutečnilo vzpomínkové shromáždění. Na Josefa bude Josefská taneční zábava s bohatým programem. Pravidelně vyjíždíme na Dýchánky do technického muzea a se sborem Naděje. Pravidelně se scházíme na klubovně A,B u písniček s panem Vilémem Haškem. Děkuji všem, kteří se na těchto akcích podílejí. Přeji Vám brzké jaro a klid v duši. Miloš Paleček
3
Něco málo z našeho kulturního života v Centru Věra Černá Náš společenský život v roce 2013 začal velmi nenápadně. Pomaloučku polehoučku, zpočátku to vypadalo, že zábavné vyžití nebude nic moc. Pak se ale situace začala rychle měnit Hned druhou středu v lednu jsme vyrazili na oblíbené Hudební dýchánky do Technického muzea, které byly tentokrát jen „povídavé“. Další týden v pondělí jsme společně prožili vzpomínku na zesnulé obyvatele našeho Centra, kteří nás opustili v době od září do konce roku 2012. Ještě tentýž týden odjel náš pěvecký sbor Naděje zpívat seniorům do domova v Brně, na Ptašinského ulici. Další týden nás přijel navštívit pan Jiří Mojžíšek. Velmi zajímavě povídal o svém životě nevidomého člověka vychovávající novorozeně až do dospělosti. Své povídání prokládal hezkými písničkami. Další dva dny na to se udála naše největší lednová akce, a sice dražba uměleckého kalendáře od renomovaného a světově uznávaného fotografa pana Jadrana Šetlíka. Byl to benefiční koncert na podporu nadace Slunečnice a zároveň propagace našeho Centra. Tento koncert a dražbu iniciovala paní Hana Portová, majitelka a generální ředitelka chrlické slévárenské firmy ALFE. Paní Portová naše Centrum velice podporuje, je naší příznivkyní a my jí touto cestou ze srdce děkujeme.
Únor se přihlásil opět první středu Hudebními dýchánky, tentokrát byla na pořadu kytara a klavír. Také jsme u nás přivítali vzácného a milého hosta, známého brněnského herce pana Zdeňka Junáka. Plný sál bavil svými příhodami a písničkami téměř celé dvě hodiny. Bylo jasně vidět, že se mu od nás nechce, a jen opravdu nerad odcházel na své další vystoupení v Chrlicích. Již druhý den následoval ve společenském sále výchovný koncert našeho sboru. Výchovný proto, že byli pozváni žáci místní základní školy. Přišli v celkovém počtu 140 dětí + jejich učitelé. Naši uživatelé samozřejmě také měli možnost poslouchat. Na začátek všechny zaujala paní Květa Filová čtením textu v braillu. Dětem se tento koncert hodně líbil, byl proložený nejen hudbou, ale i otázkami a hádankami. Poslední týden se konala přednáška s praktickými ukázkami týkající se slavného chrlického rodáka Ernsta Macha. E. Mach byl fyzik, filosof, děkan a patřil v 19. století k nejvýznamnějším osobnostem v oblasti experimentální fyziky. 4
V březnu jsme si vyslechli v Technickém muzeu housle a zpěv absolventů konzervatoře, obojí bylo na vysoké úrovni. Další týden nás v multifunkčním sále zaujala přednáška policie České republiky. Bylo to poučné vyprávění s návody a doporučeními, jak se vyvarovat nástrahám nekalých živlů na ulici i v soukromí. Navíc podle svého uvážení si mohli uživatelé nechat označit hole a chodítka bezpečnostními reflexními paskami. V ten stejný den odpoledne za námi opět přijel pan Jirka Mojžíšek, aby nás něco naučil zase něco jiného, něco zajímavého. Tentokrát to bylo japonské skládání papíru, zvané origami. Zkoušelo to asi dvanáct uživatelů, všem se skládání líbilo. Je potřeba nejen cit, ale i určitá síla v prstech a smysl pro přesnost. Tohle byl krátký výčet akcí, které nejsou obvyklé a vymykají se z běžných každodenních nebo týdenních kulturních, sportovních a vzdělávacích záležitostí. V nejbližší době nás čeká Josefská zábava, potom první letošní poznávací výlet, vycházky …
A protože se blíží jaro a s ním spojené svátky velikonoční, přejme si jen samé pohodové dny a jak říkal svého času oblíbený „rosničkář“ SLUNCE V DUŠI.
Naše velká ztráta Z esperanta do češtiny, přeložila Vlasta Elsnicová. Odešel Jiří Vychodil. 9. září odešel vážený předseda sekce českých nevidomých esperantistů a čestný člen UEA Jiří Vychodil. Nicmně v prvé řadě odešel náš dlouholetý přítel a člověk, který během dalších desetiletí pracoval pro esperanto. Po dobu víc, než 30-let redigoval náš časopis Auroro-Jitřenka a spravoval časopis Esperantan-ligilon-Esperantské pojítko. Po mnoho let vedl jazykové kursy, a kromě toho sestavil esperantsko-český slovník a přepracoval učebnici. Mnohé jeho překlady jsou také různé druhy textů. Jeho oblíbená témata byla: Jednání v esperantské únii a všeobecném hnutí nevidomých esperantistů. Esperanto se učil v deseti letech, v základní škole pro nevidomé žáky, kterou po dlouhou dobu oddaně navštěvoval horlivý esperantista a propagátor Vuk Echtner. Více se učil ještě jiné jazyky, německý a anglický. Přebíral brajlovy knihy z knihoven různých zemí. Jiří Vychodil studoval hru na klavír, v pražské konzervatoři, kdy ještě neexistovala škola tohoto druhu pro zrakově postižené. Přece měl tak výborný hudební talent, že se v konkurenci vidoucích žáků vůbec neztratil. Po vystudování, pracoval jako učitel hudby v základní škole pro nevidomé v Praze, tedy ve stejné škole, kterou 5
navštěvoval jako chlapec. Po mnoho let publikoval a hrál na piáno. Mnozí čtenáři si jistě dobře pamatují na jeho virtuózní hraní v mezinárodných kongresech. Po dvaceti letech musel přestat učit, kvůli různým zdravotním problémům a vyměnil povolání. Začal pracovat v české pojišťovně. Když se stal důchodcem, začal se bavit digitalizováním hudebních not. V této práci velice dobře zužitkoval své schopnosti, protože některé nicméně dobré hudební materiály bylo nutno přepsat podle současné hudební ortografie. Tak mnoho pomohl všem nevidomým muzikantům. Byl také aktivní v chóru zrakově postižených, který propagoval hudební vzdělání nevidomých prostřednictvím koncertů pro veřejnost. Často hrál na klavír během bezpočetných setkání jako sólista, nebo jako doprovázející. Během posledních let trpěl kvůli nemocem, cukrovce, ale také vracejícím se problémům s astmatem. Navzdory tomu, že musel často podstupovat dialízu, zůstal vždy trpělivý, pozitivní, laskavý a dokonce trvale rád žertoval. Laskavost a slušnost byly hlavními rysy jeho osobnosti. Nevzpomínám si, že by někoho urazil, nebo byl k někomu nezdvořilý. Čas od času byl ironický, ale vždy plný taktu. Život dlouhý 72 let, není životem příliš dlouhým, ale mnozí jiní nedělají během svého života tolik, jako náš přítel Jiří. Zůstane pro nás jednoduchým příkladem aktivnosti, laskavosti a slušnosti. Příteli, my nezapomeneme!
Velikonoční svátky – co o nich víte a nevíte Zdenka Pajerová Počátky velikonočních svátků pravděpodobně vycházejí z dávných pohanských oslav příchodu jara a plodnosti Země. Židovský svátek Pesach (hebrejsky pesach = obrana) připomíná vysvobození Izraelitů z egyptského zajetí. Zde se již objevuje jako symbol beránek (izraelské rodiny obětovaly berana a jeho krví natírali dveře). Velikonoce jako svátky jara jsou nejvýznamnější křesťanské svátky spojené s památkou na umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Dle tradice byl Ježíš Kristus ukřižován kolem r. 30 n. l. právě v době svátku Pesach. Od židovského kalendáře se oddělily poté, co na mikájském koncilu (r. 325) po delším sporu bylo usneseno, že svátky připadnou na 1. neděli po prvním jarním úplňku – tzn. 1. neděli po 21. březnu, takže jsou pohyblivým svátkem. Datace byla hlavní motivací k vytvoření přesnějšího kalendáře. Od velikonoc se odvíjejí další svátky (Boží tělo, Svatodušní svátky, Nanebevzetí Krista atd.). Pro křesťany jsou velikonoce vyvrcholením Liturgického církevního roku. Velikonocům předchází období masopustu. Velký půst (dnes by se moderně řeklo jarní očistná kůra), trvá 40. dní. Začíná Popeleční středou (letos to bylo 13. února) a trvá až do Velikonoční neděle. Omezení nebylo jen v jídle, ale zakázané byly také svatby, zábavy a zpěv. Doba velkého půstu má 6 postních nedělí. Začíná Černou nedělí (oblékly se černé šaty), následuje Pražná (jedlo se pražmo – upražená obilná zrna), Kýchavá (Oculi), Družebná (ženich chodil s družbou na námluvy), Smrtná (vynášela se Smrtka neboli Morena, Mařena, ...) a Květná. Každá neděle měla nějaký svůj význam. 6
Květná neděle je pojmenovaná na památku slavného příjezdu Krista do Jeruzaléma, kde jej lidé vítali květy a palmovými ratolestmi. U nás je převzaly kočičky – větvičky jívy, které se posvěcují a lidé si je zavěšují doma na zdi. Oblékají si také nové šaty a připravují se na svátek vzkříšení. Poslední týden před velikonocemi se nazývá Pašijový týden. V tomto týdnu je Modré pondělí – peklo se. Žluté úterý – gruntovalo se. Škaredá středa - ten den se nikdo nesměl mračit, aby mu to nezůstalo po celý rok. To bychom si měli zapamatovat. Zelený čtvrtek - nazývá se podle Olivetské hory, kde začalo utrpení Ježíše Krista (poslední večeře Ježíšova). Vstávalo se před východem slunce, hospodyně zametla a smetí vynesla, aby se v domě nedržely blechy. Ke snídani byl chléb s medem (proti ušknutí hadem a píchnutí od vos). Na zelený čtvrtek se připravuje jídlo ze zeleniny (špenát, kopřivy ...) aby byl člověk po celý rok zdravý. V kostelích ztichnou zvony, tzv. odlétají do Říma. A až do Bílé soboty je nahrazují řehtačky, klapačky, valchy, se kterými chlapci chodí od domu k domu a vyhánějí všechno zlé včetně hlodavců a hmyzu. Za to se vybíraly vejce a peníze, které se dávaly chudým. Odpoledne se nesmělo pracovat. Po západu slunce se očistil dům od vlivů čarodějnic vykropením svěcenou vodou. Kdo nechtěl mít nouzi, zacinkal mincemi v kapse.
Velký pátek - je den ukřižování Krista. Lidé se chodili omývat k řece nebo k potoku, aby se chránili před nemocemi. Bylo zakázáno prát prádlo. Na velký pátek se nesmělo hýbat se zemí, nesmělo se sázet, orat ani kopat. Bílá sobota - je spojená se vzkříšením Ježíše Krista a s ohněm. Před kostelem se světí oheň a zapaluje velikonoční svíce – Paškal. Oharkem z tohoto ohně se v domech znovu rozdělával oheň (hospodyně odpoledne doma uhasila oheň a po vzkříšení jej znovu zapálovala tímto oharkem). Ohořelá dřívka z posvěceného ohně se vkládaly do brázdy na poli, aby byla dobrá úroda. Opět se rozezní zvony (vrátily se z Říma). Velikonoční neděle (Hod Boží velikonoční) - den zmrtvýchvstání Krista. Končí dlouhý půst. V kostele se posvěcují velikonoční beránci, vejce a různé jiné pokrmy. V rodině se jedlo jedno rozdělené vejce, aby rodina držela pohromadě. Nesmělo se např. zametat, vyvážet hnůj, zašívat.
7
Velikonoční pondělí - je to den spojený s pomlázkou (od slova pomladit). Ta je z mladého vrbového proutí a zdobená mašlemi různých barev. Je to symbol probouzející se mízy, symbol života a nové síly. Na Valašsku se používá dodnes místo vrby čerstvá větévka jalovce (toto píchá a štípe !!!). Také se při pomlázce hojně polévalo vodou, krajově také voňavkou. Mužské pomlázkové právo pro začíná půlnocí a končí odpoledne. Vajíčko je symbolem velikonoc, plodnosti, života a úrody. Vajíčka se barví, aby se jejich síla znásobila. Používají se nejčastěji barvy červená, zelená, žlutá a tmavé zemité barvy. Vejce se dávalo do brázdy na poli, aby pole bohatě rodilo. Darovaná kraslice se dává koledníkům odplatou za pomlázku, je to také symbol lásky. Odplatné právo pomlázky mají děvčata od pondělního odpoledne do úterý.
Pranostiky: - Na zelený čtvrtek hrachy zasívej, v pátek zemí nehýbej. - Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý. - Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní. - Omrzne-li na Velký pátek stromový květ, nebude ovoce. - Velikonoce krásné úrodu nám dají, pak-li slunce hasne, louky sucho mají.
Veselé velikonoce !!!
8
Polednice Leopold Brückner Handicap klub Brno přijal výzvu ke smysluplné spolupráci s Centrem sociálních služeb v Chrlicích. V rámci dramaterapie na víkendových setkáních chceme nastudovat Polednici. Pro informaci, v současné době máme již k dispozici kostýmy, texty a z valné části i dekoraci. Na naše setkávání dochází paní Možná, paní Buráňová, slečna Dopitová, slečna Fillová a z mužské části souboru je to pan Buráň a pan Klimosz. Do Centra sociálních služeb dojíždí na dramaterapii pan Coufal, který je s kombinovaným postižením III. stupně. S paní Možnou se mimo jiné nacvičuje trasa do multifunkčního sálu a bude to jen otázka několika setkání a paní Možná bude schopná samostatně se dopravit do multifunkčního sálu, přestože není problém jí tam vodit. V rámci drama terapie se chceme naučit kultivovaně komunikovat, naslouchat a respektovat jiný nápad či myšlenku. Se slečnou Dopitovou se probírá zahrádkářská problematika a přislíbili jsme jí semena. Při posledním setkání potěšila nás návštěva pana Dvořáka z centra sociálních služeb, který je rovněž s kombinovaným postižením. Nejsme uzavřená společnost, každý je na naše setkávání srdečně zván.
Aktivity na patře A-B Kolektiv terapeutů Do naší zorničky taky přidáváme příspěvek o aktivitách na patře A-B. Aktivit máme spousty na výběr. Každé ráno probíhá čtení denního tisku, po čtení následuje diskuze. Každé pondělí odpoledne zpíváme při harmonice, tato činnost nás baví a kdo může, vždy rád přijde. Často trávíme odpolední čas na klubovně při poslechu CD kde posloucháme hudbu všeho druhu, pohádky, hrajeme stolní kuželky nebo si jen tak povídáme u kafíčka: o životě, dětech a věcech kolem. Občas si i ve cvičné kuchyňce upečeme něco na zub. Už se ale nemůžeme dočkat až bude pěkné počasí na posezení a procházky venku spojené s návštěvou naší cukrárny, kde ochutnáváme zmrzliny různých příchutí, nejoblíbenější zmrzlinou se stala citronová a čokoládová. Kdo bude mít zájem může se k nám připojit, budeme rádi.
9
Gratulace březnovým oslavencům
František Šivel, Jarmila Thýmová, Lydie Krátká, Josef Kornalský, a JUDr. Aleš Fejlek
oslavili svá životní jubilea.
Všem přejí zaměstnanci i uživatelé hodně zdraví, radosti a pohody.
Trocha humoru nakonec Paní jede taxíkem a u cíle zjistí, že namá na zaplacení. Řidič vztekle zabouchne dveře, přidá plyn a odveze ji k lesu. Tam rozprostře plachtu a ženská začne hořekovat: „Jéžíši, co chcete dělat? Já mám doma tří děti!“ A taxikář na to: „…a já mám doma čtyřicet králíků, tak nekecej a trhej“ Ale jenom jetel!!!“
*** Turista: „Bačo, kde se tady pálí slivovice?“ „Vidíte na konci vesnice ten kostel?“ „Ano!“ „Tak mimo něj – všude!!!“
***
10
Matka telefonuje učitelce: „Prosím vás, nedávejte dětem úlohy z matematiky, ve kterých stojí láhev piva 1,80 Kč. Manžel nemohl celou noc usnout!“
*** Potkají se dva známí: „Ahoj, jak žiješ?“ „Dobře, nemůžu si stěžovat. Mám skvělou práci. Představ si, mám pod sebou přes 500 lidí!“ „Hmm, to ti teda závidím, a co vlastně děláš?“ „Sekám trávu na hřbitově.“
11
