Šárka a Petr BERGEROVI, akad. mal před 1627 olejomalba na dřevěné desce 61,2 x 44,8 cm soukromá sbírka

Šárka a Petr BERGEROVI, akad. mal. 2014

před 1627 olejomalba na dřevěné desce 61,2 x 44,8 cm soukromá sbírka

1


STAV OBRAZU PŘED OPRAVOU: Obraz je stabilizovaný, evidentně prošel nedávnou odbornou opravou. Svědčí o tom poměrně silný, dosud výrazně lesklý lak a lokální restaurátorské zásahy. V tmavých plochách však není při prohlídce binokulární lupou kompozice dostatečně čitelná. Rub obrazu je zpevněn dvěma vodorovnými starými kónicky se zužujícími svlaky, které jsou dnes usazeny napevno. Ty jsou doplněny po obvodu a ve středu desky novodobými lištami. Na ozdobném rámu se nachází křídou psané slovo „TREMOLADA“1, na desce je přilepen drobný papírový štítek s číslicí 23. Pod novodobou parketáží je skryt další (dnes nečitelný) záznam. Po vyrámování se objevují stopy po nedávném oříznutí (či zbroušení) desky z levé strany. Nelze odvodit, o kolik by byl formát upraven, jistým vodítkem by snad mohlo být srovnání této kompozice s dalšími variantami daného tématu.

Stav před opravou – detailní snímek

1

Vzhledem k hrubému způsobu, jakým je tento nápis proveden, považujeme za pravděpodobné, že jde spíše o doklad putování obrazu historií než označení umělecké sbírky v daném městě.

2


Rub desky v rámu

PRŮZKUM OBRAZU: Síla topolové desky se pohybuje v rozmezí 7,54 – 9,26 mm, velikost desky je 612 x 448 mm s dodatkem, že levá strana obrazu nese stopy poměrně nedávné úpravy (seříznutí, sbroušení…) Nejprve byl obraz prohlédnut v UV luminiscenci. Z této prohlídky vyplývá, že obraz byl při předchozí opravě očištěn pouze ve světlých plochách. Hranice mezi plochou čištěnou a nečištěnou je poměrně ostrá. Tento způsob čištění vysvětluje fakt, že ač je obraz nalakován výrazně leskle, přesto není v tmavých částech kompozice dobře čitelný. Rozeznatelné retuše jsou dvojího druhu, na lakové vrstvě se objevují retuše čárkované, pod novou lakovou vrstvou

3

Šárka a Petr BERGEROVI, akad. mal. 2014 jsou zřetelné ještě retuše spíše malířského charakteru, které pojednávají i okolní nepoškozený originál (především v obloze v pravém horním rohu). Tmavé plochy kompozice, které nebyly při poslední opravě čištěny, jsou pokryty silně zářící neprůhlednou vrstvou starého laku, pod kterou nelze tušené zásahy identifikovat. Po celém obvodu desky se vyskytuje cca 8 –12 mm široký pruh přemlaby. Snímek IR neodhalil pod odfiltrovanými plochami žádné stopy po rozkresbě či po jiném počátečním rozvržení kompozice (např. po čtverečné síti).

Snímek IR

4

Šárka a Petr BERGEROVI, akad. mal. 2014 Poté byl obraz celoplošně rentgenován. Na snímku se objevuje množství technických údajů, např. vyztužení desky vloženými starými svlaky i přilepené zpevňující lišty, dále spojení vodorovných lišt s bočními vždy dvěma kovovými sponkami z vnitřní – dnes nepřístupné – strany.

Snímek RTG

5

Šárka a Petr BERGEROVI, akad. mal. 2014 Tmavými stopami se na rentgenogramu objevuje ztenčení hmoty dřevěné podložky v místě lokálního napadení dřevokazným hmyzem. Pro rukopis autora a pro zhodnocení způsobu výstavby obrazu je však třeba snímek RTG porovnat s malbou, očištěnou od laků, retuší a lokálních přemaleb. Na snímku nelze identifikovat podklad. Byl-li vůbec použit, byl nanesen v tak slabé vrstvě, že se na snímku neobjevuje a není viditelný ani při podrobné prohlídce binokulární lupou. Pouze v místech vad dřeva, v místě větších prohlubní, se na snímku světlými stopami projevují známky přípravy desky pro malbu – může jít ale pouze o lokální tmelení nerovností dřeva…

POSTUP OPRAVY: Po vyhodnocení nedestruktivního průzkumu byl proveden průzkum do lakových vrstev. Jak nová laková vrstva, tak i vrstva při poslední opravě „ ve stínech“ ponechaná, jsou velmi snadno rozpustné. Pod nimi se v sondách objevuje živá malba s mnoha delikátními detaily. Objevují se zde i residua staré (možná dokonce původní) lakové vrstvy, dnes zahnědlé. Po obvodu se vyskytuje pruh velmi špatně rozpustných malířských zásahů, pokrývající téměř nerozpustné tmely. Pod těmito tmely se nachází poškozená malba. Sonda do laku v levé dolní části kompozice odhalila, proč nebyl obraz při poslední opravě čištěn ve tmavých partiích – zde se pod hnědou vrstvou uměle zabarveného staršího laku objevuje otevřená plocha, kde se výrazně projevuje tenká hnědá imprimitura s kresbou dřeva, na které jsou nasazené pouze osvětlené části výjevu a nejhlubší stíny. S největší pravděpodobností to souvisí s použitou metodou „nonfinito“, typickou pro skizzy, bozzeta, kde nejde o dotažení výtvarných myšlenek do finální podoby. Proti možnosti, že jde o důsledek dávného poškození obrazu příliš rasantními rozpouštědly, hovoří to, že tyto „otevřené“ plochy se vyskytují pouze na dvou jasně ohraničených plochách – ve skupině spících sedláků vlevo a v ploše hnědých kalhot spícího sedláka vpravo, zatímco ostatní tmavé partie (kmeny stromů, zastíněné listoví), lazury a ani malba bezprostředně s těmito plochami sousedící nevykazují žádné známky poškození barevné vrstvy. Tento způsob malby nám umožňuje nahlédnout do způsobu autorovy práce a je tak cenným zdrojem poznání. Nicméně je to právě tato „nedokončenost“, otevřenost, co dávný restaurátor vyhodnotil jako rušivý prvek, a proto zamaloval zmíněné plochy poloprůhlednou hnědou lazurou, která pak byla respektována i při opravách následujících… Po vyhodnocení sondážního průzkumu byl povrch malby očištěn od retuší i obou pozdějších lakových vrstev. Pro zachování maximální bezpečnosti pro barevnou vrstvu byla nalezená residua nejstaršího laku ponechána, stejně jako obtížně rozpustné tmely při okraji (skryté ve falci ozdobného rámu). Ty byly později pojednány retuší. Na obraze se objevuje několik míst, kde se dřevokazný hmyz dostal až k povrchu malby, na několika místech bylo nutné vytmelit výletové otvory. Dále byla vytmelena prasklina v horní části výjevu a několik dalších drobnějších poškození pružným voskovo-pryskyřičným zabarveným tmelem. Poté byl obraz opatřen lakovou damarovou mezivrstvou a byla provedena čárkovaná retuš poškozených míst. Doporučujeme obraz za cca 6 měsíců prohlédnout a případně opatřit ochrannou vrstvou přírodního damarového laku s příměsí včelího vosku a polymerovaného oleje.

V Písečné dne 20.10.2014

6


Malba po očištění povrchu. Pracovní snímek byl pořízen v průběhu tmelení defektů

7


Celek po opravě

8


Stav po opravě – detail

TECHNIKA MALBY Po očištění povrchu bylo možné – spolu se studiem snímku RTG2– posoudit techniku malby a způsob výstavby obrazu. Barevná pasta světlé oblohy a stromoví v pozadí je nanášena živě alla prima s přibližnou představou o kompozici – malba vynechává a energickými tahy vymezuje obrysy kmenů vrb, a také skupinu spících sedláků vlevo. Podobně „negativně“ je definována i postava rozsévače (tmavý obrys hlavy, ramene a levé ruky oproti keřům v pozadí), a dále pokrčené nohy spícího sedláka vpravo. Koruny keřů v zadním plánu jsou modelovány energickým tupováním štětce do hmoty barvy, přičemž je tato vrstva propojena s vrstvou oblohy a vznikala ve stejné době. Oproti tomu jemné větve dalších stromů byly provedené evidentně až přes hotovou a zaschlou malbu oblohy.

2

Celkový rentgenogram viz strana 5

9


To vše svědčí o tom, že základní kompozice byla malířovi jasná. Při srovnání rentgenogramu s finální malbou však můžeme vidět tvůrčí přístup k tématu – kmeny vrb se s počátečním rozvržením neshodují stoprocentně a malba tak volně přesahuje přes vymezený prostor, jinde zůstává nedomalována a nechává v polostínech plně působit teplou hnědou imprimituru. Při okraji vrby uprostřed kompozice lze nalézt stopy hrotu obráceného štětce, jak autor živě pojednával detaily v listoví…

10


Na obraze se nachází i důležitá autorská změna, která by mohla nasměrovat další umělecko-historické bádání: v koruně levé vrby se pod finální malbou objevuje polopostava(?) muže. Jeho obrys je tvořen výrazným tahem, vymezujícím se v negativně ještě tekuté pastě oblohy. Tento tah je dobře patrný i při pohledu na obraz v rozptýleném světle (srovnání dole) . Zdá se, že postava má levou ruku polozdviženou proti nebi, pravá ruka sklopená dolů k pasu patrně něco drží, možná luk(?), později využitý jako větvoví. Tato počáteční myšlenka byla autorem přehodnocena v průběhu práce a postava muže byla „zapojena“ do malby koruny vrby. Stalo se tak však až v době, kdy byla tato postava natolik „zavadlá“, že ji následující tahy již nerozrušily. Tento poznatek vysvětluje poněkud zvláštní kulovitý tvar koruny stromu. Je zajímavé, že detail oblé koruny se objevuje i na dalších variantách tohoto oblíbeného žánrového motivu, a tak se naskýtá logická otázka, zda se právě zde nesetkáváme s vysvětlením, jak malíř k tomuto charakteristickému detailu vlastně došel.

Detail RTG– zákres figury ve spodní vrstvě

Srovnání stejného detailu na snímku RTG a ve viditelném světle. Autorská změna je při bližším pohledu viditelná.

11

Šárka a Petr BERGEROVI, akad. mal. 2014 Pokud jde o pentimenti, na obraze se nachází i další změna v prvním plánu při spodním okraji – v původní verzi osvětlená brázda sahala více doleva a dnes její zamalovaný levý okraj prosvítá pod nohou sedláka spícího nejvíce vlevo… zde je zajímavé srovnání se souvisejícím obrazem, který se nachází v Obrazárně Pražského hradu.

Šipka ukazuje na druhé pentimenti

Stopy hrotu otočeného štětce dotvářejí průhled listovím (vpravo)

ZÁVĚR Pokud se máme vyslovit ke zjištěným poznatkům, malba vykazuje všechny známky plnohodnotného tvůrčího přístupu. Nebyly nalezeny žádné zpochybňující prvky, které by malbu řadily mezi pouhé „reprodukce“ daného námětu. Naopak za velmi důležité považujeme nalezené pentimenti v koruně stromu vlevo. Po zhodnocení všech údajů se nám nezdá pravděpodobné, že by se mohlo jednat o pozdější kopii. Zda jde o velmi kvalitní dílenskou repliku, o autorskou variantu oblíbeného a žádaného motivu, či dokonce přímo o přípravnou skicu k „Podobenství o rozsévači koukolu“, to zůstává otevřenou otázkou pro historika umění…

12


VARIACE NA DANÉ TÉMA (zdroj internet)

Domenico Fetti, Obrazárna pražského hradu, 1618 – 1619, olejomalba na dřevě, 60,8 х44,5 (http://digilander.libero.it/veneziacinquecento/immagini/archivio/fetti.htm)

13


Domenico Fetti, Museo Thyssen-Bornemisza, Madrid, cca 1622, olejomalba na dřevě, 61 x 44,5 cm (zde stojí za povšimnutí, že část obrazu je zrcadlově obrácena včetně postavy rozsévače, který tak seje koukol do pšenice pravicí) http://www.museothyssen.org/en/thyssen/ficha_obra/465

14


Domenico Fetti, The Courtauld Gallery, London http://www.courtauldprints.com/image/145680/fetti-domenico-parable-of-the-sower-of-tares

15


Worcester Art Museum http://www.fondazionezeri.unibo.it/catalogo/scheda.jsp?decorator=layout_S2&apply=true&tipo_scheda=F&id=7 5059&titolo=Worcester+Art+Museum+%0a%09%09%09Anonimo%0a%09%09%09%09%09%09%0a%09%09++++ %2c+Domenico+Fetti%2c+c.+1588-1628.+Italian%2c+17th+century.+Parable+of+the+Sowing+of+the+Tares Nr.80981

16


http://www.culturaitalia.it/viewItem.jsp?id=oai:artpast.org:0500447540

17


Domenico Fetti Satan Sowing Darnel (Tares) First quarter of the 17th century Brown wash and red chalk over sketch in red chalk. 24.5x20 cm State Hermitage Museum, St Petersburg http://idlespeculations-terryprest.blogspot.cz/2009/10/gods-field.html

18

Šárka a Petr BERGEROVI, akad. mal před 1627 olejomalba na dřevěné desce 61,2 x 44,8 cm soukromá sbírka

Recommend Documents