RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA O PRŮZKUMU A OPRAVĚ OBRAZU
„Madona s Ježíškem“ (Sacra Conversazione?) Benátský mistr 16.století, P.Veronese-okruh? olejomalba na plátně, 75 x 60 cm
soukromá sbírka
STAV PŘED OPRAVOU: Obraz byl patrně na přelomu XIX./ XX. století nažehlen na škrobový lep. Tato stabilizace je dodnes funkční a lze ji respektovat. Rozměr plátna je evidentně druhotně upraven- po všech stranách oříznut. O tom, jak veliká byla původní kompozice, jaký byl důvod oříznutí obrazu, a zda tento drastický zásah byl součástí předcházející opravy, se dnes můžeme pouze dohadovat (více viz RTG průzkum). Spodní rám je vyhovující, je dostatečně silný, s možností vyklínování. Kolorit obrazu je značně degradován silnou vrstvou povrchových nečistot a zažloutlého, částečně rozloženého laku. Viditelné jsou plochy, pojednané částečně drobnopisnou, ale malířsky pojatou retuší. Na mnoha místech je zřejmé, že důvodem rozsáhlé opravy je velké množství vypadaných drobných částic malby, defekt prakticky kopírující strukturu keprové vazby hrubého plátna (9-10/11 nití na cm2). ŠÁRKA A PETR BERGEROVI
STRÁNKA 1
RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA O PRŮZKUMU A OPRAVĚ OBRAZU
PRŮZKUM: Nejprve byl obraz fotograficky zdokumentován z obou stran. Poté byla v rámci RTG průzkumu kompozice zaznamenána na dvou snímcích (tedy celá plocha obrazu, s výjimkou okrajů, dnes nedosažitelných pod spodním rámem). Snímky byly digitalizovány a spojeny do jednoho celku. Na rentgenogramu je kromě stop značného množství drobných defektů patrný i umírněný, ale nikoliv bojácný rukopis malíře, nejkvalitnější v obličeji Madony. Modelace objemů je zde tvořena poměrně hmotnou tekutou barevnou pastou. Poněkud slabší je provedení dětské postavy Ježíška, kde ve spodních vrstvách můžeme zachytit známky schematičnosti, především v detailech rukou. Autorské změny nejsou na snímku zaznamenány.
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI
STRÁNKA 2
RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA O PRŮZKUMU A OPRAVĚ OBRAZU
Z prohlídky je patrné, že množství drobných defektů souvisí s užitým technologickým postupem, kdy barevná vrstva reagovala na nevhodné působení podkladu, vetřeného do hrubě tkaného plátna. Prohlídka rentgenogramů také odhalila zajímavý fakt, že podle vysledování girland vypínaného originálního plátna při přípravě k malbě došlo k většímu seříznutí u horního okraje. Tam nelze girlandy téměř ani vysledovat, oproti spodnímu okraji, kde jsou jasně patrné. Vlevo ani vpravo nebyly stopy vytahování zaznamenané vůbec. Hovořilo by to pro hypotézu, že původně nešlo o obraz Madony s Dítětem, ale o ustálený model „Svaté konverzace“, kde je Madona umístěna mezi dalšími světci, v na šířku pojaté kompozici.
Porovnání detailu v RTG a UV luminiscenci přináší poznatky o způsobu a rozsahu retuší
Poté byl proveden průzkum v UV luminiscenci a v IR spektru. Oba snímky potvrzují údaje, získané z RTG průzkumu a z detailní vizuální prohlídky díla, nové poznatky o výstavbě obrazu však nepřinášejí. V další etapě byl proveden sondážní průzkum do vrstev nečistot, laků a přemaleb (retuší). Laková vrstva a svrchní vrstva retuší bylo snadno rozpustná, o něco více rezistentní byly starší malířské zásahy ve spodních vrstvách. Pod nimi se objevilo nejen značné množství drobných defektů, ale i několik starých světlých olejových tmelů. V provedených sondách se po odstranění nejstarších vrstvy nečistot- neodstraněných při minulých opravách- ukázala originální barevnost, která odkazuje na kolorit, typický pro benátskou malbu (červenofialové lazury na rouše Madony). Zajímavé je, že podklad byl zjištěný tmavošedý/černý, probarvený v celé vrstvě. Snímek v IR reflektografii pod odfiltrovanými plochami rozkresbu neodhalil.
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI
STRÁNKA 3
RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA O PRŮZKUMU A OPRAVĚ OBRAZU
POSTUP OPRAVY: Po vyhodnocení sondážního průzkumu byl obraz postupně očištěn od všech nepůvodních vrstev, vč. nejstarších, poměrně resistentních nečistot. Stará lepenka, kryjící od poslední opravy boky obrazu, byla v této etapě z lícové strany, tedy přímo z povrchu malby, odstraněna. Několik hlubších poškození bylo vytmeleno křídovým tmelem, drobnější defekty kopírující vazbu plátna však zůstaly přiznány. Po zabarvení nových tmelů akvarelovou přípravnou retuší byl obraz opatřen pracovní lakovou mezivrstvou. Ta nejen, že izoluje originál od následné retuše, ale nasycuje vysušené barvy a navrací jim originální barevnost a hloubku tónů.
Odstraňování lakových vrstev a nepůvodních zásahů probíhal pod kontrolou optivizorem v UV luminiscenci
Tmelení největších defektů bylo provedeno kliho- křídovým tmelem
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI
STRÁNKA 4
RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA O PRŮZKUMU A OPRAVĚ OBRAZU
Celek- stav po opravě
Poté byl výjev scelen drobnopisnou retuší v té míře, aby obraz sice působil celistvým dojmem, ale aby nebyly setřeny přirozené stopy stáří, vč. defektů, souvisejících s původně použitou technologií výstavby obrazu. Doporučujeme obraz za cca 10 měsíců opatřit závěrečným damarovým lakem s příměsí včelího vosku a polymerovaného oleje.
V Písečné 1.11.2009 ŠÁRKA A PETR BERGEROVI
STRÁNKA 5
RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA O PRŮZKUMU A OPRAVĚ OBRAZU
Srovnání s obrazem Sacra Conversazione
ze sbírek st.zámku velké Losiny V roce 2007 jsme restaurovali obraz, vedený dosud jako okruh Paola Veronese o velikosti 73 x 86 cm. Během průzkumu (především rentgenologického) vyšlo najevo, že se jedná o prvotřídní dílo, které snese i ty nejvyšší nároky. Obraz po stránce teoretické zpracovává PhDr. Kazlepka z Moravské galerie Brno. Pro srovnání přikládáme fotografii obrazu a digitálně složený celkový rentgenogram. Na první pohled na něm zaujme živost rukopisu a sumární rozvržení celé kompozice, prozrazující opravdového mistra. Objemy inkarnátů jsou modelovány přidáváním běloby, záhyby drapérií jsou rozvrženy expresivními tahy širokým štětcem. Na několika místech lze vysledovat autorské změny „pentimenta“, neklamné známky tvůrčího přístupu k zobrazovanému tématu. Autor během budování kompozice v rozkresbě a olejové podmalbě přímo na plátně posunoval hlavu sv. Šebastiána, o čemž svědčí dva načrtnuté nosy a delší hledání modelace brady. Další změny můžeme vysledovat v posunu prstů Madony i v postupně budovaném obrysu její tváře. Světlá
stopa kolem hlavy sv. Rocha svědčí také o delším hledání definitivního tvaru. ŠÁRKA A PETR BERGEROVI
STRÁNKA 6
RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA O PRŮZKUMU A OPRAVĚ OBRAZU
Použité plátno má plátnovou vazbu a je poměrně hrubé, nepravidelně tkané. Na mnoha místech je malba na vrcholcích uzlíků poškozená a vizuálně se uplatňuje černá barva podkladu. Složený rentgenogram
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI
STRÁNKA 7
RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA O PRŮZKUMU A OPRAVĚ OBRAZU Optické působení černého podkladu
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI
STRÁNKA 8
