OFICIÁLNÍ ZASTOUPENÍ PORTUGALSKA NA PRAŽSKÉM QUADRIENNALE 2007
ARCHITEKTURA NA JEVIŠTI JOÃO MENDES RIBEIRO
Komisař a autor – João Mendes Ribeiro Projekt – João Mendes Ribeiro, Catarina Fortuna a Pedro Grandão Organizace a produkce – Instituto das Artes / Ministério da Cultura Pražské Quadriennale - od 14. do 24. června Slavnostní inaugurace Portugalského stánku – 15. června
1
OFICIÁLNÍ ZASTOUPENÍ PORTUGALSKA NA PRAŽSKÉM QUADRIENNALE 2007
Oficiální zahájení Pražského Quadriennale – 14. června 19h00 Průmyslový palác, Výstaviště Praha Přítomní hosté: Pavel Bém – primátor města Prahy Václav Jehlička – ministr kultury Arnold Aronson – generální komisař Pražského quadriennale Ondřej Černý – ředitel Pražského quadriennale Slavnostní inaugurace Portugalského stánku – 15. června 17.00 hod – 18.00 hod Zahájení výstavy Architektura na jevišti João Mendes Ribeiry, představení taneční skupiny Olgy Roriz. Slavnostního otevření se zúčastní ministryně kultury Portugalska, Isabel Pires de Lima. 18.30 hod – 19.30 hod Přednáškový sál Průmyslového paláce. Prezentace projektu Architektura na jevišti; moderuje João Mendes Ribeiro, autor a kurátor oficiálního zastoupení Portugalska, za přítomnosti Olgy Roriz, autorky filmu A Sesta/Odpočinek. Prezentace katalogu výstavy. Průmyslový palác – Sekce národních expozic – Portugalský stánek Pražské Quadriennale je publiku otevřeno denně od 10.00 hod do 18.00 hod. Více informací na adrese www.pq.cz a http://www.iartes.pt/qp07
2
Institut umění/Ministerstvo kultury Portugalska přizvalo João Mendes Ribeiru jako oficiálního zástupce Portugalska na Pražském Quadriennale 2007, prestižní světové výstavě scénografie a divadelní architektury. Jde o historicky první oficiální zastoupení Portugalska, organizované Institutem umění, na 11. ročníku Quadriennale, které se uskuteční od 14. do 24. června 2007. Portugalský stánek se nachází vedle českého zastoupení, v hlavní chodbě Sekce národních expozic Veletržního paláce na Výstavišti Praha. João Mendes Ribeiro se narodil v Coimbře v roce 1960. Vystudoval architekturu a v tomto oboru je považován za jednoho z největších talentů své generace. Je zároveň uznávaným scénografem a začným dílem přispěl k rozvoji obou uměleckých oborů v Portugalsku. Držitel mnohých národních i mezinárodních ocenění, jako architekt a scénograf již několikrát reprezentoval svou zemi na mezinárodních výstavách. Mezi ty nejvýznamější patří bezpochyby 9. ročník benátského Bienále, kde v roce 2004 představil výstavu Metaflux – dvě generace současné portugalské architektury.
João Tuna
Blázen a jeho žena dnes večer v Pancomedii od Botho Strausse. Režie: João Lourenço, Novo Grupo de Teatro, Teatro Nacional S. João, Porto, 2003
3
Ministerstvo kultury České republiky ve spolupráci s pražským Divadelním ústavem organizují Pražské Quadriennale již od roku 1967. V současné době se jedná o výstavu světového významu, jež spolu s doprovodným programem – cyklem seminářů a přednášek - umožňuje divadelníkům srovnávat vývoj světové divadelní scénografie. Minulých ročníků se zůčastnili světově uznávaní umělci jako například Tadeusz Kantor, David Borofsky, Ralph Koltai, Luciano Damiani, Ming Cho Lee nebo Achim Freyer. V roce 2007 Portugalsko bude mít poprvé ve své historii na Quadriennale vlastní národní expozici jako výsledek kulturní politiky, která propaguje doma uznávané umělce za hranicemi Portugalska.
Pražský Průmyslový palác
Komisař 11. dramaturgie výstavy. Ta scénografie a
ročníku Pražského Quadriennale, Arnold Aronson, profesor a ředitel Ústavu na Kolumbijské univerzitě, vyzval každou zúčastněnou zemi k organizaci má odrážet individuální rysy divadelní kultury dané země a vlastní vizi divadelní architekury 21. století.
Quadriennale je rozděleno do tří výstavních částí – sekce národních expozic, architektury a technologie a sekce pro studenty (Scenofest). Na letošním ročníku se podílí 60 zemí, které se zúčastní řady aktivit. Například představení v centru Prahy, tématických výstav, konferencí a seminářů.
4
OFICIÁLNÍ ZASTOUPENÍ PORTUGALSKA (...) Přístup João Mendes Ribeiry spočívá v intenzivním hledání podstaty tanečního nebo divadelního představení. Na základě tohoto hledání pak navrhuje objekty, které odpovídají požadavkům architektury co se týče funkčnosti, přesnosti a racionálním přístupu, a které zároveň odpovídají požadavkům představení. Je autorem jednoduchých objektů s lidským rozměrem, které valorizují vztah interpreta a prostoru, ve kterém se pohybuje. Objekty se v kontaktu s živým elementem transformují – interpret je obývá, dotýká se jich, v některých případech se samotné části scénografie proměňují již během vlastního představení. Některé z objektů jsou pak znovu využity v následujících choreografiích, čímž vyniká krása jejich funkčnosti a získávají nový poetický rozměr. Vybrané proměnlivé objekty byly přizpůsobeny k účelům výstavy a slouží jako stojany plátna, na které je promítán film o vývoji tvorby João Mendes Ribeiry. „Kufro-stoly“, připraveny na cestu, pak skrývají svědectví kariéry scénografa. Další sestavený objekt, jež nese název Obrácené krajiny, se přemění v sál, ve kterém se promítá film Olgy Roriz Odpočinek, natočený ku příležitosti konání výstavy, ve kterém jsou „kufro-stoly“ součástí choreografie. Jorge Vaz de Carvalho/Adelaide Ginga – Instituto das Artes/Ministério da Cultura.
João Tuna
Don Juan od Moliéra Režie: Ricardo Pais, Teatro Nacional S. João, Porto, 2006
5
João Mendes Ribeiro
Červení, černí a ignoranti od Edwarda Bonda Režie: Paulo Castro, Teatro Nacional S. João, Porto, 1998
6
Architektura na jevišti je návrh João Mendes Ribeiry pro portugalskou reprezentaci určenou Sekci národních expozic na Pražském Quadriennale. Na této výstavě představí několik scénografických návrhů, ve kterých se odráží současné tendence hybridního umění, vlastních experimentů a vlivů ostatních uměleckých žánrů. Scénografii vnímá autor jako dialog mezi formami a vyjadřovacími prostředky, které jsou blízké architektuře. Výstava je rozdělena na dvě části, každá z nich se věnuje jednomu ze dvou témat, které rozvíjejí základní teoretické koncepty. První část se soustředí na scénografii jako architektonické znázornění, následující část výstavy je pak věnovaná teorii, která považuje prostor a objekty na scéně jako součást lidského těla. João Mendes Ribeira vychází z teorie, která je analyzovaná a uvedena do kontextu v katalogu výstavy, a za pomocí fotografií a návrhů z různých představení, na kterých se autorsky podílel, ilustruje konkrétní realizaci premis, z kterých při vypracování koncepce vychází. Ve výstavním prostoru jsou materiály přepravovány v “kufro-stolech” – předmětech, které zároveň slouží jako úložný prostor. Tyto objekty, provázející celou výstavu, slouží jako spojující prvek mezi několika návrhy scén a odrážejí různá období autorovy tvorby. Uspořádání objektů umožňuje návštěvníkovi pochopit teoretický přístup k jevištní architektuře a zároveň zachycuje konkrétní vývoj tvorby scénografa. Další součástí expozice je objekt, taktéž proměnlivý, který byl navržen ku příležitosti výstavy Klubu architektů, Paisagens Invertidas (Obrácené krajiny), na XXI. Světovém kongresu architektury (Berlín, 2002) . Skládá se z dřevěné, rozkládací konstrukce, ze které lze vytvořit malý sál, nebo amfiteátr, s plátnem ve středu, na na něž se promítají videoprojekce. V rámci projektu bude představen dvoudílný film. Prvních 15 minut je věnováno prezentaci vybraných scén, jež v rozmezí mezi lety 1996 a 2007 vznikly v dílně João Mendes Ribeiry. Druhá část je film Odpočinek, který na objednávku Instituto das Artes (Institut umění) natočila choreografka a tanečnice Olga Roriz. Při příležitosti slavnostního otevření Portugalského pavilonu bude také uveden katalog výstavy Architektura na jevišti, který vydalo se spolupráci s Instituto das Artes nakladatelství Almedina.
7
ARCHITEKTURA NA JEVIŠTI „Toto pojetí se snaží identifikovat procesy a metody, uplatňované v podobě formálních a estetických řešení. Ty v tvorbě upřednostňují dialog a vzájemné ovlivňování různých uměleckých disciplín, k jejichž setkání na jevišti dochází. Konceptuální prvek, který bzl určující řady projektů a návrhů, odráží současnou tendenci směřující k nejednotné povaze uměleckých žánrů a experimentů. Řeší otázky vztahující se k pomíjivosti a přeměně, míšení materiálů a poznatků z různých oborů. Snaha vystavit konkrétní scénické prostory v rámci širšího kontextu odkazů, jež přesahují rámec inscenace, jejího rituálu a symboliky, jež se týká abstraktních hodnot, například jistého racionálního funkcionalismu. Z projektů lze rozpoznat snahu definovat vztah těla a prostoru ve kterém se nachází a nalézt limit mezi jedním a druhým. Hledání hodnoty významu gesta a vlastní hmoty v prostoru v rámci kontextu současného umění a konkrétně architektury, v níž se odráží náš způsob vnímání, typy znázornění a komunikace. V rámci esenciálního, strohého a čistého stylu, který se příliš neliší od minimalistického umění a abstraktního expresionismu, zdůrazňují konkrétní zásahy jistou subjektivitu, ve kterém jsou fyzické vlastnosti prostoru, měřítek a materiálů, pojímány jako samostatné fenomény, každý se svými jedinečnými vlastnostmi a potenciálem. Scénografie je vnímána jako výsledek postupů a vyjadřovacích prostředků typických pro architekturu. Obzvlášť ve tvarování prostorů na základě měřítek, konstruktivních a skládajících prvků a v návratu k užití geometrických a modulárních prostředků. Lidský a obecně živý element je ve vybraných scénických projektech určující. Tato charakteristika se projevuje v úzkém vztahu mezi scénickým objektem a tělem, nebo s charakteristikami osob, které objekt používají; předměty se v přítomnosti interpreta proměňují a jsou spoluvytvářeny jeho gesty a potřebami. Až v samotném kontaktu s interpretem se projeví obyvatelnost scénického prostoru, kterou až jeho přítomnost dokáže proměnit v rozlišitelné předměty, ve smysluplné znaky. Dalším kritériem při výběru projektů je přizpůsobivost předmětu, která přímo souvisí s hledáním možných proměn prostoru při práci s dostupnými scénickými prostředky, pomáhajícími sestavit jisté znázornění světa či možné životní situace. V několika návrzích je také znatelné téma kontrastu nebo zvratu, které vychází jak z konkrétních požadavků dané choreografie, tak jako důsledek znázornění estetických a konceptuálních pravidel architektury. Výsledkem je potom konkrétních scénický počin, ztělesnění setkání uměleckých disciplín, které stály u jeho zrodu. João Mendes Ribeiro
Informace o uměci a fotografie: http://www.iartes.pt/qp07/
8
Alceu Bett-Ag. Espetaculum
Neničte sedmikrásky od Olgy Roriz Companhia Olga Roriz, CCB, Lisboa, 2002
9
Patrícia Almeida
Kufro-stoly, od João Mendes Ribeiry
10
Patrícia Almeida
Obrácené krajiny, od João Mendes Ribeiry
11
Náčrtky výstavy Architektura na jevišti João Mendes Ribeiry
12
STÁNEK ARCHITEKTURA NA JEVIŠTI
Návrhy projektu Architektura na jevišti, Ateliér João Mendes Ribeiro
13
Rodrigo César
Generální zkouška představení Sesta/Odpočinek, Companhia Olga Roriz, Lisboa, 2007
14
ODPOČINEK V Odpočinku, filmu, natočeném k příležitosti výstavy Architektura na jevišti, se odráží vztah tanečníků k předmětům, které jsou součástí scénografie João Mendes Ribeiry. Dalo by se říct, že Odpočinek dobře ztělesňuje to, co je pro scénografa charakteristické: hybridní styl a inspirace ostatními uměleckými žánry. Tanečníci si přivlastní předměty a vdechnout jim život způsobem jim vlastním – promění je, upraví, předělají a díky tomu se z předmětů samotných stanou protagonisti. V Odpočinku mají kufry, které se proměňují ve stoly, pro celou scénografii silný symbolický význam. Umožňují samotnému tanečníkovi proměny, podobně, jako se kufry proměňují ve stoly. Tyto “kufro-stoly”, které João Mendes Ribeira původně navrhl pro představení Andělé, Serafíni, Cherubíni a...Božstva v roce 1998, jsou předměty, které choreografku přenášejí zpátky do dětství. Připomínají časy, kdy se pořádali rodinné pikniky a obzvláště kouzelné momenty, kdy se kufry proměňovaly ve stoly a na těch se hodovalo. Ve filmu tanečníci v kostýmech nesou kufry a hledají na zelené louce místo, kde se uvelebí k hostině. Poté co se rozhodnou a usadí, jsou náhle stoly prostřené jako mávnutím kouzelného proutku. Talíře, příbory a skleničky jsou ve snovém pohybu a je těžké rozpoznat iluzi od skutečnost. Vládne atmosféra hostiny, ale tanečníci nemohou jíst, protože mají zvířecí hlavy. Definuje se tak hranice mezi možným a nemožným. Ta vychází z kontrastu mezi polyfunkčním “kufro-stolem” a bezmocí tanečníků. Tanečníci se chovají u stolu způsobně, přestože jim zvířecí hlavy umožňují anonymitu a tím pádem nabytí vzácné svobody. Působí vyrovnaně, ale zároveň ve vzduchu visí jistá latentní agresivita, která vychází ze samotného faktu,že je jim znemožněno uhasit žízeň a zahnat hlad. Strhnout ubrusy a vydají se znovu hledat nový prostor - tentokrát stín, kde by mohli spočinout k odpolednímu odpočinku. Služka (Olga Roriz) v kostýmu prochází mezi stromy s kopou talířů. Opatrně se vzdaluje, aby nenarušila klid odpočívajících.
15
Rodrigo César
Odpočinek od Olgy Roriz Companhia Olga Roriz, Lisboa, 2007
16
Osnova Pět cestovatelů hledá dokonalé, rajské místo... Místo, jaké by si pro hostinu vybraly starověké bohyně. Kufry a další kufry se proměňují v dlouhé stoly. Stoly a další stoly... Prostřené. Překypující. Jídlo přepadává před okraje ubrusu. Rozlité víno. Laskominy na vidličce a noži, otevřená ústa a špinavé ruce. Talíře co létají a zastavují se ve vzduchu jako ptáci. Vše obrácené naruby tak jako sám čas. Vše je nehybné. Rozbité až na samotné ticho. Důvěrně známý Olymp ztracený v hlubokém spánku naší představivosti. Olga Roriz
Rodrigo César
Odpočinek od Olgy Roriz Companhia Olga Roriz, Lisboa, 2007
17
KATALOG Výstava Architektura na jevišti, projekt Institutu umění, je hlavním tématem dvojjazyčného anglo-portugalského katalogu, který vydalo nakladatelství Almedina. Tento katalog ilustruje dílo scénografa João Mendes Ribeiry a zahrnuje kritiky vysvětlující kontext, ve kterém výstava vznikla. Katalog obsahuje esej, ve které autor popisuje svou kariéru scénografa, kritiky od autorů Ricardo Pais, Daniel Tércio, Miguel-Pedro Quadrio a Antón Ramón Graels a text od Olgy Roriz, autorky filmu Odpočinek, natočeného k příležitosti výstavy. KDE BUDE VÝSTAVA K SHLÉDNUTÍ Po prezentaci v Průmyslovém paláci v Praze ve dnech od 14. do 24. června a v rámci projektu o prezentaci výstav, které oficiálně reprezentují Portugalsko, Architektura na jevišti putuje do Barcelony. Tam bude představena na FAD (Fomento de Artes Decorativas/Festivalu uměleckoprůmyslových řemesel) od 12. července do 8. srpna jako součást programu, jež doprovází předsednictví Portugalska v Radě Evropské unie. Od 3. října do 18. listopadu bude výstava k vidění v Instituto Tomie Ohtake v São Paulo, odkud poputuje v roce 2008 do Lisabonu a do Porta. QP07 www.pq.cz FAD www.fadweb.org Instituto Tomie Ohtake www.institutotomieohtake.org.br
Fotografie obsažené v této složce jsou k dispozici v maximálním rozlišení na webové stránce Institutu umění: http://www.iartes.pt/qp07 (stačí kliknout na vybraný obrázek)
18
CONTACTOS Pražské Quadriennale Don Nixon c/o Theatre Institute Celetna 17 110 000 Prague 1 T. +420 224 809 102 F. +420 224 810 278
[email protected] [email protected] Instituto das Artes / Ministério da Cultura Rua Garrett 80, 3º 1200-204 Lisboa Portugal T. +351213219700 F. +351213219723
[email protected] www.iartes.pt/qp07 Koordinátor projektu Alexandra Pinho T. +351 964934485 Komisař/Autor João Mendes Ribeiro T. +351 962498295
19
Architektura na Jevišti Oficiální zastoupení Portugalska - Pražské Quadrienále 2007 Kurátor João Mendes Ribeiro Autoři projektu João Mendes Ribeiro, Catarina Fortuna, Pedro Grandão Koordinátor Adelaide Ginga, Alexandra Pinho Hlavní producent Alexandra Pinho Produkce Domingos Valido, Manuel Henriques, Nuno Carvalho, Nuno Moura Public relations Platz Design a katalog FBA. Grafický design Mola Ativism Design webových stránek a znělka Bombazine Tradução para Checo Kateřina Štěpánková Organizace a produkce Instituto das Artes (Institut Umění) / Ministerstvo kultury Portugalska Poděkování Afonso Cardoso, António Campos de Almeida, António Pires, Bernardo Futscher Pereira, Beth Gali, Cláudia Grazina, Companhia Nacional de Bailado, Companhia Olga Roriz, Daniela Pařízková, Diana Vidal, Fernando Santos, Helena Cardoso, Helena Tanqueiro, Kateřina Štěpánková, Luís B. Costa, João Tuna, Josué Maia, Manuel Vitória, Mário Feliciano, Ordem dos Arquitectos, Paulo Fonseca, Ricardo Ohtake, Rodrigo César, Rui Boavista Marques, Rui Morais, Rui Simões, Sónia Bom, Teatro Nacional S. João, Teatro Nacional D. Maria II, Vitoria Arruda
20
