ARCHITEKTURA DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ARCHITEKTURA 1. POL. 20. STOL.
• podobně jako v tvorbě A. Speera inklinovalo nacistické Německo k historizujícímu monumentalismu, se také poválečné totalitní režimy v komunistických zemích odklánějí od moderních experimentů k neoklasicismu (např. Lomonosova universita v Moskvě) • u nás se tento směr projevuje při budování vysokoškolského areálu (Dejvice), ale především v nových obytných souborech (Ostrava-Poruba, Ostrov, Horní Slavkov aj.) – nazýváme SORELA
ARCHITEKTURA 1. POL. 20. STOL. • vedle této tendence se v našich poměrech postupně vrací funkcionalismus navazující na předválečné tradice • v souvislosti s českou účastí na expo v Bruselu bývá tento směr označován jako „Brusel“ a v zásadě přetrvává až do konce 80. let
ARCHITEKTURA 1. POL. 20. STOL. • v západních zemích, kde společenské poměry umožňovaly svobodnou architektonickou tvorbu se různé myšlenkové proudy soustřeďují do tzv. mezinárodního stylu • k nejvýznamnějším tvůrcům moderní architektury reagující na přírodní prostředí patří A. Aalto • s rozvojem technologií se výrazně (doposud) uplatňují realizace ve stylu HI-TECH
ARCHITEKTURA 1. POL. 20. STOL. • v poslední čtvrtině století se zřetelně začíná projevovat ideová vyčerpanost moderny postavené na absenci obecných pravidel a zcela svobodném hledání nových možností
ARCHITEKTURA 1. POL. 20. STOL. • výrazem této tendence je označování některých staveb jako postmoderní architektura
• v široké škále těchto velmi rozdílných realizací lze vidět společný prvek ve volném nakládání s prvky tradiční architektury, bez ohledu na jejich nefunkčnost v nové stavbě • konstrukční řešení těchto staveb jen zřídka přináší změnu oproti základní sestavě svislých podpor a vodorovných desek užívané funkcionalismem
ARCHITEKTURA 1. POL. 20. STOL.
• vývoj na samém konci století je charakterizován koexistencí a střetáváním rozmanitých koncepcí bez dominance některého zřetelně profilovaného směru • pro zachování kvality života v našich sídlech je důležitý přístup k projektování a povolování nových staveb v historickém prostředí • tento přístup lze v zásadě dělit na kontextuální (usilující o soulad s prostředím) a kontrastní (usilující o zdůraznění vlastní nové stavby jako moderní protipól staré zástavby)
POUŽITÁ LITERATURA • OURODA V., 2012, Vývoj architektury, Studijní opora pro kombinované studium VŠTE České Budějovice • BUKOVSKÝ, J., 2001. Dějiny stavitelství: přehled vývoje architektury a stavebnictví. Brno: VUTIUM. ISBN 80214-1559-2. • BURIAN, J. a P. OLIVA, 1984. Civilizace starověkého středomoří. Praha: Svoboda. • CORNELL, T. a J. MATTHEWS, 1995. Svět starého Říma: kulturní atlas. Praha: Knižní klub. ISBN 80-7176-2105. • DOSTÁLOVÁ, R., 1990. Byzantská vzdělanost. Praha: Vyšehrad. ISBN 80-7021-034-6. • DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, 2002. Encyklopedie světové architektury. ISBN 80-86-223-909-6. • DURDÍK, T., 2005. Encyklopedie českých hradů. 6. vyd. Praha: Libri. ISBN 80-7277-274-0. • HRŮZA, J., 2003. Svět architektury. Praha: Aventinum. ISBN 80-7151-112-9. • HUYGHE, R. (ed.), 1969. Encyklopedie umění středověku. Praha: Odeon. Umění a lidstvo. Larousse. • HYUGHE, R. (ed.), 1970. Encyklopedie umění baroku a renesance. Praha: Odeon. Umění a lidstvo, Larousse.
POUŽITÁ LITERATURA • KRIER, L., 2001. Architektura jako volba nebo osud. Praha. ISBN 80-200-0012-7. • KULTERMANN, U., 1966. Současná světová architektura. Praha: NČSVU. • KUTHAN, J., 1999. Aristokratická sídla období klasicismu. Praha: Akropolis. ISBN 80-8577081-4. • LE GOFF, J., 1991. Kultura středověké Evropy. Praha. ISBN 80-207-0206-7. • MARTINDALE, A., 1972. Člověk a renesance. Praha. ISBN 37-018-71 09 2-08-08-12. • MERHAUTOVÁ, A. a D. TŘEŠTÍK, 1984. Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha: Odeon. • PEŘÍRKA, J. a kol., 1979. Dějiny pravěku a starověku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha. • SILLIOTI, A., 2006. Egypt- chrámy, bohové a lidé. 2. vyd. Čestlice: Rebo. ISBN 80-7234• 573-7.
POUŽITÁ LITERATURA • KRISOUČKOVÁ, J., 1979. Starověký přední východ. Praha: Mladá fronta. • SPUNAR, P., 1987. Kultura českého středověku. Praha: Odeon. • STAŇKOVÁ, J. a J. PECHAR, 1989. Tisíciletý vývoj architektury. 3., přeprac. vyd. Praha: SNTL- Nakladatelství technické literatury. ISBN 80-03-00073-4. • SVOBODA, L. a kol., 1973. Encyklopedie antiky. Praha: Academia. • SWIDERKOVÁ, A., 1983. Tvář helénistického světa. Praha: Panorama. • ŠEVČÍK, O., 2007. Architektura - historie – umění. Praha: GRADA. ISBN 978-80-247-2032-6. • ŠÍR, J. a K. ŠÍROVÁ MOTYČKOVÁ, 2008. Klenoty českého baroka. Praha: Kartografie. ISBN 978-80-7393-023-3.
DĚKUJI ZA POZORNOST
