ARCHEOLOGICKÝ ATLAS ČECH

ARCHEOLOGICKÝ ATLAS ČECH   SEZNAM LITERATURY   Anděra, M. – Zavřel, P. a kol. 2003: Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset.   Anderle, J. 1996: Tvrze kozelského polesí. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 11. Plzeň: Nadace České  hrady.   Anderle, J. – Švábek, V. 1992: Tvrze v Rokycanském okrese, 2. část, Sborník Muzea dr. B. Horáka v Roky‐ canech 4, 3–44.   Axamit, J. 1927: Hradiště na Berounsku, Podbrdský berounský kraj 3, 9–14.   Axamit, J. 1928–1930: Burkovák u Nemějic, Památky archeologické 36, 285–289, tab. XLVII.   Balý, R. 2007: Odkaz staveb zaniklých po roce 1945 v Pořejově na Tachovsku na příkladu čp. 7. In: Dějiny  staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2007, Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 191–194.   Balý, R. 2009: Zaniklá ves Pořejov na Tachovsku. Nepubl. diplomová práce, Katedra archeologie ZČU v  Plzni.   Bartošková, A. 2014: Budeč. Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. Praha: Lidové noviny.   Bartošková, A. – Štefan, I. 2006: Raně středověká Budeč – pramenná základna a bilance poznatků (K pro‐ blematice funkcí centrální lokality), Archeologické rozhledy 58/4, 724–757.   Bašta, J. – Baštová, D. 1991: Neznámý slovanský kmen na Domažlicku?, Minulostí Západočeského kraje  27, 7–24.   Beneš, A. 1959: K problémům mohylové kultury doby bronzové ve středních Čechách, Sborník  Národního muzea v Praze, řada A – Historie 13/1–2, 1–59.   Beneš, A. 1980: Horní Pootaví v pravěku a na počátku dějin. In: Sborník vlastivědných prací o Šumavě. K  650. výročí města Kašperské Hory, Kašperské Hory: Muzeum Šumavy, 7–57.   Beneš, A. a kol. 1999: Beneš, A. – Michálek, J. – Zavřel, P.: Archeologické nemovité památky okresu  České Budějovice. Díl I, Soupis a studie. Praha: Archeologický ústav AV ČR.   Beneš, J. 1994: Regionální archeologický výzkum Prachatického muzea v letech 1993 a 1994: evidence,  dokumentace a záchrana historického dědictví, Zlatá stezka 1, 105–110.   Beneš, J. a kol. 1995: Soubor militarií z počátku třicetileté války z Volarských šancí, Archeologické  rozhledy 47/3, 461–480.   Beneš, J. a kol. 2004: Beneš, J. – Hamák, B. – Stejskal, J.: Lužické hory: příprava obrany Lužických hor v  roce 1938. Pevnosti 25. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint.   Beneš, J. a kol. 2010: Archeologický výzkum raně středověkého hradiště Na Jánu v Netolicích a objev  zaniklé církevní architektury, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 191–204.   Beneš, J. a kol. 2012a: Raně středověké hradiště Na Jánu a archeopark v Netolicích. Výzkum kostela sv.  Jana Křtitele a jeho následná prezentace veřejnosti, Rekonstrukce a prezentace archeologických  objektů 1, 5–17.   Beneš, J. a kol. 2012b: Výzkum hradiště Na Jánu v Netolicích v krajinných, antropologických, genetických  a artefaktuálních souvislostech: zpráva za sezónu 2011, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25,  265–277.   Beran, P. 2005: Zaniklé obce a objekty po roce 1945. Knížecí Pláně (Fürstenhut) [online]. [cit. 2005‐07‐ 11]. Dostupné z: http://www.zanikleobce.cz/index.php? obec=639.   Beran, P. a kol. 1996: 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese. Sokolov: Okresní muzeum Sokolov.   Beránek, M. 2011: Zaniklá vesnice v poloze „V Žáku“ v Klánovickém lese (Praha). K problematice   

1 

plánovitých sídelních forem, Studia Mediaevalia Pragensia 10/1, 91–204.   Beránek, M. 2014: Das untergegangene Dorf „Žák“ (Mittelböhmen). In: E. Gringmuth‐Dallmer – J.  Klápště – J. Hasil (eds.), Tradition – Umgestaltung – Innovation: Transformazions Prozesse im hohen  Mittealter, Praehistorica 31/2, Praha: Karolinum, 405–417.   Bláhová‐Sklenářová, Z. 2008: Když najít znamená ztratit. „Hledání pokladů“ není dobrodružná zábava,  ale ničení kulturního dědictví [online]. [cit. 2014‐10‐07]. Dostupné z:  http://www.npu.cz/pp/dokum/ppclanky/ ppcl08/ppcl080716detektory.   Blecha, V. a kol. 2006: Geofyzikální průzkum pro archeologické účely na lokalitě Hrádek (katastrální  území Libomyšl). Nepubl. zpráva Oddělení užité geofyziky PřF UK Praha.   Boháčová, I. 2011: Dřevěné konstrukce a využití dřeva v raně středověké opevněné centrální lokalitě.  Příklady z Pražského hradu, Památky archeologické 102, 355–400.   Borkovský, I. 1965: Levý Hradec. Nejstarší sídlo Přemyslovců. Památky naší minulosti, sv. 2. Praha: ČSAV.   Brych, V. – Stehlíková, D. (eds.) 2003: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999). Sborník příspěvků k jeho  hmotné kultuře v raném a vrcholném středověku. Praha: Národní muzeum.   Břeň, J. 1966: Třísov, keltské oppidum. Praha: Národní muzeum.   Břicháček, P. – Metlička, M. 1999: Domažlická sídelní aglomerace v raném středověku, Archeologie ve  středních Čechách 3/2. 259–282.   Cílek, V. a kol. 2005: Střední Brdy. Praha – Příbram: Ministerstvo zemědělství ČR – Ministerstvo životního  prostředí ČR – ČSOP Příbram.   Čejka, M. 2006: Zhůří u Rejštejna – Stručná historie Zhůří. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 [online].  [cit. 2014‐07‐22]. Dostupné z: http://www.zanikleobce.cz/ index.php?detail=1440021.   Čermák, E. 1872: Tvrziště Neumětelské a Skřipelské, Památky archeologické 9, 483–484.   Čtrnáct, V. 1975: Mohylové pohřebiště nad Novou Hutí u Dýšiny (okr. Plzeň‐sever) a jeho vztahy k  Středodunají a k mohylovému území Bavorska. In: Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v  roku 1974, Nitra: Archeologický ústav SAV, 178–201.   Čtverák, V. 2001: Komplex Češov (okr. Jičín) – fenomén v české archeologii?, Archeologie ve středních  Čechách 5/2, 365–404.   Čtverák, V. 2002: Halštatské hradiště Hrazany?, Archeologie ve středních Čechách 6/1, 277–281.   Čtverák, V. a kol. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri.   Čujanová‐Jílková, E. 1970: Mittelbronzezeitliche Hügelgräberfelder in Westböhmen. Archeologické  studijní materiály 8. Praha: Archeologický ústav ČSAV.   Daněček, D. a kol. 2011: Daněček, D. – Smíšek, K. – Tomková, K.: Výzkum neznámého raně středověkého  příkopu v Žalově, Zprávy České archeologické společnosti, Supplementum 81, Praha: Česká  archeologická společnost, 50.   Daněček, V. 2005: Indicie podoby vnitřní plochy raně středověkého hradiště v Praze‐Vinoři, Archeologie  ve středních Čechách 9/2, 561–567.   Danielisová, A. 2010: Oppidum České Lhotice a jeho sídelní zázemí. Praha – Pardubice: Archeologický  ústav AV ČR.   Danielisová, A. – Mangel, T. 2008: České Lhotice. Keltské oppidum na úpatí Železných hor. Nasavrky:  Boii.   Dragoun, B. 2000: Villa Nova Uhřínov, Rekonstrukce a experiment v archeologii 1, 179–180.   Dragoun, Z. 2002: Praha 885–1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha: Libri.   Dragoun, Z. a kol. 2002: Románské domy v Praze. Praha – Litomyšl: Paseka.    

2 

Drahotová, O. a kol. 2005: Historie sklářské výroby v českých zemích. 1. Díl. Od počátků do konce 19.  století. Praha: Academia.   Drda, P. 1987: Keltské oppidum Hrad u Nevězic, Archeologické rozhledy 39/5, 517–556.   Drda, P. – Rybová, A. 1992: L´oppidum de Závist: construction de la porteprincipale (D) et sa  chronologie, Památky archeologické 83/2, 309–349.   Drda, P. – Rybová, A. 1993: Oppidum Závist. Tore undWege in seinerGeschichte, Památky archeologické  84/2, 49–68.   Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88/2, 65–123.   Drda, P. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha: Academia.   Drda, P. – Rybová, A. 2001: Model vývoje velmožského dvorce 2.–1. století před Kristem, Památky  archeologické 92/2, 284–349.   Drda, P. – Rybová A. 2008: Akropole na hradišti Závist v 6.–4. stol. př. Kr. Praha: Archeologický ústav AV  ČR.   Dreslerová, D. 1995: A settlement‐economic model for a prehistoricmicroregion: settlement activities in  the Vinoř‐Stream basin during the Hallstatt period. In: M. Kuna – N. Venclová (eds.), Whither  archaeology? Papers in honour of Evžen Neustupný, Praha: Archeologický ústav AV ČR, 145–160.   Dreslerová, D. a kol. 2003: Historie krajiny severního Prácheňska. Písek: Prácheňské nakladatelství.   Dreslerová, D. a kol. 2008: Dreslerová, D. – Frolík, J. – Mikolášek, T.: Využití trojrozměrného laserového  scaneru v archeologii. In: J. Macháček (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2, Brno – Praha – Plzeň:  Ústav archeologie a muzeologie FF MU – Archeologický ústav AV ČR – Katedra archeologie FF ZČU,  199–211.   Dreslerová, D. – Hrubý, P. 2004: Halštatské výšinné lokality v jižních Čechách: nové výzkumy dvou  hradišť, Študijnézvesti AÚ DAV 36, 105–130.   Drobná, Z. 1953: Husitský polní tábor u Kunratic, Historie a vojenství 2, 197–200.   Dubský, B. 1933: Hradiště Sedlo u Sušice, Památky archeologické 39, 38–44.   Dubský, B. 1947: Přehled pravěkého osídlení našeho kraje, Zlatá stezka 15, 8–9.   Dubský B. 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství, Bratří Římsové v Blatné.   Durdík, T. 1977: Zaniklý sídlištní komplex Řebřík. In: M. Richter (ed.), Středověká archeologie a studium  počátků měst. Sborník příspěvků přednesených na celostátní konferenci středověkých archeologů v  Hradci Králové 22.–27. září 1975, Praha: Archeologický ústav ČSAV, 231–235.   Durdík, T. 1978: Litice, okr. Plzeň‐jih, Výzkumy v Čechách 1976–1977, 77.   Durdík, T. 1984: Nový Hrad u Kunratic (Praha 4) a jeho postavení ve vývoji české hradní architektury,  ArchaeologicaPragensia 5/1, 173–190.   Durdík, T. 2008: Hrady na Malši. Praha: Společnost přátel starožitností.   Durdík, T. 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri (3. vyd.).   Durdík, T. – Frolík, J. 1982: Hrad Řebřík na Rokycansku a jeho postavení v genesi českého šlechtického  hradu, Archaeologiahistorica 7, 367–377.   Durdík, T. – Sušický, V. 2000: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác.   Durdík, T. – Sušický, V. 2002: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác.   Durdík, T. – Sušický, V. 2005: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Praha: Agentura Pankrác.   Eichhorn, O. 1934: Hügelgräber bei Mies, Sudeta 10, 26–28.   Eichhorn, O. 1937: Ausgrabungen des Museums der StadtMies von 1933 bis 1936. Mies (Stříbro):   

3 

Museum der StadtMies.   Ernée, M. a kol. 2014: Raná exploatace exogenních akumulací zlata na Českokrumlovsku, Acta  rerumnaturalium 16, 85–108.   Felcman, J. 1902: Archeologický výzkum v roku 1901 předsevzatý nákladem J. Felcmanna, em. ředitele  cukrovaru. Mohyly v háji u Chejnova (okr. Smíchov), Památky archeologické 20/1, 37–50.   Foltýn, D. 2006: Celly a proboštství kláštera svatého Jana Křtitele na Ostrově. Zamyšlení nad  problematikou benediktinských pobočných domů v raně středověkých Čechách. In: P. Sommer (ed.),  Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa, Praha: Lidové noviny, 277–289.   Franc, F. X. 1906: Šťáhlauer Ausgrabungen 1890. Přehled nalezišť v oblasti Mže, Radbuzy, Úhlavy a  Klabavy. Šaldová, V. (ed.), Praha 1988: Archeologický ústav ČSAV.   Fridrich, J. – Sklenář, K. 1976: Die paläolithische und mesolithische Höhlenbesiedlung des Böhmischen  Karstes. Fontes Archaeologici Pragenses 16. Praha: Národní muzeum.   Fröhlich, J. 1991: Průzkum skláren v bývalém Prácheňském kraji. Prácheňské muzeum v Písku. In: Zpráva  o činnosti za rok 1990, Písek: Prácheňské muzeum v Písku, 19–28.   Fröhlich, J. 1995: Archeologický výzkum skláren v okolí Kašperských Hor, Vlastivědné zprávy Muzea  Šumavy 3, 94–118.   Fröhlich, J. 1997: Písecko v zrcadle archeologie. Písek: Prácheňské muzeum v Písku.   Fröhlich, J. 2006: Zlato na Prácheňsku. Kapitoly z historie těžby a zpracování zlata. Písek: Prácheňské  nakladatelství.   Fröhlich, J. – Kurz, J. 1980: Středověké zlaté doly Havírky u Písku, Studie z dějin hornictví 10, 17–25.   Fröhlich, J. – Michálek, J. 1978: Archeologické nemovité památky v okrese Písek. Zprávy Československé  společnosti archeologické 20, 86–129.   Frolík, J. a kol. 2000: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologických  pramenů. CastrumPragense 3. Praha: Peres.   Gabriel, F. a kol. 2007: Gabriel, F. – Peřina, I. – Podroužek, K.: Nový doklad opevnění valečovské sídelní  aglomerace, Muzejní a vlastivědná práce – Časopis Společnosti přátel starožitností 45/2, 110–112.   Gabriel, F. – Panáček, J. 1998: Severočeské hrady na kupách, Castellologica bohemica 6/1, 69–105.   Galusová, L. 2007: Zaniklý Mášův mlýn. Příspěvek k poznání novověkých vodních mlýnů na Tachovsku.  In: Dějiny staveb: sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2007, Plzeň: Klub Augusta Sedláčka,  201–204.   Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.   Gojda, M. – John, J. a kol. 2013: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň: Katedra  archeologie FF ZČU.   Hais_2013: Vývoj sklářských pecí, Sklář a keramik 3‐4, 55‐59.   Hinz, H. 1981: Motteund Donjon: Zur Frühgeschichte der mittelalterlichen Adelsburg. Zeitschrift für  Archäologie des Mittelalters, Beiheft 1. Köln – Bonn: Rheinland.   Hlava, M. 2012: K výzkumu oppid v Čechách a na Moravě v uplynulých dvou stoletích: legendy a fakta,  Archeologie ve středních Čechách 16/1, 468–486.   Hložek, J. 2010: Zpráva o výsledcích výzkumu areálů předhradí vrcholně‐pozdně středověkých hradů v  roce 2008. In: P. Krištuf – P. Vařeka (ed.), Opomíjená archeologie 2007–2008, Plzeň: Katedra  archeologie FF ZČU, 142–153.   Hložek, J. 2011: Pozůstatky obléhacích prací hradu Příběnice, okr. Tábor, Archeologické výzkumy v jižních  Čechách 24, 209–225.  

 

4 

Hložek, J. 2012: Hrady západních a jižních Čech ve světle nedestruktivních archeologických průzkumů  Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Plzeň: Ústav celoživotního vzdělávání ZČU.   Hložek, J. – Menšík, P. 2010a: Osamocená halštatská (?) mohyla u Řepče, okr. Tábor, Archeologie ve  středních Čechách 14/1, 267–270.   Hložek, J. – Menšík, P. 2010b: Pravěké a raně středověké osídlení na Malšicku u Tábora, Archeologické  výzkumy v jižních Čechách 23, 143–154.  Hložek, J. a kol. 2014: Zaniklý lom v předpolí hradu Příběničky. K otázkám možnosti datace těžebních  prací a hodnocení jejich vztahu k hradnímu areálu, Archaeologia historica 39, 539‐547.   Hlušičková, H. a kol. 2002: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. A–G. Praha: Libri.   Hnízdilová, P. 2006: Zaniklá vesnice a dvůr Řebřík. In: P. Vařeka a kol., Archeologie zaniklých  středověkých vesnic na Rokycansku 1, Plzeň: Katedra archeologie FF ZČU, 125–139.   Hnízdová, I. 1955: Únětické sídliště a pohřebiště v Březně u Loun, Archeologické rozhledy 7/3, 294–308,  322–328.   Hraše, J. K. 1873: Jedenáctero pohanských hřbitovů okolí Ratajského na Táborsku, Památky  archeologické 9, 129–140.   Hraše, J. K. – Stulík, F. 1868: Mohyly Plavské v Budějovsku, Památky archeologické 7, 301–306.   Husa, V. a kol. 1967: Husa, V. – Petráň, J. – Šubrtová, A.: Homo faber. Pracovní motivy ve starých  vyobrazeních. Praha: Academia.   Charvát, P. 1980: Slovanské osídlení Vraclavska do poloviny 13. století, Archeologické rozhledy 32/3,  274–279.   Chotěbor, P. 1980: Povrchový průzkum hradu Valečova, Archaeologiahistorica 5, 255–258.   Chotěbor, P. 1986: Komplexní povrchový průzkum hradu Valečova, Památky archeologické 77/1, 177– 196.   Chvojka, O. a kol. 2011: Osídlení z doby bronzové v povodí říčky Smutné v jižních Čechách. Archeologické  výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 8. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých  Budějovicích.   Chvojka, O. – Michálek, J. 2011: Výzkumy Josefa Ladislava Píče na mohylových pohřebištích doby  bronzové a halštatské v jižních Čechách. FontesArchaeologiciPragenses 35. Praha: Národní muzeum.   Chytráček, M. a kol. 2009: Chytráček, M. – Chvojka, O. – John, J. – Michálek, J.: Halštatský kultovní areál  na vrchu Burkovák u Nemějic, Archeologické rozhledy 61/2, 183–217.   Chytráček, M. a kol. 2010: Komplexní výzkum pravěkého hradiště na stolové hoře Vladař, Živá  archeologie: rekonstrukce a experiment v archeologii 11, 45–50.   Chytráček, M. a kol. 2012: Vzestupy a pády regionálního mocenského centra. Přehled současného stavu  poznání pravěkého opevněného areálu na Vladaři v západních Čechách, Památky archeologické 103,  273–338.   Chytráček, M. – Metlička, M. 2004: Die Höhensiedlungen der Hallstatt‐ und Latènezeit in Westböhmen.  Památky archeologické – Supplementum 16. Praha: Archeologický ústav AV ČR.   Jánská, E. 1963: Archeologický výzkum hradu Sión, Archeologické rozhledy 15, 220–247.   Jánská, E. 1965: Hrad Jana Roháče z Dubé, Sborník Oblastního muzea v Kutné Hoře 6, 5–72.   Jansová, L. 1965: Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku. Praha: ČSAV.   Jansová, L. 1968: Mšecké Žehrovice unddieFrage der Viereckschanzen in Böhmen, Archeologické  rozhledy 20/4, 470–489, 571–572.   Jansová, L. 1986: Hrazany. Daskeltische Oppidum in Böhmen. Band 1, Die   

5 

BefestigungunddieanliegendeSiedlungsbebauung. Praha: Archeologický ústav ČSAV.   Jansová, L. 1988: Hrazany. Daskeltische Oppidum in Böhmen. Band 2, Die Gehöfte in der  mittlerenSenkung, FundberichtundFundkatalog. Praha: Archeologický ústav ČSAV.   Jansová, L. 1992: Hrazany. Daskeltische Oppidum in Böhmen. Band 3, Die Besiedlung der Abhänge der  Červenka. Praha: Archeologický ústav ČSAV.   Jaša, L. 2007: Krudum – historie bájné hory a jejího okolí. Sokolov: FornicaPublishing.   Jelínek, B. 1878: Plešivec, Ostrý a Libomyšl, Památky archeologické 10, 691–698.   Jelínek, B. 1879: Vrch Hradec, Lochovice, Neumětely a Skřipel, Památky archeologické 11/1, 109–120.   Jelínek, B. 1881: Dvě hradiště, Památky archeologické 11/1, 653–660.   Jelínek, B. 1896: PlešivecundeinenächsteUmgebung in der Vorgeschichte, Mitteilungen der  AnthropologischenGesellschaft in Wien 26, 195–236.   Jiráň, L. a kol. 2008: Archeologie pravěkých Čech/5. Doba bronzová. Praha: Archeologický ústav AV ČR.   John, J. 2007: Zpráva o výzkumu suťových situací na eneolitické výšinné lokalitě Osobovská skála (k. ú.  Radkovice u Měčína, okr. Klatovy). In: P. Krištuf – L. Šmejda – P. Vařeka (ed.), Opomíjená archeologie  2005–2006, Plzeň: Katedra archeologie FF ZČU, 110–115.   John, J. 2010: Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Opomíjená archeologie 1. Plzeň:  Katedra archeologie FF ZČU.   Kaláb, Z. – Lednická, M. 2009: Historie vzniku důlních prostor Dolu Jeroným podle dochovaných map a  náčrtů. Hornická Příbram ve vědě a technice – texty přednášek [online]. [cit. 2014‐09‐09]. Dostupné  z: http://slon.diamo.cz/hpvt/2009/tradice/T%2003%20Lednicka.pdf.   Kern, J. 1925: Daskleine Radischken bei Leitmeritz, eine vorgeschichtliche Signalstation, Sudeta 1, 165– 185.   Kintzl, E. 2005: Zmizelý kousek Šumavy, aneb Komu za to „dík“? Kašperské Hory: Karel Pokorný.   Klápště, J. 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha: Lidové noviny.   Klír, T. 2008: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku.  Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 5. Praha: Filozofická fakulta UK.   Klír, T. 2014: Zur Problematik der sog. Endphase der hochmittelalterlichen Kolonisationundzu den  Siedlungsformen in Böhmen. Die Wüstung Kří bei Sadská (Mittelböhmen). In: E. Gringmuth‐Dallmer –  J. Klápště – J. Hasil (ed.), Tradition – Umgestaltung – Innovation: Transformationsprozesse im hohen  Mittelalter, Praehistorica 31/2, Praha: Karolinum, 377–408.   Klír, T. – Beránek, M. 2012: A social‐economic interpretation of the layouts of deserted villages: an  example of a deserted village at the „V Žáku“ site in Klánovice Forest in Prague. In: J. Žegklitz (ed.),  Written and iconographic sources in post‐medieval archaeology, Studies in post‐medieval   archaeology 4, Prague: Archaia, 289–364.   Knor, A. 1951: Slovanské hradisko v Jenišově‐Tašovicích, Archeologické rozhledy 3/1, 16, 22, 25–26, 88,  92–93.   Kolektiv 2000: Encyklopedie českých tvrzí. 2. díl, K–R. Praha: Argo.   Korbová Procházková, L. 2011: Zaniklá středověká vesnice Roudnička – „Mořina“ pod Plešivcem  (okr.Příbram). Studia Medievalia Pragensia 10/1 (Praha: UK), 387‐394.  Kos, L. 2013: Raně středověké fortifikace s čelní kamennou plentou ve střední Evropě, Studia  mediaevaliaPragensia 11, 117–175.   Koscelník, P. 2013: Využití lidarových dat v archeologii konfliktu středověku: obléhací práce z 15. století.  In: M. Gojda – J. John a kol., Archeologie a letecké laserové skenování krajiny, Plzeň: Katedra  archeologie FF ZČU, 190–199.    

6 

Koscelník, P. a kol. 2013:Koscelník, P. – Kypta, J. – Savková, J.: Dobývání hradu Siónu roku 1437.  Povrchový průzkum palebných postavení obléhatelů, Archeologické rozhledy 65/3, 574–598.   Kotková, M. 2012: Kulturněhistorický obraz severozápadních Čech a saského Polabí v raném středověku:  na příkladě hrnčířství a fortifikačního stavitelství. Nepublikovaná dizertační práce, Ústav pro pravěk a  ranou dobu dějinnou FF UK, Praha.   Kovárník, J. – Mangel, T. 2013: Rondel s valy u Třebovětic. Poznámka ke konstrukčním znakům  mladoneolitických rondelů. In: I. Cheben – M. Soják (ed.), Otázky neolitu a eneolitu našich krajín  2010. Zborník referátov z 29. Pracovného stretnutia bádateľov pre výskum neolitu a eneolitu Čiech,  Moravy a Slovenska. Vršatské Podhradie, 27.–30. 9. 2010, Nitra: Archeologický ústav SAV, 133–152.   Krištuf, P. 2010: Výzkum mohylového pohřebiště „Hemery“ (k. ú. Hvožďany, okr. Tábor) pomocí  geofyzikálních metod, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 91–110.   Krištuf, P. 2012: Rekonstrukce pravěkých cest na základě prostorové distribuce mohyl: příklad  mohylového pohřebiště Řepeč‐Atlas (okr. Tábor). In: P. Krištuf (ed.), Konstruování minulosti, Plzeň:  Katedra archeologie FF ZČU, 125–132.   Krüger, B. 1967: Dessau‐Mossigkau. Ein frühslawischer Siedlungsplatz im mittleren Elbgebiet. Berlin:  Akademie‐Verlag.   Křivánek, R. – Kuna, M. 2006: Hradiště Plešivec – preventivní detektorový průzkum a dokumentace stavu  lokality, Archeologické rozhledy 58/2, 329–345.   Kříž, M. 1883: Průvodčí do moravských jeskyň I. Kyjov: H. L. Stein.   Kubín, M. a kol. 2012: Partyzánská odysea a osud Věry Pilařové. Praha: Milan Kubín.   Kubů, F. – Zavřel, P. 1995: Prachatický systém Zlaté stezky, Zlatá stezka 2, 74–98.   Kubů, F. – Zavřel, P. 2001: Der GoldeneSteig.  HistorischeundarchäologischeErforschungeinesbedeutendenmittelalterlichenHandelsweges. Bd. 1.  Die Strecke Prachatitz – Staatsgrenze. Neue Veröffentlichungen des Instituts für Ostbairische  Heimatforschung der Universität Passau. Passau: Verein für Ostbairische Heimatforschung.   Kubů, F. – Zavřel, P. 2007: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké  obchodní cesty. 1. Úsek Prachatice – státní hranice. České Budějovice: Jihočeské muzeum.   Kubů, F. – Zavřel, P. 2009: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké  obchodní cesty. 3. Úsek Kašperské Hory – státní hranice. České Budějovice: Jihočeské muzeum.   Kudrnáč, J. 1951: Slované v západních Čechách, Archeologické rozhledy 3/2–3, 185–190.   Kudrnáč, J. 1962: Halštatské hradiště u Březí, okres Praha‐východ, Archeologické rozhledy 14/4, 470– 475.   Kudrnáč, J. 1971: Zlato v Pootaví. Písek: Oblastní muzeum v Písku.   Kukutsch, R. – Stolárik, M. 2008: Povrchové útvary na lokalitě Čistá, důl Jeroným po ukončení báňské  činnosti. Hornická Příbram ve vědě a technice – texty přednášek [online]. [cit. 2014‐09‐09]. Dostupné  z: http://slon.diamo.cz/hpvt/2008/tradice/T07.pdf.   Kuna, M. 2008: Analýza polohy pravěkých mohylových pohřebišť pomocí geografických informačních  systémů. In: J. Macháček (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2, Brno – Praha – Plzeň: Ústav  archeologie a muzeologie FF MU – Archeologický ústav AV ČR – Katedra archeologie FF ZČU, 79–92.   Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha: Academia.   Kuna, M. a kol. 2007: Archeologie pravěkých Čech/1. Pravěký svět a jeho poznání. Praha: Archeologický  ústav AV ČR.   Kuna, M. – Profantová, N. 2011: Prague‐Type culture houses. Aspects of form, function and meaning.  HistoriaAntiqua 20, 415‐429. 

 

7 

Kuna, M. a kol. 2013: Raně středověký areál v Roztokách z pohledu ekofaktů, Památky archeologické  104, 59–147.   Kuna, M. – Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum  sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha: Archeologický ústav AV ČR.   Kupka, V. a kol. 2001: Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri.   Květina, P. a kol. 2009: Květina, P. – Květinová, S. – Řídký, J.: Význam her v archaických společnostech:  archeologické možnosti studia, Archeologické rozhledy 61/1, 3–30.   Kypta, J. a kol. 2012: Osamocený dvůr s opevněným sídlem v pozdním středověku: Rychvald u Dřevíče  (okr. Rakovník) a jeho analogie, Archeologické rozhledy 64/3, 549–570.   Kypta, J. – Podliska, J. 2012: Praha – Kunratice. Nový hrad u Kunratic ppč. 863/1. Nálezová zpráva čj.  TX201302173, uložena v Archivu Archeologického ústavu AV ČR.   Lego, J. 1898: Kde stával filiální klášter „Teslínský“ benediktinů Ostrovských?, Památky archeologické 18,  123–124.   Lněničková, J. 1989: Sklárny v Podlesí (Vogelsangu), Vlastivědné zprávy muzea Šumavy 1, 34–45.  Lokvenc, T. 1965: Alpinská oblast Krkonoš v roce 1765 (hodnocení Grauparovy mapy), Opera Corcontica  2,27‐42.   Lokvenc, T. 1996: Kotelská Bouda, Krkonoše: měsíčník o přírodě a lidech 29/1, 22–23.  Lokvenc, T. 2001: Mannova mapa, Krkonoše: měsíčník o přírodě a lidech 34/2, 34–35.   Lokvenc, T.: 2001b: Historie kosodřeviny v Krkonoších, Opera corcontica 38, 21‐42   Lokvenc, T. 2007: Budní hospodářství. In: J. Flousek a kol. (eds.), Krkonoše. Příroda, historie, život, Praha:  Baset, 473–484.   Lüssner, M. 1857: Archeologické zprávy z Chrudimska, Památky archeologické 2/1, 231–232.   Lutovský, M. 1994: Bustum Tyri. K topografii mohylových hrobů v okolí Turska, Muzejní a vlastivědná  práce 32/4 (Časopis přátel starožitností 102), 233–240.   Lutovský, M. 1999: Odraz mocenských změn 10. století ve struktuře jihočeských hradišť, Archeologie ve  středních Čechách 3/2, 283–291.   Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri.   Lutovský, M. – Stolz, D. 2001: Hradiště „Šance“ u Březnice ve světle nových nálezů, Archeologie ve  středních Čechách 5/2, 565–578.   Majer, J. 1970: Těžba cínu ve Slavkovském lese v 16. století. Praha: Národní technické muzeum.   Maličký, J. 1950: Předslovanská hradiště v jižních a západních Čechách, Památky archeologické 43, 21– 42.   Maličký, J. 1954: Archeologické výzkumy na Hořovicku v roce 1953, Nová vesnice Hořovicka 1–2.   Mangel, T. 1999: Kruhový areál v Třebověticích a laténské osídlení na středním toku Bystřice, Zpravodaj  muzea v Hradci Králové 25, 88–100.   Mařík, J. 2009: Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku.  DissertationesarchaeologicaeBrunenses/Pragensesque 7. Praha: Filozofická fakulta UK.   Maříková‐Kubková, J. a kol. 2006:In: Maříková‐Kubková, J. – Schlanger, N. – Lévin, S.(eds.):  SitesofMemory. BetweenScientificResearch and CollectiveRepresentations. CastrumPragense 8.  Praha: Archeologický ústav AV ČR.    Maříková‐Kubková, J. – Herichová, I. 2009: Archeologický atlas Pražského hradu. Díl 1., Katedrála sv. Víta  – Vikářská ulice. CastrumPragense 10/1. Praha: Archeologický ústav AV ČR.   Matoušek, V. 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha: Academia.    

8 

Matoušek, V. a kol. 2005: Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy. Praha: Libri.   Maxová, E. – Menšík, P. 2011: Dokumentace raně středověkého mohylového pohřebiště u Bechyňské  Smolče, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 24, 191–207.   th

th

Meduna, P. 1990: Morphology of field fortifications of the17 –19 centuries. A contribution to  surfaceresearch. In: Z. Smetánka (ed.): Studies in Postmedieval Archaeology, Praha: Archeologický  ústav AV ČR, 75–86.   Menclová, D. 1972a: České hrady. Díl 1. Praha: Odeon.   Menclová, D. 1972b: České hrady. Díl 2. Praha: Odeon.   Menčik, F. 1899: Dasökonomische System des Grafen Sweérts‐Sporck, Mitteilungen der Gesellschaft für  die Geschichte der Deutschen in Böhmen 37, 233–286.   Menšík, P. a kol. 2010: Menšík, P. – Krištuf, P. – Chvojka, O.: Mohylová pohřebiště na okrese Tábor.  Plzeň: Západočeská univerzita.   Metlička, M. (ed.) 2010: Archeologie západních Čech 1. Věnováno stému výročí úmrtí Františka Xavera  France. Plzeň: Západočeské muzeum.   Michálek, J. 1999a: Keltský poklad z Bezdědovic na Blatensku. Blatná: Městské muzeum.   Michálek, J. 1999b: Mohylové pohřebiště ve Velké Dobré, okr. Kladno. Výzkum v letech 1890 až 1891,  Archeologie ve středních Čechách 3/1, 113–153.   Michálek, J. 2003: Památky Strakonicka ze země a ze vzduchu. Strakonice: Muzeum středního Pootaví.   Michálek, J. – Zavřel, P. 1996: Archeologické nemovité památky v okrese Český Krumlov. Český Krumlov:  Okresní úřad.   Minátová, H. 1979: Komunikace na území Českého lesa v letech 1500–1848, Sborník okresního muzea v  Tachově 12, 26–35.   Motyková, K. 1992: Nové poznatky o opevnění hradiště Plešivec, Sborník Západočeského muzea 8, 74– 82.   Motyková, K. 1998: Mohyla z pozdní doby kamenné zůstane v Nymburce zachována, Vlastivědný  zpravodaj Polabí 32, 6–26.   Motyková, K. 2013a: Archeologické stopy dávných věků v Nymburce a ve středním Polabí. Doba  kamenná: od lovců a sběračů k patriarchálním zemědělcům. Nymburk: Vega‐L.   Motyková, K. 2013b: Eneolitická velká kamenná mohyla v Nymburce, její konzervace a otevření  veřejnosti, Archeologie západních Čech 5, 82–107.   Motyková, K. a kol. 1977: Motyková, K. – Drda, P. – Rybová, A.: Thepositionof Závist in the Early La Tène  Period in Bohemia, Památky archeologické 68/2, 255–316.   Motyková, K. a kol. 1982: Motyková, K. – Drda, P. – Rybová, A.: Keltské hradiště Závist – dosavadní  výzkum a jeho perspektivy, Památky archeologické 73/2, 432–454.   Motyková, K. a kol. 1984: Motyková, K. – Drda, P. – Rybová, A.: Opevnění pozdně halštatského a časně  laténského hradiště Závist, Památky archeologické 75/2, 331–444.   Motyková, K. a kol. 1990: Motyková, K. – Drda, P. – Rybová, A.: Oppidum Závist – Prostor brány A v  předsunutém šíjovém opevnění, Památky archeologické 81/2, 308–433.   Musil, J. – Netolický, P. 2013: Studium dynamiky středověkých sídelních struktur v tzv. bojanovském  újezdu (Železné hory, okres Chrudim), Živá archeologie 15, 32–37.   Nedvěd, P. 2008: Z historie Horské Kvildy [online]. [cit. 2014‐07‐22]. Dostupné z:  http://horskakvilda.eu/is/ historie/horskanedved.htm.   Nechvátal, B. a kol. 2012: Záchranný archeologický výzkum na raně středověkém hradišti v Šárce,   

9 

Archaeologiahistorica 37/2, 401–418.   Nekuda, V. 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno: Blok.   Neustupný, E. 1997: Uvědomování minulosti. Archeologické rozhledy 49/2, 217–230.   Neustupný, E. 2010: Teorie archeologie. Plzeň: Aleš Čeněk.   Neustupný, E. a kol. 2008:Neustupný, E. – Dobeš, M. – Turek, J. – Zápotocký, M.: Archeologie pravěkých  Čech 4. Eneolit. Praha: ARÚP.   Nováček, K. – Petr, L. 2009: Praepositura in solitudo: Ostrovská cella Baštiny (Teslín) a archeologie  nejmenších řádových založení, Archeologické rozhledy 61/2, 285–302.   Novák, D. – Vařeka, P. 2012: Tvrze na Rokycansku, Archaeologiahistorica 37/2, 445–459.   Novák, D. – Vařeka, P. 2013: Tvrze na Berounsku, Archaeologiahistorica 38/2, 491–506.   Novobilský, M. 2008: Obléhání hradu Lopaty: Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň:  Západočeské muzeum.   Novobilský, M. – Rožmberský, P. 1996: Hrad Litice u Plzně. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 7. Plzeň:  Nadace České hrady.   Peša, V. 2006: Využívání jeskyní v mladší době bronzové až halštatské ve vybraných oblastech střední  Evropy, Památky archeologické 97, 47–132.   Pešta, J. 2000: Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury venkovských sídel na území Čech,  Průzkumy památek 7/2, 153–168.   Petráš, K. 2006: Krajem šumavských Lad. České Budějovice: KOPP.   Píč, J. L. 1892: Archaeologický výzkum ve středních Čechách V. Mohyly u Velké Dobré, Památky  archeologické 15, 481–502, tab. XXII, XXIII.   Píč, J. L. 1893: Archaeologický výzkum ve středních Čechách v r. 1893, Památky archeologické 16/1, 329– 362, 417–438.   Píč, J. L. 1895: Několik nově prozkoumaných hradišť, Památky archeologické 16, 811–813.   Píč, J. L. 1896: Mohyly Bechyňské, Památky archeologické 17, 1–18.   Píč, J. L. 1898: Mohyly Bechyňské II, Památky archeologické 18, 1–14.   Píč, J. L. 1900: Pokolení kamenných mohyl. Starožitnosti země České I, Čechy předhistorické, sv. 2. Praha:  nákladem vlastním.   Píč, J. L. 1903: Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Starožitnosti země České II, Čechy na  úsvitu dějin, sv. 2. Praha: Národní muzeum.   Píč, J. L. 1908:  Z výzkumu našich hradišť, Památky archeologické, 520‐533.   Píč, J. L. 1909: Část archeologická. Starožitnosti země české III, Čechy za doby knížecí, sv. 1. Praha:  nákladem vlastním.   Piskačová, I. 2000: Zemědělský projekt Villa Nova Uhřínov, Rekonstrukce a experiment v archeologii 1,  181–184.   Pleinerová, I. 1956: Knovízská osada v Březně u Loun, Archeologické rozhledy 8/6, 795–799, 815–816.   Pleinerová, I. 1972: Pravěké naleziště v Březně (výsledky výzkumu za posledních pět let), Archeologické  rozhledy 24/4, 369–372, 469–470.   Pleinerová, I. 1975: Březno. Vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách. Praha: Academia.   Pleinerová, I. 1980: Kultovní objekty z pozdní doby kamenné v Březně u Loun, Památky archeologické  71/1, 10–56.   Pleinerová, I. 1984: Häuser des Spätlengyelhorizontes in Březno bei Louny, Památky archeologické 75/1,   

10 

7–49.   Pleinerová, I. 1986: Březno: Experiments with building Old Slavic houses and living in them, Památky  archeologické 77/1, 104–176.   Pleinerová, I. 1991: An experimental station at Březno near Louny (NW Bohemia). In: E. Neustupný a  kol., Archaeology in Bohemia 1986–1990, Praha: Archeologický ústav ČSAV, 256–259.   Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha – Louny: Archeologický ústav  AV ČR.   Pleinerová, I. 2007: Březno und germanische Siedlungen der jüngeren Völkerwanderungszeit in Böhmen.  Praha: Archeologický ústav AV ČR.   Pleinerová, I. – Hrala, J. 1988: Březno. Osada lidu knovízské kultury v severozápadních Čechách. Ústí nad  Labem: Severočeské nakladatelství.   Pleinerová, I. – Pavlů, I. 1979: Březno. Osada z mladší doby kamenné v severozápadních Čechách. Ústí  nad Labem: Okresní muzeum.   Pleinerová, I. – Zápotocký, M. 1999: Polozemnice z období řivnáčské kultury v Březně u Loun,  Archeologické rozhledy 51/2, 280–299.   Podlaha, A. 1900: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém od pravěku do počátku  XIX. století. Díl IX.: politický okres Rokycanský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii  císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.   Podroužek, K. – Gabriel, F. 2007: Typy objektů valečovského „městečka“, Archaeologi ahistorica 32, 211– 224.  Podlaha_1900: Soupis památek historických a uměleckých v království českém,1900,65‐66 (Kolvín).  Princová, J. – Mařík, J. 2006: Libice nad Cidlinou – stav a perspektivy výzkumu, Archeologické rozhledy  58/4, 643–664.   Profantová, N. 1998: Doubravčice. K problematice počátků raně středověkého hradiště na základě  výzkumů J. Kudrnáče, Archeologie ve středních Čechách 2, 157–275.   Procházka, R. 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno:  Archeologický ústav AV ČR.   Procházka, Z. 2005: Osudy čtyř zaniklých obcí. In: V. Dudák a kol., Český les: Příroda – historie – život,  Praha: Baset, 201–204.   Prostředník, J. a kol. 2011: Pravěká těžba v Jizerských horách. Příběh kamenných seker. Turnov: Muzeum  Českého ráje.   Prostředník, J. – Šída, P. 2010: Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří. Turnov: Muzeum Českého  ráje.   Prošek, F. 1951: Mesolitická chata v Tašovicích, Archeologické rozhledy 3/1, 12–15, 21, 87–88, 92.   Renfrew, C. 1987: Archaeology and Language. The Puzzle of Indo‐European Languages. Cambridge:  Cambridge University Press aj. (více vydání).   Richter, M. 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha: Academia.   Richterová, J. 1997: Povrchový průzkum raně středověkých hradišť v Praze‐Vinoři a Královicích. In: J.  Kubková (ed.), Život v archeologii středověku, Praha: Peres, 525–534.   Rišlink, V. 2011: Kouřim. Průvodce po kulturních památkách. Kouřim: Město Kouřim.   Rojík, P. 2000: Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Kouzlo hornické Přebuzi, Nejdku a  jejich okolí. Sokolov: Okresní muzeum a knihovna Sokolov.   Rožmberský P. 1992: Bitva u Třebele roku 1647, Hláska 3, 29–32.    

11 

Rusó, A. 1991: Příspěvek k poznání slovanského hradiště v Zabrušanech. Archeologický výzkum v  severních Čechách 19. Teplice: Regionální muzeum Teplice.   Rybová, A. – Drda, P. 1994: Hradiště by Stradonice. Rebirth of a Celtic Oppidum. Praha: Archeologický  ústav AV ČR.   Rybová, A. – Šaldová, V. 1958: O pohřebním ritu milavečské kultury v západních Čechách, Památky  archeologické 49/2, 348–411.   Řídký, J. 2011: Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období. Dissertationes  archaeologicae Brunenses/Pragensesque 10. Praha: Filozofická fakulta UK.   Sahlins, M. 1976: Stone Age Economics. London: Butler and Tanner Ltd. (2. vyd.).   Sankot, J. 2012: Historie Plzeňska a Šumavy. Příběhy ze Šumavy. Gestapo na Knížecích Pláních [online].  [cit. 2014‐12‐20]. Dostupné z: http://www.sankot.cz/ rozcestnik/publikacni‐cinnost/nakladatelstvi‐‐ starymost‐2012/pribehy‐ze‐sumavy‐2012.   Sankot, P. 1979: Revizní výzkum mohylového pohřebiště v Chýnovském háji v roce 1978, Středočeské  muzejnictví 1979/5, 4–10.   Sedláček, A. 1994: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 3., Budějovsko. Praha: Argo (3. nezměn.  vyd., v Argu 1.).   Sedláček, A. 1995: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko. Praha: Argo (3. nezměn.  vyd., v Argu 1.).   Sedláček, A. 1996: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 7., Písecko. Praha: Argo (3. nezměn. vyd.,  v Argu 1.).   Sedláček, A. 1997a: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 10., Boleslavsko. Praha: Argo (3.  nezměn. vyd., v Argu 1.).   Sedláček, A. 1997b: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 12., Čáslavsko. Praha: Argo (3. nezměn.  vyd., v Argu 1.).   Sedláček, A. 1998a: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 14., Litoměřicko a Žatecko. Praha: Argo  (3. vyd., v Argu 1.).   Sedláček, A. 1998b: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 15., Kouřimsko, Vltavsko a j.–z.  Boleslavsko. Praha: Argo (2. nezměn. vyd., v Argu 1.).   Schaller, J. 1786: Topographie des KönigreichsBöhmen. Band III – Prachiner Kreis. Prag: K. k.  Normalbuchdruckerei, Wenzel Piskaczek Fakt.   Sklenář, K. 1972: Archeologie severního okolí Prahy ve zprávách Václava Krolmuse (1846 až 1856), Vlasti‐ vědný sborník společenskovědních prací, řada B – 4, 3–74.   Sklenář, K. 1975: Archeologie Berounska a Hořovicka v zápiscích Václava Krolmuse, Vlastivědný sborník  společenskovědních prací, řada B – 7, 15–43.   Sklenář, K. 1977: Slepé uličky archeologie. Praha: Československý spisovatel.   Sklenář, K. 1983: „Mohyly plavské v Budějovsku“ (Archeologický výzkum z roku 1866 ve světle  dokumentů), Časopis Národního muzea – řada historická 152/1–2, 1–18.   Sklenář, K. 1984: Za jeskynním člověkem. Neformální encyklopedie. Praha: Československý spisovatel.   Sklenář, K. 1989: Pravěké nálezy na Rokycansku. Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 4.  Plzeň: Západočeské muzeum.   Sklenář, K. 1996: Tanec obrů. Není jen Stonehenge. Praha: Academia.   Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich  spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha: Libri.  

 

12 

Sklenář, K. 2006: Říp mountain at the beginnings of Czech archaeology. In: J. Maříková‐Kubková – N.  Schlanger – S. Lévin, Sites of memory. Between Scientific Research and Collective Representations,  Proceedings of the AREA seminarat Prague Castle, February 2006, Castrum Pragense 8, Praha:  Archeologický ústav AV ČR, 47–55.   Sklenář, K. a kol. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri.   Sklenář, K. – Matoušek, V. 1994: Die Höhlenbesiedlung des böhmischen Karstes vom Neolithikum bis  zum Mittelalter. Fontes Archaeologici Pragenses 20. Praha: Národní muzeum.   Skružný, L. 1962: Dějiny vraclavského hradiska, Zprávy Východočeského muzea 1962, 8–13.   Slabina, M. 2005: Keltové na Šumavě. Za tajemstvím Obřího hradu. Vimperk – Praha: Správa NP a CHKO  Šumava – Národní muzeum.   Sláma, J. 1989: Střední Čechy v raném středověku III. Archeologie o počátcích přemyslovského státu.  Praehistorica 14. Praha: Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK.   Smejtek, L. a kol. 2013: Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách. Praha: Libri.   Smetana, J. – Gabriel, F. 1982: K otázkám datování, typu a funkce hradu Kalicha u Litoměřic, Folia  historicabohemica 4, 49–82.   Smetánka, Z. 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha: Academia.   Smetánka, Z. a kol. 1979: Smetánka, Z. – Klápště, J. – Richterová, J.: Geodeticko‐topografický průzkum  zaniklé středověké vsi Ostrov (k. o. Jedomělice), Archeologické rozhledy 31/4, 420–430.   Smetánka, Z. – Klápště, J. 1979: Geodeticko‐topografický průzkum zaniklých středověkých osad,  Archeologické rozhledy 31/6, 614–631.   Smetánka, Z. – Klápště, J. 1981: Geodeticko‐topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na  Černokostelecku, Památky archeologické 72/2, 416–458.   Smolík, J. 1878: O mohylách zejména ejpovických, Památky archeologické 11/2, 49–60.   Smolová, V. 2007: Benediktinské proboštství na Teslíně. In: J. Šárová (ed.), Podbrdsko – sborník Státního  okresního archivu v Příbrami 14, Příbram: Státní okresní archiv v Praze – Státní okresní archiv  Příbram, 7–32.   Smrž, Z.: Hradiště Stradonice. Stradonice u Loun – hradiště z 5. století př. n. l. Stradonice pod Stradon‐ kou, okres Louny, kraj Ústí nad Labem [online]. [cit. 2014‐03‐21]. Dostupné z:  http://stradonka.cz/rozhledna/hradiste‐stradonice.   Smrž, Z. 1981: Halštatské hradiště ve Stradonicích u Loun. Knovízské a halštatské osídlení mikroregionu  Deberského potoka, Archeologické rozhledy 33/5, 487–503.   Smrž, Z. 1982: Stradonice, o. Pátek, okr. Louny, Výzkumy v Čechách 1978–1979, 124.   Smrž, Z. 1992: Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböhmen, Památky ar‐ cheologické 83/1, 88–104.   Smrž, Z. 2011: Knovízské hradiště Hradišťany (k. ú.Mukov) v severozápadních Čechách. Příspěvek k  interpretaci hradišť typu Plešivec, Archeologie ve středních Čechách 15/1, 267–277.   Somer, T. – Šrámek, J. 2010: Historie benediktinského opatství sv. Petra a Pavla ve Vilémově (1160– 1541). Praha: Růžičkův statek.   Soukup, R. 2008: Zlatá stezka Praha – Norimberk v úseku Trnová – Tachov – Bärnau, Staré stezky 12, 53– 78.   Stará, M. a kol. 2002: Stará, M. – Halbichová, J. – Brestovanský, P.: Předběžné výsledky archeologického  výzkumu sklárny v Bedřichově v Jizerských horách, Archeologia technica 14, 35–41.   Stará, M. 2006: Zaniklá sklárna Bedřichov. Liberec: Severočeské muzeum (informační leták).  

 

13 

Stehlík, E. 2001: Lexikon těžkých objektů č.s. opevnění z let 1935–1939. Dvůr Králové nad Labem:  Fortprint.   Stehlík, F. 1947: Klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle, Zprávy památkové péče 7, 126–142.   Stehlík, L. 1986: Země zamyšlená. Praha: Československý spisovatel.   Stolz, D. – Matoušek, V. 2006: Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku. Hořovice: Elce  BookPublishing.   Svoboda, L. a kol. 1998: Encyklopedie českých tvrzí. 1. díl, A–J. Praha: Argo.   Svoboda, L. a kol. 2000: Encyklopedie českých tvrzí. 2. díl, K–R. Praha: Argo.   Sýkora, M. 2013: Hrady doby husitské. Nepubl. diplomová práce, Ústav pro archeologii FF UK, Praha.   Sýkora, M. 2014: Kalich, Panna a Litýš – tři hrady doby husitské na Třebušínsku, Castellologicabohemica  13, 9–23.   Šaldová, V. 1967: Pravěk Stříbrska. Průvodce archeologickými sbírkami Vlastivědného muzea ve Stříbře.  Stříbro: Vlastivědné muzeum.   Šaldová, V. 1975: Mohylová pohřebiště na Stříbrsku, Výzkumy v Čechách 1971, 202–213, tab. 53–61.   Šaldová, V. 1977: Sociálně‐ekonomické podmínky vzniku a funkce hradišť z pozdní doby bronzové v  západních Čechách, Památky archeologické 68/1, 117–163.   Šaldová, V. 1981: Westböhmen in der späten Bronzezeit. Praha: Archeologický ústav.   Šarič, R. – Štěpánek, P. 2010: České megality. Praha: Materna.   Šída, P. 2005: Další lokality s doklady neolitické těžby a zpracování kamene v Jizerských horách,  Archeologie ve středních Čechách 9/1, 77–102.   Šída, P. 2007: Využívání kamenné suroviny v mladší a pozdní době kamenné. Dílenské areály v oblasti  horního Pojizeří. DissertationesArchaeologicaeBrunenses/Pragensesque 3. Praha: Filozofická fakulta  UK.   Šída, P. a kol. 2013: Neolitická těžba na Jistebsku v Jizerských horách a možnosti její detekce pomocí  leteckého laserového skenování. In: M. Gojda – J. John a kol., Archeologie a letecké laserové  skenování krajiny, Plzeň: Katedra archeologie FF ZČU, 80–86.   Široký, R. – Nováček, K. 1998: K počátkům Norimberské cesty na Tachovsku, Archaeologia historica 23,  59–71.   Šmejda, V. 2003: Zpráva o archeologickém výzkumu lokality Šťáhlavy‐Hájek v roce 2002, Sborník Muzea  středního Posázaví v Ratajích a Archeologické společnosti ZČU v Plzni 2, 33–36.   Šnajdr, L. 1911: Hradiště Lhotické u Nasavrk, Pravěk 7, 15–17.   Šolle, M. 1952: Knovízské hradiště Hradišťany u Bíliny, Archeologické rozhledy 4/6, 483–485, 498–499,  552, 556. Šolle, M. 1981: Kouřim v průběhu věků. Praha: Academia.   Šolle, M. 1988: Halštatsko‐laténské hradiště Velký Blaník: rekonstrukce archeologického výzkumu z r.  1940, Archeologické rozhledy 15/1, 97–102.   Šrámek, J. 2012: Několik poznámek k počátkům benediktinského kláštera ve Vilémově (Příspěvek k  diskusi o fundační činnosti rané české šlechty ve 12. století), Havlíčkobrodsko 26, 7–73.   Štefan, I. – Hasil, J. 2014: Raně středověké hradiště v Praze‐Královicích. Výsledky výzkumu vnějšího  opevnění, Archeologické rozhledy 66/3, 451–490.   Štefan, I. – Krutina, I. 2009: Raně středověké sídliště, hromadný hrob a pohřebiště na Budči (poloha Na  Týnici). Ke vztahu archeologie a „událostí historie“, Památky archeologické 100, 119–212.   Švec, J. 1980: Kotelná bouda. Krkonoše 12, 14–15.   Tabera, R. 2011 (rež.): Ztracené adresy. Knížecí Pláně [online]. [cit. 2014‐09‐27]. Dostupné z:   

14 

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318042579‐ztracene‐adresy/ 411235100191004‐knizeci‐ plane.   Tomíček, R. 2011: Nástin historického vývoje – Důl Jeroným v Čisté. Hornická Příbram ve vědě a technice  – texty přednášek [online]. [cit. 2014‐09‐09]. Dostupné z:  http://slon.diamo.cz/hpvt/2011/_tradice/T%2010.pdf.   Tomíček, R. 2012: Tři drobná historická důlní díla u Dolu Jeroným v Čisté – štola sv. Prokopa, štola sv.  Barbory a rýžoviště na Cínovém potoce. Hornická Příbram ve vědě a technice – texty přednášek  [online]. [cit. 2014‐09‐09]. Dostupné z: http://slon.diamo.cz/ hpvt/2012/Sekce%20T/T02.pdf.   Tomková, K. 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl I. Castrum Pragense 4. Praha:  Archeologický ústav AV ČR.   Tomková, K. 2009: Neuere Grabungen auf dem slawischen Burgwall Levý Hradec (Böhmen). In:  Biermann, F. – Kersting, T. – Klammt, A. (Hrsg.), Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen  Raum, Beiträgezur Ur‐ und Frühgeschichte Mitteleuropas 52, Langenweissbach, 77– 82.   Tomková, K. a kol. 2012: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště – Díl I. Praha.   Tomková, K. a kol.2013: Dva žalostné omyly aneb Ještě jednou o dvou zlatých špercích z Jírovy sbírky,  Archeologie ve středních Čechách 17, 2013, 185‐205.   Trnka, R. 2006: Hradiště Bezemín, Hláska – Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka 17/3, 35–37.   Tůma, J. 1915: Kolínsko a Kouřimsko III. Paměti osad na Kouřimsku: obraz poměrů přírodních, života  obyvatelstva i paměti časů minulých. Kolín: Učitelstvo školní okresu Kolínského.   Turek, R. 1965: Nejstarší Slované na Březnicku, Březnický sborník 1, 10–14.   Úlovec, J. a kol. 2005: Encyklopedie českých tvrzí. 3. díl, S–Ž. Praha: Argo.   Valentová, J. 2013: Oppidum Stradonice. Keramika ze starších fondů Národního muzea. Praha: Národní  muzeum. FontesArchaeologiciPragenses, Vol. 39.   Vaněčková, M. 2000: Projekt „Okno do minulosti“, Rekonstrukce a experiment v archeologii 1, 207–211.   Váňa, Z. 1951: Slovanské hradiště u Zabrušan, Archeologické rozhledy 3/1, 53–55, 58–60, 90, 95.   Váňa, Z. 1968: Vlastislav. Výsledky výzkumu slovanského hradiště v letech 1953–55 a 1957–60, Památky  archeologické 59/1, 5–192.   Váňa, Z. – Kabát, J. 1971: Libušín (výsledky výzkumu časně středověkého hradiště v letech 1949‐52, 1956  a 1966), Památky archeologické 62 [1], 179‐313.   Váňa, Z. 1973: Přemyslovský Libušín. Historie a pověst ve světle archeologického výzkumu. Památníky  naší minulosti 7. Praha: Academia.   Varadzin, L. 2012: Raně středověké hradiště Libušín. Hlavní poznatky z revizního zpracování výzkumů,  Archeologické rozhledy 64/4, 723–774.   Vařeka, P. 1993: Povrchový průzkum hradu Příběničky (okr. Tábor), Castellologica bohemica 3, 95–110.   Vařeka, P. 2014: Zaniklá středověká a raně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany),  Archeologie v západních Čechách 7, 131–142.   Vařeka, P. a kol. 2008: Archeologický výzkum vesnic středověkého původu na Tachovsku zaniklých po  roce 1945, Archaeologia historica 33, 101–117.   Vencl, S. 1978: Soubor neobvyklé keramiky z jeskyně Kody v Tetíně, okr. Beroun, Archeologické rozhledy  30/5, 535–546, 595.   Vencl, S. a kol. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech. Paleolit a mesolit. Praha: Archeologický ústav AV ČR.   Vencl, S. a kol. 2007: Archeologie pravěkých Čech/2. Paleolit a mezolit. Praha: Archeologický ústav AV  ČR.    

15 

rd

nd

Venclová, N. 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtichero, 3 –2   cent. BC.Sceaux: Kronos.   Venclová, N. a kol. 2008: Archeologie pravěkých Čech/6. Doba halštatská. Praha: Archeologický ústav AV  ČR.   Venclová, N. – Valentová, J. 2012: Oppidum Stradonice. Výzkum Albína Stockého r. 1929. Fontes  Archaeologici Pragenses 38. Praha: Národní muzeum.   Vocel, J. E. 1868: Pravěk země České. Praha: Královská česká společnost nauk.   Vojtěchovská, I. 2001: Dějiny a topografie archeologických nálezů na území Turska a jeho okolí,  Archeologie ve středních Čechách 5/1, 347–356.   Vytlačil, L. 2006: Čtyři tvrziště na Slánsku: Hradečno, Humniště, Ostrov a Řišuty. Plzeň: Mikota.   Waldhauser, J. 1971: Výzkum čtyřúhelníkových valů a laténského sídliště u Markvartic (o. Jičín) v roce  1969. In: J. Poulík (ed.), Sborník Československé společnosti archeologické při ČSAV 4, Brno: Blok, 61– 88.   Waldhauser, J. 1975: Die keltischen Viereckschanzen in Böhmen. Forschungsstand und die Ergebnisse  der Grabungen in Markvartice 1969–1972, Alba Regia 14, 235–244.   Waldhauser, J. 1981: Keltské rotační mlýny v Čechách. Památky archeologické 72, 153–221.   Waldhauser, J. 1987: Čtyřúhelníkové valy u Třebska na Příbramsku. Příspěvek k hypotéze J. V. Bezděky o  vztahu keltských kultovních míst k dolování. Vlastivědný sborník Podbrdska 38–39, 279–312.   Waldhauser, J. 2001: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha: Libri.   Waldhauser, J. 2004: Varia archaeologica z Pojizeří a přilehlého území, Archeologie ve středních Čechách  8/1, 409–428.   Waldhauser, J. 2006: Český ráj očima archeologie. 300 tajemných míst a jejich příběhy. Liberec: Knihy  555.   Waldhauser, J. 2012a: Keltské Čechy. Praha: Academia.   Waldhauser, J. 2012b: Užívání vápence, kaolinitu a opuky během keltského osídlení Čech. In: G.  Březinová – V. Varsik (ed.), Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu, Nitra:  Archeologický ústav SAV, 443–446.   Waldhauser, J. a kol. 1989:Waldhauser, J. – Smejtek, L. – Nováček, K.: Montánní archeologický výzkum  na lokalitě Třebsko na Příbramsku. In: P. Šimek (ed.), Hornická Příbram ve vědě a technice 1989,  Příbram, 1–36.   Waldhauser, J. – Fröhlich, J. 1992: Čtyřúhelníkové valy u Bělčic na Blatensku v jižních Čechách,  Archeologické rozhledy 44/4, 637–645.   Wieland, G. (ed.) 1999: Keltische Viereckschanzen. Einem Rätsel auf der Spur. Stuttgart: Theiss.   Zápotocký, M. 1965: Slovanské osídlení na Litoměřicku, Památky archeologické 56, 205–391.   Zápotocký, M. 1969: K významu Labe jako spojovací a dopravní cesty, Památky archeologické 60/2, 277– 366.   Zápotocký, M. 1974: Hradiště Hrádek, k. o. Libochovany. Pravěké a raně středověké osídlení,  Severočeskou přírodou 5, 111–119.   Zavřel, P. 2000: Nálezy z doby římské na hradišti Sedlo u Sušice, Sborník Národního Muzea v Praze, Řada  A – Historie 54/1–4, 153–160.   Prameny:   Státní oblastní archiv Plzeň, fond Cínové doly Rolava.   Webové zdroje:    

16 

www_Čistá u Rovné: Boj o osadu. Čistá, Literbachy, Lauterbach. Výcvik boje v osadě a o osadu. In:  https:// www.youtube.com [online]. [cit. 2013‐11‐08]. Dostupné   z: https://www.youtube.com/watch?v=fZMG2ICG_hY.   www_Knížecí Pláně 1: Objekty bývalé pohraniční stráže a Československé lidové armády. Zaniklé roty 7.  brigády Pohraniční stráže. Knížecí Pláně [online]. [cit. 2014‐12‐13]. Dostupné z:  http://www.vojensko.cz/ knizeci‐plane.   www_ Knížecí Pláně 2: Vodní mlýny. Reifenmühle, Tremlmühle [online]. [cit. 2014‐12‐12]. Dostupné z:  http:// vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/2932.   www_Písek: Oficiální turistický portál Písek. Cykloturistika. Naučná stezka Zlatodoly [online]. [cit. 2015‐ 01‐04]. Dostupné z: http://www.pisek.eu/vismo/dokumen‐ ty2.asp?id_org=200196&id=1051&n=naucna‐stezka‐zlatodoly&query=nau%C4%8Dn%C3%A1+stez‐ ka+zlatodoly&p1=54.   www_Putim: Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně. Ochrana přírody a krajiny v  České republice [online]. [cit. 2014‐07‐22]. Dostupné z: http://  www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_rezabinec_cz.   www_Šťáhlavy: Naučná stezka F. X. France: archeolog F. X. Franc. In: Klub Augusta Sedláčka [online]. [cit.  2014‐05‐07]. Dostupné z: http://www.klub‐augustasedlacka.cz/franc.pdf.   www_Tmaň 1: Děravá jeskyně [online]. [cit. 2014‐12‐01] Dostupné z:  http://www.brdy.info/kras/2012/kotyz3. jpg.   www_Tmaň 2: Tmaň [online]. [cit. 2014‐11‐15] Dostupné z: http://www.panoramio.  com/photo/14193376.   www_Velký Uhřínov: Villa Nova Uhřínov. Sdružení Villa Nova Uhřínov: Centrum experimentální  archeologie a ekologie výchovy [online]. [cit. 2014‐06‐11]. Dostupné z: http://www.villanova.cz.   www_Zabrušany: http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/03CS/ rsc014.jpg. In: Počátky přemyslovských Čech  (800–935). [cit. 2015‐01‐26]. Dostupné z http://ff.ujep.cz/velimsky/ cs_1_1/03CS/03CS.htm.   www_Zbyslavec: Partyzánské zkušenosti [online]. [cit. 2014‐01‐28]. Dostupné z:  http://micky.ic.cz/books/ military/partyzanske%20skusenosti.doc.   www_Zhůří u Rejštejna: Kostely a kaple v západních Čechách. Kapličky. Zhůří (obec Rejštejn) [online].  [cit. 2014‐01‐28]. Dostupné z: http://kaplicky.pension11. com/doku.php?id=zhuri.  

 

17