K.o 5 T30
ARCHEOLOGICKE VYZKUMY V JIZNICH CECHACH
23
WiTik
O Jihoceske muzeum v Ceskych Budejovidch
2010
PRAVEKE A RANE STREDOVEKE OSIDLENINA MALSICKU UTABORA JOSEF HLOZEK - PETR MENSIK
tivod V ramci vyzkumneho projektu Katedry archeologie FF ZCU v Plzni ,,Opomijena archeologie" (vyzkumny zamer MSM4977751314) byla v jarnich mesicich roku 2008 venovana pozornost dvema vyznamnym jihoceskym stfedovekym hradnim lokalitam Pffbenicim a Pfibenickam. Oba hradni komplexy jsou situovany asi 6 kilometru jihozapadne od Tabora. Dokumentacni prace byly realizevany jak v arealu hradu Pfibenicky (Vareka 1993), tak v prostoru latranu (souhrnne Durdik 2006), ktery spolu s hospodafskym dvorem tvofi unikatne dochovane pf islusenstvi hradu Pfibenice (Dvomkovd Hilmera 1947; Hejna 1954). Dale byly prace zamefeny na feseni otazek souvisejfcich s problematikou hodnoceni a interpretaci arealu pfedhradi vrcholne-pozdne stfedovekych hradu v Cechach. Nasledne bylo posuzovano a interpretovano jejich bezprostfedni ekonomicke zazemi. Cilem teto casti vyzkumneho projektu je ziskani zakladniho korpusu navzajem srovnatelnych dat umoznujicich hodnoceni nejen vlastnich arealu pfedhradi, ale i dalsich, v ramci hradniho organismu vymezitelnych komponent. Na obou stfedovekych lokalitach probehl povrchovy pruzkum s povrchovymi sbery a v pf ipade arealu hradu Pfibenicky take j eho geodeticke zamefeni (Hlozek v tisku). Pof izena planova dokumentace vsak nebude vyuzita pouze pro potfeby feseni konkretnich a v ramci vyzkumneho zameru kladenych otazek, ale take v oblasti archeologicke pamatkove pece. V ramci dokumentacnich praci bylo sledovano sirsi okoli obou hradnich objektu. Zejmena povrchovy pruzkum sirsiho zazemi hradu Pfibenice pfinesl nejen nove poznatky o skladbe artefaktu, ale i o cetnych dochovanych pozustatcich stfedovekych a novovekych komunikaci a o jejich spise omezenem vyuziti jeste minimalne na pfelomu 19. a 20. stoleti. Povrchovym pruzkumem byly take zjisteny nove informace o skladbe pravekych komponent na casti zemedelsky vyuzivanych ploch katastru obce Malsice. Spolecne se starsimi dochovanymi pravekymi nalezy se staly podnetem pro tento clanek.
Vymezeni regionu a geograficke hledisko oblasti Obec Malsice se nachazi asi 7 kilometru jihozapadnim smerem od mesta Tabora v mirne zvlnene Malsicke pahorkatine. Nadmofska vyska katastru obce se pohybuje vetsinou v rozmezi 450-520 m. Toto uzemi je odvodnovano zejmena Vnucskym a Marsovskym potokem, ktere jsou drobnymi pfitoky feky Luznice (podrobne Demek a kol. 1965; Fridl 1969, 58-67; Demek 1985, 102-122; Demek a kol. 1987). Cela oblast patfi mezi mirne teple a vlhke podoblasti, prumerna rocni teplota se pohybuje mezi 7-8 °C a rocni srazkove lihrny maji hodnotu okolo 650 mm (Fridl 1969, 80-84; Hlavdc 1985,127).
Popis dochovanych informaci o ndlezech do konce 20. stoleti Z blizkeho okoli obce Malsice pochazi nekolik pisemnych zprav, na zaklade kterych se muzeme Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 23, Ceske Budejovice 2010 143
domnfvat, ze by mohly indikovat pfitomnost archeologickych pamatek pravekeho stari. Bohuzel ve vetsine pfipadu se jedna o nalezy, ktere se do dnesni doby nedochovaly. Prvnf zaznam pochazi pfimo z prostoru obce, kde u domu cp. 92 mely byt asi v roce 1860 vymlety vodou dve nadoby s popelem (Cikhart 1947, 104). Mohlo by se jednat o objev pravekeho zaroveho hrobu neznameho staff. Obecne do doby bronzove je datovan zaznamenany nalez bronzove sekery (palstavu), nalezene pfi orbe z prostoru polni trati ,,U Lanu" (Svehla 1913,1; tyz 1922, 21; tyz 1923,21; Cikhart
1947, 96). Jako dalsi doklad mozneho pravekeho osidleni Ize uvest nalezy z prostoru polni trati ,,Na Beranku" u Cerveneho dvora a z blizkosti myslivny a statku Na Jitrech. U Beranka byla v roce 1880 vyorana keramicka nadoba, ktera mela zfejme funkci popelnice (Cikhart 1947, 104). V blizkosti nalezl J. Gabr pfi povrchovem sberu v roce 1978 nekolik pravekych artefaktu (Benes 1982, 71). Dale je v literature uvadena pfitomnost halstatskeho sidliste ,,Na Jitrech" na poll pana Uberhubera (Dubsky 1949,348; Hdjek 1965,27). Pfitomnost tohoto pravekeho sidliste byla potvrzena na zaklade archeologickeho vyzkumu vedeneho Josefem Svehlou (Cikhart 1931a; tyz 1931b; Liskovec 1931; Bilek 1974; Michdlek - Frohlich 1985, 103-106, 226; Sklendf - Sklendfovd 2005, 58) a Frantiskem Liskovcem (Anonym 1947; Michdlek - Frohlich 1985, 70-71, 223-224; Sklendf - Sklendfovd 2005, 345-346). Zprava o odkryvu teto halstatske lokality nebyla nikdy publikovana, pouze nekolik malo informaci se dochovalo v rukopisu Frantiska Liskovce (Liskovec 1921-1926, 116-120). Pfepis rukopisu Frantiska Liskovce (Liskovec 1921-1926, 116-120): Vykopdvky na Jitrech u Malsic O velikonocnich prdzdnindch vydali jsme se Svehlou v utery 6. dubna a ve stfedu 7. dubna 1926, na pfedchozi ozndmeni jednim ze tfi synu pi. Urberhubrove, majitelky usedlosti cp. 5 na Jitrech u Malsic, abychom podnikli vykopdvky na polijejim pod stodolou pana Stepla z Malsic. Vyjelijsme elektrickou drahou v utery 6. dubna v 1A druhe odpoledne. Z Malsic asi po % hodine chuze dosli jsme na Jitra, odkud nds dva z Urbehubru odvedli na mista, poctem dve, na poli, kde v listopadu roku lonskeho (1925), pfi druhem ordni narazili na stfepy, jejichz svrchni cast ze zeme vycnivali. Domnivajice se, ze snad narazili napoklad a ponevadz take doba byla nepfihodnd o ndlezu zamlceli, letos v dubnu, majice na zorane pole seti oves, o ndlezu kol. Svehlu uvedomili. Spatfili jsme dve jamky as 4 m od sebe vzddlene, merice od stfedu jich, na jejichz okraji cnely ze zeme dosti velke stfepy do kruhu sefadene. Jelikoz dale nezkoumali p. Oberhubrove, mohli jsme zjistit, ze v mistech sedi dve rozmerne nadoby. V jedne, prvni z obou ve smeru od Trdvne cesty jdouci dolu k lesu, jsme zacali s praci. Do peti hodin byla nadoba velkych rozme.ru, ovsem ve stfepy rozlozend, venku ze zeme. Stfepy, nektere velmi rozmerne, daji nddobu jiste 30-35 cm vysokou, v nejvetsi bdzi pak as 40 centimetroveho rozmeru. Stfepy jsou silne, z hrube hliny s piskem smisene robeny a spatne pdleny, okraj mime vyhnuty, dno pomerne dosti male. Pod hrdlem je nadoba zdobena as palcem vtlacovanymi. Uhliky a spdlenou zemi jsme sice nachdzeli, ale ni nejmensi stopy po kostickdch. Polohu zvanou ,,na strdni", jinak v katastrdlni mape pole je jmenovdno ,,u dvora Karolina", ktere je v blizkosti a ndlezip. Vodnanskemu. Strdn pfes pfivoz Soudne strouhy, dnes v paseku promenend a pfilehld pole kjihu, v bezprostfedni blizkosti ,,Cihelny" zvou se ,,na Beranku". Je to pekne rozlehle mirne ndvrsi, kde vybihd ostroh ze tfi stran dvema pfitoky zminene strouhy obtekany. Deld dojem stareho sidliste, v cemz utvrzuje i ta okolnost, ze pod ostrohem v lese, kde zacind Soudnd strouha, je hrdz, ktera die ustniho poddni zahrazovala nddrzku (rybnicek) z nehoz vedena voda potrubim nebojak lid fikd kandlem az na hrad Pfibenice. Zdd se vsak, ze zminend hrdz, jiz v dobdch, kdy Pfibenice byly hradem, mohla zadrzovati vodu, ale spiseje to val, ktery chrdnil sidliste na ostrohu vrchu Beranku. Po stopdch zmineneho potrubi ci kandlu mozno krdtce od hrdze skutecnejiti az na Pfibenice. Bude to vsak as stezka, jez po strdni vlevo strouhy Soudne vselijak se vine azna Pfibenice a jest tudiz starsiho puvodu nezhrdzsdm. Zda ostroh bylosidlen, bude nutno jeste zkoumat i. Po praci a pfi ni, tohoto odpoledne podnikane, zkoumali jsme pole, na nemz kopdno a tu jsme k pfekvapeni shledali, ze cele je poseto protihistorickymi stfepy, ovsem fidce, ale vsude k nalezeni. A ponevadz mimo zkoumane a kopane misto byla jeste dve zfejme znatelna, zejsou sidlistem mozno usouditi, ze i cele pole na tomto svahu bylo skutecne osidleno prehistorickym sidlistem, snad osadou. Celkem vykopali jsme ve hloubce ode dna citaje 140, ktere hned odnesl jsem v batochu do Tdbora. Druheho dne 7. dubna jeli jsme s kol. Svehlou i s moji choti rdno oViSdo Malsic ak9. 144
hodjsme byli vpraci. Svehla na vzddlenejsim miste pracoval, jd na vedlejsi jamce, kdyzjsem byl vsecky okolnosti, o nichz vyse se zminuji, prozkoumal Do 5. hod odpoledne probraljsem druhou jamku, nalezl stfepy podobneho rdzu, tluste, napovrchu cervenave, hrube a spatne pdlene, vyhrnuty kraj jenom castecny, ale dnajsem nenalezl. Zato kol. Svehla nalezl najeho miste stfepy zfejme z ruznych nddob, jemnejsich a tuhovanych sten a take ruzne zdobenych. Jsou to pupiky dvojite ijednoduche, prstem vtlacovane dulky aj. Zvldste pozoruhodny je ndlez zcela zachovaleho okfinku, male to nddobky o svetlosti 9 cm v prumeru, jez celou neporusenou i s obsahem vyjmul Vsude bylo zndti spoustu stop po spalovdni (uhliky velmi hojne, popel, spdlend zeme), ale opet nebylo nejmensi stopypo kostickdch. Zeme vsudeje sypkd, kulturni vrstvajde do znacne hloubky, ale ndlezy stfepujsou v hloubce jiz 15-20 cm a jdou az do hlouby 60 cm. Z milodaru nenalezeno niceho. Je oprdvnend domnenka, ze je sidliste zmladsi doby prehistorickesnad odIV.V.- X. stol. Tento den odnesljsem 20 kg tezky batoh samych stfepu. Pfimo za lesem v Uizkostije Cerveny dvur, rovnezp. Vodnanskemu ndlezejici. Take mi bylo receno, ze v Soudne strouze mObrdzkem (obrdzekP. Marie nastrome), drive misto zvane ,,V mustku", kde take skutecne mustek je a odneho vede cesta k mohyldm v lese nad Drazickami (v Rybnickdch) nalezena byla dva stfepy popelnice, jiz zniceny. Take misto to mozno oznaciti ,,za Blanikem" nebot'v Uizkostije vrch nazyvany Blanik.
hformace o dochovanych ndlezech Eneolit? Za nejstarsi doklad osidleni v katastru obce je mozne povazovat zlomek brousene kamenne sekerky zblizkosti dvora Jitra (obr. 4:3). Pfesne misto ani autor nalezu nejsou znamy. • Zlomek kamenne sekerky s lizkym a zplostelym ostfim, boky jsou rovne hraneny (obr. 4:3). Artefakt je I zachovan pouze z poloviny. Dochovane rozmery: delka 56 mm, maximalni sifka 26 mm, tlousfta 21 mm. I Surovina: porfyricka vyvfelina (diabas?). Pfesne misto nalezu neni znamo, ale pochazi snad z blizkosti dvora Jitra u Malsic. Ulozeno: Husitske muzeum v Tabofe (inv. c. 560). Literatura: Krajic 1984, 20.
Doha halstatska Frantisek Liskovec daroval jednu keramickou nadobu do taborskeho muzea ze spolecneho vyzkumu s Josefem Svehlou u usedlosti c.p. 5 - Na Jitrech (obr. 4:1; Krajic 1984, 9, obr. 12:140). Keramicky artefakt je take zobrazen vjeho nepublikovanem zapisniku (Liskovec 1921-1926, 120) spolecne s sesti zdobenymi keramickych stfepy (obr. 3:1). Na zaklade vyobrazeneho stfepoveho materialu a dochovane misky se zatazenym okrajem je mozne artefakty datovat do doby halstatske. Na zaklade popisu archeologickeho vyzkumu (viz vyse) Ize usuzovat na kulturni vrstvu zachovanou vplose. Nekolik celych nadob vzdalenych vzdy nekolik metru od sebe, spolecne s vetsim mnozstvim popela a propalene zeme, by mohlo svedcit o pfitomnosti pohfebiste. Ani obytnou komponentu vsak neni mozne vyloucit, protoze jednoznacne zavery z popisu ze zapisniku Frantiska Liskovce (Liskovec 1921-1926,116-120) nelze vyvodit. Ladislav Hajek na tomto miste v roce 1964 uskutecnil povrchovy pruzkum. Popisuje pfitomnost maleho halstatskeho sidliste, uprostfed nehoz je pramen (Hdjek 1965, 27). Prostor samotneho vyzkumu (obr. 1:3, 2:3) je vymezen na mape ZM10 22-2424 koordinaty Z-388 a J-207 (Y-JTSK -742069, X-JTSK -1142454) o prostorove pfesnosti PIAN 2 v nadmof ske vysce 500 m. • Polokulovita keramicka miska s rovnym dnem a zatazenym okrajem (obr. 4:1) je temef cela zachovana, pouze jeji okraj je na nekolika mistech olaman, keramicka tfida stfedne hruba, barva svetle hneda, bez vyzdoby, vyrazne pfimesi v keramice nejsou pozorovany. Vyska nadoby je 54 mm, prumer dna je 49 mm, prumer okraje 90 mm. Sila sten se pohybuje v rozmezi 4-7 mm. Dno nadoby je castecne ocazeno. Do Husitskeho muzea v Tabofe ji daroval Frantisek Liskovec. Jedna se o keramickou nadobu nalezenou pf i sondazi Frantiska 145
hodjsme byli vprdci. Svehla na vzddlenejsim miste pracoval, jd na vedlejsi jamce, kdyzjsem byl vsecky okolnosti, o nichz vyse se zminuji, prozkoumal. Do 5. hod odpoledne probral jsem druhoujamku, nalezl strepy podobneho rdzu, tluste, napovrchu cervenave, hrube a spatne pdlene, vyhrnuty krajjenom cdstecny, ale dnajsem nenalezl. Zato kol. Svehla nalezl najeho miste strepy zrejme z ruznych nddob, jemnejsich a tuhovanych sten a take ruzne zdobenych. Jsou to pupiky dvojite i jednoduche, prstem vtlacovane dulky aj. Zvldste pozoruhodny je ndlez zcda zachovaleho okfinku, male to nddobky o svetlosti 9 cm v prumeru, jez celou neporusenou i s obsahem vyjmul Vsude bylo zndti spoustu stop po spalovdni (uhliky velmi hojne, popel, spdlend zeme), ale opet nebylo nejmensi stopypo kostickdch. Zeme vsudeje sypkd, kulturni vrstvajde do znacne hloubky, ale ndlezy stfepujsou v hloubce jiz 15-20 cm a jdou az do hlouby 60 cm. Z milodaru nenalezeno niceho. Je oprdvnend domnenka, ze je sidliste z mladsi doby prehistoricke snad od IV. V. - X. stol. Tento den odnesljsem 20 kg tezky batoh samych strepu. Pfimo za lesem v blizkostije Cerveny dvur, rovnezp. Vodnanskemu ndlezejici. Take mi bylo feceno, ze v Soudne strouze za Obrdzkem (obrdzek P. Marie na strome), drive misto zvane ,,U mustku", kde take skutecne mustekje a od neho vede cesta k mohyldm v lese nad Drazickami (v Rybnickdch) nalezena byla dva strepypopelnice, jiz zniceny. Take misto to mozno oznaciti ,,za Blanikem" nebot'v blizkostije vrch nazyvany Blanik.
Informace o dochovanych ndlezech Eneolit? Za nejstarsf doklad osidlenf v katastru obce je mozne povazovat zlomek brousene kamenne sekerky zblizkosti dvora Jitra (obr. 4:3). Pfesne misto ani autor nalezu nejsou znamy. ' Zlomek kamenne sekerky s lizkym a zplostelym ostfim, boky jsou rovne hraneny (obr. 4:3). Artefakt je zachovan pouze z poloviny. Dochovane rozmery: delka 56 mm, maximalni sifka 26 mm, tloustka 21 mm: Surovina: porfyricka vyvfelina (diabas?). Pfesne misto nalezu neni znamo, ale pochazi snad z blizkosti dvora Jitra u Malsic. Ulozeno: Husitske muzeum v Tabofe (inv. c. 560). Literatura: Krajic 1984, 20.
Doha halstatska Frantisek Liskovec daroval jednu keramickou nadobu do taborskeho muzea ze spolecneho vyzkumu s Josefem Svehlou u usedlosti c.p. 5 - Na Jitrech (obr. 4:1; Krajic 1984, 9, obr. 12:140). Keramicky artefakt je take zobrazen v jeho nepublikovanem zapisniku (Liskovec 1921-1926, 120) spolecne s sesti zdobenymi keramickych strepy (obr. 3:1). Na zaklade vyobrazeneho stfepoveho materialu a dochovane misky se zatazenym okrajem je mozne artefakty datovat do doby halstatske. Na zaklade popisu archeologickeho vyzkumu (viz vyse) Ize usuzovat na kulturni vrstvu zachovanou vplose. Nekolik celych nadob vzdalenych vzdy nekolik metru od sebe, spolecne s vetsim mnozstvim popela a propalene zeme, by mohlo svedcit o pfitomnosti pohfebiste. Ani obytnou komponentu vsak neni mozne vyloucit, protoze jednoznacne zavery z popisu ze zapisniku Frantiska Liskovce (Liskovec 1921-1926,116-120) nelze vyvodit. Ladislav Hajek na tomto miste v roce 1964 uskutecnil povrchovy pruzkum. Popisuje pf itomnost maleho halstatskeho sidliste, uprostfed nehoz je pramen (Hdjek 1965, 27). Prostor samotneho vyzkumu (obr. 1:3, 2:3) je vymezen na mape ZM10 22-2424koordinaty Z-388 a J-207 (Y-JTSK -742069, X-JTSK -1142454) o prostorove pfesnosti PIAN 2 v nadmof ske vysce 500 m. • Polokulovita keramicka miska s rovnym dnem a zatazenym okrajem (obr. 4:1) je temef cela zachovana, pouze jeji okraj je na nekolika mistech olaman, keramicka tfida stfedne hruba, barva svetle hneda, bez vyzdoby, vyrazne pfimesi v keramice nejsou pozorovany. Vyska nadoby je 54 mm, prumer dna je 49 mm, prumer okraje 90 mm. Sila sten se pohybuje v rozmezi 4-7 mm. Dno nadoby je castecne ocazeno. Do Husitskeho muzea v Tabofe ji daroval Frantisek Liskovec. Jedna se o keramickou nadobu nalezenou pf i sondazi Frantiska 145
Liskovce a Josefa Svehly v roce 1926, v prostoru pole u usedlosti Na Jitrech u Malsic. Ulozeno: Husitske muzeum v Tabofe (inv. c. 140). Literatura: Liskovec 1921-1926, 116-120; Krajic 1984, 9, obr. 12:140.
Pravek Nekolik pravekych artefaktu bylo pfedano v roce 1976 do Husitskeho muzea v Tabofe. Pfedmety tvofily pozustalost pana Uberhubera ze dvora Jitra u Malsic. Do taborskeho muzea pfedal nalezy jeho syn Borkovec (Krajic 1984,9,20, obr. 12:140). Darovane artefakty byly zfejme nalezeny v miste zvanem Jitra. Jednalo se o nekolik desitek zlomku pravekych nadob. Mohlo by se jednat o cast keramickych stfepu ziskanych pfi ohledani lokality, na ktere probihal v roce 1926 archeologicky vyzkum Frantiska Liskovce a Josefa Svehly. Ulozeno: Husitske muzeum v Tabofe (inv. c. 562). Literatura: Krajic 1984, 20. • 30 keramickych zlomku z vydute nadob je bez vyzdoby. Vnejsi povrch je hnedy, misty az do oranzova, vnitf ni povrch je hnedy nebo sedy, keramicka tfida stfedni nebo jemna, se stf edni pfimesi drobnych kaminku do 1 mm, nejvetsi strep ma rozmery 117x71x9 mm. Pfesneji Ize stfepy vseobecne datovat do rozmezi doby bronzove - halstatske. Nekresleno. • 10 keramickych stfepu z vydute nadob je bez vyzdoby. Vnejsi a vnitfni povrch je sedy, misty do cerna, keramicka tfida stfedni nebo jemna, bez pfimesi ostfiva, nejvetsi strep ma rozmery 32 x 31 x 18 mm. Pfesneji Ize stfepy datovat do rozmezi doby bronzove - halstatske. Nekresleno. • 11 keramickych stfepu z vydute nadob je bez vyzdoby. Vnejsi a vnitfni povrch je sedy, keramicka tfida hruba a stfedni, silna pfimes tuhy, nejvetsi stfep ma rozmer 64 x 47 x 17 mm. Pfesneji nelze stfepy datovat, mohou pochazet z doby latenske nebo vrcholneho stf edoveku. Nekresleno. 1. Zlomek okraje z misky se zatazenym okrajem, vnitfni i vnejsi barva seda, keramicka tfida jemne hruba, bez vyrazne pfimesi, povrch silne otfely, rozmery 32 x 32 x 10 mm (obr 4:2.3). Datace doba halstatska. 2. Zlomek z vydute nadoby s nalepem plasticke pasky s dulky, keramicka tfida stf edne hruba, se stfedni pfimesi drobnych kaminku, povrch silne otfely, rozmery 46 x 37 x 19 mm (obr 4:4.1). Datace doba bronzova (mladsi?). 3. Zlomek ovalneho tuhovaneho okraje, ukonceni oplostele, barva seda, keramicka tfida stfedne hruba, se stfedni pfimesi drobnych kaminku, rozmery 32 x 31 x 16 mm (obr. 5:1.1). Doba latenska. 4. Zlomek silneho obleho okraje (ze soudkovite nadoby?), svisly, barva okrova az do hneda, keramicka tfida stfedne hruba, se stfedni pfimesi drobnych kaminku do 1 mm, rozmery 53 x 34 x 14 mm (obr. 4:2.2). Datace pozdni doba halstatska az latenska. 5. Zlomek z rozevfene misy s vysazenym okrajem, urovnany povrch, seda barva, keramicka tfida jemne hruba, bez pfimesi, rozmery 36 x 33 x 8 mm (obr. 5:1.2). Datace doba bronzova (mladsi?). 6. Zlomek z vydute a hrdla osudi (etazovite nadoby?), pfepalena keramicka hmota, vnejsi strana zlutooranzova, vnitfni seda, keramicka tfida stfedne hruba, stfedni pfimes drobnych kaminku do 1 mm, rozmery 41 x 48 x 8 mm (obr. 4:4.2). Datace mladsi doba bronzova. 7. Zlomek lehce prstovane vydute vetsi nadoby, vnejsi barva sedookrova, vnitfni seda, keramicka tfida stfedne hruba, bez vyrazne pfimesi, rozmery 88 x 83 x 11 mm (obr. 4:2.1). Datace mladsi doba bronzova. 8. Zlomek okraje rozevfene - nepravidelne formovane misy s promackavanym okrajem (naznak tordovani?), barva seda, misty do okrova, keramicka tfida stfedne hruba, bez vyrazne pfimesi, rozmery 97 x 95 x 12 mm (obr. 5:2). Datace mladsi doba bronzova. Dalsi praveke artefakty objevil J. Gabr z Drazicek dne 31.7. 1978, kdy na poli u lesa ,,Beranek", ve vzdalenosti 700 metru od Cerveneho dvora, nalezl nekolik pravekych keramickych stfepu a cast zavazi. Ulozeno: Zapadoceske muzeum v Plzni (pfir. c. 34/78). Literatura: Benes 1982, 71. Pfedmety nebyly v prubehu zpracovani k dispozici.
146
Nove ndlezy z rokti 2008 Zkatastru obce Malsice take pochazi nekolik dalsich dokladu pravekeho osfdleni. Byly nalezeny na jinych mistech, nez v pfipade vyse zmfnenych zaznamu. Pfi povrchovem sberu 29. 3. 2008, ktery probihal v prubehu geodeticke dokumentace hradu Pfibenice - Pfibenicky pod vedenfm Josefa Hlozka, byl uskutecnen povrchovy sber na katastru obce Malsice nedaleko hajovny Pnbenice. Ve sberovem polygonu v poloze U hajenky byly krome pozdne stfedovekych a novovekych keramickych stfepu nalezeny artefakty z praveku a raneho stfedoveku. Mi'sto nalezu (obr. 1:1, 2:1) je mozne vymezit koordinaty ZM10 22-24-24 Z-337 a J-277 (Y-JTSK -742476, X-JTSK -1121687) s pfesnostf PIAN 2 v nadmofske vysce 490 m. Sber byl ucinen na zatravnene louce pouze v odkrytych mistech po lesni zvefi.
Starsi doba bronzova - pozdni doba bronzova • Zlomek palice s obeznym zlabkem z sede jemnozrnne horniny, dochovany pfiblizne z 1/3, na artefaktu Izepozorovat pet ohlazenych ploch. Zachovana delka 44 mm, maximalm sifka 39 mm, maximalnf tlousfka 47 mm. Surovina: hrubozrnny piskovec (permokarbon?) (obr 3:2). Ulozeni: Prozatim Katedra archeologie ZCU, bude pfedano do Zapadoceskeiho muzea v Plzni.
Pravek • Dva omlete keramicke zlomky ze sten nadob, barva svetle hneda az do oranzova, keramicka tnda stfedni, se stredni pn'mesi drobnych kaminku, bez vyzdoby. Ulozeni: Prozatim Katedra archeologie ZCU, bude pfedano do Zapadoceskeho muzea v Plzni. Nekresleno.
Pravek - rany stfedovek? • Jedenact omletych zlomku mazanice drobnych rozmeru (do 20 mm), barva svetle hneda, az do oranzova, keramicka tfida jemna bez pn'mesi, bez stop po otisku konstrukci. Ulozeni: Prozatim Katedra archeologie ZCU, bude pfedano do Zapadoceskeho muzea v Plzni. Nekresleno. • Ctyfi zlomky mazanice se stopami otisku konstrukcnich prvkti Ulozeni: Prozatim Katedra archeologie ZCU, bude pfedano do Zapadoceskeho muzea v Plzni. 1. Rozmery 48 x 44 x 32 mm, barva na povrchu oranzova, vnitfni seda az do cerna, keramicka tfida stfedne hruba, se stfedni pfimesi drobnych kaminku. Na fragmentu pozorovatelny plochy okraj omazu a otisk prutu nerekonstruovatelneho prumeru (obr. 5:3.2). 2. Rozmery 48 x 55 x 41 mm, barva na povrchu oranzova, vnitfni seda az do cerna, keramicka tfida stfedne hruba, se stfedni pn'mesi drobnych kaminku. Lze pozorovat organicke pn'mesi ve forme plev. Na fragmentu pozorovatelny plochy okraj omazu a otisk prutu o prumeru 2 mm (obr. 5:3.1). 3. Rozmery 49x31 x29mm, barva na povrchu oranzova, vnitfni seda az do cerna, keramicka tfida stfedne hruba, se stfedni pfimesi drobnych kaminku. Jsou pfitomny organicke pn'mesi ve forme plev. Na fragmentu pozorovatelny plochy okraj omazu (obr. 2:1). 4. Rozmery 47 x 40 x 37 mm, barva na povrchu oranzova, vnitfni seda az do cerna, keramicka tfida stfedne hruba, se stfedni pfimesi drobnych kaminku. Mazanice obsahuje organicke pfimesi ve form£ plev. Pozorovatelne dva protilehle otisky kolacu nerekonstruovatelneho prumeru (obr. 5:3.3).
147
Rany stf edovek • Osm keramickych zlomku z tela nadob, barva svetle hneda a svetle seda, keramicka tf ida jemna a stfedni, obcasny vyskyt ostfiva ve forme drobnych kaminku (do 1 mm). Bez vyzdoby. Ulozeni: Prozatim Katedra archeologie ZCU, bude pf edano do Zapadoceskeho muzea v Plzni. Nekresleno. • Jeden zdobeny keramicky zlomek. Ulozeni: Jihoceske muzeum v Ceskych Budejovicich sine. 1. Keramicky zlomek z tela nadoby, barva vne tmavohneda, vnitfni seda, keramicka tfida jemna, obcasny vyskyt ostfiva ve forme drobnych kaminku (do 1 mm). Zbytky vyzdoby ve forme dvou sikmych vrypu. Delka 41 mm, maximalni sifka 27 mm, maximalni tlousfka 8 mm (obr. 4:2.4). Datace: rany stfedovek.
Pfi povrchovem sberu 11. 10. 2008 nalezli Petr Mensik a Josef Mensik na poll ve vzdalenosti asi 200 m jihovychodne od hajovny Pfibenice keramicke artefakty z pozdniho stfedoveku a novoveku a dale pote dva stfepy, ktere Ize datovat do obdobi praveku. Misto nalezu (obr. 1:2, 2:2) ma koordinaty ZM10 22-24-24 Z-365 a J-264 (Y-JTSK -742220, X-JTSK -1121855) s pfesnosti PIAN 2 v nadmofske vysce 496 m.
Pravek • Dva omlete keramicke zlomky ze sten nadob, barva svetle hneda az do oranzova, keramicka tfida stfedni, se stfedni pfimesi drobnych kaminku, bez vyzdoby. Nekresleno. Ulozeni: Jihoceske muzeum v Ceskych Budejovicich sine. Nekresleno.
Zhodnoceni informaci a nalezu Za nejstarsi dokJad osidleni z katastru obce muzeme povazovat zlomek brousene kamenne sekerky. Lze ji pravdepodobne ramcove datovat do obdobi eneolitu. Dalsf nalezy brousene Industrie nejsou z nejblizsiho okoli Malsicka hlaseny. Soubor brousenych nastroju pochazi z prostoru mesta Tabora, kde se nachazi nekolik artefaktu, ktere mohou byt take datovany do obdobi eneolitu (Mensik 2009). Nejblizsi eneoliticke sidliste bylo zjisteno mezi Taborem a Sidlistem nad Luznici, kde byl v roce 1999 odkryt sidlistni objekt, ktery je obecne datovan do chamske kultury (Benes - Chvojka 2007,19). Vyloucit ovsem nelze dataci keramickeho materialu do jine kultury obdobi eneolitu. Pro absenci dalsich nalezu z nejblizsiho okoli nemuzeme vyloucit pouziti referovane kamenne sekerky jako hromoveho klinu (k problematice Frohlich 1970; tyz 1992; Sklendf 1999). Dalsi nalezeny kamenny artefakt pfedstavuje zlomek palice s obeznym zlabkem. Tyto pfedmety jsou datovany do starsi doby bronzove (Michdlek 1977) spolecne s podobnymi artefakty, tzv. sedlovitymi sekeromlaty (Frohlich 1985; Turek - Danecek 2000). Z jiznich Cech jsou znamy nalezy take ze stfedni doby bronzove a dale pak z mladsi a pozdni doby bronzove (souhrnne Chvojka 2006, 164; tyz 2009, 109). Z Taborska pochazi nalez z pocatku mladsi doby bronzove z Cernysovic I (Benes - Chvojka 2005, 32; Chvojka 2006,164, obr. 121:12; tyz 2009,109, tab. 52:12), dale pote z lokalit Radetice II (Chvojka 2006, 164, obr. 135:15; tyz 2009, 109, tab. 66:15) nebo Skalice u Tabora (Liskovec 1926-1935,108; tyz 1930, 63-64; Michdlek 1977,161, obr. 1:4). Sedlovity sekeromlat byl nalezen v blizkosti Hurky u obce Makov na severu Taborska (Cikhart 1947, 64; Hdjek 1954, 154, obr. 20:6; Frohlich 1985). Keramicke stfepy z pozustalosti pana Uberhubera je mozne datovat do obdobi praveku, pfesneji do doby bronzove az halstatske. Pouze nekolik zlomku umoznuje pfesnejsi urceni do mladsi doby bronzove, doby halstatske a doby latenske. O sidlistni aktivite muzeme pouze uvazovat na zaklade nalezu keramickych stfepu a fragmentu mazanice objevenych v roce 2008. Tuto aktivitu
148
ovsem nemuzeme bez dalsich sberu, pfipadne archeologickeho vyzkumu, blize specifikovat. Zajimavosti jsou nalezy z mladsi doby bronzove. Toto obdobf je v okoli dolozeno zejmena na mohylnicich v Hajku u Drhovic nebo v Repci (Mensik 2008 se stars! literaturou) a dale pote ze sidliste u Cernysovic (Benes - Chvojka 2005, 32; souhrnne Chvojka 2006; tyz 2009). Doklady o osidleni mladsi doby bronzove pochazeji snad take z prostoru taborske ostrozny (Bfichdcek Krajic 1994; Krajic 1996; Hruby 1998, 8; Mensik 2007, 188-192). Na zaklade vyobrazeni keramickych stfepu v rukopisne zprave Frantiska Liskovce (Liskovec 1921-1926, 116-120) a dochovane keramicke misce se da uvazovat o pfitomnosti osidleni datovatelneho do doby halstatske. Nejblizsi halstatske osidleni pochazi z okoli Drazicek. Krome nevyrazneho keramickeho materialu (Mensik 2007, 140-144 s literaturou) ziskaneho pfi povrchovych sberech v 80. letech 20. stoleti, to jsou halstatske mohyly nachazejici se v ramci rozsahleho rane stfedovekeho mohylniku (Mensik 2008, 40 s literaturou) nebo ploche zarove pohfebiste v Drazickach (Svehla 1922, 48-51; tyz 1923, 48-51; Soudska 1969; Benes 1981, 33-34). Pfi okraji cesty z Marsova do Malsic je mozne nalezt jiz drive prokopanou halstatskou mohylu. Dalsi nalezy z tohoto obdobi jsou znamy z polykulturniho mohylniku v Repci I nebo prozkoumane osamocene mohyly Repec III nedaleko hradu Pfibenicky (Mensik 2008, 47-48 s literaturou). Nalezene keramicke stfepy ukazuji take na stopu osidleni na katastru Malsic v obdobi raneho stfedoveku. Analogic vyzdoby nalezeneho keramickeho stfepu muzeme nalezt napfiklad v rane stfedovekem keramickem souboru z Hradce u Nemetic (souhrnne Michdlek - Lutovsky 2000). Z nejblizsiho okoli je do raneho stfedoveku datovan rozsahly mohylnik v Drazickach (Mensik 2008, 40 s literaturou) a nekolik nevyraznych souboru keramickych stfepu ziskanych pfi povrchovych sberech (Mensik 2007, 140-144 s literaturou). Datace ohrazene vysinne polohy v Drazicich nebyla doposud uspokojive vyfesena. Mohlo by se jednat o rane stfedoveke hradiste, vyloucit ovsem nelze datovani pamatky do vrcholneho nebo pozdniho stfedoveku (Svehla 1922, 44; tyz 1923, 44; Liskovec 1941-1945; Hruby - Lutovsky 2000,104-109; Hruby 2001; Synek 2002; Chvojka - Kovdf 2007). Osidleni na katastru obce Malsice je mozne oznacit za polykulturni. Byly zachyceny znamky osidleni prubezne od eneolitu po rany stfedovek. Doklady jsou vsak prozatim znacne torzovite a na zaklade nekolika artefaktu nelze vyvodit obecnejsi zavery. Zkoumany region si jiste zaslouzi dalsi archeologickou pozornost1.
Litemtura aprameny Anonym 1947: K zivotnimu jubileu Frantiska Liskovce, Jihocesky sbornik historicky 16, 30-31. Benes, A. 1981: Drazicky, okr. Tabor, Vyzkumy v Cechach 1976-1977, 33-34. 1982: Malsice, okr. Tabor, Vyzkumy v Cechach 1978-1979, 71. Benes, Jaromir - Chvojka, O. 2007: Archeologie doby kamenne v jiznich Cechach. Soucasny stav badani. In: Archeologie na poraezi, Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach - Supplementum 4. Ceske Budejovice, 9-28. Benes, Jifi - Chvojka, O. 2005: Cernysovice, okr. Tabor, Vyzkumy v Cechach 2005, 32. Bilek, ]. 1974: Josef Svehla - archeolog, Vyber 11, 89-90. Bfichdcek, P. - Krajic, R. 1994: Die hallstattzeitliche Besiedlung im historischen Stadtkern von Tabor. In: Archaologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Siidbohmen, 3. Treffen 16. bis 19. luni 1993 in Kelheim, Resumees der Vortrage. Deggendorf und Kelheim, 45-47. 1 Tento pfispevekvznikl diky podpofe Vyzkumneho projektu ,,Opomijena archeologie" (MSM4977751314), zejmena jeho dilcich casti nazvanych Archeologicky vyzkum pravekych a rane stfedovekych movitych a nemovitych pamatek na Taborsku a Problematika pf edhradi vrcholne-pozdne stfedovekych hradu a jejich hospodafskeho zazemi. Projekty jsou feseny na Katedfe archeologie, Zapadoceske univerzity v Plzni. Za urceni suroviny kamennych nastroju autof i dekuji PhDr. Mgr. Petru Sidovi, Ph.D, za vytvof eni kresebne dokumentace pote Mgr. Filipu Prekopovi.
149
Cikhart, R. 1931a: Josef Svehla. Kjeho sedmdesatce, Jihocesky sbornik historicky 4, 1-5. 1931b: Literarni pfehled Josefa Svehly. Bibliograficky pfehled, Jihocesky sbornik historicky 4, 27-34. 1947: Popis Taborska. Soupis archeologickych, historickych, lidovych a pfirodnich pamatek politickeho okresu taborskeho s pfehledem pfislusne literatury. Tabor. Demek, J. 1985: Geomorfologie jiznich Cech. In: Chabera, S. a kol., Jihoceska vlastiveda - neziva pfiroda. Ceske Budejovice, 102-122. Demek, J. a kol. 1965: Geomorfologie ceskych zemi. Praha. 1987: Hory a niziny, Zemepisny lexikon CSR. Praha. Dubsky, B. 1949: Pravek jiznich Cech. Blatna. Durdik, T. 2006: Latran - ein specifischer Typ der befestigten Unterburgsiedlungen in Bohmen, Chateau Gaillard 22, 109-118. Dvofdkovd, V. - HUmera, J. 1947: Rozmbersky latran pod Pfibenicemi, Zpravy pamatkove pece 7, 121-126. Fridl, J. 1969: Zemepisny a geomorfologicky pfehled Taborska. In: Hnizdo, A. Z. - Koutek, A. (ed)., Vlastiveda ! Taborska 1. Tabor, 58-86. Fwhlich, J. 1970: Hromove kliny, Vyber 7, 27-29. 1992: Hromove kliny v jiznich Cechach, Vyber 29, 237-245. 1985: Sedlovite sekeromlaty v jiznich Cechach, Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 2, 117-119. Hdjek, L. 1954: Jizni Cechy ve starsi dobe bronzove, Pamatky archeologicke 45, 115-192. 1965: Malsice, okr. Tabor, Bulletin zachranneho oddeleni 2/1964, 27. Hejna, A. 1954: Archeologicky vyzkum v Pfibenicich, Casopis Narodniho muzea 127, Rada A, 157-162. Hlavdc, V. 1985: Klimaticke pomery. In: Chabera, S. a kol., Jihoceska vlastiveda - neziva pfiroda. Ceske Budejovice, 122-152. Hlozek, J. v tisku: Zprava o vysledcich vyzkumu arealii pfedhradi vrcholne-pozdne stfedovekych hradu v roce 2008. In: Opomijena archeologie 2007-2008. Plzen. Hruby, P. 1998: Vysinne lokality pozdni doby halstatske a casne doby latenske v jiznich Cechach, Zpravy Ceske archeologicke spolecnosti - Supplement 34. Praha. 2001: Drazice, okr. Tabor, Vyzkumy v Cechach 1999, 49. Hruby, P. - Lutovsky, M. 2000: Vysinna sidliste v Drazicich a Hrobech. K rane stfedovekemu osidleni Taborska, Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 13, 97-111. Chvojka, O. 2006: Jizni Cechy v mladsi a pozdni dobe bronzove. Rukopis doktorske disertacni prace na FFMU vBrne. 2009: Jizni Cechy v mladsi a pozdni dobe bronzove. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/ Pragensesque 6. Brno. Chvojka, O. - Kovdf, D. 2007: Stfedoveka fortifikace u Drazic na Taborsku, Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 20, 417-422. Krajic, R. 1984: Muzeum husitskeho revolucniho hnuti v Tabof e. Katalog praveke sbirky. Zpravy Ceskoslovenske spolecnosti archeologicke 27. Praha. 1996: Pf ispevek k pravekemu osidleni taborske ostrozny (Archeologicky vyzkum v Tabof e - Prazske ulici v roce 1992), Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 9, 143-153. Liskovec, E 1921-1926: Zapisnikll. Rukopis ulozeny v Husitskem muzeu v Tabofe, inv. c. 146, pfir. c. 234/84/168. 1926-1935: Zapisnik III. Rukopis ulozeny v Husitskem muzeu v Tabofe, inv. c. 147, pfir. c. 234/84/169. 1930: Novy nalez zajimaveho mlatu, Kraj kalicha 7, 63-64. 1931: Jos. Svehla - archeolog, Jihocesky sbornik historicky 4, 5-13. 1941-1945: Hradiste Ohrazenice, Jihocesky sbornik historicky 14, 21-23. Mensik, P. 2007: Praveke a rane stfedoveke osidleni na Taborsku. Nepublikovana diplomova prace na KAR ZCU v Plzni. 2008: Mohylova pohfebiste na Taborsku, Archeologicke vyzkumy v jiznich Cechach 22, 33-58. 2009: Staronovy nalez kamenne sekerky z Tabora, Vyber 46, 34-40. Michdlek, J. 1977: Mlaty (palice) s obeznym zlabkem ze starsi doby bronzove, Vyber 14, 261-262. Michdlek, J. - Frohlich, J. 1985: Bibliografie jihoceske archeologicke literatury 1817-1980. Ceske Budejovice. Michdlek, J. - Lutovsky, M. 2000: Hradec u Nemetic. Sidlo halstatske a rane stfedoveke nobility v cesko bavorskem kontaktnim prostoru. Strakonice - Praha. Sklendf, K. 1999: Hromove kliny a hrnce trpaslikii. Z pokladnice ceske folklorni archeologie. Praha. Sklendf, K. - Sklendfovd, Z. 2005: Bibliograficky slovnik ceskych, moravskych a slezskych archeologu. Praha.
150
Soudskd, E. 1969: Pozdne halstatske zarove hroby na Sedlcansku a Taborsku, Archeologicke rozhledy 21, 518524, 578-582.
Synek, J. 2002: ,,Hrad" u Drazic, Hlaska - Zpravodaj Klubu Augusta Sedlacka 13/1,11. Svehla, J. 1913: K pfedhistorickemu mistopisu Taborska, Vestnik jihoceskych muzei 8, 1-2, 9-10, 17-18. 1922: Taborsko, II. Popis archeologicky. Tabor. 1923: Taborsko v praveku. Tabor. Turek, J. - Danecek, V. 2000: Uneticke sekeromlaty se sedlovitym zlabkem v Cechach, Kamenne symboly v dobe bronzu?, Pravek Nova fada 10, 251-260. Vafeka, P. 1993: Povrchovy pruzkum hradu Pfibenicky okr. Tabor, Castellologica Bohemica 3, 95-110.
Josef Hlozek - Petr Mensik: Prehistoric and Early Middle Ages settlement in the Malsice region (Tabor region). The objective of this paper is to study settlement in Prehistory and Early Middle Ages in the area of the Malsice cadastre. New archaeological components dating from the Eneolithic period to the Early Middle Ages were discovered. This work is one part of the research framework titled ..Neglected archaeology" which is engaged in the research of empirical facts and theoretical questions that have been studied in detail yet and their settlement patterns have been stagnated.
Obr. 1. Malsice. Mapa nalezu a okoli. Fig. 1. Malsice. Map of the fields and their surroundings. 151
Obr. 2. Malsice. Mapa nalezu a blizkeho okoli. Fig. 2. Malsice. Map of the fields and their nearest surroundings.
Obr. 3.1- keramicke nalezy z rukopisu Frantiska Liskovce. 2 - kamenna palice a mazanice (vyzkum Josefa Hlozka). Fig. 3. 1 - ceramics fields from the autography of Frantisek Liskovec. 2 - stone hammer and scrawls (research of JosefHlozek). 152
CZD
4 Obr. 4. 1 - keramicka nadoba z vyzkumu Frantiska Liskovce. 2, 4 - praveke keramicke zlomky (pozustalost pana tfberhubera z dvoru Jitra u Malsic). 3 - kamenna sekerka z Malsicka? (pozustalost pana Uberhubera z dvoru Jitra u Malsic). Fig. 4. I - ceramic vesel from the archaeological research of Frantisek Liskovec. 2, 4 - prehistoric ceramics cullets (estate of the Mr. Uberhuber from the Jitra near Malsice). 3 - stone axe from the Malsice region (estate of the Mr. Uberhuber from the Jitra near Malsice).
153
Obr. 5. 1-2 - praveke keramicke zlomky (pozustalost pana Uberhubera z dvoru Jitra u Malsic). 3 - mazanice (vyzkum Josefa Hlozka). Fig. 5. 1-2 - prehistoric ceramics cullets (estate of the Mr. Uberhuber from the Jitra near Malsice). 3 - scrawl (research of Josef Hlozek). 154
