Západočeské muzeum v Plzni

Přehled zpráv 7.10.2014 - 3.11.2014

Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 Poutní místa lákají především Němce ...................................................................................................................... 5 10.10.2014 5plus2 str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni LUCIE SÝKOROVÁ

Pouť dnes znamená kolotoče, duchovní význam se vytratil ................................................................................. 5 10.10.2014 5plus2 str. 6 Západočeské muzeum v Plzni LUCIE SÝKOROVÁ

Ke kostelu sv. Štěpána v Mýtě dříve jezdili poutníci na koních ............................................................................. 7 10.10.2014 5plus2 str. 27 Západočeské muzeum v Plzni L. SÝKOROVÁ, L. SICHINGEROVÁ

Dnes jsou poutě jen kolotoče .................................................................................................................................... 8 17.10.2014 5plus2 str. 8 Plzeň a Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni LUCIE SÝKOROVÁ

Tradice končí ............................................................................................................................................................... 9 24.10.2014 5plus2 str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni LUCIE SICHINGEROVÁ

„Stačí ořezat, co kde překáží a nová loutka je na světě“ ..................................................................................... 10 24.10.2014 5plus2 str. 4 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni M. SIHELSKÁ, L. VAINDL

Lang: Proč ale celé muzeum? ................................................................................................................................. 11 31.10.2014 5plus2 str. 4 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (lsi)

Rokycany o nic nepřijdou ........................................................................................................................................ 12 31.10.2014 5plus2 str. 4 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (lsi)

Muzeum poučí o smrti .............................................................................................................................................. 13 31.10.2014 5plus2 str. 5 Plzeň a Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

O svérázném bádání učitele nevěděli ani jeho sousedé ...................................................................................... 13 31.10.2014 5plus2 str. 7 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Art + antiques Lötz v Klatovech ....................................................................................................................................................... 14 8.10.2014 Art + antiques str. 58 Antiques Západočeské muzeum v Plzni Martina Lehmannová

Domažlický deník Plzeň nabídne v příštím roce unikátní výstavy ...................................................................................................... 16 8.10.2014 Domažlický deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA PRAŽÁKOVÁ

NEWTON Media, a.s. © 2014 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

V úterý 28. října bude v Plzni otevřeno všude ....................................................................................................... 17 17.10.2014 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni DANA VESELÁ

Jaroslav Hausner vidí Plzeň po svém, dnes nahlíží do příbytků bezdomovců .................................................. 18 21.10.2014 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni JIŘÍ ŠANTORA

Rokycanské muzeum se spojí s plzeňským .......................................................................................................... 19 21.10.2014 Domažlický deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni (tom)

Státní svátek můžete strávit za 28 korun v plzeňské zoo ..................................................................................... 19 27.10.2014 Domažlický deník str. 6 Publicistika Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

KOKTEJL Výstavy ...................................................................................................................................................................... 20 30.10.2014 KOKTEJL str. 97 Západočeské muzeum v Plzni

Metro Trnka. Jeho syn a vnuk chystají v Plzni výstavy ................................................................................................... 21 29.10.2014 Metro str. 9 Kultura Západočeské muzeum v Plzni ČTK

Mladá fronta DNES Do tunelu? Rok zpoždění ......................................................................................................................................... 21 10.10.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Petr Ježek

Chtěl jsem umožnit lidem snít. Zrodil se výtvarný kolotoč .................................................................................. 22 16.10.2014 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Chtěl umožnit lidem snít. Tak se zrodil výtvarný kolotoč .................................................................................... 23 17.10.2014 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Karlovarský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Rokycany budou hlavním městem paleontologie ................................................................................................. 24 23.10.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Lucie Sichingerová

Plzeň oslaví vznik státu ohňostrojem ..................................................................................................................... 24 27.10.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Petra Petříková

Plzeňané slavili vznik republiky v muzeu i na ulici ............................................................................................... 25 29.10.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (pp)

Kauza Plán na sloučení muzeí vyvolává rozporné názory ................................................................................... 25 30.10.2014 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Lucie Sichingerová

Kauza Plán na sloučení muzeí vyvolává rozporné názory ................................................................................... 26 30.10.2014 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni


2

Lucie Sichingerová

Výstava v muzeu ukazuje, jak se lidé vyrovnávali se smrtí ................................................................................. 27 1.11.2014 Mladá fronta DNES str. 3 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Písecký deník Malíř miniatur, skla a porcelánu .............................................................................................................................. 28 10.10.2014 Písecký deník str. 9 Písecko Západočeské muzeum v Plzni (kol)

Plzeňský deník Muzeum zahajuje cyklus Příběhy předmětů .......................................................................................................... 29 7.10.2014 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Poustevna nad Radnicemi ....................................................................................................................................... 30 8.10.2014 Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni LUDĚK KRČMÁŘ

Výstava ukázala um Františka Pečeného ............................................................................................................... 30 11.10.2014 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

Pokračuje cyklus Příběhy předmětů ....................................................................................................................... 31 14.10.2014 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (haj)

28. října bude otevřeno všude ................................................................................................................................. 31 16.10.2014 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni DANA VESELÁ

Jaroslav Hausner vidí Plzeň po svém, dnes nahlíží do příbytků bezdomovců .................................................. 32 20.10.2014 Plzeňský deník str. 17 Zábava Západočeské muzeum v Plzni JIŘÍ ŠANTORA

Dobrá zpráva pro Plzeň ............................................................................................................................................ 33 21.10.2014 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Rokycanské muzeum se spojí s plzeňským .......................................................................................................... 33 21.10.2014 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (tom)

Spisovatelka Jitka Prokšová bude číst z knihy Odvážní a čekatelé .................................................................... 34 22.10.2014 Plzeňský deník str. 8 Kultura Regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Geocachingové putování dějinami ......................................................................................................................... 34 23.10.2014 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (pra)

Dobrá zpráva pro Plzeň ............................................................................................................................................ 34 24.10.2014 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Státní svátek můžete strávit prohlídkami i v trolejbusu ....................................................................................... 35 27.10.2014 Plzeňský deník str. 3 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni


3

PAVEL KORELUS

Exotický večer na výstavě Šangri-la ....................................................................................................................... 35 27.10.2014 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (red)

Plzeň slavila svátek za dvacet osm korun ............................................................................................................. 36 29.10.2014 Plzeňský deník str. 3 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

Smrt je součást života, ukazuje nová výstava o umírání ..................................................................................... 37 1.11.2014 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni MIROSLAVA VEJVODOVÁ

Nesýčkuj! aneb Když smrt klepe na dveře ............................................................................................................. 37 1.11.2014 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (mv)

Právo Město kultury přinese stovky akcí .......................................................................................................................... 38 7.10.2014 Právo str. 10 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek

Plzeňská Techmania nabízí nově Entropu i expozici pro mrňata ........................................................................ 39 17.10.2014 Právo str. 16 Příloha - Víkend - tip na výlet Západočeské muzeum v Plzni Bohuslav Smítka

Sloučení muzeí budí naděje i obavy ....................................................................................................................... 40 22.10.2014 Právo str. 11 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek

Výstava v Plzni se věnuje umírání .......................................................................................................................... 41 3.11.2014 Právo str. 16 Z regionů Západočeské muzeum v Plzni (ČTK)

Rokycanský deník Rokycanské muzeum řeší pozítří kraj .................................................................................................................... 42 18.10.2014 Rokycanský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Muzeum jako pobočka by byl barbarský čin ......................................................................................................... 42 20.10.2014 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni RNDr. Martin Lang

Radní kraje odsouhlasili sloučení muzeí ............................................................................................................... 43 21.10.2014 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Rokycanští: Horáka zabili nyní úředníci ................................................................................................................. 43 22.10.2014 Rokycanský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ


4

Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 Poutní místa lákají především Němce 10.10.2014

5plus2 str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

LUCIE SÝKOROVÁ

Výlet ke kapličce, kde se podle legendy stal zázrak? Čechy to moc nezajímá. TACHOVSKO / Dva hluchoněmí byli zázračně uzdraveni v Loretánské kapli v Boru, kde se nachází největší kopie loretánské sochy Černé Madony v Čechách. Podle legendy k zázraku došlo kolem poloviny 18. století a od té doby se Loreta stala vyhledávaným poutním místem. Tradice ale ve 20. století upadala a za komunismu zanikla. Poutníci sem znovu míří pravidelně až od roku 1990. Velmi podobný příběh jako Loreta v Boru u Tachova mají i ostatní poutní místa na západě Čech. Podle historika ze Západočeského muzea v Plzni Luďka Krčmáře jsou na území Plzeňské diecéze stovky míst, která se svými prosbami a motlitbami navštěvovali po staletí místní lidé i cizinci. Přestože některé z nich se po revoluci podařilo obnovit, putují k nim většinou spíše jen procesí ze sousedního Německa. Místní obyvatelé poutní místa ve svém okolí navštěvují výjimečně. Nejvýznamnějších téměř 90 poutních cílů a míst zvláštní zbožnosti na území plzeňské diecéze zmapoval Luděk Krčmář ve své publikaci s názvem "Putování je in", která vyšla i v němčině. Cizinci zanechali své stopy v prachu nejméně na polovině poutních cest, které k těmto místům vedou. Češi však na ně stále zapomínají. „V dnešní době je situace až tristní, protože pokud už poutní místo ožije, pak ve většině případů díky poutníkům z Německa,“ konstatuje Luděk Krčmář. V pohraničí jsou těmito poutníky často příslušníci rodin, které byly z českého pohraničí po válce vysídleny. „Ti mají k místu vztah, mnohdy na rozdíl od současných obyvatel oblasti,“ podotýká historik. Jsou prý známy i případy, kdy poutníci z Německa vzbudili velké překvapení a do kostela, který byl cílem jejich cesty, se ani nedostali. „Toto se stalo například v Horšovském Týně, šlo o kostel sv. Anny. Když před lety poprvé dorazili němečtí poutníci, byl kostel zavřený. V následujících letech tam pak byli dvakrát vpuštěni, ale potom už zase ne, protože kostelu začalo hrozit zřícení. Přitom jde o významnou pozdně gotickou památku,“ popisuje Krčmář neutěšený stav. Existují ale i výjimky. „Jednou z nich jsou například Skoky, tam je iniciativa i z české strany,“ zamýšlí se badatel. „Diecézní pouť se koná tradičně v Teplé, kde je v úctě blahoslavený Hroznata, patron Plzeňské diecéze. Tam se schází již tradičně i političtí vězni,“ připomíná. A obnovena byla i pouť na koních v Uhlišti. „V Německu jsou poutě na koních hodně oblíbené, u nás je to méně časté,“ dodává Krčmář. VÍCE NA STRANÁCH 6 a 7 V Německu jsou poutě na koních hodně oblíbené, u nás však méně časté. Regionální mutace| 5plus2 - Tachovsko

Pouť dnes znamená kolotoče, duchovní význam se vytratil 10.10.2014 5plus2 str. 6 Západočeské muzeum v Plzni

LUCIE SÝKOROVÁ

Historik zmapoval místa v Plzeňské diecézi, ke kterým v minulosti proudila procesí místních i cizinců. Dnes tuto tradici připomínají mnohde už jen dětské atrakce a stánky se zbožím. O obnovu mají zájem jen Němci TACHOVSKO / O poutní místa na Tachovsku lidé příliš zájem nemají. A davy českých poutníků se na místa opředená legendami o zázracích nepohrnou zřejmě ani se současnou mladou generací. Ta totiž podle historika Luďka Krčmáře o křesťanskou tradici valný zájem neprojevuje. „Prováděl jsem nedávno studenty jednoho víceletého plzeňského gymnázia po sakrálních památkách. Vůbec například nevěděli, co je Panna Marie, Starý a Nový zákon,“ uvádí pro ilustraci Luděk Krčmář.


5

Západní Čechy jsou podle něj ale specifickou oblastí. „Za období komunismu bylo na území Plzeňské diecéze úmyslně zbouráno 64 kostelů. Například na jižní Moravě jich oproti tomu v té době asi deset přibylo,“ srovnává Krčmář. Odklon od katolické církve a jejích zvyků nastal podle badatele už na začátku 20. století. „Průmyslový rozvoj na konci 19. a na začátku 20. století byl tak rychlý, že církev na to nestačila zareagovat z pohledu změny sociální situace obyvatel města. Církev je věčná, takže tam než se něco změní… V roce 1921 přišlo pak hnutí Pryč od Říma, podporované částečně i Masarykem. Zvláštností tohoto hnutí bylo to, že lidé opouštěli tradiční církev, ale do nové už nevstupovali. Církev jakoby najednou nebyla potřeba. Bylo to dáno i tím, že najednou se lidem začalo dařit lépe,“ vysvětluje Luděk Krčmář. A na Plzeňsku přispěla k opouštění římskokatolické církve i další událost -vznik reformní národní Církve československé. „Ta má své počátky právě v Plzni - na zdejším gymnáziu učil Karel Farský,“ připomíná Krčmář. Poutě tedy ruku v ruce s tímto vývojem začaly měnit svůj smysl. „Původní duchovní význam se pomalu vytrácel a z poutí se stávaly postupně spíše společenské události, které už nedoprovázelo procesí poutníků, ale v čím dál větší míře zábava a stánky se zbožím. Komunisté pak duchovní stránku vymazali úplně a ponechali poutě už jen coby příležitosti k provozu atrakcí jako kolotoče,“ popisuje historik. Zázrakům, kultu svatých a putování naopak nejvíce přálo období baroka. „O středověkých kultech toho mnoho nevíme, protože písemných záznamů se zachovalo málo, existují spíše jen legendy. Ale z barokního období máme poměrně přesné záznamy i o počtech poutníků,“ srovnává Luděk Krčmář. Právě záznamy z baroka ale prý historiky někdy mohou zároveň zmást. „V baroku totiž lidé nerozlišovali sochu a obraz. Vždy to byl "obraz" svatého, jeho znázornění tady na zemi. Teologicky je to správně, ale dnešní způsob myšlení je zkrátka úplně jiný. My popisujeme názvem spíše předmět samotný než jeho podstatu,“ vysvětluje rozdíl Krčmář. Lidé začali uctívat malého chlapce, trhali mu i vlasy V Plzeňské diecézi ale přesto existují i poutní místa, která vznikala i v dobách pozdějších. Jedno z nich se dokonce dostalo do beletrie. „V obci Líté u Dolní Bělé vznikl kult až na přelomu 19. a 20.století. Místní němý chlapec měl mít zjevení Ježíše Krista a poté začal zázračně mluvit. Přestože církev se k události stavěla rezervovaně, došlo dokonce k tomu, že tam začal být uctíván přímo ten chlapec. A to až tak, že se ho lidé snažili dotýkat, buď holí, nebo rukou. Nakonec mu začali i trhat vlasy, které si vkládali do modlitebních knih. Dopadlo to tak, že chlapec emigroval do Ameriky. Jeho příběh vyšel i jako román,“ vypráví Luděk Krčmář. Jana Nepomuckého máme za dveřmi, ale není "náš" Co se týká kultu různých svatých, v západních Čechách převládá kult mariánský. „Setkáváme se ale i s kultem annenským a také svatobarborským. To je dáno zase tím, že se v našem regionu hodně těžilo a svatá Barbora je patronkou horníků,“ připomíná badatel. Regionálním světcem Plzeňské diecéze je blahoslavený Hroznata. Hodně známý je také svatý Jan Nepomucký. „Toho sice máme, jak se říká "za dveřmi", ale místa, kde je uctíván, už nepatří do Plzeňské diecéze. Nepomuk spadá pod Českobudějovickou diecézi,“ upozorňuje Luděk Krčmář. Pro badatele osobně jsou podle jeho slov nejzajímavější zapomenutá místa, která se mu podařilo "znovuobjevit". "Z kronik a starých záznamů se občas dovím, že někde bylo kdysi místo zvláštní zbožnosti, ale časem zaniklo. Takových jsou v naší diecézi stovky," prozrazuje. Časem by proto chtěl Luděk Krčmář vytvořit publikaci, v níž by představil i tyto své objevy. „Mapování poutních míst je takovým mým osobním projektem, na kterém pracuji už asi patnáct let,“ prozradil. Sám prý přitom rád vyrazí i za hranice vlasti. "Navštěvuji poutní místa v celém světě. Co se týká duchovní atmosféry, baví mě především byzantský rit a jeho poutní místa,"upřesňuje. Poutní místa na Tachovsku: * Loreta v Boru u Tachova - kaple a kostel sv. Mikuláše * Svatá Anna u Plané - kaple se studánkou a kostel * Světce u Tachova - zřícenina monumentálního kostela 14 svatých pomocníků * Konstantinovy Lázně - poutní místo * Stříbro - kostel Všech svatých * Kladruby - kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta Zdroj: kniha Luďka Krčmáře Purování je in Foto popis| Historik Luděk Krčmář ze Západočeského muzea se zabývá mapováním poutních míst v Plzeňské diecézi už 15 let. Foto autor| FOTO / LUCIE SÝKOROVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Tachovsko


6

Ke kostelu sv. Štěpána v Mýtě dříve jezdili poutníci na koních 10.10.2014

5plus2 str. 27 Západočeské muzeum v Plzni

L. SÝKOROVÁ, L. SICHINGEROVÁ

Výlet ke kapličce, kde se stal zázrak? To Čechy příliš nezajímá. PLZEŇSKO / Dva hluchoněmí byli zázračně uzdraveni v Loretánské kapli v Boru, kde se nachází největší kopie loretánské sochy Černé Madony v Čechách. Podle legendy k zázraku došlo kolem poloviny 18. století a od té doby se Loreta stala vyhledávaným poutním místem. Tradice ale ve 20. století upadala a za komunismu zanikla. Poutníci sem znovu míří pravidelně až od roku 1990. Podle historika ze Západočeského muzea v Plzni Luďka Krčmáře jsou na území Plzeňské diecéze stovky míst, která se svými prosbami a motlitbami navštěvovali po staletí místní lidé i cizinci. Přestože některé z nich se po revoluci podařilo obnovit, putují k nim většinou spíše jen procesí ze sousedního Německa. Cizinci zanechali své stopy v prachu nejméně na polovině poutních cest, které k těmto místům vedou. V pohraničí jsou těmito poutníky často příslušníci rodin, které byly z českého pohraničí po válce vysídleny. Jsou prý známy i případy, kdy se poutníci z Německa do kostela, který byl cílem jejich cesty, nedostali. „Toto se stalo například v Horšovském Týně, šlo o kostel sv. Anny. Když před lety poprvé dorazili němečtí poutníci, byl kostel zavřený. K patronovi dobytka a koní se pěšky nechodilo Existují ale i výjimky. „Diecézní pouť se koná tradičně v Teplé, kde je v úctě blahoslavený Hroznata, patron Plzeňské diecéze. Tam se schází tradičně i političtí vězni,“ připomíná. Obnovena byla i pouť na koních v Uhlišti. „V Německu jsou poutě na koních hodně oblíbené. Gotický kostelík v Uhlišti byl zasvěcený svatému Linhartovi, patronu dobytka a koní. Tento kult sem pronikl právě z Bavorska. Koňskou pouť dříve mívali i v Mýtě u Rokycan,“ vypráví Luděk Krčmář. V mýtském gotickém kostele sv. Štěpána, který pochází z doby okolo roku 1300, s věží z 18. století, byl na barokním oltáři umístěn pozdně gotický obraz sv. Anny. Ten poutníci považovali za milostný. „Kult této světice snad dokazuje i jednoduchá pozdně barokní kaple sv. Anny pod kostelem při cestě k městu. Původní farní kostel Mýta byl údajně až do konce 19. století navštěvován poutníky z města a okolních obcí, kteří se sem sjížděli podle zvyku na koních na den sv. Štěpána o Vánocích. Dnes kostel patří městu a slouží jen k pořádání příležitostných kulturních akcí,“ upřesňuje Krčmář. Davy českých poutníků se na místa opředená legendami o zázracích nepohrnou zřejmě ani se současnou mladou generací. Ta totiž podle historika o křesťanskou tradici valný zájem neprojevuje. „Prováděl jsem nedávno studenty jednoho víceletého plzeňského gymnázia po sakrálních památkách. Vůbec například nevěděli, co je panna Marie, Starý a Nový zákon,“ uvádí pro ilustraci Luděk Krčmář. Západní Čechy jsou podle něj ale specifickou oblastí. „Za období komunismu bylo na území Plzeňské diecéze úmyslně zbouráno 64 kostelů. Například na jižní Moravě jich oproti tomu v té době asi deset přibylo,“ srovnává Krčmář. Lidem se dařilo, nepotřebovali církev Odklon od katolické církve a jejích zvyků nastal podle badatele už na začátku 20. století. „Průmyslový rozvoj na začátku 20. století byl tak rychlý, že církev na to nestačila zareagovat z pohledu změny sociální situace obyvatel města. Církev je věčná, takže tam než se něco změní… V roce 1921 přišlo pak hnutí Pryč od Říma, podporované částečně i Masarykem. Zvláštností tohoto hnutí bylo to, že lidé opouštěli tradiční církev, ale do nové už nevstupovali. Církev jakoby najednou nebyla potřeba. Bylo to dáno i tím, že najednou se lidem začalo dařit lépe,“ vysvětluje Krčmář. A na Plzeňsku přispěla k opouštění římskokatolické církve i další událost -vznik reformní národní Církve československé. „Ta má své počátky právě v Plzni - na zdejším gymnáziu učil Karel Farský,“ připomíná Krčmář. Poutě tedy ruku v ruce s tímto vývojem začaly měnit svůj smysl. „Původní duchovní význam se pomalu vytrácel a z poutí se stávaly postupně spíše společenské události, které už nedoprovázelo procesí poutníků, ale v čím dál větší míře zábava a stánky se zbožím. Komunisté pak duchovní stránku vymazali úplně a ponechali poutě už jen coby příležitosti k provozu atrakcí jako kolotoče,“ popisuje historik. Zázrakům, kultu svatých a putování naopak nejvíce přálo období baroka. „O středověkých kultech toho mnoho nevíme, protože písemných záznamů se zachovalo málo, existují spíše jen legendy. Ale z barokního období máme poměrně přesné záznamy i o počtech poutníků,“ srovnává Luděk Krčmář. Poutní místa bývají také inspirací pro romány


7

Právě záznamy z baroka ale prý historiky někdy mohou zároveň zmást. „V baroku totiž lidé nerozlišovali sochu a obraz. Vždy to byl "obraz" svatého, jeho znázornění tady na zemi. Teologicky je to správně, ale dnešní způsob myšlení je zkrátka úplně jiný. My popisujeme názvem spíše předmět samotný než jeho podstatu,“ vysvětluje rozdíl Krčmář. V Plzeňské diecézi ale přesto existují i poutní místa, která vznikala i v dobách pozdějších. Jedno z nich se dokonce dostalo do beletrie. „V obci Líté u Dolní Bělé vznikl kult až na přelomu 19. a 20. století. Místní němý chlapec měl mít zjevení Ježíše Krista a poté začal zázračně mluvit. Přestože církev se k události stavěla rezervovaně, došlo dokonce k tomu, že tam začal být uctíván přímo ten chlapec. A to až tak, že se ho lidé snažili dotýkat, buď holí, nebo rukou. Nakonec mu začali i trhat vlasy, které si vkládali do modlitebních knih. Dopadlo to tak, že chlapec emigroval do Ameriky. Jeho příběh vyšel i jako román,“ vypráví Luděk Krčmář. Co se týká kultu různých svatých, v západních Čechách převládá kult mariánský. „Setkáváme se ale i s kultem annenským a také svatobarborským. To je dáno zase tím, že se v našem regionu hodně těžilo a svatá Barbora je patronkou horníků,“ připomíná badatel. Když se znovu vrátíme na Rokycansko, musíme připomenout ještě jednu jeho zvláštnost. Tou je litohlavský kostel Navštívení Panny Marie na Vršíčku. Podle plzeňského architekta Jana Soukupa je možná jediným poutním místem, které vzniklo v důsledku morových epidemií. Lidé slíbili kostel postavit, pokud se Rokycanům mor vyhne. Ten tu skutečně nevypukl, ale o třicet let později, kolem roku 1743, se nemoc místně objevovala znovu. Což rozhodlo o tom, že se kostel přece jen postaví. Foto popis| Historik Luděk Krčmář ze Západočeského muzea se zabývá mapováním poutních míst v Plzeňské diecézi už 15 let. Foto autor| FOTO / LUCIE SÝKOROVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Rokycansko

Dnes jsou poutě jen kolotoče 17.10.2014

5plus2 str. 8 Plzeň a Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

LUCIE SÝKOROVÁ

Vyrazit si na výlet ke kapličce, kde se stal zázrak? To Čechy v současnosti zrovna moc neláká PLZEŇSKÝ KRAJ / Dva hluchoněmí byli zázračně uzdraveni v Loretánské kapli v Boru, kde se nachází největší kopie loretánské sochy Černé Madony v Čechách. Podle legendy k zázraku došlo kolem poloviny 18. století a od té doby se Loreta stala vyhledávaným poutním místem. Tradice ale ve 20. století upadala a za komunismu zanikla. Poutníci sem znovu míří pravidelně až od roku 1990. Podle historika ze Západočeského muzea v Plzni Luďka Krčmáře jsou na území Plzeňské diecéze stovky míst, která se svými prosbami a motlitbami navštěvovali po staletí místní lidé i cizinci. Přestože některé z nich se po revoluci podařilo obnovit, putují k nim většinou spíše jen procesí ze sousedního Německa. Cizinci zanechali své stopy v prachu nejméně na polovině poutních cest, které k těmto místům vedou. V pohraničí jsou těmito poutníky často příslušníci rodin, které byly z českého pohraničí po válce vysídleny. Jsou prý známy i případy, kdy se poutníci z Německa do kostela, který byl cílem jejich cesty, nedostali. „Toto se stalo například v Horšovském Týně, šlo o kostel sv. Anny. Když před lety poprvé dorazili němečtí poutníci, byl kostel zavřený. K patronovi dobytka a koní se pěšky nechodilo Existují ale i výjimky. „Diecézní pouť se koná tradičně v Teplé, kde je v úctě blahoslavený Hroznata, patron Plzeňské diecéze. Tam se schází tradičně i političtí vězni,“ připomíná. Obnovena byla i pouť na koních v Uhlišti. „V Německu jsou poutě na koních hodně oblíbené. Gotický kostelík v Uhlišti byl zasvěcený svatému Linhartovi, patronu dobytka a koní. Tento kult sem pronikl právě z Bavorska. Koňskou pouť dříve mívali i v Mýtě u Rokycan,“ vypráví Luděk Krčmář. V mýtském gotickém kostele sv. Štěpána, který pochází z doby okolo roku 1300, s věží z 18. století, byl na barokním oltáři umístěn pozdně gotický obraz sv. Anny. Ten poutníci považovali za milostný. „Kult této světice snad dokazuje i jednoduchá pozdně barokní kaple sv. Anny pod kostelem při cestě k městu. Původní farní kostel Mýta byl údajně až do konce 19. století navštěvován poutníky z města a okolních obcí, kteří se sem sjížděli podle zvyku na koních na den sv. Štěpána o Vánocích. Dnes kostel patří městu a slouží jen k pořádání příležitostných kulturních akcí,“ upřesňuje Krčmář. A davy českých poutníků se na místa opředená legendami o zázracích nepohrnou zřejmě ani se současnou mladou generací. Ta totiž podle historika Luďka Krčmáře o křesťanskou tradici valný zájem neprojevuje. „Prováděl jsem nedávno studenty jednoho víceletého plzeňského gymnázia po sakrálních památkách. Vůbec například nevěděli, co je Panna Marie, Starý a Nový zákon,“ uvádí pro ilustraci Luděk Krčmář.


8

Západní Čechy jsou podle něj ale specifickou oblastí. „Za období komunismu bylo na území Plzeňské diecéze úmyslně zbouráno 64 kostelů. Například na jižní Moravě jich oproti tomu v té době asi deset přibylo,“ srovnává Krčmář. Odklon od katolické církve a jejích zvyků nastal podle badatele už na začátku 20. století. „Průmyslový rozvoj na konci 19. a na začátku 20. století byl tak rychlý, že církev na to nestačila zareagovat z pohledu změny sociální situace obyvatel města. Církev je věčná, takže tam než se něco změní… V roce 1921 přišlo pak hnutí Pryč od Říma, podporované částečně i Masarykem. Zvláštností tohoto hnutí bylo to, že lidé opouštěli tradiční církev, ale do nové už nevstupovali. Církev jakoby najednou nebyla potřeba. Bylo to dáno i tím, že najednou se lidem začalo dařit lépe,“ vysvětluje Luděk Krčmář. A na Plzeňsku přispěla k opouštění římskokatolické církve i další událost -vznik reformní národní Církve československé. „Ta má své počátky právě v Plzni - na zdejším gymnáziu učil Karel Farský,“ připomíná Krčmář. Poutě tedy ruku v ruce s tímto vývojem začaly měnit svůj smysl. „Původní duchovní význam se pomalu vytrácel a z poutí se stávaly postupně spíše společenské události, které už nedoprovázelo procesí poutníků, ale v čím dál větší míře zábava a stánky se zbožím. Komunisté pak duchovní stránku vymazali úplně a ponechali poutě už jen coby příležitosti k provozu atrakcí jako kolotoče,“ popisuje historik. Zázrakům, kultu svatých a putování naopak nejvíce přálo období baroka. „O středověkých kultech toho mnoho nevíme, protože písemných záznamů se zachovalo málo, existují spíše jen legendy. Ale z barokního období máme poměrně přesné záznamy i o počtech poutníků,“ srovnává Luděk Krčmář. Právě záznamy z baroka ale prý historiky někdy mohou zároveň zmást. „V baroku totiž lidé nerozlišovali sochu a obraz. Vždy to byl "obraz" svatého, jeho znázornění tady na zemi. Teologicky je to správně, ale dnešní způsob myšlení je zkrátka úplně jiný. My popisujeme názvem spíše předmět samotný než jeho podstatu,“ vysvětluje rozdíl Krčmář. Lidé začali uctívat malého chlapce, trhali mu i vlasy V Plzeňské diecézi ale přesto existují i poutní místa, která vznikala i v dobách pozdějších. Jedno z nich se dokonce dostalo do beletrie. „V obci Líté u Dolní Bělé vznikl kult až na přelomu 19. a 20.století. Místní němý chlapec měl mít zjevení Ježíše Krista a poté začal zázračně mluvit. Přestože církev se k události stavěla rezervovaně, došlo dokonce k tomu, že tam začal být uctíván přímo ten chlapec. A to až tak, že se ho lidé snažili dotýkat, buď holí, nebo rukou. Nakonec mu začali i trhat vlasy, které si vkládali do modlitebních knih. Dopadlo to tak, že chlapec emigroval do Ameriky. Jeho příběh vyšel i jako román,“ vypráví Luděk Krčmář. Co se týká kultu různých svatých, v západních Čechách převládá kult mariánský. „Setkáváme se ale i s kultem annenským a také svatobarborským. To je dáno zase tím, že se v našem regionu hodně těžilo a svatá Barbora je patronkou horníků,“ připomíná badatel. Regionálním světcem Plzeňské diecéze je blahoslavený Hroznata. Hodně známý je také svatý Jan Nepomucký. „Toho sice máme, jak se říká "za dveřmi", ale místa, kde je uctíván, už nepatří do Plzeňské diecéze. Nepomuk spadá pod Českobudějovickou diecézi,“ upozorňuje Luděk Krčmář. Pro badatele osobně jsou podle jeho slov nejzajímavější zapomenutá místa, která se mu podařilo "znovuobjevit". "Z kronik a starých záznamů se občas dovím, že někde bylo kdysi místo zvláštní zbožnosti, ale časem zaniklo. Takových jsou v naší diecézi stovky," prozrazuje. Časem by proto chtěl Luděk Krčmář vytvořit publikaci, v níž by představil i tyto své objevy. „Mapování poutních míst je takovým mým osobním projektem, na kterém pracuji už asi patnáct let,“ prozradil. Foto popis| Historik Luděk Krčmář ze Západočeského muzea se zabývá mapováním poutních míst v Plzeňské diecézi už 15 let. Foto autor| FOTO / LUCIE SÝKOROVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko

Tradice končí 24.10.2014

5plus2 str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

LUCIE SICHINGEROVÁ

Rokycanské muzeum bude po 11O letech pod Plzní Rokycany / Vědecké paleontologické centrum s nadnárodní působností vznikne v Rokycanech v roce 2015. Znamená to však, že Muzeum dr. Bohuslava Horáka bude od 1. ledna 2015 spadat pod Západočeské muzeum v Plzni. Rada Plzeňského kraje sloučení odsouhlasila. Návrh však ještě musí schválit zastupitelstvo kraje. V Rokycanech by tak vzniklo vědecké centrum, které bude využívat a zastřešovat dvě významné paleontologické


9

sbírky. Jednu z nich mají právě Rokycany. V 90. letech 20. st. ji výrazně obohatil mezinárodně uznávaný paleontolog Jaroslav Kraft. Plzeňské muzeum se zase od roku 2004 pyšní paleontologickou sbírkou graptolitů, darem z Německa. Podle Jaroslava Šobra, radního kraje pro kulturu, existoval záměr obě tyto sbírky spojit už tehdy. V roce 2004 se o vědeckém centru uvažovalo, myšlenka však zkrachovala na tom, že kraj neměl vhodnou budovu. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2 Tradice samostatného muzea končí DOKONČENÍ ZE STRANY 1 „Tu teď ale v Rokycanech kraj má. Centrum vznikne v bývalém zemědělském učilišti v ulici Mládežníků, které se nedávno sloučilo se Střední školou Rokycany a odstěhovalo se do Jeřabinové ulice. Když jsme hledali možnosti, jak uvolněný objekt využít, nápad na vědecké centrum dostal opět jasné obrysy,“ uvedl Šobr. Plánované Vědecké centrum paleobiodiverzity v Rokycanech bude tedy využívat obě výše zmíněné sbírky. „Západočeské muzeum dodá novému centru odpovídající technické a personální vybavení. Pro usnadnění se obě muzea spojí pod jedním managementem,“ řekl Šobr a ujistil, že na činnost rokycanského muzea nebude mít spojení zásadní dopad. „Jeho dosavadní činnost včetně správy sbírek bude plynule pokračovat, a to pod názvem Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, Západočeské muzeum v Plzni, p. o. Veškeré dosavadní závazky a povinnosti včetně pracovně právních vztahů, tedy i stávajících zaměstnanců, převezme Západočeské muzeum v Plzni,“ dodal. Dovrší se tak konec nezávislé éry muzea, které samostatně fungovalo od roku 1905. Od roku 2003 je zřizováno Plzeňským krajem. Jeho ředitelka Miroslava Šandová se obává toho, že změna činnost muzea zkomplikuje. „Domnívám se, že rozhodnutí o sloučení je nekompetentní, doufám, že se mýlím. Se mnou nikdo nic nekonzultoval, nikdo se na nic ptal. Obavy mám i o osud zaměstnanců. Vytvořili jsme tady slušné odborné zázemí, tak jen doufám, že všichni budou moci ve své práci pokračovat,“ uvedla Šandová. Podle Jaroslava Šobra jsou obavy neopodstatněné. „Pro rokycanské muzeum to budou změny k lepšímu. Pracovní smlouvy se nezmění, finance na rok 2015 zůstanou, stejně tak náplň práce. Změny budou jen v souvislosti se vznikem centra, vždy po předchozím jednání. Vzniknou tu větší možnosti, například v publikační činnosti. Nezmění se nic, ani co se týče záměrů a plánů do budoucna,“ vysvětlil radní a připomněl, že Rokycany se stanou paleontologickým centrem nejen na národní, ale i evropské úrovni. Foto popis| Martina Korandová, dokumentátorka rokycanského muzea, v depozitáři paleontologických sbírek. Foto autor| FOTO / L. SICHINGEROVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Rokycansko

„Stačí ořezat, co kde překáží a nová loutka je na světě“ 24.10.2014

5plus2 str. 4 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

M. SIHELSKÁ, L. VAINDL

Stanislav Smolík z Tachovska má velké množství velmi zajímavých koníčků. Patří mezi ně šerm, z něhož už si přivezl i několik významných cen TACHOVSKO / Šermíř, muzejník, filmař, pokrývač i loutkař. Stanislav Smolík z Tachovska se dá opravdu označit za renesančního člověka. Momentálně pracuje v Západočeském muzeu v Plzni. „Celkově mě k historii vedl dědeček a časem také otec, který vlastní historické automobily. Tak nějak jsem postupně nabíral znalosti o historii, začal jsem navazovat, pak jsem se pomyslně jakoby přenášel do duchu staré doby, až jsem začal historický šerm,“ popisuje Smolík, jak se dostal k jedné ze svých mnoha zálib. Šerm dokonce i studoval. „Nyní se věnuji sportovnímu šermu jako veterán, i když to jistě zní zvláštně, že od třiceti let je šermíř vlastně veteránem,“ směje se osmatřicetiletý milovník historie. Šermu se věnuje i závodně, v kategorii AK. O, tedy v rozmezí od 30 do 39 let. „Závodíme po celé republice, ve Zlíně, Mostu, Brně i Praze. Navíc už mám na starost i mládež, takzvaný šermířský potěr. Tyto děti trénuji v oddíle Lokomotivy Plzeň, za tento oddíl také soutěžím,“ dodává držitel několika cen. Mezi ně patří například třetí místo na turnaji Dukla Czech Master CUP nebo druhá pozice na Velké ceně Mostu. „Celkově jsem na žebříčku České republice šestý. A toho si opravdu vážím,“ doplňuje. Mezi jeho velké záliby patří rovněž loutkařina. „Stačí ořezat, co kde překáží, a loutka je v podstatě na světě. Pak samozřejmě musíte sehnat někoho, kdo vám ji pěkně obleče,“ vysvětluje s úsměvem. Ví, že loutkářství má v plzeňském regionu hodně bohatou historii. „Konktrétně Plzeň v tom má velkou tradici, vzpomeňme jen na pana Skupu. Sám sebe však


10

za pokračovatele nepovažuji, je to jen takové malé hobby. Prostě, někdy mám chuť se do toho pustit, nějaké to nářadí, nože, dlátka seženete a pak už se najde někdo, kdo vám poradí, pomůže. Tak jsem to zkusil a ejhle!“ konstatuje skromně. Jeho výrazný zjev i dovednosti a historické znalosti lákají také filmaře. „Samozřejmě jsem se k tomu dostal přes ten šerm. Kdysi jsem byl osloven, zda si nechci přivydělat jako šermíř -kaskadér. Chtěl jsem a od té doby mě už mají v povědomí. Nejčastěji hrajeme v davových scénách, jak se říká, málo ostré postavy, někdy se však dostaneme i přímo před kameru. Většinou hraji vojáky, ale mám za sebou i roli vzbouřeného sedláka. V novém filmu Jan Hus jsem zase velitelem biskupské stráže. Někdy jsem vidět, někdy ne, to je v tom filmu těžké, prostě je to častěji spíše to křoví,“ podotýká šermíř. O něco větší prostor dostal v seriálu Borgiové či filmu Radan. Ať se věnuje čemukoliv, vždy cítí velkou oporu ve své rodině. „Mám ji v mamince a tátovi. Ono by to ani bez toho nejspíš nešlo. Mí přátelé mě také sleduji, říkají, že drží palce, když jsem na závodech, a pro mě je to krásný pocit a jsem za to vděčný,“ svěřuje se Stanislav Smolík. Foto popis| Mnoha zálibám se věnuje Stanislav Smolík. Mezi ty největší patří i šerm. Získal v něm i několik úspěchů a dostal se přes něj k natáčení nejrůznějších filmů. Foto autor| FOTO / MARTINA SIHELSKÁ Regionální mutace| 5plus2 - Tachovsko

Lang: Proč ale celé muzeum? 31.10.2014 5plus2 str. 4 Rokycansko (lsi) Západočeské muzeum v Plzni ROKYCANY / Sloučení Muzea dr. Bohuslava Horáka se Západočeským muzeem v Plzni považuje muzejník, geolog a historik Martin Lang za nesmyslné rozhodnutí, kterým Rokycany přijdou o jednu ze svých tradic. „Hlavním úkolem muzea je starat se o kulturní dědictví svého města, tedy Rokycan. Případné sloučení by bylo totální neúctou k tradicím,“ říká Lang. * V čem vidíte zásadní problém? Myslíte, že vznik vědeckého centra Rokycanům neprospěje? Myšlenka na vytvoření takového centra je chvályhodná a zasluhuje podporu. Ovšem způsob provedení formou zániku již více než 100 let fungující instituce by byl zbytečný, nežádoucí, nekulturní a bez úcty k tradicím, jež jsou součástí národního, regionálního a lokálního odkazu minulých generací. Před deseti lety jsme nakonec došli ke kompromisu vytvořit "novou" budovu, kam by byly umístěny paleontologické sbírky obou muzeí, ovšem stále ve správě obou subjektů, přičemž by každý z nich poskytl pro službu vědě i veřejnosti svého kurátora. Proč u toho nezůstalo? * Zřizovatel muzea Plzeňský kraj záměr obhajuje i tím, že paleontologická sbírka bude mít odborné vedení a celkově lepší podmínky... V rokycanském muzeu nejsou jen sbírky paleontologické, ale také třeba sbírka historická, neodmyslitelně sepjatá s dějinami Rokycanska. Náleží sem i sbírkový fond dokumentující vývoj železné metalurgie v rokycanském regionu. K tomu patří Vodní hamr v Dobřívě, oblíbená muzejní destinace spolu s Mošnovou síní tamtéž. Proč mají i tyto sbírky a památky přejít pod ZČM, zůstává otázkou. * A co se týče té paleontologické sbírky a jejího využití? Paleontologická sbírka, která je řazena na jedno z předních míst ve světě, je v Rokycanech uchovávaná v nadstardních podmínkách uložení včetně klimatizace. Její evidence je bez výhrad excelentní. Někteří paleontologové namítají, že se sbírkou není zacházeno odborně. To ale není pravda. Připouštím, že rokycanské muzeum poněkud pokulhává s odbornou výzkumnou a publikační činností. To však lze řešit personálně, například výměnou vedení s novou vizí, nikoliv slučováním institucí. A bez manipulace s cennými sbírkami, která je velmi ohrožuje. * Jak?


11

Rokycanská paleontologická podsbírka je velmi vzácná. Obsahuje k dnešnímu dni přesně 108 338 evidenčních čísel, přičemž její převážnou část kolem tvoří světově unikátní sbírka brachiopodů z odkazu Dr. V. Havlíčka. Nemluvě o jeho osobní odborné knihovně a knihovně dalšího proslulého paleontologa Dr. M. Šnajdra a také sbírek graptolitů doc. Dr. J. Krafta. Každá manipulace se sbírkou znamená zásadní ohrožení její celistvosti a úplnosti. Včetně jejího převádění pod jiného správce. Vždycky se něco ztratí. To je prostě fakt. * Myslíte, že vědecké centrum v Rokycanech případné rány nezahojí? Rekonstrukce budov má stát cca 8 milionů Kč. Centrum kromě uspokojení paleontologické "veřejnosti" žádný další efekt nepřinese. Muzeum v Rokycanech má přeplněné depozitáře historie a knihovny, rekonstrukce budov pro ně se stále odkládá. Výstavba centra přitom tuto pro muzeum životně důležitou otázku vůbec neřeší. Foto popis| Martin Lang býval kurátor paleontologie v Rokycanech. Nyní je vedoucím Muzea Středních Brd ve Strašicích. Foto autor| FOTO / L. SICHINGEROVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Rokycansko

Rokycany o nic nepřijdou 31.10.2014 5plus2 str. 4 Rokycansko (lsi) Západočeské muzeum v Plzni PLZEŇ / Josef Pšenička, kurátor paleontologické sbírky Západočeského muzea v Plzni, je přesvědčený, že sloučení obou muzeí rokycanské paleolontogické sbírce pomůže. „Nikdo ji nechce zničit nebo odcizit. Sbírka není majetkem Rokycan od doby, kdy muzeum přešlo pod kraj. Rokycany získají významnou instituci - Centrum Paleodiverzity,“ říká Pšenička. * Z jakého důvodu se obě instituce mají sloučit? Všechny důvody neznám. Možná, že jeden z důvodů byla dlouhodobě neuspokojivá odborná správa paleontologické sbírky, jejíž nadnárodní význam je nesporný. Je nutné dodat, že sbírka po administrativní stránce byla spravována vcelku dobře, ale odborná správa byla velmi tristní a na amatérské úrovni. Bohužel i bohudík sbírka obsahuje množství celosvětově významných sbírkových předmětů a tím vzrůstá nárok na odbornost a vzdělanost kurátora. Dlouhodobě jsme jako paleontologové na tento aspekt upozorňovali, bohužel bez větší odezvy. Nevím, do jaké míry je řešením sloučení obou muzeí, ale tak rozhodla rada Plzeňského kraje. * Pokud se ale jedná jen o paleontologickou sbírku, proč má pod Plzeň spadnout celé rokycanské muzeum? Proč se požadavky na odbornou správu neřeší personálně? To je otázka na zcela někoho jiného. * Kraj sloučení zdůvodňuje "snadnější činností vědeckého centra". To se vás týká. Jak to usnadní práci? Díky tomu, že budeme kurátoři sbírky, se opravdu zjednoduší práce, ale i studium a zhodnocování sbírky. Pokud bychom nebyli kurátoři, tak nemůžeme bez svolení vzorky používat. Tím by centrum jako takové pozbylo smysl. Stručně to lze vysvětlit takto, ale problematika je mnohem složitější. * Neohrozí manipulace rokycanskou paleontologickou sbírku? Nevím, co si mám pod slovem manipulace se sbírkou představit. Je myšleno převezení sbírky na jiné místo nebo je myšleno rozšíření počtu lidí, kteří mohou s předměty manipulovat? Pokud se jedná o první bod, tak samozřejmě při převozu sbírky vzniká riziko vždy. Nicméně pokud bychom chtěli toto riziko zcela eliminovat, tak není možné pořádat žádné výstavy a vzorky by nemohly být k dispozici žádnému odbornému zpracování. Snížení tohoto rizika je možné zajistit pouze tím, že se sbírkou manipuluje člověk, který je expert na danou oblast bádání a ví, které aspekty jsou pro sbírkové předměty nebezpečné. Pokud se podíváme na druhý bod, tak zde hraje velkou roli vysoká odbornost pracovníků, kteří s předměty přicházejí do styku, hlavně kurátorů. * Co toto opatření, tedy případné sloučení, přinese městu Rokycany? Co mu vezme?


12

Do Rokycan se přestěhuje část paleontologické sbírky ze Západočeského muzea v Plzni včetně Erdtmannovy sbírky. V Rokycanech se budou pořádat mezinárodní workshopy a konference. Díky novému režimu sbírek bude do Rokycan proudit velké množství vědeckých pracovníků, kteří bohužel i kvůli jazykové nevybavenosti stávajícího kurátora tuto sbírku zatím nenavštěvovali. Bude poskytnuto technické vybavení paleontologického oddělení včetně personálního. Nevím, co by sloučení mohlo Rokycanům vzít. Foto popis| Josef Pšenička je kurátorem paleontologické sbírky Západočeského muzea v Plzni. Foto autor| FOTO / ARCHIV J. P. Regionální mutace| 5plus2 - Rokycansko

Muzeum poučí o smrti 31.10.2014

5plus2 str. 5 Plzeň a Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

V Plzni je k vidění výstava s názvem Umění umírat, ukáže i historii pohřbívaní PLZEŇ / Výstava s názvem Umění umírat aneb O posledních věcech člověka je k vidění v dušičkovém období v Národopisném muzeu v Plzni. Ukazuje vybrané aspekty vyrovnávání se člověka s konečností lidského života - s vlastní či kolektivní smrtí. Všímá si nejdůležitějších témat v proměnách postoje k umírání, kultury pohřbívání a úcty k mrtvým od vrcholného středověku do současnosti. Návštěvník se spolu s autory výstavy zamyslí nad obsahem pojmů "dobrá" a "špatná smrt", a seznámí se s lidovými zvyky spojenými s jednotlivými fázemi odchodu člověka z tohoto světa. „Cílem výstavy je představit motiv "posledních věcí člověka" zejména z pohledu etnografického s užším zaměřením na širší Plzeňsko. Na výstavě jsou v převážné většině prezentovány předměty ze sbírek Západočeského muzea v Plzni, které doposud nebyly v rámci krátkodobých výstav, popřípadě stálých expozic veřejnosti představeny,“ uvedl kurátor výstavy Michal Chmelenský. Záměrem autora výstavy je také přiblížit návštěvníkům jednotlivé tradice a zvyky spojené s tímto fenoménem a současně s tím přispět k chápání fenoménu umírání a smrti jako přirozené součásti lidského života. Výstava potrvá do února příštího roku. Foto popis| Fotografie z pohřbu spisovatele a národopisce Jana Františka Hrušky v Trhanově z 21. října 1937. Foto autor| FOTO / ARCHIV ZÁPADOČESKÉHO MUZEA V PLZNI Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko

O svérázném bádání učitele nevěděli ani jeho sousedé 31.10.2014

5plus2 str. 7 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Toužil po sestrojení věčného stroje perpetuum mobile. Plzeňský amatérský vědec z devatenáctého století, ale svého snu nikdy nedosáhl. PLZEŇ / Spousta nejrůznějších součástek, které nikdo dosud nedokázal dát dohromady a mnoho nákresů a plánů. To jsou výsledky bádání, které zůstaly po plzeňském amatérském vědci Janu Rychtáříkovi. Ten si v 19. století vytkl opravdu hodně složitý úkol. Chtěl totiž sestrojit perpetuum mobile a věřil, že díky němu by mohli lidé začít létat do vesmíru. „Pro dnešní fyziky to samozřejmě není zajímavé téma. Ale rádi bychom oslovili nějaké nadšence z oboru, kteří by mohli zkusit vnést do věci větší světlo,“ říká Jana Slámová ze Západočeského muzea v Plzni, které má některé z Rychtáříkových vynálezů ve sbírkách. Muzeum tak hledá někoho, kdo se podobnými tématy zabývá, a byl by schopen říci, jak do sebe jednotlivá zařízení zapadají. „V ideálním případě bychom byli rádi, kdyby se dotyčný podíval na plány a byl podle nich schopen stroj sestavit. Samozřejmě je jasné, že se nejedná o perpetuum mobile, ale určitě by bylo zajímavé zjistit,


13

jak funguje,“ uvedla Slámová. Pokud by měl někdo zájem si součástky, pomocí nichž chtěl Rychtářík „věčný stroj“ postavit, prohlédnout a pokusit se rozluštit jejich funkci, může dorazit do muzea každou středu. Ta je totiž badatelským dnem, kdy si mohou zájemci nechat předložit exponáty muzea a zkoumat je. Je dobré se dopředu se zaměstnanci muzea domluvit. Zájem uznávaného pedagoga o stroje sahal už do jeho dětství. Nápad na vytvoření "věčného stroje" mu prý vnuknul učitel na gymnáziu. „Jeho slovy ve výuce se inspiroval. Sám o tom píše ve svých autobiografických poznámkách. Bylo to ve třicátých letech devatenáctého století, takže je pravděpodobné, že představy tehdejšího pedagoga o vesmíru a strojích nebyly založené na těch nejmodernějších poznatcích,“ dodává Slámová. Snaha sestrojit perpetuum mobile Rychtáříka provázela od mládí. Naplno se ale do této netradiční záliby vrhl až v důchodu, kdy na ni měl mnohem více času. „Dochovaly se nám výtvarně dokonalé plány. Návrhy si dokonce nechal patentovat,“ doplňuje Slámová. Dalo by se předpokládat, že svérázný výzkum ve své době musel ve městě jako Plzeň budit velký rozruch. Opak je ale pravdou. „Dá se říci, že ani nikdo z jeho sousedů o této činnosti neměl ani tušení. Tajil ji před nimi,“ konstatuje pracovnice muzea. Svou pravou totožnost prý neprozradil dokonce ani v korespondenci s nejrůznějšími vědeckými institucemi a významnými osobnostmi, mezi něž patřil například František Ladislav Rieger. „Snažil se psát pod pseudonymy. Jednal s nimi inkognito,“ dodává Slámová. Jestli takovou tajuplnost zvolil kvůli tomu, že měl strach z krádeže domnělého vynálezu, nebo z obav z výsměchu v případě, že by jeho zkoumání skončila neúspěchem, lze těžko říci. „Ale nejspíše to byla kombinace obojího. V podobných případech se popisuje, že takoví lidé výsledky svého bádání nezveřejnili, protože nechtěli zjistit, že se mýlí,“ vysvětluje. Foto popis| Dochované Rychtáříkovy plány. Foto autor| FOTO / ARCHIV ZČM V PLZNI

Art + antiques Lötz v Klatovech 8.10.2014

Art + antiques str. 58 Antiques Západočeské muzeum v Plzni

Martina Lehmannová

Secesní sklo z produkce šumavské sklárny Johann Lötz Witwe je jedním z vrcholů českého sklářství. V Klatovech, čtyřicet kilometrů od Klášterského Mlýna, kde firma sídlila, se v srpnu otevřelo nové muzeum lötzovského skla pojmenované PASK - Pavilon skla. K vidění je zde na šest set exponátů ze sbírky rakouského sběratele Ericha Lichtenwörthera. Vystavená kolekce představuje nejvýznamnější produkty značky Lötz. Expozice se svým obsahem soustředí zejména na produkci z doby prvního a druhého desetiletí 20. století, kterou doplňují příklady meziválečné. Nejedná se tedy o kompletní seznámení s tvorbou firmy založené Johannem Lötzem v roce 1836 v Aníně. Výstava představuje práce vytvořené v době, kdy firmu vlastnil Max von Spaun (1856-1909). Sklárnu v Klášterském Mlýně převzal roku 1879 od Susanne Lötz-Gerstnerové, která firmu od roku 1844 vedla pod názvem „Johanna Lötze vdova“. Max von Spaun studoval strojírenství a byl důstojníkem u dělostřelectva a úředníkem lesní správy u Schwarzenberků, pro sklárnu tedy angažoval odborného ředitele Eduarda Prochasku. Původní především broušený sortiment doplnili výrobou barevných sklovin. Roku 1897 byla v Liberci představená produkce značky Louise Comfort Tiffany. V Klášterském Mlýně ji začali napodobovat a záhy se stali významným výrobcem duhujícího irisového skla. K prvním patřil dekor Papillon (motýl) s mnoha různými variantami. Pod označením nového dekoru Phänomen firma Johann Lötz Witwe úspěšně prezentovala svou produkci skla na světové výstavě v Paříži v roce 1900 a získala za ni Grand prix. Poháry vyrobené pro pařížskou expozici podle návrhu Franze Hofstättera jsou představené i v Pavilonu skla. Najdeme zde i dekor Pfauenaugen (paví oka) vyráběný s použitím metalických vláken od roku 1898, Argentan se zatavenými kousky stříbra, Ophir se zataveným zlatým prachem nebo fascinující Perlglas se zatavenými stříbrnými kuličkami. Známý je také dekor Argus s puntíky v ploše. Připomínají stookého vševidoucího obra Arga, který měl za úkol hlídat dceru argejského krále Ió, ale byl přelstěn a zabit Merkurem. Juno na památku rozesela jeho oči na ocas páva. Antikou byl inspirován i dekor Cephalonia, pojmenovaný podle ostrova Kefalonia. Po roce 1900 se v sortimentu firmy objevily i naturalistické motivy Nautilus, Oceanik, Neptun či realistické zobrazení částí rostlin.


14

Tango sklo Max von Spaun čile spolupracoval i s vídeňskými designéry, jako byli Josef Hoffmann, Koloman Moser, Otto Prutscher, Hans Bolek, Jutta Sika a další. Od roku 1899 realizoval jejich návrhy pro firmu E. Bakalowits Söhne. Výjimečné bylo setkání s Leopoldem Bauerem, který navrhl pro firmu kolekci skutečně unikátního skla a také rekonstruoval Spaunovu vilu v Klášterském Mlýně. Poprvé se setkali v roce 1902 u příležitosti realizace obložení stěn čajovny pro uměleckou výstavu v Düsseldorfu kachlíky z irizujícího skla. V roce 1903 Leopold Bauer strávil ve sklárnách delší čas a vytvořil jedinečné návrhy asi padesáti váz, které podle jeho vlastních slov „je možno sestavovat v různých kombinacích“. Roku 1906 doplnil první sérii o další návrhy s dekory Titania a Melusin. V letech 1909-12 vyráběla sklárna předměty s leptaným dekorem navrhované firemním designérem Adolfem Beckertem. Roku 1908 předal Max von Spaun sklárnu synovi Maxmiliánu Robertovi. Pravděpodobně ho k tomu vedl špatný zdravotní stav, už v následujícím roce zemřel. Max von Spaun ml. se hned od počátku potýkal s potížemi, které vyvrcholily roku 1911 vyhlášením konkurzu. I přes tuto neblahou situaci nadále pokračovala velkorysá spolupráce s předními designéry. Produkce se obracela k výraznějším barevným odstínům, sytým opakním sklům s kontrastními hutními a malovanými dekory. Od roku 1913 se pro ně používal název Tango sklo. Jeho návrhy proslul především Michael Powolny či Hans Bolek. Tango sklo bylo oblíbené hlavně na počátku 20. let. Vedle toho se ale po válce firma nevyhýbala ani opakování námětů starších a ve svém sortimentu stále rozvíjela nové motivy irizovaného a leptaného skla. Ve 30. letech přišli s novinkou tzv. pěnového skla (Schaumglas) vyráběného zatavováním nesklovité hmoty (minerálií), které v konečném efektu připomínaly pěnu. Finanční krize spojená s proměnou politické situace ale firmu nakonec v roce 1939 položila. Sklárna sice ještě dál vyráběla pro jiné zadavatele, ale v roce 1947 byla definitivně uzavřena. Pavilon karafiátů Za pozornost stojí nejen jednotlivé exponáty, ale i zdařilá rekonstrukce výstavního pavilonu, který byl původně postaven na konci 50. let pro slavné klatovské karafiáty. Ty se zde pěstují od roku 1813 a postupným šlechtěním se podařilo dosáhnout unikátního vzhledu a fyzické odolnosti. Okvětní lístky klatovských karafiátů nemají typické vroubkování a na rozdíl od jiných karafiátů jsou odolné zimě a nepotřebují k pěstování skleník. Kroužek pěstitelů karafiátů založený roku 1954 sbíral se svými výpěstky tuzemské i mezinárodní šlechtitelské ceny. Jejich volání po výstavním prostoru přímo v Klatovech bylo nakonec vyslyšeno. Podle návrhu místního projektanta Miloše Jílka byl v rámci akce „Z“ zbudován na zahradě místního Vlastivědného muzea samostatný pavilon. Muzeum sídlilo v neorenesanční budově postavené na počátku 20. století podle návrhu plzeňského architekta Rudolfa Stecha. Pavilon pro karafiáty získal zcela odlišnou formu na půdorysu širokého U, v níž se střetávaly vlivy doznívajícího socialistického realismu a nastupujícího bruselského stylu. Stěny byly prolomené vysokými okny, prostor suprafenestry vchodu zdobilo dílo malíře Vladimíra Levory, mimo jiné prvního ředitele Okresní galerie Klenová založené roku 1964. Karafiáty v pavilonu ale dlouho nevydržely. Nahradily je výstavy muzea, volného umění, zejména přehlídky tvorby amatérských umělců ANIMEX. V 80. letech byly budova muzea i pavilonu ve velmi špatném stavu a obě prošly rekonstrukcí. Okna pavilonu byla zazděna, vchod upraven, Levorovo dílo nahradila keramická plastika Jana Rybáka. Do pavilonu se nastěhovaly předměty z depozitáře muzea a pro veřejnost se nadlouho uzavřel. V roce 2013 uspořádalo město vyzvanou soutěž na úpravu a podle vítězného projektu architektonického Ateliéru 25 Martina Kožnara a Jiřího Bízy provedlo rekonstrukci. Svět za sklem Architekti Ateliéru 25 Klatovy a jejich okolí důvěrně znají. Mezi jejich pracemi se objevuje velké množství projektů a realizací pro nedaleké Horažďovice. V roce 2012 se zúčastnili workshopu 10 x 10 nápadů pro Klatovy. Město tak chtělo zahájit diskusi o problematických místech na svém území a hledat cesty možných řešení palčivých problémů. Ateliér 25 se tehdy zaměřil na lokalitu Tylova nábřeží. K realizaci projektu nedošlo, nicméně když město vyhlašovalo soutěž na pavilon skla, ocitli se architekti Ateliéru 25 mezi vyzvanými účastníky. Kvality pavilonu vyhodnotili přesně. Nejvíce je zaujal samotný tvar. Zcela proměnili jeho výraz. Stavba přes svůj půdorys ve tvaru U působila staticky. Kompozice se odvíjela od centrální osy dané hlavním vchodem přes mírně zvýšenou terasu. Tuto „otevřenou náruč“ změnili na „zatáčku“, a dodali jí tak novou dynamiku. Hlavní vchod přesunuli do pravého křídla. Levé křídlo zakončili rozměrným oknem, které umožňuje nejenom pohled návštěvníků dovnitř do pavilonu, ale i těm, kdo jsou uvnitř, jakoby jiný pohled na exteriér. Vytvořili nové umělecké dílo, samostatný obraz. Návštěvníci pavilonu skutečně před oknem postávají a stejně upřeně, jako sledovali vystavené předměty, pozorují parčík, jímž před chvílí sami prošli. Interiér pavilonu architekti vyřešili jako jeden plynulý prostor. Veškeré příčky odstranili. Díky zahnutému tvaru je rozdělení do zón vstupní, odpočinkové a galerijní přirozené i bez stěn. Uprostřed prostoru zůstal jediný


15

prvek, který umožňuje vytušit, že původní kompozice byla jiná, a to je vyústění vřetenového schodiště ze suterénu se sociálním zázemím. Nad kruhovým zábradlím je kruhové střešní okno. Prostorově velmi působivá je i samotná instalace. Stupňovité sokly kolem zdí nekopírují jejich linii, ale prohýbají se jako koryto řeky pod sílou proudu vody. Při procházení prostorem to vyvolává příjemný pocit lehké nejistoty a napětí. Interiér je celý bílý. Veškerá pozornost návštěvníka se může soustředit na vystavené sklo. Jedinečný počin Pavilon skla není prvním představením značky Lötz v jejím domovském kraji. Jitka Lněničková realizovala v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách v roce 2009 projekt Lötz: Série II. - Umění a komerce. Představil rozsáhlý archiv sklářských střihů z let 1900-14 a výrobků velkoryse zapůjčených z nejvýznamnějších evropských a amerických soukromých sbírek. V roce 2011, ke 175. výročí založení sklárny, připravil Jan Mergl v Západočeském muzeu v Plzni výstavu Secesní sklo z Klášterského Mlýna. Soustředil v ní hlavně předměty z českých muzejních sbírek. Předměty ze sbírky Ericha Lichtenwörthera doplňují výstavní projekty četných rakouských muzeí a galerií. Za všechny jmenujme například stálou expozici Wien 1900 rakouského muzea užitého a současného umění MAK ve Vídni. Do Klatov zapůjčil jedinečné exponáty na neobvykle dlouhou dobu deseti let. Pro město zprostředkovala kontakt již zmiňovaná Jitka Lněničková, která se zároveň stala kurátorkou výstavy. Díky její osobní angažovanosti se mohl tento výjimečný počin realizovat. Expozice je koncipovaná přehledně. Předměty jsou sestaveny do skupin, teprve ty mají popisky, jež jsou zároveň i vysvětlením významu nebo techniky jejich vzniku. Některé objekty je možné rozsvítit vypínačem v soklu. Velmi efektně to působí především u uranového skla, které je umístěné v malé černé nice. Je možné v ní rozsvítit přirozené světlo a UV světlo a pozorovat proměny barvy skla. Připravuje se i program pro dotekovou obrazovku s podrobnými informacemi k vystaveným exponátům. Od září by měl být k dispozici také tištěný katalog. Na své si přijde nadšený laik i badatel. V následujících letech se počítá s doplněním ústředního prostoru pavilonu výstavním fundusem, který umožní doplňovat stálou expozici příklady sklářské produkce z dalších hutí. *** LÖTZ - SKLO ZE ŠUMAVY místo: PASK - Pavilon skla Klatovy kurátorka: Jitka Lněničková otevřeno: od 15. 8. 2014 http://www.pask-klatovy.cz Foto popis| LEOPOLD BAUER (?): VÁZA / 1905 Foto autor| foto (architektura): Karel Nováček O autorovi| Martina Lehmannová, Autorka je kurátorkou Muzea hlavního města Prahy.

Domažlický deník Plzeň nabídne v příštím roce unikátní výstavy 8.10.2014

Domažlický deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

HANA PRAŽÁKOVÁ

Plzeň – Do zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 zbývají tři měsíce a deset dní. Místním i návštěvníkům západočeské metropole projekt, na nějž měla Plzeň rozpočet 430 milionů korun, nabídne unikátní výstavy o rodákovi Jiřím Trnkovi, vystoupení světově známé hudební hvězdy či v kulturní prostor přetvořené bývalé depo dopravních podniků. Velkým lákadlem by pro lidi z celé republiky měly být multimediální výstavy věnované Jiřímu Trnkovi, jež vznikají pod rukama ilustrátorova syna Jana a vnuka Matyáše. Expozice Ateliér Jiřího Trnky představí nejen na tři sta exponátů, mezi nimi třeba původní divadelní loutky či loutky, jež si Trnka vyřezal už ve svých čtrnácti letech a hrával s nimi dětem divadlo, ale také audiovizuální projekce a interaktivní instalace, jež příchozí vtáhnou do Trnkova světa. Ateliér Jiřího Trnky najdou zájemci v Galeriích města Plzně a J. Trnky na náměstí Republiky v příštím roce od ledna do května. „Návštěvník se kupříkladu ocitne v dobovém studiu loutkového filmu, které obsahuje i repliku původního pracoviště animátorů. Doplněno bude o současnou techniku, která návštěvníkům umožní vyzkoušet si práci animátorů,“ přiblížil Trnkův syn Jan.


16

Druhá výstava je určená zejména dětem a v Západočeském muzeu v Plzni na ploše 400 m2 hravou formou oživí Trnkovu magickou Zahradu. Každý návštěvník se sám stane jedním z hrdinů knihy, čeká jej například hon kocoura na tříkolce. Součástí pocty Trnkovi je digitalizace jeho loutkového filmu Staré pověsti české. Výstava potrvá od února do května. Jako první v Evropě Plzeň vystaví sbírku maorských portrétů plzeňského rodáka Gottfrieda Lindauera. Celý kulturní rok odstartuje 17. ledna příštího roku velkolepým představením na náměstí Republiky. Zhruba čtyřicetiminutový program zde vyvrcholí rozezněním nově odlitých zvonů, jež vznikly díky veřejné sbírce. Poslední okamžiky, než se tak stane, přítomní odpočítají společně s provazochodcem Davidem Dimitrym, který nad náměstím přejde po laně. Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| fef17b74-5804-44eb-83fd-99ba699e37c4

V úterý 28. října bude v Plzni otevřeno všude 17.10.2014

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

DANA VESELÁ

Slavit vznik republiky můžete na Viktorce i jízdou francouzským kolotočem Plzeň – Už podeváté si Plzeňané mohou 28. října užít sváteční den návštěvami muzeí, galerií, pivovaru, zoo a dalších míst včetně zázemí fotbalové Viktorie ve Štruncových sadech za zvýhodněné vstupné nebo zdarma. Celodenní oslavu vzniku republiky završí shromáždění na náměstí T. G. Masaryka a pak lampionový průvod na náměstí Republiky, kde začne v 19 hodin ohňostroj. Letos poprvé ale do Plzně nedorazí divadelník a hudebník Jiří Suchý. V minulých letech byl v Plzni jako patron oslav přítomen se Semaforem pokaždé, teď je však pracovně zaneprázdněn. Přesto se bude v Plzni i koncertovat. U Branky se od poledne vystřídají orchestry základních uměleckých škol, v 15 hodin zahraje kapela Burma Jones v původní sestavě se zpěvákem Bohoušem Josefem. Tradičně největší zájem bývá o zoologickou zahradu. „Vloni tam přišlo v tento den 17 tisíc návštěvníků,“ potvrdila Jana Komišová z magistrátu. Lidi láká vstupenka za symbolických 28 korun, která připomíná významné datum. Za tuto částku se mohou svézt také magickým kolotočem z Francie na náměstí Republiky, podívat se do Staré či Velké synagogy včetně jejích věží, do Techmanie, do Muzea loutek i strašidel, do Západočeské galerie, historického podzemí, Loosových interiérů a dalších míst. Bohužel se nedostanou kvůli rekonstrukci teras do Velkého a ani do Nového divadla v Jízdecké ulici. „Není hotová prohlídková trasa,“ uvedla Denisa Krylová z magistrátu. Na řadu akcí a míst mohou jít lidé zadarmo: na radnici, do Luftovy zahrady, do vodárny. Jízdenku nebudou potřebovat ani na svezení historickým trolejbusem 9Tr, který bude jezdit mezi 11. a 16. hodinou od Západočeského muzea přes staré depo v Cukrovarské ulici a kolem Prazdroje zpátky k muzeu. kompletní seznam míst na plzensky.denik.cz/28 Kam se objednat Na radnici, do Besedy, do Loosových interiérů Klatovská 12 a Bendova 10 – vstupenky v Meetingpointu na nám. Republiky od 20. 10. od 16 hod. Na Viktorku do Štruncových sadu ve Fanshopu FC Viktoria ve stejný čas. Do synagog ve Velké a Staré synagoze od 1. 10. Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Chebský deník; Region; 04 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| 408f540c-4760-419f-bf6c-8fbc23da8d94


17

Jaroslav Hausner vidí Plzeň po svém, dnes nahlíží do příbytků bezdomovců 21.10.2014


JIŘÍ ŠANTORA

Známý fotograf a výtvarník představí svou tvorbu ve čtvrtek při besedě v Západočeské galerii Plzeň – Kdysi byl projektantem ve Škodovce, oblíbil si však natolik fotografování, že už před pětatřiceti lety pověsil původní povolání na hřebíček a odvážně se vydal na nejistou dráhu svobodného umělce. Dnes patří Jaroslav Hausner k významným členům Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti a zejména svými fotokolážemi, v nichž originálním způsobem spojuje a kombinuje historické snímky Plzně se svými současnými fotografiemi, zaujal veřejnost i odborníky. * Minulý měsíc skončila v mázhauzu plzeňské radnice výstava vašich fotokoláží Proměny Plzně. Jaký ohlas jste zaznamenal? Jde o téma, kterému se věnuji dlouhodobě, takže i výstav fotografických obrazů propojujících minulost Plzně se současností jsem měl už víc, a třebaže nabídka přišla na poslední chvíli, bylo z čeho vybírat. Mázhauz plzeňské radnice je vhodným prostředím pro velkoprostorové obrazy a navíc umožňuje, aby výstavu vidělo opravdu velké množství návštěvníků. Opět se mi potvrdilo, že Plzeňany jejich město zajímá. K tomu jsem téměř souběžně připravil ještě jednu výstavu fotokoláží s plzeňskou tematikou, a to v Praze v budově Senátu ČR. * Proč je právě Plzeň pro vás tolik inspirativní? Žiji v Plzni už od kojeneckého věku, a když jsem se časem dostal při své plakátové práci pro Západočeské muzeum k nejméně sto let starým historickým fotografiím, byl jsem jimi doslova okouzlen. A tak vznikla myšlenka kombinovat je a různými způsoby konfrontovat s naší současností. Dnes k tomu využívám fotoshop, který mi dává ohromné možnosti. * Čím se zabýváte právě v těchto dnech? Zaujaly mě plzeňské periferie. Opuštěná temná místa, oblasti poznamenané povodněmi nebo jinými zásahy přírody nebo člověka. A jejich prostřednictvím jsem se dostal i do zdejších slamů, přírodních příbytků bezdomovců. Právě tato prostředí chci představit svou příští výstavou. * Nadělíte si ji už k sedmdesátinám, které slavíte koncem listopadu? Výstava pod názvem Na okraji bude od 19. listopadu do 12. prosince v Galerii J. Trnky na plzeňském náměstí Republiky. * Zájemci o vaši tvorbu si však s vámi mohou přijít popovídat již tento čtvrtek od 17 hodin do výstavní síně 13 Západočeské galerie v Plzni, Pražské ulici, kde budete hostem pořadu Paleta. Co zde představíte? Stručný průřez celou svou tvorbou. V komentované videoprojekci bych chtěl ukázat něco ze své užité tvorby – plakáty, novoročenky, plzeňské kalendáře a zejména fotokoláže a trochu nahlédneme i k těm zmíněným bezdomovcům... Foto popis| JAROSLAV HAUSNER: KAŠNY Foto autor| Repro: Deník Foto popis| JAROSLAV HAUSNER Foto autor| Foto: Deník/J. Šantora Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Chebský deník; Region; 04 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04


18

Publikováno| Sokolovský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| aecff459-c6c2-4802-a398-fee1876aae1e

Rokycanské muzeum se spojí s plzeňským 21.10.2014 (tom)


Rokycany, Plzeň – Příští rok oslaví Muzeum dr. Bohuslava Horáka v centru Rokycan 110. výročí svého založení. Od kraje dostane netradiční dárek už nyní – má sloučit se Západočeským muzeem v Plzni a stát se jeho pobočkou. Důvod? Vytvoření Vědeckého centra paleobiodiverzity s nadnárodní působností se sídlem v Rokycanech. Obě organizace mají významné paleontologické sbírky, které by touto změnou využívala nová instituce. Původně bylo umístění centra plánováno v areálu bývalých rokycanských kasáren, o koupi budovy se již jednalo s městem Rokycany, ale město se rozhodlo objekt prodat soukromému subjektu. „Nyní je možné záměr z roku 2004 realizovat, protože byly v Rokycanech v rámci vybudování depozitářů nalezeny vhodné prostory, které jsou ve vlastnictví kraje,“ vysvětlil krajský radní pro oblast kultury a památkové péče Jaroslav Šobr (ČSSD). Rokycanským se sloučení, které včera posvětila krajská rada a musí ho schválit v prosinci i zastupitelé, rozhodně nelíbí. Zaměstnanci muzea mají strach z budoucnosti, třebaže je vedení kraje ujišťuje,že se pro ně nic nezmění. A ostře proti sloučení vystupuje i historik Martin Lang, jenž krok označil za barbarský a nekulturní čin. „Každý přechod sbírek na jiného správce je doprovázen rizikem poškození manipulací či evidenční chybou,“ vzkázal. Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 05 Publikováno| Klatovský deník; Region; 05 - 4 Publikováno| Tachovský deník; Region; 05 - 4 ID| 845934bb-1d6a-4f2a-a722-fa37c9708973

Státní svátek můžete strávit za 28 korun v plzeňské zoo 27.10.2014

Domažlický deník str. 6 Publicistika Západočeské muzeum v Plzni

PAVEL KORELUS

Kam se vydat během zítřejšího volna? Plzeňsko – Už dlouho nebo vůbec nikdy jste nebyli v plzeňském Západočeském muzeu, na rozhledně, v zoo nebo v Techmanii a chcete to napravit? Díky zítřejším oslavám vzniku republiky máte možnost. Všude bude otevřeno, navíc za symbolické 28korunové vstupné. Ti, kteří si neobstarali vstupenku na prohlídky plzeňské radnice, Měšťanské Besedy, Loosových interiérů nebo Doosan Arény, však mají smůlu. „Do úterního večera byly vstupenky na místa, kam se bylo třeba zarezervovat, pryč,“ řekla koordinátorka oslav Denisa Krylová z plzeňského magistrátu. Krajská metropole však stále láká například zlevněným vstupným (zoo, muzea a galerie, Techmania) nebo akcemi zcela zdarma, třeba na jízdy škodováckým veteránem, trolejbusem 9Tr. Kdo se nepodívá na radnici, může si prohlédnout třeba Krajský úřad. Den otevřených dveří začne v 9:00 a skončí ve 13:00 hodin, návštěvníky zavede do kanceláře hejtmana, jednací místnosti radních a dalších prostor. Mimo Plzeň stojí za pozornost památky. Končí sezona a zítra je na většině otevřeno letos naposledy. Otevřeno bude podle běžné návštěvní doby. Už dnes má mimořádně otevřeno trojice hradů Rabí, Švihov,Velhartice. *** Jedenáct svátečních tipů Deníku Plzeň • slavnostní shromáždění k výročí založení čs. státu – 17:30 na náměstí T. G. Masaryka – 18:30 průvod světel na náměstí Republiky • slavnostní ohňostroj – 19:00 – náměstí Republiky • U Branky – 12:00 dechový


19

orchestr ZUŠ Chválenická, 13:20 Junior orchestr ZUŠ B. Smetany, 15:00 Burma Jones • 28 km na rozhlednu Chlum – trasy 13, 11 a 4 km, start z konečné tramvaje č. 1 na Košutce, z Bolevecké návsi či z konečné trolejbusu č. 16, v cíli odměna, výstup na rozhlednu – 28,- • jízdy historickým trolejbusem 9Tr – 11:00 – 16:00 – každých 30 minut, nástupní a konečná stanice Muzeum, trasa vede vozovnou Cukrovarská, Šumavskou a kolem pivovaru – zdarma • Zoologická a botanická zahrada – 8:00 – 18:00 – vstup 28,- Plzeň-sever • Manětín – poslední prohlídky zámku v 10, 11, 13, 14, 15 a 16:00 hodin • Plasy – poslední prohlídky plaského kláštera – 10:00 – 16:00 hodin Plzeň-jih • Dobřany – lampionový průvod – sraz v 17:30 na nádraží • Blovice – Den Plzeňského kraje v Muzeu jižního Plzeňska – 9:00 – 15:00 – vstup zdarma, v 15:00 znovuotevření expozice Milana Knížáka • Přeštice – oslavy státního svátku – pietní vzpomínka v parku u sochy TGM – 15:30 hodin – po projevech dechový orchestr ZUŠ Přeštice Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Publicistika; 06 Publikováno| Klatovský deník; Region; 06 Publikováno| Rokycanský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Tachovský deník; Publicistika; 06 ID| 28cc52c4-80c6-4120-a9af-fb8e61da567d

KOKTEJL Výstavy 30.10.2014 KOKTEJL str. 97 Západočeské muzeum v Plzni BOTANICKÁ ZAHRADA V TRÓJI 8.10. 2014-4. !* 2015 Stromy Botanická zahrada hl. m. Prahy je oproti jiným botanickým zahradám mladá, a přesto má mnoho dřevin, které jsou impozantní a sbírkově zajímavé. Tyto unikáty jsou označeny informačními tabulemi. Expozici doplňuje doprovodný program formou zajímavých přednášek. Představí se vám zapomenuté, ale dříve pěstované druhy dřevin; i exotické stromy a keře, se kterými se v našich zemích patrně jinde nesetkáte. Velkou zajímavostí jsou také dřeviny nasbírané během expedic, které dorostly už do rozměrů, kdy je lze zhlédnout v expozičních výsadbách. ® Šangri-la a Kolem světa Plzeň a Brno Zveme na exotický koncert, který je doprovodným programem unikátní výstavy ŠANGRI-LA v Plzni. Ve středu 5. listopadu rozezvučí Západočeské muzeum James Harries - britský kytarista z Manchesteru, Papia Goshal indická performerka a zpěvačka, Jagarma - mongolské zpěvy, Digeridoo Alia, Mastrojani - orientální bubny, Gabra songy z východu, Vladka Bauerová -songy a balady. Těšit se můžeme opět i na exotickou kuchyni, http://www.sangn-la.cz Na víkend 7.-9.11. připravila CK Livingstone nabitý program festivalu KOLEM SVĚTA v Brně. V kongresovém centru BW uvítáme řadu osobností, jako je např. Jan Budař, Honza Trávníček s vyprávěním o výstupu na K2, Rudolf Krautschneider, Rudolf Švaříček, Jana Patková, Jan Miklín, Pavla Gomba, David Svejnoha a mnoho dalších, http://www.livingstone.cz \9 LEOŠ SIMANEK - diashow PRACHATICE - Společenský sál Národního domu, 11.11.19.00 hod. TÁBOR - Hotel Palcát-velký sál, 12. 11.19.00 hod. PÍSEK - Kulturní dům, 13. 11. 19.00 hod. STRAKONICE - Dům kultury, 14. 11.19.00 hod. JINDR. HRADEC Kulturní dům Střelnice, 15. 11. 15.00 a 19.00 hod. ČESKÉ BUDĚJOVICE - Kulturní dům Vltava, 16. 11. 15.00 a 19.00 hod. MĚLNÍK - Masarykův kulturní dům, 22. 11. 17.00 hod. MLADÁ BOLESLAV - Dům kultury, 23. 11.16.00 hod. PODĚBRADY - Divadlo Na Kovárně, 24. 11. 15.00 a 19.00 hod. KOLÍN - Městský společenský dům, 25. 11.19.00 hod. PŘÍBRAM - Dům kultury - Estrádní sál, 26.11. 19.00 hod. BENEŠOV - Městské divadlo, 27.11. 15.00 a 19.00 hod BEROUN - Sál České pojišťovny, 28.11. 19.00 hod. KLADNO - Kino Hutník, 29. 11. 15.00 a 19.00 hod. PRAHA - Kulturní centrum Novodvorská, 30.11. 15.00 a 19.00 hod. Foto popis|


20

Metro Trnka. Jeho syn a vnuk chystají v Plzni výstavy 29.10.2014 Metro str. 9 Kultura ČTK Západočeské muzeum v Plzni Syn a vnuk světoznámého výtvarníka a loutkáře Jiřího Trnky připravují pro Plzeň dvě velké, rozsahem i zpracováním unikátní výstavy. Představení expozic nazvaných Ateliér Jiřího Trnky a Trnkova zahrada 2 bude jednou z hlavních událostí v roce 2015, kdy se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury. První expozici připravuje Trnkův syn Jan pro prostory Galerie města Plzně a k ní přilehlou Galerii Jiřího Trnky. Zahájení bude v lednu, výstava potrvá do května. Druhá z výstav, připravovaná vnukem Matyášem, se otevře v únoru. Trnkova Zahrada 2, která adaptuje Trnkovu knihu Zahrada, bude umístěna v Západočeském muzeu a promění prostor 400 m2 v interaktivní digitální hřiště pro děti. Regionální mutace| Metro - jižní Čechy

Mladá fronta DNES Do tunelu? Rok zpoždění 10.10.2014

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Petr Ježek

Až v roce 2017, tedy o rok později, než se plánovalo, projede první vlak čtyřkilometrovým tunelem mezi Plzní a Kyšicemi. Nečekané archeologické nálezy výrazně zpomalily práci stavařů. KYŠICE Ještě loni na podzim stavbaři doufali, že se začátkem letošních prázdnin zakousne razicí štít do kopce u Kyšic a začne hloubit první tubus více než čtyři kilometry dlouhého tunelu. Jenže všechno je jinak. „Bohužel, vzhledem k archeologickému průzkumu se nám stále nepodařilo dohnat zpoždění proti plánovanému harmonogramu. V této chvíli se předpokládá zahájení ražby začátkem roku 2015,“ říká Marek Illiaš z tiskového odboru Správy dopravní železniční cesty, která je investorem přestavby trati mezi Rokycany a Plzní na koridor. V místech, kde je dnes staveniště, budou vlaky svištět rychlostí až 160 kilometrů v hodině. „V současné době je na stavbě Plzeň – Rokycany skluz oproti původnímu harmonogramu asi jeden rok. Stavba bude určitě dokončena tak, aby na ni mohly být čerpány dotace z evropských projektů. Průjezd prvního vlaku by měl být asi 32 měsíců od začátku ražby tunelu,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb. To znamená, že první vlak by měl projet tunelem na přelomu srpna a září 2017. Loni na podzim stavbaři doufali, že archeologové budou s výzkumy v trase koridoru hotoví v únoru, v případě tuhé zimy v březnu letošního roku. I když zima byla mírná a kvůli mrazu se archeologické práce zastavily jen na pár dnů, hledači důkazů o dávném osídlení téhle oblasti končili s výzkumy o letních prádninách. „Překvapilo nás velké množství nálezů, nečekali jsme je. Oblast mezi Ejpovicemi a Kyšicemi jsme už opustili, skončili i archeologové Západočeského muzea, kteří pracovali ještě na dalších plochách,“ říká archeoložka Kateřina Postránecká ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek. U budoucího tunelového portálu, kde trať povede asi osm metrů pod úrovní současného terénu, byl nalezen jeden z nejneočekávanějších důkazů o stavebním umu dávných předků – nádrž na vodu, kterou už asi před osmi tisíci lety vytvořili lidé. „Nádrž byla v té nejspodnější vrstvě, která nás zajímala. Pod ní je jen geologické podloží, skála. Tam už pro nás nebylo nic,“ vysvětlila Postránecká. Při průzkumech, které trvaly asi tři čtvrtě roku, byly objeveny základy dávných staveb, zbytky keramiky, středověké jehlice i žárové hroby. Stavbaři nyní pracují na stěně budoucího tunelového portálu u Kyšic a připravují plochu pro smontování razicího štítu. U silnice mezi Kyšicemi a Dýšinou se staví nový silniční most nad budoucí rychlostní železnicí. Jakmile bude dostavěn a napojí k němu silnici, začnou po něm jezdit auta. Kvůli železniční trati je totiž třeba rozbagrovat stávající silnici.


21

Když svítí sluníčko, v obci se práší. Při deštích nás zase trápí bahno. To jsou nejčastější stížnosti na stavbaře, se kterými kvůli koridoru chodí obyvatelé Kyšic za starostou Hynkem Sladkým. Přes obec a v jejím okolí se za každého počasí pohybuje mnoho těžkých náklaďáků. „S firmou Metrostav o stížnostech jednáme, mají snahu je řešit. Ale musíme všichni vidět, že je to opravdu velká stavba,“ říká starosta Sladký. *** »U budoucího tunelového portálu u Kyšic našli archeologové nádrž na vodu, kterou naši předci vytvořili už před přibližně osmi tisíci lety. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Chtěl jsem umožnit lidem snít. Zrodil se výtvarný kolotoč 16.10.2014


Barbora Němcová

Tisíce Plzeňanů láká svezení na kolotoči na náměstí Republiky. U zrodu atrakce stál Jean Michel Puiffe. PLZEŇ Už téměř třicet tisíc lidí se svezlo na pozoruhodném uměleckém kolotoči francouzského výtvarníka Francoise Delaroziera Le Manége Carré Sénart. Od začátku září stojí v Plzni na náměstí Republiky a předznamenává přerod v Evropské hlavní město kultury. U zrodu kolotoče před šesti lety stál Jean Michel Puiffe, ředitel divadla Scéne Nationale de Sénart. Právě jeho oslovili místní zástupci Sénartu, když chtěli prostředí města zatraktivnit. Město vzniklo před pouhými čtyřmi desítkami let zhruba 40 kilometrů jihovýchodně od Paříže, tehdy se z deseti malých vesniček rozhodla vláda vytvořit pět velkých měst. Vlastně uprostřed pole. Jedním z nich byl i Sénart. „Vznikla radnice, obchodní centra, ale pořád něco chybělo,“ vzpomíná Puiffe v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES. Tehdy lidem z vedení města říkal, že by to ve městě chtělo něco bláznivého pro všechny, co umožní setkávání lidí, i když to jinak bude vlastně nepotřebné. „A mělo to být něco, co umožní lidem snít,“ dodává Jean Michel Puiffe. Jako ředitel divadla měl řadu kontaktů v uměleckém světě, například se znal i s Francoisem Delarozierem. Jeho oslovil a navrhl mu věc velmi překvapivou. Chtěl vytvořit kolotoč čtvercového tvaru. „Divil se tomu, kolotoče jsou přece kulaté. Ale asi rok nebo dva poté mi říkal: Přemýšlel jsem o tom a vlastně proč ne?“ líčí Puiffe. Určitou dobu zůstalo jen u nápadu. Například bylo třeba sehnat peníze... Brzy přišel Delaroziere ještě s jednou překvapivou věcí. „Jednoho dne mi řekl: Nemůžu tam dát letadla, auta a to, co je na ostatních kolotočích. Tady vidím pole a jenom pole. Patří sem zvířata,“ tlumočí Jean Michel Puiffe slova uznávaného výtvarníka Delaroziera. Výtvarný kolotoč má celkem 49 míst, lidé se mohou svézt na třech býcích, třech rybách a desítce různých druhů hmyzu. „Máme k tomu vytvořený i příběh. Tři býci táhnou pluh, který obrací půdu. Objeví se tam zkamenělé ryby, protože tam v minulosti bylo moře. Tím tedy získáme tři ryby,“ vysvětluje Jean Michel Puiffe a upozorňuje na to, že si je vědom toho, že v Sénartu moře nebylo. Ale jako celý kolotoč, i příběh, který se k němu váže, je trošku sen. A jak vysvětluje desítku různých druhů hmyzu? Ten k býkovi na poli zkrátka neodmyslitelně patří. Le Manege Carré Sénart tak podle Puiffa odkazuje k něčemu, co je v Sénartu naprosto normální. Plzeň je teprve sedmou zastávkou magického kolotoče, podle Puiffa jsou reakce lidí velmi podobné. Největší ohlas sklízí ryby, pohybující se nahoru a dolů. „Já mám nejradši býka ze dřeva,“ říká Jean Michel Puiffe. Jeho druhým favoritem je jeden z deseti druhů hmyzu. Puiffe už Plzeň navštívil jednou v minulosti. Před čtyřmi lety přijal pozvání Matěje Formana na výstavu Výpravy Divadla bratří Formanů v Západočeském muzeu. Na náměstí bude kolotoč stát do 2. listopadu. Fakta Le Manege Carré Sénart * Kolotoč vytvořil francouzský výtvarník Francois Delaroziere. * Plzeň je teprve sedmým městem, kde se patrně největší výtvarný kolotoč představuje. Dosud navštívil Paříž, Madrid či Antverpy. * Magický kolotoč přivezlo 9 kamionů, stavba trvala 13 dní. Na šířku měří 18 a na výšku 15 metrů. Mezi technologickou zvláštnost patří také to, že má dvě dráhy, které se točí v opačném směru. * Kolotoč je v provozu každý den kromě pondělků, v úterý - pátek od 14 do 20 hodin, o víkendu od 13 do 19 hodin. Jedna jízda trvá 3-4 minuty a stojí 50 korun. Kapacita je 49 lidí.


22

Foto popis| Jean Michel Puiffe Ředitel divadla Scéne Nationale de Sénart. Jeho nápad pořídit do Sénartu kolotoč realizoval výtvarník Francois Delaroziere. Atrakce teď stojí v Plzni na náměstí. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA O autorovi| Barbora Němcová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Chtěl umožnit lidem snít. Tak se zrodil výtvarný kolotoč 17.10.2014

Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Karlovarský Západočeské muzeum v Plzni

Barbora Němcová

PLZEŇ Už téměř třicet tisíc lidí se svezlo na pozoruhodném uměleckém kolotoči francouzského výtvarníka Francoise Delaroziera Le Manége Carré Sénart. Od začátku září stojí v Plzni na náměstí Republiky a předznamenává přerod v Evropské hlavní město kultury. U zrodu kolotoče před šesti lety stál Jean Michel Puiffe, ředitel divadla Scéne Nationale de Sénart. Právě jeho oslovili místní zástupci Sénartu, když chtěli prostředí města zatraktivnit. Město vzniklo před pouhými čtyřmi desítkami let zhruba 40 kilometrů jihovýchodně od Paříže, tehdy se z deseti malých vesniček rozhodla vláda vytvořit pět velkých měst. Vlastně uprostřed pole. Jedním z nich byl i Sénart. „Vznikla radnice, obchodní centra, ale pořád něco chybělo,“ vzpomíná Puiffe v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES. Tehdy lidem z vedení města říkal, že by to ve městě chtělo něco bláznivého pro všechny, co umožní setkávání lidí, i když to jinak bude vlastně nepotřebné. „A mělo to být něco, co umožní lidem snít,“ dodává Jean Michel Puiffe. Kolotoč čtvercového tvaru Jako ředitel divadla měl řadu kontaktů v uměleckém světě, například se znal i s Francoisem Delarozierem. Jeho oslovil a navrhl mu věc velmi překvapivou. Chtěl vytvořit kolotoč čtvercového tvaru. „Divil se tomu, kolotoče jsou přece kulaté. Ale asi rok nebo dva poté mi říkal: Přemýšlel jsem o tom a vlastně proč ne?“ líčí Puiffe. Určitou dobu zůstalo jen u nápadu. Například bylo třeba sehnat peníze... Brzy přišel Delaroziere ještě s jednou překvapivou věcí. „Jednoho dne mi řekl: Nemůžu tam dát letadla, auta a to, co je na ostatních kolotočích. Tady vidím pole a jenom pole. Patří sem zvířata,“ tlumočí Jean Michel Puiffe slova uznávaného výtvarníka Delaroziera. Výtvarný kolotoč má celkem 49 míst, lidé se mohou svézt na třech býcích, třech rybách a desítce různých druhů hmyzu. „Máme k tomu vytvořený i příběh. Tři býci táhnou pluh, který obrací půdu. Objeví se tam zkamenělé ryby, protože tam v minulosti bylo moře. Tím tedy získáme tři ryby,“ vysvětluje Jean Michel Puiffe a upozorňuje na to, že si je vědom toho, že v Sénartu moře nebylo. Ale jako celý kolotoč, i příběh, který se k němu váže, je trošku sen. A jak vysvětluje desítku různých druhů hmyzu? Ten k býkovi na poli zkrátka neodmyslitelně patří. Le Manege Carré Sénart tak podle Puiffa odkazuje k něčemu, co je v Sénartu naprosto normální. Plzeň je teprve sedmou zastávkou magického kolotoče, podle Puiffa jsou reakce lidí velmi podobné. Největší ohlas sklízí ryby, pohybující se nahoru a dolů. „Já mám nejradši býka ze dřeva,“ říká Jean Michel Puiffe. Jeho druhým favoritem je jeden z deseti druhů hmyzu. Puiffe už Plzeň navštívil jednou v minulosti. Před čtyřmi lety přijal pozvání Matěje Formana na výstavu Výpravy Divadla bratří Formanů v Západočeském muzeu. Na náměstí bude kolotoč stát do 2. listopadu. Foto popis| Kudlanka Především hmyz v nadživotní velikosti je tím pravým lákadlem výtvarného cirkusu. Zájemci se mohou svézt například na nebezpečně vyhlížející kudlance. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA O autorovi| Barbora Němcová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj


23

Rokycany budou hlavním městem paleontologie 23.10.2014


Lucie Sichingerová

ROKYCANY Vědecké centrum paleobiodiverzity evropské úrovně vznikne v Rokycanech. Počítá s tím Plzeňský kraj, jehož radní již schválili sloučení rokycanského Muzea Dr. Bohuslava Horáka se Západočeským muzeem v Plzni. Obě příspěvkové organizace kraje mají cenné paleontologické sbírky. „Centrum umožní větší popularizaci sbírek, zvýší šanci na granty a bude základem budoucího geoparku,“ řekla mluvčí krajského úřadu Alena Marešová. Sbírka čítá 140 tisíc exponátů „Neexistuje nikde větší sbírka ordovických zkamenělin, než je dnes v Plzeňském kraji, tedy v rokycanském a Západočeském muzeu,“ řekl šéf paleontologického oddělení Západočeského muzea Josef Pšenička. Podle něj bude díky vědeckému centru využit potenciál obou sbírek, jež dohromady čítají 140 tisíc exponátů. Rokycany by se tak měly stát paleontologickým centrem nejen na národní, ale i evropské úrovni. Podle krajského radního pro kulturu Jaroslava Šobra existoval záměr obě sbírky spojit už v roce 2004. „Tehdy se o vědeckém centru uvažovalo, myšlenka však zkrachovala na tom, že kraj neměl vhodnou budovu. Tu teď ale v Rokycanech má. Centrum vznikne v bývalém zemědělském učilišti v ulici Mládežníků, které se nedávno sloučilo se Střední školou Rokycany a odstěhovalo se do Jeřabinové ulice. Když jsme hledali možnosti, jak uvolněný objekt v majetku kraje využít, nápad na vědecké centrum dostal opět jasné obrysy,“ uvedl Šobr. Vědecké centrum bude tedy využívat obě výše zmíněné sbírky. „Západočeské muzeum dodá odpovídající technické a personální vybavení. Pro jeho snadnější činnost se Muzeum Dr. Bohuslava Horáka a Západočeské muzeum spojí pod jedním managementem,“ řekl Šobr a ujistil, že na činnost rokycanského muzea nebude mít spojení zásadní dopad. „Jeho dosavadní činnost včetně správy sbírek bude plynule pokračovat, a to pod názvem Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, Západočeské muzeum v Plzni, p. o. Veškeré dosavadní závazky a povinnosti včetně pracovně právních vztahů, tedy i stávajících zaměstnanců, převezme Západočeské muzeum,“ dodal. Ředitelka se obává komplikací Ředitelka rokycanského muzea Miroslava Šandová se však obává komplikací. „Zatím se domnívám, že rozhodnutí o sloučení je nekompetentní, doufám, že se mýlím. Se mnou nikdo nic nekonzultoval, nikdo se na nic ptal. Obavy mám i o osud svých zaměstnanců. Vytvořili jsme tady slušné odborné zázemí, tak věřím, že tito odborníci budou moci ve své práci pokračovat,“ uvedla Šandová. Podle Jaroslava Šobra jsou však veškeré obavy neopodstatněné a pro rokycanské muzeum prý nastanou změny pouze k lepšímu. „Pracovní smlouvy se měnit nebudou, finance na rok 2015 zůstanou v plánované výši. Pokud by už k nějakým změnám došlo, tak jen v náplni práce v souvislosti se vznikem centra a vždy po předchozím jednání,“ vysvětlil radní. Návrh sloučení obou muzeí bude krajské zastupitelstvo schvalovat 8. prosince. *** Neexistuje větší sbírka ordovických zkamenělin, než je dnes v rokycanském a Západočeském muzeu. O autorovi| Lucie Sichingerová, s využitím ČTK Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeň oslaví vznik státu ohňostrojem 27.10.2014


Petra Petříková

PLZEŇ Pobavit se, poučit a ještě ušetřit. Takové výhody nabízí u příležitosti zítřejšího státního svátku více než dvacítka zajímavých plzeňských míst. Lidé je budou moci navštívit buď zdarma, nebo za snížené vstupné. Úplně poprvé bude ve svátek 28. října přístupný zrekonstruovaný Loosův interiér v Bendově ulici 10. Nebudou ale chybět ani tradiční komentované prohlídky renesanční radnice na náměstí Republiky a Měšťanské besedy, která nabídne i tři představení pro děti. Kdo se cítí lépe ve sportovním prostředí, může bez trápení peněženky rozhýbat tělo v bazénu na Slovanech či na Lochotíně anebo zavítat do jindy nepřístupných prostor atletického stadionu ve Skvrňanech či do nitra stadionu FC Viktoria Plzeň.


24

„Fanoušci se mohou těšit na prohlídku VIP prostor, tiskového centra, tunelu u hřiště, šatny hostů a samozřejmě se podívají přímo k hřišti,“ řekl mluvčí klubu Pavel Pillár. Upozornil ale, že kvůli blížícímu se souboji se Spartou návštěvníci neuvidí místa spojená s „A“ týmem. Děti do 4 let budou mít vstupné zdarma do science centra Techmania a děti do 6 let půjdou bez vstupenky i do Muzea loutek. Za symbolických 28 korun bude zítra k mání také jízda na francouzském uměleckém kolotoči Le Manége Carré Senárt na náměstí Republiky. Pro ty, kteří raději šlapou po svých, připravil Klub českých turistů v součtu 28 kilometrů dlouhou trasu na rozhlednu Chlum. Rodiny s dětmi mohou navštívit zoologickou a botanickou zahradu nebo Meditační či Luftovu zahradu, kam bude vstup zdarma. Vodárna Plzeň a pivovar Gambrinus nabídnou speciální exkurze a dopraváci svezou zájemce historickým trolejbusem. Součástí svátečního programu bude i Průvod světel, který začne v 18.30 hodin na náměstí T. G. Masaryka a doputuje až na náměstí Republiky. Nad ním se pak úderem 19. hodiny rozzáří slavnostní ohňostroj. *** Fakta Kde ušetřit za vstupné DinoPark Plzeňské historické podzemí Velká synagoga, Stará synagoga Muzeum strašidel Patton Memorial Pilsen Západočeské muzeum Galerie města Plzně Západočeská galerie v Plzni O autorovi| Petra Petříková, redaktorka iDNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Plzeňané slavili vznik republiky v muzeu i na ulici 29.10.2014


(pp)

Tisíce lidí vyrazily včera večer do lampionového Průvodu světel, který spolu s ohňostrojem na náměstí Republiky zakončil oslavy vzniku samostatné Československé republiky v Plzni. U příležitosti státního svátku mohli lidé zdarma nebo za zvýhodněné vstupné navštívit více než dvacet zajímavých míst. Zájem byl nebývalý. „Například na Atletickém stadionu ve Skvrňanech, který je poměrně daleko od centra, byly chvíle, kdy nemohli vpustit nikoho dalšího, protože bylo úplně plno. To samé bylo v Západočeském muzeu,“ řekla Denisa Krylová z magistrátu. Prakticky neprůchodné bylo odpoledne prostranství U Branky, kde hrála kapela Burma Jones. „Naprostý nával hlásilo Relax centrum ve Štruncových sadech,“ doplnila Krylová s tím, že lidi lákalo ven i hezké počasí. Přesná čísla ještě radnice nemá, ale je téměř jisté, že letošní oslavy 28. října budou, co se týče návštěvnosti, jedněmi z nejúspěšnějších v historii. Jedním z největších lákadel byly prohlídky unikátních interiérů, které vznikly podle návrhů architekta Adolfa Loose. Ten v Bendově ulici 10 mohli včera lidé vidět poprvé. Více na straně B2 Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Kauza Plán na sloučení muzeí vyvolává rozporné názory 30.10.2014


Lucie Sichingerová

Za nesmysl, kvůli kterému hrozí poničení rokycanských sbírek, považuje historik Martin Lang plánované sloučení Muzea dr. Horáka se ZČM v Plzni. Kraj chce vytvořit centrum paleobiodiverzity evropské úrovně. ROKYCANY Sloučení Muzea dr. Bohuslava Horáka se Západočeským muzeem v Plzni považuje muzejník, geolog a historik Martin Lang za nesmyslné rozhodnutí, kterým Rokycany přijdou o jednu ze svých tradic. „Hlavním úkolem muzea je starat se o kulturní dědictví svého města, tedy Rokycan. Případné sloučení by bylo totální neúctou k tradicím,“ říká Lang. * V čem vidíte zásadní problém? Myslíte, že vznik vědeckého centra Rokycanům neprospěje?


25

Myšlenka na vytvoření takového centra je chvályhodná a zasluhuje podporu. Ovšem způsob provedení formou zániku již více než 100 let fungující instituce by byl zbytečný, nežádoucí, nekulturní a bez úcty k tradicím, jež jsou součástí národního, regionálního a lokálního odkazu minulých generací. Před deseti lety jsme nakonec došli ke kompromisu vytvořit „novou“ budovu, kam by byly umístěny paleontologické sbírky obou muzeí, ovšem stále ve správě obou subjektů, přičemž by každý z nich poskytl pro službu vědě i veřejnosti svého kurátora. Proč u toho nezůstalo? * Zřizovatel muzea Plzeňský kraj záměr obhajuje i tím, že paleontologická sbírka bude mít odborné vedení a celkově lepší podmínky... V rokycanském muzeu nejsou jen sbírky paleontologické, ale také třeba sbírka historická, neodmyslitelně sepjatá s dějinami Rokycanska. Náleží sem i sbírkový fond dokumentující vývoj železné metalurgie v rokycanském regionu. K tomu patří Vodní hamr v Dobřívi, oblíbená muzejní destinace spolu s Mošnovou síní tamtéž. Proč mají i tyto sbírky a památky přejít pod ZČM, zůstává otázkou. * A co se týče té paleontologické sbírky a jejího využití? Paleontologická sbírka, která je řazena na jedno z předních míst ve světě, je v Rokycanech uchovávaná v nadstandardních podmínkách uložení včetně klimatizace. Její evidence je bez výhrad excelentní. Někteří paleontologové namítají, že se sbírkou není zacházeno odborně. To ale není pravda. Připouštím, že rokycanské muzeum poněkud pokulhává s odbornou výzkumnou a publikační činností. To však lze řešit personálně, nikoliv slučováním institucí. A bez manipulace s cennými sbírkami, která je velmi ohrožuje. * Jak? Rokycanská podsbírka je velmi vzácná. Obsahuje 108 338 evidenčních čísel, přičemž její převážnou část tvoří světově unikátní sbírka brachiopodů z odkazu dr. V. Havlíčka. Nemluvě o jeho osobní odborné knihovně a knihovně dalšího paleontologa dr. M. Šnajdra a také sbírek graptolitů doc. dr. J. Krafta. Každá manipulace se sbírkou znamená zásadní ohrožení její celistvosti a úplnosti. Včetně jejího převádění pod jiného správce. Vždycky se něco ztratí. * Myslíte, že vědecké centrum v Rokycanech případné rány nezahojí? Rekonstrukce budov má stát přibližně osm milionů korun. Centrum kromě uspokojení paleontologické „veřejnosti“ žádný další efekt nepřinese. Muzeum v Rokycanech má přeplněné depozitáře historie a knihovny, rekonstrukce budov pro ně se stále odkládá. Výstavba centra přitom tuto pro muzeum životně důležitou otázku vůbec neřeší. Foto popis| Martin Lang Foto autor| Foto: Archiv O autorovi| Lucie Sichingerová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Kauza Plán na sloučení muzeí vyvolává rozporné názory 30.10.2014


Lucie Sichingerová

Sloučení obou muzeí bude pro společné sbírky přínosem. Tvrdí to kurátor paleontologické sbírky ZČM v Plzni Josef Pšenička. Je přesvědčen, že díky péči vynikajících odborníků nehrozí exponátům žádná újma. PLZEŇ Josef Pšenička, kurátor paleontologické sbírky Západočeského muzea v Plzni, je přesvědčený, že sloučení obou muzeí rokycanské sbírce pomůže. „Nikdo ji nechce zničit nebo odcizit. Sbírka není majetkem Rokycan od doby, kdy muzeum přešlo pod kraj. Rokycany získají významnou instituci - Centrum Paleodiverzity,“ říká Pšenička.


26

* Z jakého důvodu se obě instituce mají sloučit? Všechny důvody neznám. Možná, že jeden z důvodů byla dlouhodobě neuspokojivá odborná správa paleontologické sbírky, jejíž nadnárodní význam je nesporný. Je nutné dodat, že sbírka po administrativní stránce byla spravována vcelku dobře, ale odborná správa byla velmi tristní a na amatérské úrovni. Bohužel i bohudík sbírka obsahuje množství celosvětově významných sbírkových předmětů, a tím vzrůstá nárok na odbornost a vzdělanost kurátora. Dlouhodobě jsme jako paleontologové na tento aspekt upozorňovali, bohužel bez větší odezvy. Nevím, do jaké míry je řešením sloučení obou muzeí. * Pokud se ale jedná jen o paleontologickou sbírku, proč má pod Plzeň spadnout celé rokycanské muzeum? To je otázka pro někoho jiného. * Kraj sloučení zdůvodňuje „snadnější činností vědeckého centra“. To se vás týká. Jak to usnadní práci? Díky tomu, že budeme kurátoři sbírky, se opravdu zjednoduší práce, ale i studium a zhodnocování sbírky. Pokud bychom nebyli kurátoři, tak nemůžeme bez svolení vzorky používat. Tím by centrum jako takové pozbylo smysl. Stručně to lze vysvětlit takto, ale problematika je mnohem složitější. * Neohrozí manipulace rokycanskou paleontologickou sbírku? Nevím, co si mám pod slovem manipulace se sbírkou představit. Je myšleno převezení sbírky na jiné místo nebo je myšleno rozšíření počtu lidí, kteří mohou s předměty manipulovat? Pokud se jedná o první bod, tak samozřejmě při převozu sbírky vzniká riziko vždy. Nicméně pokud bychom chtěli toto riziko zcela eliminovat, tak není možné pořádat žádné výstavy a vzorky by nemohly být k dispozici žádnému odbornému zpracování. Snížení tohoto rizika je možné zajistit pouze tím, že se sbírkou manipuluje člověk, který je expert na danou oblast bádání a ví, které aspekty jsou pro sbírkové předměty nebezpečné. Pokud se podíváme na druhý bod, tak zde hraje velkou roli vysoká odbornost pracovníků, kteří s předměty přicházejí do styku, hlavně kurátorů. * Co toto opatření, tedy případné sloučení, přinese městu Rokycany? Co mu vezme? Do Rokycan se přestěhuje část paleontologické sbírky ze Západočeského muzea v Plzni včetně Erdtmannovy sbírky. V Rokycanech se budou pořádat mezinárodní workshopy a konference. Díky novému režimu sbírek bude do Rokycan proudit velké množství vědeckých pracovníků, kteří bohužel i kvůli jazykové nevybavenosti stávajícího kurátora tuto sbírku zatím nenavštěvovali. Bude poskytnuto technické vybavení paleontologického oddělení včetně personálního. Nevím, co by sloučení mohlo Rokycanům vzít. Foto popis| Josef Pšenička Foto autor| Foto: Archiv O autorovi| Lucie Sichingerová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Výstava v muzeu ukazuje, jak se lidé vyrovnávali se smrtí 1.11.2014

Mladá fronta DNES str. 3 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Barbora Němcová

PLZEŇ Posmrtné masky, předměty, které s sebou v rakvi měla Bohunka ze Šternberka, i exponáty připomínající pověry vážící se ke smrti. V Národopisném muzeu Plzeňska začala nová výstava nazvaná „Umění umírat aneb O posledních věcech člověka“. Představuje různé formy vyrovnávání se člověka s konečností lidského života. „Cílem výstavy je představit motiv posledních věcí člověka zejména z pohledu etnografického se zaměřením na širší Plzeňsko,“ přibližuje kurátor výstavy Michal Chmelenský a dodává, že výstava si všímá nejdůležitějších témat v proměnách postoje k umírání, kultury pohřbívání a úcty k mrtvým od vrcholného středověku do současnosti. Návštěvník má možnost se zamyslet nad obsahem pojmů „dobrá“ a „špatná smrt“ a seznámit se s lidovými zvyky spojenými s jednotlivými fázemi odchodu člověka z tohoto světa.


27

Chmelenský upozornil například na to, že se před domy, v nichž byl těžce nemocný nebo umírající, pokládala sláma. Zvonkem zašitým do plátna se pak v některých obcích v okolí Plzně umírající „obzváněl“. Zvuk měl pomoci odchodu jeho duše. Podle Chmelenského se v minulosti ve větší míře lidé zajímali o takzvané předzvěsti, tedy znamení, která mohla odhalit, kdy smrt přijde. Některé tyto zvyky se praktikovaly i o Vánocích. „Jedním z nich bylo, že matka připravila čtyři hrnečky, pod jeden dala minci, pod druhý prstýnek, pod třetí uzlík a pod čtvrtý popel,“ osvětluje Michal Chmelenský s tím, že popel znamenal smrt. Skon předznamenával i křížek po rozkrojení jablka. Tento zvyk se ostatně provádí na Vánoce leckde i nyní. Špatné zprávy přinášelo i zahoukání sýčka. Na výstavě jsou i velmi cenné předměty, které se nacházely v rakvi Bohunky ze Šternberka. Ta zemřela na počátku sedmnáctého století, rakev byla uložena ve Šternberské kapli v chrámu svatého Bartoloměje. „Při rekonstrukci podlahy se její rakev prokopla. Byla tedy vyzvednuta a některé věci z ní zde máme,“ vysvětluje Chmelenský. Vystaveny jsou Bohunčiny střevíčky, růženec, ale i její účes. Chmelenský upozornil také na posmrtné masky. Vystavena je tu například maska významného plzeňského purkmistra Václava Petáka nebo Oty Gutha, zubního lékaře a stomatologa. Na stěnách jsou posmrtné obrázky. „My si dnes nedokážeme představit, že by někdo do svého rodinného alba zařadil fotografii blízkých v rakvi, bývalo to ale běžné, sloužilo to k vyrovnání se smrtí blízkého,“ říká Michal Chmelenský s tím, že smrt nebyla vytěsňována, lidé s ní byli běžně konfrontováni. „Dokázali pak nejen lépe přijmout smrt vlastní, ale i adekvátně reagovat v případě, kdy jim někdo odcházel,“ míní Chmelenský. Foto popis| Co lze vidět Jeden z exponátů výstavy. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA O autorovi| Barbora Němcová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Písecký deník Malíř miniatur, skla a porcelánu 10.10.2014 (kol)

Písecký deník str. 9 Písecko Západočeské muzeum v Plzni

V Galerii Prácheňského muzea bude otevřena výstava z tvorby Jana Zachariáše Quasta Písek – Na pět tisíc maleb na skle a porcelánu nejrůznějších námětů a žánrů vytvořil Jan Zachariáš Quast, jehož rodina žila mnoho let v Písku. Od jeho narození v Březové u Karlových Varů uplyne 28. října 200 let. Toto výročí připomene Prácheňské muzeum výstavou nazvanou Velmi křehké obrazy, jejíž slavnostní vernisáž se uskuteční v Galerii muzea ve středu 15. října od 17 hodin. Úvodní slovo přednesou ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek a autor monografie o J. Z. Quastovi Jiří Hořava, který společně s Irenou Mašíkovou Konštantovou je také autorem katalogu k výstavě. O hudební doprovod se postará Spirituál kvintet. „Výstava je mimořádná svým rozsahem a významem. Mnohá vystavená díla jsou ze sbírek Prácheňského muzea, ale ne všechny. Poděkování za zapůjčení exponátů patří Správě Pražského hradu, státním zámkům Sychrov a Zákupy, Arcibiskupství Pražskému a biskupstvím Českobudějovickému a Královéhradeckému, Umělecko průmyslovému muzeu v Praze a dalším muzeím, galeriím a archivům a také mnoha soukromým sběratelům, kteří si vesměs nepřáli být jmenováni,“ uvedla kurátorka výstavy Irena Mašíková Konštantová z Prácheňského muzea v Písku. Jan Zachariáš Quast se narodil v rodině malíře porcelánu, po kterém zdědil umělecký talent. Vlastní zkušenosti získával ve městech především v Sasku a Bavorsku. Třiatřicet let potom prožil v Praze, kde studoval malbu na Akademii pod vedením Františka Tkadlíka, významného a všeobecně uznávaného nazarénského malíře. Začal vystavovat a v roce 1843 si opatřil povolení k malířské živnosti. K tomu, že se Quast úspěšně prosadil, přispěla skutečnost, že zvládl techniku malby v palované do porcelánu a za práce zhotovené technikou získal uznání na výstavě v Londýně. Postupně vytvořil barevná okna pro kostel na Vyšehradě, pro kapli Sv. Kříže na Pražském hradě a na Sychrově, pro katedrálu v Hradci Králové a další. Jeho práce obdivovali návštěvníci na výstavách v New Yorku, Mnichově a Paříži. V šedesátých letech devatenáctého století Quastova tvorba vrcholila a přinášela mu dost peněz, jeho rodina rozhodně nežila v blahobytu. K omezení objednávek přispěla nejen stále větší konkurence, ale také válečné události. V roce 1869 Quast s rodinou opustil Prahu a odstěhoval se do Lenory, kde se stal uměleckým ředitelem skláren. Ve firmě však musel skončit, protože se při stávce postavil na stranu zaměstnanců. Po krátkém pobytu v


28

Praze se v říjnu 1861 usadil v Písku. Přechodně ještě pracoval ve Vídni, Plzni a Norimberku, v Praze vystavuje kopie mistrů slavných náboženských obrazů a poslední jeho výstavou byli motýli a brouci na porcelánu v roce 1879 na Žofíně v Praze. Po předčasné smrti syna Ferdinanda Konráda spolu s dalšími dětmi se snažil vést jeho fotoateliér v Písku. Pomáhaly mu především dcery Anna a Konstancie a synové František a Jan. „Quastové začali fotografovat z existenčních důvodů, neboť je jejich původní většinou umělecká profese neuživila. Určitě jim nebylo na škodu, že prošli dlouhým malířským školením. A je to vidět na jejich fotografiích. Lidé nejsou na snímcích tak strnulí, nedělala jim problém kompozice a lehce si poradili se světlem,“ uvádí známý písecký fotograf Zdeněk Javůrek v knize Písek ve fotografii 1860 – 1918. Jan Zachariáš Quast v Písku maloval i fotografoval, přesto posledních deset let života nebylo příliš radostných a jen obtížně se vyrovnával s mnoha hmotnými problémy. Jeho nemocná manželka nabízela po městě k prodeji zbytky Quastovy umělecké tvorby a za krejcar malované porcelánové dýmky, aby rodina měla na jídlo. V roce 1891 dokonce Quast nabídl městu svůj rozměrný akvarel nazvaný Pohled na Písek od Václavských skal. O obraz však nebyl zájem. A tak v posledním roce svého života obraz věnoval královskému městu zdarma. Dnes je toto dílo součástí sbírky Prácheňského muzea v Písku. J. Z. Quast zemřel 9. srpna 1891 a byl pohřben na svatotrojickém hřbitově. Foto popis| K OBLÍBENÝM námětům Quastovy tvorby patřili motýli a brouci. Na snímku jsou motýli na porcelánu z roku 1886 ze sbírky Prácheňského muzea v Písku. Foto popis| AUTOPORTRÉT Jana Z. Quasta, malba na porcelánu z roku 1873 ze sbírky Západočeského muzea v Plzni. Foto popis| PODOBIZNA malířovy dcery Karoliny z roku 1865 – 1870, malba na porcelánu ze sbírky Prácheňského muzea v Písku. Foto popis| PODOBIZNA dívky s růžemi na dekoltu, malba J. Z. Quasta na porcelánu z roku 1884 ze sbírek Prácheňského muzea v Písku. Region| Jižní Čechy

Plzeňský deník Muzeum zahajuje cyklus Příběhy předmětů 7.10.2014

Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

Plzeň – Cyklus přednášek Příběhy předmětů aneb Co skrývají sbírky Západočeského muzea (ZČM) v Plzni vstupuje do dalšího ročníku. Začíná dnes v 18 hod. v sále hlavní budovy ZČM v plzeňských Kopeckého sadech přednáškou Jana Mergla nazvanou Jan Zachariáš Quast – poslední český miniaturista. Přednáška je doprovodným programem právě aktuální výstavy Malé známé i neznámé tváře, která je k vidění v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky, a přiblíží na vybraných ukázkách vývoj portrétní miniatury. Cyklus přednášek Příběhy předmětů letos přináší novinku. Oproti předchozím ročníkům nebude probíhat po celý rok, ale všechny přednášky se uskuteční pouze v průběhu měsíců října a listopadu. Příští úterý bude hovořit Luděk Krčmář na téma Ikonografický pramen k poustevnám v Radnicích a na Vršíčku u Rokycan. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| a7adcc85-6fc5-4edf-a6bb-d8441834a390


29

Poustevna nad Radnicemi 8.10.2014

Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

LUDĚK KRČMÁŘ

KŘIŽEM KRÁŽEM ČESKÝM ZÁPADEM V malebné poloze nad městem se nachází barokní poutní kaple Na Kalvárii (Navštívení Panny Marie) z roku 1735, postavená Janem Václavem hrabětem z Bubna a z Litic pravděpodobně podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Při kapli vznikla i poustevna. Literatura uvádí, že poustevna byla postavena ve stejně době jako kaple, to jest v roce 1735. Roku1930 zde byl při svatyni dům s pěti obyvateli, stojící dodnes; je využit jako chalupa. Jde o původní poustevnu; zajímavostí je, že její čelní stěna je schválně vystavěna hrubě z velkých balvanů. Jedná se tak o velmi zajímavou stavbu, kterou namaloval i K. Liebscher a její obraz se objevil i ve vlastivědné publikaci Čechy od nakladatelství J. Otty v Praze. Podle obrázku měla na štítě křížek. Z nově zjištěných historických podrobností je možné uvést, že 5. srpna 1751 Jan Václav, hrabě z Bubna a z Litic, žádal arcibiskupství o schválení založení poustevny na hoře Kalvárii blízko Radnic a prezentuje k této poustevně prý ivanitu Františka Fidela „de Sigmaringa“. Při zrušení poustevníků v roce 1782 zde byl stále poustevníkem Fidelis Karásek. Poustevna tedy nevznikla současně s kaplí (jak dosud uvádí literatura), ale až později, a byl tu jen jediný poustevník. Podrobněji bude poustevna v Radnicích spolu s poustevnou na Vršíčku u Rokycan předmětem přednášky Ikonografický pramen k poustevnám v Radnicích a na Vršíčku u Rokycan, která se bude konat v Západočeském muzeu v Plzni 14. října tohoto roku. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Servis; 07 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Servis; 07 ID| 3ae6c2bf-3431-4efd-baf0-27c3f9e986b9

Výstava ukázala um Františka Pečeného 11.10.2014

Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

PAVEL KORELUS Heřmanova Huť – V Heřmanově Huti se rozhodli letošní komunální volby spojit s kulturou. V budově tamní základní školy, kde jsou také všechny volební místnosti, se tedy úderem včerejší 14. hodiny otevřela také výstava věnovaná Františku Pečenému. Pečený, který se narodil roku 1920 a zemřel o 57 let později, totiž patřil k předním československým sklářským výtvarníkům a heřmanohuťská sklárna mu vděčí za mnoho výrobků s doslova nadčasovým designem. „Pracovat byste pod ním asi nechtěl. Byl to přepečlivý člověk, pedant. Ale mistr svého oboru,“ vzpomíná na kolegu a zároveň také učitele Václav Kučera, který je vlastně kurátorem výstavy a o Františku Pečeném ví první poslední. Před jedním panelem s Pečeného olejomalbami Kučera poznamenal: „Kdyby Franta žil, nic takového by se určitě nekonalo. Já jsem s ním dělal šest let a za tu dobu jsem neviděl jediný jeho obraz. Vždycky, když jsem mu řekl, ať mi nějaký ukáže, nemohl, protože prý neměl nic hotovo. Na všem, co tady je vidět, by našel něco nehotového, co by potřebovalo dodělat,“ zasmál se. Výtvarný teoretik a publicista Pavel Hejduk tvrdí, že Pečený usiloval o to dát lisovanému sklu umělecky svébytný charakter a vymanit ho tak ze závislosti na sklu broušeném.„Díky náhodě jsem měl to štěstí, že jsem objevil malířskou a kresebnou pozůstalost tohoto umělce,“ uvádí v průvodním textu výstavy. „Připravuji jeho monografii a rád bych ve spolupráci s Josefem Mišt erou, děkanem Fakulty umění a designu L. Sutnara na ZČU, a s Janem Mergl em, zástupcem ředitele Západočeského muzea v Plzni, připravil i soubornou výstavu jeho skla, obrazů a kreseb,“ dodává Hejduk. Výstava je prodejní a navštívit ji lze ještě dnes od 8:00 do 14:00 hodin. *** František Pečený • narodil se 8. července 1920 v Bratřejově • v letech 1936 až 1939 studoval sklářskou odbornou školu v Železném Brodě • poté byl přijat na pražskou Uměleckou průmyslovou školu, kde studoval v ateliérech


30

Josefa Nováka a Františka Kysely • po absolutoriu školy a krátkém působení v porcelánce v Teplicích se stal výtvarníkem sklárny Heřmanova Huť, kde působil až do předčasné smrti v roce 1977 • zúčastnil se celé řady výstav nejen u nás ale i po celé Evropě • velký úspěch měl na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu Foto popis| SKICI I OBRAZY Františka Pečeného zaplnily heřmanohuťské školy. Výstava se koná zároveň s komunálními volbami. Foto autor| více snímků najdete na webu plzensky.denik.cz/peceny Foto popis| VÝSTAVA věnovaná Františku Pečenému se sice soustředí zejména na kresbu a malbu, nicméně ani ukázky sklářských výrobků, jejichž design pro podnik v Heřmanově Huti navrhoval, samozřejmě chybět nemůžou. Foto autor| Foto: Deník/P. Korelus Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 4e00a735-4e61-4242-98d7-ff576f928388

Pokračuje cyklus Příběhy předmětů 14.10.2014 (haj)


Plzeň – Cyklus přednášek Příběhy předmětů dnes od 18 hod. pokračuje v hlavní budově Západočeského muzea(ZČM)v PlznivKopeckéhosadechpřednáškous názvem Ikonografický pramen k poustevnám v Radnicích a na Vršíčku u Rokycan. Luděk Krčmář, vedoucí oddělení novějších dějin ZČM, bude hovořit o dvou historických kolorovaných diapozitivech ze souboru uloženého v ZČM. Přednáška zároveň představí i historii obou významných pousteven. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 9b138c3b-c6e1-4cac-9a48-53897039b44c

28. října bude otevřeno všude 16.10.2014


DANA VESELÁ

Slavit vznik republiky můžete na Viktorce i jízdou francouzským kolotočem Plzeň – Už podeváté si Plzeňané mohou 28. října užít sváteční den návštěvami muzeí, galerií, pivovaru, zoo a dalších míst včetně zázemí fotbalové Viktorie ve Štruncových sadech za zvýhodněné vstupné nebo zdarma. Celodenní oslavu vzniku republiky završí shromáždění na náměstí T. G. Masaryka a pak lampionový průvod na náměstí Republiky, kde začne v 19 hodin ohňostroj. Letos poprvé ale do Plzně nedorazí divadelník a hudebník Jiří Suchý. V minulých letech byl v Plzni jako patron oslav přítomen se Semaforem pokaždé, teď je však pracovně zaneprázdněn. Přesto se bude v Plzni i koncertovat. U Branky se od poledne vystřídají orchestry základních uměleckých škol, v 15 h. zahraje kapela Burma Jones v původní sestavě s Bohoušem Josefem. Tradičně největší zájem bývá o zoologickou zahradu. „Vloni tam přišlo v tento den 17 tisíc návštěvníků,“ potvrdila Jana Komišová z magistrátu. Lidi láká vstupenka za symbolických 28 korun, která připomíná významné datum. Za tuto částku se mohou svézt také magickým kolotočem z Francie na náměstí Republiky, podívat se do Staré či Velké synagogy včetně jejích věží, do Techmanie, do Muzea loutek i strašidel, do Západočeské galerie, historického podzemí, Loosových interiérů a dalších míst. Bohužel se nedostanou kvůli rekonstrukci teras do Velkého a ani do Nového divadla v Jízdecké ulici. „Není hotová prohlídková trasa,“ uvedla Denisa Krylová z magistrátu.


31

Na řadu akcí a míst mohou jít lidé zadarmo: na radnici, do Luftovy zahrady, do vodárny. Jízdenku nebudou potřebovat ani na svezení historickým trolejbusem 9Tr, který bude jezdit mezi 11. a 16. hodinou od Zpč. muzea přes staré depo v Cukrovarské ulici a kolem Prazdroje zpátky k muzeu. kompletní seznam míst na plzensky.denik.cz/28 *** Kam se objednat Na radnici, do Besedy, do Loosových interiérů Klatovská 12 a Bendova 10 – vstupenky v Meetingpointu na nám. Republiky od 20. 10. od 16 hod. Na Viktorku do Štruncových sadu ve Fanshopu FC Viktoria ve stejný čas. Do synagog ve Velké a Staré synagoze od 1. 10. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 1f3c1686-41ec-473b-9fd5-b6759d36bb17

Jaroslav Hausner vidí Plzeň po svém, dnes nahlíží do příbytků bezdomovců 20.10.2014

Plzeňský deník str. 17 Zábava Západočeské muzeum v Plzni

JIŘÍ ŠANTORA

Známý fotograf a výtvarník představí svou tvorbu ve čtvrtek při besedě v Západočeské galerii Plzeň – Kdysi byl projektantem ve Škodovce, oblíbil si však natolik fotografování, že už před pětatřiceti lety pověsil původní povolání na hřebíček a odvážně se vydal na nejistou dráhu svobodného umělce. Dnes patří Jaroslav Hausner k významným členům Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti a zejména svými fotokolážemi, v nichž originálním způsobem spojuje a kombinuje historické snímky Plzně se svými současnými fotografiemi, zaujal veřejnost i odborníky. * Minulý měsíc skončila v mázhauzu plzeňské radnice výstava vašich fotokoláží Proměny Plzně. Jaký ohlas jste zaznamenal? Jde o téma, kterému se věnuji dlouhodobě, takže i výstav fotografických obrazů propojujících minulost Plzně se současností jsem měl už víc, a třebaže nabídka přišla na poslední chvíli, bylo z čeho vybírat. Mázhauz plzeňské radnice je vhodným prostředím pro velkoprostorové obrazy a navíc umožňuje, aby výstavu vidělo opravdu velké množství návštěvníků. Opět se mi potvrdilo, že Plzeňany jejich město zajímá. K tomu jsem téměř souběžně připravil ještě jednu výstavu fotokoláží s plzeňskou tematikou, a to v Praze v budově Senátu ČR. * Proč je právě Plzeň pro vás tolik inspirativní? Žiji v Plzni už od kojeneckého věku, a když jsem se časem dostal při své plakátové práci pro Západočeské muzeum k nejméně sto let starým historickým fotografiím, byl jsem jimi doslova okouzlen. A tak vznikla myšlenka kombinovat je a různými způsoby konfrontovat s naší současností. Dnes k tomu využívám fotoshop, který mi dává ohromné možnosti. * Čím se zabýváte právě v těchto dnech? Zaujaly mě plzeňské periferie. Opuštěná temná místa, oblasti poznamenané povodněmi nebo jinými zásahy přírody nebo člověka. A jejich prostřednictvím jsem se dostal i do zdejších slamů, přírodních příbytků bezdomovců. Právě tato prostředí chci představit svou příští výstavou. * Nadělíte si ji už k sedmdesátinám, které slavíte koncem listopadu? Výstava pod názvem Na okraji bude od 19. listopadu do 12. prosince v Galerii J. Trnky na plzeňském náměstí Republiky. * Zájemci o vaši tvorbu si však s vámi mohou přijít popovídat již tento čtvrtek od 17 hodin do výstavní síně 13 Západočeské galerie v Plzni, Pražské ulici, kde budete hostem pořadu Paleta. Co zde představíte?


32

Stručný průřez celou svou tvorbou. V komentované videoprojekci bych chtěl ukázat něco ze své užité tvorby – plakáty, novoročenky, plzeňské kalendáře a zejména fotokoláže a trochu nahlédneme i k těm zmíněným bezdomovcům... Foto popis| JAROSLAV HAUSNER: KAŠNY Foto autor| Repro: Deník Foto popis| JAROSLAV HAUSNER Foto autor| Foto: Deník/J. Šantora Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Zábava; 17 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Zábava; 17 Publikováno| Domažlický deník; Zábava; 17 Publikováno| Chebský deník; Zábava; 17 Publikováno| Karlovarský deník; Zábava; 17 Publikováno| Klatovský deník; Zábava; 17 Publikováno| Rokycanský deník; Zábava; 17 Publikováno| Sokolovský deník; Zábava; 17 Publikováno| Tachovský deník; Zábava; 17 ID| 29cbc732-ffe0-4881-841a-a26dc7113bff

Dobrá zpráva pro Plzeň 21.10.2014

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Muzeum loutek připravilo nový geocachingový průvodce městem. Cache Paměť loutky – příběh města Plzně mapuje slavné okamžiky z historie města od založení až po současnost a představuje autentická místa, která byla dějištěm těchto událostí. Vypravěčem jsou loutky, které jsou vždy vyfotografovány před objektem, v interiéru nebo v prostředí, které pomohou odpovědět na otázku a získat indicii. Indicie následně vedou k pokladu. Nejvíce zastavení je v centru, další tři mimo centrum. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| 94eedd50-1336-4830-abd2-89bcd14149cd

Rokycanské muzeum se spojí s plzeňským 21.10.2014 (tom)


Rokycany, Plzeň – Příští rok oslaví Muzeum dr. Bohuslava Horáka v centru Rokycan 110. výročí svého založení. Od kraje dostane netradiční dárek už nyní – má sloučit se Západočeským muzeem v Plzni a stát se jeho pobočkou. Důvod? Vytvoření Vědeckého centra paleobiodiverzity s nadnárodní působností se sídlem v Rokycanech. Obě organizace mají významné paleontologické sbírky, které by touto změnou využívala nová instituce. Původně bylo umístění centra plánováno v areálu bývalých rokycanských kasáren, o koupi budovy se již jednalo s městem Rokycany, ale město se rozhodlo objekt prodat soukromému subjektu. „Nyní je možné záměr z roku 2004 realizovat, protože byly v Rokycanech v rámci vybudování depozitářů nalezeny vhodné prostory, které jsou ve vlastnictví kraje,“ vysvětlil krajský radní pro oblast kultury a památkové péče Jaroslav Šobr (ČSSD). Rokycanským se sloučení, které včera posvětila krajská rada a musí ho schválit v prosinci i zastupitelé, rozhodně nelíbí. Zaměstnanci muzea mají strach z budoucnosti, třebaže je vedení kraje ujišťuje,že se pro ně nic nezmění. A ostře proti sloučení vystupuje i historik Martin Lang, jenž krok označil za barbarský a nekulturní čin. „Každý přechod sbírek na jiného správce je doprovázen významným rizikem poškození sbírek manipulací či evidenční chybou,“ vzkázal hejtmanovi a radním Lang.


33

Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| c584a636-d6c1-4100-bef8-59a146194806

Spisovatelka Jitka Prokšová bude číst z knihy Odvážní a čekatelé 22.10.2014

Plzeňský deník str. 8 Kultura Regionu Západočeské muzeum v Plzni

(haj)

Plzeň – Spisovatelka Jitka Prokšová dnes pořádá autorské čtení ze své nejnovější knihy Odvážní a čekatelé. Se svou knihou, kterou na konci léta vydalo nakladatelství MOBA, seznámí posluchače v přednáškovém sále Západočeského muzea v Kopeckého sadech od 17 hod. Večerem provází Jiří Hlobil, o hudební doprovod se postará Zdeněk Martínek. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura Regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura Regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura Regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura Regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura Regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura Regionu; 08 ID| 474863c9-a87e-439c-bfd8-43a47f3814b5

Geocachingové putování dějinami 23.10.2014 (pra)


Plzeň – Muzeum loutek společně s plzeňskou geokomunitou a za finanční podpory města Plzně připravilo geocachingové putování dějinami Plzně s loutkovými průvodci. Cache Paměť loutky – příběh města Plzně mapuje slavné okamžiky z historie města od založení až po současnost a představuje autentická místa, která byla dějištěm důležitých událostí. Vypravěčem jsou loutky vyfotografované v určitém prostředí, které pomohou odpovědět na otázku a tím získat indicii, která účastníka dovede k pokladu. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 75a874a2-51c9-4376-881f-9558e9805b0c

Dobrá zpráva pro Plzeň 24.10.2014


Západočeské muzeum v Plzni připravilo v Národopisném muzeu novou výstavu s názvem Umění umírat aneb O posledních věcech člověka. Reflektuje vybrané aspekty vyrovnávání se člověka s konečností lidského života – s vlastní či kolektivní smrtí. Expozice si všímá témat v proměnách postoje k umírání, kultury pohřbívání a úcty k mrtvým od vrcholného středověku do současnosti. Návštěvníkovi se naskýtá možnost zamyslet se nad obsahem pojmů „dobrá“ a „špatná smrt“. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| 5c2b3c92-e955-444e-9634-e988fec8b670


34

Státní svátek můžete strávit prohlídkami i v trolejbusu 27.10.2014


PAVEL KORELUS

Kam se vydat během zítřejšího volna? Plzeňsko – Už dlouho nebo vůbec nikdy jste nebyli v Západočeském muzeu, na rozhledně, v zoo nebo v Techmanii a chcete to napravit? Díky zítřejším oslavám vzniku Československa máte možnost. Všude bude otevřeno, navíc za symbolických 28 korun. Ti, kteří si neobstarali vstupenku na prohlídky plzeňské radnice, Měšťanské besedy, Loosových interiérů nebo Doosan Areny, však mají smůlu. „Do úterního večera byly vstupenky na místa, kam se bylo třeba zarezervovat, pryč,“ řekla koordinátorka oslav Denisa Krylová z plzeňského magistrátu. Krajská metropole však stále láká například zlevněným vstupným (zoo, muzea a galerie, Techmania) nebo akcemi zcela zdarma, třeba na jízdy škodováckým veteránem, trolejbusem 9Tr. Kdo se nepodívá na radnici, může si prohlédnout třeba Krajský úřad. Den otevřených dveří začne v 9:00 a skončí ve 13:00 hodin, návštěvníky zavede do kanceláře hejtmana, jednací místnosti radních a dalších prostor. Mimo Plzeň stojí za pozornost hlavně památky. Končí jim sezona a zítra je na většině z nich otevřeno letos naposledy. „Otevřeno bude podle běžné návštěvní doby,“ uvedla mluvčí památkářů Jitka Skořepová s tím, že i dnes má mimořádně otevřeno také trojice oblíbených hradů Rabí, Švihov a Velhartice. *** Jedenáct svátečních tipů Deníku Plzeň • slavnostní shromáždění k výročí založení čs. státu – 17:30 na náměstí T. G. Masaryka – 18:30 průvod světel na náměstí Republiky • slavnostní ohňostroj – 19:00 – náměstí Republiky • U Branky – 12:00 dechový orchestr ZUŠ Chválenická, 13:20 Junior orchestr ZUŠ B. Smetany, 15:00 Burma Jones • 28 km na rozhlednu Chlum – trasy 13, 11 a 4 km, start z konečné tramvaje č. 1 na Košutce, z Bolevecké návsi či z konečné trolejbusu č. 16, v cíli odměna, výstup na rozhlednu – 28,- • jízdy historickým trolejbusem 9Tr – 11:00 – 16:00 – každých 30 minut, nástupní a konečná stanice Muzeum, trasa vede vozovnou Cukrovarská, Šumavskou a kolem pivovaru – zdarma • Zoologická a botanická zahrada – 8:00 – 18:00 – vstup 28,- Plzeň-sever • Manětín – poslední prohlídky zámku v 10, 11, 13, 14, 15 a 16:00 hodin • Plasy – poslední prohlídky plaského kláštera – 10:00 – 16:00 hodin Plzeň-jih • Dobřany – lampionový průvod – sraz v 17:30 na nádraží • Blovice – Den Plzeňského kraje v Muzeu jižního Plzeňska – 9:00 – 15:00 – vstup zdarma, v 15:00 znovuotevření expozice Milana Knížáka • Přeštice – oslavy státního svátku – pietní vzpomínka v parku u sochy TGM – 15:30 hodin – po projevech dechový orchestr ZUŠ Přeštice Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 03 ID| 0b02de1d-f47d-4b04-8124-fd53353c82c9

Exotický večer na výstavě Šangri-la 27.10.2014

Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

(red)

Plzeň – Exotický večer plný unikátních zážitků se koná ve středu 29. října od 18:30 hodin v Západočeském muzeu v Plzni. Akce je součástí doprovodného programu k interaktivní výstavě Šangri-la. „Diváci se mohou těšit na indické, nepálské a aztécké tance, mongolské zpěvy nebo eskymáckéa šamanské rituály i indickou kuchyni,“ zve Rudolf Švaříček, který návštěvníky celým večerem provede. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08


35

Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| 6cf21f30-3b1f-4a0f-9cef-4e03ba1361ed

Plzeň slavila svátek za dvacet osm korun 29.10.2014


PAVEL KORELUS

Vznik republiky si mohli obyvatelé i návštěvníci krajské metropole připomenout mnoha způsoby. Deník byl u toho Plzeňsko – Fronta před Západočeským muzeem. Fronta před Velkou synagogou. Fronta před radnicí... Plzeň si včerejší výročí vzniku samostatného Československa připomněla tradičními oslavami, jež kromě vzpomínkových a kulturních akcí zdarma rok co rok lákají také k návštěvě různých míst za vstupné ve výši symbolických 28 korun. Velký zájem byl o místa, která bylo třeba rezervovat předem. Vstupenky na prohlídky Doosan Areny, Loosových interiérů či městské vodárny zmizely už minulý týden. Stále ale zbývala prakticky všechna muzea, bazény, zoologická zahrada či Meditační zahrada. Za osmadvacet korun se roztáčel i francouzský kolotoč na náměstí, který je v Plzni od září a po neděli zmizí. „Už jsme si byli prohlédnout Měšťanskou besedu, teď se svezeme trolejbusem a pak půjdeme do muzea,“ říkala před jedenáctou Plzeňanka Monika Navrátilová. Trolejbus, o němž mluvila, byl nablýskaný škodovácký veterán označený 9Tr. Na okružní jízdy vyrážel ze zastávky Muzeum a Plzeňany vozil zdarma. Hned první vůz jel tak napěchovaný, že v něm téměř nebylo k hnutí, další okružní jízdy na tom byly stejně. více snímků na plzensky. denik.cz/oslavy Foto popis| POJÍZDNÁ HISTORIE. O jízdy historickým trolejbusem Škoda 9Tr byl zájem přímo ohromný. Málokterý vůz jel třeba poloprázdný. Cestující tato pojízdná historie vozila ze zastávky Muzeum skrze dnes už bývalou vozovnu v Cukrovarské ulici, Šumavskou ulicí podél nádraží a okolo pivovaru zpět k muzeu. Snímky: Deník/Vlastimil Leška Foto popis| U MASARYKA. Velký vzpomínkový akt se jako vždy konal na náměstí T. G. Masaryka. Součástí slavnostního shromáždění k 96. výročí vzniku Československa byl také slavnostní slib nových plzeňských strážníků i předávání pamětních armádních medailí. Vzpomínky se zúčastnili představitelé města i kraje. Primátor Martin Baxa uvedl, že historie Československa je naší historií, jsou to naše kořeny, a protomá smysl si jeho vznik připomínat, ačkoliv Československo už jednadvacet let neexistuje. Podle hejtmana Václava Šlajse se zase náš stát od Masarykových dob zlepšil k lepšímu, ačkoliv rájem na zemi prý není. Po slavnostním kladení věnců následoval průvod světel, jehož účastníci došli až na náměstí Republiky, kde oslavy vyvrcholily mimo jiné také velkým ohňostrojem. Foto popis| PLZEŇ ZA VÁLKY. Na panelech před studijní a vědeckou knihovou ve Smetanových sadech je od včerejška k vidění výstava Život v Plzni za Velké války. Její vernisáž hodinu před polednem vlastně zahájila celé plzeňské oslavy. Výstava podle autora Stanislava Bukovského doplňuje a zároveň vlastně přebírá štafetu od druhé, nazvané prostě Velká válka, umístěné až do pátku v mázhauzu radnice. „Podstatná část této výstavy je věnována československým legionářům. Na výstavě můžeme vidět, jaké utrpení ti vojáci prožili,“ řekl Bukovský. Fotografie i dokumenty však kromě vojáků připomínají také ryze plzeňské události typu velkého výbuchu v Bolevci, střelby do dětí v Koterovské ulici, sáhodlouhých front na potraviny i na tabák a na závěr samozřejmě také oslavy 28. října 1918 i konec války 11. listopadu. Foto popis| TGM PODRUHÉ. Stejně jako v Plzni se v parku u sochy Tomáše Garrigue Masaryka sešli také obyvatelé jihoplzeňských Přeštic. Místostarosta Jan Königsmark ve svém projevu připomněl také osobnost Masarykova spolupracovníka, přeštického rodáka Jaroslava Preisse, bankéře, ředitele Živnostenské banky a jednoho z nejvlivnějších mužů první republiky. Vzpomínkový akt hudbou doprovodil Dechový orchestr ZUŠ Přeštice. Foto: Deník/Pavel Korelus Foto popis| FRONTA NA ZOO. K tradičně nejnavštěvovanějším místům patří v den státního svátku plzeňská zoologická a botanická zahrada. Včerejšek nebyl výjimkou. U pokladen po většinu dne vyčkávaly zástupy trpělivých lidí, v areálu zahrady pak všichni obklopovali výběhy. Přálo jim počasí a slunící se zvířata se před nimi tedy nijak neskrývala.


36

Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 03 ID| 1e703d6f-9a35-4bf5-b7c3-d20bc9daef6b

Smrt je součást života, ukazuje nová výstava o umírání 1.11.2014


MIROSLAVA VEJVODOVÁ

Plzeň – Na Plzeňsku bývalo až do poloviny devatenáctého století zvykem vyprovázet zemřelého zvoněním zvonku obšitého plátnem. Zvuk pomáhal odchodu duše z tohoto světa, lákal ji, aby se odpoutala a následovala jej do nebe. Plátýnkem byl zvoneček obšit nejspíš proto, aby umírajícího svým zvukem příliš nerušil. Před domy umírajících a těžce nemocných se pak také pokládala sláma, aby projíždějící povozy nedělaly hluk. Každý, kdo šel kolem, si také hned všiml, že uvnitř někdo stůně nebo že umírá. Rituálů a zvyků spojených s umíráním byla celá řada. O nich, ale i o dalších „věcech“ souvisejících se smrtí je nová výstava Umění umírat, která je v těchto dnech k vidění v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky v Plzni. „Návštěvníkům chceme přiblížit tradice spojené s fenoménem umírání a smrti a přispět k jeho chápání jako přirozené součásti lidského života,“ uvedl kurátor výstavy Michal Chmelenský. Expozice nahlíží na smrt hned z několika úhlů. Mapuje období umírání, kulturu pohřbívání, to, jak se přistupovalo k mrtvým od vrcholného středověku do současnosti. Zmiňuje též obsah pojmů dobrá a špatná smrt, přičemž ta špatná nastala v případě sebevraždy, úmrtí někoho neznámého nebo malého dítěte. „Období umírání a pohřbu bylo tím nejritualizovanějším v životě. Lidé byli vtaženi do celého souboru různých rituálů a zvyků, které jim umožňovaly se s tou smrtí nějak vyrovnat. Málo prostoru bylo pro soukromí, současně s tím to ale pozůstalým dovolovalo odžít si ten smutek a umírající nasměrovat, aby odešli v pokoji,“ vysvětlil Chmelenský. Výstava má několik částí. V té přední se návštěvník seznámí s tím, jak se smrt zobrazovala. „Každý známe smrťáka. Na našem území zpodobňovala smrt také vysoká žena zahalená v bílém, na Plzeňsku též smrtka v podobě batolátka, což není úplně obvyklé,“ doplnil Chmelenský. Na výstavě jsou též k vidění posmrtné masky, obrázky či předměty, které se dávaly do rakví. více na str. 4 Foto popis| UMĚNÍ UMÍRAT. Kurátor výstavy Michal Chmelenský ukazuje na vitrínu s posmrtnými maskami. Foto autor| Foto: Deník/Hana Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 Publikováno| Domažlický deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Rokycanský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Tachovský deník; Titulní strana; 01 ID| 91431790-35f7-457b-aecf-5fd7fa14f3de

Nesýčkuj! aneb Když smrt klepe na dveře 1.11.2014 (mv)


Plzeň – Různým znakům, které zvěstují smrt, přikládali v minulosti naši předkové velký význam. Blížící se smrt například prozrazovalo, když někdo slyšel houkat sýčka. Z toho je odvozeno i známé „Nesýčkuj!“. Špatným znamením bylo i to, když rychle zrezivěl nůž na chléb, když někdo zahlédl smrtihlava nebo mrtvého hada, nebo ho dokonce zabil někde poblíž stavení. „Věřilo se totiž v existenci nějakého domovního ducha, většinou se personifikoval do podoby nějakého hada hospodáříčka, který se měl o to stavení starat. Když had hospodáříček odešel, věřilo se, že ten grunt postihne nějaká katastrofa nebo smrt toho, kdo se o něj staral,“ uvedl Michal Chmelenský, kurátor výstavy Umění umírat, která je v těchto dnech k vidění v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky.


37

Se smrtí je spjata i řada vánočních tradic, z nichž některé dodržujeme dodnes. Jde například o rozkrajování jablek. Když se po rozkrojení objeví hvězdička, znamená to, že dotyčný bude po celý příští rok zdravý. Pokud se však objeví křížek, nevěstí to nic dobrého. Tradičním vánočním zvykem rozšířeným na Plzeňsku bylo také odkrývání hrnečků. „Například v rodině dala maminka dětem čtyři hrnečky, pod jeden ukryla minci, pod druhý prstýnek, pod třetí uzlík a pod čtvrtý popel. Pokud si to dítko vytáhlo popel, tak to znamenalo, že zřejmě zemře,“ vysvětlil Chmelenský. „Smrt v té chvíli ztrácela své tajemství a lidé ji uměli uchopit a uměli se s ní vyrovnat, což dnes už moc neumíme,“ dodal Chmelenský. Foto popis| SÝČEK. Houká a věstí smrt. Foto autor| Foto: Deník/Hana Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| d986f3d4-4397-4545-afb6-090ef15fecb3

Právo Město kultury přinese stovky akcí 7.10.2014

Právo str. 10 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Ivan Blažek

Několik set akcí nejrůznějších žánrů, novým cirkusem počínaje přes výstavy, hudbu, tanec, divadlo až po workshopy a vzdělávací projekty. Tak vypadá v pondělí zveřejněný program prestižního projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Více než dvousetstránkový dokument obsahuje termíny dlouhé řady produkcí, část programu ale ještě organizátoři tají nebo dolaďují. Z velkých hudebních hvězd zatím padlo jedno jméno – do západočeské metropole přijede legendární americká skupina Lynyrd Skynyrd, kterou proslavil třeba hit Sweet Home Alabama. V Plzni zahrají 1. května, na počátek Slavností svobody, vystoupení uhradí fotbalová Viktorka. „Na konci října zveřejníme další velké hudební jméno, které k nám zavítá. Budou to opět rockeři,“ řekl Právu Jiří Suchánek, ředitel společnosti Plzeň 2015, která celý projekt zajišťuje. Start 17. ledna Všechna ta sláva odstartuje v sobotu 17. ledna. „Centrum bude uzavřené pro auta, na náměstí se sejde pět průvodů,“ nastínil scénář slavnostního zahájení umělecký šéf projektu Petr Forman. Program na náměstí vyvrcholí, když se poprvé rozezní čtveřice nových zvonů ve věži katedrály. Kolik lidí by mohlo přijít, naznačilo 5. září, kdy v centru Plzně zahájil provoz obří umělecký kolotoč z Francie – jakási ochutnávka roku kultury. Ceremoniál na náměstí přilákal na dvacet tisíc zvědavců. A přímo na kolotoči se už svezlo 33 tisíc zájemců. V Plzni se během příštího roku mimo jiné představí přes deset skupin takzvaného nového cirkusu – mixu akrobacie a umění bude patřit celkem sedmdesát večerů. Město si také dvěma výstavami připomene slavného rodáka Jiřího Trnku. První bude k vidění v Galerii města Plzně. „Představíme tři stovky exponátů – olejomalby, unikátní řadu portrétů, ilustrace, loutky z jeho filmů i ty, které si vyřezal ještě jako kluk,“ sdělil Jan Trnka, výtvarník, autor výstavy a syn slavného otce. Návštěvníci se mohou těšit i na audiovizuální projekce a interaktivní instalace. Ty budou ještě v daleko větší míře zastoupeny na instalaci Trnkova Zahrada 2, kterou nabídne Západočeské muzeum. Tam si na své přijdou hlavně děti. Desítky akcí se uskuteční v industriálních prostorách bývalého depa městského dopravního podniku, prestižní akcí zasahující celý Plzeňský kraj bude Devět týdnů baroka. Účet: 430 miliónů Na zajištění projektu nyní mají organizátoři zhruba 430 miliónů korun. „Z toho jde 65 procent na program, dvacet na marketing a zbytek na administrativu a mzdy,“ sdělil Suchánek. Přes dvě stě miliónů dodá radnice. „Sto milióny přispěje ministerstvo kultury, pětačtyřiceti Plzeňský kraj, čtyřicet jsme získali do Evropské unie díky Ceně Meliny Mercouriové a 25 miliónů máme od sponzorů. Jednání pokračují, konečná částka by se mohla blížit ke 450 miliónům,“ doplnil Suchánek, který nepochybuje po tom, že


38

Evropské hlavní město kultury přinese řadu pozitivních efektů. „Počet cizinců, kteří v prvním pololetí přijeli do Plzně, se meziročně zvýšil o osmnáct procent. A to jsme ještě ani nezačali,“ upozornil Suchánek. *** Na konci října zveřejníme další velké hudební jméno Jiří Suchánek, Plzeň 2015 Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Plzeňská Techmania nabízí nově Entropu i expozici pro mrňata 17.10.2014

Právo

str. 16 Příloha - Víkend - tip na výlet Západočeské muzeum v Plzni

Bohuslav Smítka

Sci-fi centrum vzniklo v roce 2008 ve dvou nejstarších budovách Škodových závodů. Kromě stávající expozice pro starší děti, vznikla letos v červenci část pro děti od tří do osmi let nazvaná Malá věda. Děti mladšího a staršího školního věku se už do Techmanie chodit naučily. Milovníci hlavolamů vyhledávají expozici Mátoháček, o kus dále mohou ti zvídavější zjistit, jak daleko doskočí v porovnání s blechou, zda dokážou běžet rychleji než slepice, kolik mají v sobě vody v porovnání s medúzou. Vtipná je ukázka, jak se asi cítí tygr, když ho obklopí stádo zeber. V expozici Kriminálka Techmanie v akci řeší děti případ vloupání a krádeže cvičených blech, pracují se stopami, seznámí se s technikami používanými v kriminalistice. Vyzkoušejí si práci laboratorního experta pro odhalování zločinu, mohou prozkoumat lidský vlas, udělat rozbor slin. Oblíbené jsou dílny, kde si děti s pomocí lektorů vyrobí píšťalky či malé motorky. Expozice Vodní svět ukazuje cestu vody, po zapumpování prší z mraků, voda stéká z kopců, vytvoří přehradu a lodičky vplují do zdymadla. Na další ploše je vodní šroub, vodotrysky s kuličkami, kde máte za úkol vložit kuličku na proud vody tak, aby se udržela. Tady se většinou návštěvníci trochu namočí, ale vůbec jim to nevadí. Zajímavá je expozice Obnovitelné zdroje energie, věnovaná solární, větrné, jaderné, geotermální, vodní energii či biomase. Populární formou přináší základní informace z celé řady přírodních a technických oborů. Děti si mohou vyzkoušet solární pohon letadélka, zkusit vrtání do hlubin Země. Malá věda Tato nově otevřená expozice je určena dětem od 3 do 8 let. Její dominantou je obrovská skluzavka a všechny určitě zaujmou hrající schody, na které se dá zahrát melodie. Ve skladatelově laboratoři se hraje na xylofon nebo bubínky podle barevných not. V době mobilů zde děti objeví možnost telefonování přes ohebné trubky, mohou si pohrát s velikým kaleidoskopem. Určitě zkusí pátrat po pokladu ukrytém v tajemném hradu, dají do pohybu středověký jeřáb poháněný lidskou silou, projedou se lodí, projdou po provazovém můstku. 3D planetárium Planetárium vzniklo v památkově chráněném objektu z roku 1917, který dříve sloužil jako jídelna pro zaměstnance Škodovky. Při jeho stavbě byla poprvé u nás použita Hetzerova metoda. Otto Hetzer vymyslel nový způsob lepení dřevěných lamel, kdy pro jejich spojení na vytvoření velké klenby použil směs tvarohu a vápna. * Zaujímá 30 000 m2. * Letos otevřela novou expozici Malá věda a 3D planetárium. * Chystá dvě nové expozice: matematika a filmohraní: děti si vyzkoušejí natáčení filmů. Kudy do Techmanie? * Vstup je z rohu Borské a Břeňkovy ulice. * Linka trolejbusů č. 15, 17, 18. * Linka autobusu č. 22. * Otevřeno: po až pá od 8.30 do 17 hod., so 10 až 19, ne 10 až 18 hod. * http://www.techmania.cz Jde o první planetárium v České republice, které promítá 3D filmy. V unikátní kupoli o vnitřním průměru 14 metrů mohou návštěvníci sledovat populárněnaučné programy o vesmíru, noční obloze,


39

přírodě, o vzniku života na naší planetě. Uprostřed kupole je dvoumetrový glóbus vznášející se v prostoru a ovládaný dotykem, na kterém se promítají krátké filmy zachycující proměny Země, filmy odkrývající tajemství mořských proudů, problematiku zásob sladké vody. Tento projekční systém nazvaný Science On a Sphere vyvinula americká agentura NOAA k výuce a popularizaci vědy. Před kupolí jsou makety planet sluneční soustavy, můžete si pohrát s vodíkovou raketou, vyzkoušet svoji šikovnost při ovládání robotické ruky, odhalit tajemství fází Měsíce i střídání ročních období na Zemi. Ti nejodvážnější určitě vyzkoušejí gyroskop, na kterém pravidelně cvičí kosmonauti. Vzrušující je sledování vzniku tornáda i jízda rychlostí světla. Návštěvu Techmanie si naplánujte nejlépe na celý den. Sami poznáte, jak rychle zde čas utíká, určitě se vám ani dětem nebude chtít domů. Hlad i žízeň můžete zahnat v jídelně a poté znovu vyrazit za dobrodružným a zábavným objevováním světa kolem nás. Entropa je tady taky Kontroverzní dílo Davida Černého, které bylo v roce 2009 umístěno v Bruselu, našlo své ideální místo v Techmanii. Obří plastika vážící osm tun o rozměru 16,5 x 16,5 metru byla symbolem českého předsednictví Rady EU. Můžete se seznámit s nevšedním pohledem na evropské národy. Kam ještě v Plzni Francouzský kolotoč na Náměstí Republiky Ke gotické katedrále svatého Bartoloměje na centrálním plzeňském náměstí se přistěhoval nový nájemník. Od září tu stojí patrně největší výtvarný kolotoč na světě Le Manege Carré Senart. Můžete se svézt třeba na kudlance, buvolovi nebo obří rybí hlavě. Dílo umělce Françoise Delaroziera měří osmnáct metrů na každé straně a jeho váha je přes 40 tun, najednou uveze až 49 lidí. Za padesátikorunu se do listopadu můžete vozit každý den kromě pondělka, otevřeno je od 14 do 20 hodin ve všední den a od 13 do 19 hodin o víkendu. http://www.plzen.eu V muzeu loutek nejen Spejbl s Hurvínkem Loutkové muzeum se v Plzni nachází na náměstí Republiky 23. Začíná se zde kočovnými divadly Kopeckých či Kočků, pokračuje se přes Spejbla a Hurvínka až po současnost, najdete tu i loutky oceňovaného Divadla Alfa. S loutkářskými výtvory si můžete i sami vyhrát. Otevřeno denně vyjma pondělí, od 10 do 18 hod. Vstupné 60 Kč, zlevněné 30 Kč, rodinné 130 Kč. http://www.muzeumloutek.cz Foto popis| Děti si mohou vyzkoušet telefonování přes ohebné trubky. Foto popis| Entropu, kontroverzní dílo Davida Černého, uvidíte rovněž v areálu Techmanie. Foto popis| Planetárium vzniklo v památkově chráněném objektu z roku 1917. Foto popis| Pro zájemce jsou připraveny populárně-naučné filmy o vesmíru. Foto autor| Foto Bohuslav Smítka (6)

Sloučení muzeí budí naděje i obavy 22.10.2014

Právo str. 11 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Ivan Blažek

Plzeňské Západočeské muzeum se od 1. ledna sloučí s rokycanským Muzeem Dr. Bohuslava Horáka. Obě instituce zřizuje hejtmanství a o jejich spojení nyní rozhodli krajští radní, poslední slovo budou mít zastupitelé. V Rokycanech zatím nadšení moc nejsou. „Nelíbí se mně způsob, jak to udělali, tak trochu o nás bez nás. Vůbec to s námi nekonzultovali, před čtrnácti dny mě postavili před hotovou věc,“ řekla Právu Miroslava Šandová, ředitelka rokycanského muzea. „Z reorganizace mám obavy, může narušit to, co se tady léta pracně budovalo. I když teď nám všechno malují v růžových barvách,“ dodala. Podle ředitele Západočeského muzea Františka Frýdy by se ale nic měnit nemělo: „Rokycanské muzeum zůstane zachované v té podobě, v jaké je, žádné sbírky se stěhovat nebudou.“ Nikdo z rokycanských by neměl přijít o pozici, kromě ředitelky. „Na tomto postu jsem do 31. prosince, jak budu fungovat dál, o tom se nemluvilo, samozřejmě bych ráda zůstala, mám tady rozdělanou vědeckou práci,“ podotkla Šandová.


40

Radní sloučení zdůvodňují vytvořením Vědeckého centra paleobiodiverzity, které by využívalo rozsáhlé paleontologické sbírky, jež vlastní jak plzeňské, tak rokycanské muzeum. Centrum má vzniknout právě v Rokycanech, v bývalé budově učiliště, která rovněž patří kraji. „Počítáme s tím, že tam budou paleontologické sbírky studovat i badatelé ze zahraničí. Máme kontakty se střední i západní Evropou, s Amerikou a v posledních letech s Čínou a Tureckem,“ připomněl Frýda. V objektu mají být i depozitáře. „Ty potřebujeme skutečně akutně, bojujeme o ně už dlouhou dobu,“ potvrdila Šandová. „Některé sbírky, včetně třeba části muzejní knihovny, máme v pronajatých prostorách na Rokycansku a už pět let tam dostáváme rok co rok výpověď,“ upozornila Šandová. S vytvořením nových paleontologických expozic se v této budově nepočítá. „Vznik centra ale umožní dělat více krátkodobých paleontologických výstav,“ uvedl Frýda. Deset let snažení Pokud záměr posvětí zastupitelé, začnou úpravy budovy v příštím roce. „Přestavba bude stát kolem deseti miliónů korun,“ poznamenal Frýda. „Objekt je pro zmíněné účely vhodný, dostačující. Musí se ale zajistit potřebné klimatické i bezpečnostní podmínky,“ dodal. Kraj o vybudování zmíněného centra usiluje od roku 2004, původně mělo vzniknout v areálu bývalých rokycanských kasáren. „O koupi se jednalo s městem Rokycany, to se ale nakonec rozhodlo objekt prodat soukromému subjektu,“ sdělil krajský radní Jaroslav Šobr (ČSSD). *** Vůbec to s námi nekonzultovali Miroslava Šandová, ředitelka Muzea B. Horáka Foto popis| Miroslava Šandová, ředitelka rokycanského muzea, z chystané restrukturalizace nadšená není. Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Výstava v Plzni se věnuje umírání 3.11.2014 Právo str. 16 Z regionů (ČTK) Západočeské muzeum v Plzni Zvonkem zašitým do plátna se ještě do poloviny 19. století v některých obcích na Plzeňsku „obzváněl“ umírající, zvuk měl pomoci odchodu jeho duše. Také se tehdy před plzeňské domy, v nichž byl těžce nemocný nebo umírající, pokládala sláma. Tyto i další rituály vážící se k tématu smrti mimo jiné představuje nová výstava Národopisného muzea Plzeňska v Plzni. Expozice nazvaná Umění umírat aneb O posledních věcech člověka potrvá do února. „Záměrem je přiblížit návštěvníkům jednotlivé tradice a zvyky spojené s fenoménem umírání a smrti a přispět k jeho chápání jako přirozené součásti lidského života,“ uvedl kurátor Michal Chmelenský. Řada zvyků, které měly předvídat možnou smrt člověka, se vztahovala k období Vánoc. Kromě křížku v rozkrojeném jablku před smrtí v rodině varoval také popel pod hrnkem. „Bylo to tak, že matka pod čtyři různé hrnečky ukryla prsten, uzlík, minci a popel. Pak nechala odkrýt hrnky své děti, popel znamenal smrt,“ uvedl Chmelenský. Regionální mutace| Právo - region Čechy


41

Rokycanský deník Rokycanské muzeum řeší pozítří kraj 18.10.2014

Rokycanský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Zpráva o jeho možném zániku se rychle šíří Rokycany – Příští rok se Muzeum dr. Bohuslava Horáka v centru okresního města chystá slavit 110. výročí svého založení. Paradoxně se mu ale naskýtá kolosální dar: zánik subjektu! Od prvního ledna 2015 by mělo podle prognóz přejít pod Západočeské muzeum v Plzni. Zpráva se šíří rychlostí blesku a patrioty města (ale i okresu) nenechává v klidu. Co bude dál, nezanikne časem na úbytě? Nestane se z něho skomírající pobočka? A co bude s přednáškami, výstavami a koncerty, na něž si veřejnost už tolik zvykla a hojně je navštěvuje? Dohady střídají dohady. V pondělí by se věcí měli podrobně zabývat krajští radní. Podle informací redakce se ale celá záležitost peče už od léta. Je tu samozřejmě i otázka zaměstnání současných pracovníků. Těm bylo tak nějak předběžně přislíbeno, že jich se nové opatření nijak nedotkne. Zatím jsou informováni o tom, že by měli přejít k lednu pod nový celek. Ale ... „Všechno je to v ústní rovině a slíbit se dá leccos. Nic není konkrétně dáno,“ obávají se. Včetně toho, v jakém rozsahu by instituce dále fungovala a kolik lidí by tedy bylo potřeba pro její chod. Ani ředitelka Miroslava Šandová nebyla sto věc více upřesnit. „Postavili mě při jednání před hotovou věc, že zkrátka dojde ke sloučení,“ podotkla. Zaměstnavatel by se ale novým krokem pro pracovníky muzea nezměnil. Už nyní je jeho zřizovatelem krajský úřad. Pokud se záměr uskuteční, dostane se do zajímavé role také ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda, který je zároveň aktivním členem sdružení Rokycanští patrioti (při volbách získali čtyři křesla). Deníku včera sdělil: „Nikde není řečeno, ani schváleno, že tomu tak opravdu bude. Ještě to nebylo projednáno radou, natož zastupitelstvem. Já k tomu tedy zatím žádné podrobnosti nevím.“ Pokračování na straně 3 Rokycanské muzeum řeší pozítří kraj... Dokončení ze strany 1 V souvislosti s uvažovanými změnami v Rokycanech údajně opět vyplula do popředí i myšlenka, že by se tu vytvořilo speciální paleontologické centrum. Zvláště, když se tu kraji uprázdnila budova bývalé hospodářské školy (naposledy ze sídlilo SOU lesnické a zemědělské v ulici Mládežníků). „Projekt paleontologického centra je starý řadu let, ještě se na něm ve velkém podílel docent Jaroslav Kraft. Sešlo z toho, i když se o něm později začalo znovu vážně jednat. Nyní je jeho vznik v Rokycanech opět jednou z možností,“ potvrdil Frýda. „Je ale na odboru kultury a rady Plzeňského kraje, jak věc vyřeší,“ doplnil šéf Západočeského muzea . Region| Západní Čechy

Muzeum jako pobočka by byl barbarský čin 20.10.2014

Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

RNDr. Martin Lang

OTEVŘENÝ DOPIS Rokycany – Převedení rokycanského muzea pod krajské zařízení v Plzni (sobotní rokycanský deník) pobouřilo známého historika Martina Langa. Formou otevřeného dopisu se obrací na hejtmana a radní: „V pondělí máte na programu jednání o případném ukončení života Muzea Dr. Bohuslava Horáka a jeho přiřazení jak pouhé pobočky k Západočeskému muzeu. Dovolte mi, abych Vás upozornil, že v případě zrušení rokycanského muzea by se jednalo o bezprecedentní, svévolný a vskutku nekulturní a barbarský čin. Protože sloučením s plzeňským muzeem se netýká ostatních muzeí zřizovaných krajem, bylo by to opatření navíc zcela nesystémové. Vyvstává proto otázka, proč, komuku prospěchu.


42

Zřejmě se jedná o paleontologickou sbírku a oprášení staré myšlenky již z roku 2004, aby tato světově významná podsbírka byla zcizena ve prospěch kraje, potažmo Plzně. Tehdy bylo od myšlenky, zaplať bůh, upuštěno. Argumenty, že muzeum v Rokycanech se o sbírky málo stará, neobstojí. Naopak, je to jedna z nejpečlivěji ošetřovaných sbírek, které znám. To si dovolím jako odborník tvrdit a kdykoliv i veřejně obhájit. Kvůli nedobrému nápadu a zvůli některých paleontologů má nyní padnout celé muzeum? Muzeum s láskou vybudované rokycanskými občany, zakladatelem Dr. Bohuslavem Horákem a jeho spolupracovníky, po generace muzejníků opečovávané s láskou a pečlivostí? Popel otce muzea uložený v nice expozice paleontologie nyní jistě chřestí vzteky a zármutkem! Snad Vám někdo nahovořil, že se se sbírkou nedá odborně pracovat. V této souvislosti připomínám, že na tyto nářky některých vědců odpověděli Vaši předchůdci nákupem statisícové investice v podobě mikroskopu zn. Olympus. Náhle zájem opadl a oni vědci radši stále používají pouze binokulární lupu za pár korun. Asi si s přístrojem, který na Kraji nezodpovědně vydupali, nevědí rady. Konečně mi dovolte upozornit Vás, že každý (!) přechod sbírek na jiného správce je doprovázen významným rizikem poškození sbírek manipulací či evidenční chybou. Ať už úmyslnou či nikoliv! Vážený pane hejtmane Šlajsi, vážení radní, pro nedostatek prostoru zde končím. Avšak vyzývám Vás, nedopusťte, aby na Vás odborná i laická veřejnost mohla pohlížet jako na špatné hospodáře, jednající bez rozmyslu a likvidující ruky mávnutím práci celých generací vědců a sběratelů. O autorovi| RNDr. Martin Lang, muzejník, geolog a báňský historik Region| Západní Čechy

Radní kraje odsouhlasili sloučení muzeí 21.10.2014

Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

(naš)

Plzeň, Rokycany – Rada Plzeňského kraje včera odsouhlasila sloučení Muzea dr. Bohuslava Horáka se Západočeským muzeem. V Rokycanech by mělo vzniknout vědecké centrum paleobiodiverzity s nadnárodní působností. Sloučení musí schválit ještě zastupitelé PK. Region| Západní Čechy

Rokycanští: Horáka zabili nyní úředníci 22.10.2014

Rokycanský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Ztráta subjektivity jeho muzea lidi znepokojila Rokycany, Plzeň – První závazný krok k uskutečnění fúze dvou kulturních institucí je podniknutý. Svým souhlasem podpořili v pondělí radní Plzeňského kraje sloučení Muzea dr. B. Horáka (MBH)se Západočeským muzeem (ZČM). De facto by pod něj rokycanské mělo přejít k 1. lednu 2015. Ke 110. výročí svého založení, které MBH příští rok oslaví, by tak získalo zajímavý dárek: Jako samostatný subjekt zaniká, stane se pobočkou. Nyní ještě záleží, zda záměr posvětí krajští zastupitelé. Radní PK pro oblast kultury a památkové péče Jaroslav Šobr Rokycanskému deníku vysvětlil, že hlavním důvodem sloučení je plán na vytvoření vědeckého centra pale obiodiverzity se sídlem v Rokycanech a nadnárodní působností. Obě muzea mají významné paleontologické sbírky, které by pak využívala nová instituce. Myšlenka na její vytvoření se už projednávala v době,kdy Rokycany získaly do majetku objekty někdejších kasáren. Nakonec z ní ale sešlo. „Nyní je možné záměr z roku 2004 ve městě realizovat. Krajský úřad pro něj vyčlenil prostory zaniklého lesnického a zemědělského učiliště, které mu patří. Přemění se na pracoviště a vhodné depozitáře,“ vysvětlil Šobr. Ujistil také, že rozpad MBH to v žádném případě neznamená. Bude z něj sice součást ZČM,ale vlastní prostředky a pracovníci mu zůstanou. Představa, že by zdejší muzeum vlastně přišlo o více než 120 tisíc fosilních materiálů, nashromážděných pro něj někdejšími badateli, se přesto pracovníkům této organizace ani dalším nezamlouvá. A tím výčet záležitostí nekončí. „Až tento týden za námi přišli z kraje radní Šobr, dále Svobodová, Suk a ředitel ZČM Frýda, aby nás informovali a uklidili. V podstatě slíbili, že se nic měnit nebude. V bývalé hospodářské školy vznikne ono paleontologické centrum a zčásti i depozitáře pro muzeum,“sdělili redakci zaměstnanci MBH.


43

Dokončení na straně 3 Rokycanští: Horáka zabili nyní úředníci Pokračování ze strany 1 Podle vyslechnutého by obhospodařované sbírky měly zůstat v centrální evidenci jako sbírky MBH v Rokycanech. „I název našeho muzea zůstane a zaměstnanci se nemají obávat, že přijdou o práce…,“ vypočítával dále za sebe i kolegy Jan Lehner a dodal: „Tak se ptám, proč se vlastně muzea sloučí? Navíc to bylo chystané tak potichu…“ Divá se na celou věc nedůvěřivě. „Doktor Bohuslav Horák nezaložil pobočku Západočeského muzea, ale samostatné muzeum! Vážíme si odkazu skvělého člověka, který se tolik zasloužil o osvětu. Inteligenta, který se stal obětí nacistické perzekuce. Máme se teď spokojit tím, že se jeho muzeum stane pobočkou ZČM svévolí krajských úředníků, kteří uspokojují ambici určitých odborníků? Jako kdyby doktora Horáka zabili podruhé,“ podotkl hořce Lehner. V pondělí se na stránkách Rokycanského deníku proti sloučení ostře postavil i přírodovědec Martin Lang. Krok označil mimo jiné za barbarský a nekulturní čin. „Každý přechod sbírek na jiného správce je doprovázen významným rizikem poškození sbírek manipulací či evidenční chybou,“ vzkázal hejtmanovi a radním a dodal, že je připravený věci napomoci i peticí. Region| Západní Čechy


44

Západočeské muzeum v Plzni

Recommend Documents