ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE

ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE AKTUÁLNÍ INFORMACE – ÚNOR 2011 www.jewishmuseum.cz

P Ř ED M Ě T M Ě S ÍC E Neznámý autor: Rabín a jeho žena, c. 1855 Jeden ze dvou portrétů z nedávno nově uspořádané sbírky historické fotografie pražského Židovského muzea provedený technikou pannotypie není signován ani datován, s velkou pravděpodobností se však jedná o práci pražské provenience z poloviny 50. let 19. století. Zachycuje neznámý manželský pár středních let – duchovního (rabína či kantora) v oděvu typickém pro vyznavače reformního judaismu a jeho ženu spočívající levým předloktím na pravém rameni svého manžela. Oba své vážné, soustředěné pohledy upírají do objektivu fotoaparátu. Snímek je zasazen do typické adjustáže – lepenkové pasparty se silným zlatým orámováním vnitřního výřezu, přes niž je přiloženo sklo s dekorem připomínajícím imitaci želvoviny. Pannotypie je jednou z méně rozšířených fotografických technik. Jedná se v podstatě o přímý pozitivní proces (metodou přímého pozitivu vznikne vždy unikátní, neopakovatelný obraz), kdy se fotocitlivá vrstva (kolodiová blanka / kolodiový negativ) přenáší ze skleněného podkladu za mokra exponované desky na tmavý podklad (většinou tmavé plátno, ale někdy třeba také černý voskovaný papír nebo černá kůže), na jehož pozadí se světlý negativ jeví jako pozitiv. Díky přenášení vrstvy s fotografickým obrazem na plátěný podklad se pro tuto techniku, používanou hojně od poloviny 50. do počátku 60. let 19. století, vžil název pannotypie (z latinského pannus = kus tkaniny, např. plátna).

Neznámý autor: Rabín a jeho žena, c. 1855 Originálně adjustovaná pannotypie, 153 x 129 mm Provenience: ze sbírky Židovského muzea v Praze z let 1906-1939 inv. č. JMP 79.629

1

V Ý S TA VA V GA LE R II R OB ER TA GU TT MA N N A Galerie Roberta Guttmanna, Praha 1, U Staré školy 3, Praha 1, tel.: 221 711 553

„Od té doby věřím na osud...“ Transporty protektorátních Židů do Běloruska v letech 1941–1942 Od 29. července 2010 do 6. února 2011 Otevřeno denně kromě sobot a židovských svátků od 9.00 do 16.30 Dějiny šoa českých a moravských Židů jsou pro veřejnost spojeny především s pojmy ghetta v Terezíně a koncentračního tábora Osvětim-Birkenau. „Stranou zájmu doposud zůstaly deportace vězňů do ghett, táborů nucených prací a koncentračních a vyhlazovacích táborů v oblasti Pobaltí, obsazených území Polska a Běloruska,“ říká kurátorka výstavy Jana Šplíchalová. Do těchto míst byla během jediného roku násilně odvezena více než polovina všech českých a moravských Židů, 48 991 jich bylo zavražděno, přežilo pouhých 549. Právě jejich neznámé tragické příběhy dokumentuje a vůbec poprvé představuje české veřejnosti výstavní cyklus Židovského muzea v Praze „Od té doby věřím na osud…“. Úvodní díl, představený v Galerii Roberta Guttmanna v roce 2005, přiblížil deportace českých Židů do Pobaltí. Následně v roce 2007 jsme seznámili veřejnost s osudy transportů, jejichž cílem bylo okupované území Polska. Závěrečný díl cyklu, který je v Galerii Roberta Guttmanna k vidění do 30. ledna 2011, pak připomíná příběhy lidí, kteří zmizeli na území obsazeného Běloruska. Ghetto Minsk, vyhlazovací tábor v Malém Trostinci a železniční zastávka v Baranoviči se staly místem, kde bylo zavražděno 6981 našich židovských spoluobčanů. Konce války se dožilo jen 22 deportovaných. „Mozaiku příběhů těchto českých obětí šoa v Bělorusku bylo třeba skládat ze střípků vzpomínek několika přeživších vězňů, protože značná část dobových materiálů byla nacisty zničena,“ vysvětluje Šplíchalová. „V expozici je doplňují výpovědi místních obyvatel a Židů deportovaných z Rakouska a Německa. Ke konfrontaci byly využity i protokoly pozdějších výslechů příslušníků okupační armády a místních kolaborantů,“ dodává. Oficiální snímky nacistické propagandy, fotografie pocházející ze soukromých alb, dokumentární záběry osvobozeneckých armád, to vše na výstavě dokresluje nejen realitu všedního dne, ale vystihuje i atmosféru pocitů strachu, beznaděje, cynismu a krutosti. Díky spolupráci s dokumentaristou Lukášem Přibylem, tvůrcem mezinárodně oceněné filmové tetralogie Zapomenuté transporty, byla navíc část filmového materiálu autorem sestříhána přímo pro výstavu. „Když jsem před více než deseti lety začal systematicky sbírat veškeré materiály týkající se deportací českých Židů do Běloruska, Estonska, Lotyšska nebo východního Polska a natáčet rozhovory se všemi jejich pamětníky, věděl o těchto transportech málokdo. I vědecký zájem se soustředil především na Terezín a Osvětim. Jsem proto rád, že se díky výstavě v Židovském muzeu o této části historie a o osudech jednotlivců, kteří tyto transporty přežili, dozví širší veřejnost,“ říká Přibyl.

Mediální partner: Český rozhlas Partneři: Friedrich-Ebert-Stiftung, Nadační fond obětem holocaustu, Česko-německý fond budoucnosti, Dopravní podnik hlavního města Prahy, Thomas Lederer

Údajný snímek plynového vozu s krycím označením, Simon Wiesenthal Archiv, Vídeň

2

P Ř I PR A VU J E M E Barokní synagogy v českých zemích Od 3. března do 28. srpna 2011 Výstava „Barokní synagogy v českých zemích“, jejímž autorem je PhDr. Arno Pařík, má za cíl poprvé podrobněji zmapovat a představit odborné i širší veřejnosti skupinu dosud málo známých architektonických památek českých zemí, které jsou vzácnými doklady historie a kultury tradičních židovských obcí na našem území, pro něž byly synagogy hlavním a většinou i jediným centrem náboženského a společenského života i vzdělávání. Tyto jen výjimečně dochované staré synagogy jsou současně také cennými doklady místního stavitelství, které tvoří nedílnou součást architektonického dědictví České republiky. Jedná se o rozsáhlé téma, které dosud nebylo dostatečně zpracováno ani zhodnoceno s výjimkou stručných průvodců a studií o jednotlivých památkách, jež prošly v posledních letech památkovou obnovou a jsou dnes využívány ke kulturním a vzdělávacím účelům. Výstava by chtěla představit právě výběr nejstarších, historicky a umělecky nejcennějších památek synagogální architektury 17. a 18. století v českých zemích – jejich dispozice, vnitřní uspořádání a výzdobu – jako jedinečné doklady historie a kultury židovských obcí předemancipačního období a současně jako zajímavý doklad působení místních uměleckých slohů, stavitelů a řemeslníků na jejich utváření a výzdobu. Právě v případě barokních synagog 17. a 18. století na našem území je toto vzájemné ovlivňování v řadě případů jasně patrné a svědčí o tom, že přes všechna omezení a separační nařízení církve a vrchnosti vždy docházelo mezi obyvateli židovských obcí a jejich okolím k trvalé kulturní výměně. I přes nepříznivé vnější podmínky (církevní omezení a zákazy, pogromy a vypovězení, rasové pronásledování) zůstaly některé z těchto památek zachovány a poprvé se v posledních letech dočkaly také důkladnější památkové obnovy. Právě s příklady úspěšné památkové obnovy některých synagog, realizovaných péčí Federace židovských obcí v ČR, židovských obcí v Praze a Brně, Židovského muzea v Praze a dalších institucí chce výstava návštěvníky především seznámit.

Synagoga v Úštěku, zbudovaná v letech 1793/94 a částečně přestavěná 1853 přečkala válku v poměrně dobrém stavu, po dalších čtyřiceti letech byla ohrožena demolicí, foto kolem 1987.

Synagoga v Úštěku po dokončení obnovy, kterou provedla Federace židovských obcí v ČR ve spolupráci s nadačním fondem Zecher a Matanou v letech 1995 až 2003.

3

P R O GR A M V ZD Ě LÁ VA C ÍH O A K U LTU R N ÍH O C EN TR A ŽM P – PR A H A Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, Maiselova 15, 110 00 Praha 1, 3. patro; tel.: 222 325 172, fax: 222 318 856, e-mail: [email protected]

VEČERNÍ PROGRAMY středa 2. 2. v 18 h: Sýrie – Kolébka dávných civilizací. Křižovatka kultur a mozaika judaismu, islámu i křesťanství. Zelené pobřeží a vyprahlé pouště, starobylé vesnice a romantická města, antické chrámy, synagoga v Dura Europos, výstavné mešity a křižácké hrady. Cestovatelská přednáška Ing. Jana Neubauera spojená s projekcí neobyčejných fotografií a autentické hudby. Přednáška je pořádána ve spolupráci s CK Adventura. Vstupné 50 Kč čtvrtek 3. 2. v 18 h: Nucené práce různým pánům. Nucené práce byly důležitou součástí německého válečného hospodářství a od roku 1938/1939 byly hojně využívány jak v oblastech Sudet, tak na území Protektorátu Čechy a Morava. Židé patřili mezi první skupiny obyvatelstva, které byly k různým formám prací zneužívány. Změny v rasistických plánech nacistického Německa a „úspěchy“ německých úřadů při systematickém nasazování obyvatel okupovaných území odsunuly masivní využívání Židů k nuceným pracím mimo terezínské ghetto až do roku 1944. Výjimkami byly židovské pracovní tábory na Trutnovsku, které se z části opíraly o již existující táborové struktury hornoslezské „Organizace Schmelt“. Velká část táborů byla poté převzata pod správu koncentračních táborů Flossenbürg, Groß-Rosen a Auschwitz, jež už od roku 1942 postupně rozšiřovaly síť pobočných táborů na území Sudet i protektorátu. V rámci projektu "Nucená práce v pobočných koncentračních táborech na území České republiky“ probádal Institut Terezínské iniciativy dějiny dnes zcela zapomenutých 40 pobočných koncentračních táborů na území naší republiky. Přednáška německého historika Alfonse Adama, působícího v Institutu Terezínské iniciativy, představí výsledky této studie. Přednáška bude v češtině. pondělí 7. 2. v 18 h: Filmy smrti, naděje a života II. Cyklus židovských příběhů 20. století ve filmu: Amen. Chemik a důstojník SS Kurt Gerstein je odpovědný za zásobování vyhlazovacích táborů cyklonem B. Soužen vlastním svědomím se snaží o tom, co se za ploty vyhlazovacích táborů děje, informovat Spojence a Vatikán. Při tom mu pomáhá Riccardo Fontana, jistý mladý jezuitský kněz... Filmové zpracování kontroverzního dramatu Zástupce Rolfa Hochhutha z šedesátých let. Kurt Gerstein byl skutečnou osobou, samotný příběh a ostatní osoby jsou však smyšlené. Drama, Francie / Německo / Rumunsko / USA, 2002, 132 min. Režie: Costa – Gavras. Hrají: Ulrich Tukur, Mathieu Kassovitz, Ulrich Mühe, Michel Duchaussoy, Ion Caramitru, Marcel Iures. středa 9. 2. v 18 h: Svátek Purim. Přednáška vrchního zemského a pražského rabína Karola Efraima Sidona. pondělí 14. 2. v 18 h: Tajemství Knihy žalmů. Přednáška rabína Saschi Pecarice ze Stern College (New York, USA) se bude zabývat skrytými významy Knihy žalmů. Tato obecně známá a oblíbená biblická kniha představuje koncentrovaný výraz nadčasové poezie. Raši ji nazývá druhou Tórou. Symbolizuje ovšem také touhu člověka po jeho Stvořiteli, v čemž spočívá podstata modlitby. Je vyjádřením velmi vysoké úrovně a smyslu lidského jazyka. Odkrývá jednotu nejvyšší podoby velebení a Božího jména. V neposlední řadě poukazuje na očekávání Mesiáše, který vykoupením přinese věčnou radost a zpěv. Přednáška bude v češtině. pondělí 21. 2. v 18 h: Karaimský Krym. Přednáška Blanky Rozkošné, historičky a judaistky, věnovaná karaimské komunitě na Krymu. Karaimové jsou nábožensko-etickou skupinou, která odmítá ústní Tóru a uznává pouze Tanach, čímž se odlišuje od hlavního směru judaismu. V přednášce bude vysvětlen rozdíl mezi pojmy Žid a Karaim, jaké jsou mezi skupinami shody a rozdíly v jazyce, písmu a liturgii. Pozornost bude věnována pozoruhodným jeskynním městům na Krymu, především městům Mangup Kale a Čufut Kale (v překladu Židovská pevnost), jejich historii a osídlování Karaimy s akcentem na dochované památky. Na Mangup Kale je zachovaný hřbitov s 1000 náhrobky s hebrejskými epitafy od pol. 15. stol. do konce 18. stol., v Čufut Kale jsou dochovány dvě karaimské synagogy, tady zvané kenasy, a hřbitov s několika tisíci náhrobků starých více než tisíc let. Na hřbitově se však pohřbívá dosud. Neopomenuta bude hebrejská tiskárna na Čufut Kale. Další část přednášky se bude týkat města Jevpatoria, kde je dosud existující jediná fungující karaimská komunita Krymu s unikátním architektonickým souborem dvě stě let starých kenas. Zmíněna bude též Oděsa a její synagoga. Přednáška bude doprovozena fotodokumentací.

4

čtvrtek 24. 2. v 18 h: Hebrejská abeceda (Mezi dvěma světy) – vernisáž výstavy barevných koláží Pavla Holeky. Nakladatelství Arbor vitae vydalo na sklonku roku 2009 stejnojmennou knihu obsahující soubor dvaadvaceti koláží a meditativních textů. Autor v nich obrazem i slovem vysvětluje smysl hebrejských písmen a zároveň ho doplňuje vlastním porozuměním jejich vnitřnímu poselství. Diváka či čtenáře zve k domýšlení básnických obrazů, proto také básník a esejista Gustav Erhart uzavřel doslov ke knize slovy: „Člověče dívej se a bude ti dáno v i d ě t!“ Výstava umožňuje spatřit ucelenou kolekci 22 originálních ilustrací; knihu, která v soutěži Památníku národního písemnictví Nejkrásnější české knihy roku 2009 získala nejvyšší ocenění: Cenu ministra kultury, bude možné zakoupit.

Není-li uvedeno jinak, činí vstupné na jednotlivé programy 30 Kč. Sál je přístupný vždy 20 minut před zahájením programu. Po začátku koncertu nebo 15 minut po začátku jiného programu není vstup do VKC povolen. Změna programu vyhrazena.

NEDĚLNÍ DÍLNA PRO DĚTI A JEJICH RODIČE 13. 2. 2011 ve 14 h: Lvíček Arje není líný, on má šabat Proč Židé v sobotu nepracují? A co vlastně celý den dělají? Připravíme si šabatovou hostinu, upečeme chaly – šabatové chleby, zapálíme šabatové svíčk y, zazpíváme písničku na uvítání šabatu a prožijeme kousek šabatu, při kterém vůbec není nuda. Prohlídka: Pražské Židovské město Více o nedělních dílnách na www.jewishmuseum.cz/vkc Jednotné vstupné 50 Kč

VÝSTAVY v prostorách VKC (Výstavy jsou otevřeny pro veřejnost po–čt 10–16, pá 10–12, během večerních programů a po domluvě) Jindřich Buxbaum: Šalom z Izraele do 18. února Pavel Holeka: Hebrejská abeceda (Mezi dvěma světy) od 24. února

Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí a Zmizelí sousedé/Pocta dětským obětem holocaustu – stálá expozice kopií putovních výstav VKC.

5

P R O GR A M V ZD Ě LÁ VA C ÍH O A K U LTU R N ÍH O C EN TR A ŽM P – B R N O Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, pobočka Brno

tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno, tel.: 544 509 651, fax: 544 509 652, e-mail: [email protected]

úterý 1. 2. v 18 hod.: Osobnost Hieronyma Lorma a jeho dotyková abeceda pro hluchoslepé – přednáška s praktickými ukázkami. Mgr. Zdena Jelínková, brněnská metodička o.s. LORM, nás seznámí nejen s osobností Hieronyma Lorma (vlastním jménem Heinrich Landesmann), rodákem z Mikulova, ale naučíme se s ní i několik znaků z dotykové abecedy pro hluchoslepé. Vstupné 30 Kč. úterý 8. 2. v 18 hod.: Byl jednou jeden svět – Významné židovské osobnosti Moravy – povídání s autory únorové výstavy Danielem Soukupem, který pohovoří o olomouckém kabinetu judaistiky a Luďkem Štiplem ze sdružení Respekt a Tolerance, který nás mj. seznámí s programem Zapovězené příběhy, do něhož je sdružení zapojeno. Vstupné 30 Kč. čtvrtek 10. 2. v 18 hod.: Židovka aneb Žonglování se životem – divadelní představení Divadla Kufr, které spojením dvou zdánlivě nesourodých témat jako je holocaust a žonglování dosáhlo velmi působivého a přesného vyznění tématu. Hrají Adéla Kratochvílová a Dáša Trávníková, hudební spolupráce Lubor Pokluda. Vstupné 50 Kč. čtvrtek 17. 2. v 18 hod.: Římské náměstí v Brně – nevýrazné brněnské náměstí s bohatou historií, to je brněnské Římské náměstí. Nahlédněte společně s Michalem Doleželem, studentem archeologie a etnologie, do dějin jednoho místa, kde se ve středověku utvářela židovská čtvrť. Pokusí se nastínit vznik toho náměstí, jeho dějiny jak židovské, tak i křesťanské, představit archeologický výzkum, který se zde uskutečnil, a ukáže vám i záběry z podzemí. Vstupné 30 Kč. úterý 22. 2. v 18 hod.: Kořeny antisemitismu v českých zemích – přednáška Mgr. Kristýny Kuboňové, studentky doktorského studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, obor Religionistika. Antisemitismus se v českých zemích objevuje již s příchodem židů na české území 11.–12. století. Vymezování křesťanů vůči židům pak probíhá v několika rovinách, především v rovině hospodářské, náboženské a socio-kulturní. Se zvyšujícími se hospodářskými a společenskými rozdíly mezi oběma skupinami se vyhrocuje i jejich vzájemný konflikt, vrcholící na konci 19. století Hilsnerovou aférou. Lze antisemitismus v českých zemích nějak jednotně vymezit, nebo se jedná o kombinaci dílčích projevů stereotypního protižidovského vnímání? Na tuto přednášku bude navazovat 29. března v 18 hodin přednáška Hilsnerova aféra v historickém, náboženském a socio-kulturním kontextu. Vstupné 30 Kč. neděle 27. 2. ve 14.30 hod.: Víte, co je synagoga? Vysvětlíme si, co toto slovo znamená, dozvíte se, k čemu synagoga slouží a co se v ní děje. Společně si také vytvoříme model synagogy a možná navštívíme jedno zajímavé rituální místo. Dílna pro rodiče s dětmi od 6 let. Vstupné 30 Kč.

Sál je přístupný vždy 20 minut před zahájením programu. 15 minut po začátku programu není vstup do Vzdělávacího a kulturního centra povolen. Změna programu ze závažných důvodů vyhrazena. Doporučujeme proto sledovat aktuální informace na internetových stránkách www.jewishmuseum.cz/cz/czvkcbrno.htm

VÝSTAVA V únoru můžete v sále VKC zhlédnout výstavu Byl jednou jeden svět – Významné židovské osobnosti Moravy, kterou připravilo Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty UP v Olomouci spolu s občanským sdružením Respekt a Tolerance. Výstava reflektuje výzkumné projekty obou institucí, jež spolu již několik let úzce spolupracují. Jednotlivé panely výstavy se snaží prezentovat Kabinet judaistiky i sdružení Respekt a Tolerance jako centra judaistického bádání v rámci regionu. Naleznete zde medailony židovských rodáků z Mohelnicka a Lošticka, panely o koncepci studia Kabinetu judaistiky a také jeho donátorech Danielu Melchet-Salpeterovi, prof. Kurtu a dr. Ursule Schubertových, dr. Stantonu Canterovi z USA a prof. Maxi Demeteru Peyfussovi z Vídně. Vstup volný.

6

K ON C ER TY V E Š PA N ĚL SK É SY N A G OZ E Španělská synagoga, Vězeňská 1, Praha 1

To nejlepší z Gershwina 6., 13., 20. a 27. února od 17.30 hod. L. Bernstein: West side story G. Gershwin: Rhapsody in blue, An American in Paris, Summertime F. Loewe: My fair lady A. Rubinstein: Melody L. Anderson: Plink, Plank, Plonk J. Kern: Smoke Gets In Your Eyes; Ol´ Man River Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, [email protected]

To nejlepší z židovských písní a světových muzikálů 1., 8., 10., 15. a 22. února od 17.30 hod. L. Bernstein: West side story F. Loewe: My fair lady A. L. Weber: Evita, Cats, Phantom of Opera G. Gershwin: Porgy and Bess Jewish songs: Hevenu Shalom Alechem; As der rebbe Elimejlech; Lach Jerušalaim; Hava Nagila Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, [email protected]

Židovské mystické melodie 3. a 17. února od 17.30 hod. Shalom Aleykhem, Mamele, Joseph Achrom, Klezmerka, Rosinkes, Nigun J. Bock: Šumař na střeše Alexander Shonert – housle, Natalia Shonert – piano Pořádá agentura BM ART AGENCY, [email protected]

To nejlepší z české a světové hudby 6., 13., 20. a 27.února od 17.30 hod. Bach – Air, Mozart – Malá noční hudba, Vivaldi – Čtvero ročních období, Verdi – La Traviata, Bizet – Carmen, Smetana – Vltava, Dvořák – Rusalka, Gershwin – Summertime, Rhapsody in Blue Bernstein – West side story Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, [email protected]

7

Ž ID O VS K É M U Z EU M V P R A Z E D O P OR U Č U J E DUO BRIKCIUS - 2 CELLOS TOUR & festival SMETANOVSKÉ DNY v Plzni Neděle 20. února 2011, 11:00 hodin, Měšťanská beseda, Kopeckého sady 13, Plzeň Jste zváni na plzeňský únorový koncert "Duo Brikcius - 2 Cellos Tour", českých violoncellistů - sourozenců Anny Brikciusová a Františka Brikcia, který se koná v neděli 20. února 2011, od 11:00 hodin (Měšťanská beseda, Kopeckého sady 13, Plzeň), v rámci festivalu Smetanovské dny v Plzni. Duo Brikcius zde zahraje Duo (1939-40) od "terezínského" židovského skladatele Gideona Kleina a Fantasii IV. (2008) od české skladatelky a varhanice Ireny Kosíkové (otec Ireny Kosíkové, filosof Karel Kosík, byl vězněn v Terezíně během 2. světové války). Dále na koncertě zazní skladby L. Boccheriniho, W. A. Mozarta, G. Rossiniho, P. Hindemitha, G. Kleina a I. Kosíkové. Ve spolupráci s DOMINIK CENTRUM s. r. o. Anna BRIKCIUSOVÁ - violoncello (Duo Brikcius) František BRIKCIUS - violoncello (Duo Brikcius)

Více informací je k dispozici na http://www.Brikcius.com , http://www.DominikCentrum.cz a http://www.iKosik.com

ŠVANDOVO DIVADLO NA SMÍCHOVĚ

8

S TÁ L É EXP O Z IC E Ž ID O V SK ÉH O MU Z EA V PRAZE Otevřeno denně kromě sobot a židovských svátků od 9.00 do 16.30

Program Židovského muzea a Židovské obce v Praze k výchově proti antisemitismu v ČR v češtině Židovské muzeum a Židovská obec v Praze umožňují v rámci speciálního programu v češtině prohlídku muzejního areálu s průvodcem za níže uvedené ceny. Tato prohlídka se koná vždy v neděli a o státních svátcích ve 14.00 hod. Školy a další organizované skupiny si mohou prohlídku zajistit v dohodnutou dobu prostřednictvím Rezervačního centra: Rezervační centrum U Starého hřbitova 3a, 110 00, Praha 1, tel.: 222 317 191, fax: 222 317 181, e-mail: [email protected]. Cena prohlídky 1. Židovské muzeum v Praze dospělí 65,- Kč děti 6-15 let a studenti 35,- Kč děti do 6 let zdarma 2. Staronová synagoga Památka spravovaná Židovskou obcí v Praze. Vstupenka do Staronové synagogy umožňuje také vstup do Jeruzalémské synagogy zdarma, a to i následující den (pokud je synagoga otevřená – tedy ne během soboty a dalších židovských svátků). dospělí 35,- Kč děti 6-15 let a studenti 25,- Kč děti do 6 let zdarma 3. Prohlídka všech židovských památek pražského Židovského Města dospělí 100,- Kč děti 6-15 let a studenti 60,- Kč děti do 6 let zdarma

Objekty a stálé expozice ve správě Židovského muzea v Praze Maiselova synagoga, Praha 1, Maiselova 10 Stálá expozice: Dějiny Židů v Čechách a na Moravě I. – od počátků po emancipaci Historické údaje o vzniku židovského osídlení v Čechách a na Moravě, právním a sociálním postavení Židů ve středověkém státě, představení tradiční židovské vzdělanosti významných učenců židovských obcí a zakladatele synagogy z období renesance Mordechaje Maisela.

Španělská synagoga, Praha 1, Vězeňská 1 Stálé expozice: Dějiny Židů v Čechách a na Moravě II. – od emancipace do současnosti Dějiny židovské komunity v době osvícenství a emancipace, Rakousko-Uherska, první republiky, protektorátu Čechy a Morava a v poválečných desetiletích. Zimní modlitebna – 1. patro Španělské synagogy: Stříbro českých synagog Kultové předměty z Čech a Moravy ze sbírek Židovského muzea v Praze.

9

Pinkasova synagoga, Praha 1, vchod ze Široké 3 Stálé expozice: Památník českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi holocaustu. Na zdech synagogy je ručně napsáno na 80 000 jmen obětí. Dětské kresby z Terezína 1942–1944 (1. patro). Výběr z kreseb, které představují působivé svědectví o krutém osudu dětí a jsou často jedinou památku na ty, které nepřežily.

Klausová synagoga, Praha 1, U Starého hřbitova 3a Stálé expozice: Židovské tradice a zvyky – Synagoga (hlavní loď) – význam synagogy a jednotlivých židovských svátků. Židovské tradice a zvyky – Běh života (galerie) – každodenní život židovské rodiny a zvyklosti spojené s narozením, obřízkou, slavností bar micva, svatebním obřadem, rozvodem a židovskou domácností. Obřadní síň – budova pražského Pohřebního bratrstva, Praha 1, U Starého hřbitova 3a Stálá expozice: Židovské tradice a zvyky – Běh života (závěrečná část) – medicína v ghettu, úmrtí, židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě a činnost pražského Pohřebního bratrstva.

Starý židovský hřbitov, Praha 1, vstup pouze ze Široké 3 Založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek, náležející Avigdoru Karovi, pochází z roku 1439. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787. Dnes se na hřbitově nachází téměř 12.000 náhrobních kamenů, počet pochovaných však byl vyšší. Malebné shluky náhrobků z různých dob vznikly vyzdvižením starších náhrobních kamenů do horních vrstev. Na hřbitově je pochována řada významných osobností, z nejznámějších rabi Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný Löw (zemřel roku 1609), primas Židovského Města Mordechaj Maisel a renesanční učenec, matematik a astronom David Gans.

Židovský hřbitov na Žižkově, Fibichova, Praha 3 Otevřeno v pondělí, ve středu 11.00 – 15.00 a v pátek od 9.00–13.00. Předchozí rezervace na tel. 732 530 261.

Knihovna a Referenční centrum Židovského muzea v Praze Praha 1, U Staré školy 1, e-mail: [email protected] Studovna a badatelna: úterý 9–18 h, středa 13–17 a čtvrtek 9–17 h; tel. 221 711 545 Referenční centrum: pondělí – pátek 9.30–16 h; tel. 221 711 562 Zaměření knihovny: hebraistika, judaistika, historie, dějiny umění, muzeologie, antisemitismus, holocaust. Knihovna nabízí tradiční judaistickou literaturu, odbornou literaturu a tematicky zaměřenou beletrii, bohemika a pragensia, judaistická periodika, příruční knihovnu s publikacemi encyklopedického charakteru, elektronické informační zdroje, internet.

Staronová synagoga, Praha 1, Červená ul. Není součástí Židovského muzea v Praze. Staronová synagoga byla postavena kolem poloviny 13. století v raně gotickém slohu. Je nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga Židovské obce v Praze. Otevřeno denně kromě sobot a židovských svátků: pátek: neděle–čtvrtek: leden–březen: 9.30–17.00 leden: 9.30–14.00 duben–září: 9.30–18.00 duben–říjen: 9.30–18.00 únor: 9.30–16.15 říjen: 9.30–17.00 listopad–prosinec: 9.30–17.00 březen: 9.30–16.30 listopad–prosinec: 9.30–15.15

Jeruzalémská synagoga, Jeruzalémská 7, Praha 1 Není součástí Židovského muzea v Praze. Otevřeno v období turistické sezony (březen–říjen) denně kromě sobot a židovských svátků: 11.00 – 17.00

10