ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE

ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE AKTUÁLNÍ INFORMACE – BŘEZEN 2011 www.jewishmuseum.cz

P Ř ED M Ě T M Ě S ÍC E Anonym: Mikrografie (Megilat Ester, kapitoly 1-6 a 6-9), 2. polovina 19. století, střední Evropa Dva protějšky v podobě imaginárních portrétů Mordechaje a Ester, dvou hlavních protagonistů biblické knihy Ester obsahující heroické vyprávění o židovské dívce Hadase (Ester), která se skrze sňatek s králem Ahašverošem stala perskou královnou a odvážným činem přímluvy u svého královského manžela zachránila Židy v perské diaspoře před genocidou, kterou chtěl rozpoutat králův zlý rádce Haman. Litografické tisky obsahují celý text megily Ester (hebrejský výraz pro svitek Ester, neboť tento biblický text, předčítaný v synagogách po celém světě o svátku purim, mívá zpravidla podobu svitku). Poprsí Esteřina strýce Mordechaje je složeno z kapitol 1 až 6, zatímco portrét samotné Ester tvoří druhá polovina textu od závěru 6. kapitoly do konce.

Oba portréty jsou vytvořeny technikou mikrografie, která se užívá v židovském prostředí již více než celé jedno tisíciletí. Tento specifický přístup k tvorbě obrazu, jemuž jinak židovská, ale ani islámská tradice příliš nepřeje, se zakládá na užití drobného písma, z něhož mohou být složeny jak abstraktní, tak figurativní tvary a ornamenty. V židovském kulturním prostředí se vyskytují v zásadě dva typy mikrografií: jeden má čistě dekorativní povahu a opírá se o princip hidur micva spočívající v umocnění dobrého skutku – heb. micva – tím, že je mu přidána zvláštní estetická hodnota, druhý je naopak odvážně figurativní a někdy doslova figurální, jako například prezentovaná poprsí Ester a Mordechaje. U tohoto druhého typu je důležité, že primární prvek představuje svatý text, zatímco celkový tvar, do něhož je tento text uspořádán, pouze podtrhuje či dokresluje obsahový význam. Takovýto přístup legitimizuje tvorbu obrazů i v nejtradičnějším prostředí. Anonym: Mikrografie (Megilat Ester, kapitoly 1-6 a 6-9), 2. polovina 19. století, střední Evropa Nesignováno, nedatováno Litografie, 276 x 222 mm (ŽMP 63.106) / 260 x 207 mm (ŽMP 63.107)

1

V Ý S TA VA V GA LE R II R OB ER TA GU TT MA N N A Galerie Roberta Guttmanna, Praha 1, U Staré školy 3, Praha 1, tel.: 221 711 553

Barokní synagogy v českých zemích Od 3. března do 28. srpna 2011 Výstava „Barokní synagogy v českých zemích“, jejímž autorem je PhDr. Arno Pařík, má za cíl poprvé podrobněji zmapovat a představit odborné i širší veřejnosti skupinu dosud málo známých architektonických památek českých zemí, které jsou vzácnými doklady historie a kultury tradičních židovských obcí na našem území, pro něž byly synagogy hlavním a většinou i jediným centrem náboženského a společenského života i vzdělávání. Tyto jen výjimečně dochované staré synagogy jsou současně také cennými doklady místního stavitelství, které tvoří nedílnou součást architektonického dědictví České republiky. Jedná se o rozsáhlé téma, které dosud nebylo dostatečně zpracováno ani zhodnoceno s výjimkou stručných průvodců a studií o jednotlivých památkách, jež prošly v posledních letech památkovou obnovou a jsou dnes využívány ke kulturním a vzdělávacím účelům. Výstava by chtěla představit právě výběr nejstarších, historicky a umělecky nejcennějších památek synagogální architektury 17. a 18. století v českých zemích – jejich dispozice, vnitřní uspořádání a výzdobu – jako jedinečné doklady historie a kultury židovských obcí předemancipačního období a současně jako zajímavý doklad působení místních uměleckých slohů, stavitelů a řemeslníků na jejich utváření a výzdobu. Právě v případě barokních synagog 17. a 18. století na našem území je toto vzájemné ovlivňování v řadě případů jasně patrné a svědčí o tom, že přes všechna omezení a separační nařízení církve a vrchnosti vždy docházelo mezi obyvateli židovských obcí a jejich okolím k trvalé kulturní výměně. I přes nepříznivé vnější podmínky (církevní omezení a zákazy, pogromy a vypovězení, rasové pronásledování) zůstaly některé z těchto památek zachovány a poprvé se v posledních letech dočkaly také důkladnější památkové obnovy. Právě s příklady úspěšné památkové obnovy některých synagog, realizovaných péčí Federace židovských obcí v ČR, židovských obcí v Praze a Brně, Židovského muzea v Praze a dalších institucí chce výstava návštěvníky především seznámit.

Synagoga v Úštěku, zbudovaná v letech 1793/94 a částečně přestavěná 1853 přečkala válku v poměrně dobrém stavu, po dalších čtyřiceti letech byla ohrožena demolicí, foto kolem 1987.

Synagoga v Úštěku po dokončení obnovy, kterou provedla Federace židovských obcí v ČR ve spolupráci s nadačním fondem Zecher a Matanou v letech 1995 až 2003.

2

P R O GR A M V ZD Ě LÁ VA C ÍH O A K U LTU R N ÍH O C EN TR A ŽM P – PR A H A Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, Maiselova 15, 110 00 Praha 1, 3. patro; tel.: 222 325 172, fax: 222 318 856, e-mail: [email protected]

VEČERNÍ PROGRAMY úterý 8. 3. v 18 h: Večer na Sinaji. Intimní večer Evy Henychové (kytara, zpěv) s písněmi z jejího nového CD Sinaj, inspirovaného pobytem v Izraeli. Zpěvačka a kytaristka se ve svých písních dlouhodobě zabývá otázkami víry. Její niterný projev oslovuje posluchače velmi intenzivně křehkou krásou hlasu, melodičností i hloubkou vlastních textů. Vstupné 60 Kč pondělí 14. 3. v 18 h: Rabíni a revoluce. Židé na Moravě ve věku emancipace (Rabbis and Revolution. The Jews of Moravia in the Age of Emancipation). Do revoluce v roce 1848 Židé na Moravě čelili mnoha omezením týkajících se zaměstnání, bydliště a dokonce i sňatků, ale přesto 52 moravských židovských obcí tvořilo důležitá střediska židovského života a byly sídlem nejdůležitějších ješiv ve Střední Evropě. Moravští Židé – stejně jako ostatní Židé v habsburském císařství – se během revoluce emancipovali, ale nový věk svobody přinesl též demografické, finanční, náboženské a sociální proměny a rozrušil hluboko zakořeněné vzorce, kterými se život moravských Židů od středověku vyznačoval. Představení nové knihy a přednáška Michaela Laurence Millera, docenta Nationalism Studies na Central European University v Budapešti. Po přednášce následuje beseda M. L. Millera s Michalem Franklem, historikem Židovského muzea v Praze. Přednáška se koná v anglickém a českém jazyce s tlumočením. Knihu bude možné zakoupit. středa 16. 3. v 18 h: Reinterpretovat, zamlčet, vzpomínat. Pozdní vypořádání se s holocaustem ve východní Evropě. Téma holocaustu bylo v bývalém sovětském bloku a v Rusku tematizováno velmi pozdě. Ke skutečnému vypořádání se s šoa mohlo dojít teprve po pádu komunismu ve východní Evropě v roce 1989, ale trvalo ještě delší dobu, než se větší množství intelektuálů a akademiků začalo o téma do detailu zajímat. V Polsku se od roku 2000 intenzivně debatuje o postoji nežidovských obyvatel k vyvražďování Židů, odehrávajícímu se před jejich očima. Právě těmto otázkám je věnována kniha Michy Brumlika, profesora pedagogiky na Goethe University ve Frankfurtu am Main, a Karola Sauerlanda, profesora germanistiky na Universitě Jan Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Umdeuten, verschweigen, erinnern. Die späte Aufarbeitung des Holocaust in Osteuropa (Reinterpretovat, zamlčet, vzpomínat. Pozdní vypořádání se s holocaustem ve východní Evropě), kterou K. Sauerland představí v kratší přednášce. Po přednášce bude následovat diskuse Michala Frankla, historika Židovského muzea v Praze s autorem K. Sauerlandem. Přednáška bude v německém jazyce s tlumočením češtiny. čtvrtek 17. 3. v 18 h: Exil na Dálném východě. Několik set Židů z Československa uniklo před hrozbou nacismu do Číny, jejíž největší přístav Šanghaj měl i za japonské okupace zvláštní status. Mezi tamními uprchlíky ze střední Evropy prožila druhou světovou válku také Anna Votická–Kantůrková z Prahy. Své vzpomínky nazvala autorka, žijící nyní v Montrealu, Zachráněna v šanghajském ghettu. Výňatky z knihy přečte Táňa Fischerová a Petr Brod se nad nimi zamyslí s historikem a diplomatem Jiřím Kudělou a s historičkou Annou Lorencovou, jejíž otec sdílel osud běženců v čínské metropoli. Knihu Zachráněna v šanghajském ghettu bude možné zakoupit za zvýhodněnou cenu.

čtvrtek 24. 3. v 18 h: Arménie – Podivuhodná země raného křesťanství. Přírodní krásy, prastaré kláštery a kačkary – kamenné kříže s mandalou. Nejstarší křesťanství přímo ovlivněné Esejci od Mrtvého moře, židovskými sektami, Zoroastrismem a patrně i Buddhismem. Cestovatelská přednáška Ing. Jana Neubauera spojená s projekcí neobyčejných fotografií a autentické hudby. Přednáška je pořádána ve spolupráci s CK Adventura. Vstupné 50 Kč

3

pondělí 28. 3. v 18 h: Pamětní večer k 100. výročí narození Dr. Ericha Hellera, literárního vědce a profesora humanitních oborů na anglických a amerických univerzitách. Kulturně kritickými pracemi o německé filosofii a literatuře tří století dospěl k obecnému pohledu na zápasy lidstva 20. století při hledání smyslu a spásy v despiritualizovaném světě. Vyznamenán Velkým záslužným křížem SRN, v Česku však neznámý. Laudatio pronese Stanislav Děd, ředitel Oblastního muzea v Chomutově. Součástí večera je vernisáž výstavy obrazů Otisky slov autorů Petera Fischerbauera a Iris Hacklové, inspirovaných Hellerovými pracemi a hudební kompozice Jana Valenty. úterý 29. 3. v 18 h: Filmy smrti, naděje a života II. Cyklus židovských příběhů 20. století ve filmu: Valčík s Bašírem. Režisér a hlavní hrdina filmu Ari Folman byl v září 1982 vojákem izraelské armády. Účastnil se izraelské invaze do západního Bejrútu a byl u toho, když v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla došlo ke krutým masakrům. Jenomže má problém - nic z toho si nepamatuje. V animovaném válečném dramatu Valčík s Bašírem se vydává za svými dávnými známými, kteří mu mohou pomoci překonat trauma a amnézii. Vyzraje na svou vlastní paměť, která mu odmítá vydat svědectví oněch temných dnů? Netradiční dokument je po snímku Persepolis další animovaný film o nedávných dějinách Blízkého východu – stejně poutavý, dojemný i hrůzný. Animované drama, Izrael / Německo / Francie, 2008, 90 min. Režie: Ari Folman. Hebrejsko-německo-anglická verze s českými titulky.

Není-li uvedeno jinak, činí vstupné na jednotlivé programy 30 Kč. Sál je přístupný vždy 20 minut před zahájením programu. Po začátku koncertu nebo 15 minut po začátku jiného programu není vstup do VKC povolen. Změna programu vyhrazena.

NEDĚLNÍ DÍLNA PRO DĚTI A JEJICH RODIČE 13. 3. 2011 ve 14 h: Lvíček Arje slaví Purim Zlý Haman, vezír perského krále Achašveroše, chce zabít všechny Židy. Podaří se královně Ester tomu zabránit? Přijďte všichni v maskách, zatančíme si, naučíme se purimovou písničku a ochutnáme Hamanovy uši. Prohlídka: Pražské Židovské město Více o nedělních dílnách na www.jewishmuseum.cz/vkc Jednotné vstupné 50 Kč

VÝSTAVY v prostorách VKC Pavel Holeka: Hebrejská abeceda (Mezi dvěma světy) od 24. února do 25. března Peter Fischerbauer a Iris Hacklová: Otisky slov Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí a Zmizelí sousedé/Pocta dětským obětem holocaustu – stálá expozice kopií putovních výstav VKC.

4

P R O GR A M V ZD Ě LÁ VA C ÍH O A K U LTU R N ÍH O C EN TR A ŽM P – B R N O Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, pobočka Brno

tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno, tel.: 544 509 651, fax: 544 509 652, e-mail: [email protected]

úterý 8. 3. v 18 hod.: Oči všech se k Tobě upírají. Náš B-h je všudypřítomný, ale modlitby jsme povinni nasměrovat k místu, které si sám vyvolil. Proč vlastně? K jakému místu? Jak zjistíme, kterým směrem se máme modlit, aby to bylo správně? Stačí nám na to buzola a středoškolská matematika nebo potřebujeme rady od odborníka? Další z cyklu přednášek brněnského rabína Šlomo Kučery, nazvaného Tradiční témata ve světle přírodních věd. Vstupné 30 Kč. čtvrtek 10. 3. v 18 hod.: Deset knih Zuzany Peterové – autorské čtení psychoterapeutky, novinářky a spisovatelky, autorky knih jako např. Spanilé jízdy (2000), Jak jsme se zbláznili: můj táta Ota Pavel a já (2001), Dvojčata se mají. Jsou dvě (2002), Rabín Feder (2004), Deník alkoholičky (2006), Máš mě vůbec ráda? (2008), Jak přežít puberťáky (2009) a dalších. Pořádáme ve spolupráci s knihovnou ŽOB a s KVC rabína Federa. Vstupné 30 Kč. úterý 22. 3. v 18 hod.: Arnold Skutetzky – podnikatel, sběratel, mecenáš, poslední majitel zámečku v Řečkovicích. Ten zakoupil v roce 1923, aby měl kde uschovat svoji bohatou sbírku maleb, grafiky, plastik, medailí a mincí, která daleko přesahovala rámec běžného sběratelství. A. Skutetzky část sbírek věnoval a část odprodal Moravskému zemskému muzeu, a tak výrazně obohatil jeho sbírky. Se svojí ženou a dcerkou je pochován na brněnském židovském hřbitově. Další přednáška z cyklu „Významné brněnské židovské osobnosti“, kterou uvede Mgr. Jana Čipáková. Vstupné 30 Kč. neděle 27. 3. ve 14.30 hod.: Svátek losů – Purim – nejveselejší židovský svátek, připomínající záchranu Židů. Dozvíte se například, kdo byl proradný Haman. Společně si vyrobíme masku zlého Hamana nebo moudrého Mordechaje. Poslechnete si příběh o odvaze královny Ester. A mnoho dalšího. Dílna pro rodiče s dětmi od 6 let. Vstupné 30 Kč. úterý 29. 3. v 18 hod.: Hilsnerova aféra v historickém, náboženském a socio-kulturním kontextu – Hilsnerova aféra je považována za vrchol antisemitismu v českých zemích a je jednou z několika málo afér, která se mírou své mediální popularity zapsala do celoevropských dějin. Byl osud židovského mladíka Leopolda Hilsnera zpečetěn ve chvíli, kdy se pod nátlakem přiznal k vraždě křesťanské dívky Anežky Hrůzové, aniž by si uvědomoval, jak tragický to pro něj může mít dopad, nebo jen nejlépe odpovídal profilu člověka schopného spáchat rituální vraždu? Přednáška Mgr. Kristýny Kuboňové, navazující na únorovou přednášku Kořeny antisemitismu v českých zemích. Vstupné 30 Kč. čtvrtek 31. 3. v 18 hod.: Poslední nástupiště – brněnské transporty židů v ledech 1941–1945. Přednáška Mgr. Táni Klementové, která volně navazuje na přednášku Příprava brněnských židovských transportů z října loňského roku. Vstupné 30 Kč.

Sál je přístupný vždy 20 minut před zahájením programu. 15 minut po začátku programu není vstup do Vzdělávacího a kulturního centra povolen. Změna programu ze závažných důvodů vyhrazena. Doporučujeme proto sledovat aktuální informace na internetových stránkách www.jewishmuseum.cz/cz/czvkcbrno.htm

VÝSTAVA V měsíci březnu můžete v sále zhlédnout obrazy pražského výtvarníka Václava Lamra nazvanou Biblické obrazy. Výstava je přístupná ve dnech programových akcí a po předchozí domluvě. Vstup volný.

5

K ON C ER TY V E Š PA N ĚL SK É SY N A G OZ E Španělská synagoga, Vězeňská 1, Praha 1

To nejlepší z Gershwina 3., 7., 14., 17. a 21. března od 17.30 hod. 28. března od 19.00 hod. L. Bernstein: West side story G. Gershwin: Rhapsody in blue, An American in Paris, Summertime F. Loewe: My fair lady A. Rubinstein: Melody L. Anderson: Plink, Plank, Plonk J. Kern: Smoke Gets In Your Eyes; Ol´ Man River Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, [email protected]

To nejlepší z židovských písní a světových muzikálů 1., 8., 15. a 22. března od 17.30 hod. 29. března od 19.00 hod. L. Bernstein: West side story F. Loewe: My fair lady A. L. Weber: Evita, Cats, Phantom of Opera G. Gershwin: Porgy and Bess Jewish songs: Hevenu Shalom Alechem; As der rebbe Elimejlech; Lach Jerušalaim; Hava Nagila Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, [email protected]

Židovské mystické melodie 10. března od 17.30 hod. 31. března od 19.00 hod. Shalom Aleykhem, Mamele, Joseph Achrom, Klezmerka, Rosinkes, Nigun J. Bock: Šumař na střeše Alexander Shonert – housle, Natalia Shonert – piano Pořádá agentura BM ART AGENCY, [email protected]

To nejlepší z české a světové hudby 2., 6., 9., 13., 16., 20. a 23. března od 17.30 hod. 27. a 30. března od 19.00 hod. Bach – Air, Mozart – Malá noční hudba, Vivaldi – Čtvero ročních období, Verdi – La Traviata, Bizet – Carmen, Smetana – Vltava, Dvořák – Rusalka, Gershwin – Summertime, Rhapsody in Blue Bernstein – West side story Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, [email protected]

6

Ž ID O VS K É M U Z EU M V P R A Z E D O P OR U Č U J E ŠVANDOVO DIVADLO NA SMÍCHOVĚ

7

S TÁ L É EXP O Z IC E Ž ID O V SK ÉH O MU Z EA V PRAZE Otevřeno denně kromě sobot a židovských svátků od 9.00 do 16.30

Program Židovského muzea a Židovské obce v Praze k výchově proti antisemitismu v ČR v češtině Židovské muzeum a Židovská obec v Praze umožňují v rámci speciálního programu v češtině prohlídku muzejního areálu s průvodcem za níže uvedené ceny. Tato prohlídka se koná vždy v neděli a o státních svátcích ve 14.00 hod. Školy a další organizované skupiny si mohou prohlídku zajistit v dohodnutou dobu prostřednictvím Rezervačního centra: Rezervační centrum U Starého hřbitova 3a, 110 00, Praha 1, tel.: 222 317 191, fax: 222 317 181, e-mail: [email protected]. Cena prohlídky 1. Židovské muzeum v Praze dospělí 65,- Kč děti 6-15 let a studenti 35,- Kč děti do 6 let zdarma 2. Staronová synagoga Památka spravovaná Židovskou obcí v Praze. Vstupenka do Staronové synagogy umožňuje také vstup do Jeruzalémské synagogy zdarma, a to i následující den (pokud je synagoga otevřená – tedy ne během soboty a dalších židovských svátků). dospělí 35,- Kč děti 6-15 let a studenti 25,- Kč děti do 6 let zdarma 3. Prohlídka všech židovských památek pražského Židovského Města dospělí 100,- Kč děti 6-15 let a studenti 60,- Kč děti do 6 let zdarma

Objekty a stálé expozice ve správě Židovského muzea v Praze Maiselova synagoga, Praha 1, Maiselova 10 Stálá expozice: Dějiny Židů v Čechách a na Moravě I. – od počátků po emancipaci Historické údaje o vzniku židovského osídlení v Čechách a na Moravě, právním a sociálním postavení Židů ve středověkém státě, představení tradiční židovské vzdělanosti významných učenců židovských obcí a zakladatele synagogy z období renesance Mordechaje Maisela.

Španělská synagoga, Praha 1, Vězeňská 1 Stálé expozice: Dějiny Židů v Čechách a na Moravě II. – od emancipace do současnosti Dějiny židovské komunity v době osvícenství a emancipace, Rakousko-Uherska, první republiky, protektorátu Čechy a Morava a v poválečných desetiletích. Zimní modlitebna – 1. patro Španělské synagogy: Stříbro českých synagog Kultové předměty z Čech a Moravy ze sbírek Židovského muzea v Praze.

8

Pinkasova synagoga, Praha 1, vchod ze Široké 3 Stálé expozice: Památník českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi holocaustu. Na zdech synagogy je ručně napsáno na 80 000 jmen obětí. Dětské kresby z Terezína 1942–1944 (1. patro). Výběr z kreseb, které představují působivé svědectví o krutém osudu dětí a jsou často jedinou památku na ty, které nepřežily.

Klausová synagoga, Praha 1, U Starého hřbitova 3a Stálé expozice: Židovské tradice a zvyky – Synagoga (hlavní loď) – význam synagogy a jednotlivých židovských svátků. Židovské tradice a zvyky – Běh života (galerie) – každodenní život židovské rodiny a zvyklosti spojené s narozením, obřízkou, slavností bar micva, svatebním obřadem, rozvodem a židovskou domácností. Obřadní síň – budova pražského Pohřebního bratrstva, Praha 1, U Starého hřbitova 3a Stálá expozice: Židovské tradice a zvyky – Běh života (závěrečná část) – medicína v ghettu, úmrtí, židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě a činnost pražského Pohřebního bratrstva.

Starý židovský hřbitov, Praha 1, vstup pouze ze Široké 3 Založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek, náležející Avigdoru Karovi, pochází z roku 1439. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787. Dnes se na hřbitově nachází téměř 12.000 náhrobních kamenů, počet pochovaných však byl vyšší. Malebné shluky náhrobků z různých dob vznikly vyzdvižením starších náhrobních kamenů do horních vrstev. Na hřbitově je pochována řada významných osobností, z nejznámějších rabi Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný Löw (zemřel roku 1609), primas Židovského Města Mordechaj Maisel a renesanční učenec, matematik a astronom David Gans.

Židovský hřbitov na Žižkově, Fibichova, Praha 3 Otevřeno v pondělí, ve středu 11.00 – 15.00 a v pátek od 9.00–13.00. Předchozí rezervace na tel. 732 530 261.

Knihovna a Referenční centrum Židovského muzea v Praze Praha 1, U Staré školy 1, e-mail: [email protected] Studovna a badatelna: úterý 9–18 h, středa 13–17 a čtvrtek 9–17 h; tel. 222 749 211 Referenční centrum: pondělí – pátek 9.30–16 h; tel. 222 749 262 Zaměření knihovny: hebraistika, judaistika, historie, dějiny umění, muzeologie, antisemitismus, holocaust. Knihovna nabízí tradiční judaistickou literaturu, odbornou literaturu a tematicky zaměřenou beletrii, bohemika a pragensia, judaistická periodika, příruční knihovnu s publikacemi encyklopedického charakteru, elektronické informační zdroje, internet.

Staronová synagoga, Praha 1, Červená ul. Není součástí Židovského muzea v Praze. Staronová synagoga byla postavena kolem poloviny 13. století v raně gotickém slohu. Je nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga Židovské obce v Praze. Otevřeno denně kromě sobot a židovských svátků: pátek: neděle–čtvrtek: leden–březen: 9.30–17.00 leden: 9.30–14.00 duben–září: 9.30–18.00 duben–říjen: 9.30–18.00 únor: 9.30–16.15 říjen: 9.30–17.00 listopad–prosinec: 9.30–17.00 březen: 9.30–16.30 listopad–prosinec: 9.30–15.15

Jeruzalémská synagoga, Jeruzalémská 7, Praha 1 Není součástí Židovského muzea v Praze. Otevřeno v období turistické sezony (březen–říjen) denně kromě sobot a židovských svátků: 11.00 – 17.00

9