Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management
APLIKACE NÁSTROJŮ EKONOMICKÉHO ŘÍZENÍ V KONCERNOVÉ SKUPINĚ Application of financial management in a holding group Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Jiří LANČA, CSc.doc.
Autor: Bc. Vladimíra NEDELIAKOVÁ
Brno, květen 2007
Masarykova univerzita Brno Ekonomicko-správní fakulta
Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2006/2007
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
N E D E L I A K O V Á Vladimíra
Obor:
Management
Název tématu:
Aplikace nástrojů ekonomického řízení v koncernové skupině Application of financial management in a holding group Zásady pro vypracování
Problémová oblast: Vazby koncernu na součásti koncernu způsob jejich řízení. Cíl práce: Definovat koncern, popsat způsob řízení jednotlivých podniků koncernu a zejména věnovat pozornost informačnímu propojení. Postup práce a použité metody: l.Úvod • zdůvodnění výběru tématu • cíl práce a její přínos 2. Teoretická část • prostudování odborné literatury • ze získaných poznatků zpracovat teoretickou část práce orientovanou převážně na výklad pojmů, které budou uvedeny v praktické části práce. 3. Praktická část • stručná charakteristika koncernu –organizační schéma • způsob řízení z hlediska koncernu • organizační schéma podniku a jeho autonomie • vnitropodnikové směrnice • informační systém podniku • výkaznictví vůči koncernu
4. Závěr • shrnutí poznatků z předložené práce • stanovisko podniku k Vaší práci • čím Vás zpracování daného tématu obohatilo Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: KRÁL,B. a kol. Manažerské účetnictví. Praha : Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení uvnitř firmy. Praha : Grada Publishing, 2003. 119 s. ISBN 80-247-0482-X. SYNEK a kol. Podniková ekonomika. 3.vyd. Praha : Grada, 2003. 466s. ISBN 80.247.0515X.
Vedoucí bakalářské práce:
prof. Ing. Jiří Lanča, CSc.
Datum zadání bakalářské práce:
24.11.2006
Datum odevzdání bakalářské práce:
25.5.2007
…………………………………… Vedoucí katedry
………………………………………… Děkan
V Brně dne: 24.11.2006
Ná z e v di pl omo vé p r á c e :
Analýza nástrojů ekonomického řízení v koncernové skupině
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
Application of financial management in a holding group
Ka t e dr a:
podnikového hospodářství
Ve d ou c í di p l omo vé p r á c e:
prof. Ing. Jiří Lanča, CSc.
Ro k ob ha j ob y:
2007
Anotace Předmětem bakalářské práce „Aplikace nástrojů ekonomického řízení v koncernové skupině“ je rozbor jednotlivých nástrojů ekonomického řízení (netting, plánování, Sarbanes-Oxley, reporting) a jejich využití v koncernu, potažmo v podniku. Pozornost je zaměřena na rozdíly mezi finančním a manažerským účetnictvím, důležitostí informačního systému v podniku a z něj důležitost včasné informace. V práci je také zmíněna organizační struktura jak koncernu, tak podniku.
Annotation The subject of the submitted thesis: “Application of financial management in a holding group” is the analysis of tools for business management (netting, planning, Sarbanes-Oxley, reporting) and their use in a concern (company).The attention is aimed to differences between finance and management accounting, company information system importance and the importance of timely information resulting from that. There is also mentioned the organizational structure of concern and company in the work
Klíčová slova koncern, reporting, netting, plánování, nákladové účetnictví, kalkulace, informační systém, kontrola
Keywords concern, reporting, netting, planning, cost accounting, calculation, information system, control
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Aplikace nástrojů ekonomického řízení v koncernové skupině vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Jiřího Lančy, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Praze dne 9. května 2007 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Jiřímu Lančovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji firmě Linde
chladicí technika s.r.o., a jejím zaměstnancům, kteří mi k této práci poskytly informace, konzultace a interní materiály společnosti.
OBSAH OBSAH
7
ÚVOD
8
Teoretická část
9
1
Koncernové, holdingové uspořádání
9
2
Druhy koncernů, znaky nadnárodního podniku, typ řízení
10
3
Nákladové účetnictví, rozpočetnictví, kalkulace, plánování
11
3.1 Finanční a manažerské účetnictví
11
3.2 Kalkulace, nákladové účetnictví
13
3.3 Plánování, rozpočetnictví
15
4
17
Reporting
18
Praktická část 5
Představení společnosti
18
6
Představení koncernu
19
6.1 Organizační struktura – United Technologies Corporation
19
6.2 Organizační struktura – Carrier Corporation
21
6.3 Carrier Corporation – nabídka produktů
22
7
23
Způsob řízení z hlediska koncernu
7.1 Sarbanes-Oxley
24
7.2 Netting
25
7.3 Výkaznictví vůči koncernu – reporting
26
8
31
Organizační schéma podniku a jeho autonomie
8.1 Organizační struktura – Linde chladicí technika spol. s r.o.
31
8.2 Účetnictví podniku, zakázková forma nákladového účetnictví, kalkulace
32
8.3 Rozpočty, plánování
33
8.4 Vnitropodnikové směrnice
33
8.5 Podpisová matice
34
9
35
Informační systém podniku
ZÁVĚR
36
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
38
SEZNAM GRAFICKÝCH OBRÁZKŮ
39
SEZNAM TABULEK
39
SEZNAM PŘÍLOH
39
7
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Aplikaci nástrojů ekonomického řízení v koncernové skupině. Toto téma jsem si zvolila, jelikož v koncernové skupině pracuji na pozici finanční účetní, přičemž bych ráda v budoucnu ve společnosti pracovala v oddělení controllingu.
Hlavním přínosem této práce pro mě bude bližší seznámení s ekonomickou strukturou koncernu, s ekonomickými nástroji řízení v koncernu, s výkaznictvím vůči koncernu, a důležitostí informace pro společnost, potažmo pro koncern.
V rámci teoretické části se zaměřím především na rešerši literatury z oblasti podnikové ekonomiky, manažerského účetnictví a reportingu. Zaměřím se na hlavní znaky koncernového uspořádání, druhy koncernů, vazby koncernu na součásti koncernu, způsob jejich řízení, na manažerské a finanční účetnictví, kalkulace, plánování, rozpočetnictví, reporting.
V praktické části budu teoretické poznatky aplikovat na konkrétní ekonomickou strukturu konkrétní koncernové skupiny, způsob řízení z hlediska koncernu, organizační schéma podniku a jeho autonomii, informační systém podniku. Provedu sběr dat formou pozorování, dotazování a hloubkových rozhovorů a formou analýzy dokumentů. V rámci interpretace výsledku šetření poté potvrdím či vyvrátím hypotézu, že stávající systém a hierarchie ekonomického řízení firmy je správně nastaven a využíván.
Cílem této práce je stanovit způsoby řízení z hlediska koncernu, autonomii podniku, informační systém podniku a diskutovat možnosti stávajícího stavu ekonomického řízení, navrhnutí případných možných změn v ekonomickém řízení koncernu.
Ve své práci potvrdím či vyvrátím hypotézu, že ekonomické řízení firmy, konkrétně jeho nástroje v podobě stávajícího systému manažerského účetnictví, stávajícího investičního rozhodování, reportingu jsou správně využívány.
8
Teoretická část
1 KONCERNOVÉ, HOLDINGOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Nejprve uvedu, jak zákon a jednotliví autoři vymezují koncern, holding, nadnárodní společnost:
Dle obchodního zákoníku je koncern definován: „jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení („řízená osoba“) jinou osobou („řídící osoba“), tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern (holding) a jejich podniky včetně podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky. Není-li prokázán opak, má se za to, že ovládající osoba a osoby jí ovládané tvoří koncern.“1
Fialová vymezuje holding: „Spojení akciových společností nebo společností s ručením omezeným, event. komanditních společností. Podstatou holdingu je ovládání několika obchodních společností2 jinou společností založené na kapitálové účasti. Holder v akciové společnosti vlastní tzv. „kontrolní balík“ akcií jiné společnosti, tj. takový podíl, který mu umožňuje rozhodujícím způsobem ovlivňovat řízení této společnosti. Je-li velká část akcií rozptýlena mezi drobné majitele, postačí k holdingu podstatně nižší hodnota než je teoreticky uváděný nadpoloviční podíl. Vzniká tak celý řetěz „mateřských“ společností a „dceřiných“ společností propojených vzájemnou závislostí.“3
Dle Machově „koncern představuje zpravidla velkou hospodářskou jednotku, všechny koncernové podniky se vyznačují právní subjektivitou, takže ji nemůže mít současně koncern jako celek, existence koncernu předpokládá současné plnění obou jeho určujících znaků, kterými jsou právní subjektivita koncernových podniků a jejich jednotné celokoncernové vedení mateřskou společností.“4
1
zákon č. 513/1991 Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 66a odst. 7 Přesnější by bylo použití termínu podnikatelských subjektů (nebo podniků) místo obchodních společností. Neboť těmito podniky rozumíme nejenom obchodní společnosti, ale i výrobní společnosti či společnosti poskytující služby. 3 FIALOVA, H. Malý ekonomický výkladový slovník. Praha: A plus, 2004. 206 s. ISBN 80-902514-7-1, s. 64-65 4 Machoň, L. Koncern, jeho cíle, organizační a řídící struktura. Praha: VŠE Praha, 1997. 88 s. ISBN 80-7079224-8, s. 11 2
9
Synek takto definuje koncern, holding, nadnárodní společnost: „koncern je sdružení právně samostatných podniků (tzv. koncernových podniků) podřízených jednotnému vedení. Sám koncern právní subjektivitu nemá. Ke sdružení dochází na základě smlouvy, nebo na základě kapitálové účasti.“5
Jak literatura uvádí, viz výše uvedené definice koncernu od Machově a Synka, nepřisuzuje se právní subjektivitu koncernu. S tímto názorem bych si dovolila polemizovat na příkladě koncernu UTC, neboli společnosti, která je předmětem této práce. UTC pouze řídí své dceřiné společnosti, ale nemá žádné výkony. Ale přesto má právní subjektivitu, neboť je zapsána v rejstříku v USA (obdoba našeho obchodního rejstříku; informace jsou dostupné pouze na registrech jednotlivých států, na rozdíl od jiných federací neexistuje federální registr), kde je mu definována pravomoc a postavení.
„Holdingová společnost (holding company) je firma, která drží velký balík akcií jiných společností a tím je v podstatě ovládá. Holdingová společnost je často nazývána mateřská společnost, ovládané společnosti se označují jako dceřiné společnosti. Mateřská společnost může vlastnit 100 % akcií, často však k ovládání jiné společnosti stačí daleko menší část.“6
„Nadnárodní společnosti vznikly jako výsledek mezinárodního obchodu, společného podnikání, zakládání dceřiných podniků apod. Mají svá ředitelství v mateřské zemi a pobočky v jiných zemích. Jako organizační celek tvoří provázaný systém operující v mnoha zemích.“7
2 DRUHY KONCERNŮ, ZNAKY NADNÁRODNÍHO PODNIKU, TYPY ŘÍZENÍ Koncerny/holdingy členíme na: - věcné:
- horizontální – je pro něj rozhodující jeho převažující činnost, - smíšené – žádná z dominujících činností nemá rozhodující váhu,
- finanční – zabývají se různými finančními činnostmi. 5
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 807179-736-7, s. 84 6 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 807179-736-7, s. 85 7 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 807179-736-7, s. 86 10
„Nadnárodní podniky se vyznačují těmito znaky: -
společnost má fyzické jednotky v zahraničí,
-
je uplatňován vliv mateřské centrály na podnikatelské jednotky (v oblasti informačních systémů a informačních technologií a systému kontroly, odvětvové podnikové kultury, formulace strategií),
-
dochází ke společnému využívání a přesunu zdrojů.“8
„Organizačně představují nadnárodní podniky tři stupně řízení: -
centrálu s vlastními útvary,
-
dceřiné společnosti (divize) členěné podle komodit a
-
divize geograficky umístěné ve vybraných regionech.“9
Přičemž tyto stupně řízení se mohou navzájem prolínat.
Machoň rozeznává tři typy řízení mateřských společností z hlediska celokoncernového řízení: -
„neholdingový – spočívá v tom, že mateřská společnost nejen řídí celý koncern, ale zpravidla představuje i nejvýznamnější výrobní a odbytovou jednotku koncernu…..
-
holdingový – mateřská společnost nevyrábí a neodbytuje, ale zaměřuje se jen na řízení dceřiných společností
-
smíšený.“10
3 NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ, ROZPOČETNICTVÍ, KALKULACE, PLÁNOVÁNÍ 3.1 Finanční a manažerské účetnictví Z hlediska funkce a určení účetních informací v podniku se účetnictví rozlišuje na: - finanční účetnictví - manažerské účetnictví. 8
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 807179-736-7, s. 382 9 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 807179-736-7, s. 382 10 Machoň, L. Koncern, jeho cíle, organizační a řídící struktura. Praha: VŠE Praha, 1997. 88 s. ISBN 80-7079224-8, s. 21-22 11
Finanční účetnictví musí respektovat platné právní předpisy (účetní, daňové, atd.), jeho informace slouží externím uživatelům, jeho předmětem jsou především externí vztahy11, zaměřuje se hlavně na minulost
Manažerské účetnictví není nikterak regulováno státem, jeho úprava záleží na konkrétním podniku a účelu ke kterému bude sloužit, jeho informace slouží především interním uživatelům, vedle externích vztahů zachycuje i interní vztahy12 mezi jednotlivými útvary v podniku, zaměřuje se na porovnání skutečnosti se žádoucím stavem a na budoucí vývoj tohoto stavu, jeho informace jsou neveřejné. Král toto účetnictví ještě dále dělí: - „ nákladové (pro řízení):
- výkonově orientované, - odpovědnostní, - procesně orientované,
- pro rozhodování:
- na existující kapacitě, - o budoucí kapacitě.“13
„Cílem manažerského účetnictví je poskytnout vedení podniku soubor informací potřebných pro efektivní řízení v rámci daného podniku. Do jeho sféry se zahrnují zejména: -
metody evidence a kontroly nákladů,
-
nákladové propočty,
-
metody rozpočetnictví,
-
metody finanční a systémy vnitřní kontroly.“14
Tabulka č. 1. Rozdíly mezi finančním a manažerským účetnictvím ÚČETNICTVÍ regulace státem určení předmět charakter časová orientace
finanční ANO externí uživatelé externí vztahy veřejné minulost
manažerské NE interní uživatelé externí + interní vztahy důvěrné budoucnost
11
Externími vztahy zde myslím komunikaci příjmů a výdajů ve věcném vztahu k okolí, koloběh prostředků. Interními vztahy zde myslím především sekundární náklady (jejich vznik, vývoj, sledování atd.). 13 KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 807261-131-3. s. 29 14 LANČA, J., SEDLÁČEK, J. Manažerské účetnictví (Distanční studijní opora). 1. vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 184 s. ISBN 80-210-3643-5. s. 18 12
12
Pro účely řízení koncernu, potažmo společnosti je tudíž manažerské účetnictví důležitější. S tím souvisí i důležitost a včasnost informace z tohoto systému pro manažera.
3.2 Kalkulace, nákladové účetnictví „Pojem kalkulace se užívá ve třech základních významech: -
jako činnost vedoucí ke zjištění či stanovení nákladů na výkon, který je přesně druhové, objemově a jakostně vymezen,
-
jako výsledek této činnosti,
-
jako vydělitelná část informačního systému podniku, sice tvořící součást manažerského účetnictví, ale také nezastupitelná obsahem a metodou jeho získání,….o kalkulaci potom hovoří jako o systému vzájemně skloubených propočtů.“ 15
„Metodou kalkulace se rozumí způsob stanovení předpokládané výše, resp. následného zjištění skutečné výše hodnotící veličiny na konkrétní výkon. Obecně je závislá: - na vymezení předmětu kalkulace, - na způsobu přiřazování nákladů předmětu kalkulace, - na struktuře nákladů, ve které se zjišťují nebo stanovují náklady na kalkulační jednici.“16
Kalkulaci nepřímých nákladů dělíme: - kalkulace dělením: - prostá (na jeden výrobek), - stupňovitá (na jeden výrobek procházející více fázemi výroby), - s poměrovými čísly (na více výrobků různě náročných na zpracování), - kalkulace přirážková: - sumární - diferencovaná.
15
KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 807261-131-3. s. 96-97 16 KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 807261-131-3. s. 96 13
Graf. obrázek č. 1. Kalkulační systém a jeho členění z hlediska vztahu kalkulací k časovému horizontu zpracování a využití Kalkulace
Nákladů
Ceny
Předběžná
Propočtová
Reálných nákladů
Výsledná
Plánová
Operativní
Cílových nákladů
KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 807261-131-3. s. 147
Nákladové účetnictví – zahrnuje náklady a výnosy, což jsou nejdůležitější pojmy v manažerském účetnictví. „Ve finančním účetnictví se náklady vymezují jako úbytek ekonomického prospěchu, který se projevuje poklesem aktiv nebo přírůstkem dluhů a který v hodnoceném období vede ke snížení vlastního kapitálu.17 „V manažerském účetnictví se naopak vychází z charakteristiky nákladů jako hodnotově vyjádřeného, účelného vynaložení ekonomických zdrojů podniku, účelově souvisejícího s ekonomickou činností.“18
Náklady se člení podle několika hledisek: druhové členění nákladů, členění podle místa vzniku a odpovědnosti, účelové členění nákladů (náklady jednicové a režijní), kalkulační členění nákladů (přímé a nepřímé náklady), členění nákladů podle zapojení do koloběhu (náklady výkonu, náklady období), z hlediska zavádění změn ve výrobním procesu (ovlivnitelné, neovlivnitelné, rozdílové), podle závislosti na objemu prováděných výkonů (variabilní, fixní), manažerské členění (náklady: skutečné, oportunitní, relevantní, irelevantní, přírůstkové náklady).
17
KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 807261-131-3. s. 36 18 KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 807261-131-3. s. 37 14
3.3 Plánování, rozpočetnictví Plánováním se v podniku rozhoduje o hospodaření s peněžními prostředky, stanovují se cíle politiky podniku (např. maximalizace zisku, udržení stávajícího podílu na trhu, proniknutí na nové trhy apod.).
„Plánování jako proces konkretizace, resp. zajištění strategicky vymezených cílů, stanovených tzv. podnikovými politikami. Z této hierarchie pojmů – -
podniková politika jako nástroj verbálního vymezení strategických cílů podniku;
-
plán jako strategiky, takticky nebo operativně orientovaný nástroj konkretizace těchto cílů, resp. prostředků jejich dosažení, vyjádřený ve formě měřítek, jež se orientují na věcnou (naturální) stránku podnikatelského procesu;
-
rozpočet jako strategicky, takticky nebo operativně orientovaný nástroj konkretizace těchto cílů, resp. prostředků jejich dosažení, vyjádřený ve formě měřítek, jež se orientují na hodnotovou stránku podnikatelského procesu.“
Plán – souhrnné označení pro systém stanovení cílových veličin za podnik jako celek. Rozpočet – stanovení hodnotově vyjádřených úkolů vnitropodnikovým útvarům a pro dílčí podnikové činnosti.19
Plánování členíme na: - strategické plánování – jde o dlouhodobé plánování, stanovují se v něm cíle podniku jako celku. Cíle zde vymezené jsou spíše všeobecnější než hodnotové, jde o cíle, které lze dosáhnout v dlouhodobém horizontu; - taktické plánování; - operativní plánování – konkretizuje cíle strategického plánu, jedná se o plánování krátkodobé, jsou zde již vymezeny konkrétní cíle a způsob jejich dosažení.
19 19
KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 807261-131-3. s. 210 15
„Základní důvody pro sestavování rozpočtů jsou následující: -
zpřesnit plánování prováděných operací vně i uvnitř podniku,
-
koordinovat činnosti různých podnikových útvarů a zabezpečit harmonické proporce v jejich činnosti,
-
motivovat vedoucí pracovníky podniku k dosahování podnikových cílů tím, že se soustava odměňování naváže na plnění rozpočtů a hospodářských výsledků řízených útvarů,
-
napomáhat vedoucím pracovníkům řídit a kontrolovat činnosti, za které jsou odpovědni,
-
vytvářet
předpoklady
pracovníka.“
pro
objektivní
hodnocení
výkonu
vedoucího
20
Dle Synka „rozlišujeme rozpočty: -
dlouhodobé, které ovlivňují vývoj podnikových politik (zejména ve finanční oblasti),
-
podnikové, sestavované pro určitou oblast na úrovni podniku jako celku,
-
vnitropodnikové.
Metody sestavování rozpočtů: - stanovení rozpočtu na základě skutečnosti v minulém období, - stanovení rozpočtu při uplatnění matematických a statistických metod, - stanovení rozpočtu pomocí normativu nákladů, - stanovení rozpočtu na základě empiricky zjišťovaných koeficientů změny výše nákladů při určité změně objemu výkonu, tzv. variátorů, - stanovení výše nákladů v rozpočtu jako limitu, - stanovení výše nákladů v rozpočtu při tzv. nulovém základu - kombinací výše uvedených postupů.“21
Z časového hlediska dělíme rozpočty na: - krátkodobé – mají souvislost s operativním plánováním - dlouhodobé – mají souvislost se strategickým plánováním.
20
LAZAR, J. Manažerské účetnictví kontrola a řízení nákladů v praxi. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 2001. 152 s. ISBN 80-7169-985-3. s. 27 21 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 807179-736-7, s. 281-282 16
4 REPORTING Reporting je vnitřně propojený systém výkazů, který se využívá k vyhodnocování výkonnosti podniku. Výkazy by měly být uspořádány takovým způsobem, aby urychlily rozhodování, byly pro řídící pracovníky srozumitelné a přehledné. Výkazy by měly být k dispozici včas a měly by být správně interpretovány. Základem reportingu jsou vhodně zvolené vazby výsledovky, rozvahy a cash flow.
„Úkolem reportingu, jako jedné z velmi důležitých částí controllingu, je vytvořit relativně komplexní systém ukazatelů a informací, které by měly vyhodnocovat nejen vývoj podniku jako celku, ale v takových dílčích částech a pohledech, které jsou z hlediska řízení rozhodující. Výkazy a zprávy by měly být uspořádány podle potřeb jejich uživatelů, vedoucích pracovníků na jednotlivých úrovních řízení takovým způsobem, aby poskytovaly potřebné informace usnadňující rozhodování.
Je důležité, aby výkazy a zprávy: -
Měly požadovanou strukturu, která usnadní a urychlí rozhodování.
-
Nebyly příliš mnoho nebo příliš málo podrobné. Podrobnost informací souvisí s úrovní podnikové hierarchie, která je má využívat. Obecně platí, že dochází k agregaci informací směrem nahoru.
-
Byly srozumitelné a přehledné. Vhodné je využití grafických prostředků pro zvýšení názornosti.
-
Vyhodnocovaly pouze ovlivnitelné veličiny, kvantifikované jak v peněžním, tak i naturálním vyjádření.“22
Reporting dělíme na: -
standardní – je sestavován v pravidelných intervalech (týdenní, čtrnáctidenní, měsíční, kvartální, půlroční, roční), přičemž informace jsou v něm uvedené v předem stanovené struktuře,
-
mimořádný – je sestavován mimořádně, na požádání, informace nemusí být uváděny ve standardní struktuře (např. takovýto reporting je vyžadován při mezitímní účetní závěrce s dodatečnými informacemi).
22
FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení uvnitř firmy. 2. aktual. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 119 s. ISBN 80-247-0482-X. s. 11-12 17
Praktická část
5 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Společnost Linde chladicí technika spol. s r.o. byla založena v roce 1991, ve společnosti v té době pracovalo 5 zaměstnanců. Společnost byla ve 100 % držení Linde Aktiengesellschaft a patřila do německého koncernu Linde (technické plyny, chladící technika, vysokozdvižné vozíky). V roce 1997 se společnost rozrostla o slovenskou dceřinou pobočku – Linde Chladiaca Technika Slovakia spol. s r.o. Od 1.října 2004 se stala firma Linde chladící technika spol. s r.o. součástí společnosti Carrier z amerického koncernu UTC. Tato změna byla významná především z hlediska změny firemní kultury a stylu řízení.
K 1.1.2007 došlo ke spojení Linde chladící technika spol. s r.o. a Carrier Refrigeration AB v České republice a firem Linde Chladiaca Technika Slovakia s.r.o. a Carrier Refrigeration AB ve Slovenské republice v jednu firmu Linde chladící technika s.r.o. (resp. Linde Chladiaca Technika Slovakia). Zároveň došlo ke generační obměně ve vrcholovém vedení společnosti. Společnost opustili a odešli do důchodu: dosavadní ředitel Ing. Ivan Zahrádka a obchodně-technický ředitel Ing. Lubor Musil. Oba pánové patří k zakladatelům Linde chladicí technika s.r.o. v roce 1991. Na post ředitele společnosti byl jmenován dosavadní finanční ředitel Ing. Karel Fořt, obchodním ředitelem se stává dosavadní ředitel společnosti Carrier Refrigeration AB Ing. Marián Bacmaňák a na post technického ředitele přichází Ing. Stanislav Novák, dosavadní vedoucí montážně-servisního úseku.
V současnosti společnost zaměstnává 59 zaměstnanců a patří k nejvýznamnějším firmám v chlazení a to jak v ČR, tak v rámci koncernu i v Evropě. Její tržní podíl je v ČR cca 70 % a v Evropě (v rámci koncernu) cca 65 %.
Společnost se zabývá prodejem chladícího zařízení a prodejem průmyslového chlazení. Jejími zákazníky jsou především velkoobchodní řetězce. Jednotlivé zakázky jsou také individuálně projektově zpracovány. K důležitým činnostem společnosti patří také montáž chladícího zařízení a jeho servis (záruční, pozáruční – včetně preventivních prohlídek, standardní servis, repase a obnova starších zařízení). Tato činnost je smluvně zajištěna dodavatelskými firmami za účasti šéfmontérů ze společnosti Linde chladící technika spol. s r.o. Ke zkvalitnění těchto 18
služeb přispělo i Call Centrum s 24 hodinovým provozem na hlášení závad a poruch. Jako nadstandardní služba je poskytována i 24 hodinová kontrola čidel teploty u smluvních zákazníků. Společnost se především vyznačuje individuálním přístupem k zákazníkům a poskytováním nadstandardních služeb.
6 PŘEDSTAVENÍ KONCERNU 6.1 Organizační struktura – United Technologies Corporation Dle definic uvedených v teoretické části můžeme definovat skupinu United Technologies Corporation jako nadnárodní společnost koncernového typu, dle činnosti zabývající se smíšenými koncernem. Společnost uplatňuje holdingový styl řízení. Společnost Linde spadá pod dceřinou společnost Carrier. Skupina United Technologies Corporation se skládá z následujících šesti společností a výzkumného střediska:
Graf. obrázek č. 2. Organizační schéma – The United Technologies Corporation United Technologies Corporation
Carrier
Chubb
Hamilton Sundstr.
Otis
Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o.
Jednotlivé společnosti nabízejí tyto produkty: Carrier: - centrální obytné chlazení a topení, - systémy bez vývodu, - klimatizační zařízení do místností, - chladiče, - průmyslové chlazení - chlazení do nákladních automobilů a kontejnerů, - pozáruční servis.
19
Pratt & Whitney
Sikorsky
Research Center
Chubb: - bezpečnostní výrobky, - bezpečností služby, - protipožární ochrana, - monitoring & reakce.
Hamilton Sundstrand: - průmyslové systémy, - letecké a podmořské systémy, - letecké řízení a napájecí síť, - letecké produkty.
Otis: - výtahy, - eskalátory, - pozáruční servis.
Pratt & Whitney: - komerční proudové motory, - vojenské proudové motory, - komponenty pro pohon do vesmíru.
Sikorsky: - vojenské helikoptéry, - civilní helikoptéry.
20
North America Commercial
North America Distribution and Aftermarket
Asia Pacific Operations
Europe, Middle East and Africa
Latin America Operations
North America Commercial Refrigeration
Carrier Components
Carrier Transicold
Indianapolis Indiana USA
Syracuse New York USA
Syracuse New York USA
Singapore
Paris France
Canoss Brazil
Aurora Illinois USA
Farmington Connecticut USA
Syracuse New York USA
Ve společnosti Carrier jsou hlavní provozní činnosti (klimatizační zařízení) uspořádány podle zeměpisných oblastí. Carrier Transicold, který vyrábí dopravní chladící výrobky, má svoji vlastní celosvětovou strukturu. Carrier Components zahrnuje kompresorovou a elektronickou divizi, která slouží jak tuzemským, tak externím (zahraničním) zákazníkům.
21
North America Residential
Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o.
Graf. obrázek č. 3. Organizační schéma – Carrier Corporation
6.2 Organizační struktura – Carrier Corporation
Carrier Corporation World Headquaters Farmington, CT USA
Společnost Linde chladící technika spadá dle tohoto geografického rozdělení do divize EMEA = Europe, Middle East and Africa s centrálou v Paříži. Tato centrála je pro podnik důležitá z hlediska zasílání pravidelných reportů o výsledcích společnosti a jiných požadovaných výkazů. V této centrále jsou zpracovaná data za celý geografický region, která jsou dále reportována do mateřské společnosti.
6.3 Carrier Corporation – nabídka produktů Graf. obrázek č. 4. Carrier Corporation – globální nabídka produktů Průmyslové chlazení
Velké chladiče
Malé chladiče
Absorpční
- odstředivé
- vzdušné chl.
chladiče
- šroubové
- vodní chl.
- obslužné jed. - vnitřní term.
víceštěpné
- tepelná
- větrák. jed.
moduly (MMS)
čerpadla
Vedlejší letecké Kompakt. term. Variabilní pr. vybavení
- střechy
- letecké term.
Pozáruční
chlazení (VRF)/ servis
- tepelná čerp. na vodní zdroje
Domácí a lehké komerční systémy
Doprava Vzdušné syst. Topení
Potrubní systémy
Samotné kusy - přenosné - komp. syst.
Kontejner. jedn.
Náklaďáky/přívěsy
- chlaz. místnosti Chlazení
Jídlo a nápoje
Jiné komerční chlazení
- vitríny
- převody tepla
- jiné zásuvné
- chladící místnosti
Jiné jídelní a nápojové vybavení (Food Service)
nábytky - kompresové regály/police
22
Busy
Součásti
Kompresory
Elektronika
Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o.
Z dané nabídky produktů nabízí Linde chladící technika komponenty z oblasti chlazení a průmyslového chlazení. Přičemž poskytování služeb pozáručního servisu je považováno za samozřejmost.
7 Způsob řízení z hlediska koncernu Mezi ekonomické nástroje řízení, které využívá koncern patří: - reporting (viz kapitola 7.3), - rozpočty, plánování (viz kapitola 8.4), - netting (viz kapitola 7.2), - zavedení a používání procesů v podniku dle aplikace zákona Sarbanes-Oxley (viz kapitola 7.1).
Dále koncern uplatňuje na základě své firemní kultury, principy, které jsou celosvětové a souvisí s posláním a vizí koncernu, základními hodnotami koncernu a ochranou životního prostředí:
„Poslání: Být pro naše zákazníky všude po celém světě volbou pro řešení v oblasti vzduchotechniky, vytápění a chlazení.
Vize pro EMEA: Špičkový integrovaný provoz s cílem posílit světové vedoucí postavení společnosti Carrier tím, že budeme jedničkou v Evropě, Africe a na Středním východě ve vzduchotechnice a chlazení.
Základní hodnoty koncernu: -
výkon,
-
inovace,
-
rozvoj zaměstnanců, 23
-
péče o zákazníka,
-
etika podnikání,
-
kvalita.“23
Toto poslání, vize a základní hodnoty jsou shrnuty v etickém kodexu společnosti, se kterým musí být seznámen každý zaměstnanec a je povinen pravidla v něm uvedená dodržovat.
7.1 Sarbanes-Oxley Jedná se o americký zákon, který se vztahuje v prvé řadě na americké společnosti, ale v případě konsolidovaných celků, či společností obchodovaných na burze se může vztahovat i na neamerické (dceřiné společnosti).
Tento zákon byl schválen v USA na základě
obrovských účetních podvodů na konci 20. století (Enron).
Zákon postihuje celosvětově veškeré společnosti UTC.
Zákon se týká nastavení interních procesů v podnicích, které mají za účel zabránění podvodům, nadhodnocování výsledků společnosti, zpronevěrám, chybám. Tyto procesy jsou pravidelně kontrolovány interním auditem společnosti. Přičemž v případě, že společnost projde tímto auditem bez výhrad, následující audit se uskuteční za 24-36 měsíců. V případě, že jsou k auditu výhrady, tak se další interní audit uskuteční v průběhu 12-18ti měsíců. Američtí vlastníci považují dodržování těchto procesů a nařízení za důležité o čemž svědčí, že pokud společnost nedodržením těchto procesů ohrožuje celý koncern (zejména jeho dobrou pověst), tak po takovémto interním auditu může padnout rozhodnutí tuto pobočku uzavřít.
Jako příklad zavedených procesů na základě tohoto zákona mohu uvést: přesný postup při zpracování příkazu k úhradě, objednání materiálů, spadá sem i zavedení podpisové matice (viz kapitola 8.6) a nastavení oprávnění uživatelů v informačním systému podniku – SAP R/3. Tato oprávnění jsou nastavena tak, aby žádný z uživatelů neměl možnost ohrozit podnik, aby jeden člověk nemohl udělat celý řetězec operací (např. založit dodavatele, založit objednávku, uvolnit objednávku, zaúčtovat fakturu, udělat příkaz k úhradě a ten následně zaplatit přes elektronické bankovnictví). Uživatelé jsou dle těchto požadavků rozděleni do jednotlivých 23
Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o. 24
skupin, podle svých pracovních činností (controller, disponent, účetní_ap, účetní_ar, vedoucí, přípravář, projektant, ředitel, skladník sekretariát, fakturace, servisní technik,…).
7.2 Netting24 Je to systém, který slouží dvěma účelům: 1) k úhradě závazků a pohledávek u podniků ve skupině (s touto funkcí úzce souvisí tzv. konfirmace, což je pravidelné měsíční odsouhlasení stavu pohledávek a závazků u podniků ve skupině; termín je cca 5 dní před měsíční závěrkou),
2) k uložení volných peněžních prostředků na účty UTC v Irsku. Tento druhý účel je vlastně nařízením koncernu, aby se mimo běžných účtů volné peněžní prostředky externě neukládaly. Cílem koncernu je být finančně nezávislý na externích subjektech poskytujících půjčky a naopak potřebu těchto půjček z těchto peněz interně financovat.
Viz přiložená tabulka, je zde termínově daný postup operací, které se provádí na internetu přes CitiDirect na portálu: https://europe.citidirect-eb.citicorp.com/jre, kam je přístup po zadání hesla. Jedná se o tyto operace: -
oznámení (notification) – podniky ve skupině vloží do systému informace o celkové sumě závazků, které budou uhrazovat, v jaké výši a jakému podniku (zpravidla se jedná o závazky splatné do konce daného měsíce, splatnost 60 dní) a zároveň požadavek na konverzi peněz, na úložku,
-
informace (information) – v přehledu uvidíme nejen naše závazky a úložky, ale také peníze, které nám druzí uhrazují,
-
zavírání (locking) – dané údaje jsou zavřeny a již s nimi nejde hýbat,
-
vyřizování (transaction)
-
vyrovnání účtu (settlement) – peníze nám přijdou na účet.
Peněžní úložky musí být nejprve povoleny vedoucím ekonomického úseku a následně pracovníkem vyrovnávacího centra. Zpráva o tomto uvolnění přijde mailem. 24
Pojem netting má podobný význam jako vnitropodniková banka. Jeho název se odvozuje od formy spravování a zpracování dat, která se děje na síti – na Internetu (v jeho uzavřené části – vstup na heslo, pouze pro členy koncernu). 25
Tabulka č. 2. Tabulka Netting na r. 2007 a 2008 Final Year 2007 Month
Notification
Information
Locking
Transaction
Jan-2007 Feb-2007 Mar-2007 Apr-2007 May-2007 Jun-2007 Jul-2007 Aug-2007 Sep-2007 Oct-2007 Nov-2007 Dec-2007
12 12 8 12 10 11 11 13 10 12 9 6
16 14 12 16 14 13 13 15 12 16 13 10
19 19 15 19 17 18 18 20 17 19 16 13
22 20 16 20 18 19 19 21 18 22 19 14
Month
Notification
Information
Settlement Wed Jan-24 Thurs Feb-22 Tues Mar-20 Tues Apr-24 Tues May-22 Thurs Jun-21 Mon Jul-23 Thurs Aug-23 Thurs Sep-20 Wed Oct-24 Wed Nov-21 Tues Dec-18
Preliminary Year 2008 Locking
Jan-2008 14 16 21 Feb-2008 11 13 18 Mar-2008 6 10 13 Apr-2008 14 16 21 May-2008 9 13 16 Jun-2008 9 11 16 Jul-2008 14 16 21 Aug-2008 11 13 18 Sep-2008 10 12 17 Oct-2008 8 10 15 Nov-2008 10 12 17 Dec-2008 10 12 17 Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o.
Transaction 22 19 14 22 19 17 22 19 18 16 18 18
Settlement Thurs Jan-24 Thurs Feb-21 Wed Mar-18 Thurs Apr-24 Wed May-21 Mon Jun-19 Thurs Jul-24 Thurs Aug-21 Mon Sept-22 Mon Oct-20 Thurs Nov-20 Mon Dec-22
7.3 Výkaznictví vůči koncernu – reporting Zasílá se pravidelně každý měsíc, v rámci zpracování měsíční závěrky. Měsíční účetní závěrka je vždy poslední pátek k měsíci (vyjma konce roku, kdy je závěrka k 31.12.), přičemž odeslání výkazů do Paříže je do 18 hod SEČ (středoevropského času) do úterý/středy následujícího týdne. Centrála v Paříži poté informace na celý region odešle do Ameriky do 18 hod SEČ pátku toho samého týdne.
Předmětem reportu je rozvaha, výsledovka, výkaz zisků a ztrát v členění dle US GAAP. K těmto výkazům se připojují dále dodatečná data, např.: -
členění tržeb dle regionů,
-
výše nově získaných (uzavřených) zakázek,
-
věková struktura pohledávek, 26
-
u zásob na skladě – od koho a v jaké výši jsme zásoby nakoupili (týká se pouze podniků ve skupině) atd.
Graf. obrázek č. 5. Reporting SAP → HFM (Hyperion)
Hlavní účetní
Controllor 1
6
Účty účetní rozvahy (část 1)
Hlavní kniha
Přeměněný formát 2
Výsledovkové účty přeneseny do speciální hlavní knihy
Hlavní kniha 4
3 Výsledovkové účty do HFM formátu
Účty účetní rozvahy (část2)
5 Přenos do HFM
Předepsaný formát (FA, zůstatky ve skup.)
1
Report se zůstatky vygenerovaný ze SAPu (účetní systém), několik účtů je ignorováno během přenosu do HFM, protože pro tyto účty se využívají podrobnější a vhodnější podklady (viz bod 4).
2
Nahrání výsledovkových účtů do speciální hlavní knihy v SAPu, kde jsou více zohledněna specifika potřebná pro HFM reporting, informace jsou setříděny a klasifikovány podle účtů v HFM
3
Report se zůstatky vygenerovaný ze SAPu ve speciální hlavní knize.
4
Udržuje se oddělená evidence pro fixní aktiva (majetkový modul v SAPu), struktura odpovídá požadavkům na reporting. Pro zjištění zůstatků týkajících se společností ve skupině je využíváno saldokonto odběratelů a dodavatelů. Kontrola správnosti se provádí srovnáním saldokont s hlavní knihou.
5
Data z evidence majetku a saldokont se přenesou do souboru v předepsaném formátu (ručně nebo pomocí propojení).
6
Soubory jsou uloženy ve formátu (text oddělený tabulátory) potřebném pro nahrání dat do HFM.
Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o.
27
Graf. obrázek č. 6. Reporting SAP → HFM (Hyperion) – ukázky z reportu (obrázek se skládá ze šesti částí dle jednotlivých kroků při reportu) 1
2
28
3
4
5
6
Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o. 29
Výkazy pro reporting zpracovává controllingové oddělení (které je součástí ekonomického úseku), přičemž primární data jsou brána ze SAPu a bližší rozpracování těchto dat se děje v programu Microsoft Excel (viz výše přiložené obrázky) = konečný tvůrce reportu (sestav). Veškeré reporty se vkládají na Internetu (v jeho neveřejné části dostupné pod heslem pouze pro společnosti v koncernu) prostřednictvím programu Hyperion. Což je systém, kterým protékají jak finanční, tak nefinanční informace. Informace jsou primárně získané z programu Microsoft Excel, která dovolují upravit na míru finanční analýzu uvnitř a napříč reportingovými entity.
U střediska LÚ se zpracovává: -
měsíčně kompletní plán prodeje (tzn. objednávky podnikům ve skupině),
-
týdně se zpracovávají skladové zásoby nábytku.
U střediska HR se zpracovává: -
kvartálně kontrola výdajů,
-
měsíčně personální změny ve společnosti.
U střediska IT se zpracovávají reporty: -
měsíčně,
-
kvartálně,
-
pololetně,
-
ročně v závislosti na riziku dané záležitosti.
Za střediska SÚ a TÚ zpracovává reporting středisko EÚ, respektive jeho controllingové oddělení. Jedná se o vyčíslení jednotlivých projektů či zakázek, jejich ziskovosti, velikosti marže a další data zjištěná v souvislosti s účetní závěrkou.
30
8 Organizační schéma podniku a jeho autonomie 8.1 Organizační struktura – Linde chladicí technika spol. s r.o. Graf. obrázek č. 7. Organizační schéma – Linde chladicí technika spol. s r.o. Ředitelství
HR, sekretariát
Obchodní úsek
Servisní úsek
obchod, BPO
IT, organizace
Technický úsek
servisní technik
Logistický úsek
montáže
remote servis call centrum
nákup účetní sklad
disponen t servisu
obchod, ACE
Ekonomický úsek
controlling projekt manager
příprava elektro
montér elektro montér
Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o.
Jednotlivé úseky se zabývají těmito činnostmi: -
ředitelství – odpovídá za celou společnost,
-
HR – stará se o lidské zdroje: výběr zaměstnanců, školení, benefity,
-
IT – zabezpečuje správu informačních technologií a správu budovy, upgrade a update stávajícího SW, školení v oblasti IT
-
Obchodní úsek – sjednávání smluv, nových zakázek, starost o zákazníky
-
Servisní úsek – zajišťuje servis chladícího zařízení (záruční, pozáruční, garanční); dále pod tento úsek spadá i call centrum, což je služba nepřetržitého provozu, linka na kterou se hlásí závady na námi poskytnutém zařízení,
-
Technický úsek – zodpovídá za správné technické provedení a propočítání jednotlivých technických výkresů a za montáž chladícího zařízení, 31
-
Logistický úsek – je zodpovědný za objednávání zboží, sjednávání dopravy, spravování skladu (sleduje zde stav zásob),
-
Ekonomický úsek - zodpovídá za správu účetnictví, daní, včetně provádění pravidelných měsíčních závěrek, fakturaci, controlling.
8.2 Účetnictví podniku, zakázková forma nákladového účetnictví, kalkulace Ve společnosti se používá jednookruhová účetní soustava, zajišťována prostřednictvím SW SAP R/3. Zde jsou jednotlivým zaměstnancům stanovena oprávnění, se kterými transakcemi mohou pracovat dle pracovních činností, které provádějí. Pro účely controllingu se informace využité ze SAPu dále rozpracovávají v programu Microsoft Excel (= konečný tvůrce reportu).
Vzhledem k velmi brzkým termínům pro zpracování měsíční uzávěrky a následnému zpracování a odeslání reportů do mateřské společnosti vyplývá, že v podniku, potažmo v koncernu je informace velmi rychlá, což je důležité pro následné rozhodování a rozpočtování. Tato informace se ihned použije pro úpravu ročního rozpočtu.
Vzhledem k charakteru podnikání společnosti je uplatňována zakázková kalkulace. V podniku není žádná opakující se jednice a z tohoto důvodu nemůžeme standardně použít technickohospodářské normy. Kalkulační jednici zde tedy tvoří projekt či zakázka, která je pokaždé jiná, tedy kalkulace se dělá pro každý projekt zvlášť. Přičemž záleží na tom, co je to za zakázku (nový projekt, rekonstrukce, pouhé dodání nábytku bez montáže), co je to za zákazníka. Zde je důležité zda s ním má společnost uzavřenou smlouvu či ne. Marže je stanovena dopředu dle zákazníka a smlouvy (historicky).
Společnost má tyto střediska: -
výnosová:
- projekty - zakázky
-
nákladová:
- střediska dle jednotlivých úseků (DIREKT, HR, IT, OÚ, SÚ,
TÚ, LÚ, EÚ) + MONTER (spadá pod úsek SÚ) - středisko BUDOVA – zde jsou evidovány veškeré náklady spojené s budovou, 32
- středisko N99 – jsou zde účtovány náklady, které nejsou přímo přiřaditelné na žádné z výše uvedených nákladových středisek. Náklady z tohoto střediska jsou poté interně určeným vzorcem rozpočítány na všechna nákladová střediska úseků.
8.3 Rozpočty, plánování Plány (věcné vyjádření) se ve společnosti tvoří vždy na jeden rok dopředu. Porovnání plánu se skutečností se děje vždy na konci účetního období, tedy na konci roku, pro který byl plán vytvořen.
Rozpočty (hodnotové vyjádření) se vytvářejí jako operativní rozpracování daného krátkodobého plánu na jednotlivá nákladová střediska. Přičemž se rozpočty zpracovávají na základě výsledků z minulých let a na základě předpokládaných známých okolností/změn ve společnosti (např. počet lidí, nákupy majetku apod.). Ve společnosti se uplatňuje tzv. klouzavá úprava rozpočtu – vždy po měsíční uzávěrce jsou rozpočty porovnávány se skutečností a na základě vývoje skutečnosti se rozpočty do budoucnosti upravují.
8.4 Vnitropodnikové směrnice V souvislosti s koncernovou politikou má společnost Linde chladící technika spol. s r.o. implementovány např. tyto: Carrier politiky: -
dodržování licencí k SW,
-
elektronický komunikační systém,
-
obchodní dary od dodavatelů,
-
ochrana vlastnických informací,
-
předávání a přijímání obchodních darů,
-
uchování záznamů a dat,
-
elektronická pošta,
-
harassment,
-
obchodování s CP, 33
-
použití Intranetu,
-
standardní pracovní pokyny atd.
Vnitropodnikové směrnice: -
spisový řád,
-
nákup a evidence majetku,
-
zpracování účetnictví,
-
provozování vozidel,
-
BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků),
-
parkování,
-
evidence docházky,
-
řád vstupu do budovy,
-
nákup,
-
provoz skladu,
-
účetnictví,
-
skartace,
-
používání vozidel taxislužby,
-
domovní řád,
-
ostraha objektu atd.
8.5 Podpisová matice V tzv. podpisové matici jsou přesně stanoveny odpovědnosti a oprávnění k jednotlivým činnostem společnosti. Tyto činnosti jsou dále rozděleny dle výše v tisících CZK a na základě výše dané operace je zde uvedeno kolik lidí musí danou operaci schválit, či zda je nutné ještě požádat o schválení Carrier EMEA. Z této matice vyplývá, že společnost má autonomii v tom, s kým a za jakých podmínek uzavírá obchody či zakázky, pokud jsou tyto ve výši nižší než 22 000 tis. CZK. Pokud by tuto hranici překročily, je třeba požádat o schválení Carrier EMEA (Paříž).
Z této tabulky také vyplývá, že o těchto 3 níže uvedených oblastech chce Carrier rozhodovat, bez ohledu na jejich hodnotu: -
nákup investic, 34
-
leasingy,
-
oblast personalistiky (přijetí nového zaměstnance, propuštění zaměstnance, zvýšení mzdy a odměny/benefity).
9 Informační systém podniku Informační systém podniku je velmi dobře fungující a jsou z něj získávány včasné informace za přijatelnou cenu. Základem tohoto systému je SAP R/3 v kterém společnost využívá tyto moduly: -
FI (Financial Accounting) Finanční účetnictví,
-
CO (Controlling) Controlling,
-
AM (Asset Management) Evidence majetku,
-
PS (Project systém) Plánování dlouhodobých projektů,
-
WF (Workflow) Řízení oběhu dokumentů,
-
SM (Servis Maintenance) Údržba,
-
MM (Materials Management) Skladové hospodářství a logistika,
-
PP (Production Planning) Plánování výroby,
-
SD (Sales and Distribution) Podpora prodeje.
Informace ze SAPu jsou dále zpracovány pomocí Microsoft Excelu. Ke kvalitní a rychlé informaci přispívá také koncernový e-mail a internet (veškeré reporty, netting, plánování se vyplňuje a zasílá prostřednictvím internetu; některá školení z Ameriky jsou pořádána přes internet, Hyperion).
Zpracování mezd a personalistika je upraveno ve zvláštním SW – Gerbera.
V neposlední řadě můžeme do informačního systému zařadit i program na zpracování prezentací – Power Point, neboť jeho prostřednictvím dochází k šíření informací zaměstnancům formou školení.
35
ZÁVĚR: V teoretické části práce jsem definovala koncern, holding, nadnárodní podnik, druhy koncernů a typ řízení v koncernech. Uvedla jsem rozdíly mezi finančním a manažerským účetnictvím a jejich důležitost pro řízení, jakož i důležitost kalkulací, plánování, rozpočetnictví a především reportingu.
Jedním z cílů této práce bylo stanovit způsoby řízení z hlediska koncernu a potvrdit či vyvrátit hypotézu, že toto ekonomické řízení firmy je správně nastaveno a využíváno. Na základě tohoto cíle jsem vymezila organizační strukturu konkrétního koncernového podniku a to jak z hlediska mateřské společnosti, ředitelství regionální divize, jakož i samotného podniku, včetně vymezení předmětu činnosti (u mateřské společnosti a regionálního ředitelství) a stanovení odpovědnosti jednotlivých organizačních úseků podniku.
Pod způsoby řízení jsem identifikovala nejenom ekonomické nástroje, ale i nástroje neekonomické, založené na poslání, vizi, základních zásadách a kultuře daného koncernového uspořádání, které jsou v této společnosti velmi úzce spojeny s Etickým kodexem.
Do ekonomických nástrojů jsem zařadila: implementaci zákona Sarbanes-Oxley do společnosti, Netting, a především výkaznictví vůči koncernu – reporting. Na základě četnosti, pravidelnosti a rychlosti zpracovávaných informací mohu konstatovat, že ekonomické řízení firmy je správně nastaveno a využíváno a že především informační systém společnosti je velmi kvalitní. Informace jsou z něj včas k dispozici a slouží k dalším rozhodnutím a především aktuálním každoměsíčním úpravám zpřesňování ročního rozpočtu.
Co se týče autonomie společnosti, tak její váhu v rozhodování u podniku je možno vyčíst z přiložené podpisové/rozhodovací matice, kde jsou stanovovány jednotlivé odpovědnosti za jednotlivé procesy v podniku a za různě vysoké finanční limity těchto procesů. Z matice lze vyčíst, že společnost je až na výjimky (nákup majetku, leasing, personalistika) ve svém rozhodování autonomní a je omezena pouze výší daného obchodu či projektu (od určité výše je již potřeba schválení regionální divizí).
Závěrem tedy mohu konstatovat, že mateřská společnost (koncern UTC) ovlivňuje svoji dceřinou společnost Carrier (ústředí v USA) a ta dále ovlivňuje své jednotlivé divize dle 36
geografického vymezení (což v případě naší společnosti je divize EMEA /Evropa, Střední Východ, Afrika/). UTC tedy přímo na společnost Linde chladící technika svůj vliv neuplatňuje. Ten je uplatňován právě prostřednictvím ředitelství divize EMEA v Paříži.
37
Použitá literatura: 1) KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 80-7261-131-3. 2) FIBÍROVÁ, J. Reporting moderní metoda hodnocení uvnitř firmy. 2. aktual. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 119 s. ISBN 80-247-0482-X. 3) SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. 4) MACHOŇ, L. Koncern, jeho cíle, organizační a řídící struktura. Praha: VŠE Praha, 1997. 88 s. ISBN 80-7079-224-8. 5) LAZAR, J. Manažerské účetnictví kontrola a řízení nákladů v praxi. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 2001. 152 s. ISBN 80-7169-985-3. 6) LANČA, J., SEDLÁČEK, J. Manažerské účetnictví (Distanční studijní opora). 1. vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 184 s. ISBN 80-210-3643-5. 7) Carrier Corporation Finance Manager´s Guidebook. Carrier Corporation Company Private, 2004. 180 s. bez ISBN 8) FIALOVA, H. Malý ekonomický výkladový slovník. Praha: A plus, 2004. 206 s. ISBN 80-902514-7-1 9) Interní materiály společnosti Linde chladící technika spol. s r.o. (vnitropodnikové směrnice, podpisová matice, kodexy společnosti) 10) zákon č. 513/1991 Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Použité internetové zdroje: 1) http://www.corp.carrier.com/www/v/index.jsp?vgnextoid=9d087afdef677010VgnVC M100000cb890b80RCRD 2) http://myutc.utc.com 3) www.linde-kt.cz 4) http://www.finance-management.cz/065textyVypis.php?IdTxtPass=9 (článek Působnost zákona Sarbanes-Oxley za hranicemi USA) 5) https://europe.citidirect-eb.citicorp.com/jre
38
Seznam grafických obrázků:
Graf. obrázek č. 1. Kalkulační systém a jeho členění z hlediska vztahu kalkulací k časovému horizontu zpracování a využití Graf. obrázek č. 2. Organizační schéma – The United Technologies Corporation Graf. obrázek č. 3. Organizační schéma – Carrier Corporation Graf. obrázek č. 4. Carrier Corporation – globální nabídka produktů Graf. obrázek č. 5. Reporting SAP → HFM (Hyperion) Graf. obrázek č. 6. Reporting SAP → HFM (Hyperion) – ukázky z reportu (obrázek se skládá ze šesti částí, dle jednotlivých kroků v reportu) Graf. obrázek č. 7. Organizační schéma – Linde chladicí technika spol. s r.o.
Seznam tabulek:
Tabulka č. 1. Rozdíly mezi finančním a manažerským účetnictvím Tabulka č. 2. Tabulka Netting na r. 2007 a 2008
Seznam příloh:
Příloha č. 1. Účetní osnova společnosti Linde chladící technika spol. s r.o. Příloha č. 2. Podpisová matice Příloha č. 3. Etický kodex společnosti
39
