Aplikace ekologického projektu v mateřské škole

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Aplikace ekologického projektu v mateřské škole

Vypracovala: Mgr. Daniela Uhlířová Vedoucí práce: Mgr. Zbyněk Vácha

České Budějovice 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 18. prosince 2015

Mgr. Daniela Uhlířová

Anotace Závěrečná práce „Aplikace ekologického projektu v mateřské škole“ spočívá především ve vypracování a následné aplikaci ekologického projektu „Putování se sovičkou Jůlou a jejími kamarády“ v mateřské škole. Projekt je zaměřený na ptactvo ČR a je vytvořený speciálně pro předškolní děti. Celá práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části se věnuji environmentální výchově v MŠ, didaktickým zásadám ve vztahu k životnímu prostředí, metodám ekologické výchovy a zaměřuji se konkrétně na ptactvo ČR. Dále pak uvádím pojem projekt, obecné informace o projektu a fáze projektu. Praktická část zahrnuje zpracování samotného projektu, který jsem rozdělila do čtyř ročních období, přičemž každé období tvoří jeden tématický celek. Tématické celky se dále dělí na jednotlivá podtémata, která charakterizují život ptáků v určitých měsících.

Klíčová slova: projekt, environmentální výchova, životní prostředí, ptactvo

Abstract Thesis "Ecological project application in a nursery school" is based primarily on development and subsequent application of an ecological project called "Wandering with Jůla the little owl" in a nursery school. The project is focusing on the avifauna of the Czech Republic and is specially created for preschool children. The whole thesis is divided in two parts. In the theoretical part I focus on environmental education in nursery schools, didactical principles in relation to environment, ecological education methods with special attention to birdlife of the Czech Republic. The practical part includes the development of the project itself which I have divided into four seasons of the year while every season forms one thematic unit. Each unit is further divided into individual topics that characterize the life of birds in particular months.

Key words: project, environmental education, environment, birds

Poděkování Děkuji vedoucímu závěrečné práce Mgr. Zbyňkovi Váchovi za ochotu, rady, připomínky a metodické vedení práce.

Obsah Úvod .......................................................................................................................... 7 1. Ekologie ................................................................................................................. 8 1.1 Environmentální výchova v mateřské škole .............................................................. 9 1.1.1 RVP PV a environmentální výchova ................................................................. 10 1.1.2 Didaktické zásady ve vztahu k životnímu prostředí ......................................... 10 1.1.3 Metody ekologické výchovy ............................................................................. 11 1.1.3.1 Pozorování ............................................................................................. 11 1.1.3.2 Experiment ............................................................................................ 11 1.1.3.3 Smyslové vnímání .................................................................................. 12 1.1.3.4 Hra ......................................................................................................... 12 1.1.3.5 Projektové vyučování ............................................................................ 12 1.2 Environmentální výchova – zaměření na ptactvo ................................................... 13 1.2.1 Vývoj a společné znaky ptactva........................................................................ 13 1.2.2 Druhy ptactva ................................................................................................... 14 1.2.3 Způsob života ptactva ...................................................................................... 15 1.2.4 Význam ptactva v ekosystému ......................................................................... 16 2. Projekt ................................................................................................................. 17 2.1 Obecné informace ................................................................................................... 17 2.1.1 Pojetí a přínos projektu .................................................................................... 17 2.1.2 Druhy projektu ................................................................................................. 17 2.1.3 Požadavky kladené na projekt ......................................................................... 18 2.1.4 Přínos projektu pro děti ................................................................................... 18 2.1.5 Přínos projektu pro učitele............................................................................... 19 2.2 Fáze projektu ........................................................................................................... 19 2.2.1 Podnět .............................................................................................................. 19 2.2.2 Plánování .......................................................................................................... 19 2.2.3 Realizace ........................................................................................................... 20 2.2.4 Evaluace............................................................................................................ 20 5

3. Praktická část - „Putování se sovičkou Jůlou a jejími kamarády“ ............................ 22 3.1 Charakteristika projektu .......................................................................................... 22 3.2 Charakteristika výzkumného vzorku ....................................................................... 22 3.3 Podmínky a materiálové vybavení .......................................................................... 22 3.4 Použité metody ....................................................................................................... 23 3.5 Cíle a záměry projektu............................................................................................. 23 3.6 Výzkumné otázky..................................................................................................... 23 3.7 Realizace .................................................................................................................. 24 3.7.1 Vzdělávací cíle a očekávané kompetence ........................................................ 24 3.7.2 Tematický celek - ZIMA .................................................................................... 26 3.7.3 Tematický celek – JARO .................................................................................... 27 3.7.4 Tematický celek – LÉTO .................................................................................... 30 3.7.5 Tematický celek – PODZIM............................................................................... 31 3.8 Evaluace................................................................................................................... 33 Závěr........................................................................................................................ 34 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................... 35 Seznam příloh .......................................................................................................... 38 Přílohy

6

Úvod Jelikož pracuji již čtvrtým rokem v mateřské škole, která je ekologicky zaměřena rozhodla jsem se zde pro děti vytvořit a následně aplikovat ekologický projekt se zaměřením na ptactvo v našem okolí. Zabývám se environmentální výchovou dlouhodobě, protože je dle mého názoru velice důležité utvářet u dětí pozitivní vztah k přírodě. Mým dlouhodobým záměrem je probudit v dětech myšlenku, že lidé jsou součástí přírody, kterou musí respektovat, vážit si jí a pečovat o ni, jelikož právě příroda nám dává možnost žít na této planetě. V tomto projektu se soustředím konkrétně na „ptáčky“ okolo nás. Mým cílem je seznámit děti s různými druhy ptáků, s jejich vývojem i způsobem života a v neposlední řadě dětem ukázat význam ptactva v ekosystému. Hlavním záměrem práce je naučit se vnímat a cíleně pozorovat přírodu, budovat si pozitivní vztah k živým tvorům, pochopit jejich potřeby a právo na život. Svůj projekt jsem koncipovala tak, aby byl pro děti zábavný a naučný zároveň. Čerpala jsem z mnoha materiálů a v několika případech jsem zapojila vlastní fantazii i fantazii dětí. Společně jsme potom vytvářeli různé výrobky, zkoumali jsme přírodu, vytvářeli jsme zajímavé příběhy o ptáčcích, hráli jsme si na ptáčky apod. Celá má závěrečná práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zaměřuji na environmentální výchovu v mateřské škole a konkrétně na ptactvo, dále pak na projekt jako takový a definuji zde základní pojmy. Praktická část obsahuje podrobně popsaný konkrétní projekt, který jsem v mateřské škole aplikovala. Je rozdělen do čtyř ročních období, kde každé období tvoří jeden tématický celek. Tématické celky se dělí na jednotlivá podtémata, která charakterizují život ptáků v určitých měsících. V projektu jsou uvedeny tři hypotézy, které na konci své práce ověřuji a vyhodnocuji. Tento projekt je ucelený soubor mých dosavadních nápadů a zkušeností z předchozích let. Je upravený speciálně pro předškolní děti, proto pro mne bylo důležité, aby vycházel z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) a korespondoval s naším třídním vzdělávacím programem (dále jen TVP).

7

1. Ekologie V přírodě po celém světě nenajdeme nikoho, kdo by žil úplně sám. Každý živý organismus je ovlivněn svým okolím i dalšími rostlinami a zvířaty ve své blízkosti. Faktory prostředí, jako je teplota, světlo, voda, počasí, složení vzduchu i půdy, působí na život zvířat a rostlin a stejně tak se navzájem ovlivňují i živé bytosti. Vědu o těchto spojitostech nazýváme ekologie. Ekologové zjišťují, jak se zvířata a rostliny dokáží začlenit do okolního světa a jak na sebe různé druhy živočichů vzájemně působí (Jennings, 2003, Leblová, 2012). Děti v mateřské škole jsou vedeny k ekologickému jednání, nejčastěji skrze environmentální výchovu. Environmentální výchova je termín zavedený ministerstvem životního prostředí koncem devadesátých let minulého století. Odhaluje důsledky lidské činnosti, která působí devastačně a ohrožuje život na Zemi. Ukazuje možné způsoby potřebné k dosažení pozitivních změn v našem životním prostředí. Dále vychovává k odpovědnému vztahu k přírodě a pochopení její nenahraditelné ceny pro život všech. Má za úkol budovat v lidech pozitivní vztah k přírodě, schopnost estetických prožitků v souvislosti s přírodou, zabývá se poznáváním různých vztahů v přírodě a vlivem člověka na ni. Věnuje se budování správných hodnot, postojů a kompetencí k péči o přírodu a připravenosti k angažovanému jednání. Součástí těchto postojů by mělo být i to, aby se člověk uměl omezit a vzdát se něčeho ve prospěch budoucnosti planety (Leblová, 2012).

8

1.1 Environmentální výchova v mateřské škole Environmentální výchova v mateřské škole by měla umožnit dětem osobní zkušenost s přírodou, nechat jim ji vnímat všemi smysly. Má kompenzovat stále nižší úroveň komunikace s přírodou, zvláště u městských dětí, nechat je objevovat přírodu jako prostor pro poznávání a učení, hry i relaxaci. V rámci environmentální výchovy tedy pomáháme dětem zažívat krásu a tajemství přírody, učíme je přírodu milovat a mít k ní úctu. Rozvíjíme v dětech vědomí rozmanitosti forem života a pocit odpovědnosti za životní prostředí. Úměrně možnostem jejich dětského vnímání je vedeme k tomu, aby si vytvářely správnou představu o úloze člověka v systému naší přírody. Na každodenní utváření žádoucích postojů k životnímu prostředí působí tři základní složky ekologické výchovy. Podle oblasti jejich výchovného působení je můžeme rozdělit na činitele vědomostní, dovednostní a prožitkové a postojové (Leblová, 2012). K důležitým prostředkům, které pozvolna probouzejí přirozenou dětskou zvídavost a rostoucí poptávku po dovednostech a životnímu stylu šetrnému k přírodě, patří cílevědomá snaha učitelů o vytváření příjemného prostředí a vlídné, tvořivé atmosféry, ve které se veškerá výuka uskutečňuje. Mělo by být přirozenou ctižádostí učitele, aby právě do jeho školy chodily děti rády. Je pravdou, že péče o koutky živé přírody v interiéru školy je náročná. K utváření pozitivního vztahu dětí k živým tvorům však významnou měrou přispívá to, pokud se dokážou o rostliny a živočichy pravidelně starat sami. Vědomá starostlivost o živé tvory rozvíjí a upevňuje chápání souvislostí mezi péčí a prospíváním (Máchal, 2000). Venkovní prostředí pak děti spojuje s přírodou, probouzí v nich jejich smysly, dodává všem činnostem strukturu, barvu a vůni. Styk s přírodou obohacuje všechny oblasti dětského vývoje (tělesný, sociální, citový, rozvoj inteligenčních i kulturních znalostí). Venkovní prostředí není jen místem, kde se děti mohou „vyřádit“, ale také se mnohému naučit, rozvinout to, co se naučily ve třídě, procítit to apod. (Gardošová a kol., 2003). Předškolní děti mají velkou schopnost empatie. Všechny jejich smysly jsou otevřeny tomu, co přijímají. Nemají ještě vytvořený trvalejší žebříček hodnot a jsou ve svém nadšení pro věc ochotné slevit z pohodlí, pokud je to třeba. Jsou vnímavé i citlivé. Svým dětským nadšením jsou dokonce schopné „nakazit“ i dospělé kolem sebe. Děti tak mají velkou šanci vytvořit si správný postoj k přírodě. Příroda totiž není jen kulisou našeho života, je jeho 9

důležitou součástí a zároveň jsme my součástí přírody. Environmentální výchova v mateřské škole tedy spočívá v pokládání správných základů postojů, hodnot a cílů, na kterých se pak bude stavět v dalším průběhu vývoje dítěte. Nabízí nám možnosti získávat a rozvíjet všechny kompetence dané Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání – kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální (Leblová, 2012).

1.1.1 RVP PV a environmentální výchova Environmentální výchova je vynikajícím prostředkem k naplňování vědomostí, dovedností, hodnot a postojů ve všech pěti oblastech Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V oblasti „Dítě a jeho tělo“ můžeme vykonávat různé pohybové činnosti na čerstvém vzduchu, kdy využíváme smysly při vnímání přírody a vědomě se přizpůsobujeme podmínkám terénu a počasí, správně se oblékáme, uvědomujeme si, co je zdravé a co ne, co je bezpečné a co nikoli. Děti manipulují se všemi možnými přírodninami. V oblasti „Dítě a jeho psychika“ se zaměřujeme na popisování smyslových vjemů, zážitků a pocitů. V této oblasti využíváme encyklopedie, atlasy, dětskou literaturu apod. V oblasti „Dítě a ten druhý“ můžeme využít her v přírodě, které posílí vztahy mezi dětmi i jejich vztah k prostředí, ve kterém se pohybují. V oblasti „Dítě a společnost“ se budeme věnovat rozvoji společenského soužití a spolupráci. Děti se mohou setkat s myslivcem, pracovníky Lesů České republiky apod. Je důležité vytvářet aktivní pozitivní postoj ke společnosti. V oblasti „Dítě a svět“ se dílčí cíle nejvíce dotýkají životního prostředí a ekologického chování. Děti si postupně vytvářejí kladný vztah k okolí školky, parku, louce nebo lesu, kam si chodí hrát (Leblová, 2012).

1.1.2 Didaktické zásady ve vztahu k životnímu prostředí Posláním didaktiky ekologické výchovy je promýšlet a poskytovat takové prostředky vzdělávání a výchovy, které přispívají k utváření ekologické kultury osobnosti, jež se projevuje v každodenním chování citem a úctou k přírodě, ohleduplností k příštím generacím, nesobeckým postojem a střídmostí v hmotných a energetických nárocích apod. (Máchal, 2000). 10

Didaktická doporučení lze formulovat podle snadno zapamatovatelné mnemotechnické pomůcky „VY-U-Č-O-V-A-T-?“ 

Vy (vysvětlení): vědět, proč se daná činnost provádí právě takovým způsobem a získat důležité informace s tím spjaté. Učení bez porozumění je povrchní (i když v praxi velmi časté), stále je třeba mít na paměti, že co je jasné učiteli, nemusí být jasné dětem.



U (ukázka): vědět, jak se daná věc provádí, poznat „jak na to“, tzn. ukázky a popisy správného postupu, demonstrace ve třídě a zejména ve volné přírodě, terénní práce, exkurze apod.



Č (činnost): procvičovat určitou dovednost, používat ji.



O (oprava a kontrola): kontrola a opravy.



V (vybavovací pomůcky): např. knihy, kazety apod.



A (aktivní opakování): rekapitulace a procvičování.



T (testování): dovednost vyzkoušet v reálných podmínkách.



? (otázky): mít možnost dotazovat se (Petty, 1994, Horká, 1999 in Máchal, 2000).

1.1.3 Metody ekologické výchovy 1.1.3.1 Pozorování Pozorování je prvním vědeckým nástrojem, který člověk používá. Dítě se seznamuje s jednoduchými zákonitostmi přírody, postupně analyzuje a dochází k určitým závěrům. Pozoruje komplexně a později zkoumá jednotlivé detaily. Děti pozorují všechno, co je obklopuje. Nejdříve pojmenovávají vše z blízkého okolí, pak zkoumají a propojují události, učí se všímat si počasí, zvířat, rostlin, jejich vztahy i vazby (Jančaříková, 2010). 1.1.3.2 Experiment Experiment je pro dítě zajímavá hra, při které na základě vlastního poznání dojde k určité zkušenosti. Využije při tom všechny smysly a výsledek se může stát nezapomenutelným a neopakovatelným. Každé dítě experimentuje trochu jinak. Některé dítě může např. mraveniště sledovat pouze očima, jiné potřebuje klacík na rozhrabání, aby vidělo, co se bude dít. Není vhodné za tuto činnost dítě kárat, ale spíše ho učit správně experimentovat (Jančaříková, 2010). 11

1.1.3.3 Smyslové vnímání Děti v přírodě mohou zakusit spoustu smyslových vjemů – vidět odstíny barev, tvary, slyšet zvuky, cítit vůně, osahat si, ochutnat. Uvědomí si, že když je jim zima, musejí se zahřát pohybem, zjistí, že pod stromy je stín, který ochrání před slunečním úpalem, voda chladí, rosa je mokrá a na slunci se třpytí. Mohou používat louku jako místo, kde se dá rozběhnout do dáli, v lese zase mohou zakopnout o pařez nebo ho přeskočit. Když se skloní, tak uvidí, kdo žije v louži, kdo pospíchá mezi jehličím nebo kdo žije pod kameny. To všechno vzbudí dětskou zvědavost a vyprovokuje otázky (Leblová, 2012). 1.1.3.4 Hra Volná hra je spontánní činností, ve které si dítě samo zvolí formu, prostředky, spoluhráče, hračky i materiály (Svobodová a kol., 2010). Do tématického plánu a do dlouhodobých projektů zařazujeme činnosti a hry, které jsou vhodné pro děti předškolního věku z hlediska vývojového (podle věku a individuálních schopností a potřeb jednotlivců). Je důležitější připravit dostatek materiálů a pomůcek, které se vztahují k tématu, než přímo plánovat jednotlivé činnosti, protože děti budou samy s těmito materiály experimentovat, zkoušet, hledat, objevovat a tvořit. Pro učitele to znamená vést děti nedirektivně a dát jim pouze podporu, jakou každé dítě potřebuje (Gardošová a kol., 2003). Prostřednictvím volných her děti navazují sociální kontakty se skupinou vrstevníků, samy si vytváří pravidla pro hru a domlouvají se na nich. Spontánně se učí novým vědomostem, dovednostem i návykům, vytvářejí si postoje a získávají zkušenosti (Svobodová a kol., 2010). 1.1.3.5 Projektové vyučování Projektové vyučování je založené na projektové metodě, která spojuje obsah vzdělávání jednotící myšlenkou. Pracuje se na problému v souvislostech a globálně (Koten, 2006). Projektové aktivity směřují k dílčím výchovným cílům a je účinně dosahováno vyšších (obecnějších) pedagogických cílů. Další přínos projektů je v tom, že si děti mohou z nabídky činností vybrat ty, o které mají zájem a bývají v nich úspěšné. Lze jim dokonce umožnit, aby sami tvořivě zpracovaly témata dle vlastních nápadů. Charakteristickými rysy pro projekty je dobrovolnost, samostatná práce a spolupráce, motivace a tvořivost (Doležalová, 2010). 12

Všechny

uvedené

metody

podporují

interdisciplinární

přístup

ve

vzdělávání

předškolního dítěte, který je založen na tom, že pomocí jednoho tématu (integrovaného bloku) se děti procvičí prakticky ve všech vzdělávacích oblastech (Jančaříková, 2010). Obsah vzdělávání předškolního dítěte nelze rozčlenit pouze do předmětů či výchovných složek (Svobodová, 2007).

1.2 Environmentální výchova – zaměření na ptactvo 1.2.1 Vývoj a společné znaky ptactva Dle vývojové teorie se ptáci oddělili od plazů v druhohorách, někdy před 150 miliony let. Od té doby vzniklo (a opět zaniklo) obrovské množství různých druhů. Některé znaky však mají ptáci společné (Benediktová, 2015, on-line). Většina ptačích kostí je uvnitř vyztužena řídkou trámčinou a také vyplněna vzduchem. Díky tomu je ptačí tělo lehčí než stejně velké tělo plaze – například u fregatky, tropického ptáka s dvoumetrovým rozpětím křídel, váží celá kostra jen 100 gramů, to je méně, než celé jeho opeření. Nevýhodou duté kosti je však nesnadné hojení zlomenin. Velmi rozdílné je u ptáků oproti plazům i utváření přední končetiny. Zatímco plazi mají kostru přední nohy dosti podobnou ruce člověka, v ptačím křídle došlo mezitím ke srůstům a změnám tvaru většiny kostí. I kosti zadní končetiny srostly a z nártních a zánártních kostí vznikl tzv. běhák (Benediktová, 2015, on-line). Dále mají ptáci peří, které jim slouží nejen k regulování tělesné teploty, ale v součinnosti s mimořádně lehkými kostmi jim pomáhá i při létání. Barva opeření sehrává nejdůležitější úlohu jednak tím, že ptáky maskuje a chrání je před různými dravci, ale také tím, že v čase tokání (spolu se zpěvem) jim pomáhá získat partnera či partnerku. (Svojtka & Co., 2009). Všichni ptáci mají zobák, který kromě opeření, vytváří jejich osobitý vzhled. Tvar zobáku téměř vždy souvisí se způsobem získávání potravy. Široký zobák prozrazuje, že se někteří ptáci živí jádry a semeny, zatím co tenký zobák je znakem spíše hmyzožravého opeřence. Často se vyskytují také velice osobité a rozmanité tvary, jako například dlouhý zobák kolibříků, speciálně uzpůsobený k sání šťávy z kalichů květů, nebo lamelami opatřený zobák plameňáků, který jim umožňuje lovit z vody malé raky (Svojtka & Co., 2009).

13

Ptáci mají také velmi dobře vyvinutý zrak a sluch. Čich a chuť však většině ptáků chybí, výjimkou jsou například papoušci, kondoři apod. Mají poměrně dobře vyvinutý mozek a někteří (papoušci, krkavcovití ptáci) jsou schopni značných duševních výkonů. Mezi vyspělejší ptáky patří i ptáci vrubozobí (např. husa) (Benediktová, 2015, on-line). Společným znakem ptáků je také vejcorodost. Mláďata se líhnou z vajec, které jsou kryta tvrdou skořápkou (Benediktová, 2015, on-line). Tím nejpodstatnějším znakem většiny ptáků je samozřejmě jejich schopnost aktivního letu (nejsou odkázáni na skoky z výšky nebo silný vítr, ale dokážou se udržet ve vzduchu vlastní silou). Pomáhá jim k tomu výkonné srdce, účinné dýchání, tvar těla, jeho pokrytí a malá hmotnost. Křídla jsou poháněna mohutnými svaly (Benediktová, 2015, on-line).

1.2.2 Druhy ptactva Druhové zastoupení ptáků Evropy ve srovnání s tropickými oblastmi Jižní Ameriky, Afriky a Asie je relativně chudé, přece jen však nalézáme na poměrně malém prostoru střední Evropy mnoho ptačích druhů, dokonce většinu z těch, které v Evropě hnízdí. Jednou z příčin, proč si tolik druhů ptáků vybralo za domov právě střední Evropu, je do velké míry člověkem upravovaná krajina této oblasti (Dierschke, 2007). Ptačích druhů máme opravdu mnoho a můžeme je dělit podle mnoha faktorů, např. dle místa přezimování. Ptáci stálí Ptáci stálí ani v zimě neopouštějí svá hnízdiště nebo se maximálně potulují v širším okolí. K těmto stálým obyvatelům se pak od podzimu přidávají také ptáci hnízdící v severní a východní Evropě, jimž k přezimování vyhovuje právě středoevropský prostor. V chladných obdobích tito ptáci vyhledávají místa, která jim nabízejí dostatek potravy, především zrní, semena apod. Ptačí krmítka v zimě představují dobrý způsob, jak pozorovat a naučit se rozeznávat jednotlivé druhy ptáků. Podobným způsobem můžeme k pozorování přilákat ptáky na svou zahradu i v létě, pokud jim zde poskytneme příležitost k napití či vykoupání. Samotné krmení ptáků je však zapotřebí omezit pouze na zimní období (Dierschke, 2007). Mezi nejznámější stálé ptactvo řadíme například Sýkoru koňadru, Sýkoru modřinku, Kosa černého, Vrabce domácího, a Datla černého (Vérostová, 2013, on-line). 14

Ptáci stěhovaví Typickým znakem pro středoevropský ptačí svět je tah. Především druhy, které se živí hmyzem, u nás nenalézají během zimních měsíců potřebný dostatek potravy. Tito ptáci se v srpnu až v říjnu vydávají na cestu do jižní Evropy a Afriky. Právě tyto oblasti jim během zimy zajišťují možnost obživy. Některé druhy ptáků (např. Čáp bílý, Ťuhýk obecný, Vlaštovka obecná) letí dokonce až na jih Afriky. Všichni z těchto ptáků se pak během března až května vracejí na svá hnízdiště. Tažní ptáci jsou velice dobře přizpůsobeni k překonávání tisícikilometrových vzdáleností mezi zimovištěm a hnízdištěm. Disponují schopnostmi, jako je orientace podle postavení slunce, hvězd nebo podle zemského magnetismu. Ke své dlouhé cestě také potřebují dostatek fyzických sil. Před odletem se na vhodných, na potravu bohatých místech pilně krmí. V této době totiž spotřebují mnohem více potravy, než je jejich obvyklá denní potřeba. Vytvářejí si tímto silné tukové vrstvy, z nichž pak čerpají energii během letu. Tato zásoba je nezbytná především při přeletu Středozemního moře a potom při dlouhé cestě přes Saharu. Před přeletem moře se ještě ptáci zastavují na pobřeží, aby doplnili další tukové zásoby (Dierschke, 2007). K nejznámějším ptákům stěhovavým řadíme například Vlaštovku obecnou, Jiřičku obecnou, Kukačku obecnou, Čápa bílého a Husu velkou (Vérostová, 2013, on-line).

1.2.3 Způsob života ptactva Způsobem života se jednotlivé druhy ptáků od sebe odlišují. Je to dáno hlavně tím, zdali se jedná o ptáky stálé, či ptáky stěhovavé. Jak již bylo řečeno výše, před zimou od nás odlétá mnoho ptactva do teplejších krajin. Těchto stěhovavých druhů je většina, proto na zimu u nás ptačí stavy velmi prořídnou a zůstává tu jen několik druhů. Ptáci, kteří u nás přezimují, jsou značně plaší. Nabývají v člověku více důvěry, u něhož hledají i pomoc. Do vesnic se stěhují strnadi a vrány, do měst chocholouši a havrani. Často přilétají kvůli potravě na naše krmítko. Na jaře můžeme opět slyšet mnohohlasý koncert ptáků stálých i těch, kteří se nám vrátili z teplých krajin a začínají hnízdit. Na začátku prázdnin ptačí zpěv opět umlká. Ptáci už vyhnízdili a začínají pelichat. Koncem léta vymění své peří a opět některé můžeme slyšet (Duriš, 1987). Hlasy ptáků rozdělují naši ornitologové do dvou skupin. Je to především zpěv, který souvisí s rozmnožováním a ozývá se pouze v době hnízdění. Ostatní ptačí hlasy, které 15

nesouvisí s rozmnožováním, zaznívají po celý rok. Jedná se o běžné dorozumívací hlasy, varovný křik, svolávací signály apod. (Duriš, 1987) Ptačí samečci v době hnízdění zpívají ze dvou důvodů. Jednak si činí nárok na teritorium a za druhé tím oznamují svoji přítomnost samičkám. Jejich zpěv bývá nejhlasitější poté, co do dané lokality přiletí. V tomto směru mají výhodu ti ptáci, kteří u náš přezimují. Obsadí totiž nejlepší teritoria k hnízdění brzy na jaře a jsou to právě oni, kteří se ozývají jako první (Jännes, Roberts, 2013).

1.2.4 Význam ptactva v ekosystému Ekosystém tvoří určitá společenstva organismů v našem prostředí. Zahrnuje živou i neživou přírodu se všemi vzájemnými vztahy. Můžeme mluvit například o ekosystému rybníka, louky atd. (Dobroruková, Dobroruka, 1989). Slunce dodává celému ekosystému energii, díky které si rostliny vytvářejí potravu. Všechny ostatní zásoby potravy i energie poskytuje sám ekosystém. Ekosystém je tvořen nejen rostlinami, ale také zvířaty (Jennings 2003). Naprostá většina našeho ptactva je z lidského hlediska užitečná, nebo alespoň neškodná, a proto zasluhuje ochranu. Mnozí ptáci jsou svým vzhledem okrasou přírody, jiní nás zase potěší například svým zpěvem. Všechny je proto můžeme považovat za milé přátele. S přáteli se však máme poznávat, abychom jim dovedli pomoci, když to potřebují (Duriš, 1987).

16

2. Projekt Pojmem projekt, v našem slova smyslu, označujeme soubor rozmanitých činností dětí i učitelů, jež se soustřeďují kolem jednoho tématu (nebo problému) a kterými je sledováno dosažení pedagogických cílů (Doležalová, 2010). Podobně definuje projekt také E. Svobodová (2007): Projekt se zabývá určitým tématem či zpracovává námět, který je pro předškolní dítě zajímavý a přínosný.

2.1 Obecné informace 2.1.1 Pojetí a přínos projektu Činnostmi zahrnutými v projektu je sledováno dosažení pedagogických cílů. V rámci projektů se provádějí činnosti z různých oblastí lidského života. Jsou většinou praktického rázu nebo se jedná o činnosti, které zapojují ve větší míře myšlení a tvořivost. Projekty dětem umožňují poznávat různé jevy ze života, získávat zkušenosti, osvojit si dovednosti, a rozvíjet vztahy k věcem i k druhým lidem. Jelikož se v rámci projektů navozuje mnoho různých činností, jsou časově náročné. Díky tomu však mohou děti více do hloubky poznat danou oblast či problém. Vzhledem k dlouhodobosti bývá realizace projektu označována jako tematické dny (Doležalová, 2010). Jelikož jsou projekty komplexní a činnosti v nich jsou zaměřeny na životní realitu, tak působí značně motivačně. Různorodost činností dovoluje ovlivňovat celou osobnost dítěte. Umožňuje zároveň obsahovou integraci, tedy propojení znalostí z několika různých oblastí. To je pro předškolní děti obzvláště vhodné vzhledem k jejich globálnímu vnímání světa. Obsahy výchovné činnosti si tak lépe zapamatují a snadněji pochopí jejich souvislosti. Tyto okolnosti patří k faktorům, které ovlivňují efektivitu výchovného působení (Doležalová, 2010).

2.1.2 Druhy projektu Druhy projektu můžeme rozdělit dle několika hledisek. Podle navrhovatele: 

Spontánní (vycházejí z potřeb a zájmů dětí) 17



Uměle vytvořené učitelem



Spontánní korigované učitelem

Podle místa konání: 

Školní



Domácí



Kombinace školních a domácích

Podle počtu dětí: 

Individuální



kolektivní (skupinové, třídní apod.)



Kombinace individuálních a kolektivních

Podle času: 

Krátkodobé



Dlouhodobé (Valenta a kol., 1993).

2.1.3 Požadavky kladené na projekt Na projekt jsou kladené určité požadavky. Jedná se o následující: 

Na plánování projektu by se měly podílet děti. Mohou se podílet i rodiče a další osoby, které jsou s tématem spojeny.



Při realizaci projektu by mělo dojít k tzv. propojení s vnějším světem.



Projekt by měl završit produkt, který shrne poznatky, vědomosti a zkušenosti z projektu nabyté. Produktem našeho projektu může být výstava výkresů a fotografií, které jsme během projektu získali. Případně se může uspořádat společná akce s rodiči, na které si mohou děti zopakovat, co se naučily atd. (Svobodová, 2007).

2.1.4 Přínos projektu pro děti Jak již bylo řečeno výše, projekty nabízejí dětem řadu rozmanitých činností, což už samo o sobě přispívá k rozvoji více složek jejich osobnosti. Uspokojují také přirozenou dětskou touhu poznávat svět kolem sebe aktivní formou. Prohlubují znalosti o tématu, rozvíjejí vědomosti, dovednosti, návyky a získávají zkušenosti. Navozují příznivé podmínky pro výchovnou činnost tím, že při projektových činnostech děti spolupracují. To vždy přináší efekty především pro morální vývoj dětí, pro rozvoj volních vlastností, sociálních dovedností 18

a pro získání životních zkušeností. Příznivý vliv mají projekty také na komunikaci, rozumové schopnosti a city. Pokud jsou navržené aktivity v projektech zajímavé a přiměřené, motivují děti k intenzivní činnosti, která vede ke spokojenosti dítěte, k pozitivním emocím a kladným postojům k aktivitám (Doležalová, 2010). Projekty naplňují cíle vzdělávání. Podle Rámcového vzdělávacího programu je cílem osvojování a rozvoj všech klíčových kompetencí (kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní) (Koten, 2006).

2.1.5 Přínos projektu pro učitele Projekt poskytne učiteli řadu informací o dětech, na které dále reaguje výchovným působením. Z tohoto důvodu je prospěšná i fotodokumentace průběhu projektu a jeho výsledků, neboť se k nim můžeme vracet a analyzovat chování dětí a jejich produkty i po ukončení projektu (Doležalová, 2010).

2.2 Fáze projektu 2.2.1 Podnět Náměty na projekt mohou vycházet od učitele, od dětí, ale třeba i od rodičů nebo jiných sociálních partnerů školy. V první fázi se uvažuje o tom co, proč a jak bychom chtěli a mohli udělat. Je to fáze prvního nápadu a myšlenky, která stojí za to ji zrealizovat. Téma by mělo být nosné, umožňující širokou integraci. Jednoznačně by měl podnět k projektu vycházet z potřeby řešit nějaký problém (Koten, 2006). Při výběru tématu a činností učitel zohledňuje věkové zvláštnosti dětí a dosaženou úroveň schopností, jejich dovednosti a zájmy, aby byly náměty přiměřené jejich možnostem, aby je zvládly, ale také aby je motivovaly a aby v nich mohly být úspěšné. Proto by měl učitel připravovat aktivity rozmanité obtížnosti a v dostatečném množství (Doležalová, 2010).

2.2.2 Plánování Při plánování projektu je důležité, jak máme činnosti promyšlené, ujasněné záměry, připravené pomůcky, zvolené postupy a organizaci činností (Svobodová, 2007). 19

V počátku plánování si můžeme zapsat veškeré nápady, asociace, vše, co by mohlo s tématem souviset. Poté je vhodné si prvotní nápady roztřídit do myšlenkové mapy a posoudit možnost jejich realizace (Koten, 2006). Aby práce učitelky byla cílevědomá a smysluplná, je třeba: 

Znát záměr (proč tuto činnost dělám, k jakému cíli s ní směřuji).



Promyslet organizaci (co a kdy budu dělat a jak budou činnosti na sebe navazovat).



Připravit pomůcky (co budu k činnostem potřebovat).



Připravit podmínky (zajistit prostor pro projektové činnosti).



Znát metody (vybrat vhodné způsoby, kterými se budu k cíli ubírat) (Svobodová, 2007).

2.2.3 Realizace Realizace různých projektů se značně liší podle tématu a obsahu. Důležitá je aktivita dětí, samostatnost, získávání nových zkušeností a poznatků a kvalitní spolupráce ve skupině. Během realizace se objevují momenty, které nebylo možno předvídat a plánovat, proto je nutné přistoupit ke změnám a improvizaci proti původnímu plánu. Kreativita je zde zcela na místě. Projekt je tak obohacen o další prvky, které se objevují až v jeho průběhu. Při práci je vhodné sledovat, jak děti postupují, občas porovnat a posoudit dílčí výsledky, promyslet společně další postup apod. (Koten, 2006). Významným momentem, který umocňuje výchovné působení, je prezentace výsledků činností na závěr projektů. Mohou být využity různé formy ukončení, např. představení produktu ostatním dětem, výstava, nástěnka, fotografie, školní besídka, předvedení dovedností nově získaných v projektu na schůzce s rodiči, návštěva zařízení, kde má být předvedeno kulturní pásmo apod. Další zajímavou a přínosnou formou, může být rozšíření pomůcek, hraček atd. (Doležalová, 2010).

2.2.4 Evaluace Evaluace má několik částí. První je sebehodnocení dětí. Posuzují, co se jim podařilo a co je potřeba příště vylepšit. Jak práce probíhala, případně jak příště řešit problémy, které se vyskytly. Na hodnocení se samozřejmě podílí i učitel. V závěru vše shrne, uzavře, zhodnotí projekt jako celek. Pokud má být práce na projektu klasifikována, je vhodné předem stanovit 20

kritéria. V jiných případech je vhodné i slovní hodnocení, které lépe vystihne jednotlivé aspekty práce, popř. Je možné využít i hodnotící dotazník. Velice důležité je ocenit snahu a aktivitu, vždyť projektům se všichni teprve učí. Důležité je to, co žáci v projektu získají, i když se to nedá uchopit ani oznámkovat; radost z poznávání, sdílení a spolupráce. Zdařilý projekt je dětem často tou nejlepší odměnou (Koten, 2006).

21

3. Praktická část - „Putování se sovičkou Jůlou a jejími kamarády“ 3.1 Charakteristika projektu Projekt „Putování se sovičkou Jůlou a jejími kamarády“ je ekologický projekt zaměřený především na ptactvo v našem okolí a vytvořený speciálně pro předškolní děti. Je koncipován zábavnou formou, hlavně v podobě her a plnění různých úkolů. Projekt byl rozdělen do čtyř ročních období, přičemž každé období tvoří jeden tématický celek. Tématické celky se dále dělí na jednotlivá podtémata, která charakterizují život ptáků v určitých měsících. Celý projekt vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a koresponduje s naším školním vzdělávacím programem (ŠVP), potažmo s třídním vzdělávacím programem (TVP). Při tvorbě i aplikaci projektu jsem dbala především na to, aby úkoly vycházely z pěti základních vzdělávacích oblastí stanovených RVP PV, které vedou k rozvoji všech důležitých potřeb předškolních dětí. Stejně tak tomu bylo i při stanovení svých cílů, které taktéž vycházejí z RVP PV.

3.2 Charakteristika výzkumného vzorku Projekt byl určen pro děti dvou tříd mateřské školy, ve věku 3 – 6 let. Dohromady se projektu účastnilo 55 dětí, z čehož bylo 30 dívek a 25 chlapců. Všechny úkoly byly přizpůsobeny věku a potřebám dětí.

3.3 Podmínky a materiálové vybavení Děti si hrály a své úkoly plnily nejčastěji na zahradě mateřské školy, která je pro environmentální výchovu dobře vybavena. Posloužily zde stromy se třemi ptačími budkami, krmítko a pítko pro ptáčky, hmyzí hotel, smyslový chodníček, vrbová chýška, altánek, záhonky i suchá zídka. Dále se projekt uskutečňoval ve třídách i v okolí školky, kde je louka, potok, rybníček a les. Většina materiálů, které byly při tvorbě i aplikaci projektu používány, je dostupná v mateřské škole, ve které byl projekt realizován. Některé materiály jsou nashromážděné z různých seminářů, publikací, internetových portálů apod., některé jsou vlastní. Jedná se 22

např. o CD se zvuky ptáků, interaktivní tabuli, encyklopedie, pohádkové knihy, přírodniny, výtvarný materiál, keramickou hlínu, tělovýchovné náčiní, pracovní listy, různé přídavné předměty apod.

3.4 Použité metody V projektu byly využity metody ekologické výchovy. Jedná se o pozorování, experiment, smyslové vnímání, hru a celý projekt byl pojat skrze projektové vyučování. Všechny uvedené metody podporují interdisciplinární přístup ve vzdělávání předškolního dítěte. Na začátku projektu byla využila motivace „dopisem od sovičky Jůly“, který děti lákal na dobrodružství do „Ptačí říše“. V závěru projektu byl s dětmi veden rozhovor, prostřednictvím kterého se zjišťovaly odpovědi na mé výzkumné otázky a ověřovalo se naplnění cílů projektu. Nabyté vědomosti dětí se též ověřovaly při závěrečné práci s interaktivní tabulí, kde měly děti připravené shrnutí ze života ptáků („Kamarádi sovičky Jůly“).

3.5 Cíle a záměry projektu Hlavním cílem projektu je seznámit děti s různými druhy ptactva v našem okolí i s některými ptáky cizokrajnými, nastínit jim vývoj i způsob života ptáků a ukázat dětem důležitý význam ptactva v ekosystému. Záměrem projektu je naučit děti vnímat a pozorovat přírodu a ptačí svět jako její součást, budovat si pozitivní vztah k ptákům i všem živým tvorům, pochopit jejich potřeby a právo na život na této planetě.

3.6 Výzkumné otázky Výzkumné otázky vycházejí z cílů, které byly stanoveny. Jejich vyhodnocení bude popsáno v závěru práce. Jedná se o následující tři výzkumné otázky: 

Dokáží děti pojmenovat určité druhy ptactva?



Mají děti představu o vývoji a způsobu života ptáků?



Dokáží děti jednoduše vysvětlit, jaké postavení má ptactvo v přírodě (v ekosystému)?

23

3.7 Realizace 3.7.1 Vzdělávací cíle a očekávané kompetence Vzdělávací cíle: 

seznámení se s ptáky v naší přírodě (i s některými ptáky cizokrajnými)



poznání základních druhů ptáků



seznámení se s vývojem, způsobem života ptáků a jejich důležitostí v našem ekosystému



osvojení si poznatků o přírodě, jejích proměnách a zákonitostech



rozvoj fyzické a psychické zdatnosti



rozvoj užívání všech smyslů



rozvoj tvořivosti a samostatnosti při práci



rozvoj schopnosti soustředění na činnost a její dokončení



rozvoj grafomotorických dovedností



zdokonalení jemné motoriky



rozvoj hrubé motoriky



rozvoj paměti, pozornosti a představivosti



řešení hádanek, rozbor pohádek



rozvoj schopnosti umět vyjádřit postup melodie pohybem



posílení přirozené zvídavosti, zájmu a radosti z objevování

(KOMPETENCE K UČENÍ, ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ) 

seznámení dětí s poezií a prózou, říkadly, písněmi a pohádkami s ptačí tématikou



zdokonalení schopnosti naslouchat čtenému textu a jeho porozumění



rozvoj verbálního projevu a obohacování slovní zásoby



rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy vyjadřování (výtvarné, pohybové, hudební, dramatické)

(KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ)

24



rozvoj základních kulturně - společenských postojů, návyků a dovedností



rozvoj schopnosti vnímat a přijímat základní společenské hodnoty



seznámení se s pravidly společenského soužití a jejich spoluvytváření



kultivace estetického vnímání, cítění a prožívání motivované přírodou



rozvoj pracovních činností – práce na školní zahradě



seznámení se s místem a prostředím, ve kterém žijeme a vytváření pozitivního vztahu k němu (KOMPETENCE ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ)



osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navázání a rozvoj vztahů dítěte k druhým lidem



rozvoj schopnosti spolupráce



rozvoj schopnosti vytvářet citové vztahy, rozvíjet je i plně prožívat a vyjadřovat

(KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ) Očekávané kompetence: 

zná základní druhy ptáků



je seznámené s vývojem a způsobem života ptáků



má povědomí o důležitosti ptáků v našem ekosystému



lépe komunikuje s okolím



reaguje na změnu pohybu, melodie nebo na pokyn učitelky



vnímá rytmus, intenzitu zvuku



zná nové písně, básně a říkadla



správně drží tužku, štětec



je samostatné při tvořivých činnostech



toleruje a respektuje názory druhého



používá základní společenské návyky a pravidla



udrží pozornost při poslechu čteného nebo vyprávěného textu a je schopné jeho reprodukce



rozlišuje základní morální hodnoty



pracuje s různými druhy materiálů a pomůcek 25



dokáže manipulovat s drobnými předměty



zná okolí MŠ a osvojil/a si pravidla chování při pohybu venku



má kladný vztah k přírodě

3.7.2 Tematický celek - ZIMA Podtéma:

Únor – „Sovička Jůla a její kamarádi“ Poznávací a naučné činnosti: 

„Sovička Jůla a kamarádi z ptačí říše“ – rozhovor o určitých druzích ptáků a jejich životě (stavba těla, potrava, hnízda, mláďata…)



prohlížení obrázků ptactva v knize „Poznáváme ptáky v naší přírodě“ – poznávání, pojmenování (Dierschke, 2007)



„Hádanky chytré sovy“ – „Proč v zimě není ptáčky tolik slyšet?“, „Jací ptáčci u nás přezimují?“, „Čím se ptáčci u nás v tomto období živí?“, „Proč jim vlastně v zimě pomáháme?“



„Jak zpíváš, ptáčku?“ – sluchové rozpoznání zpěvu ptáčků z CD (vrabec, vrána, holub…) (Jännes, Roberts, 2013)

Literární a jazykové činnosti: 

četba příběhů z knihy „Uprchlík na ptačím stromě“ (Sekora, 2012)

Výtvarné a pracovní činnosti: 

„Sovička Jůla“ – kresba sovy tuší do vlhkého podkladu (voda a klovatina)



vystřihování a lepení kosů z papíru



výtvarné ztvárnění písně „Ztratil kos píšťalku“ (malování temperami)

Pohybové hry a činnosti (hrubá / jemná motorika): 

motorická hra „Na zobáčky“ – třídění semínek prsty či lžící do sklenic

26

Hudební a dramatické činnosti: 

zpěv písně „Ztratil kos píšťalku“ (Jenčková, 2013)



pohybové ztvárnění písně „Ztratil kos píšťalku“ (taneček)

Činnosti v přírodě a na školní zahradě: 

„Jdeme za ptáčky se Sovičkou Jůlou“ – pozorování ptáčků u lidského obydlí při vycházce do lesa (sluchové a zrakové vnímání)



„Hostina pro ptáčky“ – sypání zrníček do krmítka na školní zahradě

3.7.3 Tematický celek – JARO Podtémata:

Březen – „Kamarádi, čekáme na vás!“ Poznávací a naučné činnosti: 

„Kteří ptáčci se nám vracejí z teplých krajin?“ (vyprávění, tvoření příběhu)



práce s interaktivní tabulí – poznávání ptáků stálých a stěhovavých (rýmované hádanky – „Poznáš ptáčka?“, popis těla ptáků, doplňování slov ve větách pomocí obrázků, ptáci stálí, stěhovaví a domácí – obrázky, rozdíly) (Háková, 2014, on-line)



„Pan Čáp se nám vrací“ – vyprávění a obrázky (symbolika konce zimy a začátek jara )



smyslová hra „Co vylovím“ – hledání „zobáčkem“ předmětů pod šátkem


říkanky z knihy „Myslí ptáci na legraci?“ (Pospíšilová, 2014)


výroba ptáčka z kolíčku (kolíček, karton a látka)



výroba závěsného čápa (tvrdší papír, tempery)



výtvarná hra „Velká voda“ (Kurincová a kol., 2014)



pracovní list „Objev a obtáhni“, „Ptačí shromáždění“, „Hledej rozdíly“ (Kurincová a kol., 2014) 27


pohybová hra „Všechno lítá, co peří má“



Pohybová hra „Na hlídače“ (Kurincová a kol., 2014)



Pohybové hry „Na čápa“, „Na vrabce“ (Čížkovská a kol., 2012)


píseň „Jaro už je tu!“ (Jenčková, 2013)


hra „Na detektiva“ – hledání důkazů, že ptáčci zde skutečně jsou (otisky pařátků, ozobané šišky, děravé oříšky, pírka, skořápky, hnízda), využití lupy, dalekohledu (zahrada, okolí MŠ, les)



poslouchání ptačího zpěvu

Duben – „Hurá, už jste se nám vrátili!“ Poznávací a naučné činnosti:  didaktické hry „Z vajíčka ptáčetem“, „Krmení ptáků“, „První let“ (Čížkovská a kol., 2012) Literární a jazykové činnosti: 

Pohádka „Jak pěnička cestovala a prstýnek dostala“ (Sekora, 2012)


„Život v koruně stromů“ – společná výtvarná práce dětí



„Čáp a žabka“ – malování anilinovými barvami, lepení



Kreslení ptáčků dle fantazie dětí - pastelky



pracovní list „Čáp v hnízdě“ – hledání rozdílů (Kurincová a kol., 2014)


pohybové hry „Zatoulaná ptáčata“, „Krmení mláďat“, „Z hnízda do hnízda“, „Zloději vajíček“, „Kde je moje hnízdo“ (Fillerová, Krušinová, 2010) 28



pletení hnízda z vrbových proutků / z trávy


„Ptačí tanec“ – hra na vábení ptačí samičky


oslava „Dne ptactva“ – pozorování ptačích budek na zahradě, kvíz o ptácích z naší zahrady, hry v ptačích maskách

Květen – „Kamarádi, stavějte si hnízdečka, těšíme se na mláďátka!“ Poznávací a naučné činnosti: 

didaktická hra „Ptáčata se učí létat“ – sluchové vnímání, orientace v prostoru, pohyb – nápodoba létání (Kurincová a kol., 2014)


Pohádky z knihy „Co krákala vrána vráně“ (Provazníková, Lada, 2000)


omalovánky „Ptačí svět“ – vývojové obrázky (hledání místa pro hnízdo, postavení hnízda, kladení vajíček, sezení na vajíčkách, vylíhnutí ptáčat, krmení) (Kurincová a kol., 2014)



pracovní list „Chytání potravy“ + rozhovor (Kurincová a kol., 2014)



pracovní list „Letová dráha“ + rozhovor (Kurincová a kol., 2014)


hra „Na kukačku“ (procvičení manipulačních dovedností s padákem + komunikační schopnosti) (Kurincová a kol., 2014)


píseň „Holubí dům“ (Svěrák, 2013)

29


pozorování ptačích hnízd

3.7.4 Tematický celek – LÉTO Podtéma:

Červen – „Ptačí kamarádi z cizích krajin“ Poznávací a naučné činnosti: 

prohlížení exotického ptactva v knize (název, vzhled (barvy), způsob života, potrava) (Alderton, 1997).



didaktická hra „Na papouška“ – opakování slov, rytmu, pohybů



smyslové hry – hledání „pštrosích vajíček“ v písku se zavřenýma očima


četba říkanek z knihy „Myslí ptáci na legraci?“ (Pospíšilová, 2014)


výtvarná kolektivní práce „Můj kamarád papoušek“ – trhání papíru, lepení, kresba tuší, malování (Kafomet, 2015)



modelování cizokrajného ptáka z hlíny



„Pštrosí péro“ – kresba voskovkami, přetírání černou tuší, vyrývání



„Leť peříčko, leť!“ – kresba silným pastelem na velký formát


„Pštrosí závody“ – překážková dráha + slalom



„Kde žijí pštrosi?“ – hry s lepící pískovou hmotou (rozvoj jemné motoriky)



dechové cvičení „foukání do peříček“


„Pštrosí tanec“ – hudebně-pohybová improvizace 30


„Jak pelikán chytal ryby“ – hra s vodou na školní zahradě (přenášení vody v „zobáku“ – na lžičce)

3.7.5 Tematický celek – PODZIM Podtémata:

Září – „Kamarádi, pomalu se s vámi loučíme…“ Poznávací a naučné činnosti: 

rozhovor – „Kam odlétají ptáčci a proč?“



obrázky (poznávání ptáků stěhovavých i ptáků, kteří přezimují) (Duriš, 1987).


pohádka „Jak se krtek loučil s čápem“ (Sloupová, 2011)


pracovní list „Houfování vlaštovek“ (upevňování dovednosti práce s tužkou) (Kurincová a kol., 2014)



„Pan Páv“ – malování tempterovými barvami, lepení podzimních listů



„Omalovánky sovičky Jůly“ (Fillerová Krušinová, 2010)


pohybová hra „Vlaštovičky na drátku“ – sjednocení dětí na vyznačené čáře po zaznění signálu


píseň „Vlaštovičko, leť!“ (Sládek in Kurincová a kol., 2014)


pozorování ptáků na vycházce (houfování vlaštovek a jiřiček – rozdíly)

31

Říjen – „Rozloučení se sovičkou Jůlou a jejími kamarády“ Poznávací a naučné činnosti: 

práce s interaktivní tabulí „Kamarádi sovičky Jůly“ – shrnutí, opakování (Háková, 2014, on-line)



hmatové cvičení „Poznej, co je v hnízdě“


společné vyprávění o „Sovičce Jůle a jejích kamarádech“


„Obraz Sovičky Jůly“ – společná výroba sovy z přírodnin


„Závěrečné dobrodružství se sovičkou Jůlou“ – pohybová hra „Na vrabečky“ (sběr zrníček do hnízda), „Vlaštovičko, leť!“ (překážková dráha), „Čápe, chyť žabku!“ (namotávání provázku na dřívko)


píseň „Čížečku, čížečku“ – zpěv + nápodoba (Kafomet, 2015)


„Podzimní hostina pro ptačí kamarády“ – zavěšení slunečnic na větve stromů



vycházka do lesa – pozorování ptáčků, kteří u nás přezimují, houfování, odlet do teplých krajin

32

3.8 Evaluace Projekt celkově naplnil očekávání. Byly v něm aplikovány všechny uvedené činnosti, některé však byly v průběhu realizace nepatrně pozměněny podle potřeb a přání dětí. V některých situacích bylo zapotřebí improvizace, v jiných si děti dotvářely úkoly a příběhy sami, dle jejich nápadů a fantazie. Projekt děti velice bavil a všechny úkoly plnily s nadšením a odhodláním, což bylo velice potěšující. Se všemi položkami projektu se děti vypořádaly velice dobře, vzájemně si pomáhaly a spolupracovaly. Činnosti byly koncipovány převážně formou hry, aby děti bavily a nepřinášely jim negativní pocity z neúspěchu. V závěru projektu byl s dětmi veden rozhovor o tom, co se jim líbilo, zdali se jim něco nelíbilo a co si myslí, že se jim povedlo. V převážné většině byly děti se svou prací spokojeny.

33

Závěr Hlavním cílem závěrečné práce bylo zpracovat a aplikovat ekologický projekt v mateřské škole. Tento projekt se zaměřoval na ptactvo v našem okolí i na některé cizokrajné ptáky. Konkrétními cíli projektu bylo seznámit děti s různými druhy ptactva v našem okolí a s některými ptáky cizokrajnými, nastínit jim vývoj i způsob života ptáků a ukázat dětem důležitý význam ptactva v ekosystému. Z cílů vycházely výzkumné otázky, které byly následující: 

Dokáží děti pojmenovat určité druhy ptactva?



Mají děti představu o vývoji a způsobu života ptáků?



Dokáží děti jednoduše vysvětlit, jaké postavení má ptactvo v přírodě (v ekosystému)?

Naplnění cílů i výzkumné otázky z nich pramenící jsem vyhodnocovala v závěru projektu pomocí rozhovoru s dětmi. Nabyté vědomosti dětí jsem si dále ověřovala při závěrečné práci s interaktivní tabulí, kde měly děti připravené shrnutí ze života ptáků („Kamarádi sovičky Jůly“). Všechny cíle, které jsem si stanovila, byly naplněny, jelikož výzkumné otázky byly zodpovězeny kladně. Děti skutečně získaly základní informace o životě ptáků a získaly představu o tom, jak důležité je ptáčky respektovat a chránit. Mým záměrem bylo naučit děti vnímat a pozorovat přírodu a ptačí svět jako její součást, budovat si pozitivní vztah k ptákům i všem živým tvorům, pochopit jejich potřeby a právo na život na této planetě. Děti začaly skutečně na přírodu pohlížet z trochu jiného úhlu. Sami v závěrečném rozhovoru vymýšlely nápady, co bychom mohli ještě pro ptáčky udělat, jak bychom je mohli ještě pozorovat apod. V závěru projektu jsme si společně s dětmi uspořádali ptačí olympiádu „Závěrečné dobrodružství se sovičkou Jůlou“ a vědomostní kvíz „Kamarádi sovičky Jůly“, vystavili jsme si některé výrobky ve spojovací chodbě a děti získaly „medaili sovičky Jůly“.

34

Seznam použitých zdrojů ALDERTON, David. Cizokrajní ptáci. Vyd. 1. Praha: Ikar, 1997, 72 s. 101 praktických rad. ISBN 80-7202-127-3. BENEDIKTOVÁ, Vlasta. Labyrint - Ametyst21 [online]. 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://labyrint.ametyst21.cz/index.php/inspirace/tematicke/164-vyvoj-a-utvaeni-tla-ptak. ČÍŽKOVSKÁ Pavla a kol. Podaná ruka [Metodická příručka pro mateřské školy]. České Budějovice: CEGV Cassiopeia, 2012. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.06/04.0046. DIERSCHKE, Volker. Poznáváme ptáky v naší přírodě. 1. vyd. Praha: Beta-Dobrovský, 2007, 124 s. Miniprůvodce přírodou. ISBN 978-80-7306-285-9. DOBRORUKOVÁ, Jana a Luděk J DOBRORUKA. Malá tajemství přírody. 1. vyd. Praha: Albatros, 1989, 175 s. DOLEŽALOVÁ, Jana. Rozvoj grafomotoriky v projektech. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 166 s. ISBN 978-80-7367-693-3. DURIŠ, Jaroslav. Z ptačí říše. 4.vyd. Praha: Albatros, 1987, 310 s. Oko (Albatros). FILLEROVÁ KRUŠINOVÁ, Stanislava. Korálky poznání: průvodce (nejen) naučnou stezkou : celoroční projekt EVVO. [Slavonice: Mateřská škola Slavonice], 2010, 83 s. ISBN 978-80-2547439-6. GARDOŠOVÁ, Juliana a Lenka DUJKOVÁ. Vzdělávací program Začít spolu: metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 159 s. Step by step (Portál). ISBN 807178-815-5. HÁKOVÁ, Štepánka. Ptáci. Školení a digitální učební materiály na portálu – Veškole.cz [online].

AV

MEDIA,

a.s.,

2014,

2015

[cit.

2015-12-20].

Dostupné

z:

http://www.veskole.cz/dumy/materska-skola/ptaci-1. JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání. Praha: Raabe, 2010, 148 s. Nahlížet - nacházet. ISBN 978-80-86307-95-4. JÄNNES, Hannu a Owen ROBERTS. Ptáci našich lesů a zahrad. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2013, 64 s. ISBN 978-80-7466-255-3. 35

JENČKOVÁ, Eva. Tóny jara. 4., upr. vyd. Hradec Králové: Tandem, 2013-, ^^^sv. Hudba v současné škole. ISBN 978-80-86901-15-2. JENNINGS, Terry. Ekologie. [přeložila Naďa Klevisová]. Brno: Computer Press, 2003, 31 s. ISBN 80-7226-942-9 . Kafomet: Katalog forem a metod práce pro mateřské školy. Stařeč: Infra, 2015, 2.(50). ISSN 1801-853X. KOTEN, Tomáš. Škola? V pohodě!: metody, hry a formy práce pro realizaci učiva, pro dosažení očekávaných výstupů a rozvoj klíčových kompetencí. Vyd. 1. Most: Hněvín, 2006, 285 s. ISBN 80-86654-18-4. KURINCOVÁ, Marie a kol. Uchopit a pochopit: [Soubor pracovních listů pro MŠ]. České Budějovice: CEGV Cassiopeia, 2014. Registrační číslo projektu: CZ1.07/1.3.40/01.0041. KURINCOVÁ, Marie a kol. Uchopit a pochopit: Letem ptačím světem [Metodická příručka pro mateřské školy]. České Budějovice: CEGV Cassiopeia, 2014. Registrační číslo projektu: CZ1.07/1.3.40/01.0041. KURINCOVÁ, Marie a kol. Uchopit a pochopit: Letem ptačím světem 2 [Metodická příručka pro mateřské školy]. České Budějovice: CEGV Cassiopeia, 2014. Registrační číslo projektu: CZ1.07/1.3.40/01.0041. LEBLOVÁ, Eliška. Environmentální výchova v mateřské škole. Praha: Portál, 2012. 175 s. ISBN 978-80-262-0094-9. MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou: [metodická příručka pro začínající učitele a pedagogické pracovníky středisek ekologické výchovy]. Brno: Rezekvítek, 2000, 205 s. ISBN 80-902954-0-1. POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Myslí ptáci na legraci?. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 80 s. Říkanky a básničky. ISBN 978-80-247-4615-9. PROVAZNÍKOVÁ, Věra. Co krákala vrána vráně. 1. vyd. Praha: Albatros, 2000, 76 s. ISBN 8000-00831-9. Ptactvo: poznáváme a určujeme. 2. české vyd., V nakl. Svojtka & Co. 1. Praha: Svojtka & Co., 2009, 128 s. ISBN 978-80-256-0231-7. 36

SEKORA, Ondřej. Uprchlík na ptačím stromě. Vyd. 9., (V Knižním klubu 1.). Praha: Knižní klub, 2012, 219 s. ISBN 978-80-242-3628-5. SLOUPOVÁ, Miroslava. Rok s krtkem: [náměty pro práci s předškolními dětmi]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 180 s. ISBN 978-80-7367-775-6. SVĚRÁK, Zdeněk. Když se zamiluje kůň. 1. vyd. Praha: Fragment, 2013, [16] s. ISBN 978-80253-1818-8. SVOBODOVÁ, Eva. Obsah a formy předškolního vzdělávání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, 75 s. ISBN 978-80-7040-940-4. SVOBODOVÁ, Eva. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 166 s. ISBN 978-80-7367-774-9. VALENTA, Josef. Pohledy: projektová metoda ve škole a za školou. 1. vyd. Praha: IPOS ARTAMA, 1993, 61 s. ISBN 80-7068-066-0. VÉROSTOVÁ, Petra. Ptáci stálí a stěhovaví [online]. 2013, : 1 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:wbay5iTwG_UJ:dumy.cz/stahnout /122515+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz.

37

Seznam příloh Příloha č. 1: pracovní list „Houfování vlaštovek“ (Kurincová a kol., 2014) Příloha č. 2: pracovní list „Letová dráha“ (Kurincová a kol., 2014) Příloha č. 3: pracovní list „Chytání potravy“ (Kurincová a kol., 2014) Příloha č. 4: vývojové omalovánky (Kurincová a kol., 2014) Příloha č. 5: „Omalovánky sovičky Jůly“ (Fillerová Krušinová, 2010) Příloha č. 6: šablona pro výtvarnou práci „Můj kamarád papoušek“ (Kafomet, 2015) Příloha č. 7: pracovní list „Hledej rozdíly“ (Kurincová a kol., 2014) Příloha č. 8: pracovní list „Ptačí shromáždění“ (Kurincová a kol., 2014) Příloha č. 9: pracovní list „Objev a obtáhni“ (Kurincová a kol., 2014) Příloha č. 10: píseň „Holubí dům“ (Svěrák, 2013) Příloha č. 11: ukázka z knihy „Co krákala vrána vráně“ (Provazníková, 2000) Příloha č. 12: ukázka z knihy „Uprchlík na ptačím stromě“ (Sekora, 2012) Příloha č. 13: píseň „Ztratil kos píšťalku“ (Jenčková, 2013) Příloha č. 14: ukázka z knihy „Z ptačí říše“ (Duriš, 1987) Příloha č. 15: ukázka z digitálního uč. materiálu – interaktivní tabule (Háková, 2014, on-line) Příloha č. 16: ptáčci z papíru, látky a kolíčků Příloha č. 17: ptáčci kreslení pastelkami Příloha č. 18: páv z přírodnin, temperové barvy Příloha č. 19: závěsný čáp – karton, temperové barvy Příloha č. 20 – „Poznáváme ptačí svět na školní zahradě“ Příloha č. 21: „Hrajeme si na ptáčky v maskách“ Příloha č. 22: „Za sovičkou Jůlou do lesa“ Příloha č. 23: „Závěrečné dobrodružství se sovičkou Jůlou“ 38

Přílohy Příloha č. 1: pracovní list „Houfování vlaštovek“ (Kurincová a kol., 2014)

Příloha č. 2: pracovní list „Letová dráha“ (Kurincová a kol., 2014)

Příloha č. 3: pracovní list „Chytání potravy“ (Kurincová a kol., 2014)

Příloha č. 4: vývojové omalovánky (Kurincová a kol., 2014)

Příloha č. 5: „Omalovánky sovičky Jůly“ (Fillerová Krušinová, 2010)

Příloha č. 6: šablona pro výtvarnou práci „Můj kamarád papoušek“ (Kafomet, 2015)

Příloha č. 7: pracovní list „Hledej rozdíly“ (Kurincová a kol., 2014)

Příloha č. 8: pracovní list „Ptačí shromáždění“ (Kurincová a kol., 2014)

Příloha č. 9: pracovní list „Objev a obtáhni“ (Kurincová a kol., 2014)

Příloha č. 10: píseň „Holubí dům“ (Svěrák, 2013)

Příloha č. 11: ukázka z knihy „Co krákala vrána vráně“ (Provazníková, 2000)

Příloha č. 12: ukázka z knihy „Uprchlík na ptačím stromě“ (Sekora, 2012)

Příloha č. 13: píseň „Ztratil kos píšťalku“ (Jenčková, 2013)

Příloha č. 14: ukázka z knihy „Z ptačí říše“ (Duriš, 1987)

Příloha č. 15: ukázka z digitálního uč. materiálu – interaktivní tabule (Háková, 2014, on-line)

Příloha č. 16: ptáčci z papíru, látky a kolíčků

Příloha č. 17: ptáčci kreslení pastelkami

Příloha č. 18: páv z přírodnin, temperové barvy

Příloha č. 19: závěsný čáp – karton, temperové barvy

Příloha č. 20 – „Poznáváme ptačí svět na školní zahradě“

Příloha č. 21: „Hrajeme si na ptáčky v maskách“

Příloha č. 22: „Za sovičkou Jůlou do lesa“

Příloha č. 23: „Závěrečné dobrodružství se sovičkou Jůlou“

Aplikace ekologického projektu v mateřské škole

Recommend Documents