Antropologie islámu 6
• Kolonialismus 19. století deformoval (dezinterpretoval) islámský genderový diskurs → obhajoba nadřazenosti Reorganizovaný koloniální narativ, se svým novým zaměřením na ženy, se jeví být směsí vytvořenou starým narativem o islámu…a širším, všestranným narativem koloniální dominance považujícím všechny jiné kultury a společnosti za méněcenné, narativem, který zažil prudký rozvoj během devatenáctého století. Ahmed, L. (1992): Women and Gender in Islam. New Haven: YUP., s. 150.
• Erotická zvědavost v představivosti evropské a následně americké lidové kultury • Said – orientalistický voyeurismus umělců a vědců manifestovaný ve formě mocenské kontroly
• Gender a kolonialismus: Fee, E. (1974): The Sexual Politics of Victorian Social Anthropology, Rogers, S.C. (1978): Women’s Place: A Critical Review of Anthropological Theory, Etienne, M., Leacock, E. (1980)(eds.): Women and Colonization: Anthropological Perspectives • na Západě stále androcentrická perspektiva – v souvislosti se socialistickými hnutími rozvoj feminismu jako ideologie i politického diskurzu → rozšiřování do „třetího světa“, kolonizovaných zemí → to ovlivnilo způsob pozorování muslimské reality ze strany západních feministických vědců i pojednávání genderu muslimskými ženami v islámských kontextech • Dříve gender otázkou při zkoumání kmenů • Od 60. let esencialistické perspektivy (Geertz, Gellner, Gilsenan) – islám jako „business for men“ • Od 70. let feministicky orientované psaní Beck, L., Keddie, N. (1978): Women in the Muslim World, Keddie, N. (1991): Problems in the Study of Middle Eastern Women, Ahmed, L. (1992): Women and Gender in Islam, Tucker, J. (1993)(ed.): Arab Women, Old Boundaries, New Frontiers → podmínky a statusy žen v islámu
→ základ pro dva pohledy – islám jako náboženství posiluje genderovou nerovnost, utlačuje ženy /// diskriminace, útlak výsledkem lokálních kulturních tradic – „pravý islám“ jako řešení Mernissi, F. 1975:Beyond the Veil:Male-Female Dynamics in a Modern Muslim Society - Studie vlivu muslimského diskurzu sexuality na postavení žen – studie tradičního pohledu na ženy a jejich místo v sociálním systému - Dopady vztahu sexuality a šaríy Spojení mezi sexualitou a šaríou v muslimské mysli utvářelo právní a ideologickou historii muslimské rodinné struktury a následně vztahy mezi pohlavími (s. xv) - Muži používají islám ke kontrole ženské nebezpečné sexuality a k uvalení patriarchálních struktur, za jejichž propagaci a transmisi jsou zodpovědné ženy = Mernissi redukuje islám – jako náboženský systém – na pás cudnosti chránící muže před pokušením nebezpečnou a nekontrolovanou ženskou sexualitou (podobně Hussain, F. 1984, ed.: Muslim Women, Sabbah, F.A. 1984: Woman in the Muslim Unconscious) = existence „muslimské mysli“ tvořené pravidly a étosem islámu – srov. Baring, E. (1908): Modern Egypt
• V 80. letech nová generace feministických muslimských autorek Bodman, H., Tohidi, N. (1998)(eds.): Women in Muslim societies: Diversity within unity, Ahmed, L. (1992) →
• Ahmed uznává útlak, zároveň odmítá přístupy orientalismu – politická využití představy, že islám utlačuje ženy a …co patriarchální kolonialisté identifikovali jako zdroj a hlavní formy útlaku žen v islámské společnosti, bylo založeno na vágním a nepřesném rozumění muslimským společnostem (s. 160) - Kritika naivního muslimského feminismu (užiteční idioti Západu) - Analýza rizik muslimské ženské emancipace (islamistická revize, koloniální nadřazenost evropského feminismu) – žena má mít právo na islámskou identitu i na vlastní výklad islámu - Opět žádná dynamika vztahu mezi pohlavími Roald, S. (2001): Women in Islam: The Western Experience • Jedna z prvních studií k genderu v západních komunitách • Také mužská perspektiva • Otázka kulturního vlivu na interpretace islámu (pól patriarchální a rovnosti) • Anti-esencialistický přístup, stále však spíše „žena v islámu“
Tapper, N., Tapper, R. (1987): The Birth of the Prophet: Ritual and Gender in Turkish Islam •Otázka genderu má být centrální v antropologii islámu Okkenhaug, M., Flaskerud, I. (2005)(eds.): Gender, religion and Change in the Middle East Droeber, J. (2005): Dreaming of Change: Young Middle-Class Women and Social Transformation in Jordan. •Diskuse o genderu na základě etnografického výzkumu •Droeber – dynamika genderu a sociální změny mladých žen ze střední třídy – vyjednávání, interakce mezi muži a ženami respondenty/kami Co mě zajímá, jsou každodenní zkušenosti mladých žen, a jak jsou tyto zkušenosti utvářeny sociálním prostředím a jak jej samy utvářejí. Tento pohled již indikuje mou odpověď…ohledně dopadu náboženství na ženské životy. Obecně nejde o „buď a nebo“, ale často o kombinaci represe a posílení, a vždy jasně o „záleží na“, tj. zejména na čase, místě a okolnostech. (s. 8) •důraz na neustálé zapojení žen v procesu vyjednávání o převažujících názorech na gender a moc → islám jen jedním z elementů, které formují sociální diskurs genderu •Stále však gender = žena
• •
„gender v islámu“ dosud spíše vztah „islám a žena“ V 70. a 80. letech tradiční androcentrická perspektiva bránící uznat aktivní roli žen v muslimských společnostech • Feministická antropologie opomíjela maskulinitu (Okkenhaug a Flaskerud 2005: „muži a maskulinita na Blízkém východě jsou stále téměř neexistující výzkumná pole“, s. 2) → generalizování, politizace, redukcionistické chápání genderu a islámu (dominancesubmise model → muslimští muži posílení islámem jsou aktivní / ženy oslabované islámem jsou pasivní) • Extrémní případ tohoto modelu (Shankland, D. 2003: The Alevis in Turkey) Dívka je v prvé řadě kontrolována rodiči. Když se vdá, stává se odpovědností svého manžela. Zůstává pod jeho kontrolou, dokud se nestane vdovou, kdy může užívat větší stupeň svobody. Vždy však zůstává omezována mužskými příbuznými a jinými muži společenství, kteří všichni cítí právo kontrolovat její chování. (s. 54) …je zde něco v islámské víře, co předpokládá axiomatickou méněcennost, nebo přinejmenším separaci žen od mužů (a proto od moci řídit společnost) (s. 316) - náboženství uvaluje dynamiku dominance-submise, a tato dynamika diktuje mocenskou strukturu muslimských společností → neschopnost rozeznat genderové vztahy jako komplexní síť různých dynamik zahrnujících kulturu, identitu, prostředí, emoce (rozhodně ne pouze náboženství)
Islám, gender a migrace Clifford, J. (1994): Diasporas …diasporní zkušenosti mají vždy důležitý genderový rozměr. Avšak je zde tendence u teoretických příspěvků k diaspoře a její kultuře skrývat tento fakt. - Žena má zvláštní pozici v imigrantské rodině – propaguje kulturní tradice, může však dosáhnout ekonomické a sociální svobody mimo rodinu • Migrace jako emancipační element – migrace přináší změny v tradičních kulturních kódech Abdulrahim, D. (1993): Defining Gender in a Second Exile: Palestinian Women in West Berlin. In: Buijs, G. (ed.): Migrant Women. Oxford: Berg, s. 55-82 Namísto tradiční metody hledání azylu mezi příbuznými nebo sousedy, mladé ženy měly příležitost obrátit se na německá ženská centra. Tyto ženy se ve většině případů vracejí do rodinných kruhů, ovšem objevuje se zvyšující se počet výjimek. To, že je využíváno útočiště mimo komunitu, indikuje existenci alternativní rodinné organizace. Užití této cesty jako výhrůžky zvyšuje moc mladých žen v konfliktních situacích. (s. 70) • Na druhou stranu, hledání podpory mimo komunitu může odrážet rozpad sociálních struktur, které nepřežily migraci Lutz, H. (1991): Migrant Women of Islamic Background“: Images and Self-Images • Problém vyhnout se stereotypům koloniální reprezentace + problém, kdy při zkoumání muslimských žen na Západě „slouží západní žena jako kontrapunkt: jako standard pro měření žen jinde“ (s. 2)
Lacoste-Dujardin, C. (2000): Maghribi families in France. In: Freedman, J., Tarr, C. (eds.): Women, Immigration and Identities in France. Oxford: Berg, s. 57-69 Souilamas, N.G. (2000): Des „beurettes“ aux descendantes d’immigrants nordafricains, Tribalat, M. (1995): Faire France •Migrace jako pozitivum pro emancipaci muslimských žen …emancipace je relevantnější pro dcery a zvláště pro starší dcery v rodině, ačkoli i mladší děti, jak chlapci, tak dívky, mohou profitovat z toho, že budou vychováváni emancipovanou matkou schopnější stimulovat je v jejich studiích a povzbuzovat je k sociálnímu úspěchu. (Lacoste-Dujardin, s. 66) - Interpretace oslabení postavy otce v kontextu migrace jako pozitivní hodnoty → feministická analýza založená na etnocentrické představě „ženy“ → chybějící představa o existenci odlišných představ o „emancipaci“ (zajímavá otázka – jak muslimky imigrantky reagují na takové západní feministické představy)
• -
Gender jako užitečný analytický koncept – avšak také mocný politický diskurs Příklad v íránské revoluci 1979 – čádor byl symbolem revolučního požadavku rovnostářské, homogenizované společnosti podřízené jediné autoritě - Šátkové aféry ve Francii – hidžáb jako symbol boje proti asimilaci, proti vynucované homogenitě francouzského sekularismu • Hidžáb často (zejm. ve Francii) viděn jako symbol islámského útlaku – jeho odstranění předpokladem plné emancipace, plného loajálního občanství → muslimské ženy musejí být zachráněny před islámem (z něj odvozenou patriarchální strukturou) • Nebezpečí (v antropologii, sociologii) prezentace individuí nebo konkrétních kategorií v rámci studovaných společností jako pasivních entit pod kontrolou nedeterminovaných sociokulturních sil Lutz, H. (1991): Migrant Women of Islamic Background“: Images and Self-Images • Ženy imigrantky jsou nováčky, potřebují čas k přizpůsobení se rozdílům i podobnostem v životních stylech hostitelských společností (s. 23) • Jsou schopny vyjednávat mezi svými islámskými a kulturními hodnotami a hodnotami hostitelského prostředí
Salih, R. (2000): Shifting Boundaries of Self and Other: Moroccan Migrant Women in Italy Imigrující ženy kontextuálně vyjednávají hranice inkluze a exkluze self a other podle různých a někdy protínajících se hegemonických diskurzů, kterým mohou čelit v různých místech a fázích jejich životů (s. 323) - Zdůraznění aktivity žen, nepřijímají pasivně západní modely (aktivní role v hostitelské společnosti) - Muslimky integrují islám do komplexních vyjednávacích procesů – ty zahrnují jak hostitelskou společnost, tak domoviny Basch, L., Glick Schiller, N., Szanton, C. (1994): Nations Unbound: Transnational Projects, Postcolonial Predicaments and deterritorialized Nation-States. • Imigranti jsou součástí „deteritorializovaných národních států“ – „lidé národa mohou žít kdekoli na světě a stále být jeho součástí…kamkoli jdou jeho lidi, jejich stát jde s nimi“ (s. 269) Smith, R. (1999): Reflection on Migration, The State and Construction, Durability and Newness of Transnational Life • Kritika konceptu „deteritorializovaných národních států“ - navzdory dostupným komunikačním technologiím, muslimky mohou stále zažívat odcizení
Salih, R. (2001): Moroccan Migrant Worker: Transnationalism, Nation-States and Gender • Marocké ženy v imigraci jako „plurinational“ subjekty Zakotvení v násobných hegemonických strukturách fungujících na více než jedné národní úrovni, což podmiňuje jejich potenciál pohybu, jejich identity a jejich transnacionální aktivity v genderové rovině. (s. 669) -Pro tuto „plurinacionalitu“ nemohou být pasivními subjekty (hlásnými troubami mužských diskurzů) – rozvíjejí vlastní politické a náboženské přístupy • Islám hraje centrální roli v životech většiny imigrujících muslimek – ztráta sítě přátel a rodiny → potřeba setkávání s muslimkami i z jiných států (různé kulturní a náboženské normy) -„sesterství“ skrze koncept ummy (Marranci, G. 2007: Migration and the Construction of Muslim Womens Identity in Northern Ireland. In: Aitchison, C., Hopkins, P., Kwan, M. (eds.): Geographies of Muslim Identities: Representations of Diaspora, Gender and Belonging. London: Ashgate, s. 79-92.) - Islámská rétorika otupuje konflikty skrze důraz na společné – vznik formálních ženských skupin
Maskulinita? Potřeba výzkumu • jako kdyby „gender“ znamenal „ženskost“ • Velmi vzácné studie maskulinity v muslimském kontextu (gender v islámském kontextu nebyl chápán jako dynamika mezi subjekty) Ghoussoub, M., Sinclair-Web, E. (2000)(eds.): Imagined Masculinity: Male Identity and Culture in the Modern Middle East, Lahoucine, O. (2006)(ed.): Islamic Masculinities • Migrace mění zažité vzorce, role Pels, T. (2000): Muslim Families from Morocco in the Netherlands: Gender Dynamics and Fathers Roles in a Context of Change • Muslimové čelí oslabování v rámci rodiny kvůli nezaměstnanosti, málo placené práci – to snižuje možnost zachovat roli živitele → výměna rolí, žena jako živitelka (konflikt náboženského předpisu a reality) • V ohrožení schopnost kontrolovat rodinu, ale také reprezentaci komunity (mešita, islámské centrum)
Problematika cti • • •
Málo pozornosti věnované ženským stereotypům o mužích Antropologická zkoumání komplexu čest/hanba Čest/hanba model – čest muže závisí na jeho schopnosti kontrolovat ženskou sexualitu. Extrémní pokusy kontrolovat a regulovat sexualitu žen rodiny může vést některé muže k tzv. vraždám ze cti, čímž doufají rehabilitovat svou čest Peristiany, J.G. (1965): Honour and Shame: The Values of Mediterranean Societies, Wikan, U. (1984): Shame and Honour: A Contestable Pair, Akpinar, A. (2003): The Honour/Shame Complex revisited: Violence against Women in the Migration Process → jako model založený na patriarchální kontrole žen Abu-Lughod, L. (1986): Veiled Sentiments: Honor and Poetry in a Bedouin Society → pravidla cti drží ženy, muži se musí přizpůsobovat Ženy tvrdí, například, že „skuteční muži“ kontrolují vše, co je na něm závislé, a bije své ženy, pokud dělají hloupé věci. Jedna žena, jejíž dcera se měla provdat za jednoho z nejváženějších mužů v táboře, řekla: „má dcera chce muže, jehož oči jsou otevřeny – ne někoho krásného…ne, chce někoho, kdo jí vymezí její místo“…Jedna stará žena mi řekla: „pokud je muž skutečně někým, na ženy se neohlíží“. „Muž, který poslouchá ženu, která mu říká, co má dělat, je hlupák, žena jej řídí jako osla.“ (s. 89,95)
•
Diskurs cti a hanby nemůže být omezen na muže – plné porozumění pouze skrze dynamiku interakce mezi muži a ženami Stewart, F.H. (1994): Honor. Chicago: ChUP. • Čest je dvousložkový systém – koncept je relevantní pro toho, kdo jej formuluje, i pro toho, kdo jej uznává • V komunikaci jednotlivci v sociální interakci musejí sdílet pravidla uplatňování cti (nebo odnímání) • Čest/hanba – moc muslimek znectít své mužské příbuzné porušením islámských příkazů skromnosti a cudnosti (zejm. skrze sexuální chování) - Pokud muslimka přinese hanbu rodině, mužští příbuzní znovu ustavují svou čest skrze symbolický, případně fyzický trest • Za jakých okolností muž působí hanbu rodině? – otázka ideálu mužskosti z pohledu komunity, ale také přímo žen (např. z pohledu islámských hodnot) - ženy i muži (v různých rolích) ochránci náboženství… → Pro správnou analýzu nestačí omezit se na koncept patriarchátu nebo na islám
Ne-heterosexuální muslimové • Ne-heterosexualita nejtěžším přečinem ohrožujícím status rodiny, čest… • Častým důsledkem krize identity, do určité míry oddělené identitní prostory Boellstorff, T. (2005): Between religion and Desire: Being Muslim and Gay in Indonesia …ať gay muslim potvrzuje heteronormativitu (tj. chápe homosexuální touhy jako hříšné, žení se, nebo plánuje manželství) nebo ji zpochybňuje do určité míry (tj. homosexuální touhy jsou od Boha, nebude se ženit), dosud nebylo dosaženo souměřitelnosti (smíření) mezi „jazyky“ islámu a gay subjektivitou. Přitom gay životy existují a jsou žity každý den – co existuje, je habitace nesouměřitelnosti, nikoli řešení. Tato simultánní habitace kategorií gay a muslim je podvědomě nekompletní. (s. 582-3) Schmiduke, S. (1999): Homoeroticism and Homosexuality in Islam: A Review Article Zkoumání homosexuálních praktik v islámské civilizaci bylo donedávna uzavřeným tématem zkoumání. Chápajíce historii homosexuality jako marginální pole, pokud ne přímo trapný či odporný předmět studia, západní vědci islámu a Blízkého východu jej buď úplně ignorovali, nebo hůře, dezinterpretovali jej a soudili na základě vlastních morálních přesvědčení. Výjimečně byl učiněn pokus jít za pozorování otevřeného homosexuálního chování kvůli analýze sociálních a kulturních forem takových aktivit, tj. zkoumání role věku, pohlaví či třídy, jak fungují nebo ovlivňují jednotlivce a společnost, a jaké mohou být příčiny různých forem homosexuální praxe. Dokonce mezi gay historiky, studium homosexuální praxe na Blízkém východě bylo dlouho opomíjeno. (s. 261)
•
Přitom středověké křesťanské polemiky odkazovaly na toleranci islámu vůči homosexualitě • Důkazy v literatuře Murray, S., Rose, W. (1997): Islamic Homosexuality: Culture, History and Literature - Historické příklady z období Osmanské říše (např. tolerance vůči homosexualitě během dospívání) • Ortodoxní interpretace Koránu odsuzují ne-heterosexuální vztahy (příběh o Lotovi), sunna ještě důraznější - problematická otázka trestu (trest smrti dnes v několika muslimských zemích) • Nejednoznačná stanoviska k hříšnosti • V 90. letech rozvoj studií Arno Schmitt, Jehodea Sofer (1992): Sexuality and eroticism among males in Moslem societies (příspěvky západních cestovatelů), Arno Schmitt (1995): Biobibliography of male-male sexuality and eroticism in Muslim societies (primární i sekundární zdroje), Wright, J.W., Rowson, E.K. (1997): Homoeroticism in Classical Arabic Literature, Murray, S., Roscoe, W. (1997): Islamic Homosexuality: Culture, History and Literature → podnícení zájmu antropologů
•
Zajímavé etnografie z Indonésie – Tom Boellstorff (od 1999, otázky identity) – např. The Gay Archipelago: Sexuality and Nation in Indonesia (2005) Yip, A.K.T. (2004): Embracing Allah and Sexuality?: South Asian Nonheterosexual Muslims in Britain, (2004): Negotiating Space with Family and Kin in Identity Construction: The Narratives of British Non-heterosexual Muslims, Siraj, A. (2006): On Being Homosexual and Muslim: Conflicts and Challenges • při pozorování příslušných sociálních interakcí konečně islám jako součást formování identity v centru pozornosti • Většina ne-heterosexuálních muslimů nábožensky praktikuje (své životy však člení do sfér aktivit ve snaze vyhnout se krizi identity) • Muslimské komunity vysvětlují homosexualitu jako západní nemoc / homosexuálové vysvětlují sexuální preferenci jako nevyhnutelnou – Bůh je takto stvořil → reinterpretace islámských textů (většina však příliš neví o teologických argumentacích) • Rodiny často chápou manželství jako efektivní léčbu • Tlak i ze strany západní majority – představa jejich religiozity jako něčeho rozporného
2013
