SOFOKLOVA
ANTIGONE
Antigone
Sbor patnacti
[smene. starelt,
s Ismenou, majic v ruce hfebni obeti).
konev
s po-
6
Antigone, deera thebskeho ImHe Oidipa [smelZe, jeji sestra Kreon, vladee thebsky Earydike, jeho ehof Haimon, jejieh syn Hifda! l'eiresias, vestec v Thebach Pose!
lilly pose!
(vystoupi
nideli ImilovYch.
Antigone. [smene. Antigone.
•
druzmi blavo, rodmi sestro Ismeno, zda 0 jake vis strasti, vznikle Oidipem, jiz nestibal by Zeus lllis jiz za ziva? VzdyE neni zadne pohrorny nf zalosti, ni zneucteni ani hanby, ktere v syYch i ve tvyeh nebyla byeh zhledla litrapaeh. A nyni jaky pry zas obei veskere dal rozkaz vladee pred nedavnern ohlasit? Zda 0 nern vis a slyselas? (;i tajno ti, ze nasirn milyrn od nepratel brozi zlo? Mne, Antigono, 0 rnilyeh ni radostne ni zalne zvesti od te doby nedosly, co pozbyly jsme obe obou braITi svyeb, jiz zhynuli v den jeden rukou vespolnou. Co odhihlo pak odsud vojsko argejske dnes v llOei, nadto nie vie nevirn noveho, ni ze byeh sEastna byla vie ni nesfastna. To vedela jsern dobre; proto jsern te yen z bran domu vedla, bys to sarna vysleehla. Co jest? Tys zjevne zvesti jakous vzrusena! Coz z nasieh bram neprisoudil jednornu cest poillbu Kreon, druhernu ji odeprev? Pry po pravu a zvyku, jake pro fadne jen obcany jsou platne, vloZit do hrobu dal Eteokla, v podsveti by dosel eti; vsak telo Polyneika bidne padleho, jak obcanurn dal rozhlasiti, nikdo pry ni rovern P9kryt nesmi ani oplakat,
5
10
15
20
25
ma neehan byt vsak neozelen, nepohrben, jak sladky poklad ehtivym draveum za korist. A ten pry rozkaz tobe Kreon laskary i mne, ba mne tez pravim, prave ohlasil, a kraci sem, by zrejme tem to oznamil, kdoz 0 tom dosud nevedi; i nebere to na lehkou pry vahu, nybrz verejne, kdo provini se, ma byt ukamenovan. Vee ma se takto. Zanedlouho osvedciS, zdas sleehetna ci zdarnyeh deera nezdarna.
45
!smene. eim ja byeh mohla, tak-Ii tomu, blahova, v te veei pfispet, jakymkoli zpusobem? Antigone. Hied se mnou spolcit ruku svou i jednani! !smene. A v jakem smelstvi? Kam se deje mysl tva? Antigone. Tu mrtvolu ty spolu se muou poehovej! !smene. Ty ehees ho pohfbit, .ac jest lidu zakaz dau? Antigone. Vzdyf muj i tvuj jest; pohrbfm jej, kdyz ueehees ty! !smene. 6 odvazliva, ac to Kreon zakazal? Antigone. Vsak nema prava to mi brati, co jest me! !smene.6 beda! Sestro, poyaz jen, jak neslavne a nenaviden vsemi skonal otee nas, kdyz pro sva provinenf, odhaliv je sam, si vlastni rukou obe oci vybodl; pak matka, jez mu ehoti byla zarOVeJl, ze zahynula bidne smyckou provazu; a za treti dva bram nasi jednim dnem ze vrazdiee se sami rukou vespolnoll los spolecny si pripravili, neblazi. I viz, ze nyni opel my, jez jedine jsme zbyly, bidne zhyneme, kdyz l'ozknu se vzepreme a pravu moci vladarske. Nez treba nejprv uvazit, ze zeny jsme, .iez nemaji se poustet s muzi do boje, a pak, kdyz poddany jsme vlade moenejsieh, ~e posleehnout nam nutno v tom i v trapnejsim.
I vidoue tedy, presile ze podleham, by shoveli mi, neboztiku poprosim a uposleehnu vrehnosti; neb pokouset se 0 nemoznost, jest jen holy nerozum. Antigone. Jiz nepobidla byeh te, ani, kdybys mne i ehtela pfispet, mile by mi nebylo; nez mej si rozum, jaky ehees. Ja pohrbim .iej, a krasna bude smrl ma pro cin takovy. Tak zbozny zlocin vykonajie s mihiekem, jsoue jemu mila, budu dlit; neb delsi cas se libit musim podzemskym, nez lemto zde. Vzdyf tam dlit budu stale. Avsak, ehees-li, ty, co bozi za cIne maji, mej si v neuete
65
70
75
!slllene. Vzdyf ja to nemam v neuete; vsak slab a jsem, byeh vzpirala se vzdorne vuli obeanu. Antigone. Jen mej si tuhle zaminku! Ja pujdu vsak, 80 byeh nasypala predrahemu bratru rov. !slllene.6 zel! Jak 0 tebe se desim neblahou! Antigone. Jen 0 mne straehu nemej! Sveho stesti hIed! !slllene. Vsak aspon 0 tom, co ehees pocit, nikomu se nezminuj, nez taj to stejne jako ja.· 85 Antigone. Aeh jen to rozhlas! Mleie budes protivna mi mnohem vfee, vsem-li 0 tom nepovfs. Ismene. Ty horkou krev mas ve veei tak mrazive. Antigone. Vsak tem se libim, jimz se nejvie libit mam. Ismene. Kez zmuzes to jen! Ty vsak ehees, eo nemozne. w Antigone. Dam pokoj tedy, az me sHy opusti. !smene. Vsak za nemoznym vubce hnal se nemame. Antigone. Kdyz lakto budes mluvit, Illne se zprotivis i zesnulemu pravem budes protivna. Nez neeh mne i s mym nerozumem vylrpet n5 ty hruzy; nebof neutrpim veru nie tak zleho, abyeh sesla smrti neeestnou. fSlllene. Nuz, ehees-Ii, jdi si! To vsak vez, ac nerozurn te vede, pree zes vpravde mila milym svym. (Antigone odejde nalevo za mesto, aby pohrbila Ismene se vraU do palace.)
bratra,
Sbor (vystoupi s 100
110
115
120
125
p.
Sbor. Skacel se na zem, az dune1a, ohnemetny muz; pIn zbesi10sti se zurive do zapasu hnal, rade lite, silou ze svou prudkych vetru prekonal rnoc. Taky los tento mel. Jinym vsak 10s jinaky zas lidelern dal, vrazde je, Ares, pomocnik statnY.
strany do orchestry).
Slunce ~le zafivy, jenz jsi sedmeru thebskych bran nikdy krasneji nevzesel, koneene jsi, zlateho dne oko, vzplalo a nad proudy k nebi vzneslo se Dircinyrni. Belostity argejsky voj, jenz se zbrojne privalil sem, bystrejsi jsi otezi hned v rychly pohnalo litek. Nacelnik Jej Polyneikes, iejz vadivy svar sbom. byl popudil k hnevu, mim pfivecU v zem. On s velikyrn skfekem, jak ore1, v nas kl'aj se do vyse vznes1, bHou jak snih jsa pm'uti zakryt, a zdobila jej tez bohata zbran i pfilbice s chocholy z zini.. Sbor. Stal jiz nad rnestem, sedmero bran rnel sevreno zejicim kruhem vrazednych ostepu. Avsak dal se na litek driv, neW nasi se nalokal krve, drive nez venec hradeb smolny ohne zachvatil zar. Tak rnu nahle lornozny tresk zbrane zaznel za zady, had v silny odpor se vzepjal.
Nacelnik. Neb Diovi nade vse protivny jest chvast jazyku chlubnych; a spatriv jak mohutnyrn proudern v nas vali lao a na chrestot zlatych svych zbrani svym bleskem mayne, i srazen jim jenz provolat chtel jiz vitezstvi s vrcholu hradeb.
ten voj, se kraj je hrd, muz,
Nacelnik. Neb vevodlJ. sedm, jiz u sedmi bran s tyrnz vevodu poCtern se pustili v boj, v dan Diovi Vitezi dali svou zbraii, krorn dvojice bratri tech nesfastnych, jiz, ae z rodieu lychZ se zrodili, prec si dvojsmrtna kopi vrazili v hrud a dosli tak vzajemne smrti. Sbor. Slavna vsak bohyne vitezstvi zavitala k nam, bojovne Theby svym poh1edem blazic libeznym. Nynejsi jiz dokonan boj; z mysli pusfme vzporninku nan. Spej nas krok v chramy vsech bohu. Tam rei po celou noc slavme a ved Bakchos nas, v Thebach strojici plesy. Nacelnik. HIe, tu z palace pfichazi Kreon sem, syn Menoikeuv a novy nas pan, jenz prave se bozskym rizenim stal te obce kralem. A 0 cern to as on premita v duchu, ze spolecnym dal sern vyzvanim na dnes obeslat sbor nas kmetsky, k rade nas svolav?
Kreoll
(vystoupi prostTednill1i dverll1i palace, provuzen jsa dvell1a hlasateli).
Lod rnesta, muzi, v prudke bouri zmitanou, zas ku bezpecne plavbe bozi vzpfimili.
135
140
145
150
155
160
Zvlasf ze vsech ja vas zvoliv, k soM obeslal jsem skrze posly, dobre veda, Laiova ze trunu moc jste vzdycky v licte chovali, a dokud vladl timto mestem Oidipus, i pak, kdyz skonal, jak jste rovnez k potomkum jich obou stati pevne s mysli nezvratnou. Kdyz tedy oni dvojim losem v jeden den se usmrtili, bratr zranen od bratra a bratra raniv s vlastni ruky poskvrnou, tu na mne presel jejich trun i vsecka moc dIe prava pfibuzenstvi s bra try padlymi. Vsak nelze u zadneho muze vyzkoumat ni ducha ani rozvahu ni smysleni, nez ve vlade se osvedci a v zakonech~ Mne veru ten, kdo vladne mestem veskerym a pfi tom rad se nechape co nejlepsich, vsak z jakes bazne jazyk v listech zamyka, i dfiv i nyni spatnym zda se obcanem; a kdo by vyse kladl sveho pritele nez vlast, ten u mne nema ceny prazadlle. I Neb veru ja, vez Zeus to, jenz vidi vse, bych ani nepomlcel, vida, zahuba ze misto spasy hrozi stihnout obcany, ni neprHele vlasti nikdy nezvolil bych soM za pfitele, nebof poznavam, ze ta jest nase spasna lod, a jen kdyz ta nam z p fi m a pluje, prMele si volime. Chci podle techto zasad mesto zvelebit. 0
A spfizneny s tim rozkaz prave rozhhisit :isem mestu dal stran Oidipovych rozencll: by Eteokles, jenz se cestne hrdinstvim vsim proslavil a padl v boji za svou vlast, byl pochovan a pocten vsemi obrady, jez provazeji radne neboztiky v hrob; vsak Polyneikes, bratr jeho pokrevny, jenz, vrativ se jak psanec, zemi otcovskou
a rodne bohy v prach a popel obrMit chtel ohnem, jenz i nalokat se pfibuzne chtel krve, jine oplit odvest v otroctvi, slran toho dal jsem toto mestu rozhlasit: on nebud nikym vlozen v hrob ni oplakan, nez budiz nechan nepohrben a na po spas dan psum i ptakum, hrozny oku na pohled. ToE moje yule. Nikdy spatnym ode mne se nedootane vetsi cti nez poctivym; vsak ten, [,do pNzniv teto obci, po smrti i za ziva cti stejne dojde ode mne~
205
Nacelnik. Tak tobe, synu Menoikellv, nalozil se vidi s vlasti pfitelem i se zradcem; i miizes jednat po zakonu vselikem jak s mrtvymi, tak s temi, kdoz jsme na zivu. Kreon. Nuz, vy ted budte
slrazci meho rozkazu
Nacelnik. Ten t'ikol spise na nekoho Kreon. Vzdyf k mrtvole Nacelnik. Co jineho Kreon. Vy brailte Nacelnik. Tak nikdo
-
215
z mladsich vznes !
jsou opatreni
strazcove.
I
mi tedy jeste poroucis? onem, kdoz by toho nedbali. neni blahovy,
by zemfit
chteJ.
220
Kreon. To vskutku bude odplatou; vsak nejednoll jiz lidi zahubila zisku nadeje. Hlidac (vystoupi s leve strany).
6 pane, nereknu, ze hbite ze spechu sve nohy zvedav bez dechu sem pfichazim; vzdyE casto zastavily myslenky mi'lj krok a k navratu jsem na ceste se obracel. Neb duse ma mi domlouvala diitldive: Proc, nesfastniku, tam jdes, kde te stihne lrest? Co, odvazlivce, va has zas? Kdyz od jinych se 0 tom Kreon dovi, zda pak nezplaces?
225
230
Tak premitaje
nehrube jsem ryehle sel eesta stala dalekou. N~z konecne jsem k tobe jit se rozhodl a zpravu podam, U'ebas reknu hole nie; j:H pfisel jsem, jen te se ehopiv nadeje, ze neutl'pim, lec jen, co mi souzeno.
Tu hotovi jsme byli zdvihat zhavy kov a kracet ohnem, pfisahati pri bozieh ze paehateli nejsme a ze nevime, kdo cin ten smyslil ani kdo jej vykonal\ Tu konecne, kdyz marne bylo patrani;-I' kdos promluvil z nas jediny a zpusobiY, ze sklopili jsme vsiehni hlavu leknuti~, jak odmlouvati nevedouee ani jak _,. se potazati s dobrou. Pravil pak, ten em ze tobe slusno oznamit a netajit. Ten navrh pfijat, ja pak ehudak odsouzen byl losem, byeh ten pekny ukol na se v~al. Tu jsem, ni sobe po ehuli ni Yam, to vim; vzdyf nemiluje nikdo posla zvesti zlyeh.
·tit Urn se kratka
Kreon. Co stalo se, ze tak jsi sklesly na mysli? Hlidac ..Chei 0 sobe dfiv promluvit; ja nespaehal - jsem loho Cinu ani strujee nevidel ~~nepravem byeh padl v jakou pohromu.
Kcreon/fJ'y dobre mifis, dobre kolem pred cinem se hradis.
Jiste neses jakous
novinu.
Hlidac. Vzdyf mnoho straehu hrozna vee vzdy pusobi.
Kreon. Nuz rekni to jiz jednou,
pak se odsud klier!
Hlidac. Jiz fikam ti to: Mrtvolu tu pred ehvili kdos pohrbiv zmizel, na telo kdyz vyprahlou prsf nasypal a splnil obrad povinny.
Kreon. Co praviS?
Kdo se z muzu
toho odvazil?
Hlidac. To nevim; nebylof tam ani po ry
,;',
275
.
_ Nricelnik. 0 pane, davno 0 tom rozvazuJl )IZ, " zda cin ten neni od bohu snad dOl'usten.
Kreon. Bud' ztieha, illiv nez reci svou mne rozzlobis,
280
bys, ac jsi staree, nebyl shledan zpozdilym. Vzdyf nelze snesti take reci, praviS-li, ze bozi staraji se 0 tu mrtvolu. Zda jako dobrodinee si ho vaziee jej ehteli pohrbit, jenz sem pfisel zapalit 285 Jim ehramy sloupy zdobene a poklady, ehte zemi jejieh rozvratit i zakony? (;i vidis snad, ze bezbozniky bozi eti? Ne, nikoliv! Nez na mne jaefs obc.ane jiz davno, tezee nesouee to, reptah a skryte hlavou potrasali, poslus~e, jak slusne jest, .if nedrZiee pode )hem. . A od nieh, vim to dobre, za mzdu svedem jsou tito, aby skutek tento spaehal¥lT. Vzdyf veru lidem zafizeni horsiho se nedostalo nad stribro; to vyvraei i mesta to i z domu muze vyhani, to mysl' radnyeh smrtelnikU navadi a uei dopoustet se cinn hanebnyeh. I zlocinn se ehapat lidi navyklo
a vyznati se ve vsech skutcich bezboznych~ Vsak ti, kdo za penize spachali ten cin, si vymohli, ze jednou prec je stihne trest Nez, ma-li Zeus jeste u mne jakou cest, to dobre vez, i skladam na to prisahu: bud toho, kdoz byl pohrbu toho puvodcem, mi najdete a privedete na oci, neb smrt yam pouha nepostaci, za ziva vas driv dam mucit, byste zpupny vyznali ten cin, a vectouce pak, z ceho brati zisk, jej tam si pfiste Iou pili a poznali, ze neslusi si zisku pri vsem hledeti. Neb shledal bys, ze zkazy spise dostava se lidem neW spasy pro banebny zisk.
0
30~
310
31;;
320
Hiidac. Smim promluvit, ci mam se obratit a jit? Kreon. Coz nevis, jak jiz ted mi 'rec tva protivna? Hiidac. Zda sluch tvuj hryze zprava mil.ci dusi tvou? Kreon. Co patras po tom, kde ma vezi nevrlost! Hiidac. Tvou dusi hnete pachatel, ja jenom slueh. Kreon. 6! Patrno, jak prohnanym jsi zvanilem! Hiidac. Snad. Avsak cin ten veru ja jsem nespachaI. Kreon. Ba spachal, za stribro svou dusi zaprodav. Hlidal:. Ach! Tof zle, kdyz kri ve mini, kdo si uminiI.
Kreon. J en vtipkuj si s tim "minenim"; 32.~
mi neudate, ze pohromy
vsak toho-Ii kdo to spachal, reknete, mil. v zapeti zisk necestny.
(Odejde do palace.)
~30
Hiidac. Kez najde se jen; avsak af ho chytneme, af nechytneme - 0 tom stesti rozhodne sem nepujdu, a ty mne jiz tu neuzris. Ted veru mimo nadeji a tuseni kdyz vyvazl jsem, vroucne bohum dekuji. (Odejde nalevo.)
Shor. Mocm\ho sic je mnoho, vsak clovek vseho je mocnejsi. Ten se pres sine more az pousti za vetru bourIivych, cestu raze si privalem vIn, smacejicich jeho Iod. I Zemi tyra, z bohu vsech nejvyssi, nezmoritelnou a neznavnou plizivym pIuhem ji rok co rok rozry~a kdyz brazdi jeji pUdu s konskym plemen~m. Pada mu ostrazitych rod ptaku do Iece za korist, lima divokYch selem day, tez jak zvirenu morskych vod Iovit do site spletite, zna clovek pIny duvtipu. On dumyslem syYm ovladne selmu, jez v polich a na horach pobiha, ohriveneho i kone, jho na siji mu klada, pouta, bujneho tez byka z hor. On reci a mysleni tez se hbitemu naucil, pud si osvojil zakladat obce; v obydli se vyhyba i destivym i jasnym strelam mrazivym jsa ~~myslny; bez dumyslu' nechape se lllceho, co nastava. J en smrti ujit neumi, vsak zna, jak trapnych nemoci se mozno zbyti.
ft!
Tu dovednost maje a vtip i moudrost, jiz netusil, hned je ke zlu a ihned zas k dobru nachyIny. Kdyz vlasti setri zakonu a bohy utvrzenych pray,
33~
3~0
tu mesto povznasi, vsak nici ie, kdo v zlem si cinu smele libuje. Neehf neni ani smysleni ni krbu memu blizek ten, kdo takto jedna.
Nace!nik
370
(vida hlidace vedouciho Antigonu).
Jsem v rozpacich. Jaky me prekvapil div! Jak zapriti mam, ac dobre to vim, ze ta divka zde je Antigone? 6 nesl'astna, jez nesl'astnym oteem isi zplozena! Jak? Coz vedou te snad, ze kraIovskych siov jsi nedbaia nic, ze stihii te snad i ph cinu nerozvaznem? Hlidac (prichazi veda Antigonu). Zde marne tu, jez vykonaia onen cin; tu pfi pohrbu jsrne stihii. Kde vsak Kreon dli?
3g0
38:;
Nace!nik. On z domu opet vystupuje prave vhod. Kreon. Co jest a jake vhod jsern pfisel nahode? Hlidac. Nic, vIadce, nerna odpfisahat srnrteinik; neb meni casto pi'edsevzeti rozvaha. Ja dusoval se, sotva ze se asi kdy sem vratim, tvyrni hrozbarni byv pobouren. Nez netusene, nenadlile radosti se veru zadna jina rozkos nerovna, i jdu sem proto, ac jsem va::.an p~isahou, a vedu tuto divku, kterou pn pohrbu is me chytIi. Nemetal se tentokrat~. I~s, nez rnuj to lov jest, nikoho pak lmeho. A nyni, vIadce, vezmi si ji sam, jak chces, se vyptavej ji, vysetfuj! Ja pravo rnam, bych bez pokuty vyvazl z te pohromy.
Kreon. A iak a kdes tu devu jal, jiz privadis? Hlidac. Ta muze toho pohrbivala. Vsecko viS. Kreon. Zda chapes tez a pravda-Ii, co povidas?
390
Hlidac. Tu pres tvui zakaz pochovavat mrtveho jsem vide!. Zdaz je fec rn,,! jasna. zretelna? Kreoll. A .iaks ji videl, :iaks ji stihl pri cinu?' Hlidac. Ta vec se rnela takto: Jak jsem priseJ '[j1et, my plni straehu z desnych onech IU'ozeb . tvych, prach veskeren isrne srnetii,jenzkryl mrtvoJu, a dobre ocistili telo hnijici. Pak na svahu jsme usedli si za vetrem, by puch k nam z neho nevanul, se stfehouce. I povzbuzoval durazne druh druha, zlou mu hroze vytkou, kdyby nedbal sluzby sve. A to tak dlouho trvalo, az zarivy kruh slunce dospel stredu nebes blankytu a palilo jiz vedro. Vtom vsak vichrice vir desny nahle pozvedia az k obioze, a smetajic vse Iisti z hlije na plani, jim poseia ji .celou; pIn byl siry vzduch. My dopusteni bozi. oci privrevse, jsme snaseIi; 1rdyz po dIouhe pak chvili zas vse ztichlo, divku spatrime. Ta zakvili tak pronikave, iako ptak, kdyz zahledne sve hnizdo osirele, prazdne hollitek. Tak ona take, vidouc, prach ze s mrtvoly jest smeten, zalne zastenala, stihajic zlou ldetbou ony, kdoz to dilo spachali. Prach suchy ihned vlastni rukou prinasi a z krasne,&,vytepane konve medene kol troji obM svrchu lije na telo. My, spatfivse to, spechali a devu hned jsme lapili - ta nie se toho nelekla a z tohoto i drivejsiho vinili jsme cinu. Ona ke vsemu se pnznala, mne k radosti sic, ale spolu k zalos~i.;.t Vzdyf pfijemne iest cloveku, kdyz pohromam saID unikne; vsak uvede-li v pohromu sve mile, zalne. Ale vsecko ostatni jest pro mne mensi ceny nez ma zachrana. 3*
·10:;
-1111
41:;
1211
125
430
4:15
4411
/(reon (k Antigone). Ty, ty tam, ktel'a k zemi sldaniS hlavu svou, zda priznavas se k Cinu, ei jej zapiras? Antigone. Ba priznavarn
se, nezapiram
nikterak.
/(reon (k hlidaci). 415
Ty, kam ti libo, odsud muzes odejit, jsa zprosten toho obvineni tezkeho. (Hlidac odejde.)
(K Antigone.)
Vsak ty mi zkl'atka bez prlitahu zda zakaz muj jsi znala, neciniti Antigone. Ja znala
jsem jej;
/(reon. A ty ses osmelila 4:)()
odpovez, to?
jak by ne? nedbat
Bylf vubec znam. pfikazu?
Antigone. Vzdyf neohlasil prec mi Zeus zakaz ten, ni Dike, spolecnice bohu podzemskych, tech eloveeenstvu neureila zakonu. A soudila jsem tez, ze nema takou moe tvuj zakaz, aby nepsane a nezvratne kdos smrtelny smel rusit bozske zakony. Vzdyf tyto neziji jen veera nebo dnes, vsak veene; od kdy plati, nikdo nevi z nas. A pro ne, yule nikoho se neleksi, j5lem nechtela byt potrestana od bohu"" Ze zemru, to jsem vedela a jak by ne? I kdybys ty to nebyl hlasal. Zemru-li vsak pred casem, to za zisk ja si pokladam. Neb kdo v tak hojnyeh zivot travi utrapaeh, jak ja, jak ten by smrti zisku nedosel? Tak toho tedy, ze me tento stihl los, ja nezelim; vsak kdybyeh byla strpela, ze syn me matky zabit lezi nepohfben, by rmoutilo me; toto vsak mne nermouti. Vsak tobe-Ii se cin muj zda snad zpozdily, lu zpozdilee as vytyka mi zpozdilost/
Nacelllik. Ma po dl'snem svern otci drsnou povahu ta dcera zjevne; neumi zlu ustoupit. /(reon (ke sboru). Vsak vez to dobre, mysl prilis urputna ze nejspis klesa; vzdyf i tvrde zelezo, kdyz prilis zkrehne v zam ohoe svareno, se nejcasteji polame a popraska; a nepatrnou uzdou bujni orove, jak vim, se zkroti. Nenif slusne, aby ten, kdo jinych lidi otrokem, se vypina1.
175
(Ukazuje na Antigonu.)
Vsak ta jiz tehdy zpupne jednat umela, kdyz prestoupila stanovene zakooy; kdyz spachala vsak cin ten, druha zpupnosl to, tirn chlubit se a smat se, ze to spachala. Jiz nejsem veru muzem ja, vsak muzem ta, kdyz trestu ujde svevolny ten jeji ein. Nez af z me sestry, af si z jine pochazi, jez bJiZsi jest mi nad celou mou rodinu, ni sarna ani sestra jeji nevyhnou se hrozne sudbe; stejne veru vinim ja . i onu z umyslu Jen pohfeb provesti. Hned sem ji zavolejte; prave spati'il jsem, jak v dome besni jaku smyshi zbavena. Tak mnohdy napred svedomi zle prozradi se tech, kdo tajne nekalou vec osnuji. Nez nenavidim toho tez, kdo pristizen byv ph zloeinu hledi pak jej okrasli1
J
Antigone. Chces vice snad, nez chopit mne a usmrtit? l(reon. Ba vice nic;
neb to mi staei uplne.
Antigone. Co tedy vaMs? Mne z tvyeh reCi llelibi se nic i neehei, by se mne kdy libilo, a tak i tobe jednani me protivno. Vsak eim byeh slavy byla dosla skvele,isi, nez tim, bratra ze vlastniho jsem pohfbila ')
48:,
(Ukazuje na shot)
Ti vsickni zde by vyrkli, ze se libi jim ten 15in, jen kdyby strach jim jazyk nevazal. Vsak samovlada v mnohem jinem stesti lOa i v tom, ze mluvit smi a jednat jakkoliv.
,;05
510
515
Kreon. Antigone. Kreon. Antigone. Kreon. Antigone. Kreon. Antigone. Kreon.
Ty jedina to vidis, ne zde Thebane. I ti to vidi, avsak ml15r pred tebou. A nestydiS se chovat jinak nezli ti? Vzdyf mrzkeho nic neni pokrevence ctit. Coz ten, jenz byl Jim zabit, neni bratr tvuj? Muj bratr jest, z tez matky, z otce jednoho. Pro15 tedy vzdavas tomuto cest bezboznou? V torn neprisvectci tobe padly neboztik../ Ba bezboznou, kdyz ctis ho rovne s bezboznym. Vzdyf nezahynul otrok, nybd bratr muj. Vsak hubil nasi zemi, druhy hajil; ji. Vsak Hades aspon zada prava rovlieho. Nez neni pravem dobry roven spatnemu. Kdoz vi, zda plati zasada ta v podsveti. I po smrti jest nemily nam nepritel. Ne nenavist, jen Hsku umim sdileti. Kdyz milovat chces, miluj - dole v podsvetij vsak mnou, co ziji, zena vlasti nebude.
Antigone. Kreon. Antigone. 5~o Kreon. Antigone. Kreon. Antigone. Kreon. ,',2:> Nticelnik (vida Ismenu, jiz privadi z palace
5:JO
sluha).
Vsak u bra ny, hIe, zde Ismene jest a pro milou sestru desf proleva slz. Mrak zaclonil celo a zardelou tez ji zachmuril tvar a spanile lice ji skrapi. Kreoll (k lsmene).
5:r,
Ty tam, jez jako zmije doma ke mne Inoue, .isi krev mou ssala tajne, aniz vectel jsem, ze ehovam zkazy dye a trunu zahuby, nuz rci mi, chces se priznat, ze jsi take ty se Zll15astnila pohrbu, 15ito zapiras? ./
[smene (kynouc Antigone). Ten skutek spachala jsem, ta-li souhlasi, jsem ucastna te viny, nesu jeji cast. Antigone. To spravedlnost nedopusti; nemela ses k 15inu, ja pak nevzala te na pomoc. fsmene. Kdyz ty vsak trpis, nikterak se nehanbim byt toM druzkou v bournych vlnach nestesti. Antigone. Vi Hades, ci ten 15in jest, podsvetni tez rIs. K te nemam lasky, kteraz slovy miluje. [smene. 6 sesh'o, nebran, abych s tebou zemrela a mrtvemu tim vzdala poctu posledniy Antigone. Ne, se mnou spolu nezemres, a 15eho ty ses nedotkla, svym ne15in! Dost, kdyz umru ja. [smene. Jak muze zivot byt mi mily bez tebe? Antigone. Zde Kreonta se zeptej; vzdyf jen jeho dbas. fsmene. Proc tak me rmoutis, zisku z toho nemajic? Antigone. Ba boli me ten vysmech, a15-li rysmech to. [smene. eim nyni aspon bych ti tedy pfispela? Antigone. Spas sebe! Rada preji ti, bys vyvazla. [smene. 6 zel! Coz nemam nesti s tebou osud tvuj? Antigone. Vzdyf ty sis ziti, ja zas zemfit zvolila. [smene. VSak netajila jsem se se svym minenim. Antigone. Tys tern, ja on em vdek jsem 15init minila. [smene. A prec nas obou provineni stejne jest. Antigone. Jen nezoufej! Ty zijes, ale duse ma jiz davno mrtva, neboZtikum na prospech. Kreon. Ty divky, tusim, oM smyslu pozbyly, ted' prave tato - druM, jak se zrodila. [smene. Vzdyf, vladce, 15lovek v nestesti ni vrozeny si rozum nezachova, nybd ztraci vzdy. Kreon. Ba ty jej ztraciS, se zlymi kdyz pases zlo. [smene. A na15 mam ziti sarna, sestry zbavena? Kreon. J en nefikej jiz "sestra" j teto neni jiz. [smene. Coz na smrt vydas syna sveho nevestu? Kreon. Vzdyf take jinych role mozno vzdehivat. [smene. Ne tak, jak k sobe hodili se ta a on. Kreon .. Ja hrozim se, ze syn by mel mH spatnou chof. Ismene. Jak zhrda tebou otec, mily Haimone!
540
54:>
550
55"
"0
I
56;;
570
575
;'XII
Kreon. lsmene. Kreon. fsmene.
Jiz Coz Jest Jesl
prHis se mi i stirn snatkem prolivis. vskutku sveho syna 0 ni oloupiS? Hades 10, jenz tenlo snalek prekazi. rozhodnulo, zda se, ze ma zemrHi.
Tu nemuze zdolat am JlmajlCl vse spanek ni neunavnych beh mesicu; jako vladce, casem nestlirna, dlis na vysich olympskych, v miholne zai'i planoucich. Jak drive, tak i budoucne a na veky platiti ten zakon bude nadobl'o: ze neujde Dic pohromam v lidskem ziti.
Kreon. A ty s ni spolu! Nevahejle, sluhove, a odvedle je dovnilf; dobfe uveznit Iy zeny Ireba, odnit! jim svobodu. Vzdyf take chrabri prchaji, kdyz u vidi, ze jesl jim konec zivota jiz na blizku.
Neb na prospech mnohym tekava je nadeje, mnohym !idem vsak jest mameDim z lehkovernych tuzeb vzbu-. zenym. Netusif zleho Clovek nic, dokud si zhavym ohnem nohu nespali. Kdos, veden jsa moudrosti, prosluly vyrok pronesl: ze dobrem nekdy zda se zlo tem lidem, jimz za vadi buh dusi do zle pohromy. Ti kratkj jen cas zivi jsou pros!i pohrom.
(Sluhove odvedou Antigonu a Ismenu dovnitf. Kreon setl'va lamyslen na jeviSti.)
585
590
595
600
Sbor. Ti jsou blazeni, jejichzto zivol nezkusil u!rap! Neb kdyz je komu i'izenim bozirn olresen dum, sama pohroma slal.e se vali na vse rodove clenstvo: jak thracke kdyz se na mOrl boui'ne vichry rozzufi a pres tun lemnou zenou vlny mohulne, jez z hlubin jejich vynaseji cerny kal, prudkou bouH vymlely, i buraceji bfehy vlnou bite. Odedavna jiz v Labdakovicu kralovskem rode zrim, jak se druzi ke slraslem mrlvych nova zas stras!. Sniti nemuze s rodu lu tryzen pokoleni, vsak kaci jej jakys hUh, a ulevy neni. Nebof posledni jiz h~luz, ktera v Oidipove dome svym se skvela jasnym svitem, bohu podzemskych podlina rnec krvavy, slov zpozdilosl a rnysli zaslepenost.
6 Die, coz jaky lidsky vzdor 60:)
by zlorniti
mohl tvoji rnoc?
Nacelnik
(ke Kreontovi, vida pficMzeti
610
615
620
625
Haimona).
HIe, Haimon !u jest, tvuj nejmladsi syn. Zda pfichazi sem, ze zarmulkem jal je pro Anligonin, sve nevesly, los a ze lituje zmareni. snalku?
630
Kreon (k nacelniku sboru). Vsak brzo zvime nad veslce 10 jisleji. (K Haimonovi.)
Snad nejdes, synu, pIn jsa vzleku na olce, kdyz nezvralny jsi nad snoubenkou zvedel soud? (;i jsme Ii mili, jedname-li jakkoliv? ffaimon. Jsem, olce, lvuj. Ty do b r e maje umysly i moje fidiS, ja pak vzdy jich poslechnu;
635
neb nizadneho Vel'll snatkn nebudu si vyse cenit nad tve dobre ve~eni..~ . Kreon. Ba, hochu, tak jest treba v srdCl smysleb, ze nade vse jest cenit vuli otcovu. Vzdyf proto Ii de planou t?uho~, ypotomky si odchovati posiusne v sve rodme, by nepi'iteli jejich odpJaceli zlym a pHtele si jako ~otce vazi~i. . . Kdo nezdarne vsak zpIodll dltky, 0 takem co jineho lze fici, nez ze h'ampoty . si zpIodil, u svych nepratel pak h?!ny smich? A proto, dite, nepodlehej rozkosl. y a nepozbyvej mysli pro zenu, I?-ez vez, ze mrazive to objimani, doma-h ma za manzelku nekdo zenu ziou. CI jesL snad vetsi rana nejnka nez pi'itel zIY? Nez divkou tou jak nepfitelem povrhm, a nech ji, af se v Hadu s n~ky~ z~sn.o~bi. Neb ja, kdyz jsem ji zrejme shhl, jedma .iak z cele obvce poslusn5's!~ ned~baIa, y . sam sebe Iharem neosvedClm pled mestern, nez usmrtim ji. Froto nechaf vZfvav jen sl Oia rodu ochrance j neb nekazen kdyz ~dchovam si v rode, tim spis u ciz!ch. Vzdyf ten, kdo v domacnosti fadnym ~uzem jest, se take v obci spravedlivym osvedei; kdo ze svevole vsak bud' nedba zakonu, bud' prikazovat v umysiu .~a vla~~rum, ten pochvaly me nijak dOjlt nemuze. Nez koho mesto zvoli, toho posiouchat ma ve velkem i maIem, v dobrem neb? zle.m. A taky muz by, troufam, vladl dob~'e sam i dal by take dobre sebou viadnouh, a kdyby postaven byl v bouri z.apas,u, . v ni trval by jak radny, chrabry bOlovmk. Vsak nad bezvladi neni vetsi pohromy; to mesta vyhlazuje, lidske vyvraci v
••
i pfibytky; to na utek tez strhuje voj bojovniku; tech, kdo v kazni trvaji vsak ho.iny poeet zachranuje poslnsllost: A tak vzdy treba ostrihati rozkazu a nikterak se nepoddavat zenstine. Neb Iepe jest, kdyz nutno, muzi podlehnout, pak nerikal by nikdo, ze jsme v moci zen.
6.~U
Nlicelnik. Nam zda se, ae-Ji stafi snad nas neklame, ze 0 tom, 0 eem mluviS, mluviS rozumlle. Haimon.
6 otee, bozi lidem rozum vstepuji, dar nejvzacnejsi ze statku, jez mame, vsech, a ja, ze tvoje siova nejsou rozumna, bych ani fici nechtel ani nernohl. Vsak dobrou vec i jiny muze vymyslit. .la spiSe mohu pozorovat llezli ty, co lide mluvi, konaji neb karaji. Neb tvoje oko desi muze prosteho, kdyz mluviti ma, z eeho by ses netesil. ysak ja to Ulohu vyslechnouti podtaji, Jak pro tn divku cele mesto nafika, ze, nejmene .isouc toho hodna ze vsech zen, ma za ein sJavny bidne zivot dokonat. Kdyz sveho brah'a, kteryz padl v souboji a nemel hrobu, nenechaia rozsapat ni dravtm ptactvem ani od hltavych psu, zda skvele pocty neni hodna divka ta? Ten hlas se Use v obci siri tajemnY. Mne zadny statek neni nad to vzacnejsi, l}eZ dafi-li se dobre tobe, otee muj. Ci co jest vetSi chloubou otci sfastnemu, nez dobra povest ditek, tern pak otcova? A proto nemej v srdci toho mineni, ze to jell dobl'e, co dis ty, a vice nic! Neb kdo si mysli, ze jen sam jest rozumny, ze i"eei aneb duchem predei nad jine, Len byvcl shledan prazdnym odkryt v nitru svem.
(i85
G95
·Vzdyf neni k hanbe muzi, i kdyz moudry jest, ze da se poueiti a jest povolny. Viz, kterak stromy pri bysliilllich prudkych vod sve ratolesti zachrani, kdyz povoli, vsak vzdoruji-li, z koren proud je vyvrati. m A napne-li kdo pevne lano placbetni a nepovoli, rovnez konib prevrati a na zvdene potom pluje palube. Nuz povol, svemu hnevu prej tez obratu! Neb slusi-Ii mi jaky soud, ae mladsi jsem, no tu minim ovsem, daleko ze nejlepsi, kdyz elovek ve vsem sam ma dosti rozumu ; vsak ne-li - nebof takto vzdycky nebyva-, i tech, kdo moudTe radi, dobfe poslechnout. Nacelnik. 6 vladce, vysle.chni ho, mluvi-li co vhod, 72~ a tebe on; neb moudra obou vas jest Fee. Kreoll. My tak jiz staH budeme se rnoudrosti snad od takeho nedospelce ueiti? Haimon. Vsak nepravosti zadne; ale. jsem-li mlad,. ne na vek'slusno hledet, nybd na mou vel;. no Kreoll. Coz vec to slusna, neposlusne v ucte mit '? Haimon. Vsak neUdal bych ani, abys spatne ctil. Kreon. Coz nent ta zde stizena tim neduhem? Haimon. Tak nikdo z cele obce thebske nesoudi. Kreon. Coz obec bude rozhodovat misto mne '? 735 Haimon. HIe, jako nedospelec ted jsi promluviJ! Kreoll. Mam pro jineho vladnout, ne vsak pro sebe? Ifaimon. Tof neni obec, jez jest v moci jednoho. Kreoll. Coz neni obec toho, kdo v nl vladcem jest '? Haimoll. Pak krasne muzes prazdne zemi vlasti sam! Kreon (ke sboru). . . 740 Ten spoleene, jak zda se, s zenou bOluJe. Haimon. Ae jsi-Ii ty snad zenou; dbamf ja 0 ~e~e. Kreon. 6 bidniee kdyz 0 pravdu se s otcem pres? Haimon. Vzdyf vi dim, kterak proti pravde chybujes. Kreoll. Coz chybuji snad, kdyz si vazim vlady sve? 74" Haimon. Vsak nevaziS si, poctou bohu zhrdaje.
Kreon. 6 podia, zene podleblli ty povaho! Haimon. Vsak nesbledal bys, ze jsem poddan spatnosti. K:eon. Vsak aspoii vsecka ree tva haji devy te. Halmon. I tebe, mne a take bobu podzemskycb. K,reon. Ta za ziva tvou choU nikdy nebude. Hmmon. Nuz zemre; avsak zemrouc znici n e k 0 h O. 750 Kreon. Jak? Ty i hrozbou smele na mne doMhas? Haimon. Coz jest to hrozba, nerozumu vzdorovat? Kreon. Muj rozum s plaeem napraviS, jsa prost ho . _ sam. HalmOIl. Ze blaznis, del bycb, kdybys nebyl otcem 755 mym. K,reoll. Jiz nelrap mne svym tlachem, zenin otroku ! Halmon. Sam tupit cbces, vsak slyset nechces potupy'? Kreoll. Aj vskutku?
(Zdviha ruku k nebi.) Avsak, pri Olympu, dobre vez, ze trestu dojdou urazky a vytky tve. . (K jednomu ze sluhll.)
Nuz, prived sem lu ohavu, by zemrela zde ihned pred ocima sveho snoubence! Halmon. Vsak za me pTitomnosti, to si nemysli, ta nezahyne; ale ty tez nikdy jiz me hlavy nezahlednes svyma ocima, bys na ty z pratel soptil, jiz to strpet chti.
760
705
(Odkvapi napravo.)
Nacelnik. Ten muz, 6 pane, rychle v hnevu odesel, a mlada mysl, prekypi-li, budi strach. Kreon. Af jde a jedna s pychou treba nadlidskou' ,. , tech dev vsak veru osudu jich nezprosti. ' Nacellllk. Snad nezamyslis 0 be dati usmrtit? 770 Kreon. Tu ne, jez niceho se netkla' dobfe dis. Nacelnik. A jakou asi smrU chces ji u'tratit? Kreon. Dam tam ji zavest, kde je lidu prazdny haj, a v skalni kobce u vezniti za ziva' 77" j~n co bych hTichu usel, pokrmu dam, by cehi obec unikla te poskvrny.
h
A tamto Hada vzyvajie, jeji jedine eti ze vseeh bobu, snad si iivot vyprosi, neb aspon jednou pozna, kterak daremne jest namahani etiti to, co Hadovo.
7RO
(Odejde do palace.)
7R~
7!1tl
Sbor. Erote, v bojieh vitiizny vseeh, Erote, vrhas v otroeke jho vseehnu svou kofist. V ukrytu sam na hebkyeh liekaeh eiMs diveinYeh. Ty tei zaletas pres morskou tun, v ehyse venkovske zaletas. Tobe nemuie ujit iadny z nesmrtnyeh bohu, ani z krehkeho lidstva nikdo; koho jsi zajal, sill. Poetivyeh lidi mysli ty tei k bezpravnym kfivdam strhujes Tys zas i tento pokrevny svar otee a syna rovnei roznitil. Puvab zjevne a libezny zrak sliene diveiny vitezi: vladnef eloveku druine vedle zakonu moenyeh. Nebof bez boje zahravlt si bohyne Afrodite.
79:;
800
rad.
Nricelnik (vida Antigonu, jiz sluhove vyvarleji z pah'ice). Jii z rozkazu ja se vymykam sam, kdyi tuto vee zi-im, i nelze mi jii proud zadriet slz, kdyi diveinu tu zde vidim, jak kraci v tu svatebni siii, jez vecnym spankem vse dab.
80:;
Antigone.
6 vizte, vlasti obeane, jak se eestou posledni ubiram, jak jii naposled v sluneeni
zari hledim, anii ji kdy opet uzHm. Za iiva vsak k Aeheronta brehu me ted' vsemorny vede Hades. Dosud jsem manielstvi nepoznala ni svatebnieh pH snatku zpevu, ale nyni s Aeberontem se zasnoubim. Nace/nik. Zda slavena vsak a zdobena eti se neberes tam v tu zemrelyeh skrys? Ani hubivyeh ehorob te nezhubil mol', ani meeovou ranou te nestihla smrt, nei z vlastni yule a jedina ty jii za iiva do Hadu vstoupiS. Antigone. Jaf dosleehla j8em, ialostna smrt ie fryzskou Niobu zastihla, Tantalovnu, jii na stranieh sipylskyeh jak breetanu pen pevne skaly obepjal vzrust. Ted' se, jak si vypravi lid, rozplyva v slzaeb: stale smaci ji desf a snih, uslzenyeh pak oei plae skrapi ji hrud'. A stejne mne tei ve vecny spanek vrba buh. Nriceln£k. Vsak bohyne jest a Jasny ma vznik; ale smrtelni my ,\sme a z lidi nas rod, ae velikou veru je zemrele eti, kdyi stejny ji s boby byl dopran los. I tobe se slusi, bys trpela tak, i v Ziti i potom, az umres. Antigone. Aeh, posmech jen od tebe trZim! Proe me, pro bohy me oteovske, tupis za iiva, proe ne, ai umru? ty ma vlasti! Vy me vlasti rodaei vzaeni!
o
810
815
R20
825
830
835
Obeda! Prameny vy Direiny i svaty okrsku krasnovozych Theb, ja za svMky beru aspon vas, jak nezelena prateli a pfikazem jak krutym v zalar nezvykly se ubiram, jenz hrobem mym. bMa! Preneblahli ja, ni na zemi ni v fisi tmy, ni u zivych ni u zemrelych nedlim. Ty vystoupivsi na vrchol az odvahy a Prava trun, jsi tezce, dite, chybila! Ty za otcovske Jakes hfichy pykas. Tys v prsou mych nejzalostnejSi vzbudil vzpominky, zal nezmerny nad 'otcem a tez nade vsim onim osudem, kteryz ma rod slavny Labdakovicu. Obeda! HriSlle luzko matky me a krevnf manzelsky snatku, ve kterem Zil otec muj s matkou neblahou a z nehoz ja jsem neblahli se zrodila! V jich sidla nyni prokleta a nevdana se ubiram. Muj bratre, v prenesfastny, zel, jsi vstoupil svazek manzelsky, jimz, jsa jiz mrtev, mne jsi zivou zuieil! Je ctnosti ctiti zesnule; vsak tomu, kdo ma v rukou ITIOC. se odpirati neslusi. . Tys obef dobrovolne horlivosti. Ja nezelena, bez prate I a neprovdana konam tu pout, jez ureena mne neblahe! Zirati v plameny tohoto svateho svetla .iiz nesmim preubohli,
a nelka nad mYlll osudelll ni neplaqe z mych pratel nikdo. Kreon (k sluhum
o
Shor.
Antigone.
Shor.
Antigone.
vystoupiv
z palace).
Coz nevite, ze nikdo zalu pied smrti by nenechal a narku, kdyby ziskal tim? Co nejrychleji odvedte ji, zavrete pak do klenute hrobky, jak jsem rozkazal, tam samotnu ji zanechte, af zemrit chce, af ziti v takovemto hrobnim pribytku. Neb my jsme eisti, co se teto divky tkne, jen obcovani s lidmi bude zbavena. Antigone.
8R~
890
0
hrobko, 6 ty sini moje svatebni, 6 podzemsky ty veCiny zalari, kam ja se ubiram k svYm milym, kterychz pfijala jiz hojny poeet Persefone v podsveti! Ja posledni a jiste nejbidneji z nich tam kracim, dHv nez los mi ziti uplynul. Vsak tou se kojim nadeji, az pfijdu tam, ze mila budu otci, mila tobe tez, 6 matko, mila tobe, hlavo bratrska! Vzdyf ja vas mrtve obmyla a strojila jsem vlastni rukou, vzdala jsem yam pohrebni tez obet; avsak nyn!, Polyneiku, tve ze pohrbila jsem tela, tu mam odmenu. A jakeho jsem prava bohu nedbala? Co k bohum jeste vzhlizet mam, ja neblaha, neb kaho volat na pomoc? Vzdyf vycitky jsem bezboznosti dosla za svuj zbozny cin. Vsak schvaluji-li vskutku bozi tento trest, jej vytrpic snad poznam, ze jsem chybila; vsak chybuji-li tito, af je nepotka zlo vetS!, nez jimz proti pravu stihli mne.
Ndcelnik. Jak zmitan je tymiz vasnemi te divky i ted'.
89~
!JOO
903 921
925
duch
Kreon. Vsak, kdoz ji vedou, ti zphiCi tez, az stihne je za to, ze vahali, trest.
930
Salmydessos, kde pan zeme te, Al'es, kdys ranu prokletou dvou J'ozeneu Fineovyeh zrel. Tu zasadila v oeni jejieh dlIlky ehof nelitostna, po pomste az volal zrak jieh slepy, kteryz rukou krvi zbroeenou a bodeem elunku tkaeiho byl vyrvan.
N6lelnik.6 bEida, ta slova mi pravi, ze smrt je na blizku jiz. Kreon. Vsak nijak te netesim nadeji tou, ze nespeje k tomuto konci ta vee. Antigone.
6 otcovske mesto me vlasti Theb, 6 bohove vy myeh predku, jdu na smrt a nevaham jiz. 6 knizata Theb, hIe, vizte me zde, jez z kralovskyeh zbyvam jiz jedina deer, jak stradam zle a kdo tryzni me tak, ze etila jsem zboine, eo zbozne. (Sluhove
Horem hynouee nebozi, nebohe rnatky sve litrap zeleli, zrozeni z lasky neblahe. Staroslavny s ni rod Ereehtheovet'l byl spfiznen, mlady svuj vek prozila v dalnyeh jeskynieh a v bouri viehru sveho otee, hbihi ta Boreovna, na vysinaeh pfikryeh hor. Vsak dolehly i na ni, byf i bozskoll deer, svou mod, mile dite, Moiry veene.
odvedou Antigonu.)
Sbor. Tyz i Danau los stihl, ze musila zmenit nebesky svitv kovove sine tmu. V likrytu pevnem, v kobee hrobu podobne, byla upoutana, ae, me dite, i rod jeji byl prosluly, ac i pestila plod Diuv, jejz desf do luna ji snesl zlaty. Nez moe sudby je prehrozna. Ni bohatstvi ni moena zbran, ni hradby ani koraby ji eerne, morem bite neuniknou. Byl i Edonu kral, Dryantuv prehly syn, spouhin pro svoji ree, smelou a vysmesnou, od Dionysa do skalniho ialare pevne uzavren. Takto silenstvi vzdor bujny a zunvy byva vyhojen. Tak poznal pak sam: silenstvim jest, kdyz se jazykem zlym boha kdo dotyka. On rusH reje bakehantek i plesem provazeny zar a drazdil Musy, milovne hry pisfal. Tam, kde 11 more dvojiho skaIy se tmave pnou, breh je Bospora, Thraeka i nehostiny hrad
070
!l75
!IRII
ilR:i
Teiresias. (Vystoupi. z prave
strany;
jsa slepy, veden
jest hochem.)
6 vladei thebsti. jdeme eestou spoleenou, dva jednim zrakern hledice; neb slepeum tak jen ehuze mozna, vede-li je pruvodei. Kreon. Teiresias. Kreon. Teiresias. Kreoll. Teiresias. Kreoll. Teiresias.
Co jest zas, staree Teiresie, noveho? Ja reknu ti to, ty vsak vestee posleehni! Vzdyf driv tve rady nikdy jsem se nestranil. A proto tez jsi sfastne ridil mesta lod. Zes prospesne mi radil, mohu dosvedeit. Vez: nyni stojis na ostri zas osudu. Co to? Jak desi me ta slova ze tvyeh list! Vsak zviS to ze znameni meho umeni. Kdyz na stare jsem sidlo vestne zasedl, kam sleta se mi v pfistav ptactvo veskere, tu zaslechl jsem phiku zvuk mne neznamy, jiz zmatenym a divym skrekem kNeeli. I poznal jsem, ze drapem rvou se krvavym; neb trepot kfidel dobre bylo slyseti.
\l!)()
1)9"
10110
Tu Jeknu se a na planoucich oltai'ieh hned zkousim obef zapalnou; vsak nezdvihal se z zertev plamen, nybrz na popelu tuk se rozplyval a s kyt se prystil obetnieh a cadil jen a prskal; zluc pak do vyse se rozletala, takze kyty lezeIy, kdyz tuk s nieh stekl, prosty jeho obalu. To vse jsem zvedel od tohoto jinoeha, .iak nedaH se vestba znaku zlovestnyeh. Neb hoeh ten mne jest vudcem, jinym opet ja.
10115
1010
A tento neduh obce tVllj duch zavinil. Neb oHare a krby nase posvatne jsou masem napineny od ptaku a psu, jez skytl padly nesfastny syn Oidipuv. A proto nechti pfijmout prosby obetni jiz bozi od nas ani z zertev plameny, a blahovestnych nevydava zvuku ptak, kdyz tuku s krvi z muze padleho se nasytil. To rozvaz tedy, synu! Nebof dopoustet se chyb, jest veru vsechnem lidem spolecne; vsak pochybi-li muz, jiZ neni blahovy a nerozvazny ten, jenz kiesna v pohromll, svou chybu hledi zhojit a je ustupny. Vzdyf tvrdosijnost h'zi vytku zpozdilstvi. Nuz, povol neboztiku, jiz ho nebodej! Coz jest to chrabrost ubijet jiz mrtveho? Tak ja ti dobre radim s dobrym umyslern a dobre rady, prospesna-li, milo dbat.
101:;
1020
10'2:;
1O:~(J
Kreoll. 1ll:l:'
\1).JO
6 starce, vsichni stejne na mne mifite, jak Iucistnici do terce, i umenim .iiz vestcu na mne dolehate; od rodu vsak vestcu jsem jiz davno zrazen, zaprodan. .Jen dbejte zisku, sardsky kov si kupujte, kdyz tak yam libo, nebo ziato z Indie! Vsak jeho prece nevloZite do hrobu, i chti-li orli Diovi ho rozedrat a k jeho trunu za pokrm si odnesti.
Ni tak ja teto poskvrny se nezdesim a nedopustim pohrbit ho; vzdyf dobre vim, ze bohy Clovek poskvrniti nemuze. Vsak, stary Teiresie, padem hanebnym 104:; i velemoudfi klesaji, kdyz ze zisku ree mrzkou pronaseji slovem lah,odnym. Teiresias. Ach! Zda vi kdo z lidi, zda-li umi povaZit Kreon. A co? Co obecneho to zde povidas? Teiresias. Jak rozvaha jest ze vsech statku nejlepsi. 10,0 Kreon. As tak, jak zkazou nejvetsi jest nerozum. Teiresias. Vsak ty jsi prave takove pIn choroby. Kreon. Ja urazkami vestci splacet nehodlam. Teiresias. Vsak splacis prave, ze jest lZiva vestba ma. Kreon. Vzdyf pleme vestcu vsecko stfibra dychtivo. 1055 Teiresias. A pleme vladcu milu.ie jen mrzky zisk. Kreon. Zda vis, ze, co jsi rekl, rekis vladari? Teiresias. Ba vim; vzdyf viadnes mestem, mnou je zaehovav. Kreon. Tys moudry vestec, milujes vsak bezpravi. Teiresias. Co v srdci tajim, vydrazdis me prozradit. 1060 Kreon. Jen prozrad', nemIuv vsak, bys ty mel z toho zisk. Teiresias. Ba, pro tvuj zisk jiz asi mluvit nebudu. Kreon. Vsak vez, ze nikdy nezakoupis mysli me. Teiresias. NUl vez to dobre, nemnoho jiz obehu ze zavodici kola slunce ucini, 1065 a za mrtvoly tyto jinou mrtvolu, plod vlastni krve, v nahradu ty podas sanl, zes, na svete co byIo, svrhl v podsveti a zivot Jidsky nectne zavrel do hrobu, vsak neboztiku sejit k bohum podzemskym lII70 ze branis, uprev pohrebni mu obrady. Ten neni ani tvuj ni bohu nebeskych, nez od tebe jest nasilne jim vnucovan. A proto Litice, ty Rada mstitelky i bohu, na tebe jiz s h'estem cihaji, lilT, by prave taz te stihIazkaza v zapeti.
1079 lOSt 10%
(I( hochovL)
10\10
I povaz, zda tak mluvim, snad jsa po~pla~en. Neb neuplyne dlouhy cas a v dome tvem se bude narek zen a muzu ozyvat. Ty sipy z hnevu, ze me drazdis, neehyb~e jsem po tv em srdei jako strelee vymrshl a jejieh palcivosti nijak neujdes. 6 hoehu, ty nas odsud domu odved zas, by zlost si vyleval ten Clovek na mladsieh a naucil se jazyk miti klidnejsi a rozvaznejsi mysl, nezli nyni ma. (Odejde ~ pruvodcem.)
Nacelnik. Ten muz, 6 pane, s hroznou vestbou odesel. A dobre vime, od tech dob, co sediny nam hlavy kryji misto cernyeh kadefi, ze nikdy muz ten lzive mestu nevestil. lOgS Kreon. I ja to vim a zmatek des~ ..ct~si mou~.~. Neb povolit jest hrozne; Jeste hrozneJsl vsak vzdorovat a dueha stihnout pohromoll. Nticelnik. Tu, Menoikeuv synu, treba rozvahy. Kreon. Nuz, co mam tedy cinit? Rei, ja posleehnu. IlooNacelnik. Jdi, propusf divku zone hrobky podzemske, pak do hrobu vloz pohozenou mrt~olu. Kreon. A to mi radis mine, abyeh ustoupIl? Nacelnik. Co nejdfiv, vladee! V okamziku stihava msta bohU ryehlonoha lidi zlovolne. 1105 Kreon. Jen stezi, zel, se zrikam sveho limyslu, vsak s nutnosti se clovek nema poustet v boj. Nacelnik. Jdi sam a ciii tak, jinym toto nesvefuj! Kreon. Tak, jak tu jsem, hned pujdu.~ Rye~le, sluhove, kde kdo sem pojdte, vezmete Sl sekyry t t to a ryehle spejte na onu tam vysinu. A :ia, kdyz tak se limysJ muj obratil, s:Im uvezniJ jsern devu, sam ji vyprostim. Mamf straeh, ze vern nejIepe je v zivote vzdy zaehovavat stanovene zakony. (Odejde se sluhy.)
Sbor.
6, boze ty hojnyeh jmen, 6 ehloubo thebske Semely, jejz bourivy zplodil Zeus, ty nad ItaJii prosJulou bdiS a hostinyeh jsi vladeem Deinyeh niv v Eleusine. Ty, Bakehu, v bakehantek tez domove thebskem rad meskas, ehladi vy proud kde se vine ismensky, kdez i setba sane vzesla. I jiskrny na skale te dvojvrehoJne vida dym a kastalsky pramen, tam te bavi krepciee koryeke nymfy. Vysila te nysskyeh liboci hor, v brectan odene, zeleny i breh a na revu bohaty, kdyz se, jasavym eten bozskyeh risni hlaholem, k mim sem beres do trfd thebskyeh.
To mesto prede vsemi vzdy ty dafis nejvetsi eti s matefi svou bleskovou. A proto nyni, veskera 11,10 kdy nase vlast tkvi v krute ehorobe, sem spasnym krokem zavitej k nam, bud s parnasskyeh skal sraznyeh nebo pres bourny morsky prilliv. 11,15 6 lllicelniku sborn hvezd, jez ohnem dysi, jenz bdiS nad nocnimi jasoty,
1150
6 pleme z Dia vzesle, zde se, pane, 's druzinou svyeh Thyiad zjev, jez, nadsenim jsoue vzrusena, po eelou te noe svym plesem vladee Iakeha oslavuje. Posel (vystoupi
Z
leve strany).
6, souse de vy domu Amfionova a Kadmova, ja neehvalil ni nehanil byeh zivot lidsky, jakkoliv se utvari. Neb osud niei, osud take povznasi jak nesfastnika vzdyeky, tak i sfastneho, 1160 a nikdo nevi predem, co mu souzeno. Bylf blahoslaven Kreon driv, jak soudim ja; vzdyf od nepratel zaebranil vlast Kadmovu a svrebovanou nad zemi pak prejal moe i vladl, kveta usleebtilym potomstvem. 1165 Ted ztraceno jest vseeko; nebof radosti kdyz kdo se zrekne, ten, jak myslim, nezije, nez za zivou jen pokladam bo mrtvolu. Mej, libo-li ti, v dome skvele bohatstvi a zij si v lesku kralovskem; kdyz radosti 1170 vsak nemas, ani za stin dymu ostatni byeh nezmenil s tim muzem misto rozkose. Ndce/nik. Coz zase stiblo nestesti rod kraIovsky? Posel. Jsou mrtvi; zivi smrti jieh jsou pricinou. Ndcelnik. Kdo koho zabil? Kdo ze zhynul? Vypravuj! 117:' Pose!. Je mrtev Haimon; rUKou svou se usmrtil. Ndcelnik. Zda sve snad mysli navodem ei oteovy? Pose!. Sve vlastni, na otee jsa hneviv pro vrazdu. Ndcelnik. 6 vestee, jak jsi vpravde splnil slovo sve! Pose!. Kdyz tomu tak, jest 0 dalsim se uradit. J18oNdcelnik. HIe, Eurydiku ubohou zfim na blizku, ehof Kreontovu; z domu prave vyehazi, bud 0 svem synu zasleehsi neb nahodou. Ellrydike (vystoupi Z domu s dvema sluzkami). Tu zpravu zasleehla jsem, kmeti obcane, kdyz ke dvefim jsem kraeela ehtie vyjiti, 1185 byeh k bohyni se pomodlila Pallade. 1155
A dvere prave, odstrkujic zavoru, jsem otvirala, kdyz tu v slueh mi dorazi zvest 0 domaeim nestesti; i leknu se a v mdloblieh klesnu do naruee sluzek sryeh. Vsak znova reete, jaka byla zprava ta! 1190 Ja, znala jsoue jiz nestesti, ji vysleehnu. Posel. Ja, pani mila, byl jsem svectkem oeitym a ani slova pravdiveho nesmleim. Nae klamal byeh te libym slovem, jez by pak se objevilo Hi. Tkvif pravda zpfima vzdy. 1HJ5 Ja v pruvodu jsem kraeel tveho manzela az na konec te plane, na niz ubohy trup PolyneikUv lezel, od psu rozsapan. I vzyvali jsme Hekatu, eest bohyni, i Hada, hnev by milostive ztisili, a obmyli jsme telo svatou koupeli a na eerstvyeh, co zbylo, vetvieh spalili. Pak nasypavse ze zeme mu oteovske rov znaene vyse, ke klenute kraeeli .isme hrobee zdene, divky sini svatebni. no" Tu kolem neblahe te kobky zaslechne kdos pronikavyeh narku zvuky zdaleka a jde to vladei Kreontovi oznamit. Zvuk nezretelny k nemu narku bedneho, kdyz blize kraei, doleha, on zastena J210 a vyrkne slovo zalostne: "Ja nebozak! Coz jsem snad vesteem? Snad pree neni eesta ta vsech nesfastnejsi eest mych, jez jsem konal dfiv? Hlas synuv ke mne pronika. Bliz, sluhove, jen rychle spejte! Jdete k hrobu, odvalte 121:> tam kamen ode zdi a ehodbou vniknete az ke vehodu a vizte, zdali Haimonuv to slysim hlas ci snad me klamou bohove". My na tu vyzvu zdeseneho vladare jsme dovnitr nahlizeli a tu spatrili jsme divku obesenu v hrobky pozadi
1225
mu
12~5
124U
a zardousenu smyckou, z rousky skroucenou. On nad ni sklesly telo jeji objimal a na smrt mrtve nevesty sve zaloval i na svuj snatek neblahy a otcuv cin. Ten, jak ho spam, zabeduje zalostne a knici dovniti· k nemu, s phicem volaje: ,,6 nesfastniku, cos to spachal? Kam se del tvuj rozum? Jaka nina te to znicila? Pojd Yen, me dite, lipenlive prosim, pojd!" Vsak syn se podival nan zrakem divokym pIn pohrdani, neodvetiv na to nic, svuj dvojsecny mec vytasi. Vsak chybil ho; neb otec dal se na litek. Tu nesfastnik sam na sebe se rozhnevav mec nastavi a hned si vrazi do prsou a jeste ziv se privine k sve divce pazi chladnouci a chropte prudky krvavych desf krupeji ji na belostne lice jeji vychrli. I lezi mrtev na mrtve tam nebozak. Az v Hadu posveceni snatku dosahl a diikaz podal lidem, kterak cloveku jest nerozvaznost nejvetSi vzdy pohwlTIou. (Eurydike
odkvapi
do domu.)
Neicelnik. Co 0 tom soudiS? Odkvapila pani zpet, 1215 nie zleho nepronessi ani dobreho. Posel. Ja sam tez zasnu. Kojim se vsak nadeji, ze, 0 synove zkaze uslysevsi, lkat zde verejne se stydi, sluzkam ulozi vsak doma kvilet nad rodinnym nestestim. 12.~U Vzdyf neni nezkusena tak, by ehybila. NdCelnik. Ba nevim; v tezkem mlceni i zbytecne zas velkem kriku netusim nic dobreho. Posel. Vsak zvime, zdali v srdci horem sklieenem snad neukryva tajny zamer nejaky, 12:>5 kdyz vejdeme hned dovnitf. Moudra je tva ree ; neb zlovestne jest phlisne tez mleeni. (Odejde
do dOl11u.)
Ndcelnik (vida pi'ichazeti Kreonta s mrtvolou Haimonovou jiz nesou sJuhove).
'
Vsak vladce, hIe, sam tu prichazi k nam a v rukou svych, ae-li to vyslovit smim ma zretelny diikaz, ze pochybil sam, , a neni to vinou snad jinych. I(reon. Ach, ach! Tech ehyb krvavych, jichz duch dopustil se muj urputny! Sem, 6 sem popatfte, zde vrah, s ubitym jejz tyz poji rod. 6 zeI, neblahou jsem ja radu vzal! Taks mlad, hochu, byl, a smrt pi'edeasna 6 zel, 6 zeI, , te v hrob sklatila! A ma vinna tim, ne tva zpozdilost! Ndcelllik. Ach, jak jsi pozde, zda se, pravdu pochopil! /(reoll. Ach, zel! JiZ chapu to ja bidny; tehdy hlavu vsak ach, vim, zasahl mi buh ranou zlou a na ~rahy ~me zahnal neschudne a v prach, ach, zel, vsecku mou mi radost zaslapl!' Ach, ach! Pretrpka je strast smrtelnych! Posel (vystoupi z dOlllu).
6 pane, zda se, ze jsi prisel hojnosti zla oplyvaje; jedno v rukou nestesli si neses, druhe brzo doma uvidis. /(rcoll. Co jest? Zda nad zlo jeste neco horsiho? Posel. Tva zena prave, neboztika toho maf, se zavrazdila eerstvou ranou, neboha. /(reon. Ach, ach! 6 proe Haduv, proe ten kIin ukrutny rni.:smrt piisobi? Beda ty, jenz jsi zvest mi dal prehorkou a zlou, co isi del?
121U
1275
1290
6 zel, mrtvemu jsi tim ninu dal! Co dis, boehu, co? Ky los vrazedny, 6 zel, 6 zel, jaks del, ehoti me zas ted' k zabube me me zastihl? (Mrtvolu
Eurydicinu
vynesou
z domu na marach.)
Nace!nik. Lze videt to; neb jiz to neni ukryto. Kreon. Aeh, zel! 1295 HIe druhou vidim pohromu, ja nebozak! Ky los jeste me, ky los ceka as? Tu vlastni dite ddim v 10ktech, mrtvolu pak zfim druhou tak, ja ehudak, pred sebou. 1300 Aeh, aeh, dite me, aeh maf neblaha! Pose!. Ta u oHare bfitkym mecem protkla se a zkalene sve oci obratila v sloup, kdyz oplakala Megarea slavny los, jenz zhynul dfiv, los Haimomiv a naposled 1305 pak kletbou stihla tebe, vraha ditek svyeh. Kreon.6 zel, 6 zel! Jak des jima me a straeh! DvojbHtky proc mec nekdo jiz mi v hrud' nevrazil? 1310 Ja, ja nesfastny, a ky nesfastny mne zal postihl! Pose!. Zes asp on vinen smrti obou synu svyeh, to tobe pEcitala tato nebozka. Kreon. A jakym zpusobem si sahla na zivot? 1315 Pose!. Svou vlastni rukou prsa sva si probodla, kdyz 0 synove zalne smrti zasleehla. Kreon. Ach, aeh, zdali ja ten cin na jine kdy smim svalovat, jsa sam vinen tim? Neb ja usmrlil te, ja, pravdu-]j 1:120 mam dit, nebohy! Jen pryc, sluhove, jen pryc odved'te me hned z teehto mist. 1325 .Taf vie nejsem jiz nez nie, pouhe nie. NdCe!nik. Vsak dobfe radis, v strasti-li co dobreho. Jef nejvhodnejsi pohled na zlo ukratit.
6 pEjd', 6 pi'ijd' a zjev, osude, se mllj konecny, a smrt, jiz byeh ja si pfal touzebne, mi dej! Pfijd', 6 pEjd', 6 kez jineho jiz dne nespatfim! Ndce!nik. Tof pfiSti osud, 0 ten starost maji ti, jimz pfislusi to; 0 pfitomne jest ted' dbat! Krf'on.
13.%
Kreon. Vsak po cern touzim, zahrnul jsem v pfani sve. Nacelnik. Jiz nicebo si neprej; nebof nemohou se lide zprostit urceneho osudu. Kreon. Jen pryc ved'te me, jen pryc, blahovee! Neb ja neehte tvou jsem smrt, dite me, i tvou zpusobil, aeh ja nebozak! A ted' nevim, oc se sam opfit mam. Vzdyf vse v rukou myeh jde v pfic, na hlavu pak mou sfitHa se zla pohroma. (Odvedou
ho do domu, mrtvolu Haimonovu odnesou.)
Nacelnik
(odcMzeje
13~0
131~
a Ellrydicinu
se sborem).
Je blazen jen ten, kdo rozvahu ma, a nema se paehati hfisneho nie, co bohll se dotkne. Kdyz honosnou fec kdo z ehlubnosti vede, tu veliky trest 110 stihne, a star se teprve rO/lvar.e uci.
1350
