Evaluace drogových služeb v rámci o. s. Podané ruce v Olomouckém kraji

CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Absolventská práce

Evaluace drogových služeb v rámci o. s. Podané ruce v Olomouckém kraji Téma práce: Evaluace drogových služeb v rámci o. s. Podané ruce v Olomouckém kraji

Michala Zaprianová Vedoucí práce: Ph.Dr. Mirka Nečasová, Ph.D.

Olomouc 2013

Prohlašuji, ţe jsem předkládanou absolventskou práci vypracovala sama pod vedením vedoucího práce a za pouţití zdrojů a literatury v ní uvedených.

………………………………………….. podpis

Ráda bych touto cestou poděkovala paní PhDr. Mirce Nečasové, Ph.D. za velmi uţitečnou pomoc, kterou mi poskytla při psaní mé absolventské práce. Mé díky patří také pracovníkům Sdruţení Podané ruce, o. s., Terénnímu programu Olomouc za ochotnou spolupráci při sběru informací, které si nesmírně váţím.

Michala Zaprianová

Obsah

Úvod.................................................................................................................................. 6 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8 1.1

Drogy.................................................................................................................. 8

1.1.1

Definice drog .............................................................................................. 8

1.1.2

Rozdělení drog ............................................................................................ 9

1.2

Závislost ........................................................................................................... 11

1.2.1 1.3

Drogová závislost ..................................................................................... 11

Sociální práce s uţivateli drog ......................................................................... 15

1.3.1

Cílová skupina .......................................................................................... 15

1.3.2

Protidrogová politika státu ........................................................................ 16

1.3.3

Priority protidrogové politiky ................................................................... 16

1.3.4

Systém péče a jeho sloţky ........................................................................ 17

1.4

Drogové sluţby ................................................................................................ 18

1.5

Drogová scéna a sítě sluţeb v dané lokalitě ..................................................... 23

1.5.1

Sít poskytovatelů sluţeb na území Olomouckého kraje ........................... 24

1.5.2

Nízkoprahová kontaktní, poradenská centra a terénní programy zaměřené

na aktivní uţivatele drog v Olomouckém kraji ....................................................... 25 1.5.3

Sluţby ambulantní péče a resocializace.................................................... 25

1.5.4

Další léčebné programy ............................................................................ 26

1.5.5

Další sluţby pro uţivatele drog ................................................................ 26

1.6

Sdruţení Podané ruce, občanské sdruţení ....................................................... 27

1.6.1 2

SPR v Olomouckém kraji ......................................................................... 29

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 41 2.1

Předmět výzkumu............................................................................................. 41

2.2

Výzkumný cíl ................................................................................................... 41

2.3

Výzkumná otázka ............................................................................................. 41

2.4

Výzkumný vzorek ............................................................................................ 41

2.5

Metody a techniky výzkumu ............................................................................ 42

2.6

Analýza dokumentů ......................................................................................... 42

2.7

Metody a techniky evaluace ............................................................................. 42

2.7.1

Základní kroky, které je nutné provézt: .................................................... 43

2.7.2

Výzkumný nástroj ..................................................................................... 44

2.8

Průběh výzkumu............................................................................................... 44

2.9

Analýza získaných dat...................................................................................... 44

2.10 SHRNUTÍ ........................................................................................................ 51 2.10.1

Hodnocení výzkumu ................................................................................. 51

2.10.2

Návrh opatření .......................................................................................... 52

Závěr ............................................................................................................................... 53 Zkratky ............................................................................................................................ 54 Bibliografický seznam .................................................................................................... 55 Přílohy ............................................................................................................................. 58

Úvod ,,Lepší je zapálit svíčku, než proklínat tmu.“ (Konfucius) Drogy a problematika s nimi spojená je v dnešní společnosti nechtěným a obávaným patologickým jevem, který je i přes snahu společnosti ,,zatlačovat jej pod pokličku“, stále více a více vidět. Jen v České republice se kaţdoročně spotřebují nelegální drogy v hodnotě vyšší jak 15 miliard Kč a na následky předávkování umře okolo 80 lidí ročně. Ať uţ jsou postoje a názory k téhle problematice jakékoliv, jedno je jasné. Drogy ať uţ v jakékoliv formě, uţívá téměř kaţdý z nás, jsou všude přítomny a našim úkolem, v případě, ţe sami nejsme závislí, je naši společnost chránit a vytvářet takové prostředky, aby se naše děti a vnoučata mohla pohybovat bezpečně. Ve své práci se zabývám problematikou drogových sluţeb, které nabízí Sdruţení Podané ruce v Olomouckém kraji. Důvodem vypracování mé práce je zhodnocení nabízených sluţeb, věnující se problematice drog v dané lokalitě z hlediska efektivního systému péče, dané odborníkem na drogovou problematiku panem Kalinou, jehoţ publikace jsem vyuţívala hojně. Dalšími významnými autory, z jejichţ publikací jsem čerpala, jsou pan Matoušek a Sociální práce v praxi, kterého jsem pouţila pro kapitolu Sociální práce s uţivateli drog. Velmi uţitečný mi byl pan Nešpor a Presl, zabývající se také drogami a její závislostí, které jsem vyuţívala v mé teoretické části k popisu dané problematiky. K popisu metody mi byl velmi nápomocný pan Hendl a jeho publikace Kvalitativní výzkum, pro zvolení metody jsem zvolila spíše pana Průchu. Má absolventská práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na několik kapitol. První a druhá kapitola se zabývá pojmy droga a s ní spojenou drogovou závislostí. Nato navazují kapitoly, které se jiţ blíţe zabývají přímo prací s uţivateli drog, jakoţto sociální práce s uţivateli drog, rozdělení drogových sluţeb poskytovaných v České republice a poté v Olomouckém kraji. Poslední kapitolu tvoří výčet drogových sluţeb, které jsou poskytované přímo Sdruţením Podané ruce v Olomouckém kraji. Praktická část vyuţívá metody evaluace a techniky rozboru dokumentů. Cílem mé práce je formulace nabízených sluţeb pomocí písemných podkladů. Pomocí informací v mé teoretické části a na základě zvolených indikátorů efektivního 6

systému péče sociálních sluţeb, hodnotím, zda sluţba zvolená kritéria splňuje či nikoliv.

7

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Drogy V první kapitole se zabývám základním důleţitým pojmem mé práce, pojmem droga, co to je, jaké má vlastnosti a jak ji můţeme dělit vzhledem k tématu, které jsem si vybrala. Je prvním krokem, abychom se dopracovali ke sluţbám, které jsou v rámci SPR poskytovány v Olomouckém kraji.

1.1.1 Definice drog Vybrala jsem si z mnoha definic, které jsem nalezla, definici drog pana Nešpora (1997, s. 12): ,,Droga je jakákoliv přírodní nebo syntetická látka, která po vpravení do živého organismu mění jednu nebo více psychických či tělesných funkcí.“ Přesné znění můţeme nalézt v zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jako omamné a psychotropní látky a přípravky je obsahující. Termín droga pochází z arabského slova ,,durana“, coţ v překladu znamená léčivo. V jazyce českém to znamená spíše surovinu jak ţivočišného, rostlinného, tak i nerostného původu určeného k přípravě léků. V dnešní době je slovo droga spíše spojováno s něčím, co je škodlivé a hlavně nelegální. Samozřejmě nemůţeme opomenout na účinky, které jsou pozitivní a které mohou lidem pomoci. Kaţdá droga má své specifické účinky a rizika odlišné. Z obecného hlediska by se droga dala charakterizovat jako: ,,Dobrý sluha, ale špatný pán.“ (Presl, 1993, s. 10). Droga je látka, která má dvě základní vlastnosti: (Kalina, 2008b, s. 339). -

Psychotropní efekt – mění naše chování, proţívání, vědění a celkový pohled na svět;

-

Potenciál závislosti – dlouhodobým a pravidelným uţíváním jakékoliv psychotropní látky můţe vzniknout závislost.

8

1.1.2 Rozdělení drog Drogy také můţeme dělit podle účinku, který mají na psychiku (Tab. 1). Vţdy se musí brát v úvahu hlavní účinek látky v pravidelných dávkách: -

Tlumivé látky (narkotika), které zpomalují psychomotorické tempo organismu. V malých dávkách organismus zklidní, ve vyšších navodí spánek, kóma. Ve vysokých dávkách jsou smrtelné, můţe dokonce způsobit i zástavu srdce.

-

Psychomotorická stimulancia jsou látky, které mohou zbavit organismus únavy, zrychlit myšlenkové tempo a aktivují motoriku. (Kalina, 2008, s. 339). Do této skupiny řadíme metamfetamin, tedy látku, z které se vytváří nejrozšířenější tvrdá droga u nás, pervitin. Do roku 2000 vzrostl nárůst z 19 tzv. vařičů na 416. Tedy zhruba 10,2 milionů lidí v České republice. (www.nymetimes.com)

-

Halucinogeny navodí změnu vnímání od zaostření aţ po stavy, které jsou velmi podobné schizofrenii (Kalina, 2008b, s. 339). Dále můţeme drogy dělit podle míry rizika (Tab. 2). Toto dělení patří

k nejznámějším a nejpouţívanějším dělením drog. Drogy se zde dělí na drogy ,,měkké“ a ,,tvrdé“. Měkké drogy jsou ty drogy, které mají niţší míru rizika, ty tvrdé mají míru rizika poněkud vyšší.

Rizika spojena s uţíváním drog jsou míněná jak v tělesné,

duševní, ale i sociální oblasti (Kalina, 2008b, s. 339). ¨ Měkké drogy bývají nejčastěji vyuţívány jen z ,,rekreačních důvodů“. Mezi jejich pozitivní stránky patří např. slabé odvykací příznaky. Negativní stránky má ovšem taky. Patří sem dlouhodobé účinky a člověk si na ně můţe navyknout psychicky. To, ţe jsou měkké, neznamená, ţe jsou bezpečné. Tvrdé drogy jsou velmi silné a nebezpečné. Patří sem např. kokain či pervitin. Organismus si na ně velmi rychle navykne. Při ukončení uţívání těchto drog dochází k velmi silným a nepříjemným abstinenčním příznakům (Ganeri, 2001, s. 8).

9

Tab. 1 Rozdělení drog podle účinku na psychiku (Kalina, 2008b, s. 340). Látka Psychická závislost Somatická závislost Silná nevzniká Stimulancia Pervitin ++ Kokain ++ slabá aţ ţádná nevzniká Halucinogeny Kanabis +LSD +Psylocibin +Silná silná Tlumivé látky Benzodiazepiny ++ ++ Barbituráty ++ ++ Alkohol ++ ++ Opiáty ++ ++ Těkavé látky ++ +Tab. 2 Rozdělení drog podle míry rizika (Kalina, 2008, s. 340). Míra rizika Vysoká

,,Tvrdost“ drog Tvrdé

Vysoká aţ střední

Tvrdé

Střední

Tvrdé

Relativně malá

Měkké

Prakticky bez rizika

Měkké

Vzestup tolerance* Silný ++ ++ mírný +++Silný ++ ++ ++ ++ ++

Zástupci toluen durman heroin crack morfin kokain LSD pervitin alkohol efedrin lysohlávky kodein extáze marihuana kokový čaj hašiš káva čaj

*tolerance – během dlouhodobého uţívání některých návykových látek, účinek klesá a poté dochází ke zvyšování dávek. Tolerance roste u většiny návykových látek, např. alkohol i tabák (Nešpor, 1997, s. 31). Psychoaktivní látky, ať uţ se jedná o látky přirozené nebo syntetické se dostávají do těla několika způsoby: -

Ústy, v tomto případě mluvíme o perorálním uţití, případně jinými tělesnými otvory

-

Injekčně (nitroţilně)

-

Kouřením, čicháním (inhalačně)

-

Pokoţkou, pomocí např. náplastí (Marhounová, 1995, s. 57)

10

1.2 Závislost V druhé kapitole se zabývám vysvětlením pojmu závislost, která je dopadem člověka závislého na drogách. Dále se věnuji typem závislostí a to drogovou závislosti, která je pro mou práci velmi důleţitá vzhledem k cílové skupině. Závislost sama o sobě je fenomén, který je silně spjat s člověkem. Jiţ v minulosti byla snaha se této vlastnosti zbavit nedosaţitelná. Problém závislosti je problémem multidisciplinárním, jelikoţ se zde prolínají vlivy biologické, psychologické ale i sociální. Vţdy ale záleţí na převládajícím vlivu, který je v danou chvíli rozhodující. Vznik závislosti je postupný, nikoliv nárazový, tedy chroničnost patří k jednomu ze základních znaků závislosti. (Muhlpachr, 2008, s. 56) Definice závislosti podle 10. Revize Mezinárodní klasifikace nemocí je závislost skupinou fyziologických, behaviorálních a kognitivních jevů, v nichţ uţívání jakékoliv látky má u jedince daleko větší prioritu neţ jakékoliv ostatní chování, kterého si kdysi váţil více. Charakteristickým znakem syndromu závislost je touha, která člověka často ovládá. Do dnešní doby nebyl prokázán ţádný faktor, který by prokazoval predispozici pro vznik závislosti. Není doposud známa ţádná predisponovaná např. alkoholová osobnost. U některých jedinců se rozvíjí závislost na základě expresivního uţívání pro psychologické problémy, u někoho převaţují spíše vrozené, genetické predispozice nebo sociokulturní vazby na alkohol a rituály spojené s uţíváním alkoholu nebo návykových látek. Vznik závislosti má svůj podíl i ve specifických reakcích a změnách na úrovni neurobiologie člověka. Návykové uţívání jakékoliv látky (alkoholu či drog) vede k utváření

psychofyziologických stavů, které nejsou

dobrovolné, vědomé a mají sebe posilující charakter utvářejícího se bludného kruhu (Kalina, 2003, s 91).

1.2.1 Drogová závislost Je to stav, duševní i tělesný, který vyplývá ze vzájemného působení mezi organismem a drogou. Tento stav je doprovázen změnami v chování, proţívání a v nutkání uţívat drogu pravidelně pro účinky, které má na psychiku a pro předcházení nepříjemným stavům, které vznikají při tzv. ,,absťáku“. Organismus si navykne a po dlouhém intervalu bez drogy reaguje abstinenčními příznaky, jakou jsou úzkost, 11

zvýšené pocení, třes, nespavost, podráţděnost apod. Závislost je úzce spjata s pojmem návyk, který znamená skoro to samé. V tomto případě dojde k tomu, ţe drogu chcete přestat brát, ale z nějakého důvodu nemůţete (Ganeri, 2001, s. 7). Konečnou diagnózu DZ můţeme stanovit v případě, ţe se během jednoho roku objevily u klienta více jak tři následující znaky závislosti: 1. Craving, bažení a tedy silná touha užívat látku. Tento jev má dopad na oslabení paměti, zhoršování postřehu, zvyšovaní tepové frekvence systolického krevního tlaku či zvýšení salivace (slinění) u závislých na alkoholu. Většina uvedených změn se často prolíná s příznaky stresu. Zvládání této touhy je velmi obtíţné, ale nikoliv neskutečné. Důleţité je vyhýbat se situacím a podnětům, které jsou spjaté se závislostí, snaha odvézt pozornost a uvědomění si záporných dopadů recidivy 2. Zhoršené sebeovládání při uţívání látky, v případě mnoţství látky, začátku nebo ukončování závislosti. Uvedený znak velmi úzce souvisí s výše uvedeným carvingem. Baţení zhoršuje sebeovládání a naopak. Na druhé straně i lidé, kteří trpí silným touhou k látce, mohou velmi úspěšně odolávat. Tedy potíţe v sebeovládání se spíše týkají chování, kdeţto baţení je příznakem spíše subjektivním. 3. Tělesný (somatický) odvykací stav. Látka je brána s úmyslem omezit příznaky vyvolané uţíváním látky. (Nešpor, 2007, s. 9 – 17). Tento

stav

bývá

projevem

porušení

rovnováhy

v těle,

která

se přizpůsobila adaptačním mechanismům uţívané drogy a je doprovázen nepříjemnými, ve většině případů, i závaţnými abstinenčními příznaky (Kalina, 2003, s. 114). V těchto případech bývá doporučena tzv. substituční léčba, kdy se např. látky jako heroin či pervitin nahrazují lékařsky předepsaným subutexem či metadonem (http://www.drogovaporadna.cz). Diagnostická kritéria pro některé odvykací syndromy: Opiody - např. heroin. Příznaky jsou např. slzení, výtok z nosu, zívání, bolesti svalů spojené s křečemi, husí kůţe, nevolnost, zvracení, neklidný spánek, rozšíření zornic a hlavně silná touha po opiátu. 12

Kanabis - marihuana a hašiš. U této skupiny drog nejsou kritéria přesně stanovena. Můţe to trvat jen pár hodin nebo i dokonce více jak 7 dní. Mohou se projevit úzkostí, pocením, celkovou slabostí, podráţděností a třesy rukou. Sedativa a hypnotika - bolesti hlavy, zrychlený tep, insomnie, třes jazyka, tzv. velké epileptické záchvaty, halucinace, iluze, psychomotorický neklid, nevolnost, zvracení apod. Kokain a jiná stimulancia (pervitin) - zvýšená chuť k jídlu, bizarní a nepříjemné sny, nespavost nebo naopak nadměrná spavost a silná touha po droze. 4. Růst tolerance drogy. Jak uţ jsem zmiňovala, tolerance je zvyšování potřeby mnoţství psychoaktivní látky, tedy k dosaţení stejného účinku je potřeba větší mnoţství látky. Dodnes není zcela jasné, jak nárůst tolerance vzniká. Jednou z teorií je, ţe tělo látku rychleji odbourává (rychlejší odbourávání alkoholu v játrech). Moţností také je, ţe zvýšená tolerance můţe vzniknout v důsledku menší reaktivity centrální nervové soustavy na psychoaktivní látku. 5. Postupné zanedbávání uspokojování svých potřeb a zájmů. 6. Neustále pokračování v užívání látky i přes jasný důkaz poškození a škodlivý následků. Tenhle znak je validní pouze v případě, ţe je klient obeznámen s moţnými riziky uţívání. V tomto posledním případě si také můţeme všimnout jasné souvislosti s předchozími znaky. (Nešpor, 2007, s. 18-21)

Poruchy duševního zdraví způsobené návykovými látkami mohou být akutní intoxikace návykovou látkou, která nastane během uţití látky. Další jsou škodlivé užívání návykových látek, díky uţívání psychotropní návykové látky, dochází k duševnímu nebo tělesnému poškození, také závislost na návykových látkách, odvykací syndrom. Jedná se o nedávné vysazení či redukci při dlouhodobém uţívání látky, které jsou spojené ve většině případů s abstinenčními příznaky. Dále se můţe objevit odvykací syndrom s deliriem, psychotická porucha podmíněná psychotropními látkami. Porucha nastává během uţívání látky nebo nejpozději dva dny po něm. Trvá maximálně 6 měsíců. Pokud porucha nastane později jak dva dny po uţití látky, jedná se o níţe zmíněnou psychotickou poruchu s pozdním začátkem. Amnestický syndrom, jedná se syndrom, který bývá sdruţený s chronickým výrazným zhoršením krátkodobé paměti. Můţe sem patřit např. Korsakovova psychóza, postiţený 13

výpadky paměti nahrazuje tzv. konfabulacemi (zkreslenými vzpomínkami). Problém zde zpočátku nebývá rozpoznán. Př. Zeptáme se klienta, co měl k snídani, odpoví a pokud se jej zeptáme za pár minuti znovu, odpoví úplně jinak. Dalším příznakem je reziduální stav a psychotická porucha s pozdním začátkem. Porucha, kterou lze bezpodmínečně přičíst návykové látce. Dochází zde k tzv. flashbackům (psychotickým remiscencím), kdy dochází ke stavům, při kterých se opakují vzpomínky či proţitky spjaté s návykovou látkou, i kdyţ látka nebyla poţita. Tyto stavy bývají typické pro látky jako pervitin, halucinogeny a konopné drogy. Tyto flashbacky vymizí do jednoho aţ dvou let po posledním uţití drogy. (Nešpor, 2007, s. 24 – 25)

14

1.3 Sociální práce s uživateli drog Touto kapitolou bych chtěla navázat na systém nabízených drogových sluţeb. Zaměřím se na pojmy, které vysvětlují sociální práci, kdo je cílovou skupinou, jaké má cíle a principy. Prací s uţivateli drog se věnují pracovníci, kteří mají o této problematice profesionální znalosti vzhledem k jejich kvalifikaci. Vedle sociálních pracovníků zde nalezneme také např. psychology, psychiatry a speciální pedagogy (Matoušek, 2005, s. 212). Sociální prací se v hlavní řadě zabývají státní i nestátní instituce, ale i některé resorty státní správy, veřejné správy jako např. policie, soudy, probační a mediační sluţba, vězeňská sluţba, protidrogoví koordinátoři, sociální kurátoři pro mládeţ, hygienická sluţba a jiné (Matoušek, 2005, s. 212). Podle Mgr. Jindřicha Vobořila, Pg. Dip., předsedy o. s. Podané ruce, poskytují finance u více jak 80% drogových sluţeb neziskové organizace. Jedná se o fenomén v celé Evropě, jelikoţ je to práce málo společensky oceňovaná a mnoho lidí v pomáhajících profesích si raději najde jinou oblast své působnosti (Bajer, 2007, s. 34).

1.3.1 Cílová skupina Cílovou skupinou pro sociální pracovníci, kteří se angaţují v oblasti drogových sluţeb, jsou uţivatelé drog, kteří uţívají drogy jakýmkoliv způsobem. Rozdělujeme ji do 5 stupňů: 1. Experimentování – v této etapě je droga uţívána spíše sporadicky. Tedy občasně a nepravidelně. Na jedince to nemusí mít ţádné následky. 2. Příleţitostné uţívání – v této etapě je droga brána pravidelně, ovšem ne častěji neţ jednou za týden. Drogy jsou součástí ţivotního stylu, jsou uţívány nejčastěji ve volném čase. Na jedince se mohou projevit následky uţívání ihned po aplikaci, jinak nemusí mít ţádné psychické problémy a můţe sociálně fungovat bez výrazných následků.

15

3. Pravidelné uţívání – neboli škodlivé uţívání, jelikoţ jedinci uţívají drogy více jak jednou týdně, které má na jedince škodlivé účinky. 4. Problémové uţívání – v této etapě jiţ jedinci uţívají drogu pravidelně. Ovlivňuje jejich soukromý a pracovní ţivot člověka. Objevují se somatické potíţe, jelikoţ se většinou jedná o nitroţilní aplikaci, která patří mezi nejvíce rizikové. 5. Závislost na droze – základním znakem je vyšší tolerance k droze (k dosaţení účinku je třeba dávku zvyšovat), jedinec po droze trpí nezvladatelnou touhou, které časem přizpůsobí celý svůj ţivot. V této fázi má jedinec očividné somatické, psychické, ale i sociální problémy spjaté s uţíváním drog Řešením drogové problematiky a péči o uţivatele drog jsou v západních zemích formulovány společenských diskursem nazývaným protidrogová politika státu (Matoušek, 2005, s. 212).

1.3.2 Protidrogová politika státu Tímto pojmem je myšlen ucelený tak koordinovaný soubor preventivních, kontrolních, léčebných, sociálních, vzdělávacích a dalších opatření, včetně práva a jeho vymáhání, které se uskutečňují na místní, krajské, národní a mezinárodní úrovni. Hlavním smyslem PPS je zajistit zdraví, ochranu a bezpečí celé společnosti a majetku, která jsou ohroţena různými zdravotními, sociálními, ekonomickými a jinými dopady, které jsou s drogou spojeny (Národní strategie protidrogové politiky, 2010-2018, s. 4).

1.3.3 Priority protidrogové politiky Priority PPS v rámci Národní strategie protidrogové politiky na rok 2010-2018 je rozdělena do čtyř skupin. První skupinu tvoří Primární prevence, do které zahrnujeme snahu sníţit míru experimentování s drogami a jejich příleţitostného uţití mezi mladou populací. Podstatou jsou preventivní aktivity spojené s motivací (NZDM). Druhou skupinu tvoří léčba a sociální začleňování, která jsou spojená s léčbou jiţ drogově závislých, zlepšení zdravotního stylu na bázi ,,harm reduction“ (TP). Třetí skupinu tvoří snížení rizik spojených s užíváním jak pro jedince tak společnost a snížením dostupnosti drog přímo. Na prvních třech skupinách se podílejí drogové sluţby (Národní strategie protidrogové politiky, 2010-2018, s. 8-9). 16

1.3.4 Systém péče a jeho složky V současné době v České republice jsou vybudována poměrně velká mnoţství sociálních sluţeb (Kalina, 2003, s. 154-156). Podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách: je ,,sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“. Pro uţivatele návykových látek existuje relativně ucelený systém sociální péče, do kterého zahrnujeme síť poradenských i sociálních sluţeb. Jednotlivé typy a sloţky dnes odpovídají potřebám klientů, kteří se nacházejí v různých stádiích rozvoje závislosti. Bém (Kalina., 2003, s 154-156.) uvádí: ,,Efektivní systém péče by měl splňovat řadu kritérií v oblasti kvalitativní (struktura a provázanost sítě), tak i v oblasti kvantitativní (rozsah a dostupnost péče).“ V oblasti kvantitativní jsou tato kritéria: -

Komplexnost – systém by se měl zaměřovat na různá specifika cílových skupin, problémů

způsobených

uţíváním

psychotropních

látek,

důleţité

je,

aby zohledňoval motivaci uţivatelů daných sluţeb ke změně. -

Provázanost – jednotlivé typy sluţeb by na sebe měly navazovat, prolínat se a měly by být si rovnocenné.

-

Efektivita – kaţdý systém by měl mít takové nástroje, které by měli zajišťovat maximální efektivitu sluţby. Mezi tyto nástroje patří standardy odborné péče, akreditační a certifikační systém, pravidelné monitorování kvality a účinnost poskytované péče.

V oblasti kvantitativních kritérií jsou jen dvě základní kritéria: -

Dostupnost – péče by měla být dostupná místně i časově všem uţivatelům s ohledem na potřeby uţivatelů sluţeb tak i specifika jednotlivých sluţeb.

-

Rozsah systému péče – je dán regionální prevalencí problému uţívání psychotropních látek (Kalina, 2008b, s. 369).

17

1.4 Drogové služby Cílem této kapitoly je popsat výčet drogových sluţeb, které nabízí pomoc s lidem závislým na drogách v rámci výše zmíněné PPS. Jejich vysvětlení je důleţité pro seznámení sluţeb, které se nachází v Olomouckém kraji pod SPR. Problematika sociálních sluţeb včetně drogových sluţeb se řídí zákonem 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách a můţeme je naleznout také na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí v sekci Sociální sluţby. 1. Terénní programy Terénní programy jsou primárním oddílem systému péče o drogově závislé. Má různá specifika, která se od ostatních sluţeb výrazně odlišují, např. sluţba je poskytována na ulici a dalších veřejných místech, tomuto typu se říká tzv. uzavřená drogová scéna. Dalšími specifickými znaky terénní sociální práce (streetwork) jsou např. přístup ke klientovi, terénní pracovník zde vyhledává klienty, pracovník nečeká, aţ bude osloven, spíše oslovuje potencionální zájemce o sluţbu. Důleţitým znakem je, ţe sluţba je poskytována anonymně a zcela bezplatně. Filozofie terénní práce je nastavena na přístupu ,,public health“, tedy ochrana zdraví veřejnosti a přístupu ,,harm reduction“,

sniţování

sociálních

a

zdravotních

rizik

spojených

s uţíváním

psychotropních látek. Oba tyto přístupy umoţňují pracovat s uţivateli bez ohledu na tom, v jaké fázi rozvoje závislosti se nachází. Cílovou skupinou jsou uţivatelé návykových látek, kteří mají pocit, ţe ţádnou pomoc nepotřebují, protoţe nemají ţádné obtíţe. Této skupině se říká experimentátoři. Pak jsou tu tzv. ,,děti ulice“ pro které jsou sluţby rozhodně nepřijatelnější, dále pravidelní uţivatelé drog, problémoví uţivatelé drog, kteří nejsou schopni se kontaktovat s jinou sluţbou a uţivatelé, kteří povaţují kontakt s institucí za velmi rizikový nebo jsou limitování jazykem (Kalina, 2008b, s. 370-374). TP se odlišuje od ostatní práce tím, ţe zaměřuje hlavně na klienty, kteří nejsou motivování a chovají se rizikově způsobem, kterým ohroţují společnost. Hlavním smyslem TP je navázat s těmito lidmi vztah na vzájemné důvěře a motivovat je ke změně tohoto rizikového chování (Kalina, 2003, s. 159).

18

Mezi pouţívané prostředky a metody práce patří výměna injekčního materiálu a distribuce zdravotního materiálu, poradenství a monitoring drogové scény (Kalina, 2008 b, s. 370-374). 2. Nízko-prahová kontaktní centra Nízko-prahová kontaktní centra jsou zařízení, která jsou místně i časově dostupná ve všech regionech. Poskytují zdravotní a sociální poradenství, včasnou intervenci a krizovou intervenci a sluţby ,,harm reduction“ (i anonymně) uţivatelům návykových látek. Filozofie nízko-prahových kontaktních center vychází ze stejných přístupů jak u terénní práce ,,public health“ a ,,harm reduction“ a stejně jako terénní práce vychází z humanistických přístupů orientovaných na člověka. Cílovou populací jsou zde také uţivatelé návykových látek v různých fázích, dále blízcí uţivatelů, kteří potřebují poradenství a podporu. Klienti jednotlivých center v různých regionech se liší např. typem uţívané drogy, ale i charakterem cílové populace. Mezi pouţívané prostředky a metody patří kontaktní práce s klienty, výměnný program a další aktivity ,,harm reduction“, vzdělávání a předávání informací, základní zdravotnický servis, poradenství a motivační trénink, poradenství pro rodinné příslušníky a blízké, krizová intervence, sociální práce například v hledání zaměstnání, vyřizování dokladů apod. a další poskytované sluţby. 3. Detoxifikační jednotky Tyto jednotky jsou určeny k tomu, aby zvládali odvykací stavy a intoxikaci na návykovou látku, které nevyţadují intenzivní péči v jiných zařízeních, např. na jednotce intenzivní péče. Mohou být součástí zařízení pro léčbu závislostí, nebo jsou to samostatné jednotky, které spadají pod nemocniční péči (psychiatrické kliniky). Domácí detoxifikace je v České republice pouţívána pouze minimálně. Cílovou populací jsou zde klienti, kteří se připravují na odvykací léčbu, klienti, kteří potřebují sníţit toleranci vůči droze ať uţ kvůli svému zdravotnímu stavu nebo sociální situaci, klient, který je nebezpečný sám sobě nebo svému okolí z důvodu účasti na odvykání nebo intoxikaci, klient, u něhoţ je zapotřebí se rozhodnout zda se jedná o duševní chorobu nebo intoxikaci.

19

Pouţívané metody a prostředky práce jsou farmakoterapie, psychoterapie, sociální práce, strukturovaný program a celkové zhodnocení stavu klienta včetně laboratorních vyšetření. 4. Substituční léčba Tato sluţba se pouţívá v ambulantních zdravotnických zařízeních. Podstatou je nahrazení nelegálně získané psychotropní látky, lékem, který má dlouhodobý účinek. Tento preparát musí být předepsán lékařem. U nás nejčastějším lékem bývá metadon, syntetický opiát v podobě tinktury (tekuté léčivo) a buprenorfin v podobě tablet, který se dává klientům s niţší tolerancí vůči opioidům. (Kalina, 2008, s. 370-374). Dalšími poskytovateli substituční péče mohou být tzv. metadonová centra, kam klient pravidelně dochází pro svou dávku. (www.drogy-info.cz) Pouţívané metody a formy práce jsou podávání substituční látky, psychoterapie a poradenství, pracovní terapie, práce s rodinou a dodrţování pravidel a pravidelného reţimu (Kalina, 2008b, s. 370-374). 5. Ambulantní léčba Je prováděna v zařízeních zdravotnického i nezdravotnického charakteru. Pacient dochází v pravidelných intervalech do zařízení na předem nekontrahovanou sluţbu. Výhodou je to, ţe klient nemusí přerušovat ţádnou svou činnost a setrvává ve svém podpůrném sociálním prostředí. Typy jednotlivé ambulantní péče jsou velmi odlišné. Jednou jsou to ordinace AT, specializovaná ambulantní zařízení, psychiatrické ambulance či psychologické poradny. Cílovou populací jsou problémoví uţivatelé návykových látek, kteří bývají ,,motivováni“ k léčbě a jejich zdravotní stav není v takové fázi, aby potřeboval hospitalizaci. Další cílovou skupinou jsou partneři, rodiče a blízcí klienta. Mezi pouţívané metody a prostředky patří farmakoterapie, psychoterapie, rodinná terapie, sociální práce, celkové zhodnocení stavu klienta, navštěvování klubů, svépomocných skupin apod. 6. Denní stacionáře Je to ambulantní zařízení, které má intenzivní strukturovaný denní program. Je to zařízení, které se nachází na pomezí mezi běţnou ambulancí a rezidenční

20

léčbou. Klienti zde dochází denně, na cca 6 hodin. Denní stacionáře pouţívají mnoho sloţek z terapeutických komunit. Cílovou skupinou jsou zde klienti v různé fázi závislosti, a kteří uvaţují o změně svého dosavadního ţivota. Dále problémoví uţivatelé, experimentátoři, dlouhodobí uţivatelé THC, klienti s duální diagnózou, matky – uţivatelky a jejich děti, rodiče, příbuzní a jejich partneři. Pouţívané metody a formy práce denního stacionáře jsou skupinové psychoterapie, komunitní setkání, individuální terapie a poradenství, sociální práce, pracovní terapie, sportovní, zátěţové a volnočasové aktivity. V zařízení je velmi strukturovaný program. 7. Střednědobá ústavní léčba Rezidenční léčba ve zdravotnických zařízeních (psychiatrické léčebny, oddělení pro léčbu závislostí apod.), kdy zde klient tráví 3-6 měsíců. Cílovou skupinou jsou zde osoby od 15 let věku, které jsou uţivatelé návykových látek. Pouţívané metody a formy práce jsou podobné jako u denního stacionáře, které se neliší. (Kalina, 2008, s. 370-374). 8. Terapeutické komunity Terapeutickou komunitou bývá označován takový systém, ve kterém se podporuje komunikace otevřená a všestranná a v němţ se na rozhodování a zadávání úkolů podílí celý tým, včetně pacientů. Můţeme o ní mluvit i o jako psychoterapeutické metodě (Kalina, 2008a, s. 17). Způsob léčby je rozdělen do 4 fází: 1. Přípravná, trvá asi jeden měsíc. Uţivatel se rozhoduje, zda zde zůstane a bude se léčit. 2. Motivační, která trvá tři měsíce. Uţivatel se snaţí porozumět svá závislosti na droze a snaţí se upevnit si svou motivaci k léčbě. 3. Individuální, která trvá u kaţdého klienta jinak dlouhou dobu, tedy cca jeden měsíc. Klient se snaţí pomáhat druhým, snaţí se abstinovat i mimo komunitu a připravuje se na budoucnost bez drogy. 4. Odpoutávání, které trvá cca měsíc. Zhodnocení a ukončení léčby. (www.selebra-znojmo.cz 21

9. Doléčovací programy Ambulantní zařízení, které se zaměřuje na udrţení změn v chování a ţivotnímu způsobu pacienta, které získal během abstinence nebo léčebného procesu. Cílovou skupinou jsou klienti, kteří absolvovali ambulantní nebo rezidenční léčbu, rodiče, partneři a příbuzní, kteří v této fázi potřebují podporu. Pouţívané metody a formy práce jsou prevence relapsu, skupinová a individuální terapie sociální práce, lékařská péče, práce s rodinnými příslušníky, práce, chráněná pracovní místa, rekvalifikace, nabídka volnočasových aktivit apod.

10. Ostatní zařízení a služby Síť sluţeb je doplněna dalšími zařízeními, která reagují na potřeby dalších specifických skupin. Jednotlivé sluţby jsou adaptovány pro mladistvé, matky s dětmi, také specifické terénní programy pro příslušníky etnik a menšin, specifická zařízení pro mladistvé do 15 let věku. V poslední době jsou sluţby stále rozvíjeny a zaměřují se i na zaměstnávání klientů. Jsou to specifické pracovní agentury, které zajišťují zaměstnání klientům. Dále sem patří sociální firmy zaměřené na integraci klientů do kaţdodenního normálního ţivota (Kalina, 2008b, s. 370-374).

22

1.5 Drogová scéna a sítě služeb v dané lokalitě Cílem této kapitoly je popis drogové scény v Olomouckém kraji, který nám následně bude slouţit ke zhodnocení jednoho z indikátorů v praktické části. Od roku 2006 došlo k výraznému nárůstu problémových uţivatelů drog téměř ve všech krajích České republiky. Olomoucký kraj měl v roce 2005 hlášených ,,pouhých“ 1900 uţivatelů. V posledních výsledcích o stavu ve věcech drog z roku 2011, číslo vzrostlo na 3200 uţivatelů (viz tab. 1). Drogová scéna má jako ve většině krajů, tak i v Olomouckém kraji spíše uzavřenou podobu, která se odráţí v náročnosti poskytování pracovníků terénních programů, kterým tento přístup zvyšuje nároky na jejich výkon (Radimecký, Počarovský, Staníček, Němec, Adameček, 2010, s. 4-5). Tab. 1 - Prevalenční odhady problémových uživatelů drog v ČR od r. 2005 – 2011 (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2012, s. 46)

23

Tab. 2. Počet problémových uživatelů drog na 1000 obyvatel ve věku od 15 – 64 let v ČR podle drog a krajů v roce 2011 (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2012, s. 45).

1.5.1 Sít poskytovatelů služeb na území Olomouckého kraje Základem poskytovaných DR na území Olomouckého kraje jsou nízkoprahové sluţby, které jsou provozovány neziskovými organizacemi s právním statutem: -

Občanské sdruţení (5)

-

Obecně prospěšná společnost (1)

-

Charita (1)

Základnou těchto sluţeb jsou vţdy kontaktní centra, poskytovaná v kaţdém okrese, s výjimkou města Olomouce a Prostějova, kde je po dvou zařízeních tohoto typu. Činnost těchto center je doplňována terénními programy, jak jsem zmiňovala výše. Z následného výčtu obci je zjevné, ţe K-centra jsou poskytována v obcích nad 4. tisíce obyvatel. Rezidenční léčbou v rámci pobytového zařízení a nejen pro Olomoucký kraj, se zabývá Psychiatrická léčebna Fénix – Bílá Voda a Psychiatrická léčebna ve Šternberku. Krátkodobou léčbu je moţné podstoupit i ve Vojenské nemocnici Olomouc.

24

Detoxifikaci zajišťuje Fakultní nemocnice Olomouc a Vojenská nemocnice Olomouc. Substitucí se zabývá AT ambulance v Olomouci, spadající pod psychiatrickou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci. Ambulantní léčbu v dnešní době zajišťují v kraji pouze dva programy neziskových organizací a to P-centrum a AA zajištěná Sdruţením Podané ruce. Zvláštním a jediným typem poradenských programů poskytující sluţby uţivatelům drog ve vazební věznici Olomouc a Mírov, je program v konfliktu se zákonem, který spadá pod SPR.

1.5.2 Nízkoprahová kontaktní, poradenská centra a terénní programy zaměřené na aktivní uživatele drog v Olomouckém kraji -

K- centrum Olomouc, SPR

-

Terénní programy Olomouc, SPR

-

K- centrum Uničov, Charita Šternberk

-

K- centrum a Terénní programy Prostějov

-

K- centrum Přerov, Kappa Help o. s.

-

K-centrum Hranice n. M., Kappa Help o. s.

-

Terénní programy Přerov, Kappa Help, o. s.

-

K- centrum Jeseník, Darmoděj o. s.

-

Terénní programy Jeseník Darmoděj o. s.

1.5.3 Služby ambulantní péče a resocializace -

Ambulantní léčebná – P- centrum a AA Olomouc

-

Doléčovací sluţba – P-centrum Olomouc,Restart - Darmoděj o. s. Jeseník,

25

1.5.4 Další léčebné programy -

Pobytová sluţba – Psychiatrická léčebna Bílá Voda, Psychiatrická léčebna Šternberk a léčba závislosti při Vojenské nemocnici.

-

Detoxifikace – Fakultní a Vojenská nemocnice Olomouc, Psychiatrická léčebna Bílá Voda a Šternberk.

1.5.5 Další služby pro uživatele drog -

Program práce s klienty v konfliktu se zákonem Olomouc Sluţby pro uţivatele drog jsou netradičně doplněny o Nízkoprahové zařízení pro

děti a mládeţ v Olomouci, Prostějově a nově Mohelnici, Zábřehu. S těmito programy spolupracují v rámci PPS (Radimecký a kol., 2010, s. 50-54).

26

1.6 Sdružení Podané ruce, občanské sdružení V rámci této kapitoly se zabývám SPR, které nabízí v Olomouckém kraji velké mnoţství drogových sluţeb a protidrogových opatření. V těchto sluţbách budu provádět výzkum, který bude hodnotit efektivní systém péče na základě písemných dokumentů. Sdruţení má jisté představy, tyto představy chtějí přispět k podpoře a šíření humanistických myšlenek, ochraně lidských práv osob a rozvoji naší občanské společnosti. Iniciovat a podpořit dialog společnosti, zeširoka pojímaném multikulturním tvaru. Dále také utvářet prostor k respektování a toleranci, k individualitě kaţdého jedince a k právům na sebeurčení. (Sdruţení Podané ruce, o. s, 2010, s. 4-5). Vytvořit kompletní síť sluţeb, která pomůţe člověku v různých etapách jeho drogového problému nebo se bude snaţit o komplexní prevenci. (Sdruţení Podané ruce, o. s., 2010, s. 5) Posláním je pomáhání lidem v nelehkých a ţivotu obtíţných situacích jejich ţivota a tvorbou takových sluţeb, které bude přispívat k prevenci podpůrných intervenčních sluţeb. Formou sluţeb, které budou kvalitně poskytovány, se snaţit najít a vytvářet cesty k zdravotní, sociální a osobnímu ustálení klientů sluţby, s ohledem na dlouhodobě udrţitelnou kvalitu ţivota klientů a jejich spokojenost. Sdruţení má pěvně stanovené cíle: 1. Poskytovat takové sluţby, aby byly kvalitní a za přiměřenou cenu v oblasti prevence a léčby návykového chování, programů na podporu a rozvoje etnik, dětí a mládeţe, postpenitenciální péči1 a další dle zaměření sluţeb Sdruţení Podané ruce, o. s. (Sdruţení Podané ruce, o. s., 2010, s. 4-5) 2. Podporovat a iniciovat dialog, který bude mezi klientem a sluţbou, veřejností a státem, poskytováním takových informací, které budou pravdivé a kvalitní z oblastí zájmu Sdruţení Podané ruce, o. s. 3.

Sdruţení se chce účelně podílet na pomoci při hledání nových vhodných sluţeb a směrů, které budou přínosem pro společnost.

1

Postpenitenciální péčí se rozumí soudně nařízená péče pachatelů, která je alternativou trestu odnětí

svobody nebo se jedná o reintegraci osob do společnosti po výkonu alternativního trestu. (http://sozialinfo.wien.gv.at)

27

4. Podporovat, rozvíjet a iniciovat spolupráci v místních komunitách s činnou vazbou na výzkum odborné fórum. Hodnoty a principy, ze kterých vychází sluţby Sdruţení Podané ruce, jsou důleţitost lidského ţivota, pomoc člověku, tolerance, respekt, hlavní lidské etické principy, které vycházejí z evropské kultury, rovné příleţitosti všem, důvěra, inovace, tvořivost, profesionalita a etika související s profesionalitou, práce v týmu, trpělivost, odvaha, transparentnost apod. (Sdruţení Podané ruce, o. s, 2010, s. 4-5) Historie Sdruţení Podané ruce má své počátky jiţ v roce 1991. V té době byla zaloţena Nadace Podané ruce, která vyuţívala pomoci při podpoře vzniklých aktivit Sdruţení Holandských katolických nadací (Katholieke Nooden). Po roce se otevřel první resocializační program pro dlouhodobě závislé uţivatele společně s prvním terénním programem na Moravě. Ve stejném roce 1992 bylo otevřeno také první kontaktní centrum a to přímo v Olomouci. Dalším důleţitým datem pro naši práci, je rok 2002, kdy byla zaloţena psychiatrická ambulance. Také vznikl nový program Práce s klientem v konfliktu se zákonem v Olomouci. Rok 2003 je důleţitým pro mezinárodní spolupráci sdruţení. V tomto roce začala Podané ruce spolupracovat s Velkou Británií a vytvořilo zde svou vlastní pobočku Podané ruce UK. V roce 2008 byl proveden zápis nových sluţeb Ambulance adiktologie v Olomouci. Vznik NZDM v Prostějově a Terénních programů pro děti a mládeţ v Olomouci. V roce 2010 byl uskutečněn projekt výzkumu prevalence ţloutenky (hepatitidy) typu C. Spolupracují s organizacemi, jako jsou Rozkoš bez rizika, Armáda spásy, Probační a mediační sluţba, A Kluby, Odbor sociální péče Magistrátu města Brna. Dalším projektem, který se v tomto roce uskutečnil, byl projekt ,,Lokální partnerství“. Tento projekt reaguje na situaci ve dvou vyloučených komunitách v Olomouci. Ambulance adiktologie v Olomouci se jako jediná specializuje na sluţby pro hazardní hráče. (Sdruţení Podané ruce, o. s., 2010, s. 6-7) Rok 2011 je velmi významným. SPR byla udělena cena Homo auxiliaris 2011, která vznikla za účelem finančně odměnit dlouholeté pracovníky pomáhajících profesí v neziskových sektorech na Jiţní Moravě. Sdruţení v tomto roce oslavilo 20 let od svého zaloţení. (www.podaneruce.cz)

28

1.6.1 SPR v Olomouckém kraji Tato kapitola popisuje drogové sluţby poskytující SPR, které se nachází pouze v Olomouckém kraji, které budou v mé praktické části hodnoceny. Oddělení SPR reprezentuje sluţby (drogové sluţby), které jsou vytvořené Sdruţením Podané ruce, o. s. v Olomouckém kraji. Cílem je podporovat rozvoj sluţeb, které směřují ke stabilitě a rozmachu hodnot klientů. (Sdruţení Podané ruce, o. s.., oddělení Walhalla, 2009, s. 1) Programy nacházející se v Olomouckém kraji jsou: -

Kontaktní centra (K-centra) v Olomouci a Prostějově

-

Terénní programy pro uţivatele drog v Olomouci

-

Terénní programy pro děti a mládeţ v Olomouci

-

Ambulantní poradenské sluţby (Psychiatrie a adiktologie) v Olomouci

-

Programy nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ v Olomouci, Prostějově, Zábřehu a Mohelnici

-

Specifický program střediska Práce s klienty v konfliktu se zákonem, který se realizuje v Olomoucké a Mírovské věznici. Program poskytuje i další sluţby po výstupu z výkonu trestu. (www.podaneruce.cz)

Oddělení v Olomouckém kraji Sdruţení Podané ruce v Olomouci sdruţuje několik programů zaměřené na uţivatele drog. V mé práci se budu zabývat dvěma subjekty. První skupinu tvoří přímí uţivatele drog (TP, KC apod.) a do druhé skupiny patří děti a mládeţ, se kterými se pracuje v rámci primární prevence uţívání drog, jelikoţ právě tahle skupina je podle PPS nejrizikovější v experimentování s drogami a tvoří první cíl PPS.

1.6.1.1 Ambulance Adiktologie Olomouc Cílem AA je pomoci lidem v nepříznivých ţivotních situacích spojenou s návykovým chováním (uţívání nealkoholových drog a hazardním hraním) a sniţováním negativních dopadů v důsledcích takového chování. Součástí je snaha klienty motivovat a podporovat ke změně jejich stylu ţivota a aktivního zapojení 29

se do běţného ţivota. AA se snaţí o ochranu společnosti, která můţe být tímto chováním ohroţena. AA spolupracuje a zprostředkovává další sluţby klientům (PMS, ÚP, školní zařízení apod.) Cílová skupina: -

Uţivatelé nealkoholových drog

-

Hazardní hráči

-

Příbuzní osob s tímto chováním

Zásady sluţby jsou stejné jako u všech nízko-prahových center (bezplatnost, anonymita, veřejná přístupnost ke sluţbě, flexibilita a potřebnost, rovný přístup ke všem, aktivizace klienta), propojení psychologické a sociální péče. Pracuje pomocí bio-psycho-sociálně-spirituálního modelu. Poskytuje sluţby jako vstupní a závěrečné zhodnocení stavu klienta, individuální poradenství, i ve formě telefonické či internetové, individuální psychoterapii, informační servis, pomoc v krizi face to face, po telefonu i internetu, sociální práci, práci s rodinou, skupinovou terapii a poskytuje i testy na přítomnost návykových látek v těle. Provozní doba: Po – Pá: 9:00 – 17:00 (www.podaneruce.cz) Graf 1. (Výroční zpráva SPR, 2010, s. 10)

30

1.6.1.2 Kontaktní centrum v Olomouci Kontaktní centrum neboli K-centrum (Káčko) poskytuje sluţby v Olomouci jiţ od roku 1991. Představuje jeden z hlavních článků v síti sluţeb Olomouckého kraje. Hlavním cílem je zlepšení kvality ţivota klientů po psychické, zdravotní a i sociální stránce, tak aby se mohli zapojit do společnosti. Sluţby, které tzv.,,Káčko“ nabízí, jsou určeny především pro problémové intravenózní uţivatele nelegálních nealkoholových drog a dále také osobám, které jsou postiţeni patologickým hráčstvím (to v rámci Kcentra zajišťuje Ambulance Adiktologie), dále také matkám, těhotným ţenám či dívkám, které jsou ohroţeny návykovým chováním (tuto sluţbu zajišťuje Rodičovský program) a také rodinám, příbuzným a kamarádům, jejichţ blízký je ohroţen návykovým chováním ,,Káčko“ nabízí klasickou škálu sluţeb na úrovní nízkoprahového centra a také řadu doplňujících aktivit. Mezi základní služby, které zařízení nabízí, jsou: -

Výměna infekčního materiálu

-

Sociální, zdravotní a právní poradenství

-

Motivační pohovory

-

Krizoví intervence

-

Asistenční

sluţby,

zprostředkovávání

kontaktů

a

sluţeb,

včetně

zprostředkovávání detoxifikace a doporučení léčby. -

Základní hygienické, sociální a zdravotní sluţby (praní prádla jednou týdně, moţnost sprchy, poskytování stravy apod.) (Sdruţení Podané ruce, o. s.., oddělení Walhalla, 2010, s. 9)

Základní zásady poskytování sluţby jsou: 1. Harm reduction - tímto termínem se označuje minimalizace škod. Jedná se tedy o zmírnění negativních bio-psycho-sociálních dopadů, které často vznikají v důsledcích uţívání drog. 2. Public Health - znamenající ochranu veřejného zdraví před šířením škodlivých jevů jako jsou např. AIDS, HIV, Hepatitidu tipu B, C do společnosti. 3. Nízkoprahovost – sluţba je anonymní a bezplatná. Není zde třeba jakéhokoliv doporučení ani něčeho podobného. 4. Veřejná přístupnost ke službě 5. Respektování volby uživatele 31

6. Flexibilita a potřebnost 7. Abstence není podmínkou k využití služby (www.podaneruce.cz) Provozní doba (www.podaneruce.cz) 9:00 – 12:00

12:00 – 13:00

13:00 – 16:00

16:00 – 17:00

PONDĚLÍ

Kontaktní místnost

ZAVŘENO

Poradenství, VP

Výměnný program

ÚTERÝ

Kontaktní místnost

ZAVŘENO

Poradenství, VP

Výměnný program

STŘEDA

Kontaktní místnost

ZAVŘENO

Poradenství

17-18hod (výjimka)

VP

- Výměnný program

ČTVRTEK

Kontaktní místnost

ZAVŘENO

Poradenství, VP

Výměnný program

PÁTEK

Kontaktní místnost

ZAVŘENO

Graf. 2. (Výroční zpráva SPR, 2010, s. 9)2

1.6.1.3 Kontaktní centrum v Prostějově Kontaktní centrum v Prostějově vzniklo aţ v roce 2001. Sluţba nabízí sluţby podobné nízko-prahovému centru, včetně terénu a výměnného programu. Terénní program je sluţba, které je poskytována ve městech Prostějov a Konice. Terénní

2

Týká se i KC Prostějov, TP Olomouc a PV.

32

pracovník se s klienty kontaktuje přes mobilní telefon nebo také na ulici. Vţdy si sjednají čas a místo výměny. Sluţba je určena stejně jako u K-centra v Olomouci, uţivatelům nealkoholových drog, jejich rodinným příslušníkům, příbuzným, přátelům a mladistvým s trestnou činností, která je spojená s uţíváním návykových látek dle zákona 218/2003 Sb. o soudnictví nad mládeţí a abstinujícími uţivateli. Od roku 2003 zde funguje také sluţba primární prevence a od roku 2005 byla centru udělena akreditace probačního programu ,,Probační program zaměřený na uţivatele návykových látek“. Program se realizuje zároveň Probační a mediační sluţbou v Prostějově od dubna 2004. Tento program má jasně stanovený cíl, působení na mladistvé, kteří spáchají trestnou činnost, která je spojena s uţíváním návykových látek. (Sdruţení Podané ruce, o. s.., oddělení Walhalla, 2010, s. 9) Základní zásady jsou stejné jako u K-centra v Olomouci. Patří sem Harm Reduction, Public Health, nízkoprahovost, veřejná přístupnost ke sluţbě, respektování volby uţivatele sociální sluţby, flexibilita a potřebnost, anonymita, bezplatnost. Abstinence není podmínkou k vyuţití sluţby. Provozní doba: Kontaktní místnost: Úterý: 12:00 -16:00 Středa: 8:30 – 12:00 Čtvrtek: 12:00 – 16:00 Výměnný program, individuální poradenství: Po – Pá: 8:30 – 16: 00 Pozn. 8.00 - 8.30 probíhá administrativa a příprava sluţby (www.podaneruce.cz)

1.6.1.4 Nízko-prahové zařízení pro děti a mládež KudyKam Cílem tohoto programu je motivovat různými sluţbami, metodami a aktivitami cílovou skupinu v Olomouci a rozšiřovat u této cílové skupiny jejich dovednosti, znalosti, schopnosti a návyky. Výstupem je získání sebedůvěry, samostatnosti, 33

odpovědnosti za vlastní chování a získání kompetence, které povedou k rozvoji osobnosti, ale také mohou působit preventivně před sociálně-patologickými jevy. Program se snaţí upevňovat vztahy mezi romskou komunitou a ostatními organizacemi, včetně sluţeb v rámci SPR. Pravidelně zde dochází terénní pracovníci pro děti a mládeţ a pro uţivatele drog, kteří se zabývají problémy a tráví s dětmi čas. Cílová skupina: - děti a mládeţ ve věku od 6 – 26 let (Sdruţení Podané ruce, o. s.., oddělení Walhalla, 2010, s. 11) Provozní doba3: Graf 3 (Výroční zpráva SPR, 2010, s. 9)4

1.6.1.5 Nízko-prahové zařízení Nitka – Zábřeh, Mohelnice Posláním sluţby je podporovat hodnotný vývoj dětí a mládeţe s cílem rozvíjet jejich rozumové a sociální dovednosti, tak, aby byli schopni fungovat v dnešní společnosti. Cílovou skupinou jsou zde děti od 12 do 26 let věku: -

Ohroţené jejich rizikovým chováním, způsobeno faktory ovlivňující v jejich významných oblastech ţivota.

-

Vyţadující pomoc, radu, popřípadě doporučení další sluţby, která jim můţe být v jejich krizové situaci uţitečná.

3 4

Provozní doba není v manuálu ani na internetových stránkách zmíněna. Graf 3. Je shodný i pro NZDM v Prostějově.

34

-

Mající snahu dosáhnout změny v oblastech ţivota, které pro ně jsou určitým způsobem nevyhovující, znevýhodňující, ohroţující.

-

Jedná se i o osoby, které opustili ústavní péči, vězení, ohroţené závislostí nebo jsou klienty OSPODu MěÚ Zábřeh či Mohelnice.

Poskytované služby: NZDM poskytuje volnočasové aktivity, ale sociální sluţby, který je zakládán na důvěryhodném vztahu mezi klienty a pracovníky. Patří sem kontaktní práce, aktivity primární prevence (prevence uţívání alkoholových a nealkoholových drog), vzdělávací a doučovací aktivity, sociální poradenství a včasná intervence, pomoc v krizi, doprovody, kontakt s institucemi a doporučení návazné péče, případová a skupinová práce a práce s blízkými. Provozní doba: Mohelnice

Zábřeh

11:00 – 18:30

--------

Úterý

--------

11:00 – 18:30

Středa

--------

--------

Čtvrtek

11:00 – 18:30

--------

--------

11:00 – 17:30

Pondělí

Pátek

1.6.1.6 Nízko-prahové zařízení pro děti a mládež v Prostějově Cílová skupina: dospívající ve věku od 11 do 18 let v Prostějovské lokalitě, kteří zaţívají nebo mohou zaţít jakékoliv: -

komplikované ţivotní události,

-

konfliktní společenské situace

-

negativní zkušenost

-

rizikové chování.

Služba poskytuje kontaktní práci, situační intervence, poskytování informací, poradenství, pomoc při prosazování zájmů a svých práv, práce s výchovnou intervencí, 35

doprovodnou práci, zajištění návazné odborné péče a poskytování volnočasových aktivit. Zařízení také poskytuje Program specifické primární prevence, který zahrnuje komplexní programy zaměřené na předcházení neţádoucího rizikového chování i dětí a mládeţe. Program se provádí na základních školách, středních školách, středních odborných učilištích v prostějovském regionu a také v rámci Terénních programů Prostějovsko. Tento program aktivně oslovuje děti a mládeţ, která se zdrţují ve svém volném čase na ulicích, v parcích, na sídlištích ve městě Prostějov a v Konici. (Podané ruce, o. s.., oddělení Walhalla, 2010, s. 10) Provozní doba:5

1.6.1.7 Terénní programy Olomouc Dělí se na: 1. TP s uţivateli drog 2. TP s dětmi a mládeţí Posláním je nabízet a poskytovat širokou škálu sociálních sluţeb jak osobám, ohroţeným rizikovým chováním, jako je např. záškoláctví, nechráněný a promiskuitní pohlavní styk, trestná činnost, uţívání drog apod.) na území čtyř měst Olomouc, Šternberk, Uničov a Litovel a v jejich blízkém okolí. Výhodou programu je, ţe se sociální pracovník zdrţuje v přirozeném prostředí svých klientů. Hlavním cílem sluţby je prevence a sniţování negativních důsledků na jedince. Další výhodou je, ţe sluţba je poskytována individuálně podle potřeb klientů. Zásady poskytování sluţby jsou stejné jako u předchozích Kontaktních center. Cílem Terénní práce s drogovými uživateli je:

5

-

Aktivní vyhledávání a oslovování cílové skupiny

-

Pravidelný kontakt a poskytování cílových sluţeb

-

Zvyšování informovanosti o sluţbě

-

Motivovat klienty ke kontaktu

-

Motivace k aktivnímu řešení problému

-

Zajistit přehled o drogové scéně a místech, kde se daná cílová skupina schází

-

Zajistit funkční komunikaci s ostatními zařízeními

Provozní doba není zmíněna ani v manuálu ani na internetových stránkách.

36

-

Zajistit, aby nitroţilní uţivatelé drog odebírali čisté sety a docházelo k výměně

-

Chránit společnost před moţným ohroţením v důsledku uţívání drog

Cílem Terénní práce s dětmi a mládeží je: -

Aktivní oslovování a vyhledávání cílové skupiny

-

Pravidelný kontakt a poskytování sluţeb klientům

-

Zvyšování informovanosti o sluţbě a rizikovém chování

-

Motivovat klienty ke kontaktu s dalšími sociálními sluţbami a institucemi

-

Motivovat klienty k aktivnímu řešení jejich problémů

-

Mít přehled o místech, kde se daná cílová skupina nejvíce seskupuje a tráví svůj volný čas

-

Zajistit funkční komunikaci s ostatními zařízeními

-

Zajistit vyuţitelné trávení volného času

-

Zvyšování vzdělanosti klientů

-

Zlepšování sociálních kompetencí a znalostí

Cílové skupiny: 1. Terénní práce s uživateli drog: a. Primární skupina -

Intravenózní uţivatel drog – stimulancia a opioidy (rizika přenosu nakaţlivých chorob, předávkování, vznik abscesů apod.)

-

Sniffeři – uţivatelé, kteří si aplikují drogu přes nosní sliznici, ,,šňupání“ (poškození nosní přepáţky, přenos infekčních chorob)

-

Squateři - uţivatelé bez přístřeší (trestná činnost)

-

Uţivatelé těkavých látek (poškození CNS a dýchací soustavy)

-

Uţivatelé psychofarmak (silná závislost, poškození CNS, nebezpečí předávkování u nebezpečné kombinace)

-

Uţivatelé konopných látek (poškození dýchací soustavy, amotivační syndrom)

-

Uţivatelé

halucinogenů

(vznik

k sebevraţednému chování)

37

duševního

onemocnění,

sklon

-

Experimentátoři - mladiství uţivatelé nealkoholových drog (předávkování, bad trip6, vznik psychóz)

-

Ţeny uţivatelky (promiskuitní styk, těhotné ţeny)

-

Potencionální cílová skupina (PCS) – skupina osob, která dostane informace o sluţbě. Tato skupina je oslovovaná na ulici, slouţí ke zvýšení povědomí o sluţbě.

b. Sekundární cílová skupina -

Rodinní příslušníci a partneři uţivatelů

-

Veřejnost – studenti ZŠ, SŠ, dospělá veřejnost, obyvatelé měst, kde je program uskutečňován

2. Terénní práce s dětmi a mládeží a. Primární cílová skupina -

Děti a mládeţ, která tráví svůj volný čas na ulici (vandalismus, trestná činnost apod.)

-

Děti a mládeţ, která patří ze sociálně rizikových rodin (útěky z domova, nedostel financí apod.)

-

Děti a mládeţ, která je v osobní nepříznivé situaci nebo krizi (nechtěná těhotenství, psychické problémy, problémy příjmu potravy)

-

Děti a mládeţ, která má rizikové chování a strádá na informacích o dané problematice (drogová závislost, gambling apod.)

-

Děti a mládeţ tíhnoucí k určité subkultuře či skupině (skinheads, hooligans, punkeři apod.)

-

Mladé dívky s nízkým sebevědomím (zneuţívání apod.)

-

Děti a mládeţ vyčleněná z vrstevnické skupiny nebo patřící do romské komunity

-

Potencionální cílová skupina (PCS)

b. Sekundární cílová skupina -

Rodiče a partneři

-

Veřejnost. (Podané ruce, o. s.., oddělení Walhalla, 2010, s. 10 – 16)

Provozní doba: OLOMOUC Po, St: 9:00 – 17:00

6

Účinky intoxikace vyvolané uţitím drogy. (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)

38

Út: 12:00 – 18:00 Čt, Pá: 11:00 – 17:00 ŠTERNBERK Pá: 11:00 – 15:00 Pouze kaţdý třetí pátek. LITOVEL Čt: 14:00 – 17:00 UNIČOV Čt: 11:00 – 14:00 Terénní program Šumpersko je sluţba poskytovaná TP Olomouc, pod který od roku 2013 spadá. Tedy cíle, cílové skupiny, poslání jsou stejné jako TP Olomouc. Provozní doba: ZÁBŘEH Út: 13:00 – 16:00 Čt: 16:30 – 19:00 MOHELNICE Út: 16:30 – 19:00 Čt: 13:00 – 16:00 ŠUMPERK St: 15:00 – 17:00 HANUŠOVICE St: 12:00 – 14:00 Jedná se o kaţdý sudý týden

1.6.1.8 Práce s klienty v konfliktu se zákonem Olomouc Cílová skupina: -

uţivatelům návykových látek, kteří se dostali do konfliktu se zákonem, a znamená to tedy, ţe je proti těmto uţivatelům vedeno trestní nebo přestupkové řízení, nachází se ve vazbě či výkonu trestu odnětí svobody nebo byly z vazby propuštěni.

-

rodinám, blízkým a přátelům uţivatele

39

Důleţitá je zde motivace klienta v řešení jeho problému (Sdruţení Podané ruce, o. s.., oddělení Walhalla, 2009, s. 10) Hlavním cílem v práci s klienty v konfliktu se zákonem, je klientům poskytovat odborné sluţby se záměrem na postupnou integraci, která by vedla ke zlepšení kvality ţivota cílové skupiny a předcházela dalšímu vazebnímu stíhání. Dalším cílem je zajistit pomoc při jednání s dalšími institucemi v rámci SPR a kontakt na jejich následné programy po výstupu z vězení. Poskytované služby můţeme rozdělit do tří částí. Do té první části můţeme zahrnovat uţivatele, kteří jsou obviněni ze spáchání nějakého přestupku nebo trestného činu. V této fázi je důleţité hlavně sociálně právní poradenství. Abychom této fázi mohli předcházet je důleţitá informovanost klientů a snaha je motivovat k aktivnímu přístupu a předejít pokud moţno negativním důsledkům spojené s problematikou uţívání drog. Druhou fází tvoří sluţby, které jsou poskytované přímo ve vězení. Olomoucký program spolupracuje s věznicemi na Mírově a v Olomouci. Sociální pracovníci zde dochází na pravidelné individuální sluţby. V rámci tohoto programu se pořádají debaty s odsouzenými na nějaké téma. Druhá fáze má také spíše motivující charakter. Poslední fáze je orientována na zaměstnance věznic a to hlavně na zvýšení orientace v drogové problematice, vytváření spolupráce mezi sociálními pracovníky a zaměstnanci věznic a také naplňování cílů programu formou kontinuálního vzdělávání. (Podané ruce, o. s.., oddělení Walhalla, 2010, s. 9) Místní působnost je v Olomoucké věznici a ve věznici na Mírově do, kterých dochází pracovnice v Olomouci 2x týdně a na Mírově 1x měsíčně (www.podaneruce.cz) Konzultační hodiny (www.podaneruce.cz): Út: 13:00 – 16:00 St: 13:00 – 16:00 Graf. 4. (Výroční zpráva SPR, 2010, s. 10).

2

40

PRAKTICKÁ ČÁST

Hlavní náplní mé praktické části je stanovení si výzkumného cíle a výzkumné otázky. Její součástí je popsání metody výzkumu včetně vyuţité techniky, výzkumného vzorku, následného zpracování a konečné interpretace dat.

2.1 Předmět výzkumu Předmětem mého výzkumu je zhodnocení drogových sluţeb poskytovaných SPR v Olomouckém kraji. Výzkum se zaměřuje na zhodnocení efektivity na základě zvolených indikátorů v kaţdé výši zmíněné sluţbě. Pro získání zvolených dat jsem zvolila techniku (výzkumný nástroj) rozbor přístupných dokumentů. Indikátory jsem zvolila na základě teorie, kterou jsem si vyhledala přímo v knize známého autora zabývajícího se drogovou problematikou pana Kaliny.

2.2 Výzkumný cíl Cílem toho výzkumu je zhodnocení sluţeb pomocí písemných podkladů na základě stanovených indikátorů.

2.3 Výzkumná otázka V jaké míře splňují sluţby SPR na vymezeném území vybraná kvalitativní a kvantitativní kritéria efektivního systému péče?

2.4 Výzkumný vzorek Pro svůj výzkum jsem si vybrala dvě skupiny sluţeb. Oba vzorky jsou sluţby poskytované občanským sdruţením Podané ruce v Olomouckém kraji. První skupinu tvoří sociální sluţby, které se přímo zabývají problematikou drog a jsou s uţivateli drog pravidelně v kontaktu. Druhou skupinu tvoří nízko-prahové zařízení pro děti a mládeţ, které se zabývají problematikou rizikového chování, krizovou intervencí apod. u této cílové skupiny a dílčí sluţbou, které poskytují je právě primární prevence drog. Tato sluţba je velice uţitečná společnosti k její primární ochraně v rámci PPS.

41

2.5 Metody a techniky výzkumu Praktická část mého výzkumu byla zpracována formou sumativní evaluace. Pro provedení této metody jsem potřebovala nashromáţdit veškeré informace, které by mi pomohly v orientaci se v dané problematice, ale také které by mi byly uţitečné v seznámení se s organizací a sluţbami, které poskytuje. Informace jsem získala z rozboru přístupných dokumentů.

2.6 Analýza dokumentů Mezi dokumenty, které jsou přístupné mé evaluaci, jsou dokumenty, které jsem měla k vyuţití během své dvouměsíční praxe přímo ve Sdruţení. Jedná se o Manuál TP Olomouc, také výroční zprávy, které jsou navíc přístupné i na webových stránkách sdruţení, také různé letáky. K následné orientaci, které sluţby patří do SPR v Olomouckém kraji, jsem vyuţívala stránky MPSV, sekci registru sociálních sluţeb. Dále mi nejvíce byly nápomocné stránky sdruţení, na kterých jsem poţadované informace vţdy našla.

2.7 Metody a techniky evaluace Jak jsem jiţ zmírnila metodou mé absolventské práce je evaluace. Proto se v této kapitole zabývám jejím popsáním. Termín evaluace se stal jedním z nejčastěji uţívaných pojmů, jak v česku, tak v zahraničí. Pochází z latinského slova valere (být silný, být platný, závaţnost). Z latiny se přeneslo do francouzštiny pod pojmem évaluer (hodnotit, oceňovat) a poté se rozšířilo i do angličtiny s názvem evaluation (určení hodnoty, ocenění) a dnes se jiţ běţně uţívá v mezinárodním měřítku (PRŮCHA, 1996, s. 9). Světová zdravotnická organizace (WHO) ji v roce 2000 definovala jako prostředek k získání zpětné vazby, týkající se nějakého programu nebo intervence. Evaluace má velmi důleţitý význam pro posouzení toho, zda určité programy nebo intervence fungují správně. Cílem je tedy vytvořit takové programy, které budou efektivní a účinné vzhledem k nabízené sluţbě. Získané informace mohou pomoci například k vylepšení a rozšíření sluţby nebo naopak k definitivnímu zavrhnutí. (www.adiktologie.cz)

42

Evaluace jako taková se dělí na dva typy, podle účelu. Prvním typem je evaluace formativní, jejímţ základním úkolem je posouzení, jak by mohl být stávající program (v našem případě sluţba) vylepšena. Nasbíraná data pomáhají navrhnout, implementovat a zlepšit program tak, aby byl více efektivní a lépe fungoval. Druhým typem (typem pouţívaným v této absolventské práci) je evaluace sumativní, která se zabývá hodnocením, jak byl program efektivní a jestli se vyplatí v něm i dále pokračovat. Z hlediska účelu lze jmenovat i další typy evaluací. Hodnocení metody intervence. Tento typ evaluace probíhá na začátku vzniklého programu, jelikoţ výsledky, které nám vyplynou, slouţí jako vodítko k jeho plánování. Dalším typem je monitorování programu a vyhodnocování evaluací, někdy se jí říká také metaevaluace. Zabývá se auditem splněných evaluací za určité časové stádium v dané lokalitě.

2.7.1 Základní kroky, které je nutné provézt: 1. Shromaţďování teoretických východisek, která tvoří teoretická část, slouţící jako základní koncept pro vytváření hodnotících kritérií na analýzu a hodnocení programu nebo produktu, kterým se zabýváme. 2. Zvolení kritérií zvolené validace. Tato část nám stanovuje a určuje dané hodnoty, které budeme z informací námi získaných hodnotit. Tento proces, který obsahuje návrh kritérií a validace má iterativní charakter. Následné výsledky je nutné popsat ve zprávě. 3. Návrh provedení evaluace a následné popsání sběru dat. Je nutné popsat, jak se data budou získávat. 4. Analýza dat, která nám určuje srovnání, porovnání dat a informací se stanovenými kritérii a následně poté se určují přesné diference, na něţ je nutné zaměřit pozornost také. 5. Rozhodnutí je posledním krokem, který vychází z kroku předchozího. V této části se vyuţívají poznatky získané analýzou rozdílů mezi kritérii a získanými daty (HENDL, 2005, s. 293-297).

43

2.7.2 Výzkumný nástroj Výzkumným nástrojem se v mém případě stal rozbor dokumentů. Na základě uvedených kritérií a výše uvedených informací o sluţbách, které jsou obsaţeny v mé teoretické části, budu zkoumat, v jaké míře uvedená kritéria sluţby splňují nebo naopak nesplňují. Jedním z jevů, která bezpochyby ovlivní validitu mé evaluace, jsou uvedené informace, které zařízení poskytuje veřejnosti. V případě, ţe zařízení sluţbu poskytuje, ale nemá ji uvedenou ve svých dokumentech nebo internetových stránkách, ji budu brát pro můj výzkum, jako neplatnou.

2.8 Průběh výzkumu Shromaţďování dat potřebných k mé práci proběhlo jiţ v roce 2012, kdy jsem jiţ na tématu pracovala v rámci seminární práce. Tuto seminární práci jsem dále rozvedla a doplnila v práci absolventskou. Podrobnější sesbírání dat o zařízeních se uskutečnilo v období mezi 15. říjnem a 7. prosincem 2012, kdy jsem přímo v zařízení byla na dvouměsíční praxi. Velmi uţitečné pro mě bylo i sledování poţadovaných indikátorů, proto si myslím, ţe evaluace bude velmi validní včetně informací, které mohu z praxe doplnit.

2.9 Analýza získaných dat Celkem mám k hodnocení pět indikátorů, podle kterých budu hodnotit, zda je sluţba naplňuje či nikoliv. Vţdy si vyberu jednu sluţbu a na základě dat uvedených v mé teoretické části, které mají sluţby zmíněné na internetových stránkách, MPSV, popřípadě manuálech (standardech), včetně mích zkušeností z praxe, se jimi budu zabývat a hodnotit je. V oblasti kvalitativní jsou tato kritéria: -

Komplexnost – systém by se měl zaměřovat na různá specifika cílových skupin, problémů způsobených uţíváním psychotropních látek, důleţité je, aby zohledňoval motivaci uţivatelů daných sluţeb ke změně.

-

Provázanost – jednotlivé typy sluţeb by na sebe měly navazovat, prolínat se a měly by být si rovnocenné. Důleţitá je zde spolupráce.

44

-

Efektivita – kaţdý systém by měl mít takové nástroje, které by měly zajišťovat maximální efektivitu sluţby. Mezi tyto nástroje patří standardy odborné péče, akreditační a certifikační systém, pravidelné monitorování kvality a účinnost poskytované péče.

V oblasti kvantitativních kritérií jsou jen dvě základní kritéria: -

Dostupnost – péče by měla být dostupná místně i časově všem uţivatelům s ohledem na potřeby uţivatelů sluţeb tak i specifika jednotlivých sluţeb.

-

Rozsah systému péče – je dán regionální prevalencí problému uţívání psychotropních látek (Kalina, 2008, s. 369).

1. Ambulance adiktologie a. Kvalitativní kritéria Komplexnost – Ambulance se zabývá více jak jednou cílovou skupinou. Jejími cíli, které má stanové je jak řešení rizikového chování, sníţení negativních dopadů, motivace, podpora v aktivním zapojení do kaţdodenního ţivota včetně rozvíjení kompetencí v řešení rizikových situací samostatně apod. Zabývá se i ochranou společnosti, před důsledky tohoto jednání, které mohou mít rozhodně negativní dopad na celou společnost. Sluţby, které poskytuje, vycházejí s cílů, a proto toto kritérium bezesporu SPLŇUJE. Provázanost – AA zprostředkovává kontakty a spolupráce s dalšími subjekty v případě zájmu klienta. Jako jsou např. i probační a mediační sluţba, sociální kurátoři, oddělení o péče o rodinu apod. SPLŇUJE. Efektivita – Není zjištěno. B. Kvantitativní kritéria Dostupnost – Jak pracovní doba, která je od pondělí do pátku od 9 – 17 hodin, tak místo poskytování v městě Olomouc jednoznačně podmínku splňuje. Informace mají zveřejněné na svých internetových stránkách, proto se klienti mohou skvěle orientovat. SPLŇUJE.

45

Rozsah systému péče – zabývá se více jak jednou cílovou skupinou přímo v Olomouci. Podle grafu počtu výkonů za rok 2011. SPLŇUJE. 2. Kontaktní centrum v Olomouci a. Kvalitativní kritéria Komplexnost – KC v Olomouci má velký rozsah sluţeb, které poskytuje. Přes odborné poradenství aţ po výměnný servis. SPLŇUJE. Provázanost – Poskytuje Asistenční sluţby včetně doprovodů, zprostředkovávání kontaktů a sluţeb, včetně zprostředkovávání detoxifikace a doporučení léčby. (Z vlastní zkušenosti z praxe vím, ţe KC velmi úzce spolupracuje s TP a Programem s klienty v konfliktu se zákonem). SPLŇUJE. Efektivnost – Mají manuál, jsou obsaţeny i v manuálu TP Olomouc. Poskytují nejrůznější druhy sluţeb, které ulehčují práci dalším sociálním nebo zdravotnickým sluţbám. SPLŇUJE. b. Kvantitativní kritéria Dostupnost – sluţba je místně i časově dostupná. Dopolední program je věnován čistě kontaktní místnosti, včetně výměny infekčního materiálu. Odpolední program se věnuje IP a dalšímu poradenství. V manuálu i a internetových stránkách je provozní doba zmíněna. Kontaktní místnost je forma nízko-prahového zařízení, proto je přístupné všem z cílové skupiny. SPLŇUJE Rozsah systému péče – sluţby nabízí jak intravenózním uţivatelům nealkoholových drog, tak patologickým hráčům, matkám, ţenám i dívkám, které jsou ohroţeny návykovým chováním (rodičovský program), tak rodinám těchto osob. Podle grafu, jak počet klientů, tak počet kontaktů kaţdým rokem stoupá. SPLŇUJE. 3. Kontaktní centrum Prostějov Komplexnost – KC nabízí sluţby podobné nízko-prahovému zařízení, tak KC a TP. Nově zajišťuje sluţbu primární prevence. Jelikoţ komunikuje s PMS a celkově se podílí s nimi na problematice s rizikovým chováním mladistvým, podle indikátorů zaručeně poţadavky SPLŇUJE.

46

Provázanost – od r. 2005 jim byla udělena akreditace probačního programu ,,Probační program zaměřený na uţivatele návykových látek“. Tento program se realizuje s PMS v Prostějově. Dále poskytuje sluţby jak KC a TP, tudíţ spolu sluţby navzájem musí spolupracovat. Podmínku SPLŇUJE. Efektivnost – Byla jim udělena akreditace probačního programu. SPLŇUJE. B. Kvantitativní kritéria Dostupnost – Program se realizuje v městě Prostějov. TP program je doplněn o město Konice. V porovnání s pracovní dobou všech programů, podmínku rozhodně. SPLŇUJE. Rozsah systému péče – zaměřuje na uţivatele nealkoholových drog, jejím rodinám a přátelům a dětem a mládeţi spojené s trestnou činností v důsledku uţívání návykových látek. Zaměřuje se na město Prostějov a Konice. Podle grafu jak počet klientů, tak počet kontaktů kaţdým rokem stoupá. SPLŇUJE. 4. NZDM Kudy Kam Olomouc A. Kvalitativní kritéria Komplexnost – prostřednictvím sociálních sluţeb a vzhledem k cílové skupině se NZDM zabývá motivací, podpoře k aktivnímu přístupu ke svému ţivotu, také v řešení jejich osobních problémů v tomto období ţivota. SPLŇUJE. Propojenost – Ze své praxe vím, ţe spolupracuje velmi aktivně s terénními pracovníky s TP Olomouc, kteří zde dvakrát týdně dochází. Navíc spolupracuje s romskou komunitou. SPLŇUJE. Efektivnost – Tento klub podle České asociace streetwork naplňuje standardy nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ. Včetně má svůj manuál. Podmínky SPLŇUJE. B. Kvantitativní kritéria Dostupnost – u nízkoprahových zařízení je jejich pravidlem tzv. nízký vstup do zařízení, tedy do ní z cílové skupiny můţe vstoupit kdokoliv. Nicméně časově není zřejmé od kdy, do kdy je klub otevřen. Ani na internetových stránkách ani 47

v manuálu není tato informace dohledatelná. Proto z hlediska místa klub podmínku SPLŇUJE, ale z hlediska času nikoliv. NESPLŇUJE. Rozsah systému služeb – Pracuje se všemi dětmi od 6 do 26 let věku. Podle grafu, jak počet klientů, tak počet kontaktů stoupá. SPLŇUJE. 5. NZDM Nitka Zábřeh, Mohelnice A. Kvalitativní kritéria Komplexnost – Posláním sluţby je podporovat, jejich hodnotný vývoj, tak aby mohli efektivně fungovat v dnešní společnosti. Zabývá se volnočasovými aktivitami , ale také sociálními sluţbami, včetně prevence vzniku rizikového chování. SPLŇUJE. Provázanost – Pracuje s klienty OSPODu, osobám vracející se z vězení, ústavní péče, osoby ohroţenými závislostmi. Zajišťuje kontakt s institucemi, popřípadě doprovody. SPLŇUJE. Efektivnost – Není zjištěno. B. Kvantitativní kritéria Dostupnost – Splňuje stejné podmínky jako NZDM Kudy Kam v ,,nízkém vstupu“. Zařízení je poskytováno jak v Zábřehu, tak v Mohelnici, které jsou od sebe nikterak zvlášť vzdálené (cca 20km). Provozní dobu mají také na internetu. Tudíţ podmínku splňují. SPLŇUJE. Rozsah systému služeb – Pracuje s dětmi od 12 do 26 let. Výroční zprávu bohuţel doposud nemá, jelikoţ je pod SPR teprve od letošního roku. Rozsah cílové skupiny splňuje. Proto podmínku SPLŇUJE. 6. NZDM v Prostějově A. Kvalitativní kritéria Komplexnost – Poskytuje sluţby nízkoprahových zařízení, včetně primární prevence. Také poskytuje v rámci TP, které jsou spjaty i s KC v Prostějově, oslovování PCS na ulicích, parcích apod. SPLŇUJE.

48

Provázanost – spolupracuje s KC a TP Prostějov. SPLŇUJE. Efektivnost – Manuál je inspirován NZDM Kudy Kam, ale podmínku SPLŇUJE. B. Kvantitativní kritéria Dostupnost – Splňuje stejné podmínky jako NZDM Kudy Kam v ,,nízkém vstupu“. Dále provozní doba není známa ani na internetu ani v manuálu. Tudíţ nevíme kdy je otevřeno. Podmínku místní dostupnosti SPLŇUJE, ale časové NESPLŇUJE. Rozsah systému péče – Pracuje s dětmi od 11 do 18 let v Prostějovské lokalitě. Ze všech zmíněných NZDM se sice jedná o nejmenší rozsah, ale i tak podmínku splňuje. Nárůst dětí také kaţdým rokem SPLŇUJE. 7. Terénní programy Olomouc A. Kvalitativní kritéria Komplexnost – Sdruţují dva programy. Program pro uţivatele drog a program pro děti a mládeţ. Oba programy mají velkou řadu nabízených sluţeb. SPLŇUJE. Provázanost – Oba TP spolupracují s řadou institucí, včetně KC Olomouc, NZDM Kudy Kam. SPLŇUJE. Efektivnost – Mají manuál TP Olomouc. SPLŇUJE. B. Kvantitativní kritéria Dostupnost – TP pro uţivatele drog spolupracují s městy Uničov, Šternberk a Litovel. Tedy zabezpečují sluţbu ve čtyřech městech. Časově jsou sluţby přizpůsobeny na převáţně odpolední hodiny, jak pro děti a mládeţ tak pro uţivatele drog. SPLŇUJE. Rozsah systému péče – zabývá se dvěma cílovými skupinami. Spolupracují s více městy. Kaţdým rokem má více kontaktů a více klientů. SPLŇUJE. 8. Terénní programy Šumpersko Od nového roku 2013 spadají pod město Olomouc. A. Kvalitativní kritéria 49

Komplexnost – zabývají se uţivateli drog. Jelikoţ spadají pod TP Olomouc, poskytují stejné sluţby. SPLŇUJE. Provázanost – Spolupracují s TP Olomouc. V tomto programu jsou obsáhnuta 4 města, která zajišťuje jeden sociální pracovník. SPLŇUJE. Efektivnost – stejné jako TP Olomouc. SPLŇUJE. B. Kvantitativní kritéria Dostupnost – Dostupnost je časově velmi omezená, jelikoţ jeden sociální pracovník zabezpečuje 4 města (včetně dalších menších). Místa jsou sice zabezpečena, ale velmi omezeně. Přesto SPLŇUJE. Rozsah systému péče – zabývá se uţivateli nealkoholových drog a ochranou společnosti. SPLŇUJE. 9. Práce s klienty v konfliktu se zákonem A. Kvalitativní kritéria Komplexnost – Poskytuje sluţby ve třech fázích. Sociálně právní poradenstvím klientům, kteří spáchali trestný čin nebo přestupek a ještě za něj nebyli odsouzeni. Duhou fází je poskytování sociálních sluţeb přímo ve vězení. Poslední fáze se zaměřuje na zaměstnance věznic, v prohloubení informovanosti v drogové problematice. SPLŇUJE. Provázanost – Spolupracuje s věznicemi Olomouc a Mírov. Včetně zvýšení informovanosti jejich zaměstnanců. SPLŇUJE. Efektivnost – Není zjištěno. B. Kvantitativní Dostupnost – Poskytuje sluţby ve dvou věznicích, včetně moţnosti konzultačních hodin. SPLŇUJE. Rozsah systému péče – Zaměřuje se na tři cílové subjekty a dvě věznice. Podle grafu má vyváţený počet klientů s uţivateli drog. Výkony mírně klesají, ale i tak podmínku SPLŇUJE. 50

2.10 SHRNUTÍ V této kapitole jsem se zabývala analýzou získaných dat na základě zvolených indikátorů efektivního systému péče. Nejprve jsem si rozdělila jednotlivá zařízení a poté jsem krok za krokem, hodnotila jednotlivé indikátory na základě stanovených kritérií. Vzhledem k tomu, ţe mým cílem bylo zhodnotit na základě písemných podkladů, zda sluţba splňuje jednotlivá kritéria, snaţila jsem se objektivně hodnotit všechny body.

2.10.1 Hodnocení výzkumu Pro svou metodu výzkumu jsem zvolila metodu rozboru dokumentů, která byla podle mého názoru nejlepší formou hodnocení těchto sluţeb. Pokud došlo u některého indikátoru k rozporu, hodnotila jsem vţdy kaţdou variantu samostatně. V případě, ţe jsem neměla dostatek informací, jako např. u provozní doby některých zařízení a informace jsem nezískala na jejich internetových stránkách ani v manuálech (v případě, ţe jsem je měla k dispozici), brala jsem podmínku jako nesplněnou. V některých zařízeních docházelo k problému s manuály sluţby. V případě , ţe jsem nedohledala ţádnou udělenou akreditaci apod. a zařízení mi nebylo ochotné poskytnout manuál, napsala jsem do kolonky, není zjištěno, a kritérium jsem nehodnotila. Při hodnocení výzkumu některá zařízení prošla na výbornou. Do této skupiny patří Kontaktní centrum Olomouc, Prostějov a TP Olomouc. U ostatních zařízení jsem našla drobná pochybení. Začnu-li na začátku. U ambulance adiktologie jsem nenašla jedinou zmínku v kritériu efektivita. I přes komunikaci se zařízením, mi nebyli schopni takovouto informaci poskytnout. Proto nyní tuto podmínku nemohu hodnotit. A proto efektivní systém péče splňuje na z 80% na 80%. NZDM Kudy Kam Olomouc nesplňuje podmínku časové dostupnosti. V manuálu ani na internetových stránkách, které jsou poněkud omezené, jsem tuto informaci nenašla. Tedy zájemce o sluţbu by tuto informaci nedohledal, proto ji hodnotím jako nesplněnou a také podmínky splňuje na 90%. NZDM Nitka nesplňuje podmínku efektivity. Jako nové zařízení, které SPR nabízí, jsem je i tak kontaktovala. Bohuţel jsem se manuálu ani ničeho podobného nedohledala, proto podmínku nemohu hodnotit. Splňují na z 80% na 80%. NZDM Prostějov nemá stejně jako NZDM Kudy Kam na webových stránkách ani nikde zmíněnou pracovní dobu, proto podmínku časové dostupnosti nesplňují. Tedy na 90%. 51

TP Šumpersko splňuje všechny podmínky, ale mám zde rozpor v dostupnosti. Nejedná se o problém, ţe by daná lokalita nebyla zabezpečená vůbec, ale podle měst, které musí zabezpečovat si myslím, ţe je málo zabezpečená z důvodu poskytování jedním terénním sociálním pracovníkem. Proto podmínku splňuje, ale omezeně, tudíţ hodnotím celkový počet na 90%. Program v konfliktu se zákonem se potýká pouze s problémem v kritériu efektivita. I přes komunikaci se zařízením nemám ţádné dostupné informace. Proto splňují na 80%. (Příloha č. 1 - graf efektivního systému péče).

2.10.2 Návrh opatření Zařízením, které nesplňují podmínky, kvůli dostupnosti na 100% bych doporučila úpravu jejich internetových stránek, protoţe tohle jim můţe pomoci vylepšit informovanost klientů. Ostatní zařízení, u kterých jsem měla problém hodnotit kritérium efektivity, nic doporučit nemohu. Doufám v budoucnu v přijetí většího počtu zaměstnanců v TP Šumpersko, jelikoţ si myslím, ţe by to dané lokalitě jednoznačně prospělo.

52

Závěr Cílem mé absolventské práce bylo zhodnocení jednotlivých sociálních drogových sluţeb poskytovaných občanským sdruţením Podané ruce v olomouckém kraji. Pro svůj výzkum jsem vyuţila kritéria efektivního systému péče od pana Kaliny. Praktickou neboli výzkumnou část své absolventské práce jsem věnovala komplexnímu zhodnocení jednotlivých indikátorů, které jsem si stanovila v teoretické části. Výsledkem mého zjištění bylo, ţe téměř všechny sluţby pod SPR poskytují své sluţby na základě efektivního systému péče a jednotlivé indikátory téměř vţdy splňují. Pokud je nesplňují na výbornou, většinou dochází pouze k drobným chybám, na které jsem ve své práci upozornila. Z tohoto důvodu jsem v kapitole hodnocení sluţby vloţila, podkapitolu návrh opatření, který by mohlo zařízením slouţit jako forma zpětné vazby, ve zlepšení poskytování a informovanosti o sluţbě. Během hodnocení jednotlivých kritérií bohuţel docházelo k obtíţím s kritériem efektivita. Zařízením buďto nebyla udělena prozatím ţádná akreditace, která by byla volně přístupná nebo jsem neměla přístupný jejich manuál, abych mohla kritérium hodnotit. Proto jsem ho nehodnotila vůbec a maximální procenta dosaţení jsem o 20% (velikost jednoho indikátoru) sníţila. Závěrem této absolventské práce bych chtěla ještě podotknout, ţe její psaní bylo pro mě velice přínosné jiţ v několika směrech. Jiţ během studia jsem se více zajímala o problematiku drogové závislosti, jelikoţ bych v budoucnu měla zájem s touto skupinou pracovat. Nejen, ţe mi to zvýšilo orientaci v drogové sféře, ale také mě to donutilo se více zajímat o sociální práci s těmito lidmi. Většina populace si ani nedokáţe představit, jak je důleţité s těmito lidmi pracovat a jak to naší společnosti pozitivně prospívá. Jsem ráda, ţe se i nadále rozšiřují sluţby pro tyto osoby, které se jim snaţí pomoci a ráda bych se na jejich poskytování a rozšiřování v budoucnu, pokud to bude moţné, podílela.

53

Zkratky AA – ambulance adiktologie ČR – Česká republika DZ – drogová závislost IP – individuální plán, individuální plánování KC – kontaktní centrum MěÚ – městský úřad MPSV – ministerstvo práce a sociálních věcí NZDM – nízko- prahové zařízení pro děti a mládeţ OSPOD- orgán sociálně-právní ochrany dětí PMS – probační a mediační sluţba PPS – protidrogová politika státu SPR – sdruţení Podané ruce TP – terénní práce ÚP – úřad práce

54

Bibliografický seznam Bibliografie: Ganeri, A. (2001). Drogy. Od extáze k agonii. Praha: Amulet. Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. Kalina, K. a kol. (2003). Drogy a drogové závislosti I – mezioborový přístup. Praha: Grada Publishing, a.s. Kalina, K. a kol. (2003). Drogy a drogové závislosti II – mezioborový přístup. Praha: Grada Publishing, a.s. Kalina, K. (2008a). Terapeutická komunita. Praha: Grada Publishing, a.s. Kalina, K. (2008b). Základy klinické adiktologie. Praha: Grada Publishing, a.s. Marhounová, J., Nešpor, K. (1995). Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Empatie. Matoušek, O. (2005). Sociální práce v praxi. Praha: Portál. Nešpor, K. (1997). Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha: Grada Pulishing, a. s. Nešpor, K., Csémy L. (2007). Návykové chování a závislost. Praha: Portál, s.r.o. Presl, J. (1995). Drogová závislost. Můţe to být i vaše dítě. Praha: Maxdorf. Průcha, J. (1996). Pedagogická evaluace. Brno: Masarykova univerzita. Dokumenty: Radimecký, J., Počarovský, O., Staníček, J., Němec, M., Adameček, D. (2010) Analýza stavu drogové scény Olomouckého kraje. Praha. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018. Sdruţení Podané ruce, o. s. (2010). Operační manuál NZDM Prostějov Sdruţení Podané ruce, o. s. (2010). Operační manuál Terénní programy Olomouc. Sdruţení podané ruce, o. s. (2011). Výroční zpráva. 55

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. (2011). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2011. Sdruţení podané ruce, o. s. (2010). Výroční zpráva. Sdruţení podané ruce, o. s. (2009). Výroční zpráva. Internetové zdroje: Amity Enterprises (2009). Evaluace [on-line]. Dostupné 7. 7. 2012 z http://www.amityas.cz/evaluace/ Fahey, D. (2006). Czech Republic leads in marijuana, meta-amphetamine use in Europe. [on-line]. Dostupné 15. 1. 2012 z http://historyofalcoholanddrugs.typepad.com/alcohol_and_drugs_history/czech_republi c/ Fond socializes wien (2012): Postpenitenciální péče [on-line]. Dostupné 26. 4. 2012 z http://sozialinfo.wien.gv.at/content/cs/10/InstitutionDetail.do?it_1=2099946&senseid=3 5 Fahey, D. (2006). Czech Republic leads in marijuana, meta-amphetamine use in Europe. [on-line]. Dostupné 15. 1. 2012 z http://historyofalcoholanddrugs.typepad.com/alcohol_and_drugs_history/czech_republi c/. Pavlovská, A. Bc. (2011). Teorie evaluace [on-line]. Dostupné 7. 7. 2012 z http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/376/3047/Evaluace Prof.PhDr.Rudolf

Kohoutek,

nikotinismus

[on-line].

CSc.

(2008):

Dostupné

Drogové

závislosti,

20.

4.

alkoholismus, 2012

http://rudolfkohoutek.blog.cz/0811/drogove-zavislosti-alkoholismus-nikotinismus Podané ruce (2013): Programy [on-line]. Dostupné z 1.4 2013 z www.podaneruce./programy-a-pece/. Podané ruce (2012): Výroční zprávy [on-line]. Dostupné 6. 4. 2012 z http://www.podaneruce.cz/informace-o-sdruzeni/vyrocni-zpravy/ Sananim (2012): Substituční léčba [on-line]. Dostupné 28. 5. 2012 z: 56

z

http://www.drogovaporadna.cz/pomoc-a-lecba/substitucni-lecba.html Selebra (2011): Selebra stop drugs [on-line]. Dostupné 2. 5. 2012 z http://www.salebraznojmo.cz/sluzby/prubeh-lecby/ Úřad vlády České republiky (2003-2006). Substituční léčba [on-line]. Dostupné 11. 5. 2012 z http://www.drogy-info.cz/index.php/pomoc_a_podpora/substitucni_lecba Časopisy: Bajer, P (2007). Ze strany státu není jasno, na co se chce zaměřit v drogových sluţbách, konstatuje předseda Podaných rukou. Sociální práce/Sociálná práca, č. 3. s. 3-4. Zákony: Zákon o odpovědnosti mládeţe za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeţe. Zákon č. 218/2003 Sb. a v účinném znění k 1. 1. 2004. Zákon o návykových látkách. Zákon č. 167/1998 Sb. v účinném znění k 1. 1. 1999. Zákon o sociálních sluţbách. Zákon č. 108/2006 Sb. v účinném znění k 1. 1. 2007.

57

Přílohy Příloha č. 1 – graf efektivního systému péčei

i

Ambulance adiktologie Olomouc, Nízkoprahového zařízení Nitka a Program s klienty v konfliktu se

zákonem splňují sluţbu z 80% na 80%, jelikoţ jsem nemohla kritérium efektivity zhodnotit.

58