ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ Mezinárodní vědecká konference Výchova, vzdělávání a pedagogický pragmatismus. Obecně pedagogická a historická analýza pedagogického pragmatismu a příklad zlínského pokusného a Baťova školství. Datum konání konference: 29. - 30. května 2014 Místo jednání: 14|15 Baťův institut (29. 5. 2014) a Vila Tomáše Bati ve Zlíně (30. 5. 2014 Pořadatelé: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra pedagogiky a psychologie Ve spolupráci s Nadací Tomáše Bati ve Zlíně a 14|15 Baťovým institutem.
Plenární příspěvky: PhDr. Markéta Pánková Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského Historicko-pedagogický výzkum příhodovské reformy ve světle sbírek NPMK v Praze Příspěvek představuje bohaté prameny uložené ve sbírkách NPMK v Praze. Muzeum uchovává nejenom rozsáhlou osobní pozůstalost profesora Václava Příhody, ale také kroniky, výroční a inspekční zprávy pražských pokusných škol, unikátní fotografickou dokumentaci z výuky na těchto školách a také vzpomínky pedagogů, kteří zde působili. Tyto různorodé, doposud nepříliš badatelsky vytěžené prameny, umožňují rekonstruovat pedagogický fenomén 30. let 20. století, který je významný nejen v rámci československé, ale i evropské pedagogické diskuze.
Prof. Dr. Ehrenhard Skiera Universität Flensburg Jinak žít a učit se v „neosobní době chladu“ – o vztahu reformy života a reformní pedagogiky Těžkosti modernizace a civilizačních změn vedly od konce 19. století v průmyslových zemích k mnoha rozličným „protestním či reformním hnutím“. V jejich rámci se jednalo o snahu překlenout „odcizení moderního člověka“, o snahu souznění moderního života s „přírodou“ a v neposlední řadě o vytvoření ideálního sociálního společenství řídícího se mimo jiné pravidly bratrství. Přitom pozorujeme jedinečné potýkání mezi modernizací společenství a protichůdnými proudy odvolávajícími se na racionální důvody či pramenící v iracionálních představách o chodu společnosti. V jejich rámci shledáváme i mnohé pokusy o „humanizaci školy“, z nichž měly, mimo jiné, vycházet snahy na „záchranu společnosti“.
doc. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D. Technická Univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra pedagogiky a psychologie Výchova a vzdělávání v baťovském Zlíně v kontextu meziválečné české pedagogické teorie Příspěvek analyzuje problematiku firemního vzdělávání, školství a výchovy ve firemních výchovně-vzdělávacích institucích firmy Baťa v meziválečném období v Československu. V popředí stojí jak otázky konceptu výchovy průmyslového člověka, tak i firemního vzdělávání připravující zaměstnance firmy (Baťova škola práce, firemní vzdělávací kurzy, internátní výchova). Problematika je zasazena do kontextu reformy sociálního života ve velmi dynamicky se rozvíjející obuvnické firmě Tomáše Bati v tzv. vzorovém firemním městě Zlíně, v „americkém ostrůvku“ uprostřed střední Evropy. Příspěvek poukazuje na sociálně – politický paternalismus Tomáše Bati a jeho dopad nejen na plánování a kontrolu firemního, ale i městského školství, které ovlivňoval jako primátor Zlína v letech 1923-1932. Aspekty Baťova firemního školství a výchovy a zlínského městského pokusného školství jsou zasazeny do kontextu tzv. sporu o pojetí pedagogiky, který se intenzivně rozhořel jako spor o pojetí pedagogiky jako vědy empirické či kvantitativní respektive přírodní a pedagogiky jako vědy duchovědné. PhDr. Ondřej Ševeček Ph.D. Filosofický ústav Akademie věd ČR Experiment Baťa. Tovární město jako prostor reformy průmyslové společnosti Koncern Baťa lze z dnešní perspektivy považovat za učebnicový příklad moderního podniku orientovaného na masovou výrobu spotřebního zboží, který se konstituoval na fordovských zásadách. V prvních třech dekádách 20.století se na jeho půdě zformoval progresivní model podnikání, jehož podstatné komponenty tvořily nejen produkční, technologické a manažérské prvky, ale také sociální racionalizace podporovaná vizí nové industriální kultury, která se zdála být neoddělitelně spjata s novým pojetím organizace lidského života a práce. Integrální součástí koncernového programu se stalo budování company towns. Ta byla zakládána od počátku třicátých let nejen v Československu, ale také v dalších zemích Evropy, Ameriky a Asie. Jednalo se o komplexní projekty představující ve své době skutečný vrchol privátně-kapitalistického plánování měst. Referenčním modelem pro jejich výstavbu se stalo koncernové ústředí ve Zlíně. Právě v prostoru tohoto původně nevýznamného venkovského maloměsta koncern začal uskutečňovat své urbánní vize a postupně zde vytvořil specifický model průmyslového uspořádání, který postupně exportoval-podobně jako další své produktydo řady zemí světa. Příspěvek tematizuje urbánní program koncernu Baťa v souvislosti se specifickou společenskou vizí, jež stála v jeho základech, a jež ovlivnila materiální, sociální i kulturní charakteristiku baťovských měst. V této souvislosti je zapotřebí zmínit, že aktivity koncernu Baťa na poli výstavby průmyslových měst byly již v dobovém kontextu právem vnímány jako důležitý experiment, který může razit cestu novému způsobu řešení sociálních a sídelních problémů průmyslové éry.
Dr. Esther Berner Universität Potsdam, Humanwissenschaftliche Fakultät, Department Erziehungswissenschaft Legitimationsmuster von Bildung und Wohlfahrt im Industrieunternehmen: Bally vs. Bata
Das Bally Schuhunternehmen, gegründet 1851, gehört zu den traditionsreichsten Schweizer Firmen. In den 1930er Jahren entspann sich ein harter Konkurrenzkamp zwischen dem Ballyund dem Bata-Unternehmen um den Schweizer Absatzmarkt, in dem der Firmenleiter Iwan Ballyauch seinen politischen Einfluss spielen liess. Wie Bata orientierte Bally Produktion und Management bereits früh am US-amerikanischen Vorbild und engagierte sich in breitem Umfang für die (Aus-)Bildung und Wohlfahrt seiner Arbeiter und Angestellten. Zwar stand im tschechischen wie im schweizerischen Fall die Bindung der Arbeitnehmenden an den Betrieb und seine Zwecke im Vordergrund, dennoch unterscheiden sich beide Wohlfahrtsmodelle bezüglich Ausgestaltung und Legitimation in erheblichem Mass voneinander. Diese Unterschiede sowie die zugrunde liegenden gesellschaftspolitischen Vorstellungengilt es in dem Beitrag dazustellen. Prof. Dr. Karl Braun Philipps-Universität Marburg, Institut für europäische Ethnologie Das Bat'a-Projekt der Umgestaltung von Zlín in eine "Fabrik-Kommune" "Kollektiv arbeiten - individuell wohnen" ist wohl das ehrgeizigste Vorhaben innerhalb der zeitgenössischen unternehmerischen Versuche, die jeweilige Belegschaft nicht nur im Bereich der Produktion sondern ebenso im Bereich der Reproduktion zu binden. Für die Arbeiterschaft schuff dies die Möglichkeit "guten Wohnens", Fortbildung, Bildung für die Kinder, Einkaufs- und Freizeitmöglichkeiten aber durch die strikte Einbindung in den von den Unternehmen gesetzten Rahmen waren ihre Möglichkeiten soziopolitischen Handelns starken Beschränkungen unterworfen. Im Beitrag soll Zlín als Prototyp der europaweit existierenden Unternehmens-Arbeitersiedlungen untersucht werden, vor allem die Anbindung an USamerikanische funktionalistisch-behavouristische Modelle der Peronalführung.
Konferenční sekce: 1. Obecně pedagogická a filozofická analýza: Analýza pedagogického pragmatismu – východisek, cílů a prostředků. Obecně pedagogická analýza otázek výchovy a vzdělávání jedince ve vztahu k potřebám společnosti v kontextu pedagogického pragmatismu. Vztah českého pedagogického myšlení a pedagogického pragmatismu resp. vliv americké pragmatické diskuse a amerického školství na československou meziválečnou pedagogickou diskusi. doc. PhDr. Jaroslav Koťa Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky Česká verze pragmatismu v pokusné měšťanské škole ve Zlíně a pragmatismus jako strašidlo a pýcha v období komunismu Příspěvek analyzuje filosofická východiska pragmatismu a pragmatické vzdělávací praxe. Příspěvek analyzuje základní myšlenkové konstrukty pragmatismu od Pierce k Jamesovi a Deweyho koncepci pokusných škol při první Chicagské sociologické škole. Prosto je věnován mimo jiné analýze materiálů z pokusných měšťanských škol ve Zlíně, které jsou komparovány s materiály pokusných J. Deweye a dalších protagonistů pragmatismu v americkém a britském školství. Příspěvek poukazuje na poválečnou „likvidaci“ pragmatismu a na otázku nezávislé analýzy pragmatického školství. Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, katedra věd o výchově Recepce americké pragmatické filozofie ve zlínských reformních školách Příspěvek analyzuje východiska a vliv pragmatické filozofie na oblast výchovy a vzdělávání v meziválečném Československu. Dále je tematizována její inspirační hodnota pro československé reformně pedagogické prostředí (poukazuje se přitom zejména na Baťovy a Příhodovy pobyty v USA). Otázkou dále je praktické vyžití přístupů pragmatismu v organizaci a struktuře zlínských škol a podnikového vzdělávání firmy Baťa. Analyzován bude i dobový návštěvní ohlas „zlínské pedagogické Mekky“ doma i v zahraničí s příklady kritiků z Jugoslávie, Německa a USA. Příspěvek naznačí možné odpovědi na otázky, proč byl z celé řady inspiračních možností úspěšný v českém školství právě americký pragmatismus a jaký vliv na naplňování tehdejších představ o efektivním vzdělávání a výchově měl. PhDr. Jiří Hnilica, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra dějepisu „Vůdce k úspěchu“ aneb český amerikanismus Příspěvek, jehož titul je výpůjčkou názvu periodika vycházejícího v letech 1924-1926 chce přinést klíče k pochopení „symbolického“ působení amerikanismu jako kulturního vzoru v meziválečném Československu. První československá republika je tradičně spojována s orientací na Francii a s frankofilstvím, příspěvek bude tento pohled nuancovat a ukáže, že v souvislosti s výsledkem první světové války, se snahou budovat nový stát (a společnost) na „moderních“ principech se pohled české veřejnosti obracel stále častěji právě za oceán. Inspirace v Americe se hledaly také v oblasti vzdělávání i obecněji výchovy moderního, úspěšného člověka. Bez obecného pohledu na vliv „amerikanofílství“ není možné v širších souvislostech pochopit ani úspěch Baťova konceptu moderního továrního města.
PhDr. Milan Krankus, Ph.D. Univerzita Komenského Bratislava, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky Pojem skúsenosti v pedagogike J. Deweya Autor sa vo svojom príspevku venuje analýze pojmu skúsenosti, ako ústrednej kategórie pedagogiky J. Deweya. Všíma si filozofické a psychologické východiská jeho inštrumentalizmu, koncepciu človeka, jeho myslenia a aktivity a ich miesto vo výchove pre život. Zaraďuje Deweya do prúdu amerického pragmatického myslenia a hodnotí jeho snahu o zmenu obsahu, metód, cieľov a zmyslu výchovy, úloh školy a pedagogiky v duchu reformizmu, liberalizmu a podmienok života v demokratickej spoločnosti. PhDr. Martin Strouhal, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky Deweyho koncepce problému a její recepce v soudobé francouzské filosofii výchovy Tématem příspěvku a navazující teoretické studie je Deweyho pojetí problému, jež tvoří jednak specifický příspěvek do problematiky epistemologické, jednak významný pedagogický princip moderní výchovné teorie a didaktiky. Problém a problematizace jsou samotným Deweyem analyzovány v několika rovinách. Za prvé v rovině epistemologické, na níž se Dewey věnuje zejména otázce vztahu rozumu a zkušenosti chtěje překonat tradiční dualismus racionalismu a empirismu. Dále v rovině psychologické, na které se problém ukazuje jako hybná síla vůle k poznání a „motor“ duševního vývoje. Nejpodstatnější je ale rovina pedagogická, v níž běží o koncepci problematizace jako východiska pro výchovně vzdělávací praxi s důrazem na motivaci k rozvoji zájmů. Mgr. Radim Šíp, Ph.D. Masarykova Univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, katedra sociální pedagogiky John Dewey v Čechách a na Slovensku nepochopený John Dewey je v české a slovenské pedagogické reflexi vnímán jako hlavní představitel „na dítě orientované pedagogiky“ 1. poloviny 20. století. Přesně tato skutečnost vedla k tomu, že kritická deweyovská pedagogická filozofie se nestala nikdy pevnou součástí české a slovenské (dokonce ani evropské) pedagogiky. Příspěvek na základě analýzy Deweyho teorie poznání a Deweyho pojmu růstu dokládá: 1) Že John Dewey nebyl nikdy představitelem směru, který byl postupně nazván „progresivismem“; 2) Že jeho pojetí pedagogické filozofie a praxe bylo významně odlišné od „progresivismu“; 3) Že čeští Deweyho překladatelé a pedagogové 1. poloviny 20. století neporozuměli filozofickému pozadí, jež tvoří nutnou součást jeho pedagogické filozofie Mgr. Markéta Čermáková Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky Pojetí cílů ve výchovné a společenské teorii Johna Deweyho Příspěvek analyzuje Deweyho pojetí výchovných cílů. Zaměřuje se na otázku vazby mezi výchovným cílem a společenskou potřebou. Zdůvodňuje zároveň, proč Dewey nehledá cíl výchovy jednoduše “sociologicky” – vně výchovného působení, resp. “nad ním”. Osou výkladu je Deweyho teze, dle níž má výchova dítěti pomoci stát se svébytným a odpovědným člověkem schopným sebevýchovy a nepřetržitého osobnostního růstu.
doc. PhDr. Mária Matulčíková, CSc. Univerzita Komenského Bratislava, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky Vplyv modernej americkej pragmatickej diskusie na rozvoj pedagogických inovácií v SR po roku 1989. Po roku 1989 aj v podmienkach neskôr SR (najskôr ČSR) vznikla potreba inovovať pedagogickú prax a na nových základoch rozvíjať pedagogickú teóriu. Vzniklo niekoľko inicatív, kterých základy spočívali na základoch pedagogického pragmatizmu, aj keď boli obohatené o závery novších teórií (B.S. Bloom, H. Gardner). V podmienkach SR sa v 90-tich mimoriadnej popularite tešil model ITV, ktorý zásadným spôsobom inovoval prax výchovy, vyučovania a napokon pedagogického poradenstva. Príspevok hodnotí inovačný prínos toho modelu pre tri menované oblasti pedagogickej praxe a teórie.
2. Historické kontexty: Rekonstrukce pilířů reformního školského dění v meziválečném Československu zasazených do kontextu světového i českého pedagogického pragmatismu. Analýza pokusného školství dle tzv. Příhodovské reformy na školách v Praze, ve Zlíně a v dalších reformních centrech v ČSR (odborné veřejnosti známých i „pozapomenutých“). Pokusné školství v duchu komenia na Slovensku. Analýza reformní práce učitelstva, reformy vyučování a učební činnosti žactva, vztahu školy a „vnější společnosti“. Racionalizace výchovy a školství. Výchova industriálního člověka v Baťově Zlíně. doc. Ph.Dr. Růžena Váňová, CSc. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky První stupeň školy v Příhodově reformní koncepci Příspěvek analyzuje pojetí prvního stupně školy v rámci Příhodova modelu jednotné diferencované školy. Zaměřuje se na pojetí cíle, obsahu, zejména pak na nové didaktické a výchovné principy (vyučovací dynamismus, přirozená situace a přirozená reakce, globalizace, individualizace, diferenciace). Sleduje, k jakým závěrům došly pokusné školy, které tyto principy ověřovaly. PhDr. Dana Kasperová, Ph.D. Technická Univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra pedagogiky a psychologie Škola činná a společenská - rekonstrukce vnitřního života pokusné měšťanské školy ve Zlíně Úkol pokusných škol, také jednotné vnitřně diferencované měšťanské školy ve Zlíně, spočíval v řešení tzv. vnější reformy školy jako instituce a jejího postavení v rámci prvorepublikové školské soustavy, ale i v ověření tzv. vnitřní reformy školy. Příspěvek analyzuje na základě dochovaných archivních pramenů vnitřní život zlínské pokusné školy. Pozornost se zaměřuje na aspekty tzv. společenské školy a formování školního společenství. V další rovině se příspěvek zaměří na vybrané aspekty reformy vyučování. Stranou pozornosti nezůstane ani analýza školního filmu, který byl právě ve Zlíně poprvé použit jako nový a moderní vyučovací prostředek. Mgr. Magdaléna Šustová Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského Pokusné školy v pražských Nuslích a Michli Cílem příspěvku je rekonstruovat vznik a fungování pokusných obecných a měšťanských škol, které byly provozovány v pražských Nuslích a Michli od školního roku 1929/30. Na obou ústavech působili v učitelských sborech stoupenci reformní pedagogiky, mnohdy pozdější autoři učebnic pro tyto školy - např. Jaroslav Nykl, Marie Drástová a Karel Čondl v Michli; Miroslav Disman a Jan Týml v Nuslích. Obě školy zároveň nabízejí srovnání práce s dětmi z různých sociálních vrstev – zatímco škola v Nuslích byla dobře vybavená a nacházela se v oblasti, kde žily finančně dobře situované rodiny; michelská škola nebyla dostatečně vybavena a nalézala se v lokalitě obývané sociálně slabšími obyvateli. Díky bohatému archivnímu materiálu, který je uchováván ve sbírkách Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, je možné rekonstruovat nejen historii obou škol, ale také pedagogickou činnost učitelů, fungování školních družin a zájmových kroužků, ale také názory rodičů, jejichž děti tyto školy navštěvovaly.
PhDr. Jan Šimek, Ph.D. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského Pokusná diferencovaná škola měšťanská v Humpolci 1929-1940: vývoj a kritické zhodnocení pokusu Humpolec byl vedle Zlína, Nuslí, Michle a Hostivaře jedním z prvních měst, kde bylo povoleno pokusné vyučování v duchu tzv. Příhodovské reformy - stalo se tak již roku 1929 a pokusná diferencovaná škola měšťanská zde fungovala kontinuálně až do roku 1940. Příspěvek sleduje dva hlavní cíle: Prvním je zasadit reformní úsilí v Humpolci do kontextu vývoje místního školství, popsat důvody zájmu humpolecké obce na vzniku pokusné školy a načrtnout podmínky jejího fungování. Druhým vytčeným cílem je kritické zhodnocení průběhu pokusu na humpolecké škole, a to na základě rozboru archivního materiálu (zejména konferenčních protokolů a inspekčních zpráv) zachovaného v různých fondech místního okresního archivu. Mgr. Jana Bartošová Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského Masarykova pokusná diferencovaná škola měšťanská v Českém Krumlově Příspěvek si klade za cíl přiblížit historii méně známé pokusné školy v Českém Krumlově. Masarykova státní škola měšťanská s vyučovacím jazykem československým v Českém Krumlově byla organizována jako pokusná diferencovaná škola měšťanská výnosem Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 27. 8. 1930. Jejím specifikem byla skutečnost, že působila ve městě se 75% německého obyvatelstva. Žáci školy pocházeli ponejvíce z venkova, z často značně vzdálených, nedostupných horských obcí. Škola se ve školním roce 1935/1936 přeměnila na školu s normálními učebními osnovami. Stalo se tak v souvislosti s otevřením Československého spolkového reálného gymnasia v Českém Krumlově. V roce 1938 je však opět uváděna mezi pokusnými školami. Činnost školy byla přerušena na podzim roku 1938, po připojení pohraničí k Hitlerově Třetí říši. doc. PhDr. Ing. Blanka Kudláčová, Ph.D. Trnavská univerzita v Trnavě, Fakulta pedagogická, katedra pedagogických studií Trnava a trnavský región - centrum reformného pedagogického hnutia na Slovensku Vývoj pedagogického myslenia a školstva v prvej polovici 20. storočia obohatili a formovali viaceré nové smery a prúdy, ktoré v historicko-pedagogickej literatúre označujeme názvom reformné pedagogické hnutie. Reformná pedagogika v rokoch 1918 – 1939 sa v spoločnom Československu rozvíjala najmä v Čechách, nakoľko na Slovensku bola po rozpade RakúskoUhorska zlá situácia v oblasti školstva a vzdelávania. Pod vplyvom českých protagonistov reformného hnutia, napr. LudmilyŽofkovej, Františka Musila, ale aj samotného Václava Příhodu, však inšpirácie reformného pedagogického hnutia začali zapúšťať svoje korene aj na Slovensku. Najvýznamnejším centrom hnutia bolo mesto Trnava a okolitý región. Práve príchod F. Musila v r. 1931 znamenal začiatok organizovaného vzdelávania učiteľov, ktorý v r. 1934 nadobudol oficiálny charakter v podobe Trnavského pedagogického seminára a spolu s časopisom Naša škola najvýraznejšie ovplyvňoval učiteľov v trnavskom regióne.
Mgr. Jana Štulrajterová, Ph.D. Univerzita Komenského Bratislava, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky Reformné pedagogické hnutie na Slovensku. František Musil a idea jednotnej dierencovanej školy na stránkach časopisu Naša škola. Prvá Československá republika má v dejinách Slovenska významné miesto z viacerých dôvodov. Pedagogický pragmatizmus a reformné pedagogické hnutie našli ohlas aj u slovenských učiteľov, ktorí si uvedomovali potrebu zmien v svojej práci i činnosti školy a usilovali sa o transformáciu reformných koncepcií do svojich škôl a tried. Jedným z propagátorov zakladania pokusných škôl na Slovensku bol český učiteľ František Musil. Bol blízky spolupracovník a žiak Václava Příhody a po príchode na Slovensko začal pri svoje práci uplatňovať idey reformného pedagogického hnutia. Bol redaktorom časopisu Nová škola, publikoval články, štúdie a informácie z domácej i zahraničnej pedagogiky. František Musil podnietil v slovenskej pedagogike neobyčajný ruch a bol popredným organizátorom národného školstva na Slovensku, propagátorom moderných smerov v didaktike a organizátorom pracovných stretnutí učiteľov a pod. PaedDr. Karel Kostka, MBA Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta pedagogická, Ústav pedagogiky a sociálních studií Výchovné a vzdělávací prostředky tzv. společenské školy ve zlínských pokusných školách Jednou z hlavních vůdčích myšlenek pragmatické pedagogiky bylo přetváření tradiční školy ve školní pospolitost, která se ovšem neuzavírala do přísně ohraničeného prostoru školy. Naopak. Mnoho aktivit směřovalo mimo zdi školní budovy. Své pevné místo ve zlínském pokusném školství měly letní tábory, výrazně podporované ze strany firmy Baťa. Příspěvek analyzuje na příkladu tábora Hradisko netradiční metody, kterými se dosahovalo významných výsledků ve výchovné a vzdělávací oblasti a tematizuje další prostředky společenské výchovy v zlínských pokusných školách. PhDr. František Hýbl Emeritní ředitel Muzea Komenského v Přerově Vzpomínky na bývalé zaměstnance Tomáše a Jana Antonína Bati z řad učitelů, lékařů a řídících pracovníků Příspěvek se věnuje vybraným osobnostem reformně pedagogického života v Baťově Zlíně a částečně i v meziválečném Československu a představuje jejich pedagogickou činnost na základě dochovaných archivních fondů, vzpomínek a osobních rozhovorů autora příspěvku s tematizovanými osobnostmi zlínského meziválečného pedagogického života v pokusných školách i ve firmě Baťa. PhDr. Pavla Koritenská Muzeum východních Čech v Hradci Králové Pokusná diferencovaná měšťanská škola v Kyšperku ve vzpomínkách absolventky Miluše Coufalové Pokusná diferencovaná měšťanská škola v Kyšperku, dnešním Letohradě, začala fungovat 1. září 1930. Její více jak desetileté fungování zastavila až druhá světová válka. Příspěvek přináší vedle historických kontextů zejména osobní pohled Miluše Coufalové, absolventky této školy, na reformu československého školství a zpřístupňuje tak osobitý historický pramen, který dosud nebyl při rozboru tématu diferencovaného školství použit.
Ing. Bc. Olga Klepárníková Absolventi a učitelé Masarykovy a Komenského pokusné školy ve Zlíně. Příspěvek seznamuje s výsledky dotazníkového šetření, které se zaměřilo na reflexi výchovného a vzdělávacího procesu na Zlínských pokusných školách v meziválečném Československu. Na dotazník odpovídali absolventi, případně učitelé Zlínských pokusných škol. V popředí příspěvku stojí mimo jiné vyzdvižení významu dvou zlínských pedagogů – Františka Bláhy a Jaroslava Kozlíka.
3. „Company town“ – fenomén tzv. firemního či továrního města: sídelní projekt firmy Baťa jako realizace společenského ideálu - idealizované komuny sociálního smíru. Analýza sociálních, ekonomických a urbánních vztahů v Baťově Zlíně jako příklad průmyslového reformního hnutí počátku 20. století využívající jak koncept vědeckého řízení (scientific management), tak i paternalisticky orientovaný koncept průmyslové reformy (industrial betterment). Batismus v kontextu dalších projektů průmyslového reformního hnutí s ohledem na význam fordismu a taylorismu. 4. Firemní vzdělávání – historické a systematické aspekty: Rekonstrukce vybraných pedagogických problémů firemního vzdělávání firmy Baťa a jejich zasazení do kontextu tzv. Baťova sociálně-ekonomického konceptu. Baťova škola práce, Tomášovci a výchova vedoucích pracovníků firmy. Systémy firemního dorostu v „Baťových satelitech“ (Möhlin, Baťovany, Batizovce, Borovo, Chelmek, Ottmuth, Best, Hellocourt, Tilbury, Martfü). prof. PhDr. Mária Potočárová, Ph.D. Univerzita Komenského Bratislava, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky Profesor Anton Jurovský a jeho prínos pre reformnú pedagogiku v československom medzivojnovom období Autorka sa vo svojom príspevku venuje analýze života a diela zakladateľa slovenskej psychológie profesora Antona Jurovského a jeho prínosu k reformnej pedagogike v medzivojnovom období. Všíma si jeho spoluprácu s českými reformnými pedagógmi a aplikáciu princípov reformnej pedagogiky do problematiky rozvoja osobnosti, výchovy a vzdelávania mládeže a osobitne v jej príprave a pri výbere budúceho povolania . Predmetom záujmu príspevku je aj oblasť mravnej a rodinnej výchovy a uplatnenia metód reformnej pedagogiky v didaktike. Predstaví sa osobnosť a vedecký profil prof. Antona Jurovského, spojenie jeho diela s reformnou pedagogikou, v ktorých sa inšpiroval aj viacerými českými priekopníkmi a predstaviteľmi reformnej a pragmatickej pedagogiky v medzivojnovom období. Ing. Mgr. Svatava Kašpárková, Ph.D. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky Ing. Mgr. Gabriela Končitíková Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav managementu a marketingu Ideál edukace baťovského pedagogického systému – průmyslový člověk Příspěvek upozorňuje na institucionální kontinuitu edukace osobnosti v Baťovském pedagogickém systému s ohledem na věk osobnosti. Smyslem celoživotního edukačního systému, který vytvořila firma Baťa a.s. během svého fungování, bylo utváření pozitivních osobnostních kvalit obyvatel města Zlína. Edukace průmyslového člověka byla součástí již mateřských škol, které firma Baťa a.s. provozovala, následně byla rozvíjena na měšťanských školách a posléze završena na středoškolských a učňovských vzdělávacích institucích. Absolvováním těchto tří vzdělávacích stupňů, které provozovala firma Baťa a.s., nebyla však edukace završena. Kontinuálně se rozvíjela i během celoživotního rozvoje osobnosti, kterého se účastnili všichni zaměstnanci firmy Baťa a.s.
Mgr. Eva Dvořáková Kanečková, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta pedagogická, Ústav pedagogiky a sociálních studií Zlínské podnikové školství v odraze firemního tisku Cílem příspěvku je rekonstruovat obraz zlínského podnikového školství v odraze dobového firemního tisku v průběhu 20. a 30. let 20. století. Metodou diskursivní analýzy budou rekonstruovány stěžejní diskursivní praktiky, které formovaly reformní koncepty podnikového školství na stránkách dobového tisku. K dané analýze budou využity zejména tzv. Baťovské noviny, které vycházely v průběhu 20. a 30. let 20. století - Sdělení zaměstnanců firmy T. a A. Baťa, Zlín: Sdělení zaměstnanců firmy Baťa a Zlín: časopis pro šíření zásad služeb veřejnosti. PhDr. Marta Franclová, Ph.D., Mgr. Margareta Garabiková Pártlová Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta pedagogická, katedra pedagogiky a psychologie Sezimovo Ústí a Baťova škola práce Spojení podnikatelského záměru a Příhodovy koncepce „jednotné vnitřně diferencované školy“ zní v dnešní době jako naprosto nemožné. Přesto realita v Baťových školách práce za první republiky a ještě bezprostředně po druhé světové válce dokazovala pravý opak. Příspěvek se zaměří na nalezení podobností a rozdílů v kurikulu Baťovy školy práce v Sezimově Ústí při jejím založení, kdy vycházela z klasické Baťovy filozofie a dnešní podoby školy v Sezimově Ústí, která se hlásí k odkazu T. Baťi. Metodologickým východiskem bude analýza kurikulárních dokumentů. Doc. PhDr. Eduard Lukáč, Ph.D. Prešovská univerzita, Fakulta humanitných a prírodných vied, Ústav pedagogiky, andragogiky a psychológie Analýza činnosti Baťovej školy práce vo Svite – jedinečný fenomén svojej doby Baťova škola práce vo Svite bola zriadená 1. septembra 1939. V nasledujúcom roku bola rozšírená o odbornú školu textilnúa o rok neskôr k nej pribudla obchodná škola, čím sa položili základy odborného vzdelávania v danom regióne. Za celú existenciu tejto vzdelávacej ustanovizne (1939/1940 – 1947/1948) ju absolvovalo 663 mladých ľudí, ktorí mali otvorené „dvere do života a okno do sveta“ a uplatnili sa v rôznych profesiách, významných funkciách spoločensko-kultúrneho života. Súčasťou ich života sa stal i Klub absolventov Baťovej školy práce (1941 - 1948), ktorý poskytoval uplatnenie absolventov vo svojich kluboch – napr. kultúrny, zábavný, športový. doc. PhDr. Iveta Bednaříková, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta pedagogická, Ústav pedagogiky a sociálních studií Výchovné působení, vzdělávání a péče o zaměstnance ve firmě Baťa – podněty a inspirace pro současnou teorii a praxi andragogiky Příspěvek prezentuje vybrané výchovné, vzdělávací a sociální přístupy ve firmě Baťa, zamýšlí se nad nadčasovostí některých metod, forem a postupů při vedení zaměstnanců, při jejich výchovném ovlivňování, vzdělávání a v péči o jejich rozvoj. Studie předkládá argumenty k akcentaci významu propracovaného systému vzdělávání dospělých ve firmě Baťa pro dnešní andragogickou teorii a praxi, poukazuje na historickou hodnotu a praktickou využitelnost řady
principů, filozofických východisek a prostředků výchovy, které lze i v současném moderním světě, v tzv. společnosti znalostí, vědění plně nebo v určité modifikaci využít. PaedDr. Libuše Ďurišová, Ph.D. Baťův systém podnikového vzdělávání – historické aspekty a aktuální možnosti využití Příspěvek Příspěvek analyzuje hlavní pilíře Baťova systému podnikového vzdělávání – z historického i pedagogicko-systematického hlediska. V druhé části příspěvku budou představeny výsledky dotazníkového šetření a analýzy strukturovaných rozhovorů se zástupci firemního vzdělávání k otázce využití vybraných prvků Baťova firemního vzdělávání v současných koncepcích firemního či odborného vzdělávání. Ing. Tomáš Culík Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav podnikové ekonomiky Exportní škola jako základ edukace zaměstnanců v Systému řízení Baťa pro outsourcování výroby do zahraničí Během své podnikatelské činnosti vytvořil Tomáš Baťa (1876–1932) pozoruhodný manažerský systém, který následně nefungoval pouze ve Zlíně, ale po celém světě a to vždy na základě stejných postupů a principů. Podnikatelská strategie Tomáše Bati je známá převážně tím, že se firma Baťa a.s. snažila být zcela nezávislá na dodavatelích klíčových surovin pro vlastní výrobu. Mnohé politické, logistické a další důvody vedly Tomáše Baťu k outsourcování části výroby do celého světa. Poměrně nepopsanou oblastí ze Systému řízení Baťa je v sekundární literatuře postup při rozvoji zahraničních poboček a výroby. Představený výzkum se zabývá edukací exportérů, někdejších baťovských mladých mužů pro vedení zahraničních aktivit firmy Baťa a.s. do roku 1945. Článek představuje postup při výběru vedoucích zahraničních poboček a jejich edukaci. Exportní škola byla ojedinělou vzdělávací institucí, jejímž cílem bylo vzdělávat a vychovávat pracovníky zahraničních poboček tak, aby byli připraveni pro působení v zahraničí nejen po stránce odborné, ale také společenské.
