XI. Konference ERU Brno. Anotace

XI. Konference ERU 2014 27.11. - 28. 11. 2014 Brno Anotace

XI. Konference „Energetické rušení v distribučních a průmyslových sítích“

Obsah Normy a předpisy EMC .............................................................................................................................. 3

I.

I.1

Charakteristiky změn napětí při zkouškách jejich emise podle norem ............................................... 3

I.2

Vysokofrekvenční energetická rušení a přesnost elektroměrů .......................................................... 3

I.3

Aktuální evropské právní předpisy pro technické požadavky na výrobky .......................................... 3

I.4

Nové vydání normy IEC 61000-4-5 ed.3.0 ......................................................................................... 3

I.5

Podněty ke zpracování změny platné přílohy 3 PPDS ....................................................................... 3

Měření a vyhodnocování úrovní energetického rušení .............................................................................. 5

II.

II.1

Prokázání zpětných vlivů provozu wattrouteru ................................................................................... 5

II.2

Prokázání zpětných vlivů markantních přispěvatelů - případová studie ............................................ 5

II.3

Spořiče elektrické energie - analýza provozních měření a vliv na kvalitu napětí ............................... 5

II.4

Posouzení možnosti spínání uzlových oblastí 22 kV na základě vyhodnocení synchronního měření fázorů v transformovnách 110/22 kV ..................................................................................................... 5

II.5

Úroveň kvalita elektřiny v ČR ............................................................................................................. 6

III.

Zdroje energetického rušení a prostředky pro jeho eliminaci ..................................................................... 7

III.1

Analýza toků jalových výkonů mezi PS a DS a jednotlivými napěťovými hladinami distribuční sítě . 7

III.2

Rezonance v průmyslových elektrických sítích .................................................................................. 7

III.3

Pasívní filtry harmonických pro speciální aplikace na hladině nízkého napětí .................................. 7

III.4

Zkušenosti s použitím vysokonapěťového měniče s proudovým meziobvodem pro pohon odparky 7

III.5

Zkušenosti s použitím vysokonapěťového měniče s napěťovým meziobvodem pro pohon čerpadel . ............................................................................................................................................................ 8

III.6

Numerická simulace parazitní indukčnosti výkonových kondenzátorů .............................................. 8

IV. Výkonová elektronika v energetice ............................................................................................................. 9

V.

IV.1

Nasazení aktivního filtru jako součásti filtračně kompenzačního zařízení ......................................... 9

IV.2

Měnič kmitočtu se zvýšenou odolností proti poklesům napětí sítě .................................................... 9

IV.3

Linkový kondicionér a jeho použití ..................................................................................................... 9

IV.4

Analýza magnetických ztrát sinusového filtru ..................................................................................... 9

Impulsní a vysokofrekvenční rušení ......................................................................................................... 10 V.1

Dopady koróny stejnosměrných vedení velmi vysokého napětí ......................................................10

V.2

Hluk v okolí transformačních stanic vvn ........................................................................................... 10

V.3

Použití zásad pro uzemňování stínění kabelů v praxi ...................................................................... 10

VI. Kvalita dodávky a odběru elektrické energie ............................................................................................ 11 VI.1

Flicker vlivem průmyslových technologií .......................................................................................... 11

VI.2

Nasazení a provoz transformátorů VN/NN s regulací napětí pod zatížením ...................................11

VI.3

Analýza harmonických napětí v distribuční síti NN .......................................................................... 11

VI.4 Měření v distribučních trafostanicích a zpracování naměřených dat v podmínkách PREdistribuce, a.s. ....................................................................................................................................................... 11 VI.5

Projekt WAMS - technická prezentace ............................................................................................. 12

VI.6

Vyhodnocení dlouhodobého monitorování poklesů napětí v distribuční síti ....................................12

VI.7

Vliv volby referenčního napětí na hodnocení kvality napětí v sítích vn a 110 kV ............................12

© ERU 2014

2


I. NORMY A PŘEDPISY EMC Garant: Ing. Jaroslav Šmíd, CSc. [email protected] I.1 CHARAKTERISTIKY ZMĚN NAPĚTÍ PŘI ZKOUŠKÁCH JEJICH EMISE PODLE NOREM Jaroslav Šmíd Jedním z nejdůležitějších parametrů změn napětí, se kterými se setkávají zákazníci připojení na rozhraní mezi veřejnou napájecí soustavou nízkého napětí a uživatelskou instalací zařízení, je změna ustáleného stavu napětí. Tento parametr je nyní definován a vysvětlen v revidované ČSN EN 61000-3-3 pomocí charakteristiky změny napětí definované jako časová funkce změny efektivní hodnoty napětí vyhodnocená jako jediná hodnota pro každou z postupně následujících půlperiod mezi průchody nulou napětí s výjimkou dob časových intervalů, v kterých je napětí v ustáleném stavu alespoň 1 sekundu. Při provádění zkoušky odolnosti proti kolísání napětí a flikru se rozlišují dva základní stavy, v kterých jednak napětí zůstává v ustáleném stavu a kromě toho jsou to doby, kdy se vyskytují změny napětí. Správné definování těchto stavů je povinné pro dosažení konzistentních výsledků zkoušky. I.2 VYSOKOFREKVENČNÍ ENERGETICKÁ RUŠENÍ A PŘESNOST ELEKTROMĚRŮ Jaroslav Šmíd Zkoušky přesnosti elektroměrů se provádějí podle souboru norem ČSN EN 50470. Podle těchto norem zkoušky odolnosti elektroměrů proti vysokofrekvenčním rušením v rozsazích kmitočtu nad 150 kHz musí být provedeny v souladu s ČSN EN 61000-4-6 a ČSN EN 61000-4-3. U těchto dvou citovaných norem jsou však požadavky na zkušební sestavy specifikovány jen pro zkoušení telekomunikačních zařízení. Jejich úpravy pro elektroměry se budou muset provést obdobným způsobem, jak se to provedlo u zkoušek odolnosti elektroměrů proti vysokofrekvenčním rušením v kmitočtovém rozsahu 2 kHz až 150 kHz v nové normě IEC 61000-4-19. Tato předepisuje zkoušení symetrickým napětím a proudem zkušebními vlnovými profily jednak s pulzy CW s přestávkou a také s obdélníkově modulovanými pulzy. V příspěvku jsou uvedeny průběhy vlnových profilů a zkušební sestavy určené k provádění zkoušek. AKTUÁLNÍ EVROPSKÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY K. Künzel, J. Žáček, Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze Harmonizace právních předpisů členských států podle Nového právního rámce pro uvádění výrobků na trh. Novela evropské směrnice EMC z r. 2014 – nejvýznamnější změny, platnost. Další aktuální směrnice týkající se elektrotechnických výrobků, vyžadované pro Prohlášení o shodě – zařízení nízkého napětí, ekodesign, omezení nebezpečných látek. Novela příručky „Blue Guide“ z roku 2014 o zavádění evropských pravidel pro výrobky. I.3

I.4 NOVÉ VYDÁNÍ NORMY IEC 61000-4-5 ED.3.0 Břetislav Kuťák, RAO s.r.o. Podstatné změny oproti druhému vydání (2007): Změna terminologie a definice doby trvání impulsů; Nové požadavky na přístrojové vybavení; Nové způsoby kalibrace generátorů a vazebních sítí (CDN); Nové požadavky na tvary impulsů na svorkách EUT u jednotlivých CDN; Požadavky na CDN pro napájení velkými proudy; Nové tabulky pro výběr zkušebních úrovní; Matematické modelování impulsů; Nejistota měření při kalibraci. I.5 PODNĚTY KE ZPRACOVÁNÍ ZMĚNY PLATNÉ PŘÍLOHY 3 PPDS Karel Procházka, EGC-EnerGoConsult ČB Podněty vycházejí z revidovaných či nových norem a dalších dokumentů v oblastech vlastností přístrojů pro měření kvality elektřiny a vyhodnocování jejích parametrů i rozsahu monitorinku. Za významné je zapotřebí považovat i nová doporučení k hodnocení napěťových jevů a vybraných parametrů kvality v měři© ERU 2014

3

XI. Konference „Energetické rušení v distribučních a průmyslových sítích“ cích intervalech 10 minut (napájecí napětí, flikr, napětí harmonických, ne-symetrie napětí), ve kterých dojde k poklesu, přechodnému zvýšení nebo přerušení napětí.

© ERU 2014

4


II. MĚŘENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ ÚROVNÍ ENERGETICKÉHO RUŠENÍ Garant: Ing. Martin Kašpírek, Ph.D., [email protected] II.1 PROKÁZÁNÍ ZPĚTNÝCH VLIVŮ PROVOZU WATTROUTERU David Šimáček, E.ON Česká republika s.r.o. Příspěvek popisuje problematiku prokázání zpětných vlivů, jejichž původcem jsou polovodičové prvky pracující v instalaci odběratelů sítě NN, obecně nazvané jako „wattroutery“. V dokumentu je popsána vyhodnocovací metoda, s jejíž pomocí je možné odhalit původce nadlimitních zpětných vlivů a jsou nastíněny podmínky pro eliminaci zpětných vlivů na síť, resp. na ostatní odběratele sítě nízkého napětí. Vzhledem k faktu, že wattroutery pracují s polovodičovými SSR relé, které spínají ve velice krátkých časech odporovou zátěž, jsou kladeny vysoké nároky na použitou měřicí techniku. Samotné měření je nutné realizovat včetně průběhu odebíraného / dodávaného výkonu ze sítě, nutností je použití analyzátoru, který je schopen vyhodnotit minima a maxima činného výkonu během jednoho časového okna a to alespoň v průměrné hodnotě 1 vteřiny. Závěrem jsou popsány a analyzovány praktické příklady měření realizovaných v distribuční síti NN za poslední 2 roky. PROKÁZÁNÍ ZPĚTNÝCH VLIVŮ MARKANTNÍCH PŘISPĚVATELŮ - PŘÍPADOVÁ STUDIE Jan Jiřička, David Mezera, E.ON Česká republika, s.r.o. Příspěvek popisuje problematiku prokázání zpětných vlivů markantního přispěvatele připojeného k VN distribuční síti. Z důvodu kumulace více VN odběratelů v části sítě s potenciálem zpětných vlivů na napájecí síť již není možné vystačit s jedním měřením u prověřovaného odběratele, ale je třeba měřit u všech odběratelů s cílem odfiltrovat režim provozu bez ovlivnění sousedními odběrateli. Názornou analýzu umožňují i měření prováděná v mimořádných zapojeních sítě, kdy vliv některých dominantních odběratelů je třeba eliminovat. Analýzy těchto měření jsou na případu konkrétního markantního přispěvatele zpětných vlivů popsány v příspěvku. II.2

SPOŘIČE ELEKTRICKÉ ENERGIE - ANALÝZA PROVOZNÍCH MĚŘENÍ A VLIV NA KVALITU NAPĚTÍ Jan Jiřička, David Mezera, Martin Kašpírek, E.ON Česká republika, s.r.o. Příspěvek analyzuje princip, funkci a dopad provozu dvou typů elektrických zařízení pro úsporu elektřiny: zařízení určeného pro běžné typy spotřebičů a zařízení určeného pro veřejné osvětlení. Cílem měření prováděných na reálných instalacích u zákazníků připojených k síti E.ON Distribuce, a.s. bylo ověřit princip, na kterém spořič energie funguje, zejména chování z hlediska napětí, činného a jalového výkonu; na vybraných typech spotřebičů demonstrovat funkci spořiče energie a určit úsporu; vypočítat účinnost zařízení ve smyslu toků výkonu před/za zařízením a ztrát v zařízení a určit možné zpětné vlivy provozu zařízení na distribuční soustavu.

II.3

POSOUZENÍ MOŽNOSTI SPÍNÁNÍ UZLOVÝCH OBLASTÍ 22 KV NA ZÁKLADĚ VYHODNOCENÍ SYNCHRONNÍHO MĚŘENÍ FÁZORŮ V TRANSFORMOVNÁCH 110/22 KV Miloslava Tesařová, Západočeská univerzita v Plzni Jan Jiřička, E.ON Česká republika, s.r.o., Jan Chromý, E.ON Česká republika, s.r.o Systémy synchronního měření fázorů, dnes známé pod zkratkou WAMS (Wide Area Monitoring System), se uplatňují především v přenosových sítích. Kromě plošného monitorování a vizualizace chodu a stavu sítě v reálném čase či následné off-line analýzy událostí se tyto systémy využívají i pro operativní řízení sítě (zlepšení estimace stavu soustavy, využití plné kapacity přenosových linek), sledování stability a kývání soustavy a systémy včasné výstrahy. Uplatnění systémů WAMS je možné nalézt i v distribučních sítích, např. řízení distribuovaných zdrojů, kruhování sítí vn. Synchronní měření obecně snižuje chybu v následných výpočtech a procesech řídicích systémů, což vede ke zkvalitnění dispečerského řízení sítí. II.4

© ERU 2014

5


V úvodní části příspěvku je stručně zmíněno využití systémů WAMS především v evropských zemích. Další část příspěvku se věnuje využití synchronního měření fázorů v distribuční síti. Konkrétně jde o využití synchronního měření fázorů napětí na výstupu transformátorů 110/22 kV pro posouzení spínání linek VN napájených z různých TR 110/22kV. Pro vybrané spínací body je proveden odhad vyrovnávacích proudů po sepnutí různých uzlových oblastí 22kV a stanovena závislost velikosti vyrovnávacích proudů na rozdílu úhlu napětí v napájecích bodech sítě 22kV. Dále jsou posouzeny spínací schopnosti běžně používaných úsekových odpínačů. II.5 ÚROVEŇ KVALITA ELEKTŘINY V ČR František Kysnar, Karel Procházka, Jan Petrásek, EGC-EnerGoConsult ČB, s.r.o. Příspěvek je zaměřen na výsledky dlouhodobého sledování kvality elektřiny ve vybraných bodech DS na všech napěťových hladinách (předávací místa mezi PS/DS, odběrná místa 110kV, výstupní napětí napájecích stanic 110kV/VN). Příspěvek se také věnuje vyhodnocení dlouhodobého sledování kvality elektřiny ve vybraných sítích NN. V druhé části se příspěvek věnuje vyhodnocení rozsáhlého monitoringu napěťových jevů a ukazuje možný přístup k hodnocení umožňující PDS lépe organizovat výběr oblastí pro směrování investic do obnovy sítí ke zlepšení tohoto parametru kvality elektřiny.

© ERU 2014

6


III. ZDROJE ENERGETICKÉHO RUŠENÍ A PROSTŘEDKY PRO JEHO ELIMINACI Garant: Ing. Jiří Holoubek [email protected] III.1 ANALÝZA TOKŮ JALOVÝCH VÝKONŮ MEZI PS A DS A JEDNOTLIVÝMI NAPĚŤOVÝMI HLADINAMI DISTRIBUČNÍ SÍTĚ Jan Jiřička, David Mezera, Martin Kašpírek, E.ON Česká republika, s.r.o. Role distribuční soustavy v klasické energetice spočívala v distribuci elektrické energie z předávacích míst mezi přenosovou soustavou (PS) a distribuční soustavou (DS) do míst spotřeby konečného odběratele. K této původní základní funkcionalitě se v důsledku rozvoje distribuované výroby přidává role vyvedení výkonu vnořených zdrojů z míst výroby až do míst konečné spotřeby, průměrné zatížení distribuční sítě tak klesá resp. některé uzlové oblasti 110kV mají v některých okamžicích ve vztahu k PS charakter výrobny. Na změny toků jalových výkonů v distribuční soustavě má taktéž nezanedbatelný vliv nutná změna trendu technologie výstavby vedení 22kV a 110kV. Dílčí vliv má též jalový výkon běžných domácích spotřebičů, které ve srovnání s dřívější skladbou běžných spotřebičů vykazují změny v charakteru odběru jalové energie. Příspěvek analyzuje toky jalových výkonů na všech napěťových hladinách distribuční soustavy a mezi PS a DS a pokouší se identifikovat jednotlivé dílčí vlivy, které ve svém konečném důsledku vedou k nevyžádaným přetokům jalového výkonu mezi jednotlivými napěťovými hladinami. III.2 REZONANCE V PRŮMYSLOVÝCH ELEKTRICKÝCH SÍTÍCH Jaroslav Pawlas, ELCOM, a.s. - Divize realizace a inženýrink Příspěvek se zabývá rezonancemi v průmyslových elektrických sítích, vznikajícími vlivem kapacity kabelů a kondenzátorových baterií pro kompenzaci jalového výkonu. Popisuje vliv rezonancí na úroveň harmonických a na signál hromadného dálkového ovládání, pojednává také o způsobech výpočtu rezonančních frekvencí a o měření frekvenční charakteristiky sítě pomocí dominantního zdroje harmonických proudů a analyzátoru. III.3 PASÍVNÍ FILTRY HARMONICKÝCH PRO SPECIÁLNÍ APLIKACE NA HLADINĚ NÍZKÉHO NAPĚTÍ Richard Jelínek, ELFIS, s. r. o. U zákazníka byly naměřeny celkem vysoké hodnoty vyšších harmonických proudů, chce kompenzovat, co s tím udělat? Postup simulace obvodů pro kompenzaci a filtraci vyšších harmonických. Výsledky simulace, realizace filtrů. III.4 ZKUŠENOSTI S POUŽITÍM VYSOKONAPĚŤOVÉHO MĚNIČE S PROUDOVÝM MEZIOBVODEM PRO POHON ODPARKY Lukáš Drottner, Rockwell Automation, s. r. o. Integrace elektrických regulovaných pohonů velkých výkonů je na počátku vždy spojena s řadou témat. Rekonstrukce kompresorové jednotky pro odparku s instalací vysokonapěťového měniče proudového typu (CSI - Current Source Inverter) nabízí ideální příležitost k posouzení témat jako eliminace zpětných vlivů nebo úspora elektrické energie. Příspěvek popisuje nejen principiální řešení vysokonapěťového měniče proudového typu, ale také poukazuje na výhody podobného řešení v porovnání s konvenčním typem řešení.

© ERU 2014

7


III.5 ZKUŠENOSTI S POUŽITÍM VYSOKONAPĚŤOVÉHO MĚNIČE S NAPĚŤOVÝM MEZIOBVODEM PRO POHON ČERPADEL Naděžda Pavelková, ABB, s. r. o. Příspěvek popisuje zkušenosti s uváděním do provozu a zejména provozem statických měničů kmitočtu s napěťovým meziobvodem s výkonem do 1 MW napájených z průmyslové vysokonapěťové sítě bez použití transformátorů. Zabývá se porovnáním úrovní energetického rušení (harmonických) vypočtených při projektu pohonů se skutečnými naměřenými hodnotami po uvedení do provozu. III.6 NUMERICKÁ SIMULACE PARAZITNÍ INDUKČNOSTI VÝKONOVÝCH KONDENZÁTORŮ Z. Bachorec, Z. Rozbal, T. Kříž, M. Prokopec, ZEZ - Silko Žamberk, s. r. o. Příspěvek se zabývá problematikou numerické simulace parazitní indukčnosti sestav výkonových kondenzátorů. Simulace byly provedeny na numerických modelech vytvořených na základě metody konečných prvků. Pozornost byla věnována frekvenční závislosti součástí sestavy a analýze jejich podílu na hodnotě celkové indukčnosti.

© ERU 2014

8


IV. VÝKONOVÁ ELEKTRONIKA V ENERGETICE Garant: Dr.Ing. Tomáš Bůbela [email protected] IV.1 NASAZENÍ AKTIVNÍHO FILTRU JAKO SOUČÁSTI FILTRAČNĚ KOMPENZAČNÍHO ZAŘÍZENÍ Ladislav Kašpárek, Tomáš Bůbela, ELCOM, a.s. Příspěvek prezentuje získané zkušenosti s nasazením komerčně dostupného aktivního filtru jako integrální součástí kompenzačně filtrační části rozvodné soustavy výrobního závodu. Na příkladu jsou předvedeny možnosti, které soudobé filtry nabízejí. Získané poznatky jsou podloženy výsledky měření, které proběhly za účelem ověření jeho vlastností v reálném provozu. IV.2 MĚNIČ KMITOČTU SE ZVÝŠENOU ODOLNOSTÍ PROTI POKLESŮM NAPĚTÍ SÍTĚ Václav Kůs, Jiří Fořt, Martin Pittermann, ZČU v Plzni, FEL Krátkodobé poklesy napětí mají velmi nepříznivý vliv zejména na polovodičová zařízení. U měničů velkých výkonů dochází velmi rychle k poklesu napětí ve stejnosměrném meziobvodu a obvykle k vypnutí měniče. Příspěvek popisuje možnosti zvýšení odolnosti proti poklesům napájecího napětí u elektrického pohonu s asynchronním motorem, napájeným z nepřímého měniče kmitočtu. Na příkladech je ukázáno několik variant silových obvodů pro dosažení vyšší odolnosti proti poklesům napětí napájecího zdroje. První varianta je použití přídavného zvyšovacího měniče, připojeného do stejnosměrného meziobvodu. Druhou variantou je použití dodatečného neřízeného usměrňovače se zvyšovacím měničem. Třetí variantou je použití aktivního usměrňovače místo běžně používaných neřízených usměrňovačů. V závěru jsou ukázány výsledky měření první varianty v laboratoři FEL ZČU v Plzni. IV.3 LINKOVÝ KONDICIONÉR A JEHO POUŽITÍ Vladimír Korenc, Zdeněk Matoušek, Tomáš Bůbela, ELCOM, a.s. Linkové kondicionéry jako jeden z prostředků pro zlepšení kvality elektřiny si postupem času získaly v této oblasti své pevné místo. Jeho nezastupitelná úloha je především v odstraňování nežádoucích odchylek a poklesů napětí v sítích nízkého napětí. Nejedná se však o všelék na všechny problémy spojené s kolísáním napětí, jak je někdy chápán. Tento článek doplňuje již publikované informace a klade si za úkol vysvětlit, pro jaké účely je či není linkový kondicionér vhodný a poukázat na některé méně známé skutečnosti spojené s jeho nasazením v provozu. IV.4 ANALÝZA MAGNETICKÝCH ZTRÁT SINUSOVÉHO FILTRU Petr Kořínek, Arnold Varvarinec, SKYBERGTECH s.r.o. Jaroslav Novák, Jan Chyský, ČVUT FS V příspěvku je proveden rozbor problematiky ztrát v magnetickém obvodu tlumivky sinusového filtru, které jsou způsobeny vyššími harmonickými složkami proudu generovaného měničem se šířkově pulsní modulací. Jsou prezentovány jak teoretické postupy určení ztrátového výkonu založené na principu superpozice a jejich výsledky, tak i experimentální analýza. Experimentálně byly ztráty určovány jednak na základě měření tepelných vlastností tlumivky, dále pak na základě online výpočtu z definice střední hodnoty výkonu v elektrickém obvodu. Použité metody vykazují dobrou shodu výsledků, které po určitém zobecnění poskytují kvantitativní představu o velikosti ztrátového výkonu, který je nutno zohlednit i při návrhu chladicí soustavy zařízení.

© ERU 2014

9


V. IMPULSNÍ A VYSOKOFREKVENČNÍ RUŠENÍ Garant: Ing. Ivan Kabrhel, CSc. [email protected] V.1 DOPADY KORÓNY STEJNOSMĚRNÝCH VEDENÍ VELMI VYSOKÉHO NAPĚTÍ Martin Švancar, EGU HV-Laboratory a.s. Díky novým technologiím přeměny AC/DC, které umožňují plynulou regulaci toků přenášené energie, se projekty stejnosměrných vedení mohou uplatnit i na kratší přenosové vzdálenosti, které byly pro HVDC dříve z ekonomických důvodů vyloučeny. V Německu se dokonce uvažuje o několika nových koridorech pro stejnosměrná vedení protínající oblasti s vysokou hustotou obyvatelstva. Parametry těchto vedení musí splňovat technické požadavky na spolehlivost přenosu stejnosměrné energie (délky izolátorových řetězců, vzdušné přeskokové vzdálenosti) a zároveň musí být dodrženy hygienické limity elektrického a magnetického pole, které chrání obyvatelstvo před účinky koróny (hluk) či limity pro radiové rušení. Příspěvek se zabývá odlišným chováním koróny vedení stejnosměrného napětí od vedení se střídavým napětím. Rozdíl se projevuje zejména výrazně odlišným akustickým hlukem v případě podmínek suchého počasí a za deště. Zatímco u střídavého vedení je méně příznivý případ za deště, kdy ovšem hluk koróny je překryt hlukem deště, u vedení DC je vyšší hladina hluku pro podmínky suchého počasí. Protože hygienické limity nerozlišují mezi vedením DC a AC, toto rozdílné chování pak má dopad na návrh stejnosměrného vedení, zejména na stanovení hladiny napětí tohoto vedení. V příspěvku je tento dopad vysvětlen, včetně příkladu praktického návrhu rekonfigurace střídavého vedení na stejnosměrné. V.2 HLUK V OKOLÍ TRANSFORMAČNÍCH STANIC VVN Ivan Kabrhel, EMCING s.r.o. Ovlivnění životního prostředí v okolí energetických staveb se stává velmi ostře sledovaným parametrem jak v období plánování stavby, tak po jejím uvedení do provozu. Nejčastěji se projevuje více či méně intenzivní hluk emitovaný transformátory vvn ve stanici. V určitých případech se však může objevit i složka hluku způsobená vysokofrekvenčními výboji na vodičích a přístrojích vvn jak ve stanici, tak na vedeních zaúsťujících do rozvodny. V referátu jsou ukázány spektrální a amplitudové charakteristiky takového hluku a souvislosti s vysokofrekvenčními výboji korony. V.3 POUŽITÍ ZÁSAD PRO UZEMŇOVÁNÍ STÍNĚNÍ KABELŮ V PRAXI Vladislav Reimar, ČEPS, a.s.; Ivan Kabrhel, EMCING s.r.o. Zásady pro potlačování elektromagnetického rušení jsou známé a byly již mnohokrát publikované. Skutečnost však může být v závislosti na místních podmínkách značně komplikovaná. Referát popisuje zkušenosti s řešením těchto problémů v praxi.

© ERU 2014

10


VI. KVALITA DODÁVKY A ODBĚRU ELEKTRICKÉ ENERGIE Garant: Prof. Ing. Pavel Santarius, CSc. [email protected] VI.1 FLICKER VLIVEM PRŮMYSLOVÝCH TECHNOLOGIÍ Martin Kašpírek E.ON Česká republika, s.r.o. ,Pavel Santarius, Petr Krejčí, VŠB-TU Ostrava Karel Procházka, EGC Energoconsult ČB V průmyslových sítích se v poslední době užívají stále častěji spotřebiče, které nepříznivě ovlivňují kvalitu napětí v napájecí síti v neprospěch ostatních odběratelů. Typickými provozy jsou bodové sváření a lisování plechů. Příspěvek popisuje vývoj úrovní flickeru průmyslového závodu připojeného k VN distribuční síti, posouzení připojení dalších nových technologií a realizaci nápravných opatření za účelem snížení úrovně flickeru v síti. VI.2 NASAZENÍ A PROVOZ TRANSFORMÁTORŮ VN/NN S REGULACÍ NAPĚTÍ POD ZATÍŽENÍM Martin Kašpírek David Mezera Jan Jiřička, Jan Vrzal, Vratislav Štěpka, Petr Vaculík, Josef Novotný, Libor Kolář; E.ON Česká republika, s.r.o. Během posledních několika let se cca zdesetinásobil počet obnovitelných zdrojů energie připojených do distribuční sítě E.ON Distribuce, a.s. To s sebou přináší potřebu řešit napěťové poměry v distribuční síti dynamicky, jednou z možností je pak nasazení transformátoru VN/NN s možností regulace napětí pod zatížením. V příspěvku jsou popsány typy regulačních transformátorů dostupných na trhu včetně principů regulace, které se u jednotlivých výrobců liší. Dále článek seznamuje s průběhem instalace 2ks regulačních transformátorů vybraného typu do konkrétních distribučních trafostanic a je zhodnocen provoz těchto transformátorů zejména s ohledem na stabilizaci napětí v NN síti. VI.3 ANALÝZA HARMONICKÝCH NAPĚTÍ V DISTRIBUČNÍ SÍTI NN Martin Kašpírek David Mezera E.ON Česká republika, s.r.o. Karel Procházka, EGC Energoconsult ČB, s.r.o. Příspěvek se zabývá analýzou harmonických napětí v distribuční síti NN. Není vyhodnocována pouze shoda s normou ČSN EN 50160, ale přímo úroveň napětí ve vztahu k limitní hodnotě pro danou harmonickou. Předmětem analýzy je cca 1000 týdenních měření kvality napětí provedených nahodile v distribuční síti NN. Úroveň harmonických je pak vztažena na známou velikost impedance sítě, která byla při každém měření kvality napětí změřena. Diskutována je pak problematika překročení úrovní pro vybrané harmonické ve vztahu k limitní hodnotě dle ČSN EN 50160. Kromě harmonických pak článek popisuje také korelaci dalších parametrů kvality napětí (odchylky napětí, flicker, nesymetrie…) ve vztahu k velikosti impedance sítě NN. VI.4 MĚŘENÍ V DISTRIBUČNÍCH TRAFOSTANICÍCH A ZPRACOVÁNÍ NAMĚŘENÝCH DAT V PODMÍNKÁCH PREDISTRIBUCE, A.S. Tomáš Sýkora, Jiří Kodad, Zdeněk Reimar, PREdistribuce, a.s. Článek se zabývá praktickými zkušenostmi s měřením přenášené elektrické energie z distribučních trafostanicích. Výsledky měření jsou ukládány do databáze, kde s nimi může uživatel pracovat a provádět vyhodnocení pomocí webového prohlížeče. Dále jsou v článku uvedeny možnosti dalšího rozvoje systému sběru a zpracování dat v návaznosti na aktuální trendy v dálkové komunikaci (zkušenosti z praktického projektu).

© ERU 2014

11


VI.5 PROJEKT WAMS - TECHNICKÁ PREZENTACE Jan Šíma, ELCOM, a.s. Příspěvek se zabývá realizovaným systémem WAMS (Wide-Area Monitoring System) založeném na měření fázorů v klíčových bodech soustavy. Hlavním přínosem dodaného systému pro uživatele je optimalizace využití přenosových kapacit vedení a koridorů, monitorování oscilační stability soustavy a zlepšená informovanost operátorů o aktuálním stavu soustavy. Příspěvek popisuje jednotlivé technologické celky dodaného systému WAMS, jejich vzájemnou součinnost a vazbu na externí systémy v rámci společnosti ČEPS i u zahraničních partnerů v rámci ENTSO-E.

VI.6 VYHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO MONITOROVÁNÍ POKLESŮ NAPĚTÍ V DISTRIBUČNÍ SÍTI Miloslava Tesařová, ZČU v Plzni Martin Kašpírek, E.ON Česká republika, s.r.o. Článek shrnuje výsledky dlouhodobého monitorování krátkodobých poklesů napětí provedeného na zásobovacím území společnosti E.ON v České republice. Výsledky sledování poskytují informaci o počtu a rozdělení poklesů napětí na všech napěťových úrovních distribuční sítě během monitorovacího období několika let. Vedle toho článek diskutuje aktuální problémy spojené s vyhodnocováním a garantováním četnosti poklesů napětí, např. stanovení směrných či závazných hodnot výskytu poklesů napětí na základě analýzy zaznamenaných dat, nastavení prahových hodnot pro záznam poklesů napětí vzhledem k odchylkám napětí uvedeným v normě ČSN EN 50160. VI.7 VLIV VOLBY REFERENČNÍHO NAPĚTÍ NA HODNOCENÍ KVALITY NAPĚTÍ V SÍTÍCH VN A 110 KV Karel Procházka, EGC-EnerGoConsult ČB V sítích provozovaných na normálních provozních podmínek s napětím výraznění vyšším, než je jmenovité (především sítě 22 a 110 kV) je vyhodnocován velký počet krátkých napěťových jevů s hodnotami těsně nad mezí Un + 10 %, které by především v budoucnu mohly být považovány na narušení kvality napětí, i když se např. na průměrné hodnotě napětí v měřicím intervalu 10 minut výrazněji neprojeví. Prvotní analýzy nad daty ve stanicích PS/DS, u odběratelů ze sítí 110 kV i na sekundární straně transformátorů 110 kV/vn ukazují významné snížení počtu vyhodnocených napěťových jevů při volbě referenčního napětí 112, resp. 114 kV pro sítě 110 kV a referenčního napětí např. 22,5 resp. 23 kV pro sítě 22 kV a referenčního napětí 36, resp. 37 kV pro sítě 35 kV.

© ERU 2014

12

XI. Konference ERU Brno. Anotace

Recommend Documents