Anotace: Bakalářská práce řeší vliv průmyslu na správní obvod obce s rozšířenou působností Třinec. Jsou zde popsány fyzicko-geografické a socioekonomické charakteristiky a morfologické struktury regionu. Práce je zaměřena na průmysl této lokality a jeho vliv na krajinnou sféru a obyvatelstvo. Jako hlavní průmyslová dominanta jsou zde Třinecké ţelezárny, o kterých je zpracován historický vývoj aţ po současnost. Praktická část je zaměřena na zjištění subjektivního názoru obyvatel na ovlivnění regionu průmyslem. Annotation: The bachelor thesis deals with the influence of industry on the administrative district of the municipality with extended jurisdiction Třinec. There are described the physical-geographical and socio-economic characteristics and morphological structure of the region. The thesis is focused on the industry of this locality and its impact on the landscape and population. As a major industrial dominant are ironworks Třinecké ţelezárny, which is processed historical development up to the present. The practical part focuses on the subjective opinion of the population to influence the region´s industry.
Klíčová slova: Průmysl, Třinec, Třinecko, Třinecké ţelezárny
Key words: Industry, Třinec, ironworks - Třinecké ţelezárny,
3
OBSAH 1. ÚVOD ………………………………………………………………………………5 2. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE…………………………………………………………6 3. METODIKA PRÁCE………………………………………………………………….7 4. TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………………8 5. REGION TŘINECKO………………………………….……………….…………….11 5.1. FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA…………………..……………….11 5.1.1. Ţivotní prostředí…………………………………………………..…….12 5.2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA A MORFOLOGICKÁ STRUKTURA……….14 5.2.1. Školství…………………………………………………………………15 5.2.2. Doprava…………………………………………………………………16 5.2.3. Sport...…………………………………………………………………..17 5.2.4. Infrastruktura…………………………………………….….…………..19 6. TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY…………………………………………………………….20 6.1. VZNIK……………………………….…………………………………………20 6.2. ROZVOJ…………………………………….…………………………………..20 6.3. SOUČASNOST…………………………………...………………………………22 6.3.1. Průmyslový areál Baliny…………………….………….………..……..24 7. DALŠÍ PRŮMYSLOVÉ PODNIKY V REGIONU TŘINECKO……………………………25 8. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ……………………………………………………………26 8.1. ZHODNOCENÍ DOSAŢENÝCH VÝSLEDKŮ……………………………..………….38 9. ANALÝZA SWOT…………………………………………………………………..40 10. ZÁVĚR………………………………………………………………………………41 11. POUŢITÁ LITERATURA……………………………………………………………..42 12. SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………………………………45 13. PŘÍLOHY……………………………………………………………………………47
4
1. ÚVOD Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv průmyslu na region Třinecko, jakoţto správní obvod obce s rozšířenou působností Třinec. Průmysl má v této lokalitě dlouholetou tradici a proto je zřejmé, ţe ovlivňuje nejen obyvatele ale i celé prostředí. V teoretické části jsou vysvětleny nejdůleţitější pojmy, které s touto prací souvisí a poskytnou čtenáři informace pro snadnější pochopení této tématiky, například region, průmysl, město. Dále je zde představen region Třinecko v podobě fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky a morfologické struktury. Blíţe přibliţuje stav ţivotního prostředí, školství, dopravy, sportovního vyuţití a infrastruktury regionu. Vliv průmyslu na danou lokalitu se odvíjí i od zdejších průmyslových podniků. Největším a bezpochyby nejvýznamnějším podnikem na výrobu ţeleza a oceli jsou Třinecké ţelezárny a.s., jejichţ vznik, rozvoj i současný stav je také obsaţen v teoretické části. V regionu působí i mnoho dalších průmyslových podniků, které se také podílí na ovlivnění regionu, nicméně v práci jsou uvedeny jen ty největší, s počtem zaměstnanců větším jak 250 osob. Praktickou část této práce tvoří dotazníkové šetření mezi obyvateli regionu, vyhodnocení získaných dat a jejich grafická prezentace.
5
2. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V této kapitole jsou obsaţeny cíle, jichţ má práce dosáhnout. Pro snadnější orientaci jsou cíle rozděleny na hlavní a vedlejší. 2.1. Hlavní cíl Hlavním cílem této práce je zjištění jak průmysl ovlivňuje region Třinecko pomocí subjektivního názoru jeho obyvatel. 2.2. Vedlejší cíle Vedlejšími cíli bakalářské práce je vypracování fyzicko-geografické a socioekonomické
charakteristiky
a
morfologické
struktury
regionu
Třinecka,
představení největšího průmyslového podniku Třinecka, Třineckých ţelezáren a na základě dotazníkového šetření vytvořit SWOT analýzu.
6
3. METODIKA PRÁCE Tato kapitola popisuje metody, které byly pouţity k vypracování bakalářské práce. Pro začátek bylo potřeba zvolit téma a určit cíle práce. Poté probíhal sběr informací a studium literatury. Následovalo dotazníkové šetření mezi obyvateli regionu Třinecka, jeho vyhodnocení a grafické zpracování. Závěrečnou částí práce bylo sepsání získaných poznatků do jak do teoretické tak i do praktické části. Pro vypracování práce jsem pouţila popisnou metodu, převáţně v teoretické části. Pro praktickou část byla pouţita metoda sociologického průzkumu a vlastní sběr dat. Pro prezentaci výsledků dotazníkového šetření bylo pouţito SWOT analýzy. Celá bakalářská práce byla psána v programu Microsoft Word a zpracování dotazníkového šetření proběhlo v programu Microsoft Excel.
7
4. TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, které slouţí pro snadnější pochopení tématu této bakalářské práce. Sídlo Základní jednotka osídlení. Za sídlo povaţujeme kaţdé obydlené místo včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně vyuţívány. V sídlech se koncentruje obyvatelstvo, vykonává v nich ekonomické i další činnosti a jsou proto místy reprodukce ţivota společnosti (demografické apod.). Vyznačují se velkou druhovou, velikostní i funkční rozmanitostí … (Chalupa, Mečiar, 1996). Pro označení skupin obydlí existuje celá řada různorodých termínů (např. ves, dědina, osada, městys, město) a kaţdý z nich vyjadřuje současně i určité kvalitativní ohodnocení. Všechny však můţeme souhrnně vyjádřit termínem sídlo. V nejniţším slova smyslu povaţujeme za sídlo i izolovanou sídelní jednotku (samotu). Běţně se však uţívá pro seskupení většího počtu sídelních jednotek. Sídlo je tedy sloţitým geografickým objektem, který vytváří ucelený a kompaktní areál aktivity obyvatelstva a který tomuto obyvatelstvu poskytuje nutné podmínky pro ţivot, práci i odpočinek (Chalupa, Tarabová, 1986). Obec Nejniţší administrativní územní jednotkou, má právní subjektivitu a místní orgány správní moci. Základní jednotkou osídlení však většinou není a nelze proto zaměňovat termíny sídlo a obec. Pro potřeby praxe, při vyhodnocení výsledků ze sčítání lidu, byly statistickou sluţbou zavedeny i dílčí jednotky menší neţ obce. Jsou to základní sídelní jednotky, k nimţ patří sídelní lokality a urbanistické obvody (Chalupa, Mečiar, 1996). Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí územní obce. Obec je veřejnosprávní korporací, má vlastní majetek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání téţ veřejný zájem (Zákon č. 128/2000 Sb.)
8
Město Sídlo nezemědělského charakteru s určitými specifickými znaky, které se liší od venkovských sídel především svými funkcemi. Mezi tradiční kritéria, slouţící k vymezení měst, patří historicko-právní hledisko. Podle tohoto hlediska byla v minulosti povaţována za města ta sídla, která obdrţela městská práva. Dalším kritériem je statistické hledisko, které vyplývá z důleţitého znaku města, kterým je koncentrace obyvatelstva a tím i větší počet obyvatel města. Na základě statistického hlediska je za město povaţováno kaţdé sídlo, jehoţ počet obyvatel přesáhne určitou hranici. Údaj o minimálním počtu osob pro stanovení města byl postupně doplňován o další typické znaky města a vytváří se komplexní (geografické) hledisko, které vychází při hodnocení města z existence určitých vnějších a vnitřních znaků města. Méně významné jsou vnější znaky města, které vyplývají z fyziologie města. Patří k nim:
soustředěný půdorys a vytvoření uzavřeného a zřetelného jádra města,
větší počet neobývaných budov (továrny, úřady apod.),
různorodá struktura zastavěné plochy (intravilánu), tj. funkční diferenciace zastavěné plochy (na části obytné, průmyslové apod.).
Podstatnější jsou vnitřní znaky města. Tvoří je:
vysoký stupeň koncentrace obyvatelstva,
zaměstnanost obyvatel města v různých ekonomických odvětvích,
různorodost hospodářských činností a městských funkcí,
plně vyvinutá středisková funkce města (Chalupa, Mečiar, 1996).
Region Z definic různých autorů, jako jsou například Haggett (1965), Domański (1982), Bašovský a Lauko (1990), Johnston a kol. (2000), Mičian (2007), můţeme učinit následující obecné závěry týkající se současného charakteru a pojetí regionu:
Regiony jsou navzájem se lišící části geografické sféry.
Region je část geografické sféry, která je vymezena na základě zvoleného kritéria (region je tedy areál platnosti zvoleného kritéria). 9
Region je část geografické sféry, která je menší neţ celá zájmová oblast výzkumu (např. svět, kontinent, stát, pohoří, povodí apod.), ale větší neţ konkrétní místo (kaţdý region je pak sloţen ze souboru menších prostorových jednotek a zároveň je součást prostorové jednotky větší).
Region je nejlogičtější způsob organizace geografických informací.
Zato Toušek (2008) definoval region jako více či méně sloţitý dynamický prostorový systém, který:
vznikl na základě přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů,
vykazuje určitý typ organizační jednoty, která jej odlišuje od ostatních regionů.
Průmysl Jeho typickým rysem je velmi diferencovaná struktura. Jelikoţ při sledování průmyslu jako celku prakticky nelze postihnout tendence ve vývoji jednotlivých oborů a odvětví, bylo nutné vytvořit klasifikaci průmyslu, která člení průmysl na menší celky, které mají společné znaky. Klasickým kritériem pro členění průmyslu je funkce vyuţití finálních výrobků. Toto členění bylo pouţíváno do roku 1993 a rozdělovalo průmysl na dvě části, těţký a lehký průmysl, které se dále členily na 18 základních odvětví. V současné době je nejčastěji pouţívaným kritériem pro členění průmyslu charakter postavení výrobního procesu k výchozím surovinám. Podle této klasifikace se průmysl člení na tři odvětví, těţba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla, a klimatizovaného vzduchu. Uvedené členění vychází z poslední revize statistické klasifikace ekonomických činností NACE. V České republice byla od roku 1994 pouţívána tzv. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z klasifikace NACE rev.1. a byla postupně upravována a aktualizována. Od 1. 1. 2008 došlo v české statistické praxi k zásadní změně, kdy začala platit nová Klasifikace ekonomických činností (CZNACE) (Toušek, 2008).
10
5. REGION TŘINECKO Region Třinecko je převzat, jako administrativně vymezené území správního obvodu obce s rozšířenou působností Třinec, které je vytyčeno územím obcí Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Stříteţ, Třinec, Vělopolí a Vendryně. 5.1. Fyzicko-geografická charakteristika Toto území se rozkládá na východě České republiky, ve Slezsku. Oblast přímo sousedí s Polskem. Velká část území leţí buď na beskydských svazích, nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Celá tato lokalita spadá do geomorfologické jednotky Západních Karpat. Karpatské území je poměrně bohaté na stavební a nerudní suroviny, jako vápence a cihlářský materiál. V poměrně členitém terénu se nachází sníţená část, Třinecká brázda. Její část zasahující do regionu Třinecka se nazývá Ropická plošina. Zde se usazovaly splaveniny z horských potůčků (Hruban, 2007).
Obr. č. 1: Poloha regionu Třinecko vzhledem k České republice, vlastní zpracování v programu ArcMap Přilehlými sousedícími správními obvody obcí s rozšířenou působností je jiţně Jablunkov, východně Frýdek-Místek a severně Český Těšín.
11
Celé území Třinecka patří do povodí Odry a odvádí vodu do Baltského moře. Regionem Třinecko protéká řeka Olše, která toto území odvodňuje a vlévá se do Odry. Jejími významnějšími přítoky v této oblasti jsou Hluchová, Kopytná, Tyra a Ropičanka. V regionu se nenachází ţádné významné vodní plochy. Dostatek vody v řece Olši byl v minulosti hlavním lokalizačním faktorem. Avšak zemědělská půda zde nebyla příliš úrodná, proto, a taky pro výskyt loţisek ţelezné rudy, vápence, stavebního kamene a dřeva zde započal svou historii hutnický průmysl (Vencálek, 2005). Díky výskytu vápence se ve Vendryni postavily vápenné pece, které aţ do 20. století slouţily k výrobě vápna. Nyní jsou technickou památkou a lákadlem pro turisty. Pro vyuţití cihlářského materiálu byly vystavěny cihelny, charakteristické vysokými komíny, jako například v Bystřici a Ropici. Areál bývalé cihelny v Bystřici jiţ svůj komín nemá, zato je vyuţívaný vícero podnikateli ke komerčním účelům. Budova bývalé cihelny v Ropici není vyuţívána a nachází se v dezolátním stavu. 5.1.1. Ţivotní prostředí Stejně jako na Ostravsku je i na Třinecku často diskutován stav ovzduší, jelikoţ právě průmysl je hlavním původcem znečištění. Snahou Třineckých ţelezáren je neustále sniţovat ekologickou zátěţ ve svém okolí. Do roku 2015 by Třinecké ţelezárny chtěly sníţit mnoţství prachu, jeţ vypouští do ovzduší, zhruba o třetinu. Dosáhnout svého cíle chtějí díky zhruba dvou miliardové dotaci, kterou pouţijí například na rekonstrukci licích hal na obou vysokých pecích (http://www.trz.cz/oskd/FA06467ECB705233C125707C001D3206). V regionu Třinecko patří k hlavním znečišťujícím látkám ovzduší tuhé znečišťující látky o velikostní frakci PM10 (poletavý prach). V Třinci fungují dvě imisní monitorovací stanice, Třinec-Kosmos a Třinec–Kanada, na kterých bylo v roce 2012 naměřeno 60 a 50 dní překročení znečišťující látky PM10. Obě stanice se zařadily do prvních třiceti českých stanic s nejvyšším počtem překročení imisního limitu (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/exceed/summary/chmu_201 2_CZ.html).
12
Obr. č. 2: Časová řada objemu emisí vypouštěných do ovzduší z Třineckých ţelezáren, převzato z http://www.trz.cz/oskd/FA06467ECB705233C125707C001D320
Obr. č. 3: Částice PM10 24hodinový průměr ze dne 25. 2. 2013 pro SO ORP Třinec, převzato z http://pr-asv.chmi.cz/IskoPollutionMapView/faces/pollutionmapvw/viewMapImages.jsf I přes sníţení znečištění ovzduší Třineckými ţelezárnami, stále není vyhráno. S prouděním
vzduchu
se
přenáší
i
prachové
částice
z aglomerace
Ostravsko/Karvinsko/Frýdecko-Místecko. Na tuto pohraniční oblast negativně působí vliv Polska, kde jsou k znečišťování ovzduší benevolentnější (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/svrs/svrs_PM10_1_CZ.html). 13
Důleţitou součástí ţivotního prostředí jsou i povrchové vody, na které se v Třinci také myslí. Třineckými ţelezárnami protéká řeka Olše v délce přibliţně 6 km, proto je potřeba zajistit péči o biokoridor podél řeky. Je zde systém uzavřených vodních okruhů a čistíren odpadních průmyslových vod, který zajišťuje nízký stupeň znečištění odpadních vod vypouštěných do řeky Olše (http://www.trz.cz/oskd/FA06467ECB705233C125707C001D3206). Na řešené území zasahuje Chráněná krajinná oblast Beskydy, jehoţ správa usměrňuje lesní a zemědělské hospodaření, rozhoduje o umístění a vzhledu staveb tak, aby se udrţel krajinný ráz Beskyd. Také má moţnost ovlivnit aktivity, například turismus,
a
vyvarovat
se
poškozování
či
zhoršování
přírodního
prostředí
(http://old.ochranaprirody.cz/beskydy/index.php?cmd=page&id=113). 5.2. Socioekonomická charakteristika a morfologická struktura V regionu Třinecko ţilo k 31. 12. 2011 celkem 55 393 obyvatel, z toho 27 095 muţů a 28 298 ţen. S rozlohou 23 466 ha byla hustota obyvatel 236 obyvatel na km2. Tab. č. 1: Vybrané demografické ukazatele v regionu Třinecko za rok 2011 Počet obyvatel
55 393
Porodnost
9,5 ‰
Úmrtnost
12,2 ‰
Přirozený přírůstek
-2,7 ‰
Míra nezaměstnanosti
6,93 %
Průměrný věk
41,2
Migrační saldo
-1,2 ‰
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování V regionu Třinecko se nachází celkem 26 191 ekonomicky aktivních obyvatel, z čehoţ 10 635 pracuje v průmyslu. Nejvíce obyvatel, 6 375, se podílí na výrobě kovů včetně
hutního
zpracování,
kovových
konstrukcí
a
kovodělných
výrobků
(http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_ekonomicke_aktivity_vekovy ch_skupin_a_pohlavi_orp_trinec).
14
V rámci regionu Třinecka je zřetelná silná ekonomická závislost na Třinci. Téměř 90 % obsazených pracovních míst z celého regionu se nachází právě v tomto městě. Průmyslová odvětví, hlavně hutnictví a strojírenství, se v této lokalitě značně podílí na vytváření pracovních míst. Můţeme tedy říci, ţe průmysl v regionu Třinecko pozitivně ovlivňuje zaměstnanost. 5.2.1. Školství V roce 2011 mohly děti na Třinecku vyuţívat 26 mateřských škol a 25 škol základních. V regionu Třinecko si studenti mohou vybrat ze čtyř středních škol. Nachází se zde Gymnázium Třinec, Soukromá třinecká obchodní akademie a hotelová škola, Střední škola praktická a Střední odborná škola Třineckých ţelezáren, ve které, jak uţ z názvu napovídá, se vychovávají budoucí zaměstnanci Třineckých ţelezáren a Moravia Steel. K 30. 9. 2012 tuto školu navštěvovalo 689 ţáků. Pro školní rok 2012/2013 se přijímací zkoušky nekonaly a celkový počet přijatých uchazečů o průmyslové obory je uveden v následující tabulce. Tab. č. 2: Počet přijatých uchazečů o průmyslové obory na školní rok 2012/2013 a počet absolventů za školní rok 2011/2012 ve SOŠ Třineckých ţelezáren Absolventi za Název oboru
Přijatí uchazeči na školní
školní rok
rok 2012/2013
2011/2012
Elektrotechnika
31
0
Mechanik elektrotechnik
30
0
Hutník operátor s maturitou
22
0
Obráběč kovů s maturitou
20
0
Mechanik strojů
20
0
Strojní mechanik
17
19
Elektrikář – silnoproud
17
0
Strojírenské práce
10
0
Zámečnické práce a údrţba
0
7
15
Obráběč kovů, výuční list
0
12
Hutník operátor, výuční list
0
12
Mechanik strojů a zařízení
0
8
Automatizační technika
0
10
167
68
Celkem
Zdroj: Výkaz o střední škole, vlastní zpracování Moţnost vyššího vzdělání v regionu chybí. 5.2.2. Doprava Hlavním dopravním tahem regionu je silnice I/11, která patří k vytíţenějším silnicím v České republice, a přesto její stav tomu neodpovídá. V roce 2010 se silnice I/11 v úseku Bystřice-Nebory řadila do intervalu intenzity dopravy 10 001 – 15 000 vozů za 24 hodin, stejně jako navazující silnice II. třídy č. 476 a č. 468 vedoucí přes centrum Třince (http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx). Po silnici I/11 vede i mezinárodní silnice E75 spojující severní a jiţní Evropu. Časté dopravní kolapsy na I/11 souvisí s tranzitní dopravou směřující z průmyslové zóny v Nošovicích a z Třineckých ţelezáren, a s nevyhovujícími parametry současného směrového a výškového řešení a šířkového uspořádání. Dopravní zácpy pak negativně ovlivňují ţivot lidí v dotčených obcích, čas řidičů strávený za volantem, zvýšenou spotřebu pohonných hmot a tím podmíněné zhoršující se ţivotní prostředí. V plánu je výstavba přeloţky stávající silnice I/11 mimo hustě zastavěná území, v první fázi Nebory – Oldřichovice a druhé fázi Oldřichovice – Bystřice. V roce 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí o stavbě přeloţky, přesto se zahájení výstavby stále odsouvá. Ve vládním usnesení z roku 2006 je rok 2012 uveden jako rok dokončení. Poslední prognózy z Ředitelství silnic a dálnic ČR z února 2013 uvádí, ţe první fáze stavby bude zahájena v červnu 2014 a dokončena bude v listopadu 2017, poté bude zprovozněna stavba silnice I/11 Oldřichovice – Bystřice. V regionu Třinecko se stavba konkrétně týká obcí Bystřice, Vendryně, Třinec, Ropice, Střítěţ a Hnojník (http://www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/E960213DF14D9A02C125759A00475F62/$file/s11 -nebory-oldrich.pdf).
16
Obr. č. 4: Současná poloha silnice I/11 a přibliţná poloha budoucí přeloţky I/11, vlastní zpracování v programu ArcMap Ţelezniční doprava v regionu Třinecko probíhá na trati č. 320, která je významným spojením z Bohumína na Slovensko a je součástí 3. tranzitního koridoru. Ve vymezeném regionu se na trati směrem od Mostů u Jablunkova nachází následující zastávky: Bystřice, Vendryně, Třinec, Třinec-Konská a Ropice. Jde o dvoukolejnou trať, na které jezdí vlaky typu osobní, spěšný, rychlík, expres a InterCity. V současné době se uskutečňuje optimalizace trati. Proběhla výměna dřevěných ţelezničních praţců za betonové, zbezpečnění ţelezničních přejezdů díky závorám a světelnému značení, oprava nádraţních budov a nástupišť a také umístění protihlukových bariér v zastavěných částech. V plném proudu je i výstavba nové ţelezniční zastávky mezi Vendryní a Třincem, Třinec-Lyţbice. 5.2.3. Sport Nejproslavenějším sportem na Třinecku je hokej, který reprezentuje HC Oceláři Třinec řadící se k české hokejové špičce. V sezóně 2010/2011 se Oceláři zapsali jako mistři extraligových zápasů. Generálními partnery Ocelářů jsou Moravia Steel a Třinecké ţelezárny. 17
V říjnu 2012 se začalo s výstavbou moderní multifunkční haly, Werk arény, která se stane novým sídlem třineckého hokejového týmu. Plánované náklady na výstavbu haly se pohybují okolo 700 mil. Kč, z čehoţ zhruba pětinu pokryje dotace EU. Na dalším financování se podílí HC Oceláři Třinec, partneři klubu a další subjekty (http://werkarena.cz/zakladni-informace-o-projektu/). Třinecké ţelezárny a Moravia Steel jsou také generálními partnery mezinárodní atletické soutěţe ve skoku do výšky, Beskydské laťky, která má svou historii v Třinci, ale nyní se dějiny píší ze sportovního areálu ve Vendryni. Letos proběhl jiţ 21. ročník výškařského mítinku. Na tuto soutěţ přijíţdí nejlepší světoví výškaři, díky nimţ stoupá atraktivnost a tím pádem i návštěvnost diváky (http://www.beskydskalatka.cz/). Beskydská laťka spolu s Hustopečským skákáním tvoří devátým rokem Moravskou výškařskou tour, konající se během jednoho lednového týdne se závěrečným finále ve Vendryni (http://www.moravskavyskarskatour.cz/). V regionu Třinecko je mnoţství sportovních center, která slouţí jak obyvatelům regionu, tak turistům. Jedním z atraktivních míst regionu je od roku 2004 golfové hřiště, Ropice Golf Resort. Tento golfový areál se nachází v mírně zvlněné Ropické plošině a patří mezi TOP 10 českých golfových areálů. K dispozici je zde cvičný areál, šesti jamkové hřiště pro veřejnost, osmnácti jamkové hřiště a restaurace s kapacitou 120 míst. Generálním partnerem Ropice Golf Resort jsou Moravia Steel a Třinecké ţelezárny (http://www.beskydgolf.com/cz/). Mezi turisticky vyhledávaná místa zajisté patří i jeden z Beskydských vrchů, Malý Javorový. Z Oldřichovic sem vede lanovka, která pod vrchol přepraví turisty, popřípadě i s koly, na kterých pak mohou absolvovat jízdu dolů nebo mohou vyuţít tandemového letu na paraglidu. V zimě jsou k dispozici 3 lyţařské vleky a udrţovaná běţecká stopa (http://www.javorovy-vrch.eu/%C3%9Avod.aspx). Pod záštitou Vitality Slezsko jsou k dispozici dva sportovní areály, v Bystřici a ve Vendryni, které poskytují rozmanité moţnosti vyuţití. I zde svou partnerskou roli zaujímají Třinecké ţelezárny, které svým zaměstnancům poskytují volitelné zaměstnanecké výhody, tzv. benefity, s vyuţitím nejen ve zmiňovaných sportovních areálech.
18
5.2.4. Infrastruktura Výstavba Třineckých ţelezáren a zajištění velkého počtu pracovních míst ovlivnilo i okolní obce. Pro nově vzniklé ţelezárny se těţila ţelezná ruda v Gutech, Ropici, Vendryni a Nýdku. V Třineckých ţelezárnách nacházeli obţivu i obyvatelé Karpentné, Konské, Horní a Dolní Lištné, Lyţbic, Nebor, Oldřichovic, Tyry a Bystřice. V Kojkovicích a Vendryni obyvatelé upustili od zemědělství a v 19. století začali těţit vápenec a pálit vápno pro blízké hutě. Neustále se rozvíjející ţelezárny v Třinci poskytovaly obţivu stále většímu počtu obyvatel, coţ zapříčinilo rozvoj i okolních obcí s výstavbou kostelů, škol a obytných budov (Wawreczka, 1997). V současné době se zástavba v okrajových částech regionu Třinecko, zejména v údolích Beskydských vrchů, vyskytuje podél silnic v řadovém uspořádání, například Tyra, Řeka a Komorní Lhotka. Obce Bystřice, Hnojník a Vendryně mají rozptýlenou zástavbu. Samotné město Třinec pak má nepravidelný půdorys města, je však protáhlý podél ţelezniční trati. Původní Třinecké dělnické sídliště, jako Folvark a Starý Borek, se v současné době renovují. Dále se vyuţívají novější sídliště, například Sosna a Terasa, a také zde probíhá nová výstavba sídliště, Kamionka. Převáţná administrativní, komerční i zdravotnická činnost se uskutečňuje ve městě Třinci. Obyvatelům regionu Třinecka, a nejen jim, jsou k dispozici dvě nemocnice, nemocnice Třinec a Podlesí. Historie nemocnice Podlesí sahá aţ do roku 1895, kdy se rozhodlo o výstavbě závodní nemocnice poblíţ hutního závodu, z důvodů častých úrazů. Nemocnice byla o 2 roky později zprovozněna, do té doby byla nejbliţší nemocnice aţ v polském Těšíně. Závodní nemocnice byla součástí Třineckých ţelezáren aţ do roku 1993, poté byla privatizována. Nyní je nemocnice Podlesí jedna z menších nemocnic, zato se specializuje na léčbu kardiovaskulárních onemocnění (http://www.nempodlesi.cz/onemocnici/historie.html).
19
6. TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY Tato kapitola se zaměřuje na dominantu regionu, Třinecké ţelezárny, na jejich vznik, rozvoj a současný stav. 6.1. Vznik Třinec patřil do majetku Těšínské komory, která rozhodla o umístění nových hutí na Olši právě v Třinci. Výstavba první dřevouhelné pece byla zahájena v roce 1836 a do provozu byla uvedena 1. dubna o tři roky později, čímţ se zde rozproudil i kulturní ţivot, například se objevily spolky jako Hutnický orchestr a Svaz krojovaných hutníků. Jelikoţ se surové ţelezo z místních rud pro malý obsah manganu výborně hodilo ke slévání, přistoupilo se k výstavbě slévárny, která byla zprovozněna roku 1842. V roce 1845 byla do provozu uvedena smaltovna, která měla zvýšit prodejnost výrobků. V této době patřily mezi hlavní produkty ţelezáren slévárenské zboţí, jako strojní a stavební litiny a smaltované hrnce (Wawreczka. 1997). 6.2. Rozvoj Průmyslová revoluce v 60. letech 19. století přispěla k dalšímu rozvoji hutnictví. Vodní kola byla nahrazována parními stroji a značně se zvýšila spotřeba ţelezné rudy, surového ţeleza a paliva. S rostoucím počtem zaměstnanců rostl i počet obyvatel Třince, kteří se stěhovali do místa svého pracoviště. V 70. letech vedení ţelezáren rozhodlo o výstavbě dělnických kolonií Olza a Borek. Nejvýznamnější událostí pro ţelezárny bylo zprovoznění Košicko-bohumínské dráhy roku 1871. Začalo se dováţet dobře koksovatelné uhlí z Ostravsko-karvinského revíru a kvalitnější ţelezné rudy ze Slovenska. V letech 1872–74 byly vybudovány nové vysoké pece číslo I a II, které byly výhradně na koks. První třinecká koksovna z roku 1873 zajistila potřebu koksu z devadesáti procent (Wawreczka, 1997). V letech 1877–78 byla do Třince přesunuta z Karlovy hutě na FrýdeckoMístecku ocelárna a z Hildegardiny hutě z polské Ustroně válcovna. Tomuto rozvoji pracovních míst odpovídal rozvoj sociální infrastruktury Třince. Vznikla závodní nemocnice, obchod, škola, ubytovny a stravovny (Vencálek, 2005). 20
I osmdesátá leta byla pro ţelezárny rozvojovými. Postavila na vnitrozávodní ţelezniční síť, byla zavedena telefonní síť a elektrické osvětlení. Kvůli nedostatku surového ţeleza se vystavěla III. vysoká pec, coţ zapříčinilo zvýšenou spotřebu koksu a tím pádem výstavbu III. koksové baterie (Wawreczka, 1997). Po zániku Těšínské komory se roku 1906 stala novým vlastníkem Rakouská báňská a hutní společnost, pod jejímţ vedením se ţelezárny modernizovaly. Jiţ v této době se začala pouţívat ochranná známka, trojúhelník, na jehoţ kaţdé straně je kladivo, tzv. „tři kladiva v kruhu“. Tento symbol je s třineckými hutními výrobky spjat i v dnešní době.
Obr. č. 5: Znak třineckých ţelezáren, „tři kladiva v kruhu“, zdroj: http://www.neovision.cz/cz/about/refs.html Zdejší válcovna byla jako první na světě elektrifikována. Zrušily se zastaralá a nerentabilní oddělení a proběhla reorganizace řízení ţelezáren. Bohuţel, slibný rozvoj ţelezáren přerušila světová válka a následné spory o Těšínské Slezsko. Aţ roku 1920 byla vyřešena státní příslušnost Třineckých ţelezáren a tím umoţněn jejich další rozvoj. Bylo postaveno mnoho nových provozů a ţelezárny se vyzdvihly mezi nejmodernější ţelezářské závody střední Evropy (Wawreczka, 1997). Roku 1938 došlo k polskému záboru, čímţ se staly nejmodernějšími hutními závody Polska. Během II. světové války pak ţelezárny zabrali Němci pro zbrojní výrobu a od dalších modernizací se upustilo. Třinecké ţelezárny nebyly během války váţněji poškozeny, proto byly stále schopny provozu. Po válce byly Třinecké ţelezárny znárodněny. Prudký rozvoj hutnictví v poválečném Československu vedl k dalšímu výraznému posílení ţelezárenského kolosu. Hlavními vývozními produkty se po roce 1955 staly kolejnice a válcované polotovary. V roce 1966 jiţ v Třineckých ţelezárnách pracovalo 22 tisíc osob (Vencálek, 2005). Růst produkce oceli a válcovaného materiálu byl na vrcholu v 80. letech 20. století. Po roce 1989 byly Třinecké ţelezárny postupně privatizovány aţ roku 1996 zcela odstátněny. 21
6.3. Současnost Majoritním vlastníkem Třineckých ţelezáren je akciová společnost Moravia Steel, vlastnící 80 % podniku. V současné době se na vedení Třineckých ţelezáren podílí dozorčí rada, tvořena v čele s předsedou Ing. Tomášem Chrenkem, Ph.D., 1. místopředsedou Ing. Jánem Moderem, 2. místopředsedou Ing. Evţenem Balkem a dalšími šesti členy rady. Dále zde figuruje představenstvo s předsedou Ing. Janem Czudkem, který je zároveň i generálním ředitelem vrcholového managmentu (http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_or.cgi?ico=18050646&jazyk=cz&xml=1). Struktura nynějších ekonomických činností je uvedena v tabulce č. 2. Tab. č. 3: Klasifikace ekonomických činností – CZ-NACE Třineckých ţelezáren Kód 2410 245
Název ekonomické činnosti Výroba surového ţeleza, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla Slévárenství
25300 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení 25500 Kování, lisování, raţení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie 25610 Povrchová úprava a zušlechťování kovů 25620 Obrábění 28220 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení 33200 Instalace průmyslových strojů a zařízení 38
Shromaţďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu vyuţití
4120
Výstavba bytových a nebytových budov
431
Demolice a příprava staveniště
43220 Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace 69200 Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství 702
Poradenství v oblasti řízení
71122 Zeměměřičské a kartografické činnosti 862
Ambulantní a zubní zdravotní péče
91010 Činnosti knihoven a archivů 00
Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona
Zdroj: Výpis z Registrů ekonomických subjektů ČSÚ v ARES, vlastní zpracování 22
V dnešní době patří mezi hutní výrobky Třineckých ţelezáren polotovary, kolejnice, profily a široká ocel, tyčová ocel, drát a betonářská ocel, taţená ocel a bezešvé trubky, také koksochemické výrobky, jako vysokopecní koks, a další vedlejší hutní produkty (http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202011.pdf?OpenEle ment).
Hmotnosti výroby surového železa a oceli v Třineckých železárnách za období 2005–2011 3000 2500
Kilotuny
2000 1500
Výroba surového železa Výroba surové oceli
1000
500 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Roky
Obr. č. 6: Hmotnosti výroby surového ţeleza a oceli v Třineckých ţelezárnách za období 2005–2011, zdroj: http://www.trz.cz/oskd/BA757279958CCCF9C125707C001D3204, vlastní zpracování Na obrázku č. 3 lze vidět rekordní úroveň Třineckých ţelezáren ve výrobě surového ţeleza a oceli za rok 2007. V roce 2008 však důsledkem hospodářské krize poklesla poptávka a tím pádem i zisk, který byl v porovnání s předchozím rokem pouze třetinový. V roce 2009 proběhl prudký pokles cen ocelářských výrobků, coţ opět ovlivnilo zisk z prodeje. Roční ztrátu se pak vedení snaţilo kompenzovat sníţením platů zaměstnancům, coţ znázorňuje křivka průměrného měsíčního výdělku v obrázku č. 4. Pokles platů z roku 2008 na rok 2009 byl větší neţ 3000 Kč. Rok 2010 byl v oblasti výroby relativně úspěšný, nedocházelo k odstávkám v provozu, ale s nárůstem cen vstupních surovin se Třinecké ţelezárny opět ocitly ve ztrátě. Naštěstí se v roce 2011 23
dokázala výroba udrţet a s tím přišel zisk do podniku, projevující se i na platech zaměstnanců (http://www.trz.cz/vzpd/80F58E13B12C45DFC12578BD00458F33).
6000
28000
5800
27000
5600
26000
5400
25000
5200
24000
5000
23000
Kč/os.
Osob
Počet zaměstnanců a jejich průměrný měsíční výdělek v Třineckých železárnách za období 2005–2011
Zaměstnanci Průměrný měsíční výdělek
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Roky
Obr. č. 7: Počet zaměstnanců a jejich průměrný měsíční výdělek v Třineckých ţelezárnách za období 2005–2011, zdroj: http://www.trz.cz/oskd/BA757279958CCCF9C125707C001D3204, vlastní zpracování 6.3.1. Průmyslový areál Baliny V roce 2001 byla dokončena výstavba průmyslového areálu Baliny, jakoţto společný projekt Třineckých ţelezáren a města Třince. Z důvodu plného vyuţití areálu investory bylo potřeba vylepšit napojení zóny na okolní dopravu, z toho důvodu byl realizován projekt na mimoúrovňové napojení na obchvat Českého Těšína. Toto napojení z části vyřešilo problém s kamionovou dopravou v centru města Třince. Do průmyslové zóny Baliny Třinecké ţelezárny pořídily silniční váhu, která výrazně sníţila pohyb kamionů, exhalaci a hlučnost i uvnitř areálu Třineckých ţelezáren. V dnešní době areál vytváří 788 pracovních míst a navíc probíhá výstavba nových hal a rozšiřování výroby u stávajících (http://trinecko.cz/mesto/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1%20z%C3%B3na.pdf).
24
7. DALŠÍ PRŮMYSLOVÉ PODNIKY V REGIONU TŘINECKO Tab. č. 4: Největší průmyslové firmy podle počtu zaměstnanců v regionu Třinecko 5 000 – 9 999 zaměstnanců Třinecké ţelezárny, a.s. 500 – 999 zaměstnanců D5 Třinec, a.s. Slévárny Třinec, a.s. Sochorová válcovna TŢ, a.s. Strojírny Třinec, a.s. 250 – 499 zaměstnanců Dongwon CZ, s.r.o Energetika Třinec, a.s. Enviform, a.s. Kovo Třinec, s.r.o. Moravia Steel, a.s. Steeltec CZ, s.r.o Trialfa, s.r.o. Vesuvius Česká republika, a.s. Walmark, a.s. Zdroj: registr ekonomických subjektů, vlastní zpracování Všechny podniky uvedené v tabulce č. 4 mají sídlo v Třinci a poskytují zaměstnání i obyvatelům okolních obcí. Sedm firem z této tabulky tvoří skupinu s Moravia Steel a Třineckými ţelezárnami, kam se ještě řadí Refrasil s.r.o. se sídlem v Třinci, ale s počtem zaměstnanců nejvýše 199. Do této partnerské skupiny se řadí i firmy, které nemají sídlo v regionu Třinecko, například Řetězárna a.s. z České Vsi a Šroubárna Kyjov s.r.o. Další firmy z tabulky sice nepatří do skupiny, ale Dongwon CZ, Kovo Třinec, Steeltec a Trialfa se specializují na hutnictví. Enviform působí na trhu v bezpečnosti práce a poţární ochrany. Vesuvius se zaměřuje na výrobu ţáruvzdorných výrobků, cementu, vápna a sádry. Jediný Walmark se řadí pod farmaceutický průmysl a vyrábí léky a doplňky potravy.
25
8. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Pro průzkum mínění obyvatelstva regionu Třinecko o průmyslu v této oblasti bylo zvoleno dotazníkové šetření probíhající na přelomu let 2012 a 2013. Dotazník byl v tištěné podobě předkládán obyvatelům Třinecka. Obsahoval 14 otázek, z toho 2 poslední otázky byly otevřené. První 2 otázky slouţily k vyhodnocení statistického souboru podle pohlaví a věku. Dalších 8 otázek bylo uzavřených s moţností kříţkování hodnotící stupnice a dále byli respondenti vyzváni k volnému rozvedení dané problematiky. Při kladné odpovědi na 3. a 4. otázku, respondenti měli uvést jméno zaměstnavatelské firmy. Vyhodnocování údajů získaných z dotazníkového šetření probíhalo v programu Microsoft Excel. Vzorový dotazník je obsaţen v příloze č. 1. Dotazník celkem vyplnilo 104 osob s trvalým bydlištěm v regionu Třinecko. Z toho se na šetření podílelo 48 muţů a 56 ţen, ve věkové hranici od 15 let výše. Statistický soubor podrobně zobrazuje následující tabulka č. 5 a obrázek č. 8. Tab. č. 5: Statistický soubor podle věku a pohlaví Věk
Muţi
Ţeny
15-25
13
8
26-35
8
12
36-45
6
11
46-55
10
20
56-65
7
3
nad 65
4
2
celkem
48
56
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
26
Zkoumaný statistický soubor podle věku a pohlaví Počet respondentů
25 20 15 Muži
10
Ženy
5 0 15-25
26-35
36-45
46-55
56-65
nad 65
Věkové kategorie
Obr. č. 8: Statistický soubor podle věku a pohlaví, vlastní dotazníkové šetření Jak jiţ bylo uvedeno dříve, necelá čtvrtina ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu Třinecka je zaměstnána v hutním či ocelářském průmyslu. Navíc zde ţijí lidé, kteří pracovali v hutním či ocelářském průmyslu, ale jiţ změnili povolání nebo jsou v důchodu. Pro zjištění, kolik z dotázaných má zkušenost s prací v těchto průmyslových oblastech, byla do dotazníku zahrnuta otázka, zdali byli zaměstnanci hutního či ocelářského průmyslu v regionu Třinecko. Pokud dotázaný uvedl kladnou odpověď, tedy, ţe má zkušenost se zaměstnáním v hutním či ocelářském průmyslu, měl uvést, který podnik byl zaměstnavatelem. Tab. č. 6: Statistický soubor podle zaměstnanosti v hutním či ocelářském průmyslu v regionu Třinecko muţi
ţeny
věk
ano
ne
ano
ne
15-25
4
9
-
8
26-35
3
5
1
11
36-45
5
1
5
6
46-55
7
3
9
11
56-65
5
2
-
3
nad 65
4
-
-
2
celkem
28
20
15
41
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 27
Tabulka č. 7 potvrzuje fakt, ţe v hutním či ocelářském průmyslu nacházejí práci především muţi. Ţeny zde vykonávají spíše administrativní činnost, která ovšem neposkytuje tolik pracovních pozic jako sama výroba. Přes 70 % z dotázaných ţen nemá zkušenost s prací v hutním či ocelářském průmyslu, zato aţ 58 % dotázaných muţů pracuje či pracovalo v těchto průmyslových odvětvích. Tab. č. 7: Hutní a ocelářské podniky poskytující zaměstnání dotázaným Dotázaných Podnik
n
%
Třinecké ţelezárny, a.s.
36
80,00
Kohut Třinec, s.r.o.
1
2,22
neuvedeno
8
17,78
celkem
45
100
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření 80 % dotázaných pracovalo či dosud pracuje v podniku, který poskytuje nejvíce pracovních míst v regionu, Třinecké ţelezárny a.s. Pouze jeden člověk uvedl jiný podnik, a to Kohut Třinec, s.r.o. specializující se na výrobu a montáţ potrubí. Zbylých 8 lidí neuvedlo ţádný podnik. Práce pro hutní či ocelářský průmysl neovlivňuje jen zaměstnance, ale také jejich rodinu. Proto další otázka dotazníkového šetření směřovala právě na příbuzné a jejich
případné
zaměstnání
v některém
průmyslovém
podniku
zmiňovaných
průmyslových oborů. 15 lidí ze statistického souboru uvedlo, ţe ţádný jejich příbuzný nepracoval ani nepracuje v hutním či ocelářském průmyslu v regionu Třinecko. Z dotázaných, kteří uvedli, ţe jejich příbuzní mají zkušenost se zaměstnáním v hutním či ocelářském průmyslu, téměř 80 % uvedlo jako zaměstnavatele Třinecké ţelezárny, a.s. Poté se jiţ větší shoda neobjevila, pouze dva dotázaní určili Strojírny Třinec, a.s. a jiní dva dotázaní Slévárny Třinec, a.s., jakoţto zaměstnavatele jejich příbuzných. Tyto dva podniky patří mezi dceřiné společnosti Třineckých ţelezáren. 12 lidí uvedlo, ţe jejich příbuzní jsou nebo byli zaměstnanci v hutním či ocelářském průmyslu, ale blíţe nespecifikovali zaměstnavatelský podnik.
28
Tab. č. 8: Hutní a ocelářské podniky poskytující zaměstnání příbuzným dotázaných Dotázaných Podnik
n
%
Třinecké ţelezárny, a.s.
72
79,12
Strojírny Třinec, a.s.
2
2,20
Slévárny Třinec, a.s.
2
2,20
Kohut Třinec, s.r.o.
1
1,10
Kovo Třinec, s.r.o.
1
1,10
Tritreg - Třinec, s.r.o.
1
1,10
neuvedeno
12
13,19
celkem
91
100
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Dalších otázky dotazníkového šetření se zaměřují na subjektivní názor dotazovaných v jednotlivých problematikách spojených s vlivem průmyslu. Na otázku z dotazníkového šetření, jak průmysl ovlivňuje zaměstnanost v regionu Třinecko, přes 67 % dotázaných uvedlo, ţe průmysl má pozitivní vliv, z toho důvodu, ţe poskytuje mnoţství pracovních míst a tím zajišťuje nízkou míru nezaměstnanosti. Oproti míře nezaměstnanosti za celou Českou republiku v roce 2011 je v regionu Třinecko míra nezaměstnanosti niţší přesně o 1,69 %. V dotazníkovém šetření na podotázku, jakým způsobem ovlivňuje průmysl zaměstnanost, dotazovaní uvedli, ţe v průmyslu se pohybují i mnohé menším firmy, které jsou svou existencí upnuty na podnik Třinecké ţelezárny, a.s. Také se objevilo zdůvodnění pozitivního vlivu průmyslu na region tím, ţe kdyby Třinecké ţelezárny byly uzavřeny, celý region by byl v ohroţení chudoby. Jeden z dotázaných zmínil, ţe průmysl poskytuje dostatek pracovních míst hlavně pro muţe, coţ jiţ bylo uvedeno. 29 respondentů, se přiklání na stranu spíše pozitivního ovlivnění zaměstnanosti průmyslem. Tři dotázáni uvedli, ţe vliv průmyslu na zaměstnanost na Třinecku je negativní, ale blíţe to nespecifikovali, stejně jako jeden respondent, který označil ovlivnění zaměstnanosti průmyslem jako spíše negativní. Zbylý jeden člověk o dané problematice nemá ponětí. Výše zmíněné je přehledně zobrazeno na obrázku číslo 9.
29
Vliv průmyslu na zaměstnanost v regionu Třinecko 0,96%
2,88%
0,96% Pozitivní
27,88%
Spíše pozitivní
Spíše negativní 67,31%
Negativní Nevím
Obr. č. 9: Vliv průmyslu na zaměstnanost v regionu Třinecko, vlastní dotazníkové šetření Na otázku ohodnocení zájmu studentů o vzdělávání v průmyslovém odvětví v regionu Třinecko byla nejčetnější odpověď spíše pozitivní zájem, coţ je znázorněno na obrázku číslo 10. Spíše pozitivní spolu s pozitivním zájmem dotázání doloţili komentáři, ţe uchazeči jeví zájem o práci v Třineckých ţelezárnách a s vidinou získání zaměstnání se vzdělávají. Dalším důvodem bylo, ţe uchazeči o vzdělání mají moţnost jít pracovat hned po střední škole, protoţe v regionu je nedostatek zaměstnanců technických profesí a tím roste perspektiva získání pracovního místa. Z dalších důvodů, proč je pozitivní zájem studentů o vzdělávání v průmyslových odvětvích, bylo, ţe studenti si vybírají SOŠ Třineckých ţelezáren díky dobré dopravní dostupnosti, malé vzdálenosti od bydliště a bohaté nabídce učebních oborů. Ke kladnému hodnocení se přiklonilo přes polovinu dotázaných. 26 respondentů pak zaznačilo negativní či spíše negativní zájem studentů o vzdělávání v průmyslovém odvětví v regionu. Z jejich pohledu za to můţe malý zájem studentů o práci v těţkém průmyslu a o výuční list. Také, ţe dnešní studenti mají ambice podniky řídit a ne v nich fyzicky pracovat za niţší finanční ohodnocení. Jeden z dotázaných uvedl důvod malého zájmu za neschopnost vyučujících přesvědčit studenty o atraktivnosti odvětví. 22 respondentů nevědělo jak ohodnotit zájem studentů o průmyslové obory.
30
Zájem studentů o vzdělávání v průmyslovém odvětví v regionu Třinecko 16,35%
21,15%
Pozitivní
4,81%
Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní Nevím 37,50%
20,19%
Obr. č. 10: Zájem studentů o vzdělávání v průmyslovém odvětví v regionu Třinecko, vlastní dotazníkové šetření Další otázka z dotazníkového šetření byla zaměřena na zaměstnanost čerstvých absolventů učebních oborů a středních průmyslových škol v průmyslovém odvětví v regionu Třinecko. I zde se přes 50 % respondentů přiklonilo k pozitivnímu ohodnocení. V důvodech jejich pozitivních odpovědí uvedli, ţe SOŠ Třineckých ţelezáren dosazuje své absolventy do pracovních pozic a jelikoţ je nedostatek absolventů učebních oborů, pak téměř kaţdý z nich je zaměstnán. Přičemţ Třinecké ţelezárny počítají s přísunem nových pracovníků a pokud je nezískají ze zdejších absolventů, svůj zájem přesouvají i na Slovensko. Jeden z dotázaných uvedl, ţe v regionu Třinecko je více vystudovaných a nezaměstnaných inţenýrů, neţ lidí s výučním listem. 20 % ze statistického souboru si myslí, ţe zaměstnanost čerstvých absolventů je spíše negativní aţ negativní. Zdůvodnili to tím, ţe je nesnadné získat práci bez předešlé praxe, tedy podniky si spíše vyberou zkušenějšího člověka neţ čerstvého absolventa. Také zde bylo uvedeno, ţe všichni absolventi nenajdou uplatnění v oboru, kterému se vyučili, a pokud chcete získat práci, musíte mít určité známosti. Z celkového počtu dotázaných pak 24 nedokázalo zaměstnanost čerstvých absolventů posoudit. Procentuální rozloţení odpovědí na tuto otázku je zobrazeno na obrázku číslo 11.
31
Zaměstnanost čerstvých absolventů učebních oborů a středních průmyslových škol v průmyslovém odvětví v regionu Třinecko 23,08%
24,04% Pozitivní
3,85%
Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní Nevím
16,35% 32,69%
Obr. č. 11: Zaměstnanost čerstvých absolventů učebních oborů a středních průmyslových škol v průmyslovém odvětví v regionu Třinecko, vlastní dotazníkové šetření Osmá otázka dotazníkového šetření se týká vlivu průmyslu na dopravní infrastrukturu a výsledky jejích odpovědí jsou uvedeny na obrázku číslo 12. V této otázce se 74 dotázaných shodlo, ţe průmysl ovlivňuje dopravní infrastrukturu spíše negativně aţ negativně. Jejich zdůvodněním jsou rozbité silnice kvůli kamionové dopravě, dopravní zácpy hlavně v časech střídání osmi hodinových směn a malé investice do dopravní infrastruktury ze strany podniků. Respondenti také uvedli, ţe je potřeba více zapojit ţelezniční dopravu a tím sníţit dopravní zatíţení na silnicích. Ze statistického souboru 25 lidí povaţuje vliv průmyslu na dopravní infrastrukturu za pozitivní či spíše pozitivní, protoţe jezdí více autobusových i vlakových spojů vyuţitelných pro dopravu do zaměstnání a je zde dobrá dopravní dostupnost. Také v dotaznících bylo uvedeno, ţe průmyslové podniky vyvíjí nátlak na výstavbu komunikací, jako je například mimoúrovňové napojení průmyslového areálu Baliny. Pět lidí ze statistického souboru nezastávalo ţádný názor ohledně vlivu průmyslu na dopravní infrastrukturu v regionu Třinecko. 32
Vliv průmyslu na dopravní infrastrukturu v regionu Třinecko 4,81%
9,62%
14,42% 34,62%
Pozitivní Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní Nevím 36,54%
Obr. č. 12: Vliv průmyslu na dopravní infrastrukturu v regionu Třinecko, vlastní dotazníkové šetření Ovlivněním ţivotního prostředí průmyslem v regionu Třinecko se zabývá devátá otázka z dotazníku, jejíţ výsledné odpovědi jsou zpracovány na obrázku číslo 13. Celkem 64 dotázaných označilo vliv průmyslu na ţivotní prostředí jako negativní, a dalších 34 dotázaných za spíše negativní. Dohromady to je přes 94 % statistického souboru. Hlavními důvody jejich odpovědí je stav ovzduší s emisemi, prachem, smogem a častou inverzí nad městem Třincem. Respondenti také uvedli, ţe průmysl znečišťuje půdy a vody a je hlučný. Čtyři dotázání povaţují vliv průmyslu na ţivotní prostředí za spíše pozitivní a jeden dotázaný za pozitivní. Odpovědi odůvodnili tím, ţe se zde důkladněji kontroluje kvalita vody, dochází ke zpřísnění legislativy a uvolňuje se stále více peněz na ekologii, například na odprašování. Jeden respondent uvedl, ţe u nás jsou investice do ekologie dostačující, ale znečištění se k nám dostává z průmyslových oblastí západního Polska.
33
Vliv průmyslu na životní prostředí v regionu Třinecko 0,96%
0,96%
3,85% 32,69%
Pozitivní Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní
61,54%
Nevím
Obr. č. 13: Vliv průmyslu na ţivotní prostředí v regionu Třinecko, vlastní dotazníkové šetření Desátá dotazníková otázka měla zjistit, jak statistický soubor vidí průmyslový vliv na rozvoj infrastruktury v regionu Třinecko. Získané odpovědi jsou zaznačeny na obrázku číslo 14. Přesně polovina dotázaných uvedla, ţe vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury je spíše pozitivní a dalších 18 dotázaných si myslí, ţe vliv je pozitivní. Jejich odpovědi odůvodnili tím, ţe průmyslové podniky sponzorují výstavbu sportovních areálů, jako je sportovní areál ve Vendryni nebo nově se stavějící hokejový stadion. Dále bylo poznamenáno, ţe s rozvojem Třineckých ţelezáren se rozvíjí i infrastruktura a to také díky financím z Evropské unie do regionu. Respondenti také uvedli, ţe díky průmyslu, který poskytuje mnoha obyvatelům Třinecka zaměstnání, si mohou postavit nový dům nebo rekonstruovat starý. Infrastruktura se tedy rozvíjí výstavbou a rozšiřováním zástavby, jako uţ výše zmíněné sídliště Kamionka. Celkem 17 dotázaných mělo opačný názor a to, ţe vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury je negativní nebo spíše negativní. Tito dotázání uvedli, ţe je to kvůli nedostatečné komunikaci se zástupci regionu a minimálním investicím do rozvoje. Dalších 17 respondentů se nepřiklonilo ani k pozitivní ani k negativní stránce ovlivnění rozvoje infrastruktury průmyslem.
34
Vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury v regionu Třinecko 16,35%
17,31%
3,85% Pozitivní 12,50%
Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní Nevím
50%
Obr. č. 14: Vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury v regionu Třinecko, vlastní dotazníkové šetření V následující, jedenácté, otázce má statistický soubor ohodnotit ovlivnění vzhledu regionu Třinecko průmyslem. Zde se téměř polovina dotázaných shodla, ţe průmysl má spíše negativní vliv na vzhled a dalších 25 dotázaných usuzuje, ţe vliv je zcela negativní. Jejich argumenty jsou jasné, přítomnost popílku na budovách i kulturních památkách, málo zeleně a rezavý komplex Třineckých ţelezáren. Jiní respondenti uvedli, ţe průmyslový areál nezapadá do beskydské krajiny a ta tím ztrácí svůj ráz. Respondenti také uvedli, ţe na průmyslové areály není hezký pohled jak z blízka tak i z beskydských vrchů, kvůli přítomnosti komínů a jejich kouřovému sloupci. Pouze 6 lidí ze statistického souboru si myslí, ţe průmysl pozitivně ovlivňuje vzhled regionu a dalších 20 označilo vliv za spíše pozitivní. Jejich argumenty se z části shodovaly s argumenty za negativní a spíše negativní vliv průmyslu na vzhled. Tito respondenti uvedli přítomnost komínů jako součást hezkých panoramat, která do této krajiny patří a utváří její kolorit. Jeden respondent uvedl, ţe je hezký pohled na Třinec v nočních hodinách. Také zde byl názor, ţe s financemi díky zaměstnání v průmyslovém odvětví, se obyvatelé starají o vzhled regionu tím, ţe si mohou postavit nové domy a pečovat o ty staré. Dva z dotázaných pak zatrhli, ţe neví, jak průmysl ovlivňuje vzhled regionu Třinecko. Procentuální zastoupení odpovědí na otázku číslo 11je na obrázku číslo 15. 35
Vliv průmyslu na vzhled regionu Třinecko 1,92% 5,77% 24,04%
19,23% Pozitivní Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní Nevím
49,04%
Obr. č. 15: Vliv průmyslu na vzhled regionu Třinecko, vlastní dotazníkové šetření Další otázkou se zjišťoval názor statistického souboru, zdali je region Třinecko známý díky zdejším průmyslovým podnikům. Celkem 70 dotázaných si myslí, ţe Třinecko je známé díky průmyslovým podnikům a dalších 29 dotázaných uvedlo, ţe je to spíše díky průmyslovým podnikům. Při vysvětlení, proč je tomu tak, uvedli hlavně podnik Třinecké ţelezárny a.s. a jeho kvalitní výrobky exportující do celého světa. S regionem Třinecko je také spojena výroba oceli a dalších produktů, například kolejí. Dalším důvodem, proč je Třinecko známé díky průmyslu je ten, ţe podniky sponzorují kulturní a sportovní akce. Jeden z respondentů uvedl, ţe Třinecko se dostává do podvědomí lidem z důvodů nadměrného mnoţství emisí ze zdejších průmyslových podniků. Tři respondenti se domnívají, ţe region Třinecko spíše není znám z důvodů průmyslových podniků, ale kvůli třineckému hokejovému týmu, atletice a úspěšným hudebním interpretům pocházejícím z regionu Třinecka. Jeden dotázaný si myslí, ţe ani někteří Češi netuší, kde Třinec leţí, natoţ jaké jsou zde průmyslové podniky. Jeden dotázaný nevěděl, zdali je region Třinecko známý díky zdejším průmyslovým podnikům. Odpovědi na tuto otázku jsou graficky zpracovány v obrázku číslo 16.
36
Je region Třinecko známý díky zdejším průmyslovým podnikům? 2,88%
0,96% 0,96%
27,88% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 67,31%
Nevím
Obr. č. 16: Je region Třinecko známý díky zdejším průmyslovým podnikům?, vlastní dotazníkové šetření Třináctá a zároveň poslední otázka z dotazníkového šetření zjišťuje, jaké průmyslové podniky z regionu Třinecka dotázáni respondenti znají. Měli uvést maximálně 3 podniky. Odpovědi byly ze 75 % správné, zbylých 25% případů zmíněných podniků nemělo sídlo v regionu Třinecko nebo se nezabývalo průmyslovou činností. Nejčetněji chybně uvedený podnik byl jako čtyřikrát zmíněný Hyundai Dymos Czech, s.r.o. sídlící v průmyslové zóně v Nošovicích. Z dalších chybně uvedených podniků byl dvakrát zmíněn ArcelorMittal, s.r.o. se sídlem v Ostravě. Další chybně uvedené podniky jiţ byly zmíněny pouze jednou a byly to OKD, a.s. sídlící v Ostravě, Linde, a.s. a Skanska, a.s., které na území Třinecka mají pouze základní organizace odborového svazu a firmu Pop – Art, a.s., která sice má sídlo v regionu Třinecko, zato podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE se nezabývá průmyslovou činností. Nejčetněji krát zmíněný průmyslový podnik z regionu Třinecka jsou Třinecké ţelezárny, a.s. a poté s odstupem 50 zmínění se uchytil podnik Vesuvius
Česká
republika, a.s. a na třetím místě s osmnácti uvedeními je farmaceutický podnik Walmark, a.s. Zajímavostí je, ţe z tabulky číslo 4, s největšími průmyslovými zaměstnavateli z regionu Třinecka, je uvedeno jen 9 podniků a z nich Kovo Třinec s.r.o je na posledním místě podle počtu zmínění. Dalších 9 správně uvedených podniků se 37
řadí do kategorie 10–19, 50–99 nebo 100–199 zaměstnanců. Celý přehled uvedených průmyslových firem v otázce číslo 13 je znázorněn i s počtem uvedení na obrázku číslo 17.
Uvedené průmyslové podniky v regionu Třinecko 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 4 4 5 5 5 6 6 7 9 10
Skanska, a.s. Pop - Art, s.r.o. OKD, a.s. Linde, a.s. Zediko, s.r.o. Kovo Třinec, s.r.o. Kohut Třinec, s.r.o. ArcelorMittal, s.r.o. PressMetal, s.r.o. Kern, s.r.o. Eneza, s.r.o. Hyundai Dymos Czech, s.r.o. Autel, a.s. Tritreg Třinec, s.r.o. JAP trading, s.r.o. Energetika Třinec, a.s. Refrasil, s.r.o. Moravia steel, a.s. Strojírny Třinec, a.s. D5 Třinec, a.s. Slévárny Třinec, a.s. Walmark, a.s. Vesuvius Česká republika, a.s. Třinecké železárny, a.s.
Správně uvedené Chybně uvedené
18 25
75 0
10
20
30
40
50
60
70
80
Počet zmínění
Obr. č. 17: Uvedené průmyslové podniky v regionu Třinecko, vlastní dotazníkové šetření 8.1. Zhodnocení dosaţených výsledků Z výsledků dotazníkového šetření můţeme usoudit, ţe region Třinecko se utvářel a stále utváří pod vlivem průmyslu v této oblasti. Obyvatelé Třinecka si uvědomují, ţe průmysl je hlavním poskytovatelem zaměstnání, v jehoţ popředí stojí podnik s největším počtem pracovních míst na Třinecku, Třinecké ţelezárny, a.s. Hutní a ocelářský průmysl má v regionu dlouholetou tradici a ta bude pokračovat i nadále, 38
díky nové pracovní síle z řad absolventů učebních oborů a středních průmyslových škol. Průmysl nemá jen tuto kladnou stránku, ale bohuţel obyvatele regionu Třinecka si uvědomují i tu špatnou. Dopad průmyslových aktivit na dopravní infrastrukturu je trnem všech motoristů a vedení města. Je nezbytně nutné vybudovat dopravní přeloţku silnice I/11 a tím ulehčit ţivot nejen obyvatelům Třinecka, ale také omezit vypouštění výfukových plynů do ovzduší, které je uţ tak dost nasyceno emisemi produkovanými zdejšími průmyslovými podniky. Obyvatelé v regionu si uvědomují stav ţivotního prostředí, ve kterém ţijí, a poţadují jeho zlepšení. Největším znečišťovatelem v regionu jsou Třinecké ţelezárny, ale omezení jejich výroby, z důvodu kvalitnějšího ţivotního prostředí, by zase mělo negativní dopad na zaměstnanost a také rozvoj infrastruktury. V současné době se infrastruktura rozvíjí díky dotacím z průmyslových podniků nebo právě z vlastní iniciativy zaměstnanců průmyslu. Ačkoliv region Třinecko leţí v krásné beskydské krajině, jeho vzhled je narušován průmyslem i jeho činností. Moţná i právě proto je region znám jako sídlo průmyslových podniků, hlavně Třineckých ţelezáren, a.s. Právě tento podnik občané povaţují za fenomén mezi zdejšími průmyslovými podniky, o kterých mají také dostatečný přehled.
39
9. ANALÝZA SWOT Analýza SWOT je běţná metoda, která je zde vyuţita pro zpřehlednění výsledku dotazníkového šetření v rámci statistického souboru obyvatel regionu Třinecka. Popisují se zde silné a slabé stránky regionu Třinecko, jeho příleţitosti a hrozby. Silné stránky
Slabé stránky
Dobrá tranzitní poloha Rozvinutá hromadná a integrovaná
Nevyhovující kapacita dopravní
doprava
infrastruktury
Velcí průmysloví zaměstnavatelé
Stav místních komunikací
Mezinárodní význam Třineckých
Nevzhledné průmyslové areály
ţelezáren, a.s.
Stav ţivotního prostředí
Okolní beskydská krajina
Zmenšující se zájem o vzdělávání
Vychovávání si budoucích
v průmyslových oborech
zaměstnanců průmyslových
Malé investice do rozvoje
podniků
infrastruktury ze strany podniků
Přítomnost sportovních hal a výstavba hokejového stadionu Příleţitosti
Hrozby
Rozvoj a zkvalitnění dopravní
Odklad výstavby přeloţky silnice
infrastruktury
I/11
Renovace průmyslových budov a
Omezování pracovních míst v průmyslových podnicích
hal Zvyšování počtu pracovních míst
Zhoršování stavu ţivotního prostředí
(Baliny) Kvalitnější ţivotní prostředí
Ztráta zájmu o vzdělávání
Zatraktivnění vzdělávání
v průmyslových oborech Neinvestování do rozvoje
v průmyslových oborech Zvýšení investic do rozvoje
infrastruktury Opomenutí vzhledu regionu
infrastruktury
40
10. ZÁVĚR Bakalářská práce „Vliv průmyslu na region Třinecko“ měla za cíl zjistit, jak průmysl ovlivňuje region Třinecko, pomocí subjektivního názoru obyvatel regionu. Tento hlavní cíl byl v práci dosaţen stejně jako cíle vedlejší. Nejdříve se v práci uvádí popis regionu Třinecko pomocí fyzicko-geografických a socioekonomických charakteristik a morfologické struktury. Poté se práce zaměřuje na Třinecké ţelezárny, jakoţto průmyslovou dominantu regionu. Je zde popsán jejich vznik, rozvoj i současný stav. Jsou zde uvedeny i další průmyslové podniky, které také ovlivňují zdejší region. Dále se práce zabývá teoretickou částí, a to výsledky z dotazníkového šetření mezi obyvateli Třinecka. Na závěr praktické části je vytvořena SWOT analýza, která zahrnuje poznatky z dotazníkového šetření, a to ve formě silných a slabých stránek regionu, jeho příleţitostí a hrozeb. Průmysl na region Třinecko působí jak pozitivně tak v některých případech i negativně.
Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe průmysl pozitivně ovlivňuje
zaměstnanost v regionu, přičemţ je stále zájem mezi studenty o vzdělávání v průmyslovém odvětví, jelikoţ zaměstnanost čerstvých absolventů učebních oborů a středních průmyslových škol je spíše pozitivní. Bohuţel, průmyslovými aktivitami trpí dopravní infrastruktura a ţivotní prostředí v regionu Třinecko. Infrastruktura Třinecka se pod vlivem průmyslu spíše rozvíjí, ale celkový vzhled regionu nepůsobí moc dobře. Region Třinecko je znám díky zdejším průmyslovým podnikům, nejvíce však díky Třineckým ţelezárnám a.s., ale obyvatelé regionu Třinecka si jsou vědomi i menších průmyslových podniků.
41
11. POUŢITÁ LITERATURA 11.1. Monografie 1) CHALUPA Petr, MEČIAR Jozef. Socioekonomická geografie v přehledu pro studenty čtyřletého studia. Brno : MU, 1996. 172 s. ISBN 80-210-1455-5 2) CHALUPA, Petr a Zdeňka TARABOVÁ. Přehled geografie obyvatelstva, demografie a geografie sídel: učební texty pro posluchače učitelského studia geografie. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, 162 s. 3) Česká republika. Zákon č. 128/2000, o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. In: 2000. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sbzakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html 4) TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144. 5) Moravské Karpaty. HRUBAN, Robert. Moravské Karpaty [online]. 2007 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://moravske-karpaty.cz/index.htm 6) VENCÁLEK, Jaroslav. Moravskoslezský kraj - genius loci. Vyd. 1. V Ostravě: Ostravská univerzita, 2005, 288 s. ISBN 80-736-8094-7. 7) WAWRECZKA, Henryk. Třinec a okolí: v proměnách času. 1. vydání. Třinec: Wart - Henryk Wawreczka, 1997. 11.2. Internetové zdroje 8) CIENCIALA, Jiří a Krzysztof RUCIŃSKI. Ţivotní prostředí. Skupina Třinecké železárny - Moravia steel [online]. 2005, aktualizováno 13.3.2013 [cit. 2013-0322]. Dostupné z: http://www.trz.cz/oskd/FA06467ECB705233C125707C001D3206 9) Český hydrometeorologický ústav: Informace o kvalitě ovzduší v ČR: rok 2012 [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/exceed/summary/chmu_ 2012_CZ.html 10) Mapy znečištění ovzduší. Český hydrometeorologický ústav [online]. 2011 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://prasv.chmi.cz/IskoPollutionMapView/faces/pollutionmapvw/viewMapImages.jsf
42
11) Český hydrometeorologický ústav: Informace o kvalitě ovzduší v ČR: Podpora regulačních řádů [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/svrs/svrs_PM10_1_CZ.h tml 12) Ochrana přírody. Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://old.ochranaprirody.cz/beskydy/index.php?cmd=page&id=113 13) Český statistický úřad: Vybrané ukazatele za správní obvod ORP Třinec v letech 2000–2011 [online]. 2012, aktualizováno 4.12.2012 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_so_orp_t rinec/$File/ORP_Tri.pdf 14) Český statistický úřad: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví [online]. 2012, aktualizováno 2.5.2012 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_ekonomicke_aktivity_vek ovych_skupin_a_pohlavi_orp_trinec 15) Ředitelství silnic a dálnic ČR: Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. 2011 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx 16) Ředitelství silnic a dálnic ČR: Silnice I/11 [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/E960213DF14D9A02C125759A00475F62/$file/ s11-nebory-oldrich.pdf 17) Základní informace o projektu. Werk aréna [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://werkarena.cz/zakladni-informace-o-projektu/ 18) Beskydská laťka. Beskydská laťka [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.beskydskalatka.cz/ 19) Moravská výškařská tour. Moravská výškařská tour [online]. 2013 [cit. 2013-0305]. Dostupné z: http://www.moravskavyskarskatour.cz/ 20) Ropice Golf Resort. Beskydgolf [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.beskydgolf.com/cz 21) LIČMAN, Hubert. Javorový vrch. Javorový vrch: paragliding, tandemové lety, výlety, skvělá kuchyně, prostě to nej z Těšínských beskyd [online]. 2013 [cit. 201303-05]. Dostupné z: http://www.javorovy-vrch.eu/%C3%9Avod.aspx 22) Historie nemocnice Podlesí a.s. Nemocnice Podlesí [online]. 2011 [cit. 2013-0307]. Dostupné z: http://www.nempodlesi.cz/o-nemocnici/historie.html 43
23) Reference. Neovision: Industrial Vision Systems [online]. 2000 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.neovision.cz/cz/about/refs.html 24) Výpis dat Obchodního rejstříku v ARES. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_or.cgi?ico=18050646&jazyk=cz&xml=1 25) Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_res.cgi?ico=18050646&jazyk=cz&xml=1 26) CHRENEK, Tomáš. Výročí zpráva 2011. Skupina / Group TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY - MORAVIA STEEL [online]. 2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202011.pdf?Open Element 27) Ekonomické informace. Skupina / Group TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY - MORAVIA STEEL [online]. 2005 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.trz.cz/oskd/BA757279958CCCF9C125707C001D3204 28) Přehled všech výročních zpráv. Skupina / Group TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY MORAVIA STEEL [online]. 2005 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.trz.cz/vzpd/80F58E13B12C45DFC12578BD00458F33 29) PALKOVSKÁ, Vera. Baliny: průmyslová zóna. Třinecko [online]. 2011 [cit. 201303-15]. Dostupné z: http://trinecko.cz/mesto/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_z%C3%B3na.pdf
44
12. SEZNAM PŘÍLOH 12.1. Přílohy v textu Tabulky: Tab. č. 1: Vybrané demografické ukazatele v regionu Třinecko za rok 2011 …………14 Tab. č. 2: Počet přijatých uchazečů o průmyslové obory na školní rok 2012/2013 a počet absolventů za školní rok 2011/2012 ve SOŠ Třineckých ţelezáren …………….15 Tab. č. 3: Klasifikace ekonomických činností – CZ-NACE Třineckých ţelezáren …...22 Tab. č. 4: Největší průmyslové firmy podle počtu zaměstnanců v regionu Třinecko …25 Tab. č. 5: Statistický soubor podle věku a pohlaví …………………………………….26 Tab. č. 6: Statistický soubor podle zaměstnanosti v hutním či ocelářském průmyslu v regionu Třinecko ……………………………………………………………………..27 Tab. č. 7: Hutní a ocelářské podniky poskytující zaměstnání dotázaným ……………..28 Tab. č. 8: Hutní a ocelářské podniky poskytující zaměstnání příbuzným dotázaných ...29 Obrázky: Obr. č. 1: Poloha regionu Třinecko vzhledem k České republice ……………………..11 Obr.č.2:Časová řada objemu emisí vypouštěných do ovzduší z Třineckých ţelezáren..13 Obr. č. 3: Částice PM10 24hodinový průměr ze dne 25.2.2013 pro SO ORP Třinec ….13 Obr. č. 4: Současná poloha silnice I/11 a přibliţná poloha budoucí přeloţky I/11 ……17 Obr. č. 5: Znak třineckých ţelezáren, „tři kladiva v kruhu“ …………………………...21 Obr. č. 6: Hmotnosti výroby surového ţeleza a oceli v Třineckých ţelezárnách za období 2005-2011 ………………………………………………………………......23 Obr. č. 7: Počet zaměstnanců a jejich průměrný měsíční výdělek v Třineckých ţelezárnách za období 2005-2011 ……………………………………………………..24 Obr. č. 8: Statistický soubor podle věku a pohlaví………………………..…………... 27 Obr. č. 9: Vliv průmyslu na zaměstnanost v regionu Třinecko……………………..… 30 Obr. č. 10: Zájem studentů o vzdělávání v průmyslovém odvětví v regionu Třinecko .31 Obrázek č. 11: Zaměstnanost čerstvých absolventů učebních oborů a středních průmyslových škol v průmyslovém odvětví v regionu Třinecko……………………... 32 Obr. č. 12: Vliv průmyslu na dopravní infrastrukturu v regionu Třinecko…..…..…….33 Obr. č. 13: Vliv průmyslu na ţivotní prostředí v regionu Třinecko……………..……. 34 Obr. č. 14: Vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury v regionu Třinecko……………….35 45
Obr. č. 15: Vliv průmyslu na vzhled regionu Třinecko……………………………. ….36 Obr. č. 16: Je region Třinecko známý díky zdejším průmyslovým podnikům?............. 37 Obr. č. 17: Uvedené průmyslové podniky v regionu Třinecko……………………….. 38 12.2. Přílohy za textem Příloha č. 1: Dotazník pro zjištění vlivu průmyslu na region Třinecko…………..……47 Obr. č. 18: Řeka Olše protékající průmyslovou zónou…………………………….….49 Obr. č. 19: Autobusová zastávka u SOŠ Třineckých ţelezáren ………………………49 Obr. č. 20: Autobus hromadné městské dopravy ……………………………………..50 Obr. č. 21: Kamionová doprava na silnici I/11 ……………………………………….50 Obr. č. 22: Stav silnice I/11 ve Vendryni………………………………….…………..51 Obr. č. 23: Jedoucí vlak okolo aglomerace Třineckých ţelezáren…………..…………51 Obr. č. 24: ţelezniční trať č. 320 s protihlukovými bariérami…………………………52 Obr. č. 25: Jedna z budov určena k demolici na sídlišti Folvark …………..…………52 Obr. č. 26: Budova nemocnice Podlesí………………………………………………..53 Obr. č. 27: Třinecké ţelezárny – Kontilití…………………………………………….53 Obr. č. 28: Kouřící komín aglomerace č. 2……………………………………………54 Obr. č. 29: Vysoká pec č.6 …………………………………………………………….54 Obr. č. 30: Plynojem vysokopecního plynu……………………………………………55 Obr. č. 31: Mimoúrovňové napojení průmyslového areálu ……………………………55 Obr. č. 32: Vendryňské vápenky…………………………………………….…………56 Obr. č. 33: Probíhající výstavba v průmyslovém areálu Baliny ……………………….56 Obr. č. 34: Hala firmy Vesuvius v Balinách…………………………………..………..57 Obr. č. 35: Komín Energetiky Třinec ………………………………………….………57 Obr. č. 36: Sídlo firmy Walmark a.s. ………………………………………….……….58 Obr. č. 37: Sportovní hala Vitality Slezsko ve Vendryni ………………………...……58 Obr. č. 38: Informační tabule o stavu ovzduší v Třinci ……………………………..…59 Obr. č. 39: Obce z regionu Třinecko …………………………………………………..59
46
13. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník pro zjištění vlivu průmyslu na region Třinecko Dobrý den, Jsem studentkou 3. ročníku Pedagogické fakulty MU a tímto bych Vás chtěla poţádat o vyplnění krátkého dotazníku, který mi poslouţí jako podklad k mé bakalářské práci na téma Vliv průmyslu na region Třinecko, přičemţ myšlenou oblastí je obec s rozšířenou působností Třinec a její spádové obce. Pomocí získaných informací vyhodnotím objektivní názor obyvatelstva na průmyslovou výrobu v této lokalitě, její přínos a popřípadě nedostatky. Dotazník je anonymní a nebude pracovat s citlivými údaji. Vyplnění nezabere více jak 15 minut. Děkuji Vám
Tereza Labajová
1. Pohlaví:
muţ
ţena
2. Věk:
15-25
26-35
36-45
46-55
56-65
nad 65
3. Jste nebo jste byl/a zaměstnán/á v hutním a ocelářském průmyslu na Třinecku? ANO
NE
Pokud ano, v jakém podniku:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Pracuje nebo pracoval Váš příbuzný/á v hutním a ocelářském průmyslu na Třinecku? ANO
NE
Pokud ano, v jakém podniku: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Jak podle Vás ovlivňuje průmysl zaměstnanost v regionu Třinecko? pozitivně
spíše pozitivně
spíše negativně
negativně
nevím
Jakým způsobem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. Jak hodnotíte zájem studentů o vzdělávání v průmyslovém odvětví na Třinecku? pozitivně
spíše pozitivně
spíše negativně
negativně
nevím
Jakým způsobem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7. Jak hodnotíte zaměstnanost čerstvých absolventů učebních oborů a středních průmyslových škol v průmyslovém odvětví na Třinecku? pozitivně
spíše pozitivně
spíše negativně
negativně
nevím
Jakým způsobem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8. Jak podle Vás ovlivňuje průmysl dopravní infrastrukturu v regionu Třinecko? pozitivně
spíše pozitivně
spíše negativně
negativně
nevím
Jakým způsobem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
9. Jak podle Vás ovlivňuje průmysl ţivotní prostředí v regionu Třinecko? pozitivně
spíše pozitivně
spíše negativně
negativně
nevím
Jakým způsobem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10. Jak podle Vás ovlivňuje průmysl rozvoj infrastruktury v regionu Třinecko? pozitivně
spíše pozitivně
spíše negativně
negativně
nevím
Jakým způsobem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11. Jak podle Vás ovlivňuje průmysl vzhled regionu Třinecko? pozitivně
spíše pozitivně
spíše negativně
negativně
nevím
Jakým způsobem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12. Myslíte si, ţe Třinecko je známé díky zdejším průmyslovým podnikům? ano
spíše ano
spíše ne
ne
nevím
Uveďte důvody: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13. Jaké průmyslové podniky z Třinecka znáte (max. 3)?
14. Místo pro Vaše poznámky
48
Příloha č. 2: Fotky z regionu Třinecka
Obr. č. 18: Řeka Olše protékající průmyslovou zónou
Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 19: Autobusová zastávka u SOŠ Třineckých ţelezáren Autor: Tereza Labajová, 2013 49
Obr. č. 20: Autobus hromadné městské dopravy
Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 21: Kamionová doprava na silnici I/11
Autor: Tereza Labajová, 2013
50
Obr. č. 22: Stav silnice I/11 ve Vendryni
Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 23: Jedoucí vlak okolo aglomerace Třineckých ţelezáren Autor: Tereza Labajová, 2013 51
Obr. č. 24: ţelezniční trať č. 320 s protihlukovými bariérami Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 25: Jedna z budov určena k demolici na sídlišti Folvark Autor: Tereza Labajová, 2013 52
Obr. č. 26: Budova nemocnice Podlesí
Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 27: Třinecké ţelezárny - Kontilití
Autor: Tereza Labajová, 2013
53
Obr. č. 28: Kouřící komín aglomerace číslo II se znakem Třineckých ţelezáren Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 29: Vysoká pec číslo VI
Autor: Tereza Labajová, 2013 54
Obr. č. 30: Plynojem vysokopecního plynu
Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 31: Mimoúrovňové napojení průmyslového areálu Autor: Tereza Labajová, 2013
55
Obr. č. 32: Vendryňské vápenky
Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 33: Probíhající výstavba v průmyslovém areálu Baliny Autor: Tereza Labajová, 2013
56
Obr. č. 34: Hala firmy Vesuvius v Balinách
Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 35: Komín Energetiky Třinec
Autor: Tereza Labajová, 2013
57
Obr. č. 36: Sídlo firmy Walmark a.s.
Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 37: Sportovní hala Vitality Slezsko ve Vendryni Autor: Tereza Labajová, 2013 58
Obr. č. 38: Informační tabule o stavu ovzduší v Třinci Autor: Tereza Labajová, 2013
Obr. č. 39: Obce z regionu Třinecko Zdroj: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map, vlastní zpracování 59
