Anotace. Abstract. Klíčová slova: přísloví, rčení, úsloví, studenti, dotazník

Anotace Bakalářská práce analyzuje výsledky dotazníkového šetření zabývajícího se znalostí a užitím českých přísloví, úsloví a rčení v současné české komunikaci se zaměřením především na mládež. Teoretická část se věnuje stručnému vysvětlení pojmů přísloví, rčení, úsloví a uvádí je do historického kontextu. Praktická část práce předkládá přehledná vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření a další porovnání získaných výsledů. Klíčová slova: přísloví, rčení, úsloví, studenti, dotazník

Abstract The aim of this thesis is to analyse the results of the questionaire dealing with using Czech adage, bywork and locution in currant Czech communication especially according to the young. The theoretical part briefly explains the terms of adage, bywork and locution and introduces them in the historical context. The practical part shows well-arranged evaluation of the results of the questionaire and further comparing of the gained results.

Key words: adage, bywork, locution, students, questionaire

Na tomto místě bych velice ráda poděkovala prof. PhDr. Oldřichu Uličnému, DrSc. za výbornou spolupráci, ochotu, cenné připomínky, komentáře a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Obsah 1.

Úvod ...................................................................................................................................... 7

1.

Co je přísloví? ....................................................................................................................... 8

2.

Co jsou rčení a úsloví? .......................................................................................................... 8

3.

Vývoj českých přísloví, úsloví a rčení .................................................................................. 9

4.

Testovací dotazník .............................................................................................................. 11 a.

Střední umělecká škola v Liberci (SUŠ) ......................................................................... 14 1. ročník SUŠ ...................................................................................................................... 14 2. ročník SUŠ ...................................................................................................................... 19 3. ročník SUŠ ...................................................................................................................... 23 4. ročník SUŠ ...................................................................................................................... 27

b.

Gymnázium Na Bojišti v Liberci .................................................................................... 30 1.

ročník gymnázia .......................................................................................................... 30

2.

ročník gymnázia .......................................................................................................... 33

3.

ročník gymnázia .......................................................................................................... 36

4.

ročník gymnázia .......................................................................................................... 39

c.

Střední odborná škola Na Bojišti v Liberci (SOŠ) .......................................................... 43 1.

ročník SOŠ .................................................................................................................. 43

2.

ročník SOŠ .................................................................................................................. 47

3.

ročník SOŠ .................................................................................................................. 50

5.

Shrnutí výsledků testovacích dotazníků u mládeže věkové skupiny 15 – 18 let................. 53

6.

Vyhodnocení výsledků testovacího dotazníku v Domě seniorů Liberec – Františkov ....... 58

7.

Porovnání výsledků získaných ve školách s výsledky získanými v Domě seniorů ............ 61

8.

Závěr ................................................................................................................................... 63

9.

Seznam použité literatury.................................................................................................... 64

5

Seznam použitých zkratek

1. Aj.

A jiné

2. Apod.

A podobně

3. Např.

Například

4. SOŠ

Střední odborná škola

5. SUŠ

Střední umělecká škola

6

1. Úvod Cílem této práce je ve stručnosti představit přísloví, úsloví a rčení, jejich vývoj a důležitost v lidském jazykovém projevu a zejména předložení přehledných výsledků dotazníkového šetření a jejich vyhodnocení. V teoretické části jsou vysvětleny rozdíly mezi příslovím, úslovím a rčením, principy jejich užití a seznámení s problematikou utváření sbírek přísloví. Praktická část zahrnuje výsledky ze sto osmdesáti pěti testovacích dotazníků zjišťujících znalost přísloví, úsloví a rčení, frekvenci jejich užití v současné české komunikaci, původ jejich znalostí a vliv okolí na dotazované. Dotazovanými byla zejména mládež ve věkovém rozmezí patnácti až osmnácti let a malá část seniorů o věkovém průměru osmdesát pět let. Podrobné výsledky zohledňují kromě vyčíslení správných a nesprávných odpovědí také opakující se odpovědi a odpovědi, které jsou nějakým způsobem kuriózní. V závěru této práce je představeno shrnutí výsledků jednotlivých vyhodnocení u studentů a porovnání výsledků studentů s výsledky seniorů.

7

1. Co je přísloví? Starší název mudrosloví zahrnoval jak přísloví, tak další slovní vazby, jako pořekadla, rčení, úsloví, sousloví apod., pravděpodobně proto, že základem převážné většiny přísloví i ostatních jmenovaných slovních spojení je obraz a také proto, že se všechna obvykle používají pro zpestření jazyka. Mezi příslovími a ostatními vyjmenovanými vazbami je však značný rozdíl funkční, formální a z hlediska původu. Přísloví je výtvorem lidové filosofie, lidové životní zkušenosti a moudrosti. Tvoří vždy celou větu, často i souvětí, které se užívá vždycky v dané, zvykem ustálené, neměnné podobě.1 Encyklopedický slovník češtiny definuje přísloví jako: „metaforický i nemetaforický frazém propoziční s obvykle didaktickou funkcí, který jistou momentální situaci kategorizuje poukazem na tradovanou zkušenost, srov. Typickou situaci nepříznivé reakce na provokaci či negativní postoj a postoj druhého, obvykle zkušenějšího mluvčího vyjádřený v komentáři, který může být i poučením.“2 Jako příklad přísloví můžeme uvést: „Co rozum nedává, čas přináší.“3 nebo „Škola bez kázně mlýn bez vody.“4.

2. Co jsou rčení a úsloví? Podle Zaorálka jsou produktem lidové fantasie, výronem citu spíše básnivého než hloubavě přemýšlivého. Jejich účelem není jako u přísloví názorné ponaučení, výstraha nebo pokárání, neboť mají pouze zpestřit, oživit, zvýraznit mluvený nebo psaný jazykový projev. Jejich poslání je tedy stylistické, nikoli mudroslovné. Podoba rčení, úsloví atd. není ustálená, jsou schopna časování a užíváme jich podobně jako prostých slov ve stavbě vět.5 Podle encyklopedického slovníku češtiny je rčení: „Málo vyhraněný tradiční výraz označující nejčastěji frazém kolokační, jindy pořekadlo ve smyslu frazému propozičního apod.“6 Pro příklad úsloví můžeme uvést: „přes tebe není — co přes tebe nedám“7 a pro příklad rčení: „malovat čerta na zeď“8 nebo „vyspat se do růžova“.9 1

Zaorálek, s. 5 Karlík – Nekula – Pleskalová, s. 357 3 Čelakovský, s. 157 4 Čelakovský, s. 248 5 Zaorálek, s. 5 6 Karlík – Nekula – Pleskalová, s. 368 7 Oberpfalcer, Naše řeč, ročník 12 (1928), s. 126 2

8

3. Vývoj českých přísloví, úsloví a rčení Bohatost jazyka, krásu lidové poetiky, podoby etických i praktických postojů lidí, to vše lze nalézt v příslovích. V době romantismu bylo prestiží každého národa představit světu svůj repertoár metaforických hodnocení, svůj osobitý filosofický přístup k realitě vyjádřené idiomy, tedy své mudrosloví.10 Časem se tato mudrosloví proměňovala v závislosti na změnách životního stylu, životních postojů společnosti, celospolečenských událostí a také na proměně jazyka. Dnes tomu není jinak. Přísloví, úsloví a rčení se v běžné komunikaci stále používají, i dnes se jimi vyjadřují osobní postoje mluvčích v různých situacích. Mnohá z nich mají v současném užívání posunutý význam, mnohým současný mluvčí plně nerozumí. Na druhou stranu po celé generace vznikají přísloví, úsloví a rčení přetvořená dle momentálních situací. Některá se v užívání udrží jen po krátké období, v omezeném kolektivu, některá se rozšíří a stanou se na dlouho populární, snad se i zapíší do literatury (např. „být jako malej Jarda“ apod.).

Sběr užívaných přísloví je časově velice náročný, tedy i finančně nákladný, a také proto zůstávalo po mnoho let posledním publikovaným terénním sběrem, který se snažil zachytit repertoár přísloví na celém území českých zemí, Mudrosloví národu slovanských ve příslovích F. L. Čelakovského (1852).11 K této sbírce se přidaly odlišné výsledky z terénního výzkumu Josefa Spilky z padesátých let a neologismy sebrané v osmdesátých letech Danou Bittnerovou a Franzem Schindlerem.12 Vznikl soubor čítající okolo 11 000 výroků. Ten byl podroben protřídění a vznikla tak aktuální sbírka obsahující 5737 přísloví reflektující rámcový stav znalosti přísloví obyvatel České republiky.13 Různá rčení a úsloví se za dob našich babiček a spíše prababiček používala téměř při každé příležitosti. Byla spojená se změnou ročních období, komentovala zemědělské činnosti, nejrůznější svátky a oslavy (posvícení, Velikonoce, přástky, námluvy, svatby, zabijačky, masopusty, dožínky apod.), práci v domácnosti a vůbec běh roku často na vsi, kde byli lidé hodně spjati s přírodou a jejími rozmary. 8

Zaorálek, s. 34 Zaorálek, s. 310 10 Bittnerová – Schindler, s. 7 11 Bittnerová – Schindler, s. 7 12 Bittnerová – Schindler: Česká přísloví. Praha: Karolinum, (1997) 13 Bittnerová – Schindler, s. 8 9

9

K jaru se pojí např.: „Už je o jeden kožich tepleji.“14 nebo: „Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj.“15 Pro letní období se hodilo: „Lidé se radují létu a včelky květu.“16 Na podzim se mezi lidmi ozývalo např.: „Na jaře konev deště, lžíce bláta, Na podzim lžíce vody, konev bláta.“17 A zimu oživovalo: „Zima matka, vyspíš se dohladka.“18

V dnešní době už lidé natolik spjatí s přírodou většinou nejsou, některé oslavy a společenské akce se vytrácejí nebo zcela zanikly, a proto se úsloví k nim vážící pomalu vytrácejí, nepoužívají se a nejsou nám známá. Značnou roli dříve hrálo také náboženství, z něho vycházela mnohá přísloví a ještě větší spousta rčení a úsloví. Vzhledem k všeobecnému odchylování se od náboženské víry zůstávají dnes tato přísloví a pořekadla většinou lidí nepochopená. Nicméně úsloví, která něco zesměšňují nebo parodují, v našem národě nevymizela, používají se a vymýšlí se stále nová. Oblíbená jsou například posměšně se vážící ke jménům. Z těch starších uvedu např.: „Anka hloupá kroupy chroupá.“19 Za sebe uvedu příklad, kdy jsem chodila na základní školu, spolužák se jmenoval Vobořil a měl to spočítané hned.: „Vobořil, do hnoje se probořil.“ Česká lidová tvořivost je stále živá snad právě i díky velkému smyslu pro humor, který z našeho národa po staletích nevyprchal, ba naopak stále našimi žilami čile koluje.

14

Plicka – Volf – Svolinský, Jaro, s. 21 Plicka – Volf – Svolinský, Jaro, s. 21 16 Plicka – Volf – Svolinský, Léto, s. 178 17 Plicka – Volf – Svolinský, Podzim, s. 214 18 Plicka – Volf – Svolinský, Zima, s. 10 19 Plicka – Volf – Svolinský, Léto, s. 164 15

10

4. Testovací dotazník Testovací dotazník je sestaven ze třiceti dvou různých přísloví, která jsou vždy od poloviny nahrazena prázdným řádkem, na nějž respondenti doplňují druhou část. Dále je třeba vysvětlit význam deseti různých rčení a odpovědět na otázky zjišťující kdo, jak často a která úsloví, přísloví a rčení používá a doplnit odpovědi příklady. Jedna otázka se zaměřuje na výskyt přetvořených přísloví, úsloví a rčení a v poslední kolonce respondent doplní své oblíbené úsloví, rčení nebo přísloví. Dotazníky byly rozdány na třech různých školách: na střední umělecké škole, na střední odborné škole a na gymnáziu. Celkem bylo od studentů vybráno sto padesát pět vyplněných dotazníků. Třicet totožných dotazníků vyplnili také senioři z Domu seniorů, čímž se získaly potřebné informace k porovnání výsledků současné mladé generace se starší věkovou skupinou.

11

Vzor testovacího dotazníku Doplňte přísloví: Boží mlýny …………………………………………………………. Co je v domě, …………………………………………………………. Co se v mládí naučíš, …………………………………………………………. Co tě nezabije, …………………………………………………………. Darovanému koni …………………………………………………. Dvakrát měř, …………………………………………………………. Chytrému napověz, …………………………………………………………. Jak si kdo ustele, …………………………………………………………. Jak se do lesa volá, …………………………………………………………. Jedna vlaštovka ……………………………………………………… Jaký otec, …………………………………………………. Jako bys nosil dříví ………………………………………………………… Jez do polosyta, …………………………………………………………. Kdo chce kam, …………………………………………………………. Kdo nic nedělá, …………………………………………………………. Kdo se bojí, …………………………………………………………. Kdo šetří, ………………………………..……………….. Komu se nelení, …………………………………………………… Kovářova kobyla ………………………………………………….. Kuj železo, …………………………………………………………. Lepší vrabec v hrsti,……………………………………..……. Lež má …………………………………………………….. Mezi slepými ……………………………………………… My o vlku ………………………………………………… Nemusí pršet, …………………………………..………… Nové koště ………………………………….…………. Oko za oko, ……………………………………………………… Pro dobrotu …………………………………………………. Starého psa ………………………………………………. Stokrát opakovaná lež ………………………………………………… Všechno zlé …………………………………………………….. Zabít dvě mouchy………………………………………….

12

Vysvětlete rčení: vytrhnout trn z paty zlatý hřeb z bláta do louže chytat lelky pozdě bycha honit mlátit prázdnou slámu házet perly sviním danajský dar přijít s křížkem po funuse

Pokuste se odpovědět na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení?

13

a. Střední umělecká škola v Liberci (SUŠ) Střední umělecká škola v Liberci se zaměřením na propagační výtvarnictví má čtyři ročníky studia zakončené maturitní zkouškou. Ze všech čtyř ročníků bylo vybráno celkem 53 vyplněných dotazníků.

1. ročník SUŠ V prvním ročníku bylo přítomno čtrnáct studentů. Vyhodnocení odpovědí prvního ročníku SUŠ (celkem 14 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

7 3

Téměř správně 6 2

Boží mlýny… Co je v domě,… Co se v mládí naučíš… Co tě nezabije,… Darovanému koni… Dvakrát měř,… Chytrému napověz,… Jak si kdo ustele,… Jak se do lesa volá,… Jedna vlaštovka… Jaký otec,… Jako bys nosil dříví… Jez do polosyta,… Kdo chce kam,… Kdo nic nedělá,… Kdo se bojí,… Kdo šetří,… Komu se nelení,… Kovářova kobyla… Kuj železo,… Lepší vrabec v hrsti,…

1 5

0 4

2

3

4

5

13

0

1

0

9

2

1

2

13

0

1

0

5

0

2

7

8

0

4

2

14

0

0

0

1

0

3

10

13 4

0 0

0 1

1 9

2

0

2

10

8

0

0

6

2

1

9

2

9 5 14

1 0 0

2 5 0

2 4 0

1

0

4

9

2 6

0 3

3 2

9 3

14

Lež má… Mezi slepými… My o vlku… Nemusí pršet,… Nové koště… Oko za oko,… Pro dobrotu… Starého psa… Stokrát opakovaná lež... Všechno zlé… Zabít dvě mouchy… Celkem

14 2

0 0

0 3

0 9

8 1

3 2

1 1

2 10

2 14 13 3 8

2 0 0 3 3

2 0 1 2 0

8 0 0 6 3

12 12

1 0

0 1

1 1

230

32

66

124

Doplňující informace k tabulce: Boží mlýny…- pět dotázaných za „boží mlýny“ doplnilo pouze „melou“. Co je v domě,… - tři dotázaní odpověděli: „to je pro mě“. Co se v mládí naučíš,… - tři dotázaní odpověděli: „ve stáří zapomeneš“. Kdo nic nedělá,… - sedm dotazovaných odpovědělo: „ten nic nemá“, jeden odpověděl: „nic nezíská“. Lepší vrabec v hrsti,… - dva z dotazovaných odpověděli: „než vrabec na střeše“, jeden odpověděl: „než vrána na střeše“. My o vlku… - vyskytlo se hned několik variací: „a vlk za humny“, „a vlk za dveřmi“, „a vlk za rohem“. Starého psa… - dva dotázaní odpověděli: „nepřevychováš“. Stokrát opakovaná lež… - tři dotázaní odpověděli: „je pravdou“.

Kuriózní odpovědi: Boží mlýny… „melou pomalu, ale rychle“ Co je v domě,… „není venku“, „je v domě“ Co tě nezabije,… „to tě zmrzačí“ Darovanému koni… „na ocas nekoukej“, „zuby netrhej“, „uzdu nedávej“ Jedna vlaštovka… „tři orli“, „moře nepřeletí“ Jako bys nosil dříví… „v kalhotech“ Kdo nic nedělá,… „nic nepodělá“ Kdo se bojí,… „sám sobě škodí“ Kdo šetří,… „nemá nic“, „neinvestuje“, „žije nudný život“, „je starej“

15

Kovářova kobyla… „nejvíc kejhá“, „nemá kopyta“ Kuj železo,… „dál a dál! K branám Mordoru!“, „a kupuj zlato“ Lepší vrabec v hrsti,… „nežli na talíři“ Lež má… „krátké nohy, zato rychlé auto“ Mezi slepými… „jsou i hluchý“ My o vlku… „a vlk o nás“ Nemusí pršet,… „aby rostlo“ Nové koště… „Nimbus 2000“, „nový dům“ Starého psa… „nech žít“

Na těchto odpovědích studentů je dobře patrný směr jejich přemýšlení, většinou jejich doplnění přísloví dávají logický smysl, často je možné rozpoznat humorný nádech, např.: „Lež má krátké nohy, zato rychlé auto“, „Lepší vrabec v hrsti, než holub v nose“ aj. První část přísloví zůstává nezměněna a druhá se nahrazuje úplně jinou větou, vyja-

dřující buď komický postoj k věci, anebo zcela odlišný názor.20 O komické stránce přísloví mluví také Oberpfalcer21, mnohými příklady dokládá odedávnou lidskou potřebu vtip-

ného vyjadřování. Dále se v některých odpovědích se objevuje erotický podtext, např. „Jako bys nosil dříví v kalhotech“, „Nemusí pršet, aby bylo vlhko“ aj. Některá přísloví jsou doplněna druhou půlkou přísloví jiného, např.: „Kdo se bojí, sám sobě škodí“. Můžeme si povšimnout i odpovědí s velkou dávkou expresivního vyjadřování nebo vyznění, např.: „Kdo nic nedělá, nic nepodělá“, „Co tě nezabije, to tě zmrzačí“, „Kdo se bojí, je posera.“ a jiné, některé příklady nejsou kvůli vulgárním výrazům v práci vůbec uvedené. Zajímavé je užití výrazů spojených v tomto případě s filmy (a zároveň knihami) Pán prstenů: „Kuj železo dál a dál! K branám Mordoru!“ a Harry Potter: „Nové koště Nimbus 2000“, „Nové koště pro Harryho Pottera.“. Tyto příklady vypovídají dobře o aktuálních zájmech mládeže, které se za několik let pravděpodobně zcela promění, objeví se jiné populární filmy a knihy a tyto svůj aktualizační náboj ztratí. Také je třeba si uvědomit, že kdo s těmito filmy či knihami nemá vlastní diváckou nebo čtenářskou zkušenost, nebude daným doplňkům v přísloví rozumět. M. Čechová uvádí jako další příklady: „přijít kvůli něčemu do Bohnic, …do Dobřan, …do Kroměříže chápou ti, kdo vědí, že ve jmenovaných místech jsou psychiatrické léčebny.22 20

Karastojčevová, Naše řeč, ročník 62 (1979), s. 129 Oberpfalcer, Naše řeč, ročník 12 (1928), s. 125 22 Čechová, Naše řeč, ročník 69 (1986), s. 179 21

16

Na druhou stranu se objevila jedna odpověď: „Jak se do lesa volá, jen počkej, zajíci!“. Druhá část přísloví je totožná s názvem série ruských animovaných filmů populárních v sedmdesátých letech, je tedy s podivem, že se takový název objeví v používání generace, která ještě dávno nebyla na světě, když se film vysílal. Dá se předpokládat jistá expresivní působivost právě i díky neaktuálnosti, zastaralosti, uvedeného názvu. Podle Karastojčevové takovým dodatkem, který přísloví doplňuje, „může být vypůjčené hotové spojení, název filmu, knihy, populární televizní anebo rozhlasové rubriky, dále věta z literárního díla, divadelní hry anebo anekdoty. Přes ustálenost své podoby jsou tyto prvky dialogu působivé, poněvadž se objevují úplně nečekaně a jejich použití se jeví jako spontánní.“23

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec

vytrhnout trn z paty zlatý hřeb

10

3

1

10

1

3

z bláta do louže

9

2

3

chytat lelky

5

2

7

pozdě bycha honit

3

2

9

mlátit prázdnou slámu házet perly sviním

6

4

4

7

4

3

danajský dar

0

1

13

přijít s křížkem po funuse spát jako dudek

6

2

6

11

2

1

Celkem

67

23

57

23

Karastojčevová, Naše řeč, ročník 62 (1979), s. 126

17

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Ze školy Z knih Ze školky Ze života Z pohádek Z filmů Z televize Z domova Od rodičů Od prarodičů Z křížovek

Počet odpovědí 5 5 3 3 3 3 3 3 3 1 1

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 1 odpověď Občas – 4 -odpovědi Málokdy – 4 odpovědi Ne – 3 odpovědi Babička, prarodiče, rodiče, máma, všichni Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Ano, celkem často – 1 odpověď Občas – 3 odpovědi Málokdy – 4 odpovědi Ne – 7 odpovědí Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. My o vlku a vlk za humny. Jako házet hrách na stěnu. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 3 odpovědi Ne – 7 odpovědí Nevím – 3 odpovědi „Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu.“

18

Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Všechno zlé je pro něco dobré. – 2 stejné odpovědi Bez práce nejsou koláče. My o vlku a vlk za humny. Zakázané ovoce nejvíc chutná. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Co tě nezabije, to tě posílí. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Do tebe to padá jako Němci do krytu. Nic není tak hrozné, jak se na první pohled zdá.

Podle dotazníkového šetření bylo v prvním ročníku SUŠ správně doplněno padesát osm procent přísloví a správně vysvětlených rčení se vyskytlo čtyřicet šest procent.

2. ročník SUŠ Ve druhém ročníku bylo přítomno třináct studentů. Objevil se zde také jediný student ze sto padesáti pěti dotazovaných, který vyplnil všechny části dotazníku úplně správně. Vyhodnocení odpovědí druhého ročníku SUŠ (celkem 13 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

10 10


Boží mlýny… Co je v domě,… Co se v mládí naučíš… Co tě nezabije,… Darovanému koni… Dvakrát měř,… Chytrému napověz,… Jak si kdo ustele,… Jak se do lesa volá,… Jedna vlaštovka… Jaký otec,… Jako bys nosil dříví…

1 2

1 1

8

1

3

1

13

0

0

0

11

1

1

0

13

0

0

0

11

1

1

0

12

0

1

0

13

0

0

0

7

1

1

4

13 10

0 0

0 0

0 3

19

Jez do polosyta,… Kdo chce kam,… Kdo nic nedělá,… Kdo se bojí,… Kdo šetří,… Komu se nelení,… Kovářova kobyla… Kuj železo,… Lepší vrabec v hrsti,… Lež má… Mezi slepými… My o vlku… Nemusí pršet,… Nové koště… Oko za oko,… Pro dobrotu… Starého psa… Stokrát opakovaná lež... Všechno zlé… Zabít dvě mouchy… Celkem

9

1

0

3

11

0

0

2

8

1

1

3

11 11 12

0 0 0

1 0 1

1 2 0

8

0

1

4

7 9

0 0

1 2

5 2

12 10

0 0

1 1

0 2

8 8

2 0

1 0

2 5

7 13 13 7 7

1 0 0 3 1

0 0 0 0 1

5 0 0 3 4

13 13

0 0

0 0

0 0

328

14

21

53

Doplňující informace k tabulce: Co je v domě,… - dva z dotazovaných odpověděli: „to je pro mě“. Co se v mládí naučíš… - dva z dotazovaných odpověděli: „ve stáří jak bys met“. Chytrému napověz,… - objevovaly se varianty jako: „hloupého kopni“, jednou se objevilo: „hloupému dolož“ a jednou: „hloupému odpověz“. Kdo nic nedělá,… - jedna z odpovědí zněla: „nic se nenaučí“. Lepší vrabec v hrsti,… - jedna z odpovědí zněla: „než kohout na střeše“. My o vlku… - dva z dotazovaných odpověděli: „a vlk za námi“. Starého psa… - dva z dotazovaných odpověděli: „novým trikům nenaučíš“. Kuriózní odpovědi: Boží mlýny… „melou nadarmo“ Co se v mládí naučíš… „ve stáří jak bys met“ Darovanému koni… „na pozadí nehleď“ 20

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


3

4

6

5

2

6

z bláta do louže

7

3

3

chytat lelky

8

1

4

pozdě bycha honit

5

3

5


3

4

6

5

3

5

danajský dar

4

0

9


3

4

6

8

0

5

Celkem

51

24

55

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Ze školy Od prarodičů Z internetu Z knih Z dětství Od učitelů Z televize Z filmů Od rodičů Od příbuzných

Počet odpovědí 5 4 4 3 3 2 2 1 1 1

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 3 odpovědi Občas – 3 odpovědi Málokdy – 2 odpovědi Ne – 4 odpovědi Prarodiče, babička, strýc

21

Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Ano, celkem často – 3 odpovědi Občas – 2 odpovědi Málokdy – 3 odpovědi Ne – 4 odpovědi My o vlku a vlk za humny. Život je boj. Bez práce nejsou koláče. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Pozdě bycha honit. Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 4 odpovědi Ne – 4 odpovědi Nevím – 2 odpovědi „Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu.“ „Chytrému napověz, hloupému flákni.“ Nechce uvést, prý je hodně sprosté. Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Tichá voda břehy mele. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Z bláta do louže. Lež má krátké nohy. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. - 2 stejné odpovědi

Druhý ročník SUŠ doplnil správně osmdesát dva procent přísloví a správně vysvětlil třicet devět procent rčení.

22

3. ročník SUŠ Ve třetím ročníku bylo přítomno devět studentů. Vyhodnocení odpovědí třetího ročníku SUŠ (celkem 9 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

6 3


Boží mlýny… Co je v domě,… Co se v mládí naučíš… Co tě nezabije,… Darovanému koni… Dvakrát měř,… Chytrému napověz,… Jak si kdo ustele,… Jak se do lesa volá,… Jedna vlaštovka… Jaký otec,… Jako bys nosil dříví… Jez do polosyta,… Kdo chce kam,… Kdo nic nedělá,… Kdo se bojí,… Kdo šetří,… Komu se nelení,… Kovářova kobyla… Kuj železo,… Lepší vrabec v hrsti,… Lež má… Mezi slepými… My o vlku… Nemusí pršet,… Nové koště… Oko za oko,…

1 6

0 0

7

0

1

1

7

0

2

0

9

0

0

0

8

0

0

1

3

2

2

2

5

4

0

0

8

0

1

0

1

0

2

6

8 4

0 0

1 1

0 4

6

0

1

2

7

1

0

1

4

0

3

2

7 9 9

0 0 0

2 0 0

0 0 0

5

0

2

2

5 4

0 3

1 1

3 1

8 1

0 0

1 3

0 5

5 4

2 0

1 1

1 4

2 9

0 0

3 0

4 0

23

Pro dobrotu… Starého psa… Stokrát opakovaná lež... Všechno zlé… Zabít dvě mouchy… Celkem

8 4 8

0 0 0

1 1 0

0 4 1

6 7

0 0

2 1

1 1

187

14

41

46

Doplňující informace k tabulce: Co je v domě,… - šest z dotázaných odpovědělo: „to se počítá“. Jak si kdo ustele,… - tři z dotázaných odpověděli: „tak se vyspí“. Lepší vrabec v hrsti,… - dva z dotazovaných odpověděli: „nežli vrabec na střeše“, jeden: „nežli oheň na střeše“.

Kuriózní odpovědi: Co tě nezabije,… „to tě zraní“, „zanechá jizvu“ Chytrému napověz,… „hloupému všechno sněz“ Jak se do lesa volá,… „plaší se zvěř“ Jedna vlaštovka… „málo masa“, „zeď nezbourá“ Jako bys nosil dříví… „do krbu“ Kdo se bojí,… „dívá se pod postel“, „ten je srab“, „je posera“ Kovářova kobyla… „hodně kope“ Kuj železo,… „kuj bronz“ Mezi slepými… „hluchý je král“, „se blbě chodí“, „slepce nehledej“ My o vlku… „nevíme“ Nemusí pršet,… „v Liberci sněží“ Pro dobrotu… „na robotu“ Starého psa… „nejez“ Všechno zlé… „se může změnit v dobré“ Zabít dvě mouchy… „plácačkou“

24

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


8

1

0

8

0

1

z bláta do louže

3

6

0

chytat lelky

6

1

2

pozdě bycha honit

3

2

4


2

3

4

1

5

3

danajský dar

0

1

8


4

3

2

9

0

0

Celkem

44

22

24

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Ze školy Z rodiny Od prarodičů Z pohádek Z knih Ze života Od babičky Z internetu

Počet odpovědí 5 3 3 3 3 2 2 1

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 1 odpověď Občas – 4 odpovědi Málokdy – 2 odpovědi Ne – 3 odpovědi Matka, babička, prarodiče

25

Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Ano, celkem často – 2 odpovědi Občas – 2 odpovědi Málokdy – 3 odpovědi Ne – 2 odpovědi My o vlku a vlk tady. – 2 stejné odpovědi Příjemný jak kudla v zádech. Hřát si hada na prsou. Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 2 odpovědi Ne – 5 odpovědí Nevím – 2 odpovědi „Kdo jinému jámu kopá, je u něj na brigádě.“ „Jak se do lesa volá, tak se z lesa sekyra.“ Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Oko za oko a svět bude slepý. Na každou svini se vaří voda. My o vlku a vlk za dveřmi.

Ve třetím ročníku SUŠ studenti správně doplnili sedmdesát procent přísloví a správně vysvětlili čtyřicet devět procent rčení.

26

4. ročník SUŠ Ve čtvrtém ročníku bylo přítomno sedmnáct studentů. Vyhodnocení odpovědí čtvrtého ročníku SUŠ (celkem 17 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

11 12



1 4

2 1

14

1

1

1

17

0

0

0

16

0

0

1

17

0

0

0

13

2

1

1

15

0

0

2

17

0

0

0

6

1

1

9

17 11

0 0

0 0

0 6

11

0

0

6

16

0

0

1

10

0

3

4

14 16 17

0 0 0

0 0 0

3 1 0

11

0

2

4

11 11

0 3

1 1

5 2

14 7

0 0

1 0

2 10

12 12

3 0

0 2

2 3

5 17

0 0

2 0

10 0

27


17 10 9

0 3 2

0 0 2

0 4 4

17 17

0 0

0 0

0 0

420

18

22

84

Doplňující informace k tabulce: Co je v domě,… - tři dotázaní odpověděli: „to se počítá“. Co se v mládí naučíš… - jeden z dotázaných odpověděl: „ve stáří zapomeneš“. Chytrému napověz,… - jeden z dotázaných odpověděl: „hloupému pověz“. Kdo nic nedělá,… - jednotlivě se objevily odpovědi: „nic se mu nestane“, „nic nemá“, „nic nezíská“. My o vlku… - jednotlivě se objevily odpovědi: „vlk za námi“, „vlk za dveřmi“, „vlk za humny“. Starého psa… - tři dotázaní odpověděli: „novým trikům nenaučíš“. Stokrát opakovaná lež… - dva dotázaní odpověděli: „je pravdou“. Kuriózní odpovědi: Boží mlýny… „se točí pomalu, ale přece“ Chytrému napověz,… „hloupému pověz“ Kdo nic nedělá,… „nic se mu nestane“ Kuj železo,… „tepej ocel“ Lepší vrabec v hrsti,… „než holub v nose“ Nové koště… „staré zvyky“, „nezamete jako staré“ Vysvětlit rčení vytrhnout trn z paty zlatý hřeb

Správně 10

Špatně 3

Vůbec 4

8

4

5

z bláta do louže

11

3

3

chytat lelky

11

1

5

pozdě bycha honit

8

2

7


4

8

5

6

5

6

danajský dar

4

5

8


11

1

5

15

1

1

Celkem

88

33

49

28

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Z rodiny Ze života Ze školy Z knih Od kamarádů Od rodičů Od babiček Z internetu Z pohádek

Počet odpovědí 7 6 5 4 4 3 2 2 2

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 5 odpovědí Občas – 10 odpovědí Ne – 1 odpověď Celá rodina, rodiče, babička, prarodiče Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Ano, celkem často – 6 odpovědí Občas – 4 odpovědi Málokdy – 3 odpovědi Ne – 1 odpověď My o vlku a vlk za humny. – 3 stejné odpovědi O kom se mluvívá, nedaleko bývá. Nejlepší sport je kafe a dort. Spát jako dudek. Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 6 odpovědí Ne – 5 odpovědí Nevím – 5 odpovědí „Kdo se bojí, sere v síni.“ – 2 stejné odpovědi „Lež má krátké nohy, ale pravda ještě kratší.“ „Co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i pozítří.“ „Kamarád taky rád, kamarádku na lehátku.“

29

Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Pro jedno kvítí se slunce nerozsvítí. Aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Na každou svini se voda vaří.

Čtvrtý ročník SUŠ doplnil správně osmdesát jedna procent přísloví a správně vysvětlil padesát dva procent rčení.

b. Gymnázium Na Bojišti v Liberci Gymnázium má čtyři ročníky studia zakončené maturitní zkouškou. Ze všech čtyř ročníků bylo vybráno celkem 63 vyplněných dotazníků.

1. ročník gymnázia V prvním ročníku bylo přítomno třináct studentů. Vyhodnocení odpovědí prvního ročníku gymnázia (celkem 13 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

5 7


Boží mlýny… Co je v domě,… Co se v mládí naučíš… Co tě nezabije,… Darovanému koni… Dvakrát měř,… Chytrému napověz,… Jak si kdo ustele,… Jak se do lesa volá,… Jedna vlaštovka… Jaký otec,… Jako bys nosil dříví… Jez do polosyta,… Kdo chce kam,…

1 3

2 3

7

0

2

4

13

0

0

0

12

0

1

0

13

0

0

0

4

1

4

4

9

2

0

2

13

0

0

0

3

0

2

8

13 6

0 0

0 1

0 6

1

0

1

11

12

0

0

1

30

Kdo nic nedělá,… Kdo se bojí,… Kdo šetří,… Komu se nelení,… Kovářova kobyla… Kuj železo,… Lepší vrabec v hrsti,… Lež má… Mezi slepými… My o vlku… Nemusí pršet,… Nové koště… Oko za oko,… Pro dobrotu… Starého psa… Stokrát opakovaná lež... Všechno zlé… Zabít dvě mouchy… Celkem

6

0

1

6

11 9 12

0 0 0

1 0 0

1 4 1

5

0

1

7

4 6

0 0

1 2

8 5

12 4

1 0

0 2

0 7

9 1

0 0

2 3

2 9

1 13 12 8 2

0 0 0 1 0

3 0 0 1 0

9 0 1 3 11

12 13

0 0

0 0

1 0

238

10

32

116

Doplňující informace k tabulce: Boží mlýny… - tři z dotázaných odpověděli: „melou“. Co je v domě,… - tři z dotazovaných odpověděli: „to se počítá“. Chytrému napověz,… - dva z dotazovaných odpověděli: „hloupému pomoz“. Jak si kdo ustele,… - dva z dotazovaných odpověděli: „tak spí“. Kuriózní odpovědi: Darovanému koni… „za zuby netahej“ Jedna vlaštovka… „léto nepřinese“ Jako bys nosil dříví… „v rukou“ Jez do polosyta,… „nebo nejez vůbec“ Kovářova kobyla… „hodně žene“ Lepší vrabec v hrsti,… „než orel na stromě“ Lež má… „křivé nohy“ Mezi slepými… „němý neuspěje“, „je každý králem“ My o vlku… „a vlk o nás“ Nemusí pršet,… „aby bylo mokro“, „aby bylo bláto“ Nové koště… „pro Harryho Pottera“, „starý nepořádek“ 31

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


7

1

5

9

1

3

z bláta do louže

7

2

4

chytat lelky

8

1

4

pozdě bycha honit

2

4

7


0

5

8

1

3

9

danajský dar

2

0

11


5

3

5

13

0

0

Celkem

54

20

56

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Od rodičů Ze školy Z rodiny Od prarodičů Z pohádek Od babičky Z médií Z letáků


Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 4 odpovědi Občas – 6 odpovědí Ne – 2 odpovědi Prarodiče, babička, mamka, skoro celá rodina Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Občas – 2 odpovědi Málokdy – 6 odpovědí Ne – 3 odpovědi My o vlku a vlk za humny. – 2 stejné odpovědi Na každou svini se vaří voda. 32

Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 3 odpovědi Ne – 5 odpovědí Nevím – 3 odpovědi „Kdo se bojí, sere v síni.“ „Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu.“ Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? My o vlku a vlk za humny. Co tě nezabije, to tě posílí. - 3 stejné odpovědi Tak daleko se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

V prvním ročníku gymnázia se objevilo padesát šest procent správně doplněných přísloví a čtyřicet dva procent správně vysvětlených rčení.

2. ročník gymnázia Ve druhém ročníku bylo přítomno dvanáct studentů. Vyhodnocení odpovědí druhého ročníku gymnázia (celkem 12 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

4 6



1 6

1 0

9

1

1

1

12

0

0

0

11

0

0

1

12

0

0

0

4

2

3

3

7

0

2

3

12

0

0

0

2

0

1

9

12 6

0 0

0 1

0 5

33


3

0

1

8

11

0

0

1

8

0

2

2

10 11 11

0 0 0

1 0 0

1 1 1

1

0

2

9

3 6

2 1

1 0

6 5

10 2

0 2

1 2

1 6

7 4

1 0

0 1

5 7

3 12 11 5 6

0 0 0 0 0

1 0 0 2 0

8 0 1 5 6

10 12

0 0

0 0

2 0

243

15

29

98

Doplňující informace k tabulce: Boží mlýny… - šest z dotazovaných odpovědělo: „melou“. Co je v domě,… - tři z dotazovaných odpověděli: „to se počítá“. Jak si kdo ustele,… - dva z dotazovaných odpověděli: „tak spí“. Kdo nic nedělá,… - jednotlivě se objevily odpovědi: „nic nezíská“, „nic nedostane“. Kuriózní odpovědi: Co je v domě,… „tam zůstane“ Jedna vlaštovka… „doletí daleko“ Kdo se bojí,… „je posera“ Kovářova kobyla… „nic nepřinese“ Lepší vrabec v hrsti,… „nežli hejno na střeše“ Mezi slepými… „jeden nevidí“, „přítele najdeš“ Nové koště… „Nimbus 3000“ Starého psa… „neoblafneš“, „zabít“ 34

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


7

4

1

6

2

4

z bláta do louže

7

5

0

chytat lelky

4

0

8

pozdě bycha honit

5

0

7


0

5

7

1

5

6

danajský dar

1

4

7


7

1

4

10

0

2

Celkem

48

26

46

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Od rodičů Ze školy Z knih Z televize Z filmů Z rodiny Od dědy Ze života Z pohádek Od přátel

Počet odpovědí 4 4 4 3 3 3 2 2 1 1

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 3 odpovědi Občas – 5 odpovědí Ne – 2 odpovědi Děda, mamka, rodiče Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Občas – 7 odpovědí Málokdy – 2 odpovědi Ne – 2 odpovědi

35

Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 5 odpovědí Nevím – 5 odpovědí „My o hovně a hovno na botě.“ – 2 stejné odpovědi „Kdo se bojí, musí do lesa.“ „Dvakrát měř jeden keř.“ „Kdo žebrá, má za tři.“ Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. My o vlku a vlk za dveřmi. – 2 stejné odpovědi.

Studenti druhého ročníku gymnázia správně doplnili šedesát procent přísloví a správně vysvětlili čtyřicet procent rčení.

3. ročník gymnázia Ve třetím ročníku bylo přítomno jedenáct studentů. Vyhodnocení odpovědí druhého ročníku gymnázia (celkem 11 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

6 8



1 0

0 1

6

0

0

5

11

0

0

0

9

0

0

2

9

0

1

1

5

0

0

6

7

0

0

4

10

0

0

1

1

0

0

10

11 7

0 0

0 0

0 4

36


2

0

0

9

10

0

0

1

4

0

4

3

8 8 11

0 2 0

0 0 0

3 1 0

2

0

0

9

1 3

2 1

0 0

8 7

9 0

0 0

0 1

2 10

8 2

1 0

0 0

2 9

2 11 11 7 1

0 0 0 0 1

0 0 0 1 0

9 0 0 3 9

9 11

1 0

0 0

1 0

210

14

8

120

Doplňující informace k tabulce: Boží mlýny… - tři z dotázaných odpověděli: „melou“, jeden: „melou nadarmo“. Co je v domě,… - dva z dotázaných odpověděli: „ to se počítá“. Kdo nic nedělá,… - tři z dotázaných odpověděli: „nic nemá“. Kdo šetří,… - dva z dotázaných odpověděli: „má za pět“. Kuj železo,… - dva z dotázaných odpověděli: „dokud je horké“. Kuriózní odpovědi: Kdo šetří,… „má za pět“

37

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


7

0

4

6

1

4

z bláta do louže

4

2

5

chytat lelky

4

1

6

pozdě bycha honit

4

0

7


1

6

4

0

2

9

danajský dar

3

0

8


6

0

5

10

0

1

Celkem

45

12

53

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Z rodiny Ze školy Z knih Z internetu Z novin Z pohádek Ze života

Počet odpovědí 5 3 3 2 1 1 1

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 3 odpovědi Občas – 5 odpovědí Málokdy – 1 odpověď Ne – 2 odpovědi Taťka, babička, mamka, celá rodina Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Ano, celkem často – 2 odpovědi Občas – 5 odpovědí Málokdy – 2 odpovědi Ne – 1 odpověď Chraň tě ruka Páně. 38

Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 2 odpovědi Ne – 2 odpovědi Nevím – 7 odpovědí „My o vlku a vlk na drátě.“ „My o vlku a vlk v emailu.“ „My o vlku a vlk v mobilní síti.“ „Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě.“ Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Co tě nezabije, to tě posílí. – 3 stejné odpovědi

Třetí ročník gymnázia doplnil správně šedesát čtyři procent přísloví a správně vysvětlil čtyřicet jedna procent rčení.

4. ročník gymnázia Ve čtvrtém ročníku bylo přítomno dvacet sedm studentů. Vyhodnocení odpovědí druhého ročníku gymnázia (celkem 27 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

25 21



0 4

1 2

24

0

2

1

27

0

0

0

23

1

0

3

27

0

0

0

18

1

1

7

21

0

1

5

27

0

0

0

16

0

0

11

27 19

0 0

0 0

0 8

39


12

0

0

15

25

0

0

2

13

0

7

7

26 26 27

0 0 0

0 0 0

1 1 0

15

0

0

12

14 16

2 1

0 7

11 3

27 7

0 0

0 0

0 20

24 9

1 0

1 2

1 16

9 27 27 19 3

0 0 0 1 1

1 0 0 0 5

17 0 0 7 18

27 27

0 0

0 0

0 0

655

9

31

169

Doplňující informace k tabulce: Co je v domě,… - čtyři z dotázaných odpověděli: „to se počítá“. Kdo nic nedělá,… - tři z dotázaných odpověděli: „nic nemá“. Lepší vrabec v hrsti,… - dva z dotázaných odpověděli: „než vrána na střeše“ Stokrát opakovaná lež… - tři z dotázaných odpověděli: „zůstává lží“, dva odpověděli: „taky lež“. Kuriózní odpovědi: Darovanému koni… „na kopyta nehleď“ Kuj železo,… „dokud je mladé“ Lepší vrabec v hrsti,… „než moucha na střeše“, „než oheň na střeše“, „než kohout na střeše“, „než veš v srsti“, „než vlaštovka na střeše“ Nemusí pršet,… „stačí, když bude sněžit“, „hlavně když svítí“ Starého psa… „povely nenaučíš“

40

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


21

2

4

20

0

7

z bláta do louže

10

11

6

chytat lelky

21

0

6

pozdě bycha honit

11

5

11


2

9

16

6

6

15

danajský dar

2

2

23


18

2

7

22

1

4

Celkem

133

38

99

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Z domova Ze školy Od prarodičů Od rodičů Z televize Z knih Od kamarádů Z internetu Z pohádek Od babiček Ze života Z rádia Z filmů Z novin

Počet odpovědí 12 12 8 8 8 7 6 5 4 4 4 3 1 1

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 12 odpovědí Občas – 12 odpovědí Málokdy – 2 odpovědi Rodiče, babička, prarodiče, matka, celá rodina

41

Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Ano, celkem často – 4 odpovědi Občas – 14 odpovědí Málokdy – 5 odpovědí Ne – 2 odpovědi Jako když hrách na stěnu hází. Pro dobrotu, na žebrotu. My o vlku a vlk za humny. – 2 stejné odpovědi Když se kácí les, lítají třísky. Spát jako když ho do vody hodí. Spát jako zabitý. Ber, nebo nech bejt. Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 6 odpovědí Ne – 10 odpovědí Nevím – 8 odpovědí „Kdo se bojí, sere v síni.“ – 2 stejné odpovědi „Co tě nezabije, to tě stejně jednou dostane.“ „My o hovně a hovno na botě.“ – 5 stejných odpovědí „Kdo jinému jámu kopá, je u něj na brigádě.“ „Darovanému koni na zuby nelez.“ „Co můžeš udělat dnes, odlož až na pozítří a máš dva dny volna.“ Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Co tě nezabije, to tě posílí. – 2 stejné odpovědi. Šaty dělaj člověka. Více děr více syslů, více hlav více smyslů. Proč dělat věci jednoduše, když jdou dělat složitě. Lhát se nemá, ale pravda nebývá hezká. Na každou svini se vaří voda. Komu není shůry dáno, v apatice nekoupí.

Ve čtvrtém ročníku gymnázia se objevilo sedmdesát sedm procent správně doplněných přísloví a čtyřicet devět procent správně vysvětlených rčení.

42

c. Střední odborná škola Na Bojišti v Liberci (SOŠ) Střední odborná škola v Liberci Na Bojišti nabízí hned několik studijních oborů, já jsem namátkou vybrala obor elektrikář. Jedná se o tříletý studijní obor zakončený výučním listem. Ze všech tří ročníků bylo vybráno celkem 39 vyplněných dotazníků.

1. ročník SOŠ V prvním ročníku bylo přítomno šestnáct studentů. Vyhodnocení odpovědí prvního ročníku SOŠ (celkem 16 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

10 4


Boží mlýny… Co je v domě,… Co se v mládí naučíš… Co tě nezabije,… Darovanému koni… Dvakrát měř,… Chytrému napověz,… Jak si kdo ustele,… Jak se do lesa volá,… Jedna vlaštovka… Jaký otec,… Jako bys nosil dříví… Jez do polosyta,… Kdo chce kam,… Kdo nic nedělá,… Kdo se bojí,… Kdo šetří,… Komu se nelení,… Kovářova kobyla… Kuj železo,… Lepší vrabec v hrsti,… Lež má…

0 12

2 0

8

4

4

0

15

1

0

0

14

1

1

0

15

1

0

0

4

1

9

2

10

2

2

2

16

0

0

0

3

0

10

3

15 5

1 0

0 9

0 2

9

0

4

3

14

0

1

1

7

0

8

1

11 13 9

1 0 0

3 3 5

1 0 2

9

0

5

2

5 7

5 2

5 6

1 1

16

0

0

0

43

Mezi slepými… My o vlku… Nemusí pršet,… Nové koště… Oko za oko,… Pro dobrotu… Starého psa… Stokrát opakovaná lež... Všechno zlé… Zabít dvě mouchy… Celkem

8

0

5

3

8 3

2 1

4 10

2 2

9 14 15 8 4

0 0 2 2

4 2 1 4 7

3 0 0 2 3

10 15

1 0

3 0

2 1

313

31

127

41

Doplňující informace k tabulce: Boží mlýny… - čtyři z dotázaných odpověděli: „melou“. Co je v domě,… - šest z dotázaných odpovědělo: „to se počítá“, tři odpověděli: „to je pro mě“. Co se v mládí naučíš… - dva z dotázaných odpověděli: „ve stáří zapomeneš“, jeden odpověděl: „ve stáří neumíš“. Chytrému napověz,… - sedm z dotázaných odpovědělo: „hloupému pomoz“, jeden odpověděl: „hloupému odpověz“. Jak si kdo ustele,… - dva z dotázaných odpověděli: „takový to má“. Jedna vlaštovka… - šest z dotázaných odpovědělo: „nikam nedoletí“. Kdo nic nedělá,… - dva z dotázaných odpověděli: „nic nemá“, tři odpověděli: „nic nedostane“. Kuj železo,… - pět z dotázaných odpovědělo: „dokud je horké“. Stokrát opakovaná lež… - čtyři z dotázaných odpověděli: „není lež“. Kuriózní odpovědi: Jak se do lesa volá… „jen počkej, zajíci!“ Jako bys nosil dříví… „tak bys nosil všechno“, „tak se víří“, „na zádech“ Jedna vlaštovka… „lítá sama“, „jeden pád“ Jez do polosyta,… „a pij doplna“ Kdo nic nedělá,… „ten si nadělá“, „ten je na tom nejlíp“ Kdo šetří,… „má peníze“, „ten hřeší“ Komu se nelení,… „tomu se jelení“ Kovářova kobyla… „ráda skáče“, „je nemocná“, „má nové podkovy“, „nikde nebyla“ Kuj železo,… „dokud ti ho nevezmou“, „ber zlato“ Lepší vrabec v hrsti,… „než holub v nose“, „než na pekáči“, „než holub na talíři“, „než holub v rukávu“, „než vrabec na hřišti“, „než v polívce“ 44

Mezi slepými… „brejlatý král“, „vidíš nejlépe“, „jsi jediný vidící“, „hůl nenajdeš“ My o vlku… „vy o psu“, „vlk na brku“, „on o psu“, „vlk o nás“ Nemusí pršet,… „aby bylo veselo“, „může sněžit“ Nové koště… „dobře hoří“, „si ustele na poště“ Pro dobrotu… „na robotu“ Starého psa… „nakopni“, „utrať“, „kopni třikrát“ Stokrát opakovaná lež… „není vtipná“

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


6

3

7

10

1

5

z bláta do louže

4

3

10

chytat lelky

4

5

7

pozdě bycha honit

7

2

7


0

8

8

0

11

5

danajský dar

0

7

9


8

2

6

10

1

5

Celkem

49

43

69

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Ze školy Z pohádek Z televize Od babiček Z písniček Z internetu Z knih Z filmů Ze seriálů Z rodiny

Počet odpovědí 6 3 3 3 2 2 1 1 1 1

45

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Občas – 3 odpovědi Málokdy – 4 odpovědi Ne – 8 odpovědí Máma, babička, děda Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Občas – 4 odpovědi Málokdy – 1 odpověď Ne – 11 odpovědí „Uvidíme, řekl slepý a stejně hovno viděl.“ Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 3 odpovědi Ne – 7 odpovědí Nevím – 5 odpovědí Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Pod svícnem je největší tma.

První ročník SOŠ doplnil správně šedesát sedm procent přísloví a správně vysvětlil třicet jedna procent rčení.

46

2. ročník SOŠ Ve druhém ročníku bylo přítomno devět studentů. Vyhodnocení odpovědí druhého ročníku SOŠ (celkem 9 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

6 8



0 1

0 0

9

0

0

0

9

0

0

0

9

0

0

0

9

0

0

0

7

0

0

2

7

1

1

0

9

0

0

0

3

0

0

6

9 7

0 0

0 0

0 2

5

0

0

4

9

0

0

0

7

0

1

1

9 6 9

0 0 0

0 2 0

0 1 0

6

0

0

3

7 6

2 1

0 0

0 2

9 2

0 1

0 0

0 6

7 2

2 0

0 0

0 7

7 9

1 0

0 0

1 0

47


9 8 0

0 1 0

0 0 2

0 0 7

9 9

0 0

0 0

0 0

227

12

7

42

Doplňující informace k tabulce: Co je v domě,… - jeden z dotázaných odpověděl: „to se počítá“. Jak si kdo ustele,… - jeden z dotázaných odpověděl: „tak se vyspí“. Kuriózní odpovědi: Kdo nic nedělá,… „sám sobě škodí“ Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


6

0

3

6

0

3

z bláta do louže

4

1

4

chytat lelky

4

0

5

pozdě bycha honit

2

1

6


0

6

3

1

1

7

danajský dar

3

1

5


3

0

6

6

0

3

Celkem

35

10

45

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Ze školy Z domova Od kamarádů Z internetu Z novin Z dětských her

Počet odpovědí 4 3 1 1 1 1

48

Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Občas – 2 odpovědi Málokdy – 2 odpovědi Ne – 1 odpověď Celá rodina, rodiče Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Ano, celkem často – 3 odpovědi Občas – 1 odpověď Ne – 1 odpověď Jaký pán, takový krám. Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 1 odpověď Ne – 2 odpovědi Nevím – 2 odpovědi „Kdo šetří, má nakonec stejně hovno.“ „Pozdě býka honit.“ „Co se v mládí naučíš, ve stáří stejně zapomeneš.“ Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

Druhý ročník SOŠ doplnil správně osmdesát tři procent přísloví a správně vysvětlil třicet devět procent rčení.

49

3. ročník SOŠ Ve třetím ročníku bylo přítomno čtrnáct studentů. Vyhodnocení odpovědí třetího ročníku SOŠ (celkem 14 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

9 7



3 7

0 0

7

4

3

0

14

0

0

0

11

0

0

3

14

0

0

0

9

1

2

2

7

3

1

3

14

0

0

0

0

0

0

14

14 6

0 0

0 1

0 7

4

0

0

10

10

0

0

4

10

0

2

2

14 12 12

0 0 0

0 0 2

0 2 0

7

0

0

7

9 3

0 2

0 5

5 4

14 8

0 0

0 2

0 4

6 6

2 0

1 0

5 8

5 14

1 0

2 0

6 0

50


13 10 2

1 0 0

0 1 1

0 3 11

14 14

0 0

0 0

0 0

299

16

33

100

Doplňující informace k tabulce: Boží mlýny… - dva z dotázaných odpověděli: „melou“, tři odpověděli: „břehy melou“. Co je v domě,… - čtyři z dotázaných odpověděli: „to se počítá“. Jak si kdo ustele,… - dva z dotázaných odpověděli: „tak se vyspí“. Kuriózní odpovědi: Co je v domě,… „to tam zůstane“ Jako bys nosil dříví… „na zátop“ Mezi slepými… „nic nenajdeš“ My o vlku… „ty o voze“ Starého psa… „kousat nenaučíš“

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


11

1

2

7

0

7

z bláta do louže

4

1

9

chytat lelky

8

0

6

pozdě bycha honit

1

0

13


0

3

11

0

6

8

danajský dar

0

0

14


1

1

12

8

1

5

Celkem

40

13

87

51

Odpovědi na otázky: Odkud přísloví, úsloví a rčení znáte? Zdroje Ze života Ze školy Od kamarádů Od dědy Z internetu Z filmů Z knih Od prarodičů


Používá přísloví, úsloví a rčení někdo z vaší rodiny? Kdo? A jak často? Ano, celkem často – 2 odpovědi Občas – 4 odpovědi Málokdy – 1 odpověď Ne – 5 odpovědí Celá rodina, děda Používáte sami nějaká přísloví, úsloví nebo rčení? Jaká např.? Jak často? Občas – 3 odpovědi Málokdy – 4 odpovědi Ne – 5 odpovědí Každá mince má dvě strany. Používají se ve vašem okolí přísloví, úsloví a rčení, která jsou nějak přetvořená? Uveďte příklady. Ano – 3 odpovědi Ne – 5 odpovědí Nevím – 3 odpovědi „Žer do plna a chlastej do poblití.“ – 2 stejné odpovědi „Jak se na bankomat volá, tak se z něj ozývá.“ – 2 stejné odpovědi „Lepší vrabec v hrsti, než cikán v garáži.“ Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Co tě nezabije, to tě posílí. – 3 stejné odpovědi Blbý jako bublající bláto.

52

Ve třetím ročníku SOŠ studenti správně doplnili sedmdesát procent přísloví a správně vysvětlili dvacet devět procent rčení.

5. Shrnutí výsledků testovacích dotazníků u mládeže věkové skupiny 15 – 18 let. Shrnula jsem výsledky ze všech školních zařízení, na nichž byly dotazníky rozdány, a procentuálně jsem vyčíslila, která přísloví studenti nejlépe znali a se kterými měli největší problém. Uvádím příklady prvních třech nejčastěji správně zodpovězených přísloví a prvních třech zodpovězených nesprávně. Devadesát devět procent studentů ze všech sto padesáti pěti dotazovaných doplnilo správně přísloví „Jak se do lesa volá…“. Devadesát osm procent studentů doplnilo správně přísloví „Oko za oko…“. Devadesát sedm procent studentů ze všech dotázaných doplnilo správně přísloví: „Co tě nezabije…“. Naopak nejméně si studenti poradili s příslovími: Sedmdesát jedna procent studentů ze všech dotazovaných doplnilo špatně nebo neznalo přísloví: „Jedna vlaštovka…“. Šedesát pět procent studentů doplnilo špatně nebo neznalo přísloví: „Mezi slepými…“. A padesát osm procent studentů doplnilo špatně nebo neznalo přísloví: „Jez do polosyta…“.

Přísloví, která studentům činila nejmenší problémy, a byla tedy většinou bez chyby doplněna, byla založena na rýmu. Např. „dvakrát měř, jednou řež“, „kdo chce kam, pomozme mu tam“, „kdo šetří, má za tři“, „pro dobrotu na žebrotu“. Přesto se však i u rýmovaných přísloví objevila taková, která dotázaným činila značné potíže („všechno zlé je k něčemu dobré“ a dokonce „jez do polosyta, pij do polopita“, které se umístilo na druhém žebříčku v řadě nejméně známých přísloví). Přestože byl tedy počet správně doplněných rýmujících se přísloví vysoký, pravidlo, že rýmovaná přísloví si studenti pamatují, se nedá zcela podpořit.

53

Některé chybné odpovědi se v naprosto stejné formě opakovaly na všech vybraných školách. Dvacet jedna procent ze všech sto padesáti pěti studentů doplnilo za začátek přísloví: „Co je v domě…“ – „ to se počítá“. Většina ostatních nesprávných odpovědí však byla uvedena pouze jednotlivě. M. Čechová uvádí, že některé frazeologické aktualizace vedou k vývojovému pohybu, většina jich je však příležitostná a zůstává na jednotlivých promluvách, popř. v úzu jednotlivých mluvčích.24

Dále byl dotazník zaměřen na procentuální vyčíslení úspěšnosti v oblasti vysvětlování významu daných rčení. Předkládám první tři nejčastěji správně zodpovězená rčení a první tři zodpovězená nesprávně, nebo nezodpovězená vůbec. Osmdesát procent ze všech sto padesáti pěti dotazovaných studentů vysvětlilo správně rčení: „spát jako dudek“. Šedesát pět procent studentů vysvětlilo správně rčení: „zlatý hřeb“. A šedesát dva procent z dotazovaných studentů svedlo správně vysvětlit rčení: „vytrhnout trn z paty“. Naopak nejméně studentů rozumělo rčením: Osmdesát osm procent ze všech dotazovaných studentů vysvětlilo špatně, nebo nevysvětlilo vůbec rčení: „mlátit prázdnou slámu“. Osmdesát sedm procent studentů vysvětlilo špatně, nebo nevysvětlilo vůbec rčení: „danajský dar“. A osmdesát dva procent všech studentů vysvětlilo špatně, nebo nevysvětlilo vůbec rčení: „házet perly sviním“.

Dalším úkolem testovacího dotazníku bylo zjistit, odkud studenti přísloví, úsloví a rčení znají, kde se je naučili. Někteří dotazovaní nechali kolonku nevyplněnou nebo uvedli jako odpověď „nevím“, ale přesto se nashromáždilo tři sta jedenáct odpovědí rozvrstvených ve dvaceti třech různých kategoriích, které uvedli sami studenti. Uvádím pro příklad tři vůbec nejvíce frekventované kategorie, tedy kategorie, které uvedl nejvyšší počet studentů.

24

Čechová, Naše řeč, ročník 69 (1986), s. 182

54

Šestapadesátkrát se opakovala odpověď, že si studenti přísloví, rčení a úsloví osvojili ve škole. Čtyřicet jedna studentů se shodovalo, že tyto znalosti mají z domova. A třicet dva dotazovaných studentů uvádělo, že své znalosti přísloví, rčení a úsloví mají z knih.

Na dotaz, odkud studenti přísloví, rčení a úsloví zná, se jednotlivě objevily některé možná překvapivé odpovědi, tj.: „z křížovek“, „z dětských her“, „ze seriálů“, „z písniček“, „z rádia“, „z letáků“, „z novin“.

Další body dotazníku byly zaměřené především na to, kdo a jak často přísloví, rčení a úsloví používá. Někteří studenti nechali kolonky opět nevyplněné, i přesto však bylo k daným otázkám vybráno čtyři sta pět odpovědí. Na otázku, zda přísloví, úsloví a rčení používá někdo z rodiny dotazovaných, případně kdo a jak často, vyšla po sečtení všech sto padesáti pěti dotazníku tato data: Dvacet čtyři procent studentů odpovědělo, že se v jejich rodině používá přísloví, úsloví a rčení celkem často. Čtyřicet procent dotazovaných odpovědělo, že se v jejich rodině používají občas. Čtrnáct procent odpovědělo, že se používají málokdy. A dvacet dva procent studentů užívání úsloví, přísloví a rčení ve svých rodinách zcela negovalo.

Nejčastější odpovědí na to, kdo z rodiny přísloví, úsloví a rčení používá, bylo „rodiče“, dále pak „prarodiče“, „babička“, „máma“, „celá rodina“ a jednotlivě „děda“ a „strýc“. Zajímavý je fakt, že pokud někdo uváděl konkrétní členy rodiny, jednalo se v drtivé většině o rodinné příslušníky ženského pohlaví.

Na otázku, zda dotazovaní sami nějaká úsloví, přísloví a rčení používají, případně jak často, odpověděli takto: Šestnáct procent studentů potvrdilo, že rčení, úsloví a přísloví používá celkem často. Třicet šest procent dotazovaných je použije občas. Dvacet pět procent uvedlo, že je používají málokdy. A dvacet tři procent ze všech studentů, kteří na dotaz odpovídali, přiznalo, že rčení, přísloví a úsloví vůbec nepoužívají. 55

Podle výsledů vyhodnocení všech dotazníků je nejfrekventovanějším příslovím mezi studenty přísloví: „My o vlku a vlk za humny.“, které ve svých odpovědích uvedlo třicet čtyři procent dotázaných. Jako své nejoblíbenější přísloví uvedlo dvacet pět procent studentů: „Co tě nezabije, to tě posílí.“. Poslední dotaz měl zjistit, zda se v okolí dotazovaných používají přísloví, úsloví nebo rčení nějak přetvořená. Odpovědi byly následující: Dvacet osm procent studentů potvrdilo, že se používají. Třicet osm procent z nich uvedlo, že se ve svém okolí s ničím takovým nesetkali. A třicet čtyři procent ze všech dotázaných momentálně neznalo. Příklady na to, která úsloví, přísloví a rčení studenti používají, jaká mají nejraději a jaké se v jejich okolí používají novotvary, jsou vždy uvedené v podrobném rozboru dotazníků pod konkrétní třídou.

Překvapivých výsledků se dočkalo porovnání znalosti přísloví mezi jednotlivými školami. Dalo by se asi podvědomě očekávat, že nejlepší výsledky bude mít gymnázium a nejslabší výsledky přirozeně odborná škola se zaměřením na výuku budoucích elektrikářů. Výsledky dotazníků ale mluví jinak. Porovnáme-li počet správně doplněných přísloví mezi jednotlivými školami, vyjdou nám tato čísla: O první místo s největší znalostí daných přísloví se dělí střední odborná škola se střední uměleckou školou – celkový počet správných odpovědí ze všech čtyř ročníků v obou školách dosahoval sedmdesáti tří procent. A za nimi je na druhém místě gymnázium, kde celkový počet správných odpovědí ze všech čtyř ročníků činil pouhých šedesát osm procent.

Vyhodnotíme-li vždy třídu s nejlepšími výsledky z dané školy a porovnáme-li výsledky těchto tříd mezi sebou, dočkáme se takovýchto výsledků: Ročník s nejvyšším procentem správně doplněných přísloví byl s osmdesáti třemi procenty úspěšnosti druhý ročník střední odborné školy. Osmdesát dva procent správně doplněných přísloví měl druhý ročník střední umělecké školy.

56

A nejúspěšnější ročník gymnázia byl ročník čtvrtý, kde znalost českých přísloví dosáhla sedmdesáti sedmi procent správných odpovědí.

Pro doplnění celkového obrazu uvádím ještě několik faktů: Dle daných výsledků se dá říci, že testované skupiny studentů mají povědomí o příslovích zhruba stejné, odchylky nebyly příliš výrazné. Některé odpovědi v dotaznících jsem shledala jako příliš sprosté, či vulgární, proto nejsou do vyhodnocení zahrnuté. Třicet osm procent ze všech sto padesáti pěti studentů mělo více než polovinu znalostních úkolů v dotazníku nesprávně zodpovězenou.

M.

Čechová

uvádí

výsledky

výzkumu

užívání

kulturní

frazeologie

z devadesátých let, z nichž vyplívá, že frekvence užití např. nábožensky motivovaných frazémů byla s náboženským uvolněním vyšší.25 Z výsledků dotazníkového šetření této bakalářské práce vyplívá, že např. frazém „Oko za oko, zub za zub.“ je devadesáti osmi procentům studentů dobře známý, nicméně v odpovědích na dotaz, jaká přísloví, rčení a úsloví studenti používají, se objevil ze sto padesáti pěti případů pouze dvakrát.

25

Čechová, Naše řeč, ročník 76 (1993), s. 181

57

6. Vyhodnocení výsledků testovacího dotazníku v Domě seniorů Liberec – Františkov Věkový průměr třiceti dotazovaných seniorů je osmdesát pět let. Sama jsem si s každým z nich sedla, dotazník jim předčítala a zapisovala jejich odpovědi. Bohužel někteří z nich díky svému pokročilému věku již nebyli schopni si na některé věci rozvzpomenout, ač jim byl dotazovaný materiál zjevně známý, některým chyběla slova pro vysvětlení. Vyhodnocení odpovědí v Domě seniorů (celkem 30 dotazníků): Přísloví

Správně

Špatně

Vůbec

20 20


Boží mlýny… Co je v domě,… Co se v mládí naučíš… Co tě nezabije,… Darovanému koni… Dvakrát měř,… Chytrému napověz,… Jak si kdo ustele,… Jak se do lesa volá,… Jedna vlaštovka… Jaký otec,… Jako bys nosil dříví… Jez do polosyta,… Kdo chce kam,… Kdo nic nedělá,… Kdo se bojí,… Kdo šetří,… Komu se nelení,… Kovářova kobyla… Kuj železo,… Lepší vrabec v hrsti,… Lež má…

3 8

0 2

28

1

1

0

12

0

2

16

29

1

0

0

30

0

0

0

16

9

2

3

30

0

0

0

30

0

0

0

26

3

0

1

23 26

3 0

1 0

3 4

25

3

0

2

29

0

0

1

25

0

3

2

30 30 30

0 0 0

0 0 0

0 0 0

27

1

0

2

27 23

2 3

0 3

1 1

29

0

1

0

58

Mezi slepými… My o vlku… Nemusí pršet,… Nové koště… Oko za oko,… Pro dobrotu… Starého psa… Stokrát opakovaná lež… Všechno zlé… Zabít dvě mouchy… Celkem

7

2

0

21

27 26

1 2

0 1

2 1

29 29 30 10 15

0 0 0 6 0

1 0 0 4 1

0 1 0 10 14

29 29

0 1

0 0

1 0

796

45

31

88

Doplňující informace k tabulce: Boží mlýny… - sedm z dotázaných odpovědělo: „melou“. Co je v domě,… - šest z dotázaných odpovědělo: „to se počítá“, dva odpověděli: „to je pro mě“. Chytrému napověz,… - objevovaly se odpovědi: „hloupému dolož“, „hloupému dodej“, „hloupého trkni“, „hloupého kopni“. Kuj železo,… - objevovaly se odpovědi: „dokud je horké“, „dokud je teplé“, „dokud je žhavé“, „dokud je kujné“. Lepší vrabec v hrsti,… - jednotlivě se objevily odpovědi: „nežli vrabec na střeše“, „nežli vrána na střeše“. Nemusí pršet,… - objevovaly se odpovědi: „stačí, že kape“, „hlavně že kape“, „jen když kape“.

Vysvětlit rčení

Správně

Špatně

Vůbec


21

0

9

20

0

10

z bláta do louže

23

1

6

chytat lelky

20

1

9

pozdě bycha honit

21

1

8


17

9

4

12

0

18

danajský dar

16

1

13


26

0

4

30

0

0

Celkem

206

13

81

59

Na otázku odkud přísloví, úsloví a rčení znají, se objevovaly vesměs stejné dopovědi: „od rodičů, od babičky, ze zaměstnání, ze školy“ a vůbec nejčastější odpověď zněla: „ze života“. Dotazovaní prý za svého mládí přísloví, úsloví, rčení a všelijaká pořekadla používali hodně frekventovaně, používala je v podstatě neustále celá rodina. Něco se také přiučili ve škole nebo později v zaměstnání. Naopak většina uvedla, že se s užíváním úsloví, rčení a přísloví v rodinách svých vnoučat a pravnoučat setkávají jen zřídka. Šedesát šest procent dotázaných uvedlo, že v současné době přísloví, úsloví a rčení už téměř nepoužívá, dvacet čtyři procent je používá občas a deset procent celkem často. Novotvary se podle dotázaných objevují v Domě seniorů zřídka, nicméně se některé příklady v odpovědích objevily: „Kdo jinému jámu kope, je nádeník.“, „Kam čert nemůže, pošle babu.“, „Co se v mládí naučíš, ve stáří zapomeneš.“ A vyskytla se také taková úsloví, přísloví a rčení, která se například v dotaznících vyplňovaných mládeží neobjevila ani jednou.

Jaké je vaše oblíbené přísloví, úsloví nebo rčení? Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka. Žij a nech žít. Spěchej pomalu. Všechno špatné je pro něco dobré. Veselost půl zdraví. Práce kvapná, málo platná. Když dlouho spíš, míň toho sníš. Ranní ptáče dál doskáče, víc toho sežere a dřív umře. Ševče, drž se svého kopyta.

60

7. Porovnání výsledků získaných ve školách s výsledky získanými v Domě seniorů Obecně lze říci, že si senioři s příslovími a rčeními poradili lépe než studenti. Podívejme se na podrobnější vyčíslení. Vyčíslíme-li procentuálně správné odpovědi ze všech sto padesáti pěti dotazníků, které vyplňovali studenti, vyjde nám číslo sedmdesát jedna procent. Průměr správně doplněných přísloví v Domě seniorů činí osmdesát osm procent. Ještě lépe patrný rozdíl se vidět na číslech týkajících se rčení. Studenti správně vysvětlili čtyřicet jedna procent rčení. Průměr správně vysvětlených rčení v Domě seniorů je téměř o třicet procent vyšší, tedy šedesát devět procent. Přísloví studentům nejvíce známe, které správně doplnilo devadesát devět procent z nich, bylo: „Jak se do lesa volá…“. V Domě seniorů se objevilo hned šest přísloví („Dvakrát měř,…“, „Jak si kdo ustele,…“, „Jak se do lesa volá,…“, „Kdo se bojí,…“, „Kdo šetří,…“, „Komu se nele-

ní,…“, „Pro dobrotu…“), která byla doplněna správně všemi dotazovanými. Nejméně známé přísloví pro studenty bylo: „Jedna vlaštovka…“. Doplnilo jej správně jen dvacet devět procent ze všech dotazovaných. Pro seniory bylo nejméně známé přísloví: „Mezi slepými…“. To doplnilo správně pouze třicet procent z nich. První shoda se objevila v porovnávání správných vysvětlení rčení. Jak studenti, tak senioři byli nejúspěšnější ve vysvětlení rčení „spát jako dudek“. Toto rčení vysvětlilo správně osmdesát procent studentů a sto procent seniorů. Naopak největší problémy s vysvětlením měli studenti u rčení „mlátit prázdnou slámu“, správně jej vysvětlilo pouze dvanáct procent z nich. Senioři toto rčení vysvětlili s padesáti sedmi procentní úspěšností. Nejslabší článek ve vysvětlování přísloví bylo v Domě seniorů rčení „házet perly sviním“. Správně ho vysvětlilo pouze čtyřicet procent z nich. Stále však byli v odpovědích více úspěšní než studenti, kteří rčení „házet perly sviním“vysvětlili správně jen v osmnácti procentech ze všech odpovědí. 61

Je zajímavé porovnat proměnu variant přísloví u seniorů a dnešní mládeže. Např. přísloví „Chytrému napověz,…“ senioři běžně doplňovali vazbami: „hloupému dolož“, „hloupému dodej“, „hloupého trkni“, „hloupého kopni“. Kdežto u studentů se odpověď „hloupému dolož“ objevila pouze jednou ze všech sto padesáti pěti odpovědí a varianta „hloupému dodej“ se v odpovědích studentů neobjevila vůbec. Naopak jsme se mohli setkat s doplněními jako: „hloupému odpověz“, „hloupému flákni“, „hloupému všechno sněz“, „hloupému pověz“ nebo „hloupému pomoz“.

Dále můžeme zmínit přísloví „Jez do polosyta…“, k němuž senioři běžně doplňovali celou vazbu „pij do polopita, vyjdou ti naplno léta.“. Tato varianta se mezi studenty neobjevila ani jednou, zato byly k vidění odpovědi jako: „nebo nejez vůbec“ nebo „a pij doplna“. Z příkladů je patrný posun jazykového vyjadřování a silná potřeba současné mládeže vyjádřit svůj vlastní postoj. Zajímavé je také pozastavit se nad rozdílem, jakým se studenti na rozdíl od seniorů přísloví, rčením a úslovím naučili, odkud je znají. Studenti uváděli navíc zejména zdroje jako rádio, televize, internet, filmy a seriály, jinak se odpovědi často shodovaly (viz podrobná vyhodnocení dotazníků).

62

8. Závěr Hlavním předmětem práce byla analýza a porovnání výsledků testovacích dotazníků zabývajících se příslovími, rčeními a úslovími v současné české komunikaci, zejména mládeže. V teoretické části byly pojmy přísloví, úsloví a rčení představeny a uvedeny do historických souvislostí. V praktické části byly názorně představeny výsledky dotazníkového šetření, jejich shrnutí a porovnání. Vyhodnocené výsledky jsou zajímavou sondou do přemýšlení, zájmů a užívání tradičních jazykových znalostí skupiny současné mládeže. Nově vzniklá slovní spojení a vazby, které studenti v dotaznících zveřejnili, by jistě mohly sloužit jako přínosný materiál pro další studium. Některé výsledky byly překvapením (např. úspěšnost střední odborné školy proti gymnáziu) a jiné splnily svá očekávání (např. větší znalostní úroveň přísloví, úsloví a rčení, kterou senioři převýšili mladé studenty). Z výzkumu provedeného v bakalářské práci je patrné, že se znalost přísloví, rčení a úsloví pozvolna proměňuje, některé tvary a varianty z komunikace mizí, jiné se ale objevují. Z nashromážděných dat tak vyplývá, že jazyková tvořivost v českém národě přetrvává a je stále velmi živá a aktuální.

63

9. Seznam použité literatury Bittnerová, D., Schindler, F.: Česká přísloví. Praha: Karolinum, 1997, s. 7–8

Čechová, M.: Dynamika frazeologie. Naše řeč, 1986, roč. 69, s. 179, 182

Čechová, M.: Kulturní frazeologie v současné komunikaci. Naše řeč, 1993, roč. 76, s. 181

Čelakovský, F. L.: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. Praha: Československý spisovatel, 1978, s. 157, 248 Karastojčevová, C.: O některých syntagmatických jevech ve slangu mládeže. Naše řeč, 1979, roč. 62, s. 126, 129 Karlík, P., Nekula, M., Pleskalová, J.: Encyklopedický slovník češtiny, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 357, 368

Oberpfalcer, F.: Slovní hříčky v české mluvě lidové. Naše řeč, 1928, roč. 12, s. 125–126

Plicka, K., Volf, F., Svolinský, K.: Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách: Jaro. Praha: Odeon, 1978, s. 21

Plicka, K., Volf, F., Svolinský, K.: Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách: Léto. Praha: Odeon, 1979, s. 164, 178

Plicka, K., Volf, F., Svolinský, K.: Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách: Podzim. Praha: Odeon, 1980, s. 214

Plicka, K., Volf, F., Svolinský, K.: Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách: Zima. Praha: Odeon, 1981, s. 10

Zaorálek, J.: Lidová rčení. Praha: Aurora, 1996, s. 5, 34, 310

64

Anotace. Abstract. Klíčová slova: přísloví, rčení, úsloví, studenti, dotazník

Recommend Documents