ANO. ANO Musím počkat na příjezd lékaře. Pokud se mi zdá, že zranění nedýchá, můžu (ale nemusím) o tom informovat lékaře

Otázka č. 1 Je pravda, že… Jako "laik" nemůžu nikdy správně rozeznat, že zranění dýchá?

Otázka č. 2 Je pravda, že… Jako "laik" můžu rozeznat, zda zraněný dýchá?

ANO

ANO

Musím počkat na příjezd lékaře. Pokud se mi zdá, že zranění nedýchá, můžu (ale nemusím) o tom informovat lékaře

NE Z laického pohledu kontroli stavu dýchání existují u postiženého pouze dva stavy: buď zřetelně vidím, jak pravidelně dýchá (jako já) a nebo nedýchá.

Otázka č. 3 Je pravda, že…

Jako laik můžu zkontrolovat, zda postižený viditelně a pravidelně dýchá. V případě, že si nejsem jistý tím, že dýchá, zahájím resuscitaci.

NE Jako laik nemůžu poznat správnou frekvenci dýchání a zda zraněný dýchá. V případě, že vidím jakýkoliv nádech.


Když postižený náhle upadne do bezvědomí, musím ho umístit do stabilizované polohy?

Když je postižený v bezvědomí, neměl bych ho umisťovat do stabilizované polohy?

ANO

ANO

Samozřejmě, vždyť mu to ulehčí dýchání a mně jeho kontrolu. Navíc v této poloze vypadá postižený mnohem lépe, než na zádech.

NE Do této polohy se postižený s náhlým bezvědomým či s poruchou dýchání nikdy neukládá. Jedinou vyjímkou je otrava alkoholem apod..

Tato poloha není vhodná pro zraněného, který náhle zkolaboval a je v bezvědomí a hrozí u něj porucha dýchání.

NE Tato poloha je určena pro všechny zraněné, kteří jsou v bezvědomí. Umožňuje dobrou kontrolu zraněného a je pro něho nejpohodlnější.

Otázka č. 5 Je pravda, že… Tzv. "protišoková poloha" (zraněného položíma na záda a zvedneme mu nohy) je vhodná pro všechny zraněné či šokované.

ANO Je to přece jasné, zvednutím nohou steče krev k důležitým orgánům a zabezpečíme tak zraněnému dostatečný přísun krve do mozku.

NE Manipulace s postiženým navíc bolí a může způsobit další poškození, prohlubuje šokový stav a navíc narušuje komfort dýchání zraněného.


Otázka č. 6 Je pravda, že… Při rychlém poklesu tlaku (např. při rychlém postavení) může zvednutí nohou postiženému pomoci.

ANO Krátkodobý vzestup krevního tlaku pomůže překlenout jeho dočasný pokles. Např. v souvislosti s odběrem krve…

NE Zvednutí nohou má význam pouze v případě, že je zraněný v silném šoku a potřebuje pořádně prokrvit mozek a další důležité orgány.


Pokud je zraněný v bezvědomí, je důležité mu bezodkladně změřit puls na krkavici.

Se nemusím bát, že by někdo neposkytnul pomoc. Minimálně, když to vypadá opravdu vážně.

ANO

ANO

Měření pulsu je odedávna důležitou a nedílnou součástí první pomoci.

NE Pokud o nahmatání pulsu laikem končí v 50% chybným závěrem. Laik může cítit ve stresové situaci vlastní tep v konečcích prstů.

V davu lidí je určině někdo, kdo je zkušenější než já a určitě už všechno zařídil.

NE Nesmíš spoléhat na ostatní. Pokud vyloženě nevidíš nikoho jednat, nespoléhej na ostatní a začni jednat!

Otázka č. 9 Je pravda, že… V okamžiku, kdy má zraněný silné křeče, je nejlepší ho pevně držet, snažit se mu vypáčit čelist a vytáhnout mu jazyk.

ANO Postiženému jinak hrozí, že se může udusit jazykem. Nejlepší variantou je přichytit jazyk spínacím špendlíkem k tričku.

NE Nejlepší variantou je nepoužívat žádné násilí. V klidu počkáme, dokud křeče nepominou a hlídáme, aby se o něco nezranil.


Otázka č. 10 Je pravda, že… Pokud má postižený silné křeče, musíme počkat, dokud neodezní. Mezitím hlídáme hlavně, aby se se více nezranil. Po odeznění křečí položíme postiženého na záda, zakloníme hlavu a sledujeme dýchání. ANO Tento postup je nejlepší, do odeznění křečí nemůžeme se zraněným nic dělat.

NE Mnohem lepší je pokud možno vypáčit zraněnému čelist a snažit se mu vytáhnout jazyk, aby se jím nemohl udusit.


Pokud je zraněný v bezvědomí, je důležité mu bezodkladně změřit puls na krkavici.

Se nemusím bát, že by někdo něco neudělal. Minimálně, když to vypadá opravdu vážně.

ANO

ANO

Měření pulsu je nejlepší způsob jak zjistit odezvu srdce.

NE Pokud o nahmatání pulsu laikem končí v 50% chybným závěrem. Laik může cítit ve stresové situaci vlastní tep v konečcích prstů.

V davu lidí je určině někdo, kdo je zkušenější než já a určitě už všechno zařídil.

NE Nesmíš spoléhat na ostatní. Pokud vyloženě nevidíš nikoho jednat, nespoléhej na ostatní a začni jednat!

Otázka č. 13 Je pravda, že… V případě, že je zraněný v bezvědomí, hrozí nebezpečí zapadnutí jazyka. Proto ho musíme vytáhnout a přišpendlit ke rtu.

Otázka č. 14 Je pravda, že… V případě, že je zraněný v bezvědomí, je nejlepším řešením umístit ho na záda a provést jemný záklon hlavy - uvolní se tím dýchací cesty.

ANO Je to nejbezpečnější způsob, jak zajistíme dýchací cesty zraněného.

NE Dýchací cesty uvolníme záklonem hlavy. Použití spínacího špendlíku hrozí riziko velkého krvácení.


ANO Před jemným zakloněním je však potřeba dát pozor na zkontrolování ústní dutiny a vyčistit ji (např. vyndat umělý hrup).

NE Nejlepším způsobem, jak zprůchodnit dýchací cesty je vytáhnout jazyk a přišpěndlit ho ke spodnímu rtu.


Pokud u zraněného hrozí poškození páteře (např. po úrazu), nesmíme s ním hýbat, ani když nedýchá?

Pokud dojde ke zranění při úrazu a postižený dýchá a je při vědomí, je lepší s ním zbytečně nemanipulovat. Při ztrátě vědomí ho však opatrně otočíme na záda (při otočení fixujeme hlavu)?

ANO

ANO

Je důležité více neporanit páteř, zraněný by mohl ochrnout.

NE Pokud nedýchá, tak ho opatrně a šetrně otočíme na záda a začneme s resuscitací.

Je to potřeba pro kontrolu dýchání.

NE Zraněného nesmíme otočit na záda, ani když upadne do bezvědomí. Nebezpečí poranění páteře je moc velké.

Otázka č. 17 Je pravda, že… Když leží zraněný v bezvědomí na zemi a asi dýchá, je vhodné mu podložit hlavu (zvýší se tím jeho pohodlí).

Otázka č. 18 Je pravda, že… Zraněnému, který je v bezvědomí, nesmíme podložit hlavu.

ANO Když už tam tak leží, začíná pomalu modrat, tak mu to čekání na lékaře aspoň trochu zpříjemníme.

NE Předklon hlavy vede k uzavření dýchacích cest a následnému dušení zraněného.

Otázka č. 19 Je pravda, že… Resuscitaci musíme provádět vždy podle příručky kombinací mačkání hrudníku a dýchání z plic do plic.

ANO Velmi důležité je udržet si hlavně správný poměr stlačení hrudníku a vdechů.

ANO Pokud bysme mu hlavu předklonili, mohlo by dojít k uzavření dýchacích cest a následnému udušení zraněného.

NE Neopak je lepší mu hlavu podložit - je to pro něho pohodlnější.

Otázka č. 20 Je pravda, že… Pokud provádím resuscitaci, je potřeba provádět nepřímnou masáž srdce co největší silou a co nejhlouběji.

ANO Jen v tomto případě má masáž smysl. Srdce musíme stlačovat co nejsilněji.

NE Dýchání z plic do plic provádíme, jen pokud ho umíme a jsme ochotni jej provést. Dýchání z plic do plic by se mělo vždy použít při resuscitaci dětí.

NE Nepřímou masáž srdce provádíme přiměřenou silou tak, abychom stlačili hrudník do hloubky cca 5 - 6 cm.

Otázka č. 21 Je pravda, že… Frekvence resuscitace není přesně určena.

Otázka č. 22 Je pravda, že… U protišokové fólie je jedno, jakou stranou je otočená ke zraněnému.

ANO Důležité je to, že děláme aspoň něco a snažíme se.

NE Vhodná frekvence resuscitace je přibližně 100 stlačení za minutu.

ANO Je to úplně jedno. Důležité je zraněného zabalit kolem dokola a dopřát mu tím tepelný komfort.

NE Je přeci známo, že stříbrná strana chladí a zlatá strana hřeje!



Cizí těleso se nesmí nikdy vyndat z rány.

Při použití škrtidla musíme po chvilce škrtidlo uvolnit a pak zase utáhnout.

ANO

ANO

Veškeré cizí předměty zaražené do těla musíme zajistit, aby se nehýbaly a rychle dopravit zraněného k lékaři.

NE Cizí těleso z končetin nevyndaváme, jen když nejde lehce vytáhnout. Z dutin (např. břicho) cizí tělesa nikdy nevytahujeme.

Je to důležité pro udržení živých tkání v poraněném místě.

NE Jakmile jednou použijeme škrtidlo, už ho neuvolňujeme do doby, než ošetříme ránu.



Pokud k zastavení krvácení použijeme škrtidlo, už ho nesmíme povolit?

V případě vážného zranění je zcela správné, když zraněného naložíme do auta a rychle ho dopravíme do nemocnice.

ANO Je to tak. Musíme si také zapamatovat čas, kdy jsme zaškrcení provedli a nahlásit ho lékaři.

NE Vždy po cca 2 minutách musíme škrtidlo povolit a pak znova utáhnout.


ANO Zkrátíme tím čas čekání na ošetření.

NE Nejenže tím ohrozíme sebe a zraněného, ale navíc o nás v nemocnici ani nebudou vědět a prodlouží se tím doba ošetření.


Při volání na rychlou záchranou službu není potřeba uvést přesné informace, ale stačí říct vše jednou větou. Oni si to tam už přeberou.

Pokud máme stejné zdravotní problémy jako některý náš známý, můžeme bez starostí použít léky, které mu předepsal lékař.

ANO

ANO

Pracovníci rychlé záchrané služby mají prostředky ke zjištění vaší přesné polohy a vše potřebné zjistí členové RZ po příjezdu.

NE Při volání na RZ je důležité mluvit klidně a nechat se vést operátorem.

Vždyť pokud máme podobné příznaky, není to žádný problém.

NE Použití cizích léků může vést k závažným komplikacím.



Použití cizích léků při stejných problémech může způsobit závažné komplikace včetně úmrtí.

Pokud má diabetik hypoglykemický šok, musíme do něj za každou cenu nějakým způsobem dostat cukr.

ANO Musíme si uvědomit, že řada různých nemocí má podobné příznaky.

ANO A to i za použití síly.

NE Maximálně nám bude špatně, ale spíše nám použití cizích léků pomůže.

NE Postižený musí být schopen sám udržet sklenici s oslazenou vodou či kousek čokolády. Pokud toho není schopen, voláme ZS.

ANO. ANO Musím počkat na příjezd lékaře. Pokud se mi zdá, že zranění nedýchá, můžu (ale nemusím) o tom informovat lékaře

Recommend Documents