Analýza vývoje cenových indexů vybraných skupin strojů a zařízení

Mendelova zeměd ělská a lesnická univerzita v Brn ě Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a enviromentální techniky

Analýza vývoje cenových indexů vybraných skupin strojů a zařízení Diplomová práce

Brno 2006 Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc.

David Vaverka

6

OBSAH 1. 2. 3.

4.

5.

Úvod Cíl práce C h a r a k t e r i s t i k a s a m o j í zd n ý c h s k l í ze c í c h ř e zač e k 3 .1. R ozdě l e n í s k l í z e c í c h ř e z a č e k 3 . 2 . H l a v n í č á s t i s k l í z e c í ř e z a č ky 3.3. Základní stroj 3.3.1. Podávací ústrojí 3.3.2. Ře z a c í ú s t r o j í 3.3.3. Dopravní ústrojí 3.3.4. Motor 3.3.5. Pohony 3.3.6. Kabina 3.4. Sklízecí adaptéry 3 . 4 . 1 . A d a p t é r p r o s bě r s t é b e l n a t é h mo t y z ř á d ků 3.4.2. Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatých pícnin 3.4.3. Plošný adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin 3.4.4. Řá d k o v ý a d a p t é r p r o s k l i z e ň t l u s t o s t é b e l n a t ý c h p í c n i n 3.4.5. GPS adaptér 3 . 4 . 6 . A d a p t é r p r o s k l i z e ň kukuř i č n ý c h p a l i c 3.5. Speciální a nadstandardní vybavení 3.5.1. Detektor kovů 3 . 5 . 2 . B r o u s i c í z ař í z e ní 3.5.3. Drtič zrn 3 . 5 . 4 . S p e c i á l n í a u t o ma t i c k á z a ř í z e n í a s e n z o r y 3 . 6 . S k l í z e c í ř e z a č ky v ČR Hodnota, cena a funkce trhu 4.1. Hodnota 4 .2. C ena 4.3. Funkce trhu 4.3.1. Sv ě t o v ý t r h N á zv o s l o v í o c e ňo v á n í s t r o j ů a zař í ze n í 5 . 1 . S t r o j e a s t r o j n í z ař í z e n í 5.2. Životnost 5.3. Údržba 5.4. Oprava 5 . 5 . R e n o v a c e s o uč á s t í 5 .6. Bě ž n á o p r a v a 5.7. Celková oprava 5.8. Generální oprava

8 9 10 10 11 11 12 15 16 17 17 17 18 18 19 19 20 20 21 21 21 22 22 22 23 24 24 24 25 26 27 27 27 28 28 28 28 28 29

7

5 . 9 . Z á r uč n í o p r a v a 5.10. Modernizace 5 .11. Př e s t a v b a ( r e k o n s t r u k c e ) 5.12. Nestandardní úprava 5 . 1 3 . M i mo ř á d n á v ý b a v a 5 . 1 4 . P o š k o z e n í s t r o j e a s t r o j n í h o z ař í z e n í 5 . 1 5 . A mo r t i z a c e , o p o t ř e be ní 5 . 1 6 . Z á k l a d n í a mo r t i z a c e 5 .17. Př e d p o k l á d a n á ž i v o t n o s t 5.18. Technická hodnota 5.19. Výchozí technická hodnota 5.20. Doba provozu 6 . M e t o d i k a o c e ňo v á n í s t r o j ů a zař í ze n í 6.1. Technická prohlídka 6.2. Výchozí cena 6.3. Po ř i z o v a c í c e n a 6 .4. Př e p oč e t h i s t o r i c k é p o ř i z o v a c í c e n y 6 . 5 . A l g o r i t mu s c e n o v é h o př e p oč t u 6.6. Stanovení technické hodnoty 6.6.1. Technická hodnota skupiny 6.7. Výpoč e t č a s o v é c e n y 6.8. Stanovení koeficientu prodejnosti 6.9. Stanovení obecné (obvyklé) ceny 6.10. Zaokrouhlování výpočtů 6.11. Testování statistických hypotéz 6.11.1. Obecný postup statistického testování 6.11.2. T-test 6.11.3. Párový t-test 6 .12. Př e v o d c e n s t r o j ů z c i z í mě ny 7 . A n a l ý za c e n s a m o j í zd n ý c h s k l í ze c í c h ř e zač e k 7 . 1 . A n a l ý z a c e n o p o t ř e b e n ý c h s a moj í z d n ý c h ř e z a č e k 7.1.1. Výpoč e t č a s o v é c e n y a u r č e n í k o e f i c i e n t u p r o d e j n o s t i 7 . 1 . 2 . A n a l ý z a z á v i s l o s t i j e d n o t l i v ý c h p a r a me t rů a c e n y s t r o j e 7 . 1 . 3 . H o d n o c e n í a n a l ý z y o p o tř e b e n ý c h s a moj í z d n ý c h ř e z a č e k 7 . 2 . A n a l ý z a c e n n o v ý c h s a moj í z d n ý c h ř e z a č e k 7 . 2 . 1 . A n a l ý z a z á v i s l o s t i j e d n o t l i v ý c h p a r a me t rů a c e n y s t r o j e 7 . 2 . 2 . H o d n o c e n í a n a l ý z y n o v ý c h s a moj í z d n ý c h ř e z a č e k 8 . Závě r 9 . S e zna m p o u ži t é l i t e r a t u r y 1 0 . S e zna m o b r á zk ů, t a b u l e k a g r a f ů 11. Se znam př í l oh

29 29 29 29 30 30 30 30 30 31 31 31 32 32 32 33 33 34 35 37 38 38 39 39 40 40 41 42 42 43 43 44 46 53 54 60 71 73 75 76 78

8

1. Úvod Tato

diplomová

samojízdnými

práce

sklízecími

se

zabývá

řezačkami

a

to

průzkumem jak

trhu

s použitými

se tak

i s řezačkami novými. Dále se zabývá metodikou tvorby cen u strojů použitých a stanovování jejich technické hodnoty. U jednotlivých strojů, i u nových, je srovnáván vliv různých parametrů na cenu. Sklízecí řezačka má své nezastupitelné místo při sklizni kukuřice na siláž. Nabízí též možnost sklízet nejrůznější druhy píce od trávy a vojtěšky, přes siláž z obilí nebo směsi luštěnin (GPS) a kukuřičnou siláž, až po šrot z kukuřičných klasů (LKS). Toto mnohostranné využití umožňují různé typy vyměnitelných sklízecích adaptérů. Mimo tohoto

využití

při

sklizni

typických

zemědělských

plodin,

skýtá

sklízecí řezačka i další možnosti. Lze ji použít pro sklizeň energeticky a průmyslově využitelných plodin, rychle rostoucích dřevin, konopí apod. Přičemž následně sklizená biomasa může být využita jako ekologické palivo s velkou výhřevností nebo k jinému průmyslovému zpracování, tj. ve stavebnictví apod. Samojízdná řezačka je tedy perspektivní stroj pro využítí v rozvíjející se oblasti obnovitelných zdrojů energie a nutno podotknout, že české zemědělství je těmito stroji velice dobře vybaveno. Při provozu je úkolem samojízdné sklízecí řezačky, co nejlépe, sloučit operace od získávání porostu z pozemku sečením či sběrem, přes jeho úpravu pořezáním, až po naložení hmoty na dopravní prostředek. Mezi charakteristické rysy moderních sklízecích řezaček patří vysoká výkonnost, kvalita řezanky, dále spousta automatických prvků zajišťujících kvalitnější, přesnější a pro obsluhu jednodušší ovládání všech

procesů

při

provozu.

Toto

vše

trhu

se

se

snaží

výrobci

neustále

zdokonalovat a zlepšovat. Hlavními

zástupci

na

sklízecími

řezačkami

jsou

zahraniční firmy Claas, John Deere, Krone, New Holland a Case IH. S tím,

že

pozici

nejprodávanějších

řezaček

obsadily

firmy

Claas

9

a John Deere. Za poslední roky se začala prosazovat také firma Krone, protože se začala soustředit na stroje v mnohem vyšších výkonostních třídách než konkurence. Z českých

firem

se

výrobou

samojízdných

řezaček

zabýval

Agrostroj Pelhřimov, a to od roku 1975. Tyto řezačky byly prodávány pod označením SPS-420. Po její modernizaci a řadě úprav ji nahradila SPS-35, a poté Toron. V roce 1996 byla však výroba samojízdných řezaček ukončena pro klesající zájem trhu, který ovládly zahraniční koncerny. Od té doby vyráběl Agrostroj Pelhřimov pouze tažené řezačky SP-240. V celosvětovém měřítku je samojízdná sklízecí řezačka druhý nejprodávanější sklízecí stroj

hned po sklízecích mlátičkách. Roční

prodej se pohybuje kolem 2200 kusů a nejvýraznějším zástupcem je firma Claas, každoročně s téměř padesátiprocentní účastí na světovém trhu.

2. Cíl práce Cílem této práce je: 1. analyzovat současný stav trhu s použitými a novými samojízdnými sklízecími řezačkami v České republice 2. navrhnout

metodiku

stanovování

ceny

a

technické

hodnoty

samojízdných sklízecích řezaček 3. zjistit, které parametry ovlivňují cenu samojízdných sklízecích řezaček 4. provést srovnání vlivu jednotlivých parametrů na prodávané použité i nové samojízdné sklízecí řezačky

10

3. Charakteristika samo jízdných sklízecích řeza ček Úkolem

sklízecí

řezačky

je

při

současném sečení

či

sběru

rozřezat stébelnatou objemovou hmotu na krátké částice (řezanku) stejnoměrné délky a tuto řezanku hned dopravovat do ložného prostoru dopravního prostředku. Používá se k sečení pícnin na zelené krmení či k silážování,

sběru

zavadlé

píce

k dosoušení

nebo

k senážování.

Řezaná píce usnadňuje manipulaci, dávkování a míchání. Také zvyšuje objemovou hmotnost, díky čemuž se lépe využijí dopravní prostředky a skladovací prostory. 3.1 Rozdělení sklízecích řezaček Pro rozdělení sklízecích řezaček používáme tato hlediska: a)

podle způsobu použití -

stacionární

-

mobilní

b)

podle energetického prostředku a způsobu připojení -

traktorové

- přívěsné - závěsné - nesené

-

samojízdné

- se zásobníkem - bez zásobníku

c)

podle konstrukce hlavní funkční skupiny -

nožové

- kolové - bubnové

-

cepové

- jednoduché (přímotoké) - kombinované

11

d)

nožové se dále podle tvaru nožů dělí na -

kolové

- nože s břitem přímkovým přímým - nože s břitem přímkovým lomeným - nože s břitem vypuklým (konvexním) - nože s břitem vydutým (konkávním)

-

bubnové

- nože s břitem přímkovým - nože s břitem šroubovicovým - nože s břitem lopatkovým

e)

bubnové řezačky se dále mohou dělit podle poměru délky bubnu

k jeho průměru -

nadčtvercové (délka bubnu je větší než jeho průměr)

-

čtvercové ( délka bubnu je rovna jeho průměru)

-

podčtvercové (délka bubnu je menší než jeho průměr) [4]

3.2 Hlavní části sklízecí řezačky Z hlediska konstrukce se sklízecí řezačky skládají z těchto částí: -

základní jednotka

-

žací či sběrací adaptér

-

příslušenství a zvláštní vybavení

3.3 Základní stroj Základní jednotku samojízdné řezačky tvoří tři hlavní ústrojí: -

podávací

-

řezací

-

dopravní

Další nezbytné součásti sklízecích řezaček jsou: -

motor

-

pohony

-

rám s podvozkem

-

kabina

-

ovládací a řídící jednotka

12

koncovka

kabina

zpětné zrcátko chladič

motor

řezací buben

vkládací válce

zadní náprava

přední náprava Obr. 1 Samojízdná sklízecí řezačka

[5]

3.3.1 Podávací ústrojí Podávací ústrojí je první pracovní skupinou základní jednotky. Má

za

úkol

odebírat

materiál

jdoucí

od

adaptéru,

dopravit

jej

k řezacímu bubnu a přitom jej dostatečně předlisovat a podržet při řezu. Konstrukčně

je

vkládací

ústrojí

řešeno

jednou

nebo

více

dvojicemi kovových válců, většina výrobců upřednostňuje dvě dvojice vkládacích válců. Šířka vkládání se pohybuje od 660 mm až po 830 mm u těch nejvýkonějších řezaček. Povrch horních válců bývá nejčastěji rýhovaný nebo ozubený a u spodních hladký. Horní válce jsou uloženy výkyvně nebo suvně s možností seřiditelnosti přítlačné síly do dolní polohy, o což se starají tažné pružiny. Bývají dvě nebo čtyři.

Nejsou-li

pružiny

správně

seřízeny,

nemusí

docházet

13

k optimálnímu

předlisování

a

při

nerovnoměrném

toku

materiálu

pravděpodobně dojde k poskakování válců. Koncové vkládací válce stoupají k nožovému bubnu buď radiálně nebo svisle. Radiální řešení kopíruje tvar řezacího bubnu, tím je dosaženo minimální a stále stejné vzdálenosti podávacích válců od bubnu a dosáhne se tak konstantní délky řezanky. To u svislého pohybu není úplně zaručeno. Pohon

podávacího

ústrojí

musí

umožnit

reverzaci

pohybu

vkládaného materiálu, změnu jeho rychlosti a jištění při přetížení. Jištění má za úkol třecí spojka nebo vypínací spojka detektoru kovů.

metač

mačkací válce

řezací buben

podávací válce Obr. 2 Pracovní ústrojí sklízecí řezačky firmy Claas

[10]

14

metač

podávací válce řezací buben

mačkací válce

Obr. 3 Pracovní ústrojí sklízecí řezačky firmy John Deere

[10]

metač mačkací válce

řezací buben

podávací válce

Obr. 4 Pracovní ústrojí sklízecí řezačky firmy Krone

[8]

15

3.3.2 Řezací ústrojí Řezací ústrojí řeže vkládaný stébelnatý materiál na požadovanou délku, u starších řezaček jej i drtí a dopravuje. Může být řešeno jako kolové nebo bubnové. V dnešní době se používá především bubnové. Základem řezacího ústrojí je válcový řezací buben, protiostří, brousící zařízení a skříň řezacího ústrojí. Buben se skládá z masivního hřídele, nosných kotoučů a řezacích nožů. Průměr bubnu se pohybuje u současných řezaček od 600 do 660 mm, šířka od 650 do 800 mm. Otáčky se pohybují od 1 000 do 1 300 otáček za minutu. Počty nožů se liší podle typu sklízecích řezaček, ale hlavně podle výrobců. Změnou jejich počtu lze také měnit délku řezanky. Pro výrobu nožů se používají kvalitní slitinové materiály, vysoce legované a speciálně tvrzené oceli, pro břity je používán karbid wolframu. Nože jsou upevněny na držácích nožů na řezacím bubnu šrouby, aby se daly snadno seřídit či vyměnit. Někteří výrobci používají nože dvakrát použitelné, tzn. otočné. Některé nože bývají také

speciálně

tvarované,

především

nože

na

kukuřici.

Mezi

jednotlivými výrobci se též liší uspořádání nožů – do tvaru V (firmy Claas a Krone), čtyři nože do spirály ( firma John Deere) a další. Každé uspořádání má své klady i zápory, například uspořádání do V je výhodné v tom, že již při řezání je tok materiálu veden ke středu a tím se snižuje opotřebení následujících ústrojí. Z podobných materiálů jako nože je vyrobeno i protiostří. Je připevněno na kovadlině pomocí několika šroubů. Pokud se řezná hrana protiostří opotřebí je možné jej vyjmout a otočit na ostatní hrany. Záleží na výrobci jestli umožňuje otočení postupně na všechny čtyři hrany nebo jen na dvě.

16

Tab. 1 Parametry řezacích bubnů jednotlivých firem

průměr

firma Claas John Deere Krone New Holland Case IH

šířka

[10]

počet nožů 20/24

otáčky

uspořádání hmotnost nožů kg ve tvaru V 430

min-1 1200 1000/1100 683/800 40/48/56 stupňovitě /1150 800 1100/1200 20/28/36 ve tvaru V

mm 630

mm 750

610 660

337 -

610

760

1229

až 12

šikmo

340

610

760

1223

12

šikmo

340

3.3.3 Dopravní ústrojí Dopravní ústrojí umožňuje dopravu řezanky od řezacího ústrojí do dopravního prostředku nebo zásobníku. U starších typů býval pro dopravu používán upravený řezací buben, doplněný řezacími lopatkami nebo

lopatkovými

noži.

V současnosti

převládlo

užití

druhého

způsobu, a to pomocí metače umístěného za řezacím ústrojím. Metač se skládá z lopatkového kola, lopatek a skříně metače. Vyrábí se v šířce od 400 do 700 mm. Lopatky bývají výměnné a jejich počet se pohybuje od čtyř do dvaceti. Hlavní funkcí metače je spolehlivě vyhazovat či urychlovat proud materiálu do výstupního komínu, to i při nejvyšším zatížení, a zároveň Nezanedbatelné

je

správné

usměrňovat do jeho středu.

nastavení

lopatek,

aby

nedocházelo

k ucpávání nebo naopak zvýšenému opotřebení. Určující je samozřejmě výkon metače, musí vyvinout dostatečnou rychlost odhozu, aby byl materiál spolehlivě dopraven na vůz či do zásobníku. Jak už bylo předesláno, další částí dopravního ústrojí je výstupní komín, též nazývaný jako koncovka. Jeho hlavní funkcí je usměrnit proud řezanky do dopravního prostředku. K tomu dále pomáhá klapka umístěná

na

konci

komína.

Svým

vertikálním

pohybem

upravuje

vzdálenost dopadu materiálu, samozřejmě v závislosti na rychlosti vyhazování. Koncovka může být umístěna nalevo či napravo, zpravidla je však uprostřed kvůli možnosti stejného užití na obě strany. Rozsah pohybu je okolo 210°. Komín ovládá obsluha pomocí joysticku či

17

pedálu. Moderní technologie dokonce umožňují pro zjednodušení práce přednastavit a uložit si do paměti několik poloh koncovky. 3.3.4 Motor Nezbytnou součástí samojízdné sklízecí řezačky je spalovací motor,

převážně

vznětový

čtyřdobý,

šesti-

až

dvanáctiválcový.

U většiny řezaček se výkony motorů pohybují přibližně v rozmezí od 230 do 480 kW, s tím, že nejžádanější jsou stroje s výkonem zhruba v polovině zmíněného rozmezí. Jediná firma Krone obsadila trh se svými

řezačkami

začínajícími

na

výkonu

360

kW

a

končíci

až

u úctyhodných 720 kW. Tyto výkonosti jsou však zbytečně vysoké pro podmínky valné části evropských zemí. Výrobci řezaček používají buď motory vlastní výroby, tj. John Deere, nebo motory značek jako DaimlerChrysler, Iveco, Caterpillar apod. 3.3.5 Pohony Pohony mají za úkol co nejlépe a s minimálními ztrátami energie převést výkon motoru na výkon stroje. Pro používají

pohon

řezacího

vícenásobné

jednoduchost

tohoto

ústrojí,

klínové řešení

metače

řemeny.

a

přímý

a

mačkacích

Užívány převod

jsou

výkonu

válců

se

hlavně

pro

jimž

jsou

vyloučeny ztráty. Pohon pojezdových kol je většinou řešen pomocí hydrostatických motorů. Hlavním důvodem je plynulá regulace otáček a snadná reverzace pohybu. Nevýhodou však je nižší účinnost. Dále se hydrostatické

motory

užívají

pro

pohánění

vkládacího

ústrojí

a funkčních součástí sklízecích adapterů. Pro jejich pohon mohou být též

použity

kloubové

hřídele,

popřípadě

jejich

kombinace

s hydromotory. 3.3.6 Kabina Kabina

musí

splňovat

jak

veškeré

bezpečnostní

a

funkční

požadavky tak i vše co se týká pohodlí řidiče. Velmi důležitý je také

18

výhled, a to nejen na sklízecí ústrojí, ale i na plněný dopravní prostředek. Mezi již standardní výbavu dnes patří palubní počítače, klimatizace a různé naváděcí přístroje pro spojení řezačky s okolím. Sloupek volantu bývá nastavitelný jak do výšky tak i do sklonu, což umožňuje přizpůsobení se každému řidiči. Samozřejmostí je i pohodlná sedačka spolujezdce. Trendem dnešní doby je soustřeďování většiny ovládacích

prvků

do

jediné

multifunkční

páky,

většinou

různě

polohově přizpůsobitelné. Řidič má tak možnost jedinou pákou ovládat směr jízdy, pojezdovou rychlost, zvedání a spouštění adaptéru, zpětný chod vkládacího ústrojí a mnoho dalších funkcí. Důležité jsou také výkonné halogenové či xenonové reflektory zaručující přehlednou práci řezačky v noci. 3.4 Sklízecí adaptéry Vyměnitelné adaptéry poskytují řezačkám mnoho variací použití. A to jak pro různé sklízecí operace mnoha druhů plodin, tak i pro různé pracovní podmínky, neboť jednotlivé typy adaptérů bývají vyráběny v různých variantách, například plošné či řádkové. 3.4.1 Adaptér pro sběr stébelnaté hmoty z řádků Adaptér je určen pro sběr nařádkované zavadlé píce a slámy. Pracovní ústrojí je tvořeno sběracím bubnem a příčným šnekovým dopravníkem. Bývá vybaveno válcovým usměrňovačem, jenž má za úkol vyrovnávat tok nepravidelně nahromaděné rostlinné hmoty. Na obou

stranách

adaptéru

jsou

umístěna

výkyvná

kopírovací

kola

zaručující přizbůsobení se nerovnostem terénu. Řezačka může být vybavena automatickým pilotem, který pomocí laserových paprsků navádí přesně na střed sbíraného řádku.

19

Obr. 5 Sběrací adaptér firmy John Deere

[7]

3.4.2 Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatých pícnin Adaptér zaměřený na přímou sklizeň jetele, vojtěšky, travních porostů a obilních směsek. Sklízecí ústrojí tvoří nosník s diskovým žacím

ústrojím

a

průběžným

šnekovým

dopravníkem

dodávajícím

materiál ke vkládacím válcům.

Obr. 6 Diskový žací adaptér firmy Krone

[ 8]

3.4.3 Plošný adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin Adaptér převážně užívaný pro sklizeň kukuřice. Jeho hlavní předností je jeho nezávislost na řádcích. Užívá se hlavně tam kde jsou řádky různě vzdáleny od sebe a při sečení napříč. Sklízecí ústrojí je většinou

tvořeno

několika

velkými

dvojitými,

proti

sobě

se

otáčejícími, kotouči, které dopravují odřezané rostliny ke šnekovému

20

dopravníku a ten dále ke vkládacím válcům. Další možností jsou dva velké

ovalné

unášecí

kotouče

sbíhající

se

do

středu

adaptéru

(kukuřičný adaptér firmy Krone). Šířka záběru těchto adaptérů se pohybuje od 3 do 10 metrů. 3.4.4 Řádkový adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin Adaptér též hlavně určený pro sklizeň kukuřice, je však závislý na

stejné

šířce

řádků.

Bývá

vybaven

aktivními

děliči

a

někdy

i systémem automatického řízení pro jízdu v řádcích. Pracovní záběr bývá 4 až 14 řádků u těch nejvýkonějších řezaček.

Obr. 7 Plošný a řádkový adaptér na kukuřici od firmy Claas

[5]

3.4.5 GPS adaptér Používá se pro získání GPS drti, tzn. drti získané při sklizni obilí, směsí luštěnin apod. Některé řezačky umožňují pro tento druh sklizně užít klasický žací vál sklízecích mlátiček.

21

Obr. 8 GPS adaptér firmy John Deere

[10]

3.4.6 Adaptér pro sklizeň kukuřičných palic Nebo také odlamovací adaptér, odlamuje pouze palice kukuřice. Je určen pro tvorbu drti LKS, tj. drti z kukuřičných palic. 3.5 Speciální a nadstandardní vybavení 3.5.1 Detektor kovů Zařízení jehož specifikací je indikace kovových předmětů na vstupu do vkládacího ústrojí řezačky. Magnetická čidla jsou ve většině případů

umístěna

poblíž

nebo

uvnitř

předního

dolního

válce

vkládacího ústrojí. Nejdůležitější je co nejrychleji kov identifikovat a na to pokud možno okamžitě reagovat zastavením pohonu vkládacích válců. Celý proces musí proběhnout v dostatečně krátkém čase, aby se kovový předmět nemohl dostat k řezacímu bubnu. Někteří výrobci to řeší co největší vzdáleností indikačního zařízení od ohroženého bubnu, např. firma Krone, kde vzdálenost činí 820 mm. Jiní výrobci se naopak zaměřují na co nejrychlejší reakci po indikaci kovu, např. firma John Deere uvádí, že dojde-li k detekci, zastaví se vkládací válce po méně než 40 milisekundách. Detektor může být také rozšířen o senzorický systém,

který

na

nežádoucího kovu.

displeji

v kabině

zobrazí

přibližnou

pozici

22

3.5.2 Brousicí zařízení Jeho úkolem je v co nejkratším čase, bez jakékoliv demontáže a samozřejmě bezpečně nabrousit nože řezacího bubnu. Celý brousící proces je většinou proveden během tří minut. Samozřejmostí je již ovládání broušení z kabiny. Proces může být i natolik automatický, že obsluha nemusí být v kabině přítomna (např.firma Claas). Samotné broušení probíhá při chodu motoru naprázdno, pouze s pohonem řezacího bubnu. Přitom se suport s brusným kamenem posouvá po celé délce nožů. Po dokončení bývá automaticky nastavena vzdálenost protiostří. 3.5.3 Drtič zrn Nazývaný

též

corn-cracker,

má

za

úkol

drcení

řezanky

a především kukuřičných zrn, mimo to urychluje tok materiálu. Celé ústrojí

tvoří

dvojice

válců

pilového

profilu

umístěná

u

výstupu

řezanky z řezacího ústrojí. Pro silnější třecí účinek mají oba válce drtiče různou obvodovou rychlost, rozdíl se pohybuje od 5 do 40%. Nastavit lze také jejich vzdálenost, a to od 0,5 až po 30 mm, popřípadě můžeme válce vyklopit, roztáhnout nebo úplně vyjmout. Povrch drticích válců je vyroben z vysoce odolného materiálu. Pokud však dojde k opotřebení, tak se převážně vyměňuje pouze plášť, hřídel a ložiska zůstávají stejné. 3.5.4 Speciální automatická zařízení a senzory Moderní

technologie

dnešní

doby

nám

dovolují

kontrolovat

takřka vše co se s řezačkou při provozu děje. Dokonce můžeme některé procesy úplně ponechat pod kontrolou různých speciálních zařízení. Existuje velké množství autopilotů, které pomocí laserových paprsků řídí dráhů sklízecí řezačky. Některé se řídí podle okraje nesklizeného porostu, jiné zas navádí řezačku na střed sbíraného řádku (Laserpilot od firmy Claas). Nabízená jsou i taková zařízení, která pomocí senzorů automaticky rozeznají stupeň zralosti kukuřice a podle toho mění délku řezanky (systém AutoScan od firmy Krone).

23

3.6. Sklízecí řezačky v ČR V ČR se prodá ročně kolem tří desítek nových samojízdných sklízecích řezaček. Jednotlivé roční počty dodaných řezaček do ČR jsou uvedeny v tab. 2. Z tab. 3 je možné zjistit vývoj počtu řezaček v českém zemědělství, jsou však pouze do roku 2000, neboť další strukturální šetření čekého zemědělství bude Český statistický úřad provádět až v roce 2010.

Tab. 2 Počty dodaných samojízdných sklízecích řezaček ze zahraničí

[9]

rok 2005 2004 2003 2002 2001 2000

počet 33 19 22 22 21 21

Tab. 3 Vývoj počtu sklízecích řezaček v zemědělství ČR [ 6 ]

rok sklízecí řezačky celkem samojízdné sklízecí řezačky

1960

1970

1980

1990

1995

1999

2000

6 704

22 213

14 927

11 319

9 308

6 467

-

-

-

-

-

-

3 270

3 581

Pozn.: roky 1995 a 2000 - Agrocenzus

24

4. Hodnota, cena a funkce trhu 4.1 Hodnota Hodnota není skutečně zaplacenou, požadovanou nebo nabízenou cenou. Je to ekonomická kategorie, vyjadřující peněžní vztah mezi zbožím a službami, které lze koupit, na straně jedné a kupujícími a prodávajícími na straně druhé. Při stanovení hodnoty se jedná o odhad. Podle ekonomické koncepce hodnota vyjadřuje užitek, prospěch vlastníka

zboží

nebo

služby

k datu,

k němuž

se

odhad

hodnoty

provádí. Existuje řada hodnot podle toho, jak jsou definovány (např. věcná hodnota, výnosová hodnota, střední hodnota, tržní hodnota apod.), přitom každá z nich může být vyjádřena zcela jiným číslem. Při oceňování je proto vždy nutné zcela přesně definovat, jaká hodnota je zjišťována.

[1]

4.2 Cena Cena je hodnota vyjádřená v penězích. Každé zboží nebo služba má cenu přirozenou, určenou výrobním nákladem a cenu tržní, která se tvoří

vlivem

poptávky

a

nabídky

na

trhu.

Tržní

cena

odpovídá

vyrovnanému vztahu mezi nabídkou a poptávkou. Vztah mezi cenou a hodnotou na volném trhu je patrný v grafu 1. Graf 1 Odhad hodnoty a ceny

[1]

25

Zvyšování ceny má zcela opačný význam pro prodávajícího (u něj čím vyšší cena, tím vyšší výhoda) a pro kupujícího (zde čím vyšší cena, tím menší výhoda). Existuje zde minimální cena – taková, při které se prodávajícímu začne vyplácet věc prodat, při nižší ceně by prodělal. Naopak maximální cena – udává hranici, při které by začal prodělávat kupující. Rozmezí těchto hodnot pak bude tvořit hranice, v nichž bude probíhat dohoda o ceně. Jak již bylo uvedeno, základním vlivem působícím ve volném tržním prostředí na cenu majetku je působení nabídky a poptávky. Z grafu 2, vyjadřujícího vztah mezi množstvím zboží na trhu, jeho cenou, nabídkou a poptávkou, je vidět, jak se vyrovnává nabídka s poptávkou. Je-li zboží nabízeno nekonečně velké množství, jeho cena bude nulová, je-li zboží naopak málo, jeho cena významně poroste. [1] Graf 2 Vyrovnání nabídky s poptávkou a vliv na cenu

[1]

4.3 Funkce trhu Trh

je

vztah,

jehož

prostřednictvím

kupující

a

prodávající

určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určily cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá. Je to místo, kde se setkává nabídka s poptávkou. ekonomickými

Dochází

zde

subjekty

k výměně

činností

prostřednictvím

mezi

směny

jednotlivými zboží

a

tu

26

zprostředkovávají peníze. Charakteristickým znakem zboží je, že bylo vyrobeno pro směnu. Specifickou formou směnné hodnoty je cena. Trh je v rovnováze, jestliže se nabídka rovná poptávce. Tento stav je však velmi vyjímečný. Jestliže nabídka převyšuje poptávku znamená to, že cena je příliš vysoká a naopak. 4.3.1 Světový trh Na světovém trhu se střetává světová nabídka zboží se světovou poptávkou a určují tak světovou cenu zboží. Světová cena určuje, zda bude daná země vývozcem nebo dovozcem určitého zboží. V konfrontaci se světovým trhem může v každé jednotlivé zemi, která vyrábí a spotřebovává určité zboží, nastat dvojí situace. Buď je světová cena nižší nebo vyšší než cena domácí. V případě, že bude cena světová nižší než cena domácí, země se stane dovozcem daného zboží a přebytek poptávky bude pokrývat nákup od zahraničních výrobců. Jestliže však bude světová cena vyšší a převýší cenu domácí, budou

mít

domácí

výrobci

tendenci

zvýšit

výrobu

daného

zboží

a vyvážet ho. Může též nastat situace, kdy se světová cena určitého zboží

shoduje

s cenou

i dovozu tohoto zboží.

domácí,

to

pak

znamená

stagnaci

vývozu

27

5. Názvosloví oceň o v á n í s t r o j ů a za řízení Oceňování

je

činností,

kdy

je

určitému

předmětu,

souboru

předmětů, práv apod. přiřazován peněžní ekvivalent.

[3]

5.1 Stroje a strojní zařízení (SaSZ) Jsou

to

stroje

a

zařízení,

případně

soubory

strojů,

zařízení

a periferii (např. výrobní linky), které mají samostatně technickoekonomické

určení

a

výrobcem

či

prodejcem

stanovené

plnění

výrobně-technické funkce. Rozdělují se na drobný hmotný investiční majetek (drobné předměty s pořizovací hodnotou nad 500,-Kč do 20.000,- Kč) a hmotný investiční majetek (stroje a strojní zařízení s pořizovací cenou nad 20.000,-Kč). Stroje a strojní zařízení se obvykle skládají z montážních celků a skupin.

Skupinou

se

rozumí

funkčně,

konstrukčně

a

montážně

kompaktní celek (motor včetně spojky a příslušenství, převodovka, rám s příslušenstvím apod.). Stroje a strojní zařízení se zpravidla oceňují jako celek, jen v případě, že některá skupina má podstatně jiný technický stav, doporučuje se oceňovat stroj rozčleněný na skupiny. 5.2 Životnost Schopnost vozidla plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému předpokládané údržby a oprav (číselně se

vyjadřuje

např.

technickým

životem

s předepsanou

pravděpodobností, středním technickým životem nebo střední dobou používání). Mezním stavem se rozumí stav objektu, ve kterém musí být další

využití

objektu

přerušeno

pro

neodstranitelné

porušení

bezpečnostních požadavků, neodstranitelné překročení předepsaných mezí

stanovených

parametrů,

neodstranitelné

snížení

efektivnosti

provozu pod přípustnou hodnotu nebo nutnost provedení generální opravy.

[3]

28

5.3 Údržba Souhrn činností zajišťujících technickou způsobilost, pohotovost a hospodárnost provozu vozidla. Patří sem zejména ošetřování vozidla, technické

prohlídky,

seřízení

dílů,

včasné

zásobení

pohonnými

hmotami a mazivy a příprava na zimní a letní provoz. Provádí se zpravidla bez demontáže dílů a bez výměny součástí. 5.4 Oprava Souhrn

úkonů,

jimiž

se

odstraňují

následky

opotřebení,

mechanického poškození nebo výrobních vad vozidla nebo jeho dílů. Opravou se obnovují jejich správné funkce a vzhledové vlastnosti. 5.5 Renovace součástí Oprava, při níž je opotřebované nebo poškozené části vrácen její původní geometrický tvar a rozměr v mezích povolených výrobních tolerancí, funkční vlastnosti a životnost. Provádí se nanášením nové vrstvy materiálu, tvářením, svařováním, tepelnou úpravou, obráběním apod. 5.6 Běžná oprava (BO) Oprava, jíž se odstraňují jednotlivé vady některého dílu vozidla. Zpravidla

se

tak

děje

výměnou

jednotlivých

vadných

nebo

opotřebených součástí za nové, opravené nebo renovované. BO se provádí často bez demontáže hlavní skupiny vozidla, avšak patří sem i opravy,

při

nichž

se

vyměňuje

nebo

celkově

opravuje

některá

z hlavních skupin. 5.7 Celková oprava (CO) Oprava, jíž se v rozsahu mezních úchylek (tolerancí) obnovují původní technické vlastnosti skupin, podskupin nebo součástkových celků demontovaných z vozidla. Spočívá ve výměně všech vadných nebo opotřebených součástí za nové, opravené nebo renovované.[3]

29

5.8 Generální oprava (GO) Oprava,

kterou

se

v mezích

dovolených

tolerancí

obnovují

původní technické vlastnosti. Spočívá v úplné demontáži stroje na díly až eventuelně na součásti, ve výměně vadných dílů za náhradní díly nové, opravené nebo renovované a opětné montáži stroje včetně obnovení jeho povrchové úpravy. GO se skládá z CO všech hlavních skupin. Pokud se jedna z hlavních skupin při GO neopravuje, nejde o GO, ale o BO stroje. Jestliže se některá hlavní skupina neopravuje celkově, ale na místo ní se dodá nová hlavní skupina, nemění to nic na charakteru GO.

[3]

5.9 Záruční oprava (ZO) Oprava prováděná v záruční době, kterou jsou odstraňovány nedostatky v prvovýrobě nebo po provedení opravy. 5.10 Modernizace Úprava provedená za účelem zvýšení výkonosti, bezpečnosti, spolehlivosti nebo životnosti. Zpravidla se nahrazují části základního prostředku

modernějšími,

aby

se

odstranily

rozdíly

vyvolané

technickým rozvojem, zvyšuje se vybavenost základního prostředku, popřípadě se rozšiřuje jeho použitelnost. 5.11 Přestavba (rekonstrukce) Změna

podstatných

částí,

rozměrů,

hmotnosti

nebo

pohonu,

mající za následek zpravidla změnu technických parametrů, funkce nebo účelu. Tato změna obvykle mění i technickou hodnotu stroje. 5.12 Nestandardní úprava Náhrada standardních částí stroje částmi odlišného provedení i ceny,

které

stroj

zhodnocují,

případně

znehodnocují

–

obvykle

úměrně rozdílu cen těchto částí a také úměrně případnému rozdílu cen prací potřebných ke standardní a nestandardní úpravě. Nestandardní úpravy jsou trojího typu :

30

-

výměna nestandardních skupin

-

výměna nestandardních dílů

-

nestandardní práce [3]

5.13 Mimořádná výbava Je to vybavení stroje nad rámec standardně dodávané výbavy výrobcem pro typ odpovídající uvažované výchozí ceně. 5.14 Poškození stroje a strojního zařízení Je stav, kdy došlo ke znemožnění nebo snížení funkce stroje a strojního zařízení jako celku nebo jeho skupiny, uzlu či jednotlivé součásti.

Při

poškození

obvykle

dochází

k porušení

soudržnosti

materiálu součásti lomem, trhlinami a deformacemi. 5.15 Amortizace, opotřebení (A;%) Snížení hodnoty (ceny) věci v závislosti na stáří, technickém stavu a dalších faktorech. 5.16 Základní amortizace (ZA;b;%) Amortizace u motorových

podle

vozidel

obvyklé zpravidla

amortizační stupnice. Při použití aritmetický

průměr

procentuelní

srážky za dobu provozu (ZAD) a procentuelní srážky za počet ujetých kilometrů (ZAP) dle amortizačních stupnic. ZA = (ZAD + ZAP) : 2 5.17 Předpokládaná životnost ŽS (roky) Je to předpokládaná technická životnost stroje stanovená na základě

technických

parametrů

využívání (směnnost a údržba).

stroje

a

jeho

předpokládaného [3]

31

5.18 Technická hodnota (TH) Zbytek technického života stroje ke dni ocenění v porovnání se strojem novým (TH = 1, resp. v procentech TH = 100%) a jeho celkovou předpokládanou životností. 5.19 Výchozí technická hodnota (VTH;%) Je technická hodnota nového stroje nebo stroje po GO ve vztahu k hodnotě stroje továrně nového. VTH továrně nového stroje se stanoví ve výši 100% a u strojů po GO provedené ve specializované opravně nebo výrobním závodě ve výši 90%. Bude-li

stroj

zmodernizovaný

a

nebo

zařízení

došlo-li

ke

po

[3]

provedené

zvýšení

GO

prokazatelně

užitkových

vlastností

a technických parametrů, je možno zvýšit VTH na více jak 100%. Naopak je-li podstandardně technickou úrovní opravy lze VTH snížit na méně jak 90%. 5.20 Doba provozu (DP;roky;měsíce) Stáří stroje od data jeho uvedení do provozu do data ocenění. Pokud byl stroj uveden do provozu v jiném roce než je rok výroby, uvažuje se se doba provozu od 1.ledna následujícího po roku výroby. Byla-li

provedena

GO

stroje,

uvažuje

se

pro

výpočet

základní

amortizace doba od jejího provedení. Uvažuje se podle amortizačních stupnic i započatý rok (měsíc) provozu. U skupiny se uvažuje její stáří od uvedení do provozu do data ocenění. Byla-li u skupiny provedena CO nebo výměna, uvažuje se doba provozu této skupiny od data výměny, resp. od data CO skupiny. [3]

32

6. Metodika oceň o v á n í s t r o j ů a za řízení 6.1 Technická prohlídka Technická prohlídka sestává z identifikace stroje, prohlídky jednotlivých skupin, ověření funkce a ohodnocení technického stavu. Identifikace

stroje

se

provede

porovnáním

údajů

předložených

držitelem (karty zákl. prostředku, zápisy o převzetí stroje a zařízení, inventurní sjetiny apod.) se štítkovými údaji stroje. Pokud štítkové údaje chybí, je nutno tuto skutečnost v posudku uvést a ověřit, zda údaje držitele jsou technicky přijatelné s posuzovaným strojem. Prohlídka sestává z vizuální kontroly stavu celku i jednotlivých skupin a ověření funkčnosti stroje. Posuzuje se vzhled, deformace, vůle,

koroze,

únik

maziv,

stav

instalací,

stupeň

opotřebení

dle

intenzity využívání, rovnoměrnost chodu, vibrace, chvění, hlučnost apod.

Při

prohlídce

se

porovná

i

výbava

stroje

se

standardním

provedením. Případná mimořádná výbava se ocení buď samostatně nebo se zohlední při stanovení výchozí ceny stroje.

[1]

6.2 Výchozí cena (VC; Kč) Je v podstatě reprodukční cenou, tj. cenou, kterou by bylo nutno vynaložit k pořízení stejného nebo srovnatelného stroje či zařízení v době oceňování (zák.č.563/1991 Sb., odst.4, § 25). Výchozí cenou pro výpočet časové ceny je: a)

V případě, že oceňovaný stroj je dostupný na trhu, je výchozí

cenou pořizovací cena nového stroje stejného typu zjištěná u výrobce, u oficiálního prodejce nebo dovozce. b)

V případě,

že

oceňovaný

stroj

se

jako

nový

již

nevyrábí,

nedováží ani není dostupný na trhu, stanoví se srovnatelná výchozí cena: b.1 -

Cenovým porovnáním. Porovnávají se zejména parametry: druh stroje, účel jeho používání

33

-

koncepce konstrukce stroje (použité konstrukční materiály, druh pohonu, universálnost využití apod.)

-

výkonové

parametry

(velikost,

hlavní

rozměry,

rozměry

pracovních orgánů) -

kvalita

provedení

(životnost

podstatných

skupin,

technická

úroveň výroby, ekologie provozu apod.) -

podmínky výroby (stroj sériového provedení, kusová výroba, individuální výroba)

-

cena stroje na zahraničním trhu

-

dostupnost servisu, náhradních dílů, opravitelnost

b.2 -

Přepočtem historické pořizovací ceny: pořizovací cena z podnikové evidence (vždy uvést pramen), se přepočítá

indexem

růstu

cen

v příslušném

oboru

od

doby

pořízení do data ocenění. Tyto indexy jsou periodicky vydávány Českým statistickým úřadem. c)

při použití pořizovací ceny v zahraniční měně je nutno provést

přepočet měny kurzem „střed“ k datu ocenění, dopočíst clo dle celního sazebníku a při ocenění v úrovni cen s DPH připočíst příslušnou sazbu DPH. Ve výchozí ceně je vždy třeba zohlednit technickou úroveň oceňovaného stroje, vliv morálního opotřebení.

[1]

6.3 Pořizovací cena (PC; Kč) Je cena, za kterou byl stroj či strojní zařízení v dané době pořízen, včetně ceny spojené s pořízením (např. montáž, doprava). U pořizovací ceny je vždy nutné uvést, zda se jedná o cenu s DPH či bez něj, případně bývalou maloobchodní či velkoobchodní cenu. 6.4 Přepočet historické pořizovací ceny Cena výchozí se stanoví jako cena pořizovací z dostupných údajů a pak se přepočte na cenovou úroveň v době hodnocení. Tento přepočet je uveden v následující kapitole 7.5. Použité údaje jsou čerpány

34

z kompletních ceníků samojízdných řezaček firem Claas, John Deere, New Holland a Case IH pro roky 1996-2006. Není-li pořizovací cena některých typů řezaček známa, stanoví se srovnáním podle parametrů uvedených v 7.2 b.1. To znamená, že se zjistí co největší množství informací o dané řezačce a ty se pak porovnávají s jinými typy těchto strojů. Použije se ten typ samojízdné řezačky

jejíž

parametry

se

budou

nejvíce

přibližovat

řezačce

srovnávané. Poté se takto získaná cena přepočte na cenovou úroveň v době oceňování. Do výchozí ceny není zahrnuta daň z přidané hodnoty (DPH), neboť tato daň může být určena zadavatelem dodatečně. 6.5 Algoritmus cenového přepočtu VC = PC ⋅ K = (K 01 ⋅ K 02 ⋅ .............................. ⋅ K 10 )

(č.1)

Kde: VC – výchozí cena stroje pro stávající rok PC – pořizovací cena stroje v roce pořízení K

–

součinitel

přepočtu

cenového

růstu

průmyslových

v určitém roce K01…K10 – indexy růstu cen zemědělských strojů dle ČSÚ K01 = 1,039

průměrný údaj cenového růstu za rok 1996

K02 = 1,055


K03 = 1,054


K04 = 1,020


K05 = 1,014


K06 = 1,024


K07 = 1,019


K08 = 1,016


K09 = 1,015


K10 = 1,075


výrobků

35

6.6 Stanovení technické hodnoty Technická hodnota (TH v %) se stanoví podle vztahu:

TH =

VTH ⋅ (100 − ZA) ⋅ (100 ± PS ) 10 4

(č.2)

VTH – výchozí technická hodnota (nový stroj 100%, po GO 90%) ZA – základní amortizace (amortizační křivky a stupnice) PS – přirážka nebo srážka dle zjištěného stavu při prohlídce Pro výpočet technické hodnoty různých typů strojů a zařízení s životností

5-25

odpovídá

průběh

pěti

základních

amortizačních

stupnic (tab.4), ze kterých jsou odvozeny i směrnice pro další případy. Stupnice respektují: -

rychlejší pokles hodnoty v prvých letech

-

mírnější pokles do cca 10-30% TH sledující stáří a běžné opotřebení při dobré údržbě

-

pokles v závěrečném období používání, způsobený především nedostatkem

náhradních

dílů

a

zvýšením

četnosti

poruch

některých intenzivně namáhaných dílů -

všeobecně je hodnota stroje či zařízení 10% stanovena jako limitní, pokud je dále schopen provozu či užívání. Hodnota starších strojů, které bezchybně plní svůj účel, je obvykle 20%. Je to dáno hodnotou vložené práce a náhradních dílů, které bezchybný provoz zaručují.

-

u strojů, kde v konstrukci převažují díly dlohodobé životnosti, může být zbytková životnost i vyšší

36

Tab. 4 Amortizační stupnice pro stroje a zařízení s životností 5-25 let

rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26-30 od 31

25 90 86 82 78 74 70 66 62 58 54 50 46 42 38 34 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 10

[1]

předpokládaná životnost (roků) 20 15 10 80 85 90 70 79 85 60 73 80 50 66 75 40 59 70 30 53 65 20 46 60 17 39 55 14 32 50 12 26 45 10 22 40 10 19 35 10 16 30 10 13 27 10 11 26 10 10 25 10 10 24 10 10 23 10 10 22 10 10 21 10 10 20 10 10 18 10 10 16 10 10 14 10 10 12 10 10 10 10 10 10

Tab. 5 Základní srážka za dobu provozu (ZAP) traktorů a maringotek

doba provozu stroje (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 a další

srážka za rok provozu (%) 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90

[1]

5 70 50 40 30 20 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10

37

Pro stanovení základní amortizace (ZA) samojízdných řezaček se použijí procentuální srážky z předchozí tabulky (tab.5). Přirážky

a

srážky

(±PS)

se

stanoví

na

základě

výsledků

prohlídky. Přirážkou se ohodnotí zejména prokazatelné zvýšení užitné hodnoty po provedené běžné opravě nebo pokud je zřejmé, že stroj byl minimálně využíván. Srážkou se ohodnotí zejména zjevná porucha některého deformace,

dílu

stroje,

koroze,

vyšší

znečištění

opotřebení, stroje

nedostatečná

zejména

únikem

údržba,

provozních

náplní, závady elektrické instalace, porušení bezpečnostních předpisů apod. Při hodnocení vlivu oprav na technickou hodnotu stroje nesmí zvýšení překročit hodnotu stroje továrně nového. Jakkoliv rozsáhlou a nákladnou opravu – tedy v krajním případě složením stroje ze skupin továrně nových – nemůže být sestaven stroj, který by měl vlastnosti lepší než stroj továrně nový.

[1]

6.6.1 Technická hodnota skupiny

Skupinou se pro účely oceňování rozumí funkčně, konstrukčně a montážně kompaktní celek (např. dle koncepce stroje: motor včetně spojky a příslušenství, převodovka, sklízecí adaptér, kabina, rám s příslušenstvím aj.). a)

[3]

Poměrný díl skupiny (PDS; %)

PDS =

PCS ⋅ 100 PC

(č.3)

PCS – pořizovací cena skupiny stroje (Kč) PC – pořizovací cena stroje (Kč)

38

b)

Poměrná technická hodnota skupiny (PTHS; %) Je to část, kterou reprezentuje skupina ve stavu z továrně nového

vyrobeného stroje ke dni ocenění.

PTHS =

VTHS ⋅ PDS 100

(č.4)

VTHS – výchozí technická hodnota skupiny Platí, že:

TH = Σ PTHS

6.7 Výpočet časové ceny (ČC; Kč)

Časová cena je vyjádřením skutečné technické hodnoty stroje či zařízení a jeho vybavení k datu ocenění, tzn. technická hodnota vyjádřená v Kč.

ČC =

VC ⋅ TH 100

(č.5)

6.8 Stanovení koeficientu prodejnosti (KP)

Zjistí se z prodejních a časových cen vozidel stejného popř. srovnatelného typu, dosahovaných v posuzovaném období a místě v obstaravatelském prodeji ojetých vozidel, s přihlédnutím k cenám dosahovaným při prodeji mezi občany a při prodeji použitých věcí v obchodě. Zjištění se provede tak, že u vozidel z již uskutečněných prodejů se zjistí jejich technický stav (např. ze zápisu o technickém stavu prodaných

vozidel).

Stanoví

se

jejich

časová

cena

a

koeficient

prodejnosti se vypočte pomocí některého z následujících vztahů (č.6):

39

Σ cen prodejních průměrná cena prodejní n = = KP = Σ cen časových průměrná cena časová n Σ cen prodejních Σ KP [−] = = Σ cen časových n

(č.6)

n – počet zjištených prodejních případů Statisticky významně odchylné hodnoty se do souboru nezahrnují. 6.9 Stanovení obecné (obvyklé) ceny (OC; Kč)

Obecná cena je taková cena, za kterou je možno stejný nebo porovnatelný stroj či zařízení v daném místě a čase prodat nebo koupit.

Je

v podstatě

zprůměrovanou

cenou

strojů

či

zařízení

dosaženou prodejem zboží srovnatelného druhu. OC = ČC ⋅ KP

(č.7)

6.10 Zaokrouhlování výpočtů

Údaje v procentech se zaokrouhlují na jedno desetinné místo takto: -

je-li číslice na druhém desetinném místě 0 až 4, zaokrouhluje se dolů

-

je-li číslice na druhém desetinném místě 5 až 9, zaokrouhluje se nahoru

-

na číslice na třetím a dalších místech se nebere zřetel Ceny vozidel, pneumatik, mimořádné výbavy v průběhu výpočtu

se zaokrouhlují na celé koruny, výsledná časová a obecná cena na stokoruny.

40

6.11 Testování statistických hypotéz

Testování

statistických

hypotéz

se

používá

v případě,

že

o základním souboru jsou známy určité předpoklady (domněnky), které je potřeba na základě výběrového souboru ověřit. Výsledkem tohoto testu

je

dvojí

možné

rozhodnutí:

testovaná

hypotéza

s předem

stanovenou pravděpodobností se buď zamítne nebo nezamítne. Statistickou

hypotézou

rozumíme

předpoklad

o

rozdělení

základního souboru, předpoklad o hodnotě některé charakteristiky základního souboru apod.

[2]

Statistická hypotéza, jejíž platnost se ověřuje, se nazývá nulová hypotéza,

někdy

též

testovaná

hypotéza.

Tato

hypotéza

je

vždy

formulována negativním způsobem a to ikdyž je předpokládán opak. Smyslem testování hypotéz je zamítnutí nulové hypotézy a přijetí hypotézy

alternativní.

hypotéza

ukáže

jako

Pouze

v tomto

neudržitelná,

případě, lze

kdy

hovořit

o

se

testovaná

jednoznačném

výsledku testu. Pokud se nulovou hypotézu nepodaří zamítnout, nelze to považovat za důkaz její správnosti, neboť současně lze zpravidla sestrojit

nekonečně

mnoho

dalších

nulových

hypotéz,

které

by

společně s původní zůstaly rovněž nezamítnuty. Testy vycházející z tohoto principu se nazývájí testy významnosti. Zjednodušeně tedy slouží k testování, zda mezi naměřenou a předpokládanou hodnotou existuje statisticky významný rozdíl. 6.11.1 Obecný postup statistického testování

a)

Formulace nulové (H0) případně alternativní hypotézy (H1).

b)

Volba

nesprávného

hladiny

významnosti

zamítnutí

α

pravdivé

–

pravděpodobnost

nulové

hypotézy.

(riziko) Tuto

pravděpodobnost lze (na rozdíl od pravděpodobnosti nesprávného nezamítnutí požadované

nepravdivé hodnotě.

hypotézy)

Většinou

se

předem hladina

hodnotách α=0,05 a α=0,01 případně i jinak.

zvolit

jako

významnosti

rovnu volí

na

41

c)

Určení vhodného testu, výpočet testovací statistiky, stanovení

správné kritické hodnoty z tabulek. d)

Vyhodnocení testu, tj. je-li vypočtená testovací statistika vyšší

nebo rovna hodnotě kritické (tabelované), zamítá se nulová hypotéza ve prospěch alternativní hypotézy. Je-li vypočtená statistika menší než kritická hodnota, nulová hypotéza se nezamítá. Např: Tvyp < Ttab → H0 se nezamítá (rozdíl je statisticky nevýznamný, rozdíl je způsoben pravděpodobně náhodnými vlivy) Tvyp > Ttab → H0 se zamítá (rozdíl je statisticky významný nebo vysoce významný, rozdíl existuje díky vlivu efektu, který zkoumáme, na dané hladině pravděpodobnosti) 6.11.2 T-test

Používá se při testování průkaznosti rozdílu mezi dvěma průměry nezávislých

souborů.

Testovým

kriteriem

je

normalová

veličina

Studentova rozdělení (příloha č.1). Ve všech případech je nulová hypotéza H0 ≡ „Mezi průměry je rozdíl neprůkazný“, tedy H0≡μ1=μ2. Mohou nastat tyto možnosti: a)

dva výběrové průměry o stejném rozsahu souborů (n1=n2=n)

t (2 n − 2 ) = x 1 − x 2

b)

n(n − 1)

(

Σ x1 − x1

)

2

(

+ Σ x2 − x 2

(č.8)

)

2

dva výběrové průměry s různými rozsahy souborů (n1≠n2)

(n1 + n2 − 2) ⋅ n1 ⋅ n2 2 2 (n1 + n2 ) Σ(x1 − x1 ) + Σ(x2 − x2 )

[

t(n1 + n2 − 2) = x1 − x2

]

Platí:

(

Σ x−x

)

2

= Σx 2 −

1 (Σx )2 n

(č.10)

(č.9)

42

6.11.3 Párový t-test

Používá se při testování průkaznosti rozdílu mezi dvěma průměry závislých

souborů.

Hodnocení

se

děje

na

základě

rozdílů

mezi

jednotlivými páry, takže se ze dvou výběrových souborů původních hodnot znaku dostane jediný soubor rozdílů. S těmi se dále uvažuje jako s náhodnou veličinou. Průměrný výběrový rozdíl ⎯d se porovnává s průměrným základním rozdílem μd, který se při platnosti nulové hypotézy o neprůkaznosti rozdílu rovná nule.

[2]

Testové kriterium:

t (n −1) =

d sd

(č.11)

přičemž:

d=

sd =

Σd i n

(č.12)

1 (Σd i )2 n n (n − 1)

Σd i2 −

(č.13)

6.12 Převod cen strojů z cizí měny

Pokud byly ceny některých strojů uvedeny v cizí měně (převážně EURO), tak jsou převedeny středovým kurzem podle České národní banky (ČNB). Ceny nových strojů pro jednotlivé předchozí roky jsou převedeny středovým kurzem použité měny pro dané období či rok. Převodní kurzy jsou uvedeny v příloze č.2.

43

7. Analýza cen samojízdných sklízecích řeza ček 7.1 Analýza cen opotřebených samojízdných řezaček

Prodejní ceny jsou získány z bazarů a tiskovin zabývajících se prodejem

zemědělské

techniky,

popřípadě

pomocí

internetu.

Nashromážděné stroje jsou s roky výroby 1996-2005. Tab. 6 Opotřebené řezačky - parametry

poř. číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

typ

rok výroby

výkon [kw]

počet motohodin

pohon 4x4

adaptér

John Deere 7300

2005

305

250

ano

Kemper 4500

John Deere 7500

2004

420

500

ano

Kemper 4500

John Deere 7400

2003

370

650

ano

Kemper 4500

John Deere 6850

2002

353

1200

ano

Kemper 4500

John Deere 6750

2000

295

1800

ano

Kemper 4500

John Deere 6750

2000

295

2500

ano

Kemper 4500

John Deere 6850

1999

353

1100

ano

Kemper 4500

John Deere 6850

1999

353

1950

ano

Kemper 4500

John Deere 6850

1999

353

1250

ano

Kemper 4500

John Deere 6850

1998

353

1800

ne

Kemper 4500

John Deere 6750

1998

295

1570

ne

Kemper 4500

John Deere 6810

1997

295

2900

ne

Kemper 4500

John Deere 6910

1996

327

3500

ne

Kemper 4500

John Deere 6710

1996

243

3100

ne

Kemper 4500

Claas Jaguar 850

2003

286

1500

ne

RU 450

Claas Jaguar 850

2003

286

1580

ano

RU 450

Claas Jaguar 870

2001

322

2000

ano

Kemper 4500

Claas Jaguar 830

2001

236

1673

ano

RU 450

Claas Jaguar 840

2000

286

1700

ne

Kemper 4500

Claas Jaguar 860

1999

306

3037

ano

Kemper 4500

Claas Jaguar 860

1998

306

2918

ne

Kemper 4500

Claas Jaguar 860

1997

306

2630

ano

RU 450

Claas Jaguar 860

1996

306

3990

ne

Kemper 4500

Claas Jaguar 860

1996

306

4060

ne

Kemper 4500

Claas Jaguar 820

1996

235

2850

ano

Kemper 4500

Claas Jaguar 860

1996

306

6780

ne

Kemper 4500

27.

New Holland FX 375

1996

276

4622

ne

Kemper 4500

28.

New Holland FX 450

1996

351

5503

ne

Kemper 4500

29.

New Holland FX 375

1996

276

3927

ne

Kemper 4500

44

7.1.1 Výpočet časové ceny a určení koeficientu prodejnosti

Pro výpočty jsou užity data z tabulek č.6 a č.7, v tabulce č.7 jsou též následně zaneseny vypočtené hodnoty. Nutno podotknout, že všechny ceny jsou uvedeny bez DPH. Názorný příklad výpočtu je předveden na sklízecí řezačce Claas Jaguar 840 s rokem výroby 2000. Cena

v roce

výroby,

jakožto

nového

stroje,

činila

5 574 773,-Kč

a cena prodejní, tj. cena bazarová, je 2 440 000,-Kč. Postup výpočtu: a)

Vypočítá se výchozí cena pomocí vzorce č.1, jehož algoritmus

výpočtu je upřesněn v kapitole 6.5. VC = 5 574 773 ⋅ (K05 ⋅ K06 ⋅ K07 ⋅ K08 ⋅ K09 ⋅ K10) VC = 6 538 942 Kč b)

Stanoví se technická hodnota (kapitola 6.6) pomocí tabulek

4. nebo 5., popřípadě ze vztahu č.2. TH = 65% c)

Časová cena se získá výpočtem ze vztahu č.5 (kapitola 6.7).

ČC = 4 250 312 Kč d)

Koeficient prodejnosti se vypočítá ze vztahu č.6 (kapitola 6.8).

K = 0,57

45

Tab. 7 Opotřebené řezačky – cenové charakteristiky

poř. číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

typ

CP

CN

VC

TH

ČC

koef. prodej

John Deere 7300

5 250 000,-

6 508 270,-

6 996 390,-

90

6 296 800,-

0,83

John Deere 7500

5 500 000,-

7 318 075,-

7 984 935,-

85

6 787 200,-

0,81

John Deere 7400

4 000 000,-

5 193 900,-

5 757 869,-

80

4 606 300,-

0,87

John Deere 6850

3 700 000,-

6 000 470,-

6 778 407,-

75

5 083 800,-

0,73

John Deere 6750

2 600 000,-

6 649 685,-

7 799 763,-

65

5 069 800,-

0,51

John Deere 6750

2 450 000,-

6 649 685,-

7 799 763,-

62

4 835 900,-

0,51

John Deere 6850

2 700 000,-

7 214 474,-

8 631 478,-

64

5 524 100,-

0,49

John Deere 6850

2 450 000,-

7 214 474,-

8 631 478,-

57

4 919 900,-

0,50

John Deere 6850

2 660 000,-

7 214 474,-

8 631 478,-

63

5 437 800,-

0,49

John Deere 6850

2 000 000,-

6 524 156,-

8 227 074,-

53

4 360 300,-

0,46

John Deere 6750

2 120 000,-

6 073 747,-

7 659 101,-

56

4 289 100,-

0,49

John Deere 6810

1 400 000,-

6 157 390,-

8 191 628,-

48

3 932 000,-

0,36

John Deere 6910

1 340 000,-

6 501 527,-

8 986 787,-

43

3 864 300,-

0,35

John Deere 6710

1 200 000,-

5 913 570,-

8 174 079,-

45

3 678 300,-

0,33

Claas Jaguar 850

3 720 000,-

5 354 946,-

5 936 402,-

80

4 749 100,-

0,78

Claas Jaguar 850

3 970 000,-

5 779 883,-

6 407 480,-

80

5 126 000,-

0,77

Claas Jaguar 870

3 660 000,-

6 401 467,-

7 404 945,-

67

4 961 300,-

0,74

Claas Jaguar 830

3 250 000,-

5 615 980,-

6 496 327,-

70

4 547 400,-

0,71

Claas Jaguar 840

2 440 000,-

5 574 773,-

6 538 942,-

65

4 250 300,-

0,57

Claas Jaguar 860

2 230 000,-

6 542 987,-

7 828 103,-

60

4 696 900,-

0,47

Claas Jaguar 860

2 060 000,-

5 912 580,-

7 455 866,-

55

4 100 700,-

0,50

Claas Jaguar 860

2 210 000,-

6 331 113,-

8 422 744,-

52

4 379 800,-

0,50

Claas Jaguar 860

2 060 000,-

5 815 817,-

8 038 959,-

42

3 376 400,-

0,61

Claas Jaguar 860

1 780 000,-

5 815 817,-

8 038 959,-

40

3 215 600,-

0,55

Claas Jaguar 820

2 140 000,-

4 905 230,-

6 780 293,-

45

3 051 100,-

0,70

Claas Jaguar 860

1 310 000,-

5 815 817,-

8 038 959,-

29

2 331 300,-

0,56

27.

New Holland FX 375

1 460 000,-

6 101 577,-

8 433 953,-

37

3 120 600,-

0,47

28.

New Holland FX 450

1 020 000,-

6 523 850,-

9 017 644,-

33

2 975 800,-

0,34

29.

New Holland FX 375

1 610 000,-

6 101 577,-

8 433 953,-

40

3 373 600,-

0,48

CP

– cena prodejní (bazarová)

CN

– cena nového stroje v roce výroby

VC

– výchozí cena

TH

– technická hodnota

ČC

– časová cena

K

– koeficient prodejnosti

46

7.1.2 Analýza závislosti jednotlivých parametrů a ceny stroje

Srovnávací data sklízecích řezaček byly vzaty z tabulek č.6 a č.7.

Pro

statistické

(kapitola 6.11.2),

neboť

testování stroje

byla

použita

jednotlivých

metoda

výrobců

t-test

mají

různé

parametry a nashromážděných opotřebených samojízdných řezaček nebylo takové množství, aby bylo možno jednotlivé stroje seřadit do párů a použít párový t-test. Proto jsou jednotlivé skupiny testovány jako nezávislé soubory pomocí t-testu. Byly provedeny analýzy těchto závislostí: a)

závislost ceny samojízdných řezaček na výrobci

b)

vliv

pohonu

obou

náprav

na

cenu

všech

nashromážděných

opotřebených samojízdných řezaček c)

vliv

pohonu

obou

náprav

na

cenu

samojízdných

řezaček

John Deere d)

vliv pohonu obou náprav na cenu samojízdných řezaček Claas

Pro

názornější

zobrazení

jsou

jednotlivé

závislosti

zobrazeny

v grafické podobě: Graf 3

Závislost cen řezaček na výrobci

Graf 4

Vliv pohonu obou náprav na cenu opotřebených řezaček

Graf 5

Vliv pohonu obou náprav na cenu řezaček John Deere

Graf 6

Vliv pohonu obou náprav na cenu řezaček Claas

47

a)

Testování průkaznosti závislosti cen samojízdných řezaček na

výrobci, tj. Claas a John Deere

Cílem tohoto srovnání je zjištění zda má či nemá vliv na cenu různost výrobce, tj. jestli je rozdíl mezi cenami firem Claas a John Deere. Z tabulek č.6. a č.7. byly vzaty všechny sklízecí řezačky Claas a oproti nim byly postaveny všechny řezačky John Deere. H0 = Ceny sklízecích řezaček nejsou závislé na výrobci

Tab. 8 Hodnoty pro výpočet t-testu

Claas xA v tis. Kč 3 051 4 547 4 250 4 749 3 216 3 376 4 380 4 101 4 697 4 961 41 328 4 133

poř.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Σ průměr x

John Deere xB v tis. Kč 3 678 3 932 4 289 4 836 5 070 6 297 3 864 4 360 4 920 5 524 5 438 5 084 4 606 6 787 68 685 4 906

xA2

xB2

9 308 601 20 675 209 18 062 500 22 534 009 10 342 656 11 397 376 19 184 400 16 818 201 22 061 809 24 611 521 174 996 282 -

13 527 684 15 460 624 18 395 521 23 386 896 25 704 900 39 652 209 14 930 496 19 009 600 24 206 400 30 514 576 29 571 844 25 847 056 21 215 236 46 063 369 347 486 411 -

Testové kriterium tvyp se vypočte pomocí t-testu ze vztahů č.9 a č.10. tvyp = 2,28 > ttab = 2,07

(pro α=0,05)

< ttab = 2,82

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

zamítá

na

hladině

významnosti

0,05

(s pravděpodobností 95%). Z toho vyplývá, že je statisticky průkazná závislost cen sklízecích řezaček na výrobci.

48

b)

Testování průkaznosti vlivu pohonu obou náprav na cenu

všech nashromážděných opotřebených samojízdných řezaček

Cílem testu je zjištění zda má či nemá vliv na cenu použité sklízecí řezačky pohon obou náprav. Z tabulek č.6. a č.7. byly vzaty všechny sklízecí řezačky s pohonem jedné nápravy a oproti nim byly postaveny všechny řezačky s pohonem obou náprav. H0 = Pohon obou náprav nemá vliv na cenu samojízdné řezačky


s pohonem jedné nápravy xA v tis. Kč 4 250 4 749 3 678 3 932 4 289 3 121 3 374 3 216 3 376 4 101 3 864 4 360 2 976 49 286 3 791

poř.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Σ průměr x

s pohonem obou náprav xB v tis. Kč 3 051 4 547 5 126 4 836 5 070 4 380 4 697 4 961 6 297 4 920 5 524 5 438 5 084 4 606 6 787 75 324 5 022

xA2

xB2

18 062 500 22 553 001 13 527 684 15 460 624 18 395 521 9 740 641 11 383 876 10 342 656 11 397 376 16 818 201 14 930 496 19 009 600 8 856 576 190 478 752 -

9 308 601 20 675 209 26 275 876 23 386 896 25 704 900 19 184 400 22 061 809 24 611 521 39 652 209 24 206 400 30 514 576 29 571 844 25 847 056 21 215 236 46 063 369 388 279 902 -


(pro α=0,05)

> ttab = 2,78

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

zamítá

na

hladině

významnosti

0,01

(s pravděpodobností 99%). Z toho vyplývá, že rozdíl cen sklízecích řezaček, které mají resp. nemají pohon obou náprav je statisticky vysoce průkazný.

49

c)


opotřebených samojízdných řezaček John Deere

Cílem srovnávání je zjištění zda má či nemá vliv na cenu použité sklízecí řezačky John Deere pohon obou náprav. Z tabulek č.6. a č.7. byly vzaty sklízecí řezačky John Deere a rozděleny na skupinu s pohonem jedné nápravy a oproti ni skupinu s pohonem obou náprav. H0 = Pohon obou náprav nemá vliv na cenu samojízdné řezačky John Deere


s pohonem jedné nápravy xA v tis. Kč 3 678 3 932 4 289 3 864 4 360 20 123 4 025

poř.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Σ průměr x

s pohonem obou náprav xB v tis. Kč 4 836 5 070 6 297 4 920 5 524 5 438 6 084 4 606 6 787 48 562 5 396

xA2 13 15 18 14 19

527 460 395 930 009 81 323 -

xB2 684 624 521 496 600

925

23 386 896 25 704 900 39 652 209 24 206 400 30 514 576 29 571 844 25 847 056 21 215 236 46 063 369 266 162 486 -


(pro α=0,05)

> ttab = 3,06

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

zamítá

na

hladině

významnosti

0,01

(s pravděpodobností 99%). Z toho vyplývá, že rozdíl cen sklízecích řezaček John Deere, které mají resp. nemají pohon obou náprav je statisticky vysoce průkazný.

50

d)


opotřebených samojízdných řezaček John Deere

Cílem testování je zjištění vlivu pohonu obou náprav na cenu použité sklízecí řezačky Claas. Z tabulek č.6. a č.7. byly vzaty sklízecí řezačky Claas a rozděleny na skupinu s pohonem jedné nápravy a oproti ni skupinu s pohonem obou náprav. H0 = Pohon obou náprav nemá vliv na cenu samojízdné řezačky Claas


s pohonem jedné nápravy xA v tis. Kč 4 250 4 749 3 216 3 376 4 101 19 692 3 938

poř.č. 1 2 3 4 5 6 Σ průměr x

s pohonem obou náprav xB v tis. Kč 3 051 4 547 5 126 4 380 4 697 4 961 26 762 4 460

xA2 18 22 10 11 16

062 553 342 397 818 79 173 -

xB2 500 001 656 376 201 734

9 308 601 20 675 209 26 275 876 19 184 400 22 061 809 24 611 521 122 117 416 -


(pro α=0,05)

> ttab = 3,25

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

nezamítá.

Z toho

vyplývá,

že

není

statisticky průkazný rozdíl mezi cenami sklízecích řezaček Claas, které mají resp. nemají pohon obou náprav.

51

cena v tis. Kč

Graf 3 Závislost cen řezaček na výrobci

7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 200

y = 0,0528x2 - 22,992x + 6654,9 R2 = 0,3667

2

y = 0,017x - 3,7108x + 3767,4 R2 = 0,062

250

300

350

400

450

výkon motoru [kW]

john deere

claas

cena v tis. Kč

Graf 4 Vliv pohonu obou náprav na cenu opotřebených řezaček

7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 200

2

y = 5E-05x + 11,276x + 1416,7 2 R = 0,4355

2

y = -0,0708x + 42,614x - 2560,9 2 R = 0,0232 250

300

350

400

výkon motoru [kW] pohon obou náprav

pohon jedné nápravy

450

52

cena v tis.Kč

Graf 5 Vliv pohonu obou náprav na cenu řezaček John Deere

7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 200

2

y = 0,2106x - 140,84x + 28611 2 R = 0,4281

2

y = -0,014x + 13,06x + 1370,2 2 R = 0,4617

250

300

350

400

450



cena v tis. Kč

Graf 6 Vliv pohonu obou náprav na cenu řezaček Claas

7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 200

2

y = -0,2651x + 157,98x - 18693 2 R = 0,4683

y = -46,758x + 17872 2 R = 0,6483 250

300



350

53

7.1.3 Hodnocení analýzy opotřebených samojízdných řezaček:

Ze statistického testování vyplývá: -

s pravděpodobností 95% jsou ceny strojů závislé na výrobci, tj. Claas a John Deere

-

s pravděpodobností 99% má vliv na cenu stroje pohon obou náprav

-

s pravděpodobností 99% má vliv na cenu strojů John Deere pohon obou náprav

-

vliv pohonu obou náprav na cenu strojů Claas nebyl statisticky prokázán

Z příslušných grafů vyplývá: Graf 3 – z grafu je patrné, že rozdíl cen strojů John Deere a Claas je téměř konstantní, s tím že ceny použitých řezaček John Deere se pohybují výše. Graf 4 – křivky se oddalují u vyšších výkonových tříd. Cena strojů s pohonem

obou

náprav

s rostoucím

výkonem

konstantně

stoupá,

kdežto cena strojů s pohonem jedné nápravy se s rostoucím výkonem téměř nemění. To je zřejmě způsobeno klesajícím zájmem o řezačky s pohonem jedné nápravy ve vyšších výkonových třídách. Graf 5 – cena strojů John Deere s pohonem jedné nápravy mírně stoupá. U strojů s pohonem obou náprav nejprve lehce klesá a poté, v místě kde srovnávaná křivka končí, prudce stoupá. Z čehož opět vyplývá vyšší zájem o stroje s pohonem obou náprav ve vyšších výkonových třídách. Graf 6 – křivka z cenami strojů Claas s pohonem obou náprav nejprve stoupá a poté stagnuje. Křivka strojů s pohonem jedné nápravy je z důvodu nedostatku hodnot zobrazena pouze ve vyšších výkonech a to jako

prudce

klesající.

To

pravděpodobně

značí

klasající

o řezačky z vyššími výkony motoru a pohonem jedné nápravy.

zájem

54

7.2 Analýza cen nových samojízdných řezaček

V dále

uvedených

tabulkách

č.12

až

č.21

jsou

stručně

charakterizovány všechny samojízdné sklízecí řezačky a adaptéry nabízené pro rok 2006. U většiny jsou uvedené i ceny (bez DPH) získané přímo od prodejců. Pro možnost přesnějšího porovnání jsou od všech strojů odečteny ceny pneumatik.

Tab. 12 Samojízdné řezačky John Deere

typ výkon kW motoru při otáčkách min-1 pojezdové ústrojí přepravní km/h rychlost pneu přední/zadní šířka řez. mm bubnu průměr řez. mm bubnu otáčky řez. min-1 bubnu hmotnost řez. kg bubnu hmotnost kg stroje cena cena verze 4x4 cena

7800

7700

7500

487

420

420

1900 hydromechanické



30

30

30

800/65 R32 18,4 R26 800

800

683

610

610

610

1100

1100

1150

-

-

337

12 560

12 280

11 580

Kč

-

stroj bez pneumatik -

5 521 226,-

Kč

-

-

5 907 229,-

pneumatiky 216 950,-

55

Tab. 13 Samojízdné řezačky John Deere

typ výkon kW motoru při otáčkách min-1 pojezdové ústrojí přepravní km/h rychlost pneu přední/zadní šířka řez. mm bubnu průměr řez. mm bubnu otáčky řez. min-1 bubnu hmotnost řez. kg bubnu hmotnost kg stroje cena cena verze 4x4

7400

7300

7200

367

305

230




30

30

30

800/65 R32 18,4 R26 683

683

683

610

610

610

1150/1000

1150/1000

1150/1000

337

337

337

11 580

11 280

9 755

Kč

5 179 177,-

stroj bez pneumatik 4 463 449,-

-

Kč

5 565 180,-

4 849 452,-

-


cena

Tab. 14 Adaptéry nabízené k samojízdným řezačkám John Deere

typ sběrač 3m sběrač 4m sběrač 4,5m Kemper 4500 Kemper 345 Kemper 360 Kemper 375

záběr [m] 2,57 3,63 4,17 4,5 4,5 6 7,5

cena [Kč] 292 900,405 396,445 916,1 326 665,1 485 771,1 932 841,2 624 442,-

56

Tab. 15 Samojízdné řezačky Claas

typ

Jaguar 900

Jaguar 890

Jaguar 870

Jaguar 850

Jaguar 830

výkon kW 445 370 322 286 236 motoru při otáčkách min-1 1800 1800 1800 1800 1800 pojezdové hydrostatické hydrostatické hydrostatické hydrostatické hydrostatické ústrojí přepravní rychlost (Speedstar km/h 40/20 40/20 40/20 40/20 40/20 /Profistar) pneu Speedstar 650/75 R32-172A8, 540/65 R24-146A8 přední/zadní Profistar 650/75 R32-167A8, 540/65 R24-146A8 šířka řez. mm 750 750 750 750 750 bubnu průměr řez. mm 630 630 630 630 630 bubnu otáčky řez. 1200 1200 1200 1200 1200 min-1 bubnu hmotnost řez. kg 430 430 430 430 430 bubnu hmotnost kg 11 560 11 560 10 840 10 840 10 840 stroje cena stroje bez pneumatik Speedstar Kč 6 580 120,5 846 501,5 373 076,4 935 461,Speedstar 4x4 Profistar

Kč

Profistar 4x4 Speedstar Profistar

7 024 760,-

6 313 265,-

5 817 483,-

5 337 355,-

-

Kč

6 482 984,-

5 651 771,-

5 135 007,-

4 709 117,-

-

Kč

6 739 601,-

6 047 169,-

5 566 545,-

5 134 147,-

-

Kč Kč

cena pneumatik 177 400,172 800,-

Tab. 16 Adaptéry nabízené k samojízdným řezačkám Claas

typ kukuřičný adaptér RU 600 CONTOUR (pro typ 493) kukuřičný adaptér RU 600 CONTOUR (pro typ 492) kukuřičný adaptér RU 600 XTRA (pro typ 492) kukuřičný adaptér RU 450 XTRA CT (pro typ 493) kukuřičný adaptér RU 450 XTRA s převodovkou (pro typ 492) kukuřičný adaptér RU 450 XTRA (pro typ 492) sběrač PU sběrač PU travní lišta DIREKT DISC 520 Contour Plus

záběr [m]

cena [Kč]

6

1 897 596,-

6

1 534 872,-

6 4,5

1 533 635,1 039 789,-

4,5

1 033 821,-

4,5 3,8 3 5,2

996 591,424 355,339 162,937 330,-

57

Tab. 17 Samojízdné řezačky New Holland

typ výkon motoru při otáčkách pojezdové ústrojí přepravní rychlost pneu přední/zadní

FX 30

FX 40

FX 50

FX 60

kW

284

338

379

420

min-1

2100

2100

2100

2100

-

hydrostatické

hydrostatické

hydrostatické

hydrostatické

km/h

-

-

-

-

4x4

šířka řez. mm bubnu průměr řez. mm bubnu otáčky řez. min-1 bubnu hmotnost řez. kg bubnu hmotnost kg stroje cena cena verze 4x4 cena cena verze 4x4

650/75-32 16,9 LR 24 650/75-32 17,5 LR 24

800/65 R32 , 460/70 R24 800/65 R32 , 480/70 R24

760

760

760

760

610

610

610

610

1229

1229

1229

1229

340

340

340

340

11 380

11 380

11 380

11 870

Kč

3 648 188,-

stroj bez pneumatik 3 968 332,4 297 336,-

Kč

4 018 558,-

4 331 084,-

4 660 088,-

155 560,-


160 370,-

197 050,-

4 692 718,5 142 050,-

Tab. 18 Adaptéry nabízené k samojízdným řezačkám New Holland

typ sběrací ústrojí 356 W sběrací ústrojí 366 W žací lišta GPS DC 510 kukuřičný adaptér 360N 4 kukuřičný adaptér řádkový 300N 6 sklopný kukuřičný adaptér řádkový 600N 8 sklopný kukuřičný adaptér plošný RI 450 sklopný kukuřičný adaptér plošný RI 600 sklopný kukuřičný adaptér LKS řádkový MF675 F sklopný s drcením

záběr 3,3 m 4,2 m 5,1 m 6 řádků 8 řádků 4,5 m 6m

cena [Kč] 349 206,424 242,577 200,759 018,1 017 315,1 464 645,-

-

945 165,-

58

Tab. 19 Samojízdné řezačky Case IH

typ výkon kW motoru při otáčkách min-1 pojezdové ústrojí přepravní km/h rychlost pneu přední/zadní 4x4 šířka řez. mm bubnu průměr řez. mm bubnu otáčky řez. min-1 bubnu hmotnost řez. kg bubnu hmotnost kg stroje cena cena verze 4x4

CHX 420

CHX 520

338

379

2100

2100

hydrostatické

hydrostatické

-

-

800/65R32, 460/70R24 800/65R32, 480/70R24 760

760

610

610

1223

1223

340

340

-

-

Kč

stroj bez pneumatik 3 968 765,4 372 660,-

Kč

4 330 247,-

cena cena verze 4x4

4 737 693,-

pneumatiky 193 280,197 050,-

Tab. 20 Adaptéry nabízené k samojízdným řezačkám Case IH

typ sběrací ústrojí HD30PU kukuřičný adaptér plošný HD45RI

záběr [m] 3 4,5

cena [Kč] 396 883,1 043 145,-

59

Tab. 21 Samojízdné řezačky Krone

typ

BiG X 500

výkon kW 360 motoru při otáčkách min-1 2100 pojezdové hydrostatické ústrojí přepravní km/h 40 rychlost pneu přední/zadní šířka řez. mm 800 bubnu průměr řez. mm 660 bubnu otáčky řez. min-1 1100 bubnu hmotnost řez. kg bubnu hmotnost kg stroje 4x4 standard cena Kč -

BiG X V8

BiG X 650

BiG X V12

BiG X 1000

455

478

574

720

2100

2100

2100

2100

hydrostatické

hydrostatické

hydrostatické

hydrostatické

40

40

40

40

650/75-32 18,4 R30

900/60-32 710/75-30

800

800

800

800

660

660

660

660

1100

1100

1100

1200

-

-

-

-

-

-

-

-

standard -

standard -

standard -

standard -

60

7.2.1 Analýza závislosti jednotlivých parametrů a ceny stroje

Pomocí párového t-testu (kapitola 6.11.3) je provedeno testování průkaznosti

vlivu

jednotlivých

parametrů

na

cenu

nových

samojízdných řezaček. Srovnání jednotlivých případů je zobrazeno v grafech č.7 až č.16.

a)

Testování průkaznosti vlivu výkonu na cenu u dvou typových

řad samojízdných řezaček Claas s pohonem jedné nápravy

Cílem testování je zjištění zda je rozdíl mezi cenami dvou typových řad samojízdných řezaček Claas s pohonem jedné nápravy. Data pro výpočet jsou vzata z tabulky č.15. H0 = Mezi typovými řadami Speedstar a Profistar není rozdíl vlivu výkonu na cenu samojízdné řezačky Claas

Tab. 22 Hodnoty pro výpočet párového t-testu

výkon motoru [kW] 286 322 370 445 Σ

Speedstar v tis. Kč 4 935 5 373 5 847 6 580 -

Profistar v tis.Kč 4 709 5 135 5 652 6 483 -

di

di2

226 238 195 97 756

51 076 56 644 38 025 9 409 155 154

Testové kriterium tvyp se vypočte pomocí párového t-testu ze vztahů č.11,12 a 13. tvyp = 5,91 > ttab = 3,18

(pro α=0,05)

> ttab = 5,84

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

zamítá

na

hladině

významnosti

0,01

(s pravděpodobností 99%). Z toho vyplývá, že je statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi cenami řady Speedstar a Profistar řezaček Claas s pohonem jedné nápravy.

61

b)

Testování průkaznosti vlivu výkonu na cenu u dvou typových

řad samojízdných řezaček Claas s pohonem obou náprav

Cílem testování je zjištění zda je rozdíl mezi cenami dvou typových řad samojízdných řezaček Claas s pohonem obou náprav. Data pro výpočet jsou vzata z tabulky č.15. H0 = Mezi typovými řadami Speedstar a Profistar není rozdíl vlivu výkonu na cenu samojízdné řezačky Claas



Speedstar v tis. Kč 5 337 5 817 6 313 7 025 -

Profistar v tis. Kč 5 134 5 567 6 047 6 740 -

di

di2

203 250 266 285 1 004

41 209 62 500 70 756 81 225 255 690


(pro α=0,05)

> ttab = 5,84

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

zamítá

na

hladině

významnosti

0,01

(s pravděpodobností 99%). Z toho vyplývá, že je statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi cenami řady Speedstar a Profistar řezaček Claas s pohonem obou náprav.

62

c)


samojízdných řezaček Claas řady Speedstar

Cílem

testování

je

zjištění

zda

má

či

nemá

vliv

na

cenu

samojízdných řezaček Claas řady Speedstar pohon obou náprav. Data pro výpočet jsou vzata z tabulky č.15. H0 = Pohon obou náprav nemá vliv na cenu samojízdné řezačky Claas řady Speedstar



s pohonem obou náprav v tis. Kč 5 337 5 817 6 313 7 025 -

s pohonem jedné nápravy v tis. Kč 4 935 5 373 5 847 6 580 -

di 402 444 466 445 1 757

di2 161 197 217 198 773

604 136 156 025 921


(pro α=0,05)

> ttab = 5,84

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

zamítá

na

hladině

významnosti

0,01

(s pravděpodobností 99%). Z toho vyplývá, že je statisticky vysoce průkazný vliv pohonu obou náprav na cenu samojízdných řezaček Claas řady Speedstar.

63

d)


samojízdných řezaček Claas řady Profistar

Cílem

testování

je

zjištění

zda

má

či

nemá

vliv

na

cenu

samojízdných řezaček Claas řady Profistar pohon obou náprav. Data pro výpočet jsou vzata z tabulky č.15. H0 = Pohon obou náprav nemá vliv na cenu samojízdné řezačky Claas řady Profistar





di

di2

425 432 395 257 1 509

180 625 186 624 156 025 66 049 589 323


(pro α=0,05)

> ttab = 5,84

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

zamítá

na

hladině

významnosti

0,01

(s pravděpodobností 99%). Z toho vyplývá, že je statisticky vysoce průkazný vliv pohonu obou náprav na cenu samojízdných řezaček Claas řady Profistar.

64

e)


samojízdných řezaček New Holland

Cílem

testování

je

zjištění

zda

má

či

nemá

vliv

na

cenu

samojízdných řezaček New Holland pohon obou náprav. Data pro výpočet jsou vzata z tabulky č.17. H0 = Pohon obou náprav nemá vliv na cenu samojízdné řezačky New Holland





di 371 363 363 449 1 546

di2 137 131 131 201 602

641 769 769 601 780


(pro α=0,05)

> ttab = 5,84

(pro α=0,01)

Nulová

hypotéza

se

zamítá

na

hladině

významnosti

0,01

(s pravděpodobností 99%). Z toho vyplývá, že je statisticky vysoce průkazný vliv pohonu obou náprav na cenu samojízdných řezaček New Holland.

65

f)


samojízdných řezaček John Deere

Cílem samojízdných

testování

je

řezaček

zjištění

John

Deere

zda

má

pohon

či

nemá

obou

vliv

náprav.

na

cenu

Data

pro

výpočet jsou vzata z tabulky č.13. H0 = Pohon obou náprav nemá vliv na cenu samojízdné řezačky John Deere


s pohonem obou náprav v tis. Kč 4 849 5 565 5 907 -

výkon motoru [kW] 305 367 420 Σ

s pohonem jedné nápravy v tis. Kč 4 465 5 179 5 521 -

di2

di 386 386 386 1 158

148 148 148 446

996 996 996 988

Testové kriterium tvyp se vypočte pomocí párového t-testu ze vztahů č.11,12 a 13. Vzhledem i vypočtená

k tomu,

směrodatná

že

variabilita

odchylka

se

rozdílů

rovná

je

nule,

a

nulová,

tudíž

rozdíl

mezi

hodnotami je vysoký, pak je vliv pohonu obou náprav na cenu samojízdných řezaček John Deere statisticky vysoce průkazný.

66

Graf 7 Vliv pohonu náprav na cenu samojízdných řezaček John Deere

6500

cena v tis. Kč

6000 5500

2

y = -0,0443x + 41,324x - 3633 2 R =1

5000 2

y = -0,0443x + 41,324x - 4019 2 R =1

4500 4000 3500 3000 250

300

350

400

450

výkon motoru [kW] pohon jedné nápravy

pohon obou náprav

Graf 8 Vliv pohonu náprav na cenu samojízdných řezaček New Holland

5500

cena v tis. Kč

5000

2

y = 0,0329x - 14,928x + 5611,7 2 R = 0,9995

4500 4000

2

y = 0,0212x - 7,2209x + 3990,2 2 R =1

3500 3000 250

300

350

400

výkon motoru [kw] pohon jedné nápravy

pohon obou náprav

450

67

Graf 9 Vliv pohonu náprav na cenu samojízdných řezaček Claas řady Speedstar

7500

2

y = -0,0154x + 21,801x + 372,67 2 R = 0,9994

cena v tis. Kč

7000 6500 6000 5500

2

y = -0,0087x + 16,622x + 901,06 2 R = 0,9995

5000 4500 4000 250

300

350

400

450

500


pohon obou náprav

Graf 10 Vliv pohonu náprav na cenu samojízdných řezaček Claas řady Profistar

7000 2

y = -0,0115x + 18,468x + 800,4 2 R = 0,9998

cena v tis. Kč

6500 6000 5500

2

y = -0,002x + 12,571x + 1282,1 2 R = 0,9999

5000 4500 4000 250

300

350

400

450


pohon obou náprav

500

68

Graf 11 Vliv výkonu na cenu u dvou typových řad řezaček Claas s pohonem jedné nápravy

7500

cena v tis. Kč

7000 6500

2

y = -0,0087x + 16,622x + 901,06 2 R = 0,9995

6000 5500

2

y = -0,002x + 12,571x + 1282,1 2 R = 0,9999

5000 4500 4000 250

300

350

400

450

500

výkon motoru [kW] speedstar

profistar

Graf 12 Vliv výkonu na cenu u dvou typových řad řezaček Claas s pohonem obou náprav

7500

cena v tis. Kč

7000 6500

2

y = -0,0154x + 21,801x + 372,67 2 R = 0,9994

6000 2

y = -0,0115x + 18,468x + 800,4 2 R = 0,9998

5500 5000 4500 4000 250

300

350

400

výkon motoru [kW] speedstar

profistar

450

500

69

Graf 13 Vliv výkonu na cenu samojízdné řezačky s pohonem jedné nápravy u jednotlivých výrobců

7500

cena v tis. Kč

7000 6500

2

y = -0,0053x + 14,596x + 1091,6 2 R = 0,9763 2 y = -0,0443x + 41,324x - 4019 2 R =1

6000 5500 5000 4500 4000

2

y = 0,0212x - 7,2209x + 3990,2 2 R =1

3500 3000 250

300

350

400

450

500

výkon motoru [kW] Claas

John Deere

New Holland

Graf 14 Vliv výkonu na cenu samojízdné řezačky s pohonem obou náprav u jednotlivých výrobců

7500 7000

2

y = -0,0135x + 20,135x + 586,53 2 R = 0,9585 2 y = -0,0443x + 41,324x - 3633 2 R =1

cena v tis. Kč

6500 6000 5500 5000 4500

2

y = 0,0329x - 14,928x + 5611,7 2 R = 0,9995

4000 3500 3000 250

300

350

400

výkon motoru [kW] Claas

John Deere

New Holland

450

500

70

Graf 15 Vliv šířky záběru na cenu sběracích adaptérů

500 2

y = -28,76x + 276,75x - 219,75 2 R = 0,8127

cena v tis. Kč

450 400 350 300 250 200 2

2,5

3

3,5

4

4,5

záběr [m] sběrací adaptéry

Graf 16 Vliv šířky záběru na cenu kukuřičných adaptérů

2800 cena v tis. Kč

2

y = 91,746x - 604,57x + 1997,6 2 R = 0,8466

2400 2000 1600 1200 800 4

4,5

5

5,5

6

6,5

záběr [m] kukuřičné adaptéry

7

7,5

8

71

7.2.2 Hodnocení analýzy nových samojízdných řezaček:

Ze

statisticky

s pravděpodobností

99%

testovaných je

rozdíl

případů mezi

cenami

vyplývá, řad

že

Speedstar

a Profistar strojů Claas s pohonem jedné nápravy a to stejné platí pro výše uvedené stroje s pohonem obou náprav. Dále s pravděpodobností 99% má vliv pohon obou náprav na cenu řezaček Claas Speedstar, Claas Profistar, New Holland a John Deere. V grafech 7, 8, 9 a 10 je u sklízecích řezaček John Deere, New Holland, Claas Speedstar a Claas Profistar srovnáván vliv pohonu obou náprav na cenu. Ve všech případech je grafický průběh růstu cen takřka stejný. Ceny strojů s rostoucím výkonem stoupají a to s téměř neměným rozdílem obou křivek. Ceny strojů s pohonem obou náprav se pohybují ve vyšší cenové rovině. Graf 11 a 12 srovnává stroje Claas Speedstar a Claas Profistar, v prvním případě v provedení s pohonem jedné nápravy a v případě druhém s pohonem náprav obou. Křivky, srovnávajicí případ sklízecích řezaček s pohonem jedné nápravy, s vyšším výkonem stoupají, přičemž je rozdíl mezi nimi konstantní, a u řezaček s nejvyššími výkony se ceny téměř shodují. V druhém grafu obě křivky stoupají s konstantním rozdílem. V grafech 13 a 14 je provedeno srovnání značek Claas, John Deere a New Holland ve verzi s pohonem jedné nápravy a s pohonem obou náprav. Průběhy obou grafů jsou shodné. Ceny všech značek s rostoucími výkony stoupají. Nejvýše se pohybuje firma Claas, pod ní s malým konstantním rozdílem John Deere a nejníže je zobrazen New Holland, s o něco málo větším rozdílem než předchozí dvě firmy. Z toho vyplývá, že největší zájem na trhu s řezačkami je o Claas, poté o John Deere a nejméně o New Holland. Toto zjištění potvrzuje současné

postavení

těchto

firem

na

již

zmíněném

trhu.

Nutno

podotknout, že nejsou pro srovnání k dispozici ceny strojů Krone, a ceny CaseIH jsou na téměř identické úrovni jako New Holland.

72

Graf

15

zobrazuje

mírný

průběh

stoupání

ceny

sběracích

adaptérů v závislosti na záběru. V šířce záběru, kde sběrače končí, začíná průběh křivky grafu 16. Tento graf ukazuje průběh růstu cen kukuřičných adaptérů v závislosti na záběru. Při srovnání je vidno, že průběh růstu cen kukuřičných adaptérů je strmější než u adaptérů sběracích.

73

8. Záv ěr Tato práce byla vypracována na základě dostupných technických údajů získaných od výrobců a prodejců se zemědělskou technikou. Byla provedena analýza použitých i nových současně nabízených samojízdných řezaček. Využity byly ceníky jak aktuální tak i z let minulých, a to zpětně až do roku 1996. Metodiku oceňování uvedenou v kapitole 6 a použitou pro určení ceny opotřebených sklízecích řezaček lze využít pro širokou oblast zemědělských strojů a zařízení, u nichž je potřeba určit technickou hodnotu a cenu. U

opotřebených

sklízecích

řezaček

byly

provedeny

analýzy

závislosti cen na výrobci, vlivu pohonu obou náprav na všechny opotřebené samojízdné řezačky a jednotlivě na řezačky Claas a John Deere. Statisticky vysoce průkazný vliv byl dokázán u pohonu obou náprav na cenu všech opotřebených sklízecích řezaček a cenu řezaček John Deere. Statisticky průkazný je rozdíl mezi cenami strojů John Deere a Claas. Vliv pohonu obou náprav na cenu samojízdných řezaček Claas nebyl prokázán. Ze všech grafů zabývajícími se závislostmi u opotřebených řezaček je patrné, že s rostoucími výkony cena strojů s pohonem jedné nápravy stagnuje, případně klesá. To je zřejmě způsobeno snížujícím se zájmem o tuto verzi strojů ve vyšších výkonech. U

nových

sklízecích

řezaček

byl

u

jednotlivých

výrobců,

popřípadě u typových řad, srovnáván vliv pohonu obou náprav na cenu stroje.

Ve

všech

případech

byl

grafický

průběh

téměř

shodný,

tj. stoupají s konstantním rozdílem srovnávaných skupin, s tím že ceny řezaček s pohonem obou náprav se vždy pohybovaly ve zřetelně viditelné

vyšší

cenové

hladině.

Mimojiné

byly

porovnány

i ceny

jednotlivých výrobců sklízecích řezaček. Nejvýše se pohybuje firma Claas, pod ní s malým rozdílem John Deere a nejníže New Holland. To souhlasí s postavením těchto firem na trhu se samojízdnými sklízecími

74

řezačkami, tzn. nejvyšší cenová hladina = největší podíl na trhu, resp. největší zájem o tyto stroje. Při

statistickém

zkoumání

byl

prokázán

statisticky

vysoce

průkazný vliv pohonu obou náprav na cenu nových sklízecích řezaček Claas Speedstar, Claas Profistar, New Holland a John Deere, tj. vliv s pravděpodobností 99%.

75

9. Sezn am použité literatury [1]

BRADÁČ,Albert: Soudní inženýrství, Brno, Akademické nakladatelství CERM, 1999, 720 s.

[2]

DUFEK,J.: Biometrika, Brno, MZLU, 1992, 152 s.

[3]

KREJČÍŘ,P.-BRADÁČ,A.: Znalecký standard č.I, Brno, VUT, 2005, 103 s.

[4]

NEUBAUER,K.: Stroje pro rostlinnou výrobu, Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 1989, 720 s.

[5]

http://www.claas.de

[6]

http://www.czso.cz

[7]

http://www.deere.de

[8]

http://www.krone.de

[9]

http://www.vuzt.cz

[10] katalogy a prospekty sklízecích řezaček jednotlivých firem Ostatní zdroje:

-

http://www.agrall.cz, www.agrotec.cz, www.agroweb.cz, www.arbo-kt.cz, www.burza-techniky.cz, www.claas.cz, www.cnb.cz, www.dagros.cz, www.strompraha.cz, www.toko.cz

-

ceníky získané od prodejců a dovozců zemědělské techniky

76

10. Sezn am obrázků , tabulek a graf ů Obr. 1 Samojízdná sklízecí řezačka Obr. 2 Pracovní ústrojí sklízecí řezačky firmy Claas Obr. 3 Pracovní ústrojí sklízecí řezačky firmy John Deere Obr. 4 Pracovní ústrojí sklízecí řezačky firmy Krone Obr. 5 Sběrací adaptér firmy John Deere Obr. 6 Diskový žací adaptér firmy Krone Obr. 7 Plošný a řádkový adaptér na kukuřici od firmy Claas Obr. 8 GPS adaptér firmy John Deere Tab. 1 Parametry řezacích bubnů jednotlivých firem Tab. 2 Počty dodaných samojízdných sklízecích řezaček ze zahraničí Tab. 3 Vývoj počtu sklízecích řezaček v zemědělství ČR Tab. 4 Amortizační stupnice pro stroje a zařízení s životností 5-25 let Tab. 5 Základní srážka za dobu provozu (ZAP) traktorů a maringotek Tab. 6 Opotřebené řezačky - parametry Tab. 7 Opotřebené řezačky – cenové charakteristiky Tab. 8 Hodnoty pro výpočet t-testu Tab. 9 Hodnoty pro výpočet t-testu Tab. 10 Hodnoty pro výpočet t-testu Tab. 11 Hodnoty pro výpočet t-testu Tab. 12 Samojízdné řezačky John Deere Tab. 13 Samojízdné řezačky John Deere Tab. 14 Adaptéry nabízené k samojízdným řezačkám John Deere Tab. 15 Samojízdné řezačky Claas Tab. 16 Adaptéry nabízené k samojízdným řezačkám Claas Tab. 17 Samojízdné řezačky New Holland Tab. 18 Adaptéry nabízené k samojízdným řezačkám New Holland Tab. 19 Samojízdné řezačky Case IH Tab. 20 Adaptéry nabízené k samojízdným řezačkám Case IH Tab. 21 Samojízdné řezačky Krone Tab. 22 Hodnoty pro výpočet párového t-testu Tab. 23 Hodnoty pro výpočet párového t-testu Tab. 24 Hodnoty pro výpočet párového t-testu

77

Tab. 25 Hodnoty pro výpočet párového t-testu Tab. 26 Hodnoty pro výpočet párového t-testu Tab. 27 Hodnoty pro výpočet párového t-testu Tab. 28 Kvantily Studentova rozdělení Tab. 29 Průměrné kurzy cizích měn - EUR Tab. 30 Průměrné kurzy cizích měn - DEM Tab. 31 Průměrné kurzy cizích měn - BEF Tab. 32 Průměrné kurzy cizích měn - GBP Graf 1 Odhad hodnoty a ceny Graf 2 Vyrovnání nabídky s poptávkou a vliv na cenu Graf 3 Závislost cen řezaček na výrobci Graf 4 Vliv pohonu obou náprav na cenu opotřebených řezaček Graf 5 Vliv pohonu obou náprav na cenu řezaček John Deere Graf 6 Vliv pohonu obou náprav na cenu řezaček Claas Graf 7 Vliv pohonu náprav na cenu samojízdných řezaček John Deere Graf 8 Vliv pohonu náprav na cenu samojízdných řezaček New Holland Graf 9 Vliv pohonu náprav na cenu samojízdných řezaček Claas řady Speedstar Graf 10 Vliv pohonu náprav na cenu samojízdných řezaček Claas řady Profistar Graf 11 Vliv výkonu na cenu u dvou typových řad řezaček Claas s pohonem jedné nápravy Graf 12 Vliv výkonu na cenu u dvou typových řad řezaček Claas s pohonem obou náprav Graf 13 Vliv výkonu na cenu samojízdné řezačky s pohonem jedné nápravy u jednotlivých výrobců Graf 14 Vliv výkonu na cenu samojízdné řezačky s pohonem obou náprav u jednotlivých výrobců Graf 15 Vliv šířky záběru na cenu sběracích adaptérů Graf 16 Vliv šířky záběru na cenu kukuřičných adaptérů

78

11. Sezn am p ří l o h Příloha č.1: Kvantily Studentova rozdělení tp(ν) Příloha č.2: Středové kurzy cizích měn podle ČNB

Analýza vývoje cenových indexů vybraných skupin strojů a zařízení

Recommend Documents