Analýza vybraných projektů Města Velké Meziříčí z hlediska veřejné podpory struktur{lních fondů EU

Provozně ekonomick{ fakulta Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita v Brně

Analýza vybraných projektů Města Velké Meziříčí z hlediska veřejné podpory struktur{lních fondů EU Bakal{řsk{ pr{ce

Vedoucí pr{ce: Ing. Petr König

Jméno a příjmení autora: Veronika Titzov{

2008/2009

Děkuji Ing. Petru Kőnigovi za laskavé vedení této bakal{řské pr{ce i cenné rady a kritické připomínky, které mi při jejím zpracov{ní byly inspirací a pomocí.

Prohlašuji, že jsem tuto pr{ci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uv{dím v seznamu.

V Brně dne 5. ledna 2009

Abstrakt Titzov{, V. Analýza vybraných projektů Města Velké Meziříčí z hlediska veřejné podpory struktur{lních fondů EU. Bakal{řsk{ pr{ce, Brno, 2009. Bakal{řsk{ pr{ce „Analýza vybraných projektů Města Velké Meziříčí z hlediska veřejné podpory struktur{lních fondů EU“ se zabýv{ dopadem na rozpočet města při posouzení vybraných projektů z hlediska pravidel poskytov{ní veřejné podpory. Z mých čtyř vybraných projektů zakl{dal veřejnou podporu pouze jeden, a proto na tento projekt může čerpat pouze 40 % celkových způsobilých n{kladů. Celkov{ finanční n{ročnost těchto projektů činí 423 mil. Kč. Město může získat v r{mci dotací z ROP JV 275 mil. Kč, zbývajících 148 mil. Kč musí město vydat ze svých prostředků na zafinancov{ní takto navržených projektech samo. Klíčov{ slova: veřejn{ podpora, struktur{lní fondy EU, region{lní politika Abstract Titzov{, V. Analysis of selected projects of city Velke Mezirici in terms of State aid for Structural Funds of EU. Bachelor thesis, Brno, 2009. The Bachelor thesis " Analysis of selected projects of city Velke Mezirici in terms of State aid for Structural Funds of EU" examines the impact on the city budget in the assessment of selected projects in terms of provision rules of State aid. Of my four selected projects based the State aid only one, and therefore this project can draw only 40 % of the total eligible costs. The total cost of these projects is 423 million czech crowns. City may receive grants maximum of 275 milion czech crowns, the remaining 148 milion czech crowns the city must give of thein resources for financing the proposed projects itself. Key words: State aid, Structural Funds of EU, Regional policy

Obsah: 1

Úvod ..........................................................................................................................7

2

Cíl pr{ce a metodika ................................................................................................8

3

Liter{rní přehled ....................................................................................................10 3.1

Hospod{řsk{ politika ...................................................................................10

3.1.1

Rozpočet EU ...............................................................................................11

3.1.2

Region{lní politika Evropské unie ..........................................................14

3.1.3

Hospod{řsk{ soutěž ..................................................................................15

3.2

Veřejn{ podpora ............................................................................................16

3.2.1

Veřejn{ podpora v české legislativě ........................................................19

3.2.2

Výjimky ze z{kazu poskytov{ní veřejné podpory ...............................20

3.2.3

De minimis ..................................................................................................22

3.2.4

Blokové výjimky ........................................................................................23

3.2.5

Region{lní investiční podpora .................................................................24

3.2.6

Veřejn{ podpora v ROP JV .......................................................................25

3.3 4

Shrnutí ............................................................................................................29 Vlastní pr{ce ...........................................................................................................30

4.1

Zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města .....................33

4.2

Úprava

centra

města

v souvislosti

s turistickým

ruchem

a vybudov{ní parkoviště ..............................................................................................39 4.3

Rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch .......................................46

4.4

Infrastruktura kongresového a vzděl{vacího centra Jupiter Club ........49

5

Diskuze ....................................................................................................................53

6

Z{věr ........................................................................................................................55

7

Literatura .................................................................................................................58

Seznam tabulek ..................................................................................................................61 Tab. č. 1: Rozpočet EU na rok 2009 ......................................................................12 Tab. č. 2: Region{lní mapa intenzity veřejné podpory .....................................25

Tab. č. 3: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů, oblast podpory 1.4 ............................................................................................................ 33 Tab. č. 4: Využív{ní silnice II/602 v km ............................................................. 36 Tab. č. 5: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory ............... 38 Tab. č. 6: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů oblast podpory 3.2 ............................................................................................................ 41 Tab. č. 7: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory ............... 45 Tab. č. 8: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory ............... 48 Tab. č. 9: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory ............... 53 Přílohy: ...............................................................................................................................61

PEF MZLU v Brně

1 Úvod Česk{ republika přistoupila k Evropské unii 1. 5. 2004, a získala tak možnost plně čerpat ze struktur{lních fondů EU. Získ{ní dotací a grantů na daný projekt je velice n{ročn{ z{ležitost a existuje několik hledisek, ze kterých je projekt zkoum{n. Především, zda splňuje všechna kritéria a n{ležitosti, které jsou nutnou podmínkou, aby byl projekt schv{len. Mezi tato hlediska patří i veřejn{ podpora, kterou se zabýv{m v této bakal{řské pr{ci s n{slednou aplikací na vybrané projekty města Velké Meziříčí. Již v roce 1957, kdy bylo založeno Evropské hospod{řské společenství (smlouva o ES), byla stanovena z{kladní pravidla poskytov{ní veřejné podpory, kter{ jsou uvedena v čl{nku 87 až 89. V průběhu let se dan{ problematika rozvíjela až do dnešní podoby a je neodmyslitelnou souč{stí každého projektu, který ž{d{ o dotaci. Veřejn{ podpora jako takov{ je zak{z{na, neboť narušuje běžné konkurenční prostředí, ale existuje několik výjimek, které jsou definov{ny ve smlouvě o ES a specifikov{ny v prov{děcích dokumentech ES. Tyto výjimky se především uplatňují v případě rozvoje zaostalých regionů EU, podpory ochrany životního prostředí, vědy a výzkumu apod. Velké Meziříčí n{leží do region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod (viz kapitola 3.1.2), jenž čerp{ ze struktur{lních fondů EU. Hlavním cílem fondů je snižov{ní rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a zmírnění zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí. NUTS II Jihovýchod

je

určen

pro

region

soudržnosti

Jihovýchod

sest{vající

z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších

7

PEF MZLU v Brně

podnikatelských ploch a zlepšov{ní podmínek k životu v obcích a na venkově se snaží o zkvalitnění vzděl{vací, soci{lní a zdravotnické infrastruktury. Do této bakal{řské pr{ce, kde chci aplikovat problematiku veřejné podpory, jsem zařadila projekt na zkvalitnění a dobudov{ní infrastruktury kongresového a vzděl{vacího centra Jupiter club, zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města, úpravu centra města v souvislosti s turistickým ruchem a vybudov{ní parkoviště a rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch.

2 Cíl pr{ce a metodika Cílem pr{ce je kvantifikovat, jaký dopad na rozpočet města bude mít financov{ní projektů při posouzení vybraných projektů z hlediska pravidel poskytov{ní veřejné podpory, zda-li je možno ž{dat o plnou finanční podporu ze struktur{lních fondů EU, či jen o č{st. V r{mci region{lního operačního programu pro NUTS II Jihovýchod, kam spad{ i Město Velké Meziříčí, pro rok 2007–2013 přispív{ EU dotacemi na projekty, které splňují dané podmínky. Jednou z těchto podmínek je problematika veřejné podpory. Po nastudov{ní obecné č{sti získané informace n{sledně použiji na vybrané projekty Velkého Meziříčí. Ve své pr{ci se budu v teoretické č{sti zabývat obecným pohledem na toto téma. Pojem veřejné podpory spad{ do Evropské unie v souvislosti s čerp{ním finančních prostředků z fondů EU, čili z rozpočtu Unie, proto se v úvodu kr{tce zaměřím na hospod{řskou politiku a její čtyři hlavní znaky. V kapitole o rozpočtu EU zmíním teorii veřejných financí, její funkce a kr{tce popíši výdajovou a příjmovou str{nku rozpočtu. Pro bakal{řskou pr{ci je významnější výdajov{ č{st, neboť odtud se čerpají prostředky pro různé dotace. D{le nav{žu na hospod{řskou soutěž, kter{ již úzce souvisí s veřejnou podporou. V druhé teoretické č{sti se budu plně věnovat veřejné podpoře. Budu se snažit odpovědět na ot{zku, co to vlastně veřejn{ podpora je, vymezím

8

PEF MZLU v Brně

čtyři z{kladní podmínky pro posouzení, zda-li se jedn{ či nejedn{ o veřejnou podporu, a n{sledně prostuduji výjimky, za kterých je i přesto možné z dotací čerpat. V pr{ci se také budu kr{tce zabývat legislativou EU, kter{ veřejnou podporu upravuje, a začleněním veřejné podpory do pr{va České republiky. Teoretick{ č{st bude zakončena pohledem na region{lní politiku a problémy související s danými projekty – dofinancov{ní projektů, přek{žky pro získ{ní dotace aj. Ve vlastní pr{ci představím město Velké Meziříčí a popíšu vybrané projekty, na kterých budu demonstrovat nastudované informace z teoretické č{sti problematiky veřejné podpory. Budu zkoumat, zda projekty splňují čtyři hlavní kritéria veřejné podpory, ze kterých poté vyplyne, zda se o podporu jedn{, či nikoliv, a pokud ano, jestli daný projekt spad{ pod možnou výjimku vymezenou legislativně a kolik finančních prostředků může projekt získat. Pro posouzení projektů je důležit{ analýza tržního prostředí regionu, kterého by se možn{ realizace projektů dotkla. Zmapuji podobné objekty, které již existují, a posoudím, zda-li přístavbou podobného objektu financovaného městem a ze zdrojů EU může dojít k naplnění veřejné podpory, jež by měla za n{sledek narušení běžného konkurenčního prostředí. N{sledně tyto informace poslouží jako podklad pro kvantifikaci vybraných projektů, neboť v případě zakl{d{ní veřejné podpory nemůže žadatel čerpat z fondů, nebo může získat pouze č{st ž{dané č{stky a musí poté finanční prostředky získat jiným způsobem. Hypotéza

vych{zí

z dosavadní

znalosti

dané

problematiky

a předpokl{d{m, že veřejn{ podpora bude shled{na pouze u projektu rozšíření koupaliště

včetně

parkovacích

ploch,

neboť

n{vštěva

tohoto

objektu

je zpoplatněna (vykon{v{ ekonomickou činnost) a hrozí narušení hospod{řské soutěže. U ostatních tří projektů podle mého prozatímního úsudku nebudou

9

PEF MZLU v Brně

kritéria veřejné podpory naplněna a žadatel o dotaci může získat nejvyšší možnou č{stku dle daných oblastí a výzev, kam jednotlivé projekty spadají. Pro bakal{řskou pr{ci jsem podklady získala z úřadu Města Velké Meziříčí, které mi poskytlo informace o daných projektech. Dalšími informačními zdroji mi pro teoretickou č{st byly knižní a především internetové zdroje, kde jsem mj. čerpala z dokumentů Region{lního operačního programu jihovýchod – ROP JV.

3 Liter{rní přehled 3.1 Hospod{řsk{ politika Keřkovský a Keřkovsk{ (1999, s. 65) definovali hospod{řskou politiku jako souhrn všech st{tních opatření uplatňovaných na podporu hospod{řského rozvoje a dosažení dlouhodobých hospod{řských cílů. Oproti centr{lně řízené ekonomice by hospod{řsk{ politika st{tů v tržním prostředí měla respektovat regulační působení tržních sil v těch případech, kde je to možné a zasahovat pouze tehdy, kdy je nutno zabr{nit než{doucímu vývoji (např. vysok{ nezaměstnanost, důsledky tržních selh{ní, odvětvové a region{lní vyv{ženosti apod.). Mezi hlavní cíle hospod{řské politiky se řadí cenov{ stabilita, vysok{ úroveň

zaměstnanosti,

vyv{ženost

zahraničních

hospod{řských

vztahů

(rovnov{ha platební bilance) a ekonomický růst. Autoři d{le uv{dějí, že z{kladem hospod{řské unie ES je společný svobodný trh bez omezení, avšak s řadou pravidel nezbytných pro hladké fungov{ní hospod{řské výměny a pro hospod{řskou a soci{lní soudržnost ve společném hospod{řském prostoru. Z toho vyplývají čtyři z{kladní znaky hospod{řské politiky EU:

10

PEF MZLU v Brně

a) vnitřní trh s volným pohybem osob, zboží, služeb a kapit{lu b) vz{jemn{ koordinace makroekonomické politiky včetně z{vazných pravidel pro rozpočtovou politiku c) společn{ politika ve prospěch struktur{lního přizpůsobov{ní a region{lního rozvoje d) uplatňov{ní politiky soutěže a dalších opatření k upevňov{ní tržních mechanismů Z hlediska bakal{řské pr{ce jsou relevantní poslední tři body, které blíže popíšu v n{sledujících kapitol{ch.

3.1.1 Rozpočet EU Evropsk{ unie hospodaří s vlastním rozpočtem coby n{strojem veřejných financí EU, pomocí něhož financuje integrační aktivity v Unii. Každý rok je přesně vymezeno, kolik peněz bude přiděleno na danou činnost. V celkových výdajích rozpočtu EU jsou obsaženy výdaje všech evropských institucí. Zdaleka největší č{st představují výdaje Komise, neboť ty zahrnují jak administrativní výdaje Komise, tak i všechny výdaje na politiky EU, např. na zemědělství a rozvoj venkova, politiku soudržnosti, vnější vztahy, výzkum, životní prostředí a další. N{sledující tabulka uv{dí rozpočet EU na rok 2009, kde je patrné, že nejvíce finančních prostředků směřuje do udržitelného rozvoje (45 %). Tato položka zahrnuje výdaje na konkurenceschopnost a soudržnost, pod kterou nalezneme např. výdaje na region{lní politiku, nazývan{ též jako politika hospod{řské a soci{lní soudržnosti (HSS) (viz n{sledující kapitola 3.1.2), kter{ se snaží vyrovnat rozdíly na hospod{řské úrovni EU. Pod region{lní politiku spadají struktur{lní fondy, z nichž jsou financov{ny projekty, jež jsou předmětem této bakal{řské pr{ce.

11

PEF MZLU v Brně

Tab. č. 1: Rozpočet EU na rok 2009 Výdajov{ str{nka rozpočtu

Výdaje v %

1. Udržitelný rozvoj - konkurenceschopnost - soudržnost (politika HSS) 2. Ochrana přírodních zdrojů 3. Občanství, svoboda, bezpečnost, pr{vo 4. EU jako glob{lní partner 5. Ostatní výdaje včetně spr{vy Celkem

45 9 36 42 1 6 6 100

Výdaje v mld. EUR 60,2 11,8 48,4 56,1 1,5 8,1 7,9 133,8

Zdroj: Evropsk{ komise (2009)

Teorie veřejných financí, v níž je řešena problematika přerozdělov{ní finančních prostředků, vymezuje tři z{kladní funkce veřejných financí. Jedn{ se o funkci stabilizační, alokační a redistribuční (tato funkce je výsledkem solidarity). Stabilizační funkce je založena na aktivním zasahov{ní st{tu do fungov{ní hospod{řského mechanismu, zejména prostřednictvím výdajů st{tního rozpočtu1 na vl{dní n{kupy, investice apod. pro veřejný sektor. V r{mci st{tního rozpočtu je funkce naplňov{na např. automatickými stabiliz{tory (progresivním zdaněním aj.), které mohou být i souč{stí vl{dních výdajů (např. podpora v nezaměstnanosti či soci{lní d{vky), a investičními výdaji. Vl{da se v období krize může více zadlužit, ale rozpočet EU je vyrovnaný a nemůže mít z{pornou hodnotu. Z toho je patrné, že reakce na hospod{řský vývoj v r{mci stabilizační funkce nemohou být dostatečné, jak se tak děje u st{tů. Jedin{ oblast, kde lze intervenovat, jsou investiční výdaje. V současné době, kdy se svět potýk{ s finanční krizí, EU přich{zí s balíčkem 200 mld. €, které jsou složeny ze 170 mld. € a budou vybr{ny od 27 členských st{tů, a zbývajících 30 mld. € bude čerp{no z rozpočtů EU a EIB (Evropsk{ investiční banka). Peníze, jež mají posílit nabídku

1

Tyto výdaje stimulují nedostatečnou popt{vku, aby podpořily růst výroby, zaměstnanosti,

zrychlení tempa růstu či zmírnění cyklických výkyvů.

12

PEF MZLU v Brně

na trhu, budou investov{ny především do životního prostředí, vzděl{ní, výzkum apod. (Evropský parlament, 2009). Tradiční a nejstarší funkcí je alokační funkce. St{t tak pro občany zabezpečuje a financuje různé veřejné statky. Zdrojem krytí n{kladů na tyto činnosti jsou především daně důchodové, majetkové i spotřební, přičemž st{t musí z{roveň řešit problematiku alokace na principu efektivnosti při dodržení ekonomické rovnov{hy. Redistribuční funkce je spojena s nen{vratným přerozdělov{ním č{sti hrubého dom{cího produktu přes veřejné rozpočty. Jde o znovurozdělov{ní důchodu a bohatství s cílem zmírnit důchodové a soci{lní nerovnosti. Funkce redistribuční je v r{mci rozpočtu EU naplňov{na pouze na výdajové straně (Pekov{, 2002, s. 188). Region{lní politika plní funkce alokační a redistribuční. Rozpočet se skl{d{ z příjmové a výdajové strany. Veřejné příjmy jsou z{kladním zdrojem krytí veřejných výdajů. Podle Pekové (2002, s. 143) představují

vztahy

tvorby

veřejných

rozpočtů

a

souvisejí

především

s nen{vratným přerozdělov{ním hrubého dom{cího produktu. V případě politiky vyrovnaného rozpočtu jsou veřejné příjmy rozpočtovým omezením. Druhou

složkou

rozpočtu

jsou

výdaje.

Pekov{

(2002,

s.

159)

je charakterizuje jako vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů v rozpočtové soustavě. Jsou jedním z n{strojů ovlivňov{ní proporcí mezi priv{tním a veřejným sektorem. Pro naši potřebu v r{mci redistribučních výdajů se zaměřím na peněžní transfery. Jejich prostřednictvím se zmírňují nerovnosti v důchodech a majetku. Mezi tyto výdaje zahrnujeme dotace. Lze je rozdělit na účelové dotace a neúčelové dotace. Účelové jsou vymezeny na daný účel, jsou zúčtovatelné, což znamen{, že se nevyčerpan{ č{st musí vr{tit. U neúčelových dotací nejsou vymezeny podmínky a účel, na který mají být prostředky použity. Pro dotace, které spadají pod region{lní politiku (viz n{sledující kapitola 3.1.2), je typické, že jsou účelově v{zané a vyžadují spolufinancov{ní.

13

PEF MZLU v Brně

3.1.2 Region{lní politika Evropské unie Region{lní politika Evropské unie, nazývan{ též politika hospod{řské a soci{lní soudržnosti (HSS), vych{zí z principu solidarity uvnitř Evropské unie. To v praxi znamen{, že bohatší st{ty přispívají na rozvoj chudších st{tů a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie. Marek a Kantor (2007, s. 28) ve své publikaci uv{dí další principy, které se objevují v programovacím období 2007–2013. Jedn{ se o programov{ní (struktur{lní fondy jsou alokov{ny na z{kladě několikaletých, v současnosti sedmiletých, pl{nů region{lního rozvoje), koncentraci (z{sada koncentrace úsilí – cílov{ní výdajů struktur{lních fondů do oblastí, kde existují největší struktur{lní problémy), partnerství (aktivní účast Evropské komise a odpovídajících region{lních a místních org{nů), adicionality (prostředky poskytnuté z unijních zdrojů mají pouze doplňovat výdaje ze strany příjemců pomoci), monitorov{ní a vyhodnocov{ní (snaha o efektivitu při vynakl{d{ní finančních prostředků). Kromě těchto z{kladních principů se region{lní politika řídí také mnoha doplňkovými principy, jako např. princip koordinace a harmonizace, integrace aj. Finanční prostředky jsou přerozdělov{ny v r{mci daných regionů. Hlavním charakteristickým rysem regionů je snaha seskupit populaci či území s dostatkem shodných či podobných znaků za účelem vytvoření logické jednotky pro spr{vní potřeby st{tu. Hranice jednotlivých regionů ovšem vznikaly třemi různými způsoby a to přirozeně, historicky či administrativně, a proto je nemožn{ srovnatelnost územních spr{vních celků jednotlivých zemí EU. Z tohoto důvodu se zav{dí Nomenklatura územních statistických jednotek – NUTS, kter{ značně usnadňuje rozhodov{ní o alokaci prostředků. Česk{ republika jako celek tvoří NUTS I. Usnesením vl{dy č. 707/98 bylo rozhodnuto o vytvoření osmi územních jednotek NUTS II. Území krajů představuje NUTS III. Průměrn{ velikost těchto krajů je v porovn{ní s průměrem NUTS II za EU menší co do počtu obyvatel 2,5kr{t, co do rozlohy 4kr{t. Tyto kraje jsou proto zařazeny až do úrovně 14

PEF MZLU v Brně

NUTS III. Pro potřeby poskytov{ní dat, zejména k čerp{ní struktur{lních fondů EU, je v tomto případě nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS II. Vytvoření této úrovně NUTS II v podmínk{ch ČR m{ ryze statistický charakter. Pr{vě na úrovni NUTS II je směřov{na podpora z fondů EU v cíli Konvergence2 a č{stečně též Region{lní konkurenceschopnost a zaměstnanost (podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence). Do cílů region{lní politiky spad{ též cíl Evropské územní spolupr{ce3.

3.1.3 Hospod{řsk{ soutěž Jak již bylo zmíněno, Evropsk{ unie v r{mci svých programů přerozděluje finanční prostředky, které se k žadatelům dost{vají ve formě dotací. Ovšem tyto tzv. finanční injekce zasahují do přirozeného působení tržních sil, a mohou tak ohrozit plynulé fungov{ní trhu. Proto v r{mci hospod{řské politiky existují instituce (v České republice se jedn{ o Úřad pro ochranu hospod{řské soutěže) a pravidla (např. hospod{řsk{ soutěž, veřejn{ podpora), kter{ mají těmto dopadům předch{zet. Hospod{řsk{

soutěž

je

zpravidla

definov{na

jako

soutěžení

podnikatelských subjektů v hospod{řské oblasti s cílem předstihnout jiné subjekty na trhu a dos{hnout tím určité výhody. Fyzickým a pr{vnickým osob{m

2

Podpora hospod{řského a soci{lního rozvoje regionů NUTS II, kde hrubý dom{cí produkt (HDP)

na obyvatele je nižší než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unií. 3

Podpora přeshraniční spolupr{ce regionů na úrovni NUTS III. Jedn{ se o hranice podél všech

vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél n{mořních hranic, které jsou od sebe obecně vzd{leny nejvýše 150 kilometrů. D{le je podporov{na meziregion{lní a nadn{rodní spolupr{ce regionů.

15

PEF MZLU v Brně

je dovoleno se účastnit této hospod{řské soutěže, avšak musí být dodržov{na z{vazn{ pravidla hospod{řské soutěže a účast v soutěži se nesmí zneužívat. Hospod{řsk{ (voln{) soutěž byla souč{stí koncepce společného trhu již v r{mci Evropského společenství uhlí a oceli. Hovoří se o ní v čl{ncích 65 až 67 Smlouvy o ESUO, kde se zakazují veškeré dohody a rozhodnutí, „které přímo, nebo nepřímo směřovaly k vyloučení, omezení nebo zkreslení norm{lního působení volné soutěže na společném trhu“ (čl. 65 Smlouvy o ESUO). Členské st{ty se v čl. 3 Smlouvy o EHS se zav{zaly, že v souladu s harmonogramem společného trhu zavedou systém, jehož snahou bude nenarušov{ní soutěže na společném trhu. Z{kladní soutěžní pravidla EU jsou zakotvena v čl{ncích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství. Pr{vo hospod{řské soutěže je v ČR upraveno především v z{koně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospod{řské soutěže, který vymezuje pravidla týkající se kartelů, zneužití dominantního postavení a spojov{ní soutěžitelů. Poslední kategorii, kter{ může podle smluv znamenat nebezpečí deformace volné soutěže, je st{tní pomoc neboli veřejn{ podpora, kter{ je hlavním tématem pr{ce.

3.2 Veřejn{ podpora Veřejnou podporou se podle Kincla (2004, s. 53) rozumí podpora poskytovan{ především st{tem či územními celky zejména za účelem region{lního rozvoje, prosazov{ní politik veřejného z{jmu (ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj, odborn{ příprava), podpory rozvoje určitých aktivit specifikované v daných předpisech nebo ochrany kulturního dědictví. Veřejn{ podpora je v principu zak{z{na, neboť podle Smlouvy o založení ES může narušit běžné konkurenční prostředí. Existuje ale několik výjimek, které veřejnou podporu připouští. Jedn{ se o rozvoj zaost{vajících regionů, zlepšení

16

PEF MZLU v Brně

ekonomické situace a nebo jsou ve společném z{jmu všech členských zemí. Sama Evropsk{ komise m{ pravomoc d{t v odůvodněných případech s podporou souhlas. Z{kladní pravidla poskytov{ní veřejné podpory vyplývají přímo z čl{nků 87 až 89 Smlouvy o založení Evropského hospod{řského společenství z roku 1957 (d{le jen Smlouva ES). Čl{nky 87 až 89 zůstaly od roku 1957 do dnešního dne nezměněny a byly dlouho jediným z{kladem pro výkon kontroly udělov{ní veřejné podpory ze strany evropských institucí. Pravidla veřejné podpory byla postupně upřesňov{na v jurisdikci Evropského soudního dvora. Až v roce 1999 bylo schv{leno nařízení Rady (ES) č. 659/1999 z 22. března 1999, které zakotvilo procesní pravidla schvalov{ní veřejné podpory v praxi již dlouho aplikovan{. Čl{nek 87 Smlouvy ES ustanovuje obecný z{kaz poskytov{ní veřejné podpory, jakožto i podmínky, které musí být současně naplněny, aby podpora mohla být považov{na za veřejnou podporu a jako takov{ za zak{zanou (PBA Group a Euromanagers, 2008):

a) Poskytov{na st{tem nebo ze st{tních prostředků b) Porušuje nebo hrozí porušením hospod{řské soutěže c) Zvýhodňuje určité podniky nebo určit{ odvětví výroby d) Poškozuje obchod mezi členskými st{ty

a) Poskytov{na st{tem nebo ze st{tních prostředků Pojem veřejné (st{tní) prostředky je definov{n z{konem 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné spr{vě a o změně některých z{konů (z{kon o finanční kontrole). Podle tohoto z{kona se veřejnými prostředky rozumí veřejné finance, věci, majetkov{ pr{va a jiné majetkové hodnoty patřící st{tu nebo jiné pr{vnické osobě. Org{nem veřejné spr{vy je organizační složka st{tu, kter{ je účetní

17

PEF MZLU v Brně

jednotkou podle zvl{štního pr{vního předpisu, územní samospr{vný celek, jin{ pr{vnick{ osoba zřízen{ k plnění úkolů veřejné spr{vy zvl{štním pr{vním předpisem a ostatní st{tní organizace.

b) Porušuje nebo hrozí porušením hospod{řské soutěže Hospod{řskou soutěž upravuje z{kon č. 513/1991 Sb., obchodní z{koník v platném znění a d{le z{kon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospod{řské soutěže v platném znění. Z{kon definuje hospod{řskou soutěž jako souběžnou snahu subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejichž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospod{řských užitků, popř. výsledků, jež vz{jemně ovlivňuje jejich hospod{řskou činnost. O veřejnou podporu se jedn{ i v případě, kdy prvotním cílem nebylo takovou výhodu poskytnout, ale v konečném důsledku byla dan{ výhoda subjektu poskytnuta.

c) Zvýhodňuje určité podniky nebo určit{ odvětví výroby Veřejnou podporou je pouze podpora poskytnut{ podnikům. Evropský soudní dvůr definoval podnik jako hospod{řskou jednotku, přičemž forma financov{ní a vnitřní organizace není rozhodující. Za hospod{řskou činnost se považuje nabízení služeb a zboží na určitém trhu. Kincl (2004, s. 56) uv{dí, že zvýhodňov{ní je zach{zení s určitým podnikem nebo výrobním odvětvím ze strany poskytovatelů veřejné podpory způsobem, který není poskytov{n ostatním. Doch{zí tu k výběrovosti (selektivitě). Forma zvýhodnění není rozhodující. Rozhodující je, zda subjekt vykon{v{ hospod{řskou činnost (pokud ji nevykon{v{, nejedn{ se o podnikatele a finanční prostředky mu poskytnuté nejsou veřejnou podporou). Pokud jsou dané finanční prostředky poskytnuty obcím nebo krajům, nebude se mnohdy jednat o veřejnou podporu. Ovšem v případě, kdyby daný projekt mohl zas{hnout do běžného konkurenčního prostředí, např. podpora výstavby parkoviště, kde bude obec vybírat poplatky za

18

PEF MZLU v Brně

použití a bude tedy provozovat hospod{řskou činnost, veřejn{ podpora není vyloučena.

d) Poškozuje obchod mezi členskými st{ty Doch{zí-li k narušov{ní obchodu mezi členskými st{ty, mění-li se tržní podmínky soutěže a zesiluje-li se pozice podnikatele, kterému byla dan{ výhoda poskytnuta (takto zvýhodněný podnikatel se účastní na vývozu či dovozu zboží mezi jednotlivými členskými st{ty nebo na jiných přeshraničních aktivit{ch), pak hovoříme o veřejné podpoře. Vliv na obchod mezi členskými st{ty není vyloučen ani v případě opatření, které podporuje podnikatele, který se přeshraničních aktivit neúčastní, popř. který své zboží vyv{ží pouze do nečlenských st{tů. Vzhledem k tomu, že je podnikateli poskytnuto zvýhodnění, může stabilizovat či zvýšit svou nabídku.

3.2.1 Veřejn{ podpora v české legislativě Do 1. 5. 2004, tedy do vstupu České republiky do Evropské unie, hodnotil možnosti udělení veřejné podpory Úřad pro ochranu hospod{řské soutěže (ÚOHS) na z{kladě z{kona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Od tohoto data se v českém pr{vním ř{du setk{v{me se z{konnou definicí pojmu „veřejn{ podpora“. Zmíněný z{kon ošetřoval postup při posuzov{ní slučitelnosti veřejné podpory se z{vazky České republiky, které vyplývaly z Evropské dohody. Tento z{kon byl zrušen z{konem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné

podpory

a

o

změně

z{kona

o

podpoře

výzkumu

a vývoje

(Kincl, 2004, s. 59). Pojem „veřejn{ podpora“ je definov{n v § 3 písm. a) jako jak{koli forma podpory, včetně programů veřejné podpory, nebo výhoda zvýhodňující podnik{ní nebo odvětví výroby poskytovanou Českou republikou, ministerstvem,

19

PEF MZLU v Brně

jiným spr{vním úřadem, org{nem samospr{vy – městem nebo obcí nebo poskytovanou z veřejných prostředků. Z{kon o veřejné podpoře obsahuje spíše procesněpr{vní ustanovení, přičemž věcné posuzov{ní jednotlivých případů se děje na z{kladě sekund{rního pr{va Evropské unie. V současné době posuzuje veřejnou podporu Evropsk{ komise. ÚOHS nad{le funguje jako monitorovací, koordinační a poradenský org{n, který radí poskytovatelům st{tní pomoci jak v jednotlivých případech postupovat.

3.2.2 Výjimky ze z{kazu poskytov{ní veřejné podpory Podpora,

kter{

splňuje

všechna

výše

uveden{

kritéria,

je

neslučiteln{

se společným trhem, a tedy zak{zan{. Výjimka z obecného z{kazu poskytov{ní veřejné podpory může být povolena na z{kladě tzv. blokových výjimek či na z{kladě rozhodnutí Evropské komise. Výjimky ze z{kazu poskytov{ní veřejné podpory jsou uvedeny v druhém odstavci čl{nku 87 Smlouvy o založení Evropského společenství. N{sledující druhy podpory jsou slučitelné se společným trhem: a) podpora soci{lního

charakteru udělen{ jednotlivcům, pokud

je takov{ podpora udělena bez diskriminace založené na původu produktů b) podpora určen{ na n{hradu škod způsobených přírodní katastrofou nebo za výjimečných ud{lostí c) podpora udělen{ ekonomice určitých oblastí Spolkové republiky Německo, které byly ovlivněny rozdělením Německa, v případě nutnosti vyrovn{ní hospod{řsky znevýhodněných regionů, jež vyplývají z rozdělení země

20

PEF MZLU v Brně

Třetí odstavec čl{nku 87 uv{dí ty druhy veřejné podpory, které lze považovat za slučitelné se společným trhem Společenství. Jedn{ se o: a) podpoření ekonomického rozvoje v oblasti s mimoř{dně nízkou životní úrovní nebo s velmi nízkou zaměstnaností b) podporu, jež m{ za úkol vypracovat důležitý projekt, který je ve společném evropském z{jmu, nebo pro n{pravu v{žného narušení ekonomiky některého členského st{tu c) podporu rozvoje určitých hospod{řských aktivit nebo oblastí, kde udělení této podpory nem{ negativní vliv na obchodní podmínky, jež by narušovaly společné z{jmy d) podpoření ochrany kulturního dědictví tam, kde by se nenarušily obchodní podmínky a hospod{řsk{ soutěž ve Společenství v míře, kter{ odporuje společným z{jmům e) jiné druhy podpor, na kterých se usnesla Rada kvalifikovanou většinou na n{vrh Komise

Věcné vymezení výjimek rozdělujeme na obecné výjimky a specifické problémy spojené s aplikací výjimek (PBA Group a Euromanagers, 2008). Obecné výjimky můžeme rozdělit do tří oblastí. V prvním případě se jedn{ o podporu de minimis (tj. za jakékoli tříleté období nesmí dotované finance přes{hnout 200 000 EUR, v případě silniční dopravy se jedn{ pouze o 100 000 EUR). D{le se setk{v{me s podporou tzv. blokových výjimek, kter{ zahrnuje podporu malých a středních podniků, zaměstnanosti a vzděl{v{ní, ochrany životního prostředí a výzkumu a vývoje aj. Mezi obecné výjimky patří opatření podpory, které je poskytnuto v r{mci schématu podpory, jež samo bylo schv{leno Komisí. Ve všech ostatních případech nesmí být veřejn{ podpora poskytnuta bez schv{lení Komise.

21

PEF MZLU v Brně

Specifickým

nejčastějším

problémem

spojeným

s

aplikací

výjimek

je problém s kumulací. Hovoříme poté o problému kumulace podpor a kumulace pravidel. V případě kumulace podpor se jedn{ o finanční podpory z různých zdrojů na stejné n{klady daného projektu. Je vždy nutné prověřit, že podnik neobdržel i jinou podporu z odlišných programů (zdrojů), a pokud ano, že pravidla kumulace jsou respektov{na. Kumulace pravidel znamen{ možnost uplatnění více pravidel na stejné n{klady. Pravidla ES nebr{ní tomu, aby různé typy n{kladů v r{mci jednoho projektu mohly být podpořeny na z{kladě více pravidel (např. podpora na ochranu životního prostředí a blokov{ výjimka o školení). Na každý typ n{kladů se pak uplatňuje odpovídající povolen{ míra podpory. Je vždy nutné dodržet, aby kumulace nevedla k přesažení maxim{lní povolené míry podpory a aby různé podpory pokrývaly jiný typ n{kladů. Podpora de minimis není do kumulace započtena.

3.2.3 De minimis Podpora de minimis není považov{na za veřejnou podporu, pokud jsou dodržena všechna ustanovení dan{ příslušným nařízením Evropské komise. De minimis nem{ dopad na hospod{řskou soutěž, ani neovlivňuje obchod mezi členskými st{ty Evropské unie z důvodu limitované výše. Toto nařízení o podpoře poskytované podle pravidla de minimis vych{zí z předpokladu, že ve velké většině případů nemají malé č{stky veřejné podpory v členských st{tech vliv na obchod a hospod{řskou soutěž. De minimis znamen{ takovou podporu, kter{ nesmí v součtu s ostatními veřejnými podporami přes{hnout za dobu předchozích tří let č{stku 200 000 EUR poskytnutou jednomu příjemci. Tento finanční strop platí bez ohledu na formu či

22

PEF MZLU v Brně

účel podpory de minimis. Za tříleté období se považují fisk{lní roky používané k daňovým účelům. Mezi povinnosti poskytovatele podpory de minimis patří písemné sdělení podniku, o jakou zamýšlenou č{stku podpory se jedn{, a upozornit jej na charakter podpory. Je nutnost dodržet finanční strop podpory de minimis (200 000 €), proto je nezbytné vědět o všech dalších podpor{ch de minimis, které podnik získal ve dvou předch{zejících fisk{lních letech a v současném fisk{lním roce. Pro přepočít{ní se použív{ měnový kurz Evropské centr{lní banky platný pro aktu{lní měsíc dle data vyd{ní rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pravidlo de minimis se nevztahuje na hutnictví oceli, uhelný průmysl, loďařský průmysl, výrobu, zpracov{ní, uv{dění výrobků na trh dle Přílohy I Smlouvy o založení ES, rybolov a akvakulturu. V sektoru silniční dopravy činí max. výše podpory 100 000 €.

3.2.4 Blokové výjimky Blokové výjimky jsou od roku 2008 upravov{ny novým nařízením č. 800/2008, obecné nařízení o blokových výjimk{ch. Toto nařízení včlenilo do jednoho předpisu existující nařízení o blokových výjimk{ch přijat{ od roku 2001. Jedn{ se o investiční podporu malých a středních podniků, včetně podpory výzkumu a vývoje, podporu pro poradenské služby a účast malých a středních podniků na veletrzích, podporu zaměstnanosti, podporu na vzděl{v{ní, podporu pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky a region{lní investiční podporu. D{le nově prohlašuje určité kategorie podpor za slučitelné se společným trhem, které dosud nebyly upraveny nařízením o blokové výjimce, a to podporu na ochranu životního prostředí, podporu v podobě rizikového kapit{lu a podporu na

výzkum

a

vývoj

(pro

velké

podniky).

23

V

n{sledujících

kapitol{ch

PEF MZLU v Brně

jsou podrobněji pops{ny vybrané výjimky související s vybranými projekty města Velké Meziříčí.

3.2.5 Region{lní investiční podpora V souvislosti s veřejnou podporou hovoříme také o tzv. map{ch podpor. Jedn{ se o maxim{lní míru veřejné podpory (procento z vhodných investičních n{kladů), kter{ může být investorovi poskytnuta v daném regionu soudržnosti NUTS II. Z tohoto důvodu není možné slučovat de minimis s jinou veřejnou podporou, jestliže by tímto krokem došlo k poskytnutí vyšší míry podpory, než je stanovena dle region{lní mapy podpory (resp. v nařízení o blokových výjimk{ch nebo v rozhodnutí EK). Malé podniky (méně než 50 zaměstnanců, roční obrat menší než 7 mil. EUR, splnění kritéria nez{vislosti4) mohou obdržet maxim{lní míru veřejné podpory zvýšenou o 20 %, střední (méně než 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 40 mil. EUR a splňuje kritérium nez{vislosti) o 10 %. V případě, že je aplikov{na blokov{ výjimka pro MSP, na určité aktivity je poskytov{na jednotn{ výše bonusu maxim{lně 15 % (Businessinfo, 2007). Mapa intenzity veřejné podpory pro ČR schv{len{ Evropskou komisí je zn{zorněna v tabulce na n{sledující straně – platnost od 1. 1. 2007.

4

Podnik je považov{n za nez{vislý, jestliže není 25 % nebo vyšší podíl jeho kapit{lu nebo

hlasovacího pr{va vlastněn podnikem, který není zahrnut v definici malých a středních podniků. (Kincl, 2004, s. 87)

24

PEF MZLU v Brně

Tab. č. 2: Region{lní mapa intenzity veřejné podpory N{zev regionu soudržnosti NUTS II

Intenzita veřejné podpory (% ze způsobilých výdajů)

Moravskoslezsko

40

Střední Čechy

40

Severoz{pad

40

Střední Morava

40

Severovýchod

40

Jihovýchod

40

Jihoz{pad

30 (36% do 1. 1. 2011)

Praha

0 (10% do 1. 1. 2009) Zdroj: CzechInvest (2008)

3.2.6 Veřejn{ podpora v ROP JV ROP JV je financov{n ze struktur{lních fondů EU. V r{mci region{lní politiky existují tři fondy a to Evropský fond pro region{lní rozvoj (ERDF), z něhož je čerp{no na investiční projekty, Evropský soci{lní fond (ESF) na projekty neinvestičního charakteru a Fond soudržnosti (FS), který je na rozdíl od struktur{lních fondů určený na podporu rozvoje chudších st{tů, nikoli regionů. Posuzované projekty spadají pod ERDF, neboť se jedn{ pouze o investiční projekty. Pod Region{lní operační program NUTS II Jihovýchod spad{ kraj Jihomoravský a kraj Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšov{ní podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzděl{vací, soci{lní a zdravotnické infrastruktury.

25

PEF MZLU v Brně

Pro období 2007–2013 může ROP JV čerpat až 704,45 mil. €, což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku a dalších 124,31 mil. € lze čerpat z českých veřejných zdrojů. ROP JV m{ vytyčeny 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, které jsou d{le členěny na tzv. oblasti podpory. Ty definují typy projektů, jež můžou být v r{mci příslušné prioritní osy podpořeny. (Struktur{lní fondy, 2009)

Prioritní osy: 1.

Dostupnost dopravy – jedn{ se např. o rekonstrukce, modernizace, souvislé opravy a výstavbu silnic II. a III. tříd vč. mostů, výstavbu a rekonstrukci mostů, protihlukových zdí, n{kup a modernizaci ekologických dopravních prostředků pro veřejnou hromadnou dopravu, výstavbu a rekonstrukce stezek pro cyklisty, bruslaře, chodce apod. Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 345,2 mil. €, tj. 49,0 % ROP JV

2.

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu – např. modernizace ubytovacích zařízení, výstavba či modernizace kongresových a konferenčních center, l{zeňské infrastruktury, sportovně rekreačních zařízení, značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, apod. Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 133,8 mil. €, tj. 19,0 % ROP JV

3.

Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel - např. úprava veřejných prostranství (n{městí, parky, dětsk{ hřiště, veřejn{ zeleň), regenerace a revitalizace brownfields5 vč. výstavby a rekonstrukce přístupových a obslužných komunikací, parkovacích ploch a související technické

5

Brownfields (angl. hnědé pole) je urbanistický termín označující opuštěn{ území s rozpadajícími

se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny.

26

PEF MZLU v Brně

infrastruktury apod. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 201,5 mil. €, tj. 28,6 % ROP JV

4.

Technick{ pomoc – financov{ní aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení ROP JV, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracov{ní studií a analýz, propagace programu, poskytov{ní informací apod. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 23,9 mil. €, tj. 3,4 % ROP JV

Vybrané projekty, které budou analyzov{ny, musí být v souladu s pravidly veřejné podpory a musí se řídit prov{děcími dokumenty daného programu, kde jsou publikov{ny veškeré podmínky, které musí být splněny, aby projekt získal dotaci. Mezi hlavními body pravidel týkajících se veřejné podpory je uvedeno, že finanční prostředky poskytované ze struktur{lních fondů jsou považov{ny za st{tní prostředky, a proto se jejich poskytov{ní řídí všemi příslušnými pravidly a předpisy ES pro veřejnou podporu. V případě poskytnutí podpory „de minimis“ se bude postupovat podle již výše zmíněných pravidel. Tím je míněno, že se bude db{t na celkovou výši podpor udělených v posledních 3 letech a poskytovatel ozn{mí příjemci, že se jedn{ o podporu uvedeného typu. Zvl{štní pozornost je věnov{na veřejné podpoře akcí z několika zdrojů (např. st{tní rozpočet, rozpočty krajů a obcí, finanční prostředky ze struktur{lních fondů). Dané projekty nesmí překročit limity stanovené v Region{lní mapě intenzity veřejné podpory ČR pro roky 2007–2013. Prov{děcí dokument d{le uv{dí, že podpora poskytnut{ projektu v r{mci ROP JV není slučiteln{ s podporou poskytnutou na týž projekt z jiného dotačního programu/dotačních titulů. Výjimkou jsou příspěvky st{tního rozpočtu, krajů

27

PEF MZLU v Brně

a obcí, které přímo souvisejí s finančním pl{nem projektu (tj. jsou poskytnuty na spolufinancov{ní projektu.) Projekty financované ze zdrojů EU nesmí zakl{dat veřejnou podporu. V opačném případě lze projekt povolit na z{kladě blokových výjimek nebo se schv{lením Evropské komise (čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení ES). Hovoříme pak o již zmíněných stanovených stropech. Jedn{ se o limity stanovené v r{mci Region{lní mapy intenzity veřejné podpory pro období 2007–2013. U projektů nezakl{dajících veřejnou podporu nesmí být překročena výše podpory z ERDF 85 % způsobilých n{kladů projektu. V určitých případech podle dané oblasti podpory a typu žadatele celkov{ výše podpory z veřejných zdrojů, zahrnující jak příspěvek z ERDF, tak i příspěvek st{tního rozpočtu a z rozpočtu region{lních org{nů, může přes{hnout 85 % ze způsobilých n{kladů projektu. Jestliže tento projekt vytv{ří příjmy, nesmí způsobilé výdaje převýšit současnou hodnotu investičních n{kladů po odečtení současné hodnoty čistého příjmu z investice za stanovené referenční období tak, jak to určuje čl. 55 Nařízení Komise (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. 7. 2006, publikovaný v Úředním věstníku ES dne 31. 7. 2006.

V r{mci ROP JV bude poskytov{na veřejn{ podpora v n{sledujících úrovních: a) podpora kompatibilní s pravidlem de minimis (Nařízení komise č. 1998/2006, o použití čl{nků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, publikovaném v Úředním Věstníku ES dne 28. 12. 2006) b) podpora poskytovan{ v souladu s pokyny Společenství pro financov{ní letišť c) veřejn{ podpora poskytovan{ v r{mci blokové výjimky pro vnitrost{tní region{lní investiční podporu d) notifikace dle čl. 88/ 3 Smlouvy ES v případech veřejné podpory v oblastech 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy

28

PEF MZLU v Brně

a 1.3 Obnova vozového parku dr{žních vozidel hromadné přepravy osob, podpora bude poskytnuta v případě, že se Evropsk{ komise vyj{dří kladně, jinak v těchto oblastech poskytnuta nebude

3.3 Shrnutí V předchozích kapitol{ch jsem nastínila problematiku pojmu veřejn{ podpora. Jak již bylo zmíněno, veřejn{ podpora je v principu zak{z{na, neboť podle Smlouvy o založení ES může narušit běžné konkurenční prostředí. Mluvíme o ní v případě poskytov{ní st{tem nebo ze st{tních prostředků, porušov{ní hospod{řské soutěže, zvýhodňov{ní určitých podniků či odvětví výroby a poškozov{ní obchodu mezi členskými st{ty. Existuje ale několik výjimek, které veřejnou podporu připouští. Jedn{ se o podporu de minimis, blokové výjimky podpory a podporu, jež byla schv{lena Komisí. V n{sledujících kapitol{ch se již budu plně zabývat vybranými projekty města Velké Meziříčí, které spadají pod ROP JV. V úvodu bude každý projekt kr{tce pops{n, poté bude n{sledovat analýza tržního prostředí, kter{ již úzce souvisí

s posouzením

o zakl{d{ní

veřejné

podpory

a

v z{věru

bude kvantifikov{no, jaký dopad na rozpočet města bude mít financov{ní projektů při posouzení vybraných projektů z hlediska pravidel poskytov{ní veřejné podpory.

29

PEF MZLU v Brně

4 Vlastní pr{ce Město Velké Meziříčí n{leží pod kraj Vysočina a díky své strategické poloze v blízkosti d{lnice D1 m{ velký potenci{l v rozvoji města jako takového, a může tak navíc prohloubit svůj význam v regionu. V současné době se nedaleko města rozrůst{ průmyslov{ zóna, kter{ nabízí nov{ pracovní místa, a staví se další obytn{ čtvrť. Ve městě žije přes deset tisíc obyvatel, s obcemi spadajícími pod městský úřad Velké Meziříčí o dva tisíce více. Město nabízí komplexní služby od zdravotnictví, nejen díky Nemocnici sv. Zdislavy, ale až po školství. Vzděl{v{ní m{ ve městě staletou tradici. Město zajišťuje mateřské školy, tři z{kladní školy a kraj tu zřizuje tři střední školy. Centrem z{bavy je Jupiter club, který nabízí kinos{l, loutkovou scénu, výstavní a koncertní s{l a velký s{l, kde se konají plesy, koncerty a divadelní představení. Pr{vě kvůli multifunkčnosti, st{ří a hojnému využív{ní budovy město rozhodlo v n{sledujícím období zrekonstruovat prostory Jupiter clubu. V loňském roce Velké Meziříčí oslavilo 650 let od udělení plných městských pr{v. Přestože město patří mezi historicky významn{ místa a turisté tu mohou navštívit zachovalé pam{tky jako je např. renesanční radnice, kostel sv. Mikul{še s největším svítícím ciferníkem věžních hodin v České republice a především z{mek, který je majetkem rodu Podstatských – Liechtenštejn a rodinou je st{le využív{n, je cestovní ruch opomíjen. Zastupitelé rozhodli o vypracov{ní projektu, který m{ za úkol vybudov{ní v současnosti velmi oblíbených a hojně využívaných cyklostezek, úpravu centra města a vybudov{ní parkoviště. Nedostatek parkovacích míst je další Achillovou patou města. Velké Meziříčí patří mezi sportovně aktivní města. V minulosti tu byla vybudov{na h{zenk{řsk{ hala, fotbalové hřiště, nejen místními hojně

30

PEF MZLU v Brně

využívan{

lyžařsk{

sjezdovka

a

především

koupaliště.

V loňském

roce

bylo koupaliště zrekonstruov{no, vybudov{n tobog{n a opravena budova s kabinkami na převlečení, sprchy a občerstvení. Nyní je v pl{nu rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch. Pr{vě rozvoj infrastruktury je jednou z priorit, které si město vytyčilo ve svém strategickém pl{nu6. Realizace konkrétních projektu bude finančně zajištěna kombinací zdrojů rozpočtu města a dotací ze struktur{lních fondů Evropské unie. Projekty

realizované

v r{mci

oblasti

infrastruktury

chce

město

zč{sti

profinancovat z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod7. V n{sledujících kapitol{ch se již zaměřím na vybrané projekty, které chci posoudit z hlediska veřejné podpory. Pro účely této bakal{řské pr{ce jsem se zaměřila na infrastrukturu kongresového a vzděl{vacího centra Jupiter club, zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek, úpravu centra města v souvislosti s turistickým ruchem a vybudov{ní parkoviště a rozšíření koupaliště s výstavbou parkoviště. Jednotlivé projekty jsou zařaditelné do oblastí podpory ROP JV, kde jsou též vymezena kritéria zakl{d{ní veřejné podpory. Vybrané projekty spadají do oblasti podpor 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu a 3.2 Rozvoj region{lních středisek. Pro získ{ní dotace je nezbytné řídit se výzvami k dané oblasti, kde jsou podrobně pops{ny všechny n{ležitosti, které musí žadatel splnit, aby dotaci získal. Pro potřeby mnou vybraných projektů jsem zdůraznila některé podmínky, jež jsou

6

Strategický pl{n rozvoje je jeden ze z{kladních dokumentů územního celku, jenž zahrnuje

předpokl{daný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém úseku. Vych{zí ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, soci{lního, kulturního a ekologického charakteru na území města. 7

Problematice financov{ní se podrobně budu zabývat v kapitole každého projektu.

31

PEF MZLU v Brně

pops{ny

v n{sledujících

odstavcích

vych{zející

z Příručky

pro

žadatele8

a příjemce9 (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008b), neboť se přímo dotýkají našich realizací. Jednou z podmínek je dodržení pětileté lhůty od data ukončení realizace projektu pro tzv. udržitelnost výsledků. Povinností žadatele je s majetkem ř{dně hospodařit a tento majetek ani jeho č{sti nesmí být zatížen z{stavním pr{vem. Věcné břemeno je možné zřídit pouze se souhlasem poskytovatele a za úplatu. Je zak{z{no majetek pořízený z dotace po dobu pěti let převést na jinou osobu bez předchozího písemného souhlasu poskytovatele. V našem případě se žadatelem rozumí obec či svazek obcí, kde je nezbytně nutné doložit při předložení ž{dosti čestné prohl{šení (nebo usnesení), že zastupitelstvo souhlasí s předložením projektu, a d{le pak odkaz na z{měr o zajištění finančního krytí n{kladů spojených s realizací předkl{daného projektu. Příjemce může ž{dat o proplacení výdajů projektu průběžně na z{kladě podmínek stanovených ve Smlouvě a po ukončení projektu. Při pod{ní Ž{dosti o platbu musí být již způsobilý výdaj uhrazen. Je nezbytný bankovní výpis či pokladní doklad, který tuto skutečnost doloží. U projektů nad 10 milionů korun (všechny mnou vybrané projekty počítají s rozpočtem nad tento limit) předkl{d{ příjemce první Ž{dost o platbu do 30 kalend{řních dní od skončení první etapy projektu, tedy nejpozději do třin{cti měsíců od podpisu smlouvy. V n{sledujících kapitol{ch, které se již plně věnují vybraným projektům města Velké Meziříčí, posoudím, zda daný projekt zakl{d{ veřejnou podporu či nikoliv, a budu se zabývat ot{zkou financov{ní.

8

Žadatelem se rozumí osoba, kter{ se uch{zí o dotaci (Region{lní rada regionu soudržnosti

Jihovýchod, 2008b). 9

Příjemcem rozumí subjekt realizující projekt spolufinancovaný z rozpočtu EU (SF) a přijímající na

z{kladě Smlouvy prostředky z rozpočtu Region{lní rady regionu soudržnosti Jihovýchod (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008b).

32

PEF MZLU v Brně

4.1 Zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města Projekt zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města je zařazen do oblasti podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Tato oblast je zaměřena na investiční projekty, které mají podpořit nemotorovou dopravu s dopadem také do oblasti ochrany životního prostředí, prevence rizik a cestovního ruchu, zaměřené na rozvoj udržitelných (tj. zejména ekologických) forem dopravy. Prov{děcí dokument ROP NUTS II Jihovýchod definuje n{sledující

tři

hlavní

aktivity

podporované

v r{mci

oblasti

podpory

1.4 (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008a): a) výstavba, rekonstrukce a vymezení komunikací pro nemotorovou dopravu (včetně značení a související drobné infrastruktury) b) opatření ke zvyšov{ní bezpečnosti cyklistů a chodců v obcích c) výstavba bezbariérových přístupů u komunikací pro nemotorovou dopravu

N{sledující

tabulka

shrnuje

finanční

alokaci

pro

výzvu

k oblasti

1.4 z 5. 8. 2008, kter{ je jednou z posledních uzavřených. Otevření další výzvy se pl{nuje na červenec 2009. K 7. 10. 2008 bylo z ROP JV na oblast 1.4 vyčerp{no 32,74 % z 21,13 mil. € (Region{lní rada JV, 2008d).

Tab. č. 3: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů, oblast podpory 1.4 10 ERDF

114,865 mil. Kč

Region{lní rada JV

10,135 mil. Kč

Celkov{ výše dotace (bez vlastních zdrojů příjemce)

125,000 mil. Kč Zdroj: Region{lní rada JV, 2008c

10

Přepočteno k aktu{lnímu kurzu (květen 2008) 25,25 Kč/€.

33

PEF MZLU v Brně

Region soudržnosti Jihovýchod díky svému reliéfu, geografické poloze, kulturním a přírodním pam{tk{m m{ velký potenci{l k rozvoji cyklistické dopravy, ale i jiných forem nemotorové dopravy. Lze ji využít nejen k cestě do pr{ce či sportovním aktivit{m, ale také k rozvoji cestovního ruchu (n{vštěvnost kulturních pam{tek, přírodních zajímavostí apod.). V současné době ovšem nemotorové dopravě br{ní nedostatečné infrastrukturní z{zemí, především uspoř{d{ní uličního prostoru, který je pro tyto účastníky provozu nebezpečný díky frekventované silniční síti. Mezi alternativní formy dopravy (nemotorové) s rostoucí popt{vkou, které je prostřednictvím budov{ní potřebné infrastruktury potřeba rozvíjet, patří především cyklistika. Cyklistick{ doprava a budov{ní cyklistických tras a stezek je souč{stí dopravní politiky České republiky. Rozvoj této dopravy je podporov{n „Střednědobou strategií sektoru dopravy, telekomunikací a pošt“. Usnesení vl{dy č. 681 zde dne 19. 10. 1998 „O alokačním programu zvýšení bezpečnosti silničního provozu“ předpokl{d{ systémové a konkrétní opatření řešení problematiky nehodovosti, mj. i při řešení problematiky cyklistického provozu např. budov{ní cyklostezek a tras, pěších zón s cyklistickou dopravou apod. Na tyto dokumenty navazuje cyklostrategie ČR, kter{ byla schv{lena vl{dou České republiky. Usnesením Vl{dy ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 byla schv{lena N{rodní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, ve které se st{t zav{zal k podpoře

cyklistické

dopravy

a

k

budov{ní

cyklostezek.

N{sledně

byla zpracov{na do cyklostrategie jednotlivých krajů a schv{lena krajskými zastupiteli. Cyklistika se stala v posledních letech velmi oblíbeným sportem. St{le více lidí využív{ kolo k aktivnímu odpočinku. Cyklistika získala jednoznačně na významu týkajícího se aktivního využití volného času a stala se dynamickým trendem dnešní doby. Tento sport ovlivňuje cestovní ruch a ochranu životního prostředí. A pr{vě tento trend chce podporovat i město Velké Meziříčí.

34

PEF MZLU v Brně

V současné době město rozdělilo projekt cyklostezek do dvou č{stí. První č{st m{ za cíl vybudovat cyklostezku na území města, kter{ m{ zabezpečit bezpečnost dopravy dětí do škol, pracujících do zaměstn{ní a cykloturistů. Moment{lní situace je dlouhodobě neúnosn{ vzhledem k poloze města a řešení komunikací, neboť silnice jsou přetížené, nebezpečné a vzduch je značně znečištěn. Druh{ č{st, kterou se budu podrobněji zabývat, navazuje na první. Je snaha propojit cyklistickou stezkou města Měřín – Velké Meziříčí – Velk{ Bíteš. Řešené území je charakterizov{no blízkostí dvou významných komunikačních tahů a jejich vz{jemnou prov{zaností – d{lnice D1 a silnice II/602. Četnost motorové dopravy a z toho vyplývající zatížení území hlukem a exhalacemi je enormní. Při norm{lním provozu na d{lnici je provoz na souběžné silnici II. třídy relativně únosný a to především z hlediska provozu motorové dopravy. Pro nemotorové účastníky silničního provozu je situace výrazně horší. Je to d{no jak intenzitou, tak složením dopravního proudu, tak i dosahovanými rychlostmi na přímých úsecích této komunikace11. Stavební stav d{lnice, resp. její provozní problémy, ale velice často vedou k častějšímu využív{ní uvedené silnice. Tento stav je pak kritický především pro ty, kteří pro dopravu nepoužívají automobil. Vzhledem k blízkosti sídel a rozložení pracovních příležitostí tvoří pr{vě kolo zmiňovanou možnost dopravy a to kolikr{t za nebezpečných podmínek díky hustotě dopravy. V řešeném území jsou pracovní příležitosti soustředěny do dvou největších měst – Velké Meziříčí a Velk{ Bíteš. Obce ležící kolem silnice II/602 je možno rozdělit podle sp{dovosti na ty, které n{leží pod Velké Meziříčí (Ruda, Jabloňov,

11

Pro daný projekt byla zpracov{na studie o hustotě a vytížení st{vající silnice. Z pozorov{ní

vyplynulo, že během 24 hodin se lok{lně intenzita vyšplhala k hodnotě 50 tisíc vozidel.

35

PEF MZLU v Brně

Str{neck{ Zhoř, Měřín a další) a ty, jejichž obyvatelé dojíždí za prací do Velké Bíteše (Nové Sady, Bezděkov, Z{blatí, Osov{ Bítýška,…). Spojení mezi danými městy je posuzov{no podle jeho atraktivity. V případě pravidelných cest je kromě bezpečnosti nejdůležitějším kritériem přímost cesty. Dnešní stav, kdy je využív{na silnice II/602 charakterizuje n{sledující tabulka:

Tab. č. 4: Využív{ní silnice II/602 v km Měřín – Velké Meziříčí

10,0 Osov{ Bítýška – Velk{Bíteš

8,0

Str{neck{ Zhoř – Velké Meziříčí

7,4 Z{blatí – Velk{ Bíteš

7,2

Jabloňov – Velké Meziříčí

5,7 Bezděkov – Velk{ Bíteš

4,1

Ruda – Velké Meziříčí

9,3 Nové Sady – Velk{ Bíteš

3,1

Zdroj: EURONEST, s.r.o. (2007)

Hlavním kritériem této f{ze hodnocení byl dopravní význam komunikací, resp. z toho vyplývající bezpečnost na těchto silnicích dan{ jednak dopravní intenzitou a jednak rychlostí motorových vozidel. Z tohoto důvodu je potřeba oddělit cyklistickou stezku od motorových cest. Pro posouzení projektu, zda zakl{d{ či nezakl{d{ veřejnou podporu, se zaměřím na čtyři vytyčen{ kritéria. Pro jednodušší orientaci v problematice veřejné podpory, její hodnocení a případné důsledky je v příloze k dispozici schéma řešení veřejné podpory, podle kterého budu i j{ hodnotit dané projekty. První z kritérií se zaměřuje na financov{ní projektu, respektive z jakých zdrojů se bude čerpat. Město Velké Meziříčí usiluje o kombinaci čerp{ní z prostředků struktur{lních fondů a z rozpočtu města, a jelikož je žadatelem město, mluvíme o veřejných prostředcích, které zakl{dají veřejnou podporu. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem této oblasti podpory je vybudovat hustou síť vhodně umístěných bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině včetně související infrastruktury a také zvýšit bezpečnost chodců v urbanizovaných

36

PEF MZLU v Brně

prostorech, nelze předpokl{dat narušení hospod{řské soutěže. Tím, že města vybudují cyklostezku, tak nevznikají určité výhody v daném regionu, které by mohly poškodit jiné subjekty. Výstavbou cyklostezek vznik{ celospolečenský prospěch, který tak můžou čerpat všichni z{jemci. V současné době existuje cyklostezka z Měřína přes Velké Meziříčí do Bíteše dlouh{ 55,4 km a vede po stezk{ch Měřín – Velké Meziříčí označené číslem 103 a 5234, projíždějící přírodním parkem Balinské údolí. Velké Meziříčí a Velkou Bíteš spojují trasy č. 5178, Mlýn{řsk{, č. 5183 a 5181. Ovšem tato trasa je určena spíše pro rekreační cyklisty, kteří tuto trasu nevyužívají k cestě do školy či zaměstn{ní. Vzd{lenost města Měřín a Velk{ Bíteš činí po d{lnici 28 km, což je o polovinu kratší než výše popsan{ cyklostezka. Usuzuji proto, že zamýšlen{ cyklostezka, kter{ m{ kopírovat d{lnici D1, bude upřednostňov{na především pracujícími a studujícími, které jsem zařadila do cílové skupiny. Vzhledem k tomu, že z výše popsané oblasti se zaměřením na podporu bezmotorové dopravy nevyplýv{, že by obsahovala výhody jednotlivým podnikům či odvětvím výroby (služeb), lze ji z hlediska veřejné podpory považovat za bezproblémovou. Připouští se ovšem, že žadatel bude vyzv{n Evropskou komisí, aby uvedl, komu bude podpora na realizaci fin{lně směřovat. Veřejn{ podpora by mohla být shled{na za situace, kdy cyklostezky povedou po soukromých cest{ch a pozemcích, které budou zpoplatněny. V tomto případě se o veřejnou podporu jedn{, přičemž nesmí být překročena výše region{lní podpory na léta 2007–2013 (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008a). Pokud žadatel není vlastníkem příslušných pozemků, musí doložit čestné prohl{šení o vypoř{d{ní majetkových vztahů z hlediska podmínek programu a smlouvu o pr{vu stavby uzavřenou mezi žadatelem a vlastníkem pozemku, na kterém bude projekt realizov{n a který není ve vlastnictví žadatele (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008b).

37

PEF MZLU v Brně

V případě našeho projektu a jeho rozsahu nelze předpokl{dat, že cyklostezky povedou pozemky ryze patřící městu či obci, je proto pravděpodobné, že město bude jednat s vlastníky soukromých cest. Město uvažuje o dvou řešeních, a to vykoupení pozemku či zřízení věcného břemene. V současné době ovšem nejsem schopna posoudit stav jedn{ní o zpoplatnění cest. Přesto se domnív{m, na z{kladě současné situace v České republice, že cyklostezka zpoplatněna nebude i z důvodu, že by byly poplatky odečteny z dotace. Projekt na vybudov{ní cyklostezky nem{ dopad na přeshraniční aktivity ani na obchod mezi členskými st{ty, neboť se jedn{ o projekt regionu Velké Meziříčí a Velk{ Bíteš a o projekt, který m{ za úkol zlepšit dostupnost a komunikaci

mezi

městy.

Lze

ovšem

předpokl{dat,

že

v budoucnu

budou cyklostezky navazovat na trasy sousedních st{tů. Finanční n{ročnost projektu počít{ s navrhovaným rozpočtem 113 mil. Kč. Výstavba cyklostezky Měřín – Velké Meziříčí – Velk{ Bíteš je napl{nov{na v rozmezí tří let. Zpracov{ní studie bude hradit Velké Meziříčí, ale n{klady projektu budou financovat města v poměru, kolik kilometrů proch{zí jejich katastr{lním územím. Formou podpory v r{mci této oblasti bude nevratn{ přím{ pomoc (dotace). V případě, že se městu nepodaří získat dotaci, tyto prostředky vyd{ Velké Meziříčí.

Tab. č. 5: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Kritéria:

Naplněno

Nenaplněno

Čerp{ní z veřejných prostředků



x

Porušení hospod{řské soutěže

x



Zvýhodnění podniků či odvětví výroby

x



Poškozov{ní obchodu mezi členskými st{ty

x

 Zdroj: Vlastní pr{ce

38

PEF MZLU v Brně

Veřejn{ podpora nebyla u tohoto projektu shled{na, proto lze požadovat od ERDF plnou č{stku. Vzhledem k tomu, že projekt nesplnil všechna vytyčen{ kritéria, lze od EU, resp. z fondu ERDF, získat až 85 % celkových způsobilých n{kladů za předpokladu nezpoplatnění cyklostezek vedoucích po soukromých pozemcích. Zbývajících 15 % bude rozděleno rovným dílem (7,5 %) mezi Region{lní radu JV a příjemcem podpory (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008c). Minim{lní přípustn{ výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt byla vyčíslena na 0,5 mil. Kč. Dotace na tento projekt činí 92,5 % z celkových způsobilých n{kladů představujících 104,53 mil. Kč. Jelikož je ale max. výše dotace stanovena na 100 mil. Kč, lze čerpat pouze tuto horní hranici. Z toho vyplýv{, že zbývajících 13 mil. Kč musí uhradit město a další obce, jejichž katastr{lním územím bude cyklostezka proch{zet. Před první ž{dostí o platbu je ovšem nutné uhradit min. 10 % (viz úvod kapitoly 4) celkových způsobilých n{kladů, v našem případě se jedn{ o 11,3 mil. Kč. Z důvodu administrativního zpoždění je ale třeba platit další vznikající výdaje ze svého. Je proto vhodnější mít k dispozici min. dalších 10 % způsobilých výdajů, což v konečné výši představuje 22,6 mil. Kč. Peněžní prostředky chce město získat úvěrem. V případě, že by město nesplnilo podmínky výzvy k oblasti 1. 4. z 5. 8. 2008 a projekt zakl{dal veřejnou podporu, muselo by město vydat ze svých prostředků 60 % (dotace by činila 40 % ze způsobilých výdajů, tedy 45,2 mil. Kč). Pokud bychom vlastní prostředky vyčíslili absolutně, počítalo by se s 67,8 mil. Kč.

4.2 Úprava

centra

města

v souvislosti

s turistickým

ruchem

a vybudov{ní parkoviště Všechny ostatní mnou vybrané projekty n{leží do oblasti podpory 3.2 Rozvoj region{lních středisek. Region Jihovýchod se snaží o hospod{řský a soci{lní růst

39

PEF MZLU v Brně

a pro jeho uskutečnění se vyčlenila kromě dvou statut{rních měst, kter{ jsou příjemci

v

samostatné

oblasti

podpory

3.1,

ještě

města

a

obce

s 5 000 - 49 999 obyvateli a města Pohořelice a Židlochovice. V souvislosti s jejich významem pro soci{lní a hospod{řský rozvoj celého regionu je nezbytné podporovat řešení jejich současných problémů se zaměřením na restrukturalizaci ekonomiky, rozšiřov{ní a zkvalitňov{ní služeb občanské vybavenosti včetně modernizace potřebné infrastruktury, kultivace a revitalizace vybraných čtvrtí i brownfields. Proto je hlavním cílem této oblasti podpory posilov{ní úlohy region{lních středisek jako dalších významných rozvojových center regionu Jihovýchod (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008a). V případě, že projekt nebude zaměřen na vytvoření zisku, bude platit, že se nejedn{ o veřejnou podporu nehledě na charakter příjemců. V opačném případě bude z hlediska veřejné podpory poskytnuta výjimka v režimu blokových výjimek a při jejím posouzení se bude postupovat individu{lně podle daného případu. V r{mci pravidel ES v oblasti veřejné podpory jsou obecně považov{ny za bezproblémové ty aktivity, které jsou zaměřené na (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008a):

a) výstavbu technického a dalšího vybavení území a obnovu a výstavbu infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací b) hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně c) transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové nekomerční využití a budov{ní infrastruktury d) infrastruktura pro vzděl{ní – výstavba a technické zhodnocení škol a školských zařízení

40

PEF MZLU v Brně

O veřejnou podporu se může jednat za určitých podmínek v případě sportovních are{lů (hřišť), pokud je žadatelem profesion{lní sportovní klub a v případě podpůrné aktivity zaměřené na zařízení pro poskytov{ní z{jmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních, sportovních a multifunkčních zařízení. Poté bude podpora poskytov{na v režimu region{lní investiční podpory (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008a). N{sledující tabulka opět uv{dí finanční alokaci pro výzvu 3.2, kter{ byla vyhl{šena v roce 2007 a je již ukončen{. Další otevření výzvy je napl{nov{no na 2. čtvrtletí 2009, ovšem bude se jednat pouze o projekty zaměřené na broadbandové výzvy12. K 7. 10. 2008 bylo z ROP JV na oblast 3.2 rozděleno 42,97 % z celkových zdrojů 58,75 mil. € (Region{lní rada JV, 2008d).

Tab. č. 6: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů oblast podpory 3.2 13 ERDF

523,784 mil. Kč

Region{lní rada JV

46,216 mil. Kč

Celkov{ výše dotace (bez vlastních zdrojů příjemce)

570,000 mil. Kč Zdroj: Region{lní rada JV (2007)

Projekt

úpravy

centra

města

v souvislosti

s turistickým

ruchem

a vybudov{ním parkoviště spad{ do oblasti podpory 3.2, přičemž jde o typovou aktivitu „hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací“. N{městí se nach{zí v centru města v pam{tkové zóně. Díky nekvalitnímu povrchu komunikací a špatné dopravní situaci se město rozhodlo k rekonstrukci

Broadbandové aktivity se pro potřeby ROP JV týkají rozvoje ICT v oblastech postižených prokazatelným selh{ním trhu. Aktivity se zaměří především na výstavbu místních datových sítí pro služby veřejnosti. 13 Alokace v Kč dle kurzu (platného pro prosinec 2007) činí 26,380 Kč/€. 12

41

PEF MZLU v Brně

a stavebním úprav{m. N{vrh vych{zí z historických hranic ulic a veřejných ploch. Koncept zachov{v{ umístění soch a zeleně ve středu n{městí, ovšem velmi diskutovaným tématem je vyk{cení sedmi vzrostlých lip. Studie vypracovan{ městem hovoří o nevhodnosti volby. Nyní lípy br{ní výhledu historických budov a nehodí se do historického centra. Město chyst{ i statistické posouzení situace, neboť se domnív{, že díky neutěšenému stavu lip hrozí nebezpečí vyvr{cení. N{vrh předpokl{d{ s celkovým zjednodušením a zpřehledněním plochy tím, že dřeviny budou vyk{ceny a nahrazeny novou vegetací, jež podtrhne historický význam a z{roveň bude vyhovovat nové dopravní situaci. Co se týče dopravní situace a vybudov{ní nového parkovacího systému, bude úprava provedena tak, aby komunikace pro automobily proch{zela po spodní straně n{městí. Horní strana pak bude využív{na výhradně pěšími s možností vjezdu z{sobovacích vozidel. Na téže straně se počít{ s vys{zením aleje z upravovaných stromů, které zajistí pěším dostatek stínu. Koncept též zahrnuje vybudov{ní

oddychového

z{koutí

s font{nou,

dětským

hřištěm,

stromy

a lavičkami. Na n{městí je možno vjet pouze jednosměrnou ulicí Vrchoveck{, kde je umístěno 6 parkovacích ploch a parkovací automat. Je nově počít{no s 57 šikmými parkovacími st{ními a 4 podélnými st{ními ve středu n{městí. Na něj z ulice Radnick{ bude navazovat parkoviště s 23 místy. Ulice Kostelní bude nabízet 12 parkovacích míst a ulice Komenského pojme 35 automobilů. Z této ulice je jediný možný výjezd z centra průjezdem historickou branou, za kterou je nově upraven park u městských hradeb. Celkový počet st{ní bude poté činit 145 a nebudou zpoplatněna, jelikož už je vybír{no za vjezd na n{městí. Pro vozidla osob se sníženou orientací a pohybu je určeno 8 st{ní, kter{ jsou umístěna v blízkosti administrativních a kulturních center. V případě úpravy n{městí města nelze hovořit o výskytu veřejné podpory, neboť se jedn{ o vzhledové úpravy, které mají zlepšit prostředí jak pro pěší tak

42

PEF MZLU v Brně

motoristy. Jedn{ se o úpravu veřejného prostranství s výsadbou okrasné zeleně. Z tohoto důvodu se budu zabývat pouze vybudov{ním parkoviště, které by mohlo mít za n{sledek narušení běžného tržního prostředí. V současné době městu zcela chybí parkovací plocha. V případě velkých společenských akcí, kdy přijíždí i lidé z okolních vesnic či jiných měst, není kde zaparkovat. Pro potřebu analýzy zmapov{ní parkovacích ploch jsem město rozdělila do dvou zón. První zóna představuje centrum města – n{městí a přilehlé okolí ohraničené z jedné strany řekou Balinkou a Oslavou až do jejich soutoku u budovy

České

pošty,

s.p.

a

z druhé

strany

křižovatkou

Třebíčsk{

a Hornoměstsk{. Do druhé zóny jsem zařadila zbývající oblast zahrnující i obytn{ sídliště. V zóně 1 se nach{zí šest neplacených parkovišt. Přímo na n{městí je první z nich, jehož vlastníkem je město a pr{vě toto parkoviště m{ být v r{mci úpravy n{městí zrekonstruov{no (viz příloha č. 2 a 3). Jedn{ se o velký kruhový objezd, kde ve středu rostou již zmíněné lípy. V současné době je vjezd na n{městí zpoplatněn (nikoliv parkov{ní) a celkem 14 míst je určených k parkov{ní pomocí parkovacích kotoučů. Z toho 5 míst se nach{zí naproti budově radnice, 4 místa naproti budově České spořitelny a 5 míst naproti budově Komerční banky. Jedn{ se o systém, kdy lze zaparkovat na tato vyznačen{ místa v době od 7 – 17 hod od pondělí do p{tku a to pouze na jednu hodinu. Tento systém je zaveden i na komunikačním tahu ulice Novosady. V roce 2007 se uskutečnila velk{ rekonstrukce této ulice, kdy zúžením vozovky vzniklo podélné st{ní (viz příloha č. 4). V blízkosti n{městí se nach{zí již zmíněné parkoviště v ulici Radnick{, vlastníkem je město, (viz příloha č. 5), dvě mal{ parkoviště v ulicích Mal{ str{nka, vlastníkem je město, (viz příloha č. 6), Hornoměstsk{, soukromý pozemek, (viz příloha č. 7) a mal{ parkovací plocha u obchodu s potravinami JEDNOTA, vlastníkem je město, (viz příloha č. 8). Vzhledem k tomu, že střed města patří k velmi frekventovaným místům, neboť se tu nach{zí kostel, radnice, společenské

43

PEF MZLU v Brně

středisko Jupiter club, firmy, banky aj., je nynější situace neúnosn{. V zóně 1 se po analýze parkovišť nach{zí pouze jedno soukromé parkoviště. Jedn{ se o malý pozemek o výměře 370 m2, který není zpoplatněn ani jinak omezen. V zóně 2 se nach{zí tři velk{ opět neplacen{ parkoviště, kter{ byla vybudov{na v průběhu deseti let potravními řetězci pro potřeby z{kazníků, a parkoviště pro pacienty u zdravotního střediska, vlastníkem je Dům zdraví, spol. s r.o., (viz příloha č. 9), které využívají i n{vštěvníci nedalekého zimního stadionu. Další parkovací plocha je určena pro zaměstnance podniku nkt cables, jenž ji vlastní a kter{ je využív{na jak zmíněnými zaměstnanci tak fanoušky a sportovci nedalekého fotbalového stadionu. Menší parkoviště je vybudov{no na okraji města u hřbitova. Poté se parkuje pouze na ulicích či sídlištích, kde kapacita již také nevyhovuje. Vzhledem k vyhotovenému projektu úpravy n{městí, kde se počít{ pouze s parkov{ním na spodní straně n{městí oproti dnešnímu dni, se nedomnív{m, že by ostatní parkoviště v obou zón{ch pocítily odliv zaparkovaných aut. Ba naopak. Ot{zka parkov{ní se rekonstrukcí n{městí nevyřeší. A bude na zastupitelích, jak tento problém budou d{le řešit. Nyní se zaměřím na čtyři vytyčen{ kritéria. První posuzuje, zda bude projekt financov{n z veřejných prostředků, či nikoliv. Jelikož je žadatelem město, jedn{ se o veřejné prostředky a veřejn{ podpora v tomto bodě byla naplněna. Ve Velkém Meziříčí není ž{dné parkoviště zpoplatněno ani městem ani soukromými vlastníky. Proto rekonstrukcí n{městí nedojde ke zvýhodnění jak podniku tak daného odvětví a nehrozí tu narušení hospod{řské soutěže. Projekt

úpravy

centra

města

v souvislosti

s turistickým

ruchem

a vybudov{ním parkoviště nem{ dopad na obchod mezi členskými st{ty, neboť svou povahou do této oblasti vůbec nezasahuje. Jedn{ se o projekt, jehož užitek připadne občanům Velkého Meziříčí a přilehlého okolí. Ovšem do jisté míry

44

PEF MZLU v Brně

souvisí s přeshraničními aktivitami. Jedním z cílů úpravy n{městí je i rozvoj cestovního ruchu a je ž{doucí, aby se zvelebením města přil{kalo co nejvíce n{vštěvníků, kteří tu investují peníze na spotřebu výrobků a služeb, a město se mohlo d{le rozvíjet. Musíme ale připustit, že se nebude jednat o č{stky, které by mohly mít negativní dopad na obchod mezi členskými st{ty.

Tab. č. 7: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Kritéria:

Naplněno

Nenaplněno

Čerp{ní z veřejných prostředků



x

Porušení hospod{řské soutěže

x



Zvýhodnění podniků či odvětví výroby

x



Poškozov{ní obchodu mezi členskými st{ty

x

 Zdroj: Vlastní pr{ce

Úprava n{městí spojen{ s rekonstrukcí parkoviště nenaplnila všechna kritéria, kter{ by vedla k z{věru, že se jedn{ o veřejnou podporu. Z tohoto důvodu může být pož{d{no o plnou dotovanou č{stku ve výši 70 % způsobilých výdajů ze struktur{lních fondů EU. Realizace projektu je napl{nov{na na rok 2012, kdy se cenov{ kalkulace pohybuje okolo 130 mil. Kč. Minim{lní přípustn{ výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt nesmí být nižší jak 2 mil. Kč. Pro maxim{lní výši dotace je určen strop ve výši 100 mil. Kč. V našem případě, kdy žadatelem je obec regionu soudržnosti JV s 5 000 – 49 000 obyvateli, lze z EU (fondu ERDF) ž{dat o 64,32 % a od Region{lní rady JV 5,68 % způsobilých výdajů (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2007). Celkov{ dotace může dos{hnout až 70 % způsobilých výdajů (91 mil. Kč). Zbývajících 30 % způsobilých výdajů činí 39 mil. Kč, které město musí uhradit samo a zřejmě pož{d{ o úvěr.

45

PEF MZLU v Brně

Pokud by ovšem byla veřejn{ podpora shled{na, bylo by možné formou dotací z ROP JV získat pouze 40 % způsobilých výdajů projektu. Jedn{ se o 52 mil. Kč. Město samo by muselo zafinancovat zbývající č{st, kter{ představuje 78 mil. Kč.

4.3 Rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch Do oblasti podpory 3.2, kter{ byla již pops{na v kapitole 4.2, patří i projekt rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch. Jelikož jsem se ot{zce parkov{ní věnovala v kapitole 4.1, zaměřím se proto nyní na koupaliště samotné. Investičním z{měrem města je v souladu s územním pl{nem dobudovat sportovní are{l, jehož hlavní souč{stí je st{vající letní koupaliště, které bylo v roce 2006 zrekonstruov{no. Původní keramické dl{ždění bylo nahrazeno modrou bazénovou fólií a vybudov{no nové technické z{zemí. Po rekonstrukci k 40 m bazénu, 10 m dětskému brouzdališti přibyly tobog{n a cvičný bazén. Souč{stí komplexu je minigolf, kuželky a občerstvení. Are{l letního koupaliště bude nově přístupný přes novou pěší l{vku přes řeku Balinku a volně bude navazovat na st{vající sportoviště. Nově se počít{ s vybudov{ním z{bavního plaveckého centra složeného z více malých bazénů s různou funkcí a atraktivitou (stříkající zvíř{tko, mal{ skluzavka apod.) Vodní aktivity budou doplněny hřištěm pro pl{žový volejbal s celkovým oplocením a vstupem přes brodítko. D{le bude souč{stí oploceného are{lu objekt z{zemí koupaliště, ve kterém jsou napl{nov{ny soci{lní zařízení, pokladna, místnost pro filtraci vody vč. malé chlorovny a malé zařízení pro občerstvení včetně místnosti pro první pomoc. Tento objekt bude jednopatrový s plochou střechou, kter{ bude využiteln{ jako letní slunící terasa a z{roveň jako přístup k dvojskluzavce. V současné době je přístup ke koupališti pouze pro pěší či cyklisty. Z{chytné parkoviště je umístěno až za řekou cca 30 m a cesta k němu je zcela nevhodn{ pro imobilní občany. N{vrh počít{ s vybudov{ním odstavných

46

PEF MZLU v Brně

parkovacích ploch před vstupem do are{lu pro osobní automobily přístupné z místní komunikace. Vzd{lenost parkovišť je od 50 do 5 m od vstupu do are{lu a parkoviště pro imobilní jsou ve vzd{lenosti cca 10 m od vstupu do are{lu. Maxim{lní počet n{vštěvníků je dle celkové vodní plochy a plochy hřišť stanoven na cca 1500 osob denně, přitom obdobné are{ly vykazují n{vštěvnost na cca 500 m osob denně. Vzhledem k tomu, že problematikou parkov{ní jsem se již podrobně zabývala v kapitole 4.2 a kde jsem došla k z{věru, že vybudov{ní parkovacích ploch nezakl{d{ veřejnou podporu a to ani v tomto případě, kdy parkoviště spad{ do výše vymezené zóny 2 (není zpoplatněno), se nyní zaměřím na samotné koupaliště. Než začnu hodnotit projekt z hlediska veřejné podpory, je velice důležité si nejdříve vytyčit oblast, které by se dotklo rozšíření koupaliště ve Velkém Meziříčí. Na přírodní plochy nebude br{n v této pr{ci zřetel, neboť mají díky své povaze zcela odlišný charakter. Jelikož v roce 2006 bylo koupaliště zrekonstruov{no do dnešní podoby s prvky vodního z{bavního parku a tato rekonstrukce spočív{ pouze v rozšíření současné nabídky a především ve vybudov{ní komplexního soci{lního a technického z{zemí, které nyní není zcela vyhovující, zaměřím se proto na mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko, jehož občané budou zcela určitě prioritní skupinou pro daný projekt a pro něž je koupaliště určeno především. Mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko je svazek obcí založen roku 2004 a řadí se k největším mikroregionům, kdy zakl{dajícími členy bylo 54 obcí. Svou rozlohou z větší č{sti spad{ do kraje Vysočina, ovšem č{stečně i zasahuje do Jihomoravského kraje. V současné době m{ mikroregion 35 tisíc obyvatel, kdy 25 tisíc z nich připad{ na oblast kolem Velkého Meziříčí. Problematika koupaliště a vodních sportů je v tomto městě velice ožehavé téma. Velkomeziříčtí občané usilují o vybudov{ní uzavřeného bazénu již přes 20 let, ale st{le jim

47

PEF MZLU v Brně

nebylo vyhověno z důvodu finanční n{ročnosti provozu. Proto se domnív{m, že rozšíření a dobudov{ní vodních atrakcí m{ být jist{ n{hrada za st{le nerealizovaný uzavřený bazén. Nyní se zaměřím na čtyři vytyčen{ kritéria. První posuzuje, zda bude projekt financov{n ze st{tních prostředků, či nikoliv. Jelikož je žadatelem město, jedn{ se o veřejné prostředky a veřejn{ podpora v tomto bodě byla naplněna. V oblasti mikroregionu Velkomeziříčsko – Bítešsko se nach{zí pouze jedno venkovní koupaliště tohoto charakteru a to již zmíněné koupaliště ve Velkém Meziříčí. Z tohoto důvodu projekt v oblasti narušov{ní hospod{řské soutěže nezakl{d{ veřejnou podporu. Jelikož je vstup na koupaliště zpoplatněn, vykon{v{ tak subjekt hospod{řskou činnost, a pr{vě proto bylo kritérium zvýhodňov{ní podniků či odvětví výroby naplněno. Vzhledem k tomu, že cílovou skupinou jsou občané mikroregionu, nehrozí tu vliv na obchody mezi členskými st{ty EU.

Tab. č. 8: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Kritéria:

Naplněno

Nenaplněno

Čerp{ní z veřejných prostředků



x

Porušení hospod{řské soutěže

x



Zvýhodnění podniků či odvětví výroby



x

Poškozov{ní obchodu mezi členskými st{ty

x

 Zdroj: Vlastní pr{ce

Projekt nenaplňuje všechna vytyčen{ kritéria veřejné podpory, a proto může být ž{d{na pln{ výše dotace. Minim{lní přípustn{ výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt nesmí být nižší jak 2 mil. Kč. Pro maxim{lní výši dotace je určen strop ve výši 100 mil. Kč. Rozpočet koupaliště se nyní pohybuje okolo 40 mil. Kč a žadatel s{m musí zajistit finanční prostředky ve výši

48

PEF MZLU v Brně

30 %, což vzhledem k rozpočtu činí 12 mil. Kč. Zbývajících 70 % by z velké č{sti bylo hrazeno z fondů EU (ERDF), resp. 64,32 % a 5,68 % by připadlo Region{lní radě JV (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2007). V současné době mají ostatní projekty v oblasti 3.2, např. projekt úpravy centra města v souvislosti s turistickým ruchem a vybudov{ním parkoviště přednost v realizaci před rekonstrukcí koupaliště

především

v

ot{zce

priority

a

nutnosti.

Proto

bude nejspíše projekt odložen na neurčito. V případě, že by se město rozhodlo rozšířit sp{dovou oblast a oslovilo možné n{vštěvníky z ostatních měst či dokonce st{tů, porušil by tím hospod{řskou soutěž a obchod mezi členskými st{ty a projekt by zakl{dal veřejnou podporu. V takovém případě by město mohlo získat pouze 40 % finančních prostředků (16 mil. Kč) a zbývajících 24 mil. Kč by město muselo získat jiným způsobem.

4.4 Infrastruktura kongresového a vzděl{vacího centra Jupiter club N{sledující projekt, který se do oblasti 3.2 také zařadil, je st{vající objekt Jupiter clubu, který se nach{zí na n{městí ve Velkém Meziříčí na pozemcích pro tzv. občanskou výstavbu. Jupiter club je komplexem sest{vajícím z několika budov sloužících jako kulturní, vzděl{vací a společenské centrum. Jsou zde poř{d{ny všechny významné i ty méně popul{rní společenské kulturní a vzděl{vací akce. Konají se zde plesy, koncerty, divadelní představení, módní přehlídky, výstavy a festivaly. D{le jsou zde organizov{na různ{ školení, konference, jazykové kurzy i taneční. V kinos{le pro 300 lidí jsou promít{ny filmy pro veřejnost a probíh{ tu vyhlašov{ní

různých

cen

apod.

V objektu

je

redakce

místních

novin

Velkomeziříčsko. Objekt je v současném stavu plně provozně vytížen, přesto některé technické, dispoziční a jiné požadavky nejsou splněny a jsou nevyhovující. Jupiter

49

PEF MZLU v Brně

club nesplňuje požadavky bezbariérového přístupu a provozu. Jednotlivé výškové úrovně vzniklých přístavbou v průběhu několika let jsou propojeny schodišti. Prostory pro shromažďov{ní většího počtu lidí jsou neklimatizov{ny. D{le tu chybí prostory z{zemí, zejména u jeviště a pro tělesně postižené, soci{lní zařízení pro veřejnost aj. Velký s{l vykazuje statické problémy a v posledních letech se budova potýk{ se zaték{ním střech. Investor se rozhodl nav{zat na st{vající úspěšnou činnost a historii tohoto zařízení a rozšířit jeho význam tak, aby se Jupiter club stal komplexním vzděl{vacím, školícím a informačním centrem krajského a celorepublikového typu. Avšak dosavadní provoz uk{zal, že jednou z hlavních přek{žek kon{ní větších školících akcí je chybějící ubytov{ní v objektu. Uvažuje se o vybudov{ní hotelu v are{lu pro více jak 300 lidí. V n{vrhu se počít{ s vyřešením bezbariérového provozu, zajištění skladovacích prostor a technického z{zemí. V objektu se též nach{zí restaurace, kav{rna, galerie, loutkov{ scéna, velký s{l a koncertní s{l, který slouží i k jedn{ní zastupitelů města. Nyní se zaměřím na čtyři vytyčen{ kritéria. První posuzuje, zda bude projekt financov{n z veřejných prostředků, či nikoliv. Jelikož je žadatelem město, jedn{ se o veřejné podpory a veřejn{ podpora v tomto bodě byla naplněna. Jupiter club jako centrum, kde se poř{d{ většina kulturních akcí, je ve městě jediné. Loutkov{ scéna je určena především pro rodiny s malými dětmi, kde se pravidelně hrají dětsk{ představení, a kinos{l navštěvují občané města a přilehlého okolí. Kino podporují i školy ve městě, které se svými ž{ky zhlédnou české i zahraniční filmy 2-3kr{t za rok. Díky kapacitě kinos{lu (300 míst) je scéna využív{na jako předn{škov{ či hudební síň. V současné době se v mikroregionu Velkomeziříčsko – Bítešsko nach{zejí tři kinos{ly – Křižanov, Velk{ Bíteš a již zmíněné kino ve Velkém Meziříčí. Jelikož je jejich nabídka programu obdobn{, případní div{ci navštíví kino, které je nejblíže jejich obydlím. Vzhledem k tomu, že investor zachov{ prostředí

50

PEF MZLU v Brně

kinos{lu ve Velkém Meziříčí stejné, tím je míněno, že kino nebude předěl{no na multikino, nenaruší se rekonstrukcí kulturního centra Jupiter Clubu současné konkurenční prostředí a nebude tím narušena ani hospod{řsk{ soutěž. Ovšem v případě dostavby ubytov{ní v prostoru centra je situace jin{. Ve Velkém Meziříčí se nyní nach{zí pět hotelů a několik ubytoven. Pro potřeby této bakal{řské pr{ce se zaměřím pouze na hotely, protože případný objekt by měl mít obdobnou úroveň. Pro snadnější orientaci v problému jsem hotely rozdělila do dvou skupin. Hotely stojící přímo v centru města, což jsou Hotel Jelínkova vila, Hotel Pod Z{mkem a Hotel U Bílého koníčka a hotely na okraji města – Hotel Amerika a Motel Jestř{bec. Hotel Jelínkova vila patří k nejkvalitnějším hotelům ve Velkém Meziříčí a na celé Vysočině. Svou širokou nabídkou hotelových pokojů a hotelových služeb jako

například

bazén,

sauna,

monitorované

parkov{ní

a

další,

patří

k nejvyhled{vanějším hotelům ve městě. Zajímavostí hotelu je bezesporu restaurace se stylovým interiérem a kuchyní zaměřující se na pochoutky z čerstvých sladkovodních ryb, restaurační minipivovar (vaří se tu a čepuje pivo Harrach) a možnost pron{jmu kongresového s{lu. Celkov{ kapacita hotelu je 50 lůžek včetně přistýlek. Hotel Pod Z{mkem se nach{zí v historickém j{dru města Velké Meziříčí. V hotelu je k dispozici restaurace a nach{zí se v něm 14 dvou i třílůžkových pokojů a 2 luxusní apartm{ny. Hotel U Bílého koníčka nabízí pohodlné ubytov{ní v nových, stylově zařízených pokojích s televizí, telefonem a internetem. Celkov{ kapacita ubytov{ní je 30 osob a nach{zí se v centru města, jen dvě minuty chůze od n{městí.

51

PEF MZLU v Brně

V případě, že bychom plně obsadili všechny výše jmenované hotely, lze tak ubytovat cca 120 osob a to přímo v centru města. Ve vzd{lenosti 2-2,5 km od centra (n{městí) se nach{zí další dva komplexy. Hotel Amerika je obklopen lesy a rybníky, což zajišťuje klid a pohodu a je vzd{len 2 km od centra Velkého Meziříčí. Slouží nejen k individu{lní rekreaci, ale také jako školící středisko. V ubytovacích prostor{ch hotelu jsou k dispozici dvou a třílůžkové, komfortně vybavené pokoje a čtyřlůžkový rodinný dvoupokoj a 2 apartm{. Příslušenstvím každého pokoje je sprchový kout, WC a televize. Celkov{ kapacita je 65 st{lých lůžek s možností sedmi přistýlek. Motel Jestř{bec je určen pro firemní akce, školení, semin{ře, prezentace, ale také pro rodinné oslavy a kr{tkodobou či dlouhodobou rekreaci. Motel nabízí svým hostům ubytov{ní v sedmatřiceti st{lých lůžk{ch a osmi přistýlk{ch na dvou, tří, čtyř a pětilůžkových pokojích. Z popisu je patrné, že jen hotely můžou pojmout až 230 osob v případě kon{ní velkých konferencí či školení, a proto vybudov{ní hotelu v Jupiter clubu zakl{d{ veřejnou podporu kvůli zvýhodňov{ní podniku. Účastníkům školení či konference bude přímo v komplexu nabídnuto ubytov{ní, v patře se nach{zí restaurace a v případě volna či kulturního vyžití budou moci navštívit kino, výstavu či divadelní představení. Pro klienty je tato nabídka velice l{kav{, neboť mají vše ihned k dispozici. Ovšem pro současné hotely se jedn{ o velmi nebezpečného konkurenta, který je navíc podporov{n městem. Je ot{zkou k diskuzi, zda-li by se tak velký hotel v desetitisícovém městě dok{zal udržet na trhu. Domnív{m se, že by objekt Jupiter club mohl mít dopad na obchody v členských st{tech, neboť lidé, kteří ze zahraničí přijedou, budou své finanční prostředky investovat v České republice a neutratí je ve své zemi.

52

PEF MZLU v Brně

Tab. č. 9: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Kritéria:

Naplněno

Nenaplněno

Čerp{ní z veřejných prostředků



x

Porušení hospod{řské soutěže



x

Zvýhodnění podniků či odvětví výroby



x

Poškozov{ní obchodu mezi členskými st{ty



x Zdroj: Vlastní pr{ce

Minim{lní přípustn{ výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt nesmí být nižší jak 2 mil. Kč. Pro maxim{lní výši dotace je určen strop ve výši 100 mil. Kč. Rozpočet projektu se pohybuje okolo 140 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že projekt naplnil všechna vytyčen{ kritéria, zakl{d{ se tu proto veřejn{ podpora a lze získat dotaci pouze ve výši 40 % (hodnota vych{zí z region{lní mapy intenzity veřejné podpory, kter{ byla pops{na v kapitole 3.2.5), což činí 56 mil. Kč. Z fondů EU (ERDF) bude čerp{no 36,76 % a region{lní rada poskytne 3,24 % (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2007). Zbývajících 60 % způsobilých výdajů (84 mil. Kč) musí žadatel, v tomto případě Město Velké Meziříčí, získat jiným způsobem. V případě, že by se město rozhodlo upustit od svého z{měru postavit hotelový komplex, který je podle mého n{zoru jedinou přek{žkou k získ{ní dotace v plné možné výši, mohlo by město ž{dat o celých 70 % způsobilých n{kladů, což je 98 mil. Kč, a zbývajících 42 mil. Kč by zafinancovalo samo.

5 Diskuze Před dvěma roky si město nechalo vypracovat integrovaný pl{n rozvoje města Velké Meziříčí na nové programovací období 2007–2013 (EURONEST, s.r.o., 2007). Bylo navrženo 21 projektů, které mají přispět k růstu a stabilitě města, a zlepšit tak

53

PEF MZLU v Brně

podmínky prostředí nejen pro občany, ale i pro nové investory. Pl{n také zahrnuje prvotní odhady finanční n{ročnosti, které se pohybují okolo 1 650,9 mil. Kč. O tom, že se jedn{ o velice nepřesné číslo, hovoří i fakt, že se v pl{nu počít{ s investicí do rozšíření koupaliště cca 18 mil. Kč, a dnes už víme, že se rozpočet bude pohybovat okolo 40 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, který v roce 2008 činil 161 mil. Kč, nepředpokl{d{m, že všech 21 projektů bude zrealizov{no. Za posledních pět let se spl{tky jistin úvěrů pohybují okolo 6 mil. Kč, které město musí vydat bez nových projektů, a nepředpokl{d{m z{jem města tuto č{stku výrazně navyšovat. (Jen v roce 2008 se spl{tky navýšily o 4,4 mil. Kč, kdy se splatila spl{tka půjčky ze St{tního fondu rozvoje bydlení z r. 1998). Celkov{ finanční n{ročnost mnou čtyř vybraných projektů činí 423 mil. Kč. Město bude muset na tyto projekty vydat za předpokladu jednoho naplnění veřejné podpory u projektu na rekonstrukci Jupiter clubu 148 mil. Kč. Domnív{m se, že by proto město mělo zauvažovat pouze o rekonstrukci objektu Jupiter club bez výstavby hotelového komplexu, díky kterému může projekt získat pouze 40 % dotace. V případě, že by tak učinilo, sníží se vlastní vydané prostředky na vybrané projekty o 42 mil. Kč tedy na 106 mil. Kč. Před započetím realizace každého projektu je třeba mít připravenou jistou finanční č{stku, neboť proplacení býv{ kvůli administrativním úkonům zpožděno. V příručce pro žadatele (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008b) se dočteme, že je nutné mít k dispozici 10 % způsobilých n{kladů. V re{lné praxi je ale zpoždění tak dlouhé, že je třeba mít připraveno dalších 10 % způsobilých n{kladů. Město tak před započetím všech čtyř mnou vybraných projektů musí mít k dispozici 84,6 mil. Kč. Poslední rok svět zas{hla finanční krize, kter{ vznikla v USA z hypoteční krize. Lidé se bojí o svou budoucnost, přich{zejí o zaměstn{ní a potýkají

54

PEF MZLU v Brně

se n{sledkem

toho

s platební

neschopností.

Občané

z Velkého

Meziříčí

a přilehlého okolí pracovali např. v nkt cables Velké Meziříčí, k.s., CONSTRUCT A&D, a.s., Draka Kabely, s.r.o. a v dalších podnicích, kde se masivně propouští. Kraj Vysočina se s vysokou nezaměstnaností potýkal i před krizí (okolo 10 %) a současný stav situaci ještě zhoršil. Domnív{m se proto, že město některé projekty odloží a ušetřené peníze investuje do stabilizace – rekvalifikační kurzy, podpora v nezaměstnanosti aj. V současné době nejsou tyto projekty realizované ani v průběhu výstavby. Rozpočty jsou zatím pouze orientační ovšem přesnější, než uv{dí integrovaný pl{n rozvoje města. Ob{v{m se proto, že výsledný kalkul bude daleko vyšší, než s jakým jsem v této bakal{řské pr{ci počítala.

6 Z{věr Jedno přísloví hovoří, že řetěz je tak silný, jak jeho nejslabší čl{nek. Lze tak metaforicky hovořit o Evropské unii, kterou nyní tvoří 27 členských st{tů. Každý z těchto „čl{nků řetězu“ vstupuje do EU s různě vyspělou ekonomikou a úrovní, a proto jedním ze z{kladních principů evropského integračního procesu je princip solidarity, kdy „chudší“ st{ty mají možnost čerpat více ze struktur{lních fondů. Finanční prostředky, které jsou v r{mci dotací přiděleny, mají zmenšit rozdíly mezi regiony, a dos{hnout tak ekvivalence mezi nimi. Ale jak už bylo v této pr{ci několikr{t zmíněno, každý z{sah do tržně fungující ekonomiky může její plynulost narušit. Nesmíme ani opomenout jednu rozšířenou negativní lidskou vlastnost – chamtivost. I to mohou být důvody vzniku a pochopení problému veřejn{ podpora, který si klade za cíl, že peníze, které Unie přerozděluje, mají pom{hat, nikoliv škodit. Cílem

pr{ce

bylo

kvantifikovat,

jaký

dopad

na

rozpočet

města

bude mít financov{ní projektů při posouzení vybraných projektů z hlediska

55

PEF MZLU v Brně

pravidel poskytov{ní veřejné podpory. Abychom tak mohli učinit, bylo třeba zhodnotit dané projekty, zda naplnily či nenaplnily všechna čtyři vytyčen{ kritéria – poskytov{ní st{tem nebo ze st{tních prostředků, porušov{ní hospod{řské soutěže, zvýhodňov{ní určitých podniků či odvětví výroby a poškozov{ní obchodu mezi členskými st{ty. První z posuzovaných projektů zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města je zařazen do oblasti podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Usoudila jsem, že daný projekt nenaplnil čtyři výše vytyčen{ kritéria, i přestože st{le není vyjasněna ot{zka věcného břemena či vlastnictví cest, po kterých by cyklostezka měla vést, a tím i vyřešení zpoplatnění průjezdu. Vych{zím tak i ze současné situace v České republice, kde se poplatky nevybírají. V současné době se počít{ s rozpočtem 113 mil. Kč, kdy lze v r{mci dotace získat až 100 mil. Kč. Projekt

úpravy

centra

města

v souvislosti

s turistickým

ruchem

a vybudov{ním parkoviště spad{ do oblasti podpory 3.2, přičemž jde o typovou aktivitu „hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací“. Vlastní úprava n{městí svým charakterem nezakl{d{ veřejnou podporu, ale vybudov{ní parkoviště tak jednoznačné nebylo. Pomocí Českého úřadu zeměměřičského a katastr{lního jsem vyhledala možn{ parkoviště na území města Velké Meziříčí a zjišťovala jsem vlastníka těchto parkovišť – případně, zda-li jsou zpoplatněny. Ve městě se nach{zí 6 parkovišť se soukromým vlastníkem,

všechna

ostatní

patří

Velkému

Meziříčí.

Ž{dné

z nich

není zpoplatněno. Proto jsem usoudila po analýze naplnění ostatních kritérií, že projekt veřejnou podporu nezakl{d{ a může tak čerpat dotaci v plné výši, což činí 91 mil. Kč. Zbývající prostředky do 130 mil. Kč rozpočtu projektu musí město zafinancovat samo.

56

PEF MZLU v Brně

Do oblasti podpory 3.2 patří i projekt rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch. Vzhledem k tomu, že ot{zce parkov{ní jsem se věnovala u projektu úpravy centra města, zaměřila jsem se na koupaliště. Nejdůležitější u tohoto projektu bylo vyčlenit sp{dovou oblast. Pro účely této bakal{řské pr{ce jsem se zaměřila na cílovou skupinu – na občany regionu Velkomeziřičsko – Bítešsko, kde se nach{zí pouze jedno koupaliště tohoto charakteru a to koupaliště, na které je navržen tento projekt. Dan{ kritéria nebyla naplněna, a proto z rozpočtu 40 mil. Kč město vyd{ 12 mil. Kč, což představuje 30 % n{kladů. Zbývajících 70 % bude čerp{no z dotací. V současné době je projekt odložen na neurčito z důvodu zaměření se na prioritnější projekty, které chce město realizovat. Poslední z posuzovaných projektů, který také n{leží do oblasti 3.2, je st{vající objekt Jupiter clubu, který se nach{zí na n{městí ve Velkém Meziříčí na pozemcích pro tzv. občanskou výstavbu. Jupiter club je komplexem sest{vajícím z několika budov sloužících jako kulturní, vzděl{vací a společenské centrum. V tomto objektu je umístěno kino, restaurační zařízení a redakce místních novin Velkomeziříčsko. Problémem projektu, který zapříčinil shled{ní veřejné podpory, je vybudov{ní hotelového komplexu, neboť v blízkosti objektu se nach{zí 3 hotely a do vzd{lenosti 2,5 km další dva. Z důvodu, kdy byly naplněny všechny body vytyčených kritérií, projekt může získat pouze 40 % dotací z celkového rozpočtu 140 mil. Kč. Z{leží na městu, zda bude na vybudov{ní hotelu trvat nebo jej zavrhne. Kdyby tak učinil, mohl by být projekt financov{n z dotací až č{stkou 98 mil. Kč. Finanční n{ročnost všech čtyř projektů činí 423 mil. Kč. V případě neshled{ní veřejné podpory by bylo možné získat z ROP JV až 317 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že veřejn{ podpora byla shled{na u projektu Jupiter club, konečn{ celkov{ výše dotací činí 275 mil. Kč. Proto bude muset město ze svých prostředků na zafinancov{ní takto navržených projektů vydat 148 mil. Kč.

57

PEF MZLU v Brně

7 Literatura Monografie: 

FIALA, P, PITROVÁ, M. Evropsk{ unie. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 743 s. ISBN 80-7325-015-2.



KEŘKOVSKÝ, M, KEŘKOVSKÁ A. Evropsk{ unie - historie, instituce, ekonomika a politiky. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1999. 8 s. ISBN 80-7226196-7.



KINCL, M. Veřejn{ podpora v Evropské unii. 1. vyd. Praha : BOVA POLYGON, 2004. 145 s. ISBN 80-7273-097-5.



MAREK, D, KANTOR, T. Příprava a řízení projektů struktur{lních fondů Evropské unie. 1. vyd. Brno : Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. 210 s. ISBN 978-80-87029-13-8.



PEKOVÁ, J, PILNÝ, J. Veřejn{ spr{va a finance. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, 1998. 302 s. ISBN 80-85963-85-X.

Internetové zdroje: 

CzechInvest. De minimis [online]. c1994-2008 [cit. 2008-11-18]. Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/verejna-podpora/>.



CzechInvest. Region{lní mapa veřejné podpory [online]. c1997-2008 [cit. 200811-18]. Dostupný z WWW: .



Český úřad zeměměřický a katastr{lní. Zobrazení map [online]. c2004-2008 [cit. 2008-11-18]. Dostupný z WWW: .



EURONEST s.r.o. Integrovaný pl{n rozvoje města Velké Meziříčí 2007-2013 [online]. [2007] [cit. 2008-11-6]. Dostupný z WWW: .



Evropsk{ komise. Rozpočet EU na rok 2009 [online]. Lucemburk : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009. [cit. 2009-20-1]. Dostupný z WWW: . 58

PEF MZLU v Brně



Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Prioritní osy [online]. [2008] [cit. 2008-1111]. Dostupný z WWW: .



PBA Group a Euromanagers. Studie Veřejn{ podpora [online]. [2008] [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: .



PEŇÁZOVÁ, M. Ochrana hospod{řské soutěže [online]. [2007] [cit. 2008-11-6]. Dostupný z WWW: .



Úřad pro ochranu hospod{řské soutěže Z{kladní pojmy z oblasti hospod{řské soutěže [online]. c2006-2009 [cit. 2009-1-2]. Dostupný z WWW: .

Dokumenty: 

EUR-Lex. Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (čl. 65) [online]. Lucemburk : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009. [cit. 2009-20-1]. Dostupné z: .



EUR-Lex. Smlouvy o založení Evropského hospod{řského společenství z roku 1957 (čl. 3) [online]. Lucemburk : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009. [cit. 2009-20-1]. Dostupné z: .



EUR-Lex. Smlouvy o založení Evropského hospod{řského společenství z roku 1957 (čl. 87 - 89) [online]. Lucemburk : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009. [cit. 2009-20-1]. Dostupné z: .



Evropský parlament. NÁVRH STANOVISKA Rozpočtového výboru pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova k n{vrhu nařízení Rady, kterým

59

PEF MZLU v Brně

se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova [online]. c2004-2008 [cit. 2008-18-11]. Dostupný z WWW: . 

Region{lní rada ROP JV. Prov{děcí dokument (verze 1.6) [online]. [2008a] [cit. 2009-2-2]. Dostupný z WWW:< http://www.jihovychod.cz/cs/prozadatele/dokumenty-ke-stazeni/aktualni-dokumenty>.



Region{lní rada ROP JV. Příručka pro žadatele a příjemce [online]. [2008b] [cit. 2009-23-2]. Dostupný z WWW: < http://www.jihovychod.cz/cs/prozadatele/dokumenty-ke-stazeni/aktualni-dokumenty>.



Region{lní rada ROP JV. Region{lní operační program JV [online]. [2008] [cit. 2009-12-2]. Dostupný z WWW:< http://www.jihovychod.cz/cs/prozadatele/dokumenty-ke-stazeni/aktualni-dokumenty>.



Region{lní rada ROP JV. Výsledky výzev k 7. 10. 2008 [online]. [2008d] [cit. 2009-2-3]. Dostupný z WWW: < http://www.jihovychod.cz/cs/prozadatele/vysledky-vyzev>.



Region{lní rada ROP JV. Výzva k předkl{d{ní projektů oblast podpory: 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu [online]. [2008c] [cit. 2009-2-2]. Dostupný z WWW:< http://www.jihovychod.cz/cs/pro-zadatele/aktualnivyzvy/dokumentace-k-vyzve-1-4/1-4-vyzva-k-5-5-2008>.



Region{lní rada ROP JV. Výzva k předkl{d{ní projektů oblast podpory: 3.2 Rozvoj region{lních středisek [online]. [2007] [cit. 2009-5-2]. Dostupný z WWW: .



Region{lní rada ROP JZ. Schéma řešení veřejné podpory. [online]. [2008] [cit. 2009-5-2]. Dostupný z WWW: .

60

PEF MZLU v Brně

Seznam tabulek Tab. č. 1: Rozpočet EU na rok 2009 Tab. č. 2: Region{lní mapa intenzity veřejné podpory Tab. č. 3: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů, oblast podpory 1.4 Tab. č. 4: Využív{ní silnice II/602 v km Tab. č. 5: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Tab. č. 6: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů oblast podpory 3.2 Tab. č. 7: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Tab. č. 8: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Tab. č. 9: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory

Přílohy: Příloha č. 1: Schéma veřejné podpory Příloha č. 2: N{městí I. Příloha č. 3: N{městí II. Příloha č. 4: Novosady Příloha č. 5: Parkoviště Radnick{ Příloha č. 6: Parkoviště Mal{ str{nka Příloha č. 7: Parkoviště Hornoměstsk{ Příloha č. 8: Parkoviště u obchodního domu JEDNOTA Příloha č. 9: Parkoviště u Dům zdraví spol. s r.o.

61

Příloha č. 1: Schéma řešení veřejné podpory

Zdroj: Region{lní rada JZ, 2008

PEF MZLU v Brně

Příloha č. 2: N{městí I.

Zdroj: Vlastní pr{ce

PEF MZLU v Brně

Příloha č. 3: N{městí II.

Zdroj: Vlastní pr{ce

PEF MZLU v Brně

Příloha č. 4: Novosady

Zdroj: Vlastní pr{ce

PEF MZLU v Brně

Příloha č. 5: Parkoviště Radnick{

Zdroj: Vlastní pr{ce

PEF MZLU v Brně

Příloha č. 6: Parkoviště Mal{ str{nka

Zdroj: Vlastní pr{ce

PEF MZLU v Brně

Příloha č. 7: Parkoviště Hornoměstsk{

Zdroj: Vlastní pr{ce

PEF MZLU v Brně

Příloha č. 8: Parkoviště u obchodního domu JEDNOTA

Zdroj: Vlastní pr{ce

PEF MZLU v Brně

Příloha č. 9: Parkoviště u Domů zdraví, spol. s r.o.

Zdroj: Vlastní pr{ce