ANALÝZA VYBRANÉHO PRODUKTU KOMERČNÍ BANKY A SROVNÁNÍ TOHOTO PRODUKTU S KONKURENCÍ V ČR A V ZAHRANIČÍ

Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně

ANALÝZA VYBRANÉHO PRODUKTU KOMERČNÍ BANKY A SROVNÁNÍ TOHOTO PRODUKTU S KONKURENCÍ V ČR A V ZAHRANIČÍ. (Bakalářská práce)

Autor: David Svadbík Vedoucí práce: Ing. Jiří Chabičovský Kunovice srpen 2009

Schválení Bc od rektora

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Chabičovského a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Kunovice srpen 2009

Děkuji panu Ing. Petru Chabičovskému za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé práce. Dále bych chtěl poděkovat pánům Davidu Cibulkovi a Michalu Vackovi, Dis., za užitečné konverzace na baráčku. Nesmím zapomenout ani na skvělé rady pana Libora Plačka a personálu Pizzerie v Hluku. Kunovice srpen 2009 David Svadbík

ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 1

HISTORIE BANKOVNICTVÍ............................................................................................................... 9 1.1

2

HISTORIE ČESKÉHO BANKOVNICTVÍ .................................................................................................. 10

BANKOVNICTVÍ ................................................................................................................................. 12 2.1 BANKA ............................................................................................................................................. 12 2.2 ZÁKLADNÍ FUNKCE BANK ................................................................................................................. 13 2.3 BANKOVNÍ SYSTÉM A STRUKTURA.................................................................................................... 13 2.3.1 Bankovní systém dělíme na:..................................................................................................... 13 2.4 BANKOVNÍ PROSTŘEDÍ:..................................................................................................................... 15 2.5 MEZIBANKOVNÍ TRH ......................................................................................................................... 16 2.6 DRUHY BANK.................................................................................................................................... 16 2.7 CHARAKTERISTIKA A SYSTEMATIZACE BANKOVNÍCH PRODUKTŮ ..................................................... 17 2.7.1 Charakteristické rysy bankovních produktů............................................................................. 17 2.7.2 Systematizace bankovních produktů ........................................................................................ 17 2.8 CENTRÁLNÍ BANKA, JEJÍ POSTAVENÍ, FUNKCE A NÁSTROJE CENOVÉ POLITIKY .................................. 18 2.9 NÁSTROJE CENOVÉ POLITIKY ............................................................................................................ 19 2.9.1 Bankovní regulace a dohled..................................................................................................... 20 2.10 DOZOR NAD BANKOVNICTVÍM .......................................................................................................... 20 2.11 PRAVOMOCI BANKOVNÍHO DOHLEDU ............................................................................................... 21 2.12 METODY BANKOVNÍHO DOHLEDU..................................................................................................... 22 2.12.1 Dohled na dálku....................................................................................................................... 22 2.12.2 Dohlídky na místě .................................................................................................................... 23

3

ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE....................................................................................................... 24 3.1

4

PŘEDMĚTEM ČINNOSTI ASOCIACE JE ZEJMÉNA:................................................................................. 24

EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ....................................................................................................... 26 4.1 SHRNUTÍ MINULÉHO ROKU A VÝHLED NA ROK 2009 ......................................................................... 26 4.2 VÝHLED NA ROK 2009 ...................................................................................................................... 26 4.3 UKAZATELÉ MAKROEKONOMIE........................................................................................................ 27 4.4 INFLACE ............................................................................................................................................ 27 4.4.1 K čemu se míra inflace používá? ............................................................................................. 28 4.5 NEZAMĚSTNANOST ........................................................................................................................... 28 4.5.1 Její formy jsou: ........................................................................................................................ 29 4.6 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT ................................................................................................................ 30 4.6.1 Je zjišťován třemi způsoby: ...................................................................................................... 30

5

POPIS ČINNOSTI KB .......................................................................................................................... 31 5.1 SKUPINA KOMERČNÍ BANKY ............................................................................................................. 32 5.1.1 Skupina Société Générale ........................................................................................................ 32 5.1.2

Identifikační údaje společnosti zapsané v obchodním rejstříku k 31. prosinci 2008 ............... 32

5.1.3 SOUČASNOST......................................................................................................................... 32 5.2 SOUČASNOST A ZAMĚŘENÍ KB ......................................................................................................... 34 5.2.1 Produkty KB............................................................................................................................. 35 5.3 STUDENTSKÝ ÚČET ........................................................................................................................... 35 Co je nutné k založení studentského konta?............................................................................................. 35 5.3.1 Jaký účet si vybrat?.................................................................................................................. 35 5.3.2 Výhody studentských kont ........................................................................................................ 36 6 ANALÝZA VYBRANÉHO PRODUKTU KOMERČNÍ BANKY A POROVNÁNÍ S KONKURENCÍ V ČESKÉ REPUBLICE................................................................................................ 37 6.1 KOMERČNÍ BANKA – PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU ......................................................................... 37 6.1.1 Charakteristika konta G2: ....................................................................................................... 37 6.2 SROVNÁNÍ STUDENTSKÝCH ÚČTŮ NA ČESKÉM TRHU ........................................................................ 38 6.2.1 Správa běžného účtu ................................................................................................................ 39 6.2.2 Potvrzení o studiu .................................................................................................................... 40 6.2.3 Výběry z bankomatů................................................................................................................. 41 6.2.4 Kontokorent ............................................................................................................................. 42

6.2.5 7

Bonusy za placení kartou ......................................................................................................... 43

SWOT ANALÝZA................................................................................................................................. 44 7.1 7.2 7.3

SWOT ANALÝZA KOMERČNÍ BANKY ............................................................................................... 45 SILNÉ STRÁNKY ................................................................................................................................ 45 SLABÉ STRÁNKY ............................................................................................................................... 45

7.4 PŘÍLEŽITOSTI .................................................................................................................................... 47 7.5 HROZBY ............................................................................................................................................ 47 7.5.1 Rozbor silných stránek ............................................................................................................. 47 7.5.2 Rozbor slabých stránek ............................................................................................................ 50 7.6 SROVNÁNÍ STUDENTSKÉHO ÚČTU KOMERČNÍ BANKY S KONKURENCÍ V ČESKÉ REPUBLICE ............. 54 7.7 SROVNÁNÍ STUDENTSKÉHO ÚČTU KOMERČNÍ BANKY S KONKURENCÍ V ZAHRANIČÍ ......................... 56 ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................................................................................... 60

Úvod V mé Bakalářské práci se zabývám Analýzou studentského účtu Komerční banky a srovnáním tohoto produktu s konkurencí v české republice i v zahraničí. Finanční systém zaznamenal v průběhu 90. let 20. století řadu podstatných změn ve všech vyspělých zemích a rovněž v České republice se zcela zásadně změnila oblast peněžního hospodářství v důsledku ekonomické transformace. Česká republika se v procesu přibližování Evropské unii musela vypořádat mj. s problémem, kterým je zvyšování úrovně bankovních a finančních služeb[25]. Moderní společnost si je vědoma, že existuje určité dilema. Na jedné straně jsou totiž lidé, kteří nabízejí své dočasně volné peníze a poptávají se po investičních příležitostech, na straně druhé jsou ti, kteří nabízejí investiční příležitosti a poptávají se po penězích. Proto vznikl prostředek na vyřešení tohoto problému – finanční trh. Má dvě součásti: peněžní trh (krátkodobý trh, kde se obchoduje s likviditou peněz) a kapitálový trh (středněa dlouhodobý trh, kde se obchoduje s penězi jako s kapitálem) [25]. Všechny transakce na těchto trzích jsou prováděny na základě návratnosti, tzn. že prodávající (věřitel) předá peníze kupujícímu (dlužníkovi) a věří, že po dohodnuté době mu dlužník peníze včetně dohodnuté ceny za poskytnutou službu vrátí zpět. Proto si prodávající před realizací této transakce prověřuje důvěryhodnost kupujícího a reálnou schopnost peníze vrátit a zároveň si obchod zajišťuje smlouvami a zajišťovacími instrumenty [25]. V praxi většinou finanční transakce neuskutečňují sami prodávající a kupující, ale využívají služeb finančních zprostředkovatelů. Těmi jsou komerční banky, burzy cenných papírů, makléřské a dealerské firmy, investiční a penzijní fondy a pojišťovny. Díky nim se snižuje čas a náklady na vyhledávání protistrany, snižuje se riziko neúspěchu a vzniká možnost účasti na finančních trzích i pro drobné střadatele. Banky jsou podniky, které podnikají s cílem dosahovat zisku a dlouhodobě uspět v hospodářské soutěží. Je to otevřený, dynamický a cílevědomě řízený systém charakterizovaný vnitřními procesy organizace a řízení finanční situace, která je jejich výsledkem [25]. Banky jsou jedním s nejvýznamnějších finančních zprostředkovatelů a jako jediný z nich mají schopnost emitovat peníze a to prostřednictvím poskytování úvěrů. Tato činnost je

7

však determinována regulativními nástroji České národní banky a je také předmětem samoregulace jednotlivých bank. Nabídka produktů, které banky přizpůsobují potřebám jednotlivých skupin klientů, je velice široká. Tyto produkty se liší svými podmínkami podle toho, zda jsou určeny velkým korporacím, středním nebo malým podnikatelům [25].

8

1

Historie bankovnictví

Dějiny bankovnictví začínají s rozvinutím oběhu peněz, kdy se objevují i první profesionálové, kteří se začínají zabývat směnou a půjčováním peněžních prostředků [8]. Nejstarší zmínky o existenci směnárníků a peněžníků jsou z Egypta, Babylónie a Asýrie a to v dobách před našim letopočtem. Ve starém Řecku se vyčlenilo jako speciální zaměstnání zkušebnictví mincí, na což přirozeně navazovala jejich úschova za poplatek a půjčování na úrok (nejprve tajně, později s vědomím věřitelů). Rozvinuté peněžnictví, včetně používání poukázek znějících na drahé kovy, měl i starověký Řím[8]. Samotné slovo banka má svůj původ v Italském ,,banco“ – lavice, na níž prováděli obchodníci s penězi svou činnost. Právě v Itálii vznikly první bankovní domy, které se staly předchůdci dnešních bank [1]. V městech středověké Itálie, která byla tehdy hlavními obchodními centry celé Evropy (spolu s Katalánskem ve Španělsku a Flandry), se sbíhají mince různého původu a tak zkušebníci a směnárníci přijímají vklady, zprostředkovávají platby do jiných měst, provozují na vlastní účet zápůjční obchody i nákupy a prodeje zboží. Vznikají obchodní společnosti (žirové banky) k vzájemnému vypořádávání závazků mezi společníky pomocí převodů v obchodních knihách [25]. Komerční bankovnictví v Anglii začalo u zlatníků, kteří lidem bezpečně ukládali zlato a jiné cennosti. Na základě stvrzenky a po zaplacení poplatku za úschovu dostali vkladatelé své zlato zpátky. Nejdříve přesně to, které tam přinesli, později přestali zlatníci zlato označovat a držitelé poukázek věděli, že obdrží příslušné množství zlata. Poukázky proto začaly obíhat místo zlata, které setrvávalo v sejfech zlatníků, kteří se začali se svěřeným zlatem věnovat úvěrovým obchodům. Majitelé zlata za to dostávali od zlatníků úrok [25]. Rozvoj bankovních služeb a obchodování penězi je spojen s vznikem bank moderního typu v průběhu 17. století (např. banky v Amsterodamu, Hamburské banky, Anglické banky (Bank of England) jako jedné z prvních centrálních bank [8].

9

1.1

Historie českého bankovnictví

Významným obdobím z hlediska rozvoje finančních služeb je především doba Lucemburská, zejména za vlády Karla IV. V 16. a 17. století podobně jako v jiných evropských zemích, plnily úlohu bankovních domů zpravidla obchodní domy, které rozšiřovaly svou činnost o finanční transakce [1]. Snad první soukromý, i když velmi malý, bankovní dům vznikl na našem území v roce 1751, tedy v době prvních tereziánských reforem [2]. V 1. pol. 19. stol. plnili na českém území funkce moderních bank především soukromí směnárníci, kteří individuálně posuzovali úvěrovou bonitu soukromníků a státu (podle svého odhadu rizikovosti úvěrové operace) a půjčovali jim peníze za různě vysoký úrok. V letech 1864 – 1872 proběhla obrovská zakladatelská vlna nových bank, ale období deprese 70. let přečkaly jen ty kapitálově nejsilnější banky, které se postupně zmocňovaly celého finančního a úvěrového systému. V roce 1890 vnikla jako nevýdělečná veřejná instituce Zemská banka království Českého, která se stala jakousi ústřední bankou celé úvěrové soustavy v českých zemích. Jejím poslání bylo opatřovat prostředky pro úvěry komunální, železniční a úvěry na zlepšení zemědělských kultur. Stavební úvěry poskytovala také Hypoteční banka království Českého (zal. r. 1865 jako veřejnoprávní instituce). U obou se jednalo o dlouhodobé úvěry, zatímco krátkodobé a střednědobé úvěry byly poskytovány spořitelnami, úvěrovými družstvy a záložnami. V roce 1919 byl zřízen prozatímní cedulový ústav Bankovní úřad ministerstva financí, jako předchůdce cedulové banky. Osoby ve vedení vyzdvihly tento úřad na mezinárodní úroveň. V roce 1926 začala fungovat nově zřízená akciová Národní banka československá (NBČ). Rokem 1938 skončil na našem území normální vývoj ekonomiky a byl zlikvidován i vysoce rozvinutý bankovní sektor. V první fázi při tzv. arizaci, nacisté převzali banky s rozhodujícím podílem židovského kapitálu. Později při realizaci germanizačního plánu (r. 1941) byly ovládnuty i banky české. V roce 1945 byly banky na základě dekretu prezidenta republiky č. 102 znárodněny a tyto národní banky kontrolovala Ústřední správa bank.

10

Bankovní reformou v roce 1990 byl vytvořen dvoustupňový bankovní systém (v čele s Českou národní bankou, ČNB), kde orientace komerčních bank na různé druhy obchodů rozdělila banky na dvě skupiny: Univerzální a specializované. Novou oblastí českého bankovnictví po roce 1990 se stává bankovní regulace a dohled vznikající podle principů vyspělých tržních ekonomik. Rozdělení Československé federativní republiky na dva státy bylo doprovázeno rozdělením československé měny a jejím nahrazením českou korunou na území České republiky. V tomto období vstoupily v platnost zákony č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Tím byl vytvořen právní rámec pro sektor českého bankovnictví, jenž po četných novelách a po doplnění právní normy se podstatně přiblížil bankovním principům zemí s vyspělou tržní ekonomikou.

11

2

Bankovnictví

2.1

Banka

Vznik peněz, rozvoj jejich funkcí a forem umožňoval a dokonce vyžadoval fungování zvláštních institucí – bank [1]. Banky a jejich služby jsou nedílnou součástí finančního trhu [3]. Banka je podnik, v němž hlavním předmětem a účelem činnosti jsou peněžní operace [4]. Je to finanční zprostředkovatel přijímající vklady, ze kterých poskytuje úvěry na vlastní účet a riziko [5]. Banky jsou ve své podstatě podniky, které mají ovšem ve srovnání s podniky v jiných odvětvích ekonomiky řadu specifických rysů projevujících se v jejich postavení a celkovém významu v ekonomice [6]. Vymezení banky je obvykle zakotveno ve speciálním zákoně o bankovnictví. Náš zákon stanovuje, že banky musí splňovat následující čtyři základní podmínky: Jedná se o právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciová společnost nebo státní peněžní ústav, které: •

Přijímají vklad od veřejnosti

•

Poskytují úvěry

•

Mají povolení působit jako banka

Vedle již uvedených činností mohou banky vykonávat řadu dalších činností, které vymezuje zákon. Výkon jednotlivých činností musí být bance povolen licencí, nebo-li banky mohou provádět pouze ty obchody, které jsou uvedeny v licenci od České národní banky. Zejména výkon některých činností nedostává banka automaticky, ale je vázána na udělení speciálního povolení [6].

12

2.2

Základní funkce bank

Úloha bank v tržní ekonomice založené na funkci peněz je velmi různorodá a v mnohých směrech nezastupitelná. Banky v moderních tržních ekonomikách plní celou řadu různých funkcí. Za standardní základní funkce banky však můžeme označit tři následující: 1) Finanční zprostředkování – banky se snaží získaný kapitál umísťovat tam, kde jim přináší nejvyšší zhodnocení. 2) Emise bezhotovostních peněz – Bezhotovostní peníze (peníze v podobě zápisu na BÚ) mohou vytvářet i banky ostatní. Emisi hotovostních peněz může provádět jen centrální banka [6]. 3) Provádění bezhotovostního platebního styku – banky vedou účty pro více klientů a provádějí jejich vzájemné platby převodem hotovostních peněz [10].

2.3

Bankovní systém a struktura

Bankovní soustava zahrnuje všechny banky působící v určitém státě. Jejich činnost a vztahy mezi nimi jsou usměrňovány pravidly a normami, které závisejí na ekonomickém a právním systému v dané zemi [1]. Do roku 1990 byl u nás bankovní systém jednostupňový s výrazným monopolem Státní banky Československé, která plnila zároveň i funkci centrální banky. V roce 1990 vzniká v ČR dvoustupňový bankovní systém. Ten je tvořen centrální bankou a souhrnem bank zde působících. Je uspořádán na různých principech [10].

2.3.1 •

Bankovní systém dělíme na:

Jednostupňový – Znamená, že všechny obchodní činnosti včetně emise peněz zajišťovali obchodní banky. Rovněž systém uplatňovaný v centrálně plánovaných ekonomikách v průběhu 20. století lze považovat za speciální jednostupňový systém. Základem, byla existence jedné bank – monobanky [2],

která zajišťovala mikro i makrofunkce. Ovšem banky ani peníze nehráli významnou roli – tu hrál státní plán.

13

•

Dvoustupňový – V tržním hospodářství existuje dvoustupňový bankovní systém tzn., že centrální banka je svými makroekonomickými funkcemi institucionálně oddělena od obchodních bank, které zajišťují mikroekonomické cíle. Zatím co hlavním cílem centrální banky je zajišťování měnové stability, obchodní banky podnikají na základě ziskového principu [2].

Obr. č. 1: Dvoustupňový systém Zdroj: [23]

14

Podle toho zda mohou či nemohou banky vykonávat celou škálu bankovních obchodů se rozlišují následující modely uspořádání bankovní soustavy: •

Model univerzálního bankovnictví

•

Model odděleného bankovnictví

•

Smíšený model

2.4

Bankovní prostředí:

Prostředí pro činnost bank /bankovní prostředí/ je zásadním způsobem vymezeno zákonem č. 21/1992 o bankách, který stanovuje podmínky pro vznik banky, její činnost, postupy a možnosti ČNB při řešení problémů vzniklých v bankách včetně jejich zániku, je zde upraven i systém pojištění vkladů [11].

Vedle těchto speciálních zákonů je bankovní prostředí rovněž determinováno regulačními opatřeními centrální banky, resp. jiné prověřené instituce. Jedná se zejm. o: •

Podmínky pro vznik banky, tj. podmínky pro udělení bankovní licence.

•

Pravidla likvidity spočívající ve stanovení závazných (limitních) kvantitativních relací mezi určitými položkami pasiv a aktiv.

•

Minimální kapitálovou přiměřenost, tj. minimální podíl kapitálu banky na rizikově vážených aktivech.

•

Rozsah úvěrové angažovanosti (objem poskytnutých úvěrů) vůči některým osobám respektive skupinám osob.

•

Pravomoci bankovního dohledu včetně nástrojů k prosazení ozdravných opatření [6].

15

2.5

Mezibankovní trh

Žádná banka nemůže v ekonomice působit izolovaně, ale musí udržovat úzké kontakty s ostatními bankami. Jedním z nejdůležitějších míst kde dochází k vzájemným obchodům mezi bankami je mezibankovní peněžní trh. Mezibankovní peněžní trh je obvykle chápán jako peněžní trh v užším slova smyslu, neboli představuje základní, nejdůležitější část peněžního trhu [6]. Banky působící na našem trhu: viz příloha č. 1.

2.6

Druhy bank

V rámci univerzálního bankovnictví, mohou existovat různé typy bank, jejichž činnost se do značné míry odlišuje. Tato odlišnost může vyplývat jak přímo z legislativního rámce (např. u nás je samostatná právní úprava pro stavební spořitelny a úvěrová družstva), tak i ze záměrné specializace určitých bank pouze na některé činnosti (např. u nás banky zřízené pouze pro hypoteční úvěry), určitý vliv má i historický vývoj [6]. V podmínkách univerzálního bankovnictví mohou vedle typického a z hlediska podílu na trhu nejvýznamnějšího druhu bank – univerzální banky působí i další druhy bank. Za zmínku stojí uvést následující druhy bank [7]: 1) Univerzální komerční banky 2) Spořitelny 3) Stavební spořitelny 4) Úvěrová družstva 5) Hypoteční banky 6) Investiční banky [6].

16

2.7

Charakteristika a systematizace bankovních produktů

2.7.1

Charakteristické rysy bankovních produktů

Většina tuzemských bank má ve své nabídce širokou škálu rozličných produktů a služeb, jejichž parametry se často značně liší [20]. Jednotlivé služby, které mohou banky samostatně nabízet a zpravidla za úplatu provádět, budeme označovat jako bankovní produkty [6].

I když se mohou jednotlivé produkty na vzájem výrazně odlišovat, můžeme za jejich společné rysy považovat [7]: •

Nemateriální (nehmotný) charakter

•

Dualismus

•

Vzájemná propojenost a podmíněnost

2.7.2

Systematizace bankovních produktů

Systematizace bankovních produktů není vzhledem k jejich velkému počtu a značné různorodosti jednoduchou záležitostí. Velmi rozšířený, možno říci klasický, je přístup členění bankovních produktů (obchodů) podle jejich odrazu v bilanci banky na aktivní, pasivní a neutrální [6]. Modernější přístupy k systematizaci bankovních produktů se do značné míry odklánějí od klasického principu, který vychází primárně z pohledu banky a jehož podstatou je bilanční odraz daného produktu. Banky se stále více orientují a přizpůsobují veškerou svoji činnost potřebám trhu resp. svých klientů. Podle tohoto přístupu můžeme členit bankovní produkty do tří základních skupin [7]: •

Finančně úvěrové bankovní produkty

•

Depozitní (vkladové) bankovní produkty

•

Platební bankovní instrumenty [7]

17

2.8

Centrální banka, její postavení, funkce a nástroje cenové politiky

Centrální banka (jinak také cedulová) se v ČR nazývá Česká národní banka, má sídlo v Praze, jejím nejvyšším orgánem je bankovní rada ČNB v čele s guvernérem [3]. V bankovní radě jsou zastoupeni guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrcholový manažeři, vrchní ředitelé ČNB, kteří jsou voleni na šestileté funkční období [2]. Vznikla 1. ledna 1993 z do té doby existující státní banky Československé v souvislosti s rozdělením bývalé Československé federativní republiky. Za základní cíl centrální banky je obvykle považována stabilita měny. Stabilitu měny je třeba chápat ve dvou rovinách: [6]. •

Vnitřní stabilita měny – zahrnuje především problematiku míry inflace a cenové stability.

•

Vnější stabilita měny – souvisí se zajištěním optimálního cenového kurzu, příznivé platební bilance a devizových rezerv [1].

Funkce centrální banky •

Emise hotovostního oběživa

•

Funkce banky pro ostatní banky

•

Provádění měnové politiky

•

Funkce banky státu (vlády)

•

Provádění bankovní regulace a dohledu

•

Zastupování země v mezinárodních finančních a měnových institucích [6]

Kromě těchto funkcí provádějí centrální banky další činnosti, resp. Plní další funkce – regulují bankovní systém a dohlížejí na něj, spravují devizové rezervy státu, vystupují jako banky státu a reprezentují stát (vládu) v měnové oblasti. [8].

18

2.9

Nástroje cenové politiky

V současné době jsou nejdůležitějšími nástroji měnového řízení centrální banky nástroje tržního charakteru tzv. nepřímé. Jejich působení je obvykle globální , krátkodobé i dlouhodobé. Patří k nim zejména: [5]. •

Operace na volném trhu

•

Povinné minimální rezervy

•

Úvěry poskytované centrální bankou bankám obchodním

•

Kurzovní intervence

K přímým nástrojům používaným centrální bankou patří různé administrativní přístupy netržního charakteru. Jejich používání bývá diferencováno podle jednotlivých bank a stavu jejich hospodaření, někdy je možné jejich uplatňování spojit s celkovým klimatem země. Nejčastěji jsou jako přímé nástroje centrální banky využívána různá doporučení, výzvy a dohody, jsou ukládána opatření k nápravě nedostatků nebo stanoveny úvěrové limity. Případně minimální úrokové sazby apod. [1] Současný vývoj ve vyspělém světě pokračuje směrem k dalšímu posílení role centrální banky a jejich funkcí v tržních ekonomikách. Jedním z nejpřesvědčivějších důkazů této skutečnosti je situace v zemích Evropské unie, kde byl prvním dnem roku 1994 založen Evropský měnový institut (EMI), se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem jako předstupeň připravované evropské centrální banky [8]. K 1. lednu 1999 byl vytvořen Evropský systém centrálních bank, který se skládá z Evropské centrální banky a národních centrálních bank zemí EU a je úzce spojen se společnou měnou euro v rámci Evropské měnové unie [8].

19

2.9.1

Bankovní regulace a dohled

2.10

Dozor nad bankovnictvím

Bankovnictví ve všech vyspělých ekonomikách patří mezi nejvíce regulovaná odvětví. Důvody regulace a dohledu bank jsou jednak makroekonomické – vytváření prostoru pro provádění měnové politiky, a jednak mikroekonomické – podpora bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému v dané zemi [7]. Důvěryhodnost a stabilita bankovního sektoru je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Tuto stabilitu nelze zajistit pouze tržními mechanismy, proto je činnost bank regulována velkým množstvím omezujících a přikazujících pravidel, především v podobě právních předpisů (tzv. bankovní regulace). Dozor nad dodržováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení je pak nazýván bankovním dohledem. Často se ovšem pod termín "bankovní dohled" zahrnuje též bankovní regulace. Dohled nad prováděním bankovních činností podle zákona o ČNB spočívá v "péči o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice". Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti bank, předcházení systémovým krizím a posilování důvěry veřejnosti v bankovní systém.

Regulující subjekt

Regulace a dohled

Externí auditor

Informace

Pravidelné informace

Regulovaný subjekt - banka

Obr. č. 2: Proces regulace a dohledu Zdroj: [3]

20

Audit

Cílem bankovního dohledu naopak není zabránit kolapsu každé jednotlivé banky, nahrazovat funkci policie a dalších orgánů činných v trestním řízení a vyřizovat stížnosti klientů na banky. Za řízení a finanční výsledky bank je odpovědný její management. Kontrolu provádí dozorčí rada a valná hromada akcionářů. Orgány banky odpovídají za funkčnost vnitřních kontrolních mechanismů a řízení rizik v bance. Bankovní dohled stanoví rámec pro obezřetné podnikání bank a kontroluje jeho dodržování. Činnost bank podléhá zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v tomto zákoně ČNB vydává opatření a vyhlášky, které obsahují podmínky pro vstup do bankovního sektoru a pravidla v jednotlivých oblastech podnikání bank [7]. Systém bankovní regulace a dohledu jsou v tržních ekonomikách založené na následujících čtyřech základních pilířích: [7] •

Regulaci vstupu do bankovní sféry

•

Stanovení a prověřování základních pravidel činnosti bank

•

Povinné pojištění vkladů fyzických osob

•

Působení centrální banky v úloze věřitele poslední instance

2.11

Pravomoci bankovního dohledu

Bankovní dohled je v České republice věcně i institucionálně součástí České národní banky. Jeho práva a povinnosti vymezuje zákon o ČNB a zákon o bankách. Podle těchto zákonů bankovní dohled resp. ČNB: •

vydává bankovní licence,

•

vydává opatření a vyhlášky definující pravidla obezřetného podnikání bank,

•

monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen,

•

provádí dohlídky (kontroly) v bankách, včetně poboček zahraničních bank a v družstevních záložnách,

•

vydává předchozí souhlasy podle zákona o bankách např. při nabývání podílu na bance, při prodeji podniku banky, sloučení banky, zrušení banky či ukončení bankovních aktivit,

•

ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank,

•

rozhoduje o zavedení nucené správy a odnětí bankovní licence. 21

Bankovní dohled však nemá právo zasahovat do obchodních rozhodnutí banky a do jejího řízení, které je ve výlučné kompetenci managementu banky, případně též dozorčí rady. Bankovní dohled se pouze snaží prostřednictvím jím vydávaných pravidel obezřetného podnikání bank, důsledným monitoringem na dálku i na místě a vhodnými nápravnými opatřeními usměrňovat činnost bank tak, aby nedocházelo k aktivitám, které by mohly poškodit zájmy klientů bank a stabilitu bankovního systému jako celku.

2.12

Metody bankovního dohledu

Bankovní regulace a dohled je v různých zemích organizován odlišným způsobem. Každém případě je do bankovní regulace zapojena centrální banka [6]. Soustavný dohled nad činností banky se provádí dvojí formou – dohled na dálku (off-site) a dohlídkami na místě (on-site). Vzájemný poměr mezi oběma těmito formami se v jednotlivých zemích různí a většinou vyplývá z historického vývoje. Zpravidla však platí, že dohled na dálku existuje vždy a liší se především míra zapojení dohledu na místě [9]. 2.12.1

Dohled na dálku

Dohled na dálku monitoruje činnost bank na základě všech dostupných informací, tj. především výkazů a hlášení pravidelně předkládaných podle jednotné metodiky stanovené ČNB bankami, auditorských zpráv, informací získaných přímo jednorázově od banky, veřejně dostupných databází apod. Na základě dostupných informací je každá banka pravidelně analyzována, hodnocena podle jednotných kritérií a na základě výsledků těchto analýz je navrhován další způsob monitoringu banky, dohlídky na místě, opatření k nápravě apod. Údaje získané při dohledu na dálku jsou zároveň využívány k souhrnným analýzám bankovního sektoru [9]. Dohled na dálku je založen především na kvantitativních informacích. Nevýhodou je především skutečnost, že ne všechny důležité faktory, které ovlivňují stabilitu banky a její dobré finanční výsledky jsou postižitelné kvantitativními ukazateli. Ty nejsou schopny především kvalitu řídících mechanizmů, systémů řízení rizik, vnitřního kontrolního systému a podobně. Proto je nezbytné doplňovat dohled na dálku dohledem na místě, v rámci kterého je možné získat potřebné kvalitativní informace, nezbytné k doplnění dohledu na banku a vytipování možných rizikových oblastí banky [9].

22

2.12.2

Dohlídky na místě

Kontrolní činnost probíhající přímo v bankách – tzv. dohlídky na místě – se postupně stávají rozhodujícím nástrojem bankovního dohledu. To vyplývá zejména z vyššího důrazu, který je kladen na posouzení systémů řízení jednotlivých rizik v bance. Poznání rizikového profilu každé banky umožňuje následně zvolit optimální formy dohledu tak, aby bylo možné v maximální míře zajistit kvalitní a efektivní monitoring každé banky a tak efektivně využít dostupné kapacitní a časové možnosti bankovního dohledu. Komplexní dohlídky na místě vyžadují nasazení značných lidských zdrojů, proto se uskutečňují v každé bance zpravidla jen jednou za dva až tři roky [9].

23

3

Česká bankovní asociace

Česká bankovní asociace vznikla v roce 1990 pod původním názvem Bankovní asociace. Od roku 1992 působí Česká bankovní asociace jako dobrovolné sdružení právnických osob, podnikajících v peněžnictví a v oblastech úzce navazujících. Členství má dvě formy: •

plné členství je vyhrazeno bankám a pobočkám zahraničních bank s licencí ČNB;

•

přidružené členství je otevřeno zejména reprezentacím zahraničních bank a pomocným organizacím se vztahem k bankovnictví;

V současné době Česká bankovní asociace (ČBA) sdružuje v rámci plného členství 35 bank, které reprezentují více než 99 % bankovního sektoru [12].

3.1

Předmětem činnosti asociace je zejména:

1) zastupovat a prosazovat společné zájmy členů ve vztahu k Parlamentu, vládě, České národní bance a dalším právním subjektům; 2) prezentovat roli a zájmy bankovnictví vůči veřejnosti a zahraničí; 3) podílet se na standardizaci postupů v bankovnictví a na vytváření odborných usancí, podporovat harmonizaci bankovní legislativy s legislativou Evropské unie [12].

Osu činnosti ČBA tvoří angažovanost v průběhu přípravy zákonných a podzákonných norem (v oblastech bankovního dohledu, platebního styku, kapitálového trhu a cenných papírů, hypotečního bankovnictví, účetnictví a daňové problematiky, vnitřního auditu), spolupráce v prevenci bankovní a finanční kriminality a legalizace výnosů z trestné činnosti, pořádání odborných seminářů, rozvoj pracovních vztahů s regulačními orgány a ostatními subjekty finančního trhu, vydávání doporučujících standardů bankovních aktivit (většina je zaměřena na oblast bankovní a finanční bezpečnosti) [12]. Od 1. července 2004 se ČBA, po osmi letech korespondenčního členství, stala plným členem Evropské bankovní federace (EBF/FBE). EBF/FBE je sdružení asociací komerčních bank členských zemí EU a Norska, Švýcarska a Islandu (plní členové) a dalších bankovních asociací z Andorry, Monaca, zemí východní a jihovýchodní Evropy včetně Ruska a Turecka (přidružení členové)[12].

24

Evropská bankovní federace (EBF/FBE) představuje nejvýznamnějšího nevládního partnera orgánů EU v oblasti bankovnictví. EBF/FBE reprezentuje zájmy více než 5000 evropských bank s celkovými aktivy převyšujícími 20 000 mld. EUR a zaměstnávající více než 2,3 miliony lidí [12]. Zároveň 1. června 2004 vstoupila ČBA do Evropské rady pro platby (European Payments Council – EPC). EPC je rozhodovacím a koordinačním orgánem, který zastřešuje evropský bankovní sektor v oblasti platebního styku. Jeho základním posláním je podílet se na vytvoření Jednotného eurového platebního prostoru (Single Euro Payments Area /SEPA/ – oblast, v níž budou základní typy plateb v euro prováděny za stejných podmínek, tj. jednoduchost, cena, bez ohledu na to, zda půjde o platby uvnitř státu nebo služby přeshraniční). EPC sdružuje 64 členů z 27 evropských zemí – banky a bankovní sdružení reprezentující různé segmenty bankovnictví. EPC prosazuje rozvoj celoevropských platebních instrumentů cestou samoregulačních aktivit bankovního sektoru, úzce spolupracuje s regulačními orgány EU – zejména Evropskou centrální bankou, Evropskou komisí a Eurosystémem [12].

25

4

Ekonomická situace v ČR

4.1

Shrnutí minulého roku a výhled na rok 2009

Středoevropské ekonomiky během roku vykazovaly očekávané zpomalení. V případě české ekonomiky výrazněji zpomalila spotřeba domácností v důsledku vyšší inflace (reformy, potraviny, energie). I tak růst zůstal relativně vysoký 4 – 5 % (5,9 % v roce 2007) a to především díky exportu[13]. Data za poslední čtvrtletí již začala ukazovat výrazný dopad recese v západní Evropě a česká ekonomika začala velmi evidentně prudce zpomalovat. Inflace dosáhla 10-letých maxim 7,5 % v důsledku souběhu globálních inflačních tlaků (energie, potraviny) a dopadu vládních reforem (poplatky u lékaře, vyšší DPH). Na konci roku inflační tlaky výrazně slábnou a příští rok by inflace měla poklesnout zpět k úrovni 2 %. Inflaci výrazně tlumila také posilující koruna, která v létě po prudkém posilování dosáhla historických maxim 22,8 k euru a 14,5 k dolaru. Druhá polovina roku přinesla výraznou korekci díky globálnímu vývoji a koruna téměř celoroční posilování smazala a oslabila přes úroveň 26 korun za euro [13]. ČNB v únoru sazby zvýšila na 6-leté maximum 3,75 %, ale v druhé polovině roku kvůli slábnutí inflace a ekonomické aktivity snížila sazby až na 2,25 % [13].

4.2

Výhled na rok 2009

Rok 2009 přinese velmi výrazné zpomalení české ekonomiky po minulých výrazných růstových rocích, ovšem vzhledem k velké míře nejistot a prudkých pohybů je velmi obtížné odhadnout rozměr zpomalení. Pro příští rok očekáváme růst v pásmu 0 – 3 %, ale nelze ani vyloučit hospodářský pokles, pokud by západní Evropa propadla do hlubší a delší recese [13]. Inflace by měla propadnout k úrovni 2,0 %, až odpadne vliv reforem z počátku roku. Naopak nezaměstnanost by měla výrazně vzrůst k úrovni 7,0 % z průměru 5,5 % v roce 2008. Velkou výhodou české ekonomiky při ekonomickém zpomalení je její vysoká makroekonomická stabilita – přebytek obchodní bilance (ČR je jediná z nových členů EU), nízký schodek běžného účtu platební bilance, nízká zadluženost vůči zahraničí, stabilní bankovní sektor, dlouhodobě nízká inflace a relativně stabilní veřejné rozpočty [13].

26

4.3

Ukazatelé Makroekonomie

4.4

Inflace

Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase [14]. Inflace bývá často definovaná jako projev ekonomické nerovnováhy, která se navenek vyznačuje růstem cenové hladiny a poklesem kupní síly peněz. Jde např., o takové narušení ekonomické rovnováhy , kdy koupěschopná poptávka předstihuje nabídku zboží a služeb. Nabídka tak zaostává za poptávkou a prodávající reagují na tuto situaci zvýšením cen [1].

Vývoj inflace 10 8 (%)

6,3

6 4 2

2,8

2,5

1,9

1,8

2,8 0,3

0,1

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009p

Rok

Graf č. 1: Vývoj inflace v ČR Zdroj: [14]

Obecné příčiny inflace: Přebytek poptávky nad nabídkou, který vede ke zvyšování cenové hladiny, v tomto případě jde o poptávkovou inflaci, Zvýšení cen vstupů (cen surovin, energie , strojů, mezd), které přináší růst cen finálních výrobků a služeb – jde o nabídkovou (nákladovou) inflaci. Každá konkrétní inflace, však může být kombinací faktorů nabídkových i poptávkových, v takovém případě hovoříme o smíšené inflaci [1].

27

Podle velikosti míry inflace můžeme rozlišovat: •

Inflace mírná

•

Inflace pádivá

•

Hyperinflace [3]

4.4.1

K čemu se míra inflace používá?

Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace [14].

4.5

Nezaměstnanost

Je stav, kdy část ekonomiky aktivního obyvatelstva není odpovídajícím způsobem plně využita. Rozsah tohoto jevu vyjadřujeme pomocí míry nezaměstnanosti. Za přirozenou míru nezaměstnanosti považujeme stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst [14].

28

4.5.1 •

Její formy jsou:

Frikční nezaměstnanost: Osoby hledající pracovní místa nejsou dobře informovány o její nabídce.

•

Strukturální nezaměstnanost: Projev segmentace trhu práce, kdy profesní struktura nabídky práce neodpovídá struktuře poptávky po práci.

•

Sezónní nezaměstnanost: typická pro zemědělství a stavebnictví.

•

Cyklická nezaměstnanost: souvisí z cyklickým vývojem ekonomiky.

Stav, kdy v ekonomice je celková poptávka po práci nižší, než celková nabídka práce označujeme za nedobrovolnou nezaměstnanost [4].

Vývoj nezaměstnanosti 12 9,8

10,3

10,3

10

9,6 7,7

(%)

8

7 6

6

2007

2008

6 4 2 0 2002

2003

2004

2005

2006

Rok

Graf č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v ČR Zdroj: [14]

29

2009p

4.6

Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt charakterizuje výkonnost národního hospodářství jako celku. Představuje množství statků a služeb vyrobené v ekonomice za určité období (zpravidla jeden rok). Označení domácí přitom znamená, že do objemu HDP je započítána pouze produkce organizací a institucí sídlících na území daného státu, bez ohledu na státní příslušnost jejich majitele [4].

4.6.1

Je zjišťován třemi způsoby:

•

Výdajovou metodou

•

Důchodovou metodou

•

Výrobní metodou [4]

Reálný růst HDP 8 6,5

6,4

5,9

6 (%)

4,6

4,1

3,6

4 1,9

2

0,8

0 2002

2003

2004

2005

2006

Rok

Graf č. 3: Reálný růst HDP Zdroj: [14]

30

2007

2008p 2009p

5

Popis činnosti KB

Komerční banka (KB) patří k nejvýznamnějším bankovním institucím v České republice a v regionu střední a východní Evropy. Je součástí mezinárodní skupiny Société Générale (SG) a poskytuje komplexní služby drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Další společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí specializované služby, mezi které patří penzijní pojištění, stavební spoření, factoring, spotřebitelské úvěry a pojištění. Služby samotné Komerční banky využívalo v roce 2007 téměř 1,58 milionu zákazníků prostřednictvím telefonního, internetového a mobilního bankovnictví a také 386 poboček a 661 bankomatů po celé České republice. V rámci pobočkové sítě banka vybudovala 35 specializovaných business center pro střední podniky a municipality a 4 centra pro velké podniky [15]. Komerční banka se zaměřuje na neustálý rozvoj svých obchodních aktivit. Spolupráce s ostatními společnostmi ze skupiny KB, společnostmi ze skupiny SG a s jinými nezávislými partnery umožňuje Komerční bance poskytovat vysoce sofistikované produkty a potřebnou flexibilitu v neustále se měnícím prostředí. Konkurenceschopnosti portfolia produktů je dosaženo díky výbornému know-how a zkušenostem zaměstnanců skupiny [15]. Po závazku garantované úrovně služeb, který Komerční banka přijala jako první na českém trhu, se banka přihlásila rovněž ke Kodexu vztahů mezi bankami a klienty, vypracovanému v rámci České bankovní asociace. Úsilí o neustálé zlepšování služeb bylo v roce 2007 odměněno několika oceněními, mezi které patřilo získání titulu v prestižní soutěži MasterCard "Banka roku 2007", "Firemní banka roku 2007" pro Komerční banku a dále pak titulu "Stavební spořitelna roku 2007" pro Modrou pyramidu stavební spořitelnu [15]. Obezřetný přístup k řízení rizik KB, dobrá likvidita a kapitálová přiměřenost, příznivé hospodářské výsledky a podpora SG jsou vyjádřeny v ratingových hodnoceních banky. Dlouhodobý rating od společnosti Moody's Investors Service byl ke konci března 2008 na stupni A1, od společnosti Standard & Poor's na stupni A+ a od společnosti Fitch na stupni A+ [15].

31

5.1

Skupina Komerční banky

Finanční skupina KB byla k 31. prosinci 2007 tvořena devíti dceřinými společnostmi, z toho v osmi společnostech držela KB nadpoloviční podíl a v Komerční pojišťovně, a.s., 49 % podíl. Průměrný počet zaměstnanců skupiny KB v roce 2007 činil 8 534 [15]. 5.1.1

Skupina Société Générale

Komerční banka je součástí skupiny Société Générale od října 2001. Aktivity skupiny Société Générale jsou organizovány do 5 divizí: Francouzská síť, Mezinárodní retailové bankovnictví, Finanční služby, Globální investiční management a Podnikové a investiční bankovnictví [15]. Komerční banka je důležitou součástí úseku mezinárodního retailového bankovnictví skupiny Société Générale. V této oblasti služeb obsluhuje skupina Société Générale po celém světě 8,8 milionu individuálních zákazníků [15].

5.1.2

Identifikač ční údaje společ čnosti zapsané v obchodním rejstřříku k 31. prosinci 2008

Den zápisu: 5. Března 1992 Obchodní firma : Komerční banka, a.s. Sídlo: Praha 1, Na Příkopě 33, čp. 969, PSČ 114 07 Identifikační číslo: 45 31 70 54 Právní forma: akciová společnost Akcie: 38 009 852 ks kmenových akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 500 Kč, v zaknihované podobě. Základní kapitál: 19 004 926 000 Kč, splaceno 100 %

5.1.3

SOUČ ČASNOST

Počet klientů: 1 619 000 Počet poboček: 391 32

Specializované business centra: 35 Centra pro velké podniky: 4 Počet bankomatů: 666

33

5.2

Současnost a zaměření KB

Komerční banka působí v mezinárodní bankovní skupině Société Générale, která je z hlediska tržní kapitalizace šestou největší bankovní skupinou v eurozóně. Jejich 130.000 zaměstnanců obsluhuje v 77 zemích světa přes 22,5 milionu individuálních klientů. Na tuzemském bankovním poli je v současnosti třetí největší bankou podle velikosti aktiv a poskytuje klientům komplexní služby v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Jaké produkty klienti využívají a v jaké míře? [16].

37%

17% 10%

3%

Produkty

Graf č. 4: Současnost a zaměření Komerční banky Zdroj: [16]

34

5%

H yp ot ék Ži vo y tn íp oj iš tě ní S po ř íc íú č t y

8%

13%

In P ve ro st du ic kt e ov é ba líč ky

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

K re di S po tn ík tř e ar bi ty te ls ké D pů ru jč há ky pl at eb ní ka rta

(%)

Současnost a zaměření KB

5%

5.2.1

Produkty KB

Komerční banka nabízí produkty pro Občany, mládež a studenty, Podnikatele a menší firmy, podniky, místní správu a samosprávu. Dostupné na www: www.KB.cz

5.3

Studentský účet

Studentský účet je určen studentům především českých vysokých škol s trvalým pobytem na území České republiky, tedy i cizincům. Banky často limitují i horní věkovou hranici studentů. V současné době si studentský účet může založit každý student ve věku 15 – 30 let. Některé banky rozlišují studenty středních, jazykových, vyšších odborných a vysokých škol a nabízejí pro každý vzdělávací stupeň mírně odlišné podmínky [17]. Co je nutné k založení studentského konta? K založení studentského konta není třeba mnoho. Většinou stačí předložit občanský průkaz, druhý doklad totožnosti (např. kartičku pojištěnce, rodný list, cestovní pas nebo řidičský průkaz) a platné potvrzení o studiu, které by nemělo být starší 30 dnů, nebo jiný doklad o studiu (průkaz středoškolského studenta, identifikační kartičku nebo index). Některé banky po studentech vyžadují i minimální vklad, který ale většinou nepřesáhne několik stovek korun [17].

5.3.1

Jaký účet si vybrat?

Studentský účet je nejlépe vybírat podle rozsahu nabízených výhod, doplňkových služeb a dostupnosti pobočky (či elektronického bankovnictví) dané banky. Studenti přitom nejsou svým výběrem omezeni na jednu banku a mohou si zřídit účet i u více bank a využívat tak maximální rozsah služeb. Pro usnadnění vaší volby jsme pro vás připravili [17].

Vybrat si správný studentský účet (a nejen ten) může být alchymií pro každého, kdo rád detailně rozebírá a analyzuje situaci na tuzemském bankovním trhu. Kromě marketingových akcí, kdy se rozhodování jeví nejsnadněji, by měl budoucí klient postupovat při výběru své banky zodpovědně [17].

35

5.3.2

Výhody studentských kont

Založením studentského konta získává jeho majitel běžný účet, který může ovládat pomocí různých kanálů přímého bankovnictví (například telefonicky nebo s využitím internetu). V základní verzi také bývá i mezinárodní platební karta za zvýhodněných podmínek. Student si může následně sjednat i jiné služby, například kreditní kartu, tzv. kontokorent, tedy povolené přečerpání účtu, cestovní pojištění nebo pojištění proti ztrátě či krádeži platební karty [17]. Oproti běžným účtům a standardním kontům nabízejí studentská konta mladým několik výhod. Nabídky jednotlivých bank jsou si přitom podobné jako vejce vejci. Založení a vedení účtu je u většiny z nich zcela zdarma, mladí také často nemusejí platit za výběry z bankomatů vlastní banky, za některé příchozí či odeslané platby a některé služby spojené s vedením účtu. Navíc bankovní poplatky za vybrané transakce jsou často nižší než u standardních kont [17]. Ovšem mezi nejvíce ceněné výhody studentských kont bezesporu patří výhodné úročení zůstatku na účtu a možnost využívat kontokorentního úvěru [17].

36

6

Analýza vybraného produktu Komerční banky a porovnání s konkurencí v České republice

Jako produkt který budu srovnávat, jsem si vybral studentské konto komerční banky (G2).

6.1

KOMERČ ČNÍ BANKA – přředstavení produktu

Konto G2 Konto G2 je určeno mladým lidem od 15 do 19 let včetně a studentům od 20 do 30 let – pokud jsou studenty řádného studia [19].

6.1.1

Charakteristika konta G2:

Dynamický, moderní, flexibilní to jsou vlastnosti mladých lidí a také konta G2. Každý je, ale jiný a každému vyhovuje něco jiného, proto Komerční banky nabízí G2 ve dvou variantách a student si jednoduše vyberete tu, která mu vyhovuje nejlépe. Založení si základní verze G2, je zcela ZDARMA. Pro ty, kteří mají svůj styl a rádi cestují má Komerční banka připravenu nadstandardní verzi G2 za 20 Kč měsíčně [19]. Ve vyspělých zemích je již dlouhou řadu let pro banky pravidlem poskytovat studentům vysokých škol vedení účtu včetně doplňkových služeb za výrazně výhodnějších podmínek než u běžných klientů. S rostoucí konkurencí na českém bankovním trhu se dočkali obdobné nabídky i studenti českých škol [18].

37

Srovnání studentských účtů na Českém trhu

6.2

Vybrat si správný studentský účet (a nejen ten) může být alchymií pro každého, kdo rád detailně rozebírá a analyzuje situaci na tuzemském bankovním trhu. Kromě marketingových akcí, kdy se rozhodování jeví nejsnadněji, by měl budoucí klient postupovat při výběru své banky zodpovědně [18].

Základní informace o studentském kontu Banka

Věk studenta

minimální vklad

Kontokorent

Česká spořitelna

15 - 30 let mladí lidé 15 -19 let, studenti do 28 let 15 - 27 let mladí lidé 15 - 19 let, studenti do 28 let

100 Kč

20 000 Kč

Platební karta ano

200 Kč

20 000 Kč

ano

200 Kč

10 000 Kč

ano

300 Kč

20 000 Kč

ano

ČSOB GE Money Bank Komerční banka oberbank

do 26 let

Poštovní spořitelna Reiffeisenbank UniCredit bank

15 - 26 let 15 - 26 let 15 - 30 let

Volksbank

15 - 30 let

Waldviertler Sparkasse von 1842

do 26 let

Tab. č.1: Základní informace o studentském kontu Zdroj: [18]

38

bez minimálního vkladu 200 Kč 500 Kč 200 Kč bez minimálního vkladu

50 000 Kč

ano

20 000 Kč 150 000 Kč 25 000 Kč

ano ano ano

20 000 Kč

ano

100 Kč

10 000 Kč

ano

6.2.1

Správa běžného účtu

Pod správu běžného účtu spadají veškeré náklady, které je nutné uhradit za vedení účtu. Kromě počátečního vkladu při založení konta se jedná zejména o cenu za měsíční vedení, zpoplatnění výpisů a jejich periodicitu a také cena pořízení platební karty. Mnoho bank nabízí více platebních karet, ale pro běžné použití v tuzemsku postačuje jedna karta [18].

Správa běžného účtu Banka

Roční úroková sazba

Česká spořitelna

85,00%

ČSOB GE Money Bank Komerční banka oberbank Poštovní spořitelna Reiffeisenbank UniCredit bank Volksbank Waldviertler Sparkasse von 1842

Písemné výpisy z účtu

Poplatky za měsíční vedení účtu

0,05% 0,10% 0,40% 2,00%

měsíční výpis - 5 Kč, čtvrtletní výpis - 12 Kč čtvrtletní výpisy zdarma čtvrtletní výpisy zdarma měsíční výpis zdarma měsíční výpis - 15 Kč

zdarma zdarma zdarma zdarma

1,10%

měsíční výpis - 13 Kč

zdarma

1,2 -0,01% 0,50% 1,30%

měsíční výpis - 10 Kč čtvrtletní výpisy zdarma zdarma na info terminálech

19 Kč 19 Kč zdarma

0,50%

měsíční výpis - 11 Kč

zdarma

zdarma

Tab. č. 2: Správa běžného účtu Zdroj: [18]

Jenže kolik studentů může ve skutečnosti zásadně vydělat na výhodném úročení zůstatku na účtu? Jimi uložené finanční prostředky většinou nedosahují závratných výšek a těch pár korun, které získají za připsaný kreditní úrok, jejich finanční situaci nijak výrazně nezlepší. Mnohem častěji než úročení zůstatků studenty zajímá, o kolik mohou svůj účet přečerpat... [18].

39

6.2.2 Potvrzení o studiu Pomalu končí doba, kdy musel každý zájemce o studentský účet, včetně jeho pravidelného prodlužování, předkládat potvrzení o studiu. Banky tuto povinnost odbouraly a v současné době se jedná o standardní součást studentského účtu. Výjimky tvoří zejména žádosti o čerpání kontokorentu nebo jeho zaktivování k účtu [18].

Potvrzení o studiu Banka Česká spořitelna ČSOB GE Money Bank Komerční banka oberbank Poštovní spořitelna Reiffeisenbank UniCredit bank Volksbank Waldviertler Sparkasse von 1842

Frekvence předložení potvrzení o studiu Každoročně, letos do 30. listopadu 2008 Jednou za celou dobu trvání studia 2x, poprvé ve 20 letech studujících klienta 2x, a to ve 20 letech klienta a ve 26 letech ne ne ne, od 7. července 2008 není studentské eKonto aktivně nabízeno každoročně, letos do 31. října 2008 každoročně, letos do 31. října 2008, potvrzení nesmí být starší 30 dnů od data vystavení ne

Tab. č. 3: Potvrzení o studiu Zdroj: [18]

40

6.2.3

Výběry z bankomatů

Informace, kolik má která banka bankomatů provozovaných pod svým jménem, je důležitá zejména pro toho, kdo nebydlí a nestuduje zároveň v Praze nebo v krajských městech. Logicky se dá předpokládat, že širokou síť budou mít největší banky, avšak v případě studia v Praze se studentovi rozšiřuje možnost výběru z bankomatů jiných bank a tudíž i založení účtu u menší banky, která nemusí mít pobočku, natož bankomat v obci, odkud pochází. Musí však vzít v úvahu, jak často bude pobývat „doma“ a jak často v místě svého studia. Hlavní roli také hraje, kolik výběrů z bankomatů měsíčně mu jeho banka umožní zdarma a kolik bude platit za každý další výběr po vyčerpání tohoto limitu. Je nutné uvážit, jaké poplatky se platí za výběr hotovosti z bankomatů ostatních bank [18].

Výběry z bankomatů Počet bankomatů 1137

Výběry ve vlastní síti bankomatů 6 Kč

25 Kč + 5% z vybrané sumy

661

0 Kč

30 Kč

557 666

0 Kč 0 Kč

oberbank

17

6 Kč

35 Kč 35 Kč ČSOB 12 Kč, ostatní banky 36 Kč

Reiffeisenbank

117

UniCredit bank Volksbank Waldviertler Sparkasse von 1842

59 60

2 zdarma, 3 a více v měsíci 9,9 Kč 0 Kč 3 Kč

7

6 Kč

Banka Česká spořitelna ČSOB+Poštovní spořitelna GE Money Bank Komerční banka

Tab. č. 4: Výběr z bankomatů Zdroj: [18]

41

Výběr z cizí sítě bankomatů

40 Kč 35 Kč ČSOB 6 Kč, ostatní 30 Kč ČSOB 6 Kč, ostatní banky 30 Kč

6.2.4

Kontokorent

Banky nabízejí v rámci studentských účtů čerpání kontokorentu. Podmínky pro získání konkrétní výše kontokorentu upravuje každá banka samostatně. Některé banky rozdělují studenty podle typu navštěvované školy – zejména na střední, vyšší odborné a vysoké školy. Na vyšších odborných a vysokých školách může být rozdílná výše kontokorentu pro první a další ročníky [18].

Kontokorent pro studenty Banka

Kontokorent

Roční úroková sazba

Česká spořitelna

20 000 Kč

17,90%

ČSOB GE Money Bank

20 000 Kč 10 000 Kč

13,90% 17,90%

Komerční banka

20 000 Kč

12,00%

oberbank Poštovní spořitelna

50 000 Kč 20 000 Kč

od 10% 13,50%

Reiffeisenbank

150 000 Kč

13,00%

UniCredit bank

25 000 Kč

12,00%

Volksbank

20 000 Kč

14,25%

Waldviertler Sparkasse von 1842

10 000 Kč

12,00%

Tab. č. 5: Kontokorent pro studenty Zdroj: [18]

42

Poznámka 5000 Kč (studenti SŠ), 15 000 Kč (studenti 1. ročníku VOŠ a VŠ), 20 000 Kč (studenti 2. a vyššího ročníku VOŠ a VŠ) bez omezení bez omezení 5000 Kč (studenti SŠ), 10 000 Kč (studenti 1. ročníku VOŠ a VŠ), 20 000 Kč (studenti 2. a vyššího ročníku VOŠ a VŠ) bez omezení bez omezení 5000 - 150 000 Kč (standardní kontokorent do výše trojnásobku měsíčních příjmů na účet, nutno splnit podmínku minimálního věku 18 let) 5000 (studenti 1. ročníku pomaturitního studia), 10 000 Kč (studenti 2. a vyšších ročníků pomaturitního studia), 25 000 Kč (pro klienty s historií) 5000 Kč (studenti SŠ, JŠ a VOŠ), 10 000 Kč (studenti 1. ročníku VŠ), 20 000 Kč (studenti 2. a vyššího ročníku VŠ) úvěr je nutné zajistit ručitelem

Kromě celkové sumy, která banka je ochotna studentovi poskytnout, je důležitá i informace o úrokové sazbě, podmínkách čerpání a splácení. Student by se neměl nechat ukolébat tvrzením banky, že mu stačí v rámci jeho studií jedno potvrzení. Při čerpání kontokorentu je nutno předložit potvrzení o studiu znovu. Student se tak vyhne rozčarování nad tím, že si banka dělá co chce. Není tomu tak. Banka postupuje podle svých obchodních podmínek [18].

6.2.5

Bonusy za placení kartou

Po vzoru s odměňováním klientů platících s kreditními kartami zavedly banky totéž i u debetních karet u studentských účtů. Při jakékoliv platbě prostřednictvím debetní karty nebo přes internet získá majitel bonus. Komerční banka poskytuje roční prémii každému svému studujícímu klientovi, který provede alespoň jednu transakci kartou měsíčně. Nabídka GE Money Bankposkytuje 0,5 % z každé platby kartou [18]. Bonusy za placení kartou Bonus

Česká spořitelna

Při platbě kartou nebo dobití kreditu mobilního telefonu v bankomatu získává klient body, které následně může proměnit za zajímavé odměny z katalogu Bonus programu. U Bonus programu je navíc snížena suma za získání jednoho bodu z 20 Kč na 15 korun.

ČSOB GE Money Bank

Nenabízí Každoměsíční připsání 0,5 % z každé platby kartou

Komerční banka

Získání ročního bonusu 333 Kč při každoměsíčním placení kartou u obchodníků anebo dobití kreditu do mobilu, příspěvek 200 Kč za platný ISIC při založení konta nebo za aktivaci platební funkce UNIkarty, slevy od partnerů Student Agency a Tutor

oberbank Poštovní spořitelna Reiffeisenbank UniCredit bank Volksbank Waldviertler Sparkasse von 1842

Nenabízí Sleva na pohonné hmoty u čerpacích stanic Čepro EuroOil - 0,40 Kč sleva na každém litru Nenabízí Refundace ISIC karty po 6 měsících vedení konta Nenabízí Nenabízí

Tab. č. 6: Bonusy za placení kartou Zdroj: [18]

43

7

SWOT analýza

SWOT analýza je metoda, pomoci které je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, opatřením, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). S jeji pomocí je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti [19].

Obr. č. 3: Schéma SWOT analýzy Zdroj: [20]

44

7.1

SWOT analýza Komerční Banky

7.2

Silné stránky

•

Široká nabídka produktů a služeb,

•

kvalita poskytovaných služeb,

•

dobré jméno společnosti,

•

široká segmentace,

•

rozsáhlá klientela,

•

kvalifikovanost pracovníků,

•

dobrá organizace řízení,

•

vysoká úroveň propagace,

•

vysoký počet poboček a jejich dostupnost,

•

dobrá spolupráce s dceřinými společnostmi a partnery,

•

odměnění KB několika oceněními,

•

vysoký podíl firmy na trhu,

•

finanční vyrovnanost a rentabilita,

•

vedoucí pozice na trhu v segmentu velkých podniků,

•

garantovaná úroveň služeb,

•

přehledné zpracování webových stránek společnosti.

Obr. č. 4: Lucie Zdroj: Vlastní

[24].

7.3 •

Slabé stránky slabší jazyková vybavenost personálu, 45

•

umístění bankomatů,

•

přísné podmínky pro získání úvěru či půjčky,

•

jednotvárnost nabídky některých produktů.

[24].

46

Přříležitosti

7.4 •

získávání zákazníků v segmentu drobných klientů a mladých lidí

•

další rozvoj sítě poboček,

•

zvětšení počtu bankomatů,

•

reorganizace distribuční sítě,

•

posílení loajality a spokojenosti stávajících klientů,

•

rozvoj služeb poskytovaných prostřednictvím telefonního, mobilního, internetového

a počítačového bankovnictví [24].

7.5

Hrozby

1) inflace, vysoký kurz měny 2) konkurence 3) dodavatelé – klienti 4) státní regulace [24].

7.5.1

Rozbor silných stránek

Široká nabídka produktů ů a služeb Komerční banka má celou paletu produktů a služeb, které nabízí FOO (fyzickým osobám občanům), FOP (fyzickým osobám podnikatelům) a také PO (právnickým osobám). Mezi ně spadají: sjednání podnikatelských účtů, osobních účtů, poskytování úvěrů a půjček, fungování mobilního bankovnictví, internetového bankovnictví, telefonního bankovnictví, investičního poradenství atd [24]. 47

Na internetových stránkách najdeme také aktuální kurzovní lístek a nechybí ani aktuální dění na burze cenných papírů mimi jiné [24].

48

Segmentace Komerční banka poskytuje své služby veškeré veřejnosti - od malých dětí po starší občany. Od fyzických osob až po právnické osoby.

Bankovní segment dělí klienty na základě jejich dosažených obratů do těchto subsegmentů: 1) Velké podniky – obrat nad 300 mil. Kč 2) Střední podniky – obrat od 60 mil. Kč do 300 mil. Kč 3) Malé podniky – obrat od 25 mil. Kč do 60 mil. Kč [24].

Početná klientela: Komerční banka v roce 2008 dosáhla počtu 1 619 000 klientů.

Kvalifikovanost pracovníků ů: Konkurence schopnosti produktů je dosaženo díky výbornému know-how společnosti a skvělým zkušenostem zaměstnanců skupiny. Komerční banka zaměstnává

vysoce

kvalifikovanou pracovní sílu s ochotou se dále rozvíjet a vzdělávat svoji osobnost [24].

Propagace a marketingová komunikace: Své produkty a služby prezentuje společnost prostřednictvím tisku, televize a hlavně na svých webových stránkách. Dostupnost poboček: V celé České republice mohou klienti využívat celkem 391 filiálek. Společnost své pobočky většinou umísťuje na dobře viditelných místech v centru větších měst [24].

čnostmi: Spolupráce s dceřřinými společ

49

Dceřiné společnosti KB jsou dodavatelé celé řady specializovaných produktů, které jsou součásti obchodní nabídky KB. Za správu a rozvoj konkurence schopnosti těchto produktů odpovídají produktoví manažeři dceřiných společností KB [24]. Konečnou odpovědnost za obchodní nabídku určenou pro jednotlivé segmenty trhu mají segmentoví manažeři z úseku Marketing . Úsek Marketing schvaluje jak nově zaváděné produkty, tak i úpravy produktů v souladu s rozhodnutími Výboru pro prodej a marketing. Úsek Marketing schvaluje i veškerou externí komunikaci dceřiných společností týkající se předmětných produktů [24].

ěny pro rok 2008 jsou následující: pě ět bodů místo čtyřř Hlavní změ 1) RYCHLOST 2) DŮVĚRYHODNOST 3) BEZPEČNOST 4) SPOLEHLIVOST 5)

INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP

7.5.2

Rozbor slabých stránek

Slabší jazyková vybavenost pracovníků ů Komerční banka pracuje na mezinárodní úrovni, poskytuje klientům informace jak v českém, tak anglickém jazyce prostřednictvím webových stránek či telefonické expresní linky aj., ale u bankovních poradců na pobočkách KB se mnohdy vyskytuje jazyková bariéra [24].

50

Umístě ění bankomatů ů V České republice mohou klienti využívat celkem 666 bankomatů, které jsou většinově umístěny u obchodních center nebo ve velkých městech a tak lidé z malých měst a nebo vesnic k nim mají omezený přístup [24]. Přřísné podmínky pro poskytování úvě ěrů ů a pů ůjč ček Před rizikem nesplácení úvěrů či půjček si banka vybírá klienty, kteří jsou a budou schopni dostát svých závazků vůči bance. To je samozřejmé, ale pro poskytnutí studentských úvěrů a půjček má stanoveny velmi přísné podmínky. Studentský úvěr mohou dostat pouze ti studenti, jejichž rodiče jsou velmi solventní, čímž se nabízí otázka „k čemu takový student potřebuje studentský úvěr?“

Rozbor přříležitostí:

1) Další rozvoj sítě poboček a zvětšení počtu bankomatů Již bylo zmíněno, kde jsou většinou pobočky a bankomaty umístěny. Velkou příležitostí pro banku je rozšíření poboček do dalších měst a umístění bankomatů, pro lepší dostupnost všem klientů, nejen žijícím v blízkosti centra města [24].

2) Reorganizace distribuční sítě Stanovuje podklad pro udržení pozice na trhu, proto je nutné ji v časovém vývoji reorganizovat. 3) Posílení loajality a spokojenosti stávajících klientů

51

S cílem aktivně uspokojovat potřeby klientů se Komerční banka snaží nabízet širokou škálu sofistikovaných produktů vyvinutých přímo bankou nebo společnostmi ze skupiny KB/SG a externími partnery [24].

Rozbor ohrožení pro společ čnost

•

Inflace, vysoký kurz měny

Jsou velkým ohrožením pro banku, jelikož ovlivňují investiční a kapitálový trh a ohrožují finanční stabilitu banky. Proto je nutné stanovit obezřetné postupy úvěrování a řízení rizik [24]. Konkurence Dochází k velkému rozvoji činností konkurence, Jde o „válku“ mezi různými bankami, která hýbe trhem a nutí banky urychlit a rozvíjet schopnost změny i pružnost, pokud jde o poskytování samotných produktů či o strukturu a organizaci. Banky musejí být více ve střehu a lépe připraveny na konkurenty z jiných zemí [24].

52

Dodavatelé – klienti

V bankovnictví jsou klienti zároveň dodavatelé. Klienti jsou mnohem náročnější a poučenější o bankovnictví a v důsledku toho mají větší moc při vyjednávání a jsou méně loajální [24].

53

7.6

Srovnání studentského účtu Komerční banky s konkurencí v České republice

K porovnání studentského konta KB v České republice jsem si vybral devět peněžních ústavů působících na českém trhu a to: Českou

spořitelnu,

ČSOB,

GE

Money Bank,

Oberbank,

Poštovní

spořitelnu,

Reiffeisenbank, UniCredit bank, Volksbank a Waldviertel Sparkasse von 1842. Pro hodnocení jsem si vybral hodnoty: věk studenta, roční úrokovou sazbu, počet bankomatů, potvrzení o studiu, minimální vklad, platební kartu a podmínky zřízení účtu. Srovnání studentského účtu KB s konkurencí v České republice Banka

Věk studenta

Roční úroková sazba

Počet bankomatů

Potvrzení o studiu

minimální vklad

Platební karta

Česká spořitelna

15 - 30 let

0,85%

1137

ano

100 Kč

ano

ČSOB

mladí lidé 15 -19 let, studenti do 28 let

0,05%

661

ano

200 Kč

ano

GE Money Bank

15 - 27 let

0,10%

557

ano

200 Kč

ano

Komerční banka

maldí lidé 15 - 19 let, studenti do 28 let

0,40%

666

ano

300 Kč

ano

Oberbank

do 26 let

2,00%

17

ne

bez minimálního vkladu

ano

1,10%

117

ne

200 Kč

ano

1,2%

117

ne

500 Kč

ano

0,50%

59

ano

200 Kč

ano

Poštovní spořitelna Reiffeisenbank UniCredit bank

15 - 26 let 15 - 26 let 15 - 30 let

Volksbank

15 - 30 let

1,30%

60

ano

bez minimálního vkladu

ano

Waldviertler Sparkasse von 1842

do 26 let

0,50%

7

ne

100 Kč

ano

Tab. č. 7: Srovnání studentského účtu KB s konkurencí v České republice Zdroj: [18]

54

Důležitým prvkem založení studentského konta je věková hranice žadatele. Toto kritérium se pohybuje u většiny bank ve stejném rozmezí, protože je to hlavní předpoklad založení účtu. Z porovnání vyplývá, že nejvyšší zúročení konta poskytuje Oberbank, za ní následuje Volksbank a Reiffeisenbank. Nejnižší úrokovou sazbu nabízí ČSOB a to 0,01 %. Dalším bodem výzkumu byla dostupnost bankomatů jednotlivých peněžních ústavů. Zde se umístila na prvním místě Česká spořitelna a za ní následuje Komerční banka. Dříve většina bank požadovala potvrzení o studiu při založení účtu, v dnešní době už od toho většina peněžních ústavů upouští viz. tab. č. 7. Následně jsem se zaměřil na minimální vklady, které musí student vložit na účet při jeho založení. Tyto částky se nacházejí v rozmezí 0 – 500 Kč. Součástí všech studentských účtů jsou platební karty. Po srovnání všech vybraných kritérií, jsem došel k závěru, že nejlepší bankou poskytující studentský účet je Česká spořitelna z důvodu nejvyššího počtu bankomatů a výší roční úrokové sazby. Na druhém místě se umístila Komerční banka.

55

7.7

Srovnání studentského účtu Komerční banky s konkurencí v zahraničí

K porovnání studentského konta KB v zahraničí jsem si vybral čtyři peněžní ústavy ze zemí sousedících s Českou republikou a to: Polskou banku PKO Bank Polski Rakouskou banku Bank Austria CreditAnstalt Slovenskou banku Istrobanka Istrojuvent Německou banku Citibank Pro hodnocení jsem si vybral tyto kritéria: výběr z bankomatů, úrokové sazby, vedení účtu, věk studenta, zřízení účtu, potvrzení o studiu, počáteční vklad, platební karty.

Srovnání studentského účtu KB s konkurencí v zahraničí Banka

Výběry z bankomatů

úrokové sazby

vedení účtu

věk studenta

potvrzení o studiu

počáteční vklad

platební karta

PKO Bank Polski

5 zt

0,10%

2,5 zt

do 28 let

ne

0 Kč

ano

Bank Austria CreditAnstalt AG

zdarma

0,75%

zdarma

do 30 let

OP

0 Kč

ano

zdarma

0,30%

zdarma

15 -26 let

ne

100 Kč

ano

5 Kč

0,40%

zdarma

ano

300 Kč

ano

zdarma

0,60%

zdarma

ano

0 Kč

ano

Istrobanka Istrojuvent Komerční banka Citibank

15 - 28 let 18 - 30 let

Tab. č. 8: Srovnání studentského účtu KB s konkurencí v zahraničí Zdroj: [18]

Při srovnání studentského účtu Komerční banky s konkurencí ze zahraničí, jsem došel k závěru, že úroveň poskytování této služby je srovnatelná se zahraničím. Zahraniční peněžní ústavy nepožadují potvrzení o studiu a počáteční vklad při zakládání studentského konta na rozdíl od bank v České republice.

56

Závěr Bankovnictví je významným odvětvím každého národního hospodářství a ve státě s tržní ekonomikou plní nezastupitelnou funkci. Je ovlivňováno vývojem ekonomické situaci v dané zemi, tržními podmínkami na bankovním trhu ve vztahu nabídky a poptávky po určitém bankovním produktu, ale i situací na evropském bankovním trhu. Studenti jsou pro banky živnou půdou. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, jedná se o investici, která začne přinášet bance zisk až po několika letech, nejčastěji po pěti, neboť tolik činí standardní doba pro vystudování vysoké školy. Navíc absolventi vyšších odborných a vysokých škol mají v porovnání se středoškolsky vzdělanými lidmi vyšší platy a kladnější vztah k využívání bankovních produktů, na které si při studiu zvykli. Finančním institucím hraje do karet i nižší migrace jejich klientů ke konkurenci. Častější je, že si student časem otevře druhý účet u jiné banky a využívá tak služeb dvou bank. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a to části teoretické a analytické. V první části jsem prostudoval příslušnou literaturu k dané problematice a tyto poznatky jsem aplikoval v druhé části této práce. Tato studie má za cíl porovnat produkty určené pro studenty středních a vysokých škol. Výsledkem této práce je metodická příručka, která má pomoci potencionálnímu klientovi při výběru nejoptimálnějšího studentského konta. Při hodnocení nabídky studentských účtů je nutno vycházet z širších souvislostí než jsou ceny jednotlivých produktů. Je nutno zvážit například počet obchodních míst či počet bankomatů v zemi, aby se tak minimalizovala námaha, kterou by klient musel vynaložit. V závěrečné kapitole jsem uvedl podle svých subjektivních měřítek dva produkty které hodnotím nejlépe, jsou to studentská konta České spořitelny a Komerční banky. V žádném případě tímto hodnocením neaspiruji na vytvoření určitého axiomu o nejlepším účtu na trhu. Je věcí každého spotřebitele co je mu blízké a pro co se rozhodne. Na základě analýzy jednotlivých bankovních ústavů nelze dojít k jednotnému závěru a výběru správného účtu. Posledním, ale ne méně důležitým faktorem pro výběr správného bankovního domu je samozřejmě osobní názor, umístění poboček a image banky.

57

Resumé

SVADBÍK, D. Analýza vybraného produktu Komerční banky a srovnání tohoto produktu v České republice a zahraničí. Hluk 2009. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Vedoucí práce: Ing. Jiří Chabičovský Klíčové pojmy: Banka, bankovnictví, Česká národní banka, ekonomická situace,inflace, studentský účet, srovnání. Cílem této bakalářské práce, bylo srovnání studentských kont v České republice a zahraničí. Potencionální uživatelé této ,,příručky“ jsou studenti středních a vysokých škol. Výzkum se dělil na dvě části a to na teoretickou a analytickou část. Teoretická část popisuje vývoj a situaci českého bankovnictví. Dále se zabývá Komerční bankou a charakterizuje studentský účet. Praktická část se zabývá srovnáním studentských kont v České republice a zahraničí. Pro výzkum v České republice jsem si vybral 10 bankovních ústavů, které poskytují studentská konta: (KB, GE Money Bank, Reiffeisen Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Waldviertel sparkasse von 1842, Poštovní spořitelna, Volksbank, UniCredit Bank, Oberbank). Pro porovnání Studentského konta G2 se zahraničními studentskými účty, jsem si vybral peněžními ústavy z Polska, Slovenska, Rakouska a Německa a to: PKO Bank Polski, Istrobanka Istrojuvent, Bank Austria CreditAnstalt AG,Citibank. Výstupy výzkumu ukázaly, že nejlepší studentské konto podle mých stanovených kritérií poskytuje Česká spořitelna a na druhém místě se umístila Komerční banka. Při porovnání českých a zahraničních studentských kont jsem došel k závěru, že poskytované služby jsou na srovnatelné úrovni.

58

Resume in english language SVADBÍK, D. Analysis of chosen Komerční banka product and comparison with competition across the market in the Czech Republic and abroad. Hluk 2009. Bachelor thesis. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Supervisor: Ing. Jiří Chabičovský

Key words: bank, banking business, the Czech National Bank, economic situation, inflation, student account, comparison. The aim of this thesis is a comparison of student accounts in the Czech Republic and abroad. Potential users of this "guide" are the students of secondary schools and universities. Research is divided into two parts - the theoretical and analytic part. The theoretical part describes the development and situation of the Czech banking sector. Later on I focus on the Komerční banka and the student account provided by this institution. The analytic part deals with the comparison of student accounts in the Czech Republic and abroad. For the research in the Czech Republic I have chosen ten banking institutions that offer student accounts: (KB, GE Money Bank, Reiffeisen Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Waldviertel sparkasse von 1842, Poštovní spořitelna, Volksbank, UniCredit Bank, Oberbank). For comparison of the student account G2 with foreign student accounts, I have chosen the financial institutions from Poland, Slovakia, Austria and Germany: PKO Bank Polski, Istrobanka Istrojuvent, Bank Austria CreditAnstalt AG,Citibank. Outcomes of this research show, that the best student account according to my set of criteria is provided by Česká spořitelna, followed by Komerční banka. After the comparison of Czech and foreign student accounts, I concluded that the provided services are at the comparable quality.

59

Seznam použité literatury [1] KOŠTEKOVÁ, V. Peníze, finanční trhy a banky. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2002. 132 s. ISBN 80-86578-07-0. [2] ŠENKÝŘOVÁ, B., et al. Bankovnictví I – 2. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing, 1999. 264 s. ISBN 80-7169-859-8. [3] ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie – stručný přehled. Zlín: CEED nakladatelství a vydavatelství, 1998. 229 s. ISBN 80-902552-0-5. [4] VLČEK, J., et al. Výkladový lexicon pojmů tržní ekonomiky. Praha: VICTORIA PUBLISHING, a.s., 1992. 215 s. ISBN 80-85605-26-0. [5] KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví v České republice. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000. 349 s. ISBN 80-7265-035-1. [6] DVOŘÁK, P. Bankovnictví. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997. 260 s. ISBN 807079-584-0. [7] REVENDA, Z.; MANDEL, M. et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1996. 613 s. ISBN 80-85943-06-9. [8] REVENDA, Z.; MANDEL, M. et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management press, 2000. 634 s. ISBN 80-7261-031-7. [9] BABOUČEK, I. et al. Regulace činnosti bank. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. 318 s. ISBN 80-7265071-8. [10] Bankovní činnosti a druhy bank [online]. c2005-2008, [cit. 2008-04-16]. Dostupný na WWW:

<

http://www.olgak.estranky.cz/clanky/absolventska-temata-c/19--c--

bankovni-cinnosti-a-druhy-bank>. [11] Bankovní prostředí [online]. c2009, poslední aktualizace 5. 2. 2009 [cit. 2009-02-05]. Dostupné z WWW:< http://www.ceed.cz/bankovnictvi/786bankovni_prostredi.htm>. [12] Česká bankovní asociace [online]. cČBA [cit. 2008-11-15]. Dostupné z WWW: < http://www.czech-ba.cz/index.php?akce=kat&kat=2&lang=cz>. [13] Shrnutí minulého roku a výhled na rok 2009 [online]. c2007-2009 [cit. 2008-12-22]. Dostupné

z WWW:


minuleho-roku-a-vyhled-na-rok-2009-67656/>.

60

[14] Inflace [online]. [cit. 2008/11-11]. cČeský statistický úřad 2009, poslední aktualizace 23. 3. 2009 Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace#1>. [15] Profil Komerční banky [online]. c2006 [cit. 2008-22-12]. Dostupné z WWW: < http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml>. [16] Komerční banka trojka na bankovním trhu [online]. c2000-2009 [cit. 2008-10-15]. Dostupné z WWW: . [17] Studentský účet [online]. c1999-2009 [cit. 2009-01-15]. Dostupné z WWW: . [18] Studentské účty: aktuální nabídka na trhu [online ]. c1999-2009 [cit. 2009-02-2 ]. Dostupný na www: http://www.mesec.cz/clanky/studentske-ucty-aktualni-nabidkana-trhu/ [19] Charakteristika konta G2 [online]. c2006 [cit. 2009-02-11]. Dostupné z WWW: < http://www.kb.cz/cs/seg/seg2/products/gaudeamus.shtml>. [20] SWOT analýza [online]. This page was last modified on 29 January 2009 [cit. 200812-11]. Dostupné z WWW: . [21] FIALOVÁ, B. Vyhněte se nejhorším bankovním produktům: ukážeme vám je. MF Dnes [online]. 22.2.2008, c1999-2009 [cit. 2009-01-25]. Dostupný na WWW: . [22]

KB

[online].

c2006

[cit.

2008-09-15].

Dostupné

z

WWW:

2008-02-1].

Dostupný

na

WWW:

<www.kb.cz/.../cz/klienti_a_trhy.html> [23]

Banky

[online].

c2006

[cit.

<www.maxima.cz/hypoteka_2.aspx> [24]

SWOT

[online]

[cit.

2008-02-01].

Dostupný

na

WWW:

[25]

Historie bankovnictví [online]. [cit. 2008-02-01]. Dostupný na WWW:

61

Seznam příloh

Příloha č. 1: Seznam bank působících v České republice

Příloha č. 2: Organizační struktura Komerční banky

62

Příloha 1: Seznam bank působících v České republice

Str. 1

Stav k 02.02.2009, celkem subjektů [37]: IČ

Obchodní název subjektu

Kontaktní adresa subjektu

Příjmení jméno / (tituly)

Ulice

Datum od

Město, obec PSČ Země

Jungmannova 24

Praha 1

111 CZ 21

02.06.1992

Praha 1

111 CZ 21

06.01.1993

Praha 5

150 CZ 00

19.01.2006

28428943 Banka mezinárodní spolupráce, a.s. Břehová 208/8 Praha 1

110 CZ 00

15.07.2008

BRE Bank S.A., organizační složka Praha 2, Praha 2 podniku Jugoslávská 1

120 CZ 00

18.07.2007

Praha 1

117 CZ 19

05.08.2005

47607921 ABN AMRO Bank N.V. 47116102

Česká Lazarská 1718/3

Banco Popolare republika,a.s.

Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ Klicperova 27427901 (Holland) N.V. Prague Branch 3208/12 organizacní složka

27943445

27391639 CALYON S.A., organizační složka Ovocný trh 8 28198131

Citibank Europe plc, organizační Evropská složka 423/178

Praha 6

166 CZ 40

10.09.2007

47610921

COMMERZBANK Jugoslávská 1 Aktiengesellschaft, pobočka Praha

Praha 2

120 CZ 21

23.11.1992

63078333

Česká exportní banka, zkráceně ČEB, a.s.

Praha 1

111 CZ 21

01.03.1995

Praha 4

140 CZ 00

30.12.1991

Praha 10

100 CZ 17

27.08.1993

Praha 1

110 CZ 00

28.01.1992

a.s.

, Vodičkova 34/701 Olbrachtova 1929/62

45244782 Česká spořitelna, a.s. 49241397

Českomoravská spořitelna, a.s.

44848943

Českomoravská záruční rozvojová banka, a.s.

00001350

Československá obchodní banka, a. Radlická s. 333/150

Praha 5

150 CZ 57

21.12.1964

60433566

Deutsche Bank Aktiengesellschaft Jungmannova Filiale Prag, organizační složka 34

Praha 1

111 CZ 21

20.10.1993

27362329

Fortis Bank SA/NV, Česká republika

Ovocný Trh 8

Praha 1

117 CZ 19

26.05.2005

25672720 GE Money Bank, a.s.

Vyskočilova 1422/1a

Praha Michle

4, 140 CZ 28

09.06.1998

65997212 HSBC Bank plc - pobočka Praha

Millenium Plaza, Celnici 10

V Praha 1

117 CZ 21

13.06.1996

stavební Vinohradská 3218/169 a Jeruzalémská 964/4

pobočka

1

Str. 2

Obchodní název subjektu

Kontaktní adresa

Datum od

13584324 Hypoteční banka, a.s.

Radlická 333/150

Praha 5

150 CZ 10.01.1991 57

49279866 ING Bank N.V.

Nádražní 344/25 Praha 5

150 CZ 17.12.1992 00

47115378 J&T BANKA, a.s.

Pobřežní 297/14 Praha 8

186 CZ 13.10.1992 00

45317054 Komerční banka, a.s.

Na Příkopě 33 Praha 1 čp. 969

114 CZ 05.03.1992 07

14893649 LBBW Bank CZ a.s.

Vítězná 1/126

Praha 5

150 CZ 23.01.1991 00

60192852

Modrá pyramida stavební spořitelna, Bělehradská 128, Praha 2 a.s. čp. 222

120 CZ 09.12.1993 21

26080222

Oberbank republika

AG

pobočka

Česká nám. Přemysla České Otakara II. 6/3 Budějovice Evropská 2690/17

47116129 PPF banka a.s.

PRIVAT BANK AG der 27184765 Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, Dlouhá 26/709 pobočka Česká republika

370 CZ 01.11.2003 01

Praha 6

160 CZ 31.12.1992 41

Praha 1

110 CZ 03.08.2004 00

49241257 Raiffeisen stavební spořitelna a.s.

Koněvova 2747/99

Praha 3

130 CZ 04.09.1993 45

49240901 Raiffeisenbank a.s.

Hvězdova 1716/2b

Praha 4

140 CZ 25.06.1993 78

Kubelíkova 4

Cheb

350 CZ 19.09.1993 02

00671126

Raiffeisenbank im Stiftland pobočka Cheb, odštěpný závod

eG

60197609

Stavební spořitelna České spořitelny, Vinohradská 180 Praha 3 a.s.

130 CZ 13.06.1994 11

28454111

Náměstí Straumur-Burdaras Investment Bank hf republiky - organizační složka 1079/1a

Praha 1

110 CZ 20.06.2008 00

Praha 1

111 CZ 01.01.1996 21

64948242 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Na 858/20

25083325 Volksbank CZ, a.s.

Lazarská 8

Praha 2

120 CZ 01.01.1997 00

Všeobecná úverová banka a.s., 48550019 pobočka Praha; zkráceně: VUB, a.s., Pobřežní 3 pobočka Praha

Praha 8

186 CZ 14.01.1993 00

49060724 Waldviertler Sparkasse von 1842 AG

Klášterská 126/II

Jindřichův Hradec

377 CZ 21.04.1994 01

47115289 Wüstenrot - stavební spořitelna a.s

Na Hřebenech II. Praha 4 1718/8

140 CZ 28.09.1992 23

26747154 Wüstenrot hypoteční banka a.s.

Na Hřebenech II. Praha 4 1718/8

140 CZ 23.12.2002 23

2

Příkopě

Příloha č. 2: Organizační struktura Komerční banky