Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku KPSS Rožnov pod Radhoštěm

Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku KPSS Rožnov pod Radhoštěm CpKP střední Morava

Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku

Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku KPSS Rožnov pod Radhoštěm V Přerově dne 31.1.2008

Zpracoval Mgr. Pavla Šiková Mobil: +420 775 764 415 E-mail: [email protected] CpKP střední Morava Horní náměstí 12 750 02 Přerov Tel./fax.: +420 / 581 210 502 E-mail: [email protected] IČO: 696 04 401 Číslo účtu: 27-1625380247/0100

SÍDLO CpKP Palackého 30 750 02 Přerov Tel./fax.: +420 / 581 210 502 E-mail: [email protected] IČO: 643 55 012 Číslo účtu: 27-1618110257/0100 www.cpkp.cz

strana 2/24

www.cpkp.cz


strana 3/24

www.cpkp.cz


.

Komunitní plánování sociálních služeb v Rožnově pod Radhoštěm Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem. _____________________________________________________________________


strana 4/25 www.cpkp.cz


Obsah 1. 2.

Zpracovatel výzkumu .........................................................................................................6 Použitá metodika ................................................................................................................7

3.

Výstupy a závěry z kvalitativního výzkumu .....................................................................8 3.1. Dostupnost ..........................................................................................................................8 3.2. Bariéry ................................................................................................................................9 3.3. Informovanost ...................................................................................................................11 3.4. Stávající sociální služby a další organizace...................................................................... 13 3.5. Nové sociální služby ......................................................................................................... 14 3.6. Ostatní .............................................................................................................................. 15 3.7. Poskytovatelé .................................................................................................................... 16 4. Zhodnocení ........................................................................................................................ 17 5.

Příloha .................................................................................................................................. 18 Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem ......................................................... 18 Definice kvalitativní metodologie ........................................................................................... 19 Metodologické pilíře kvalitativního výzkumu ....................................................................... 20 Postuláty kvalitativního myšlení............................................................................................. 21 Právní aspekty kvalitativního výzkumu v organizaci .............................................................23 Postup kvalitativního výzkumu pro účely analýzy uživatelů .................................................23



1. Zpracovatel výzkumu Centrum pro komunitní práci Střední Morava (dále jen CpKP) je nestátní nezisková organizace, která už více než 10 let realizuje projekty zejména v následujících oblastech: Účast veřejnosti a občanských organizací v rozvoji obcí, měst a krajů. Navrhujeme a realizujeme programy účasti veřejnosti v investičním plánování a rozhodování. Jedná se například o zapojení veřejnosti do plánování a navrhování veřejných prostranství, do přípravy regenerace panelových sídlišť, do přípravy strategických, rozvojových nebo komunikačních koncepcí (např. koncepce nakládání s odpady, generely zeleně atd.) nebo také do přípravy dopravních staveb či jiných investic. V rámci tohoto programu organizujeme diskuze s veřejností, interaktivní výstavy, ankety, sociologické průzkumy a rovněž zajišťujeme vedení pracovních setkání s občany. Pořádáme vzdělávací programy v oblasti zapojování veřejnosti pro pracovníky veřejné správy. Místní udržitelný rozvoj. Poskytujeme konzultační služby při přípravě projektů zaměřených na místní sociálně ekonomický rozvoj při respektování principů ochrany životního prostředí. Zpracováváme a aktualizujeme rozvojové strategie mikroregionů, měst a krajů. Asistujeme při přípravě místních rozvojových projektů a aktivit zaměřených na znevýhodněné skupiny obyvatel. Pracujeme ve vzájemné spolupráci s místními partnery (veřejnou správou, podnikateli a NNO), což umožňuje co nejvíce přizpůsobit projekty místním podmínkám. Regionální politika Evropské unie a regionální rozvoj ČR. Prosazujeme principy partnerství

a transparentního rozhodování v regionální politice

Evropské unie. V Česku prosazujeme konzultace a zapojení veřejnosti a nevládních neziskových organizací při přípravě a využívání Strukturálních fondů. Účastníme se diskuzí o podobě regionální politiky, zprostředkováváme informace ostatním NNO v Česku a připravujeme společná doporučení a postupy. Naše zkušenosti z ČR přenášíme do ostatních kandidátských a členských zemí EU. Vzdělávání, podpora a posilování nestátních neziskových organizací. Podporujeme a vzděláváme členy občanských a neziskových organizací na všech úrovních. Pracujeme s dobrovolníky, organizujeme semináře a vzdělávací kurzy s cílem posílit neziskový sektor. Podporujeme mezioborové setkávání a spolupráci neziskových organizací.



2. Použitá metodika Pro výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb byla zvolena kvalitativní metoda za použití techniky fokusové skupiny a řízených rozhovorů. Laická veřejnost, ale nakonec i obce mají možnost spíše přijít do kontaktu s kvantitativními výzkumnými metodami. Sociologické výzkumy jsou tak jimi většinou spojovány s dotazníky, které představují nejznámější techniku této metody. Kvantitativní metoda je založena na získávání úzce vymezených dat od relativně velkého množství lidí, které jsou následně statisticky zpracovány. Výsledkem pak bývají zjištění numerického charakteru (tabulky, grafy), jejichž nespornou výhodou je možnost zobecnit je na celou zkoumanou populaci. Kvalitativní metoda vychází z odlišného teoretického konceptu. Je založena na získávání velkého množství podrobných informací. Typickými technikami jsou rozhovory či fokusové skupiny, kde je zkoumaným osobám ponechána velká volnost v možnosti vyjádřit se o zkoumaném tématu. To následně umožňuje pochopit problém v celé jeho komplexnosti. Fokusové skupiny probíhají formou diskuze mezi výzkumníkem a menší skupinou osob nad zkoumanou tématikou. Diskuze je řízená, takže probíhá na základě připraveného schématu a otázek. Nejedná se ale o pevně daný postup, jako například v případě dotazníku. To umožňuje pružně reagovat na vývoj diskuze podle okamžité situace a důležitosti objevujících se témat. Rovněž je relativně snadné podchytit i témata, která diskuze přinesla a se kterými nebylo při její přípravě vůbec počítáno. V Rožnově pod Radhoštěm se uskutečnila fokusová skupina v rámci pracovní skupiny pro seniory a pracovní skupiny pro osoby se zdravotním postižením. Jediná fokusová skupina dokáže poměrně dobře zmapovat základní problémy, se kterými se cílové skupiny setkávají. Důkladná analýza problémových oblastí by ale vyžadovala realizaci dalších fokusových skupin, které by reagovaly na zjištění skupin předchozích. Takovýto postup by byl ovšem z časového i finančního hlediska značně náročný. Protože je ale výzkum součástí projektu KPSS, kde bude s výsledky dále pracováno, není to ani nutné. Fokusovou skupinu tak lze považovat za velmi dobrý nástroj zajišťující dostatek konkrétních a důležitých informací pro následné komunitní informace.


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku Řízený rozhovor

je každý rozhovor, který má za úkol něco konkrétního zjistit, a to co

nejrychleji a co nejpřesněji. Sestává z řady pečlivě formulovaných otázek, na které mají odpovědět jednotliví dotázaní. Při takovém rozhovoru výzkumník postupuje přesně podle textu formuláře rozhovoru a s osobami, které byly předem vybrány podle určitých a pevně stanovených kritérií. Výzkumník nejen nesmí změnit ani jedno slovo v textu otázek obsažených v rozhovoru a natištěných ve formuláři, ale navíc musí přesně podle předtištěného textu postupovat při navazování rozhovoru, při přechodu od jednoho problému k jinému. Rovněž závěrečné zdvořilostní formulky jsou přesně stanoveny a výzkumník jich musí při každém rozhovoru použít. Jejich účelem je v maximální míře vyloučit všechny odchylky od standardu, poskytnout všem zkoumaným osobám v co největší míře stejné podmínky při výzkumné situaci. V Rožnově pod Radhoštěm se uskutečnilo 18 řízených rozhovorů s uživateli.

3. Výstupy a závěry z kvalitativního výzkumu Jako podklady pro kvalitativní analýzu potřeb uživatelů sociálních služeb ve městě Rožnov pod Radhoštěm byly zvoleny řízené rozhovory s uživateli a fokusové skupiny. Fokusové skupiny se uskutečnily 11. 7. 20007 a řízené rozhovory probíhaly od srpna do prosince 2007.

Při analýze rozhovorů a fokusových skupin bylo zjištěno, že nelze jednoznačně rozdělit respondenty do jasně definovaných skupin a jednoznačných problémů. Uživatelé většinou patří do několika skupin najednou. Závěry jsou proto podle jednotlivých témat a sloučeny do jednoho výsledného souboru, který může sloužit jako podklad pro všechny skupiny.

3.1. Dostupnost Jedním z hlavních problémů dostupnosti v Rožnově pod Radhoštěm je doprava. Z pohledu účastníků by ho bylo možné vyřešit pomocí zavedení více zastávek a upravením jízdního řádu dle otvíracích dob obchodů ve městě a levnějším jízdným pro seniory. •

Není koordinace mezi dojezdy autobusů a otevírací dobou pro seniory.


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku •

Tady chybí MHD.

•

Spousta seniorů dojíždí k poliklinice, místní doprava je moc drahá. Naopak ve Valmezu se jezdí zdarma.

Z pochopitelných důvodů je dostupnost horší v místních částech než v samotném Rožnově pod Radhoštěm. Je to dáno jak zmíněnými nedostatky v dopravě, tak faktem, že vše podstatné je soustředěno v Rožnově p. R. •

Všechno se děje v Rožnově a oni sem musejí docházet.

3.2. Bariéry Problematika bariér je zásadní pro zdravotně postižené, ale má velký význam i pro skupinu seniorů, kteří mají často omezenou pohyblivost. Obecně nejčastěji jsou s bariérami spojovány schody, resp. celková konstrukce budov. Tento problém je jasně patrný i v Rožnově p. R. Podle hodnocení není zajištěn bezbariérový přístup do základních institucí, potřebných pro běžný život. •

Nejvíc mi vadí, že není na poště výtah. Lidé stojí dole a čekají až někdo přijde. Lidé sedí na schodech a postávají o berličkách, nejsou tam lavičky.

•

Podívejte se třeba taky pošta není bezbariérová, nebo městský úřad, to jsou úplně základní věci, které nejsou dostupné… Nakonec to dopadne tak, že budou hospody bezbariérové.

Jako problém v oblasti bariér lze označit chodníky. A to jak z pohledu jejich konstrukce, tak i údržby. •

V zimě se mi stalo, že dcera nemohla s vozíkem na chodník. Spadla mi i s vozíkem.

•

Pro slabozraké je překážkou jakákoliv překážka na chodníku.


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku •

Já když idu s holema tady od nás k nádraží, neuklizené chodníky, to je hrůza.

Za problematickou lze označit i další zmiňovanou skutečnost. Přestože dříve vybudované chodníky respektovaly tehdejší normy, svými vlastnostmi dnes dotyčným skupinám nevyhovují. V případě budoucích stavebních úprav v oblasti bariér by proto bylo vhodné, více zapojit dotčené skupiny, čímž by výsledek měl více vyhovovat jejich potřebám. •

Připravuje se úprava křižovatky, několik let úprav, stále to nevyhovuje s ohledem na bezbariérovost.

V souvislosti s bariérami byly zmiňovány také schody. •

Problémem jsou vysoké schody, kulaté schody pro lidi s holemi ve veřejných budovách.

•

Běž na poštu, běž na polikliniku, tam všude jako normálně jsou schody.

Předchozí citace svědčí o neinformovanosti uživatele, jelikož poliklinika disponuje bezbariérovými výtahy. Velkým problémem je v Rožnově p. R. neexistující bezbariérová doprava. •

Neexistuje bezbariérová doprava (autobusy, vlak), město ani meziměsto.

Za určitou formu bariéry lze považovat i provoz na hlavní ulici. Přechod přes ulici v dopravní špičce činí některým hůře pohyblivým lidem problémy.

•

No ale jinak tady, co se týká, řekl bych provozu, tak některá místa, hlavně třeba tady to sídliště 1. máje, po té stránce dopravní je přetížené ... Já jsem právě proto přestal samostatně chodit, protože se mi stalo už třikrát, že jsem měl být bez vlastní viny přejetý. Takže si říkám, že by neškodilo tady na takovém místě buď dát kontrolní kameru anebo prostě pochůzkáře. Aby v takových frekventovaných místech občas se prošel, ne aby ti policajti si jenom vezli prdel v autě, projeli auto, a pak zase zasedli v teplé kanceláři a vykašlali se na všecko.


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku Dalším významným problémem je nedostatek laviček na místech často navštěvovaných seniory. •

Máme spousty laviček v parku, ale u polikliniky žádnou.

•

Na vyšlapaných trasách seniory by mohlo být více laviček k odpočinku.

Jako problém vnímají uživatelé rovněž nedostatek bezbariérovým bytů ve městě. •

Bezbariérové bydlení, to je obrovský problém v Rožnově, protože tady bezbariérové byty nejsou nebo je jich hrozně málo.

3.3. Informovanost Dotazovaní se často vyjadřovali tak, že informace o sociálních službách získávali z rodiny a okruhu blízkých. Potřeba být kvalitně informován o službách a možnostech pomoci s ohledem na způsob chápání klientů se jeví jako velmi výrazná. Úzce souvisí s malou komunikační kompetencí zaměstnanců v organizacích, které tyto informace poskytují. •

Já bych ještě přivítala, aby na městském úřadě byli lidé, kteří by spolupracovali.

•

Takže, prostě, takovýhle nějaký tým odborníků, který by byl schopný jakoby poradit a nějak individuálně se zabývat lidmi.

Komunikační kompetence s uživateli je ztížena několika faktory. Stresující životní situací uživatelů, kdy nepřichází do organizace nebo instituce v „normálním“ stavu, ale ve stavu nouze. Dále pak je to častý případ rozličného komunikačního kódování a rozdílných sociální reprezentací pojmu (výklad srozumitelný laické veřejnosti). Další prvek je osobní vnímání úředníků jako těch „lepších“ či „moudřejších“ a z toho vyplývající tendence k projevům paternalismu. Existuje kvalitativní rozdíl mezi státními institucemi a neziskovými organizacemi. Neziskové organizace jsou mnohem pružnější a dokážou podávat informace více s ohledem na


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku individuální potřeby uživatelů. Státní správě a samosprávě se vyčítá malá schopnost podávat vhodné informace a rady. Lidé se neorientují a hledají spíše pomoc u známých a v okolí. •

Ale tenkrát na tom úřadě jsem moc nepochodila. To byla docela síla, no, to jsem byla překvapená. A to do dneška třeba,

jako,

mne to tenkrát ani

nedošlo, jo, co vlastně se děje. Tak teď už bych asi jako, možná, aji buchla do stolu třeba, jo. Protože to trošičku jako mna zvedá ze židle, jo, tady toto. Já nevím, tak když se v něčem neorientuju, nevím co a jak, nevím kudy kam, jo, tak proste na co ten člověk tam sedí, jo? •

Pojišťovna mi to ještě teď, a to už je tři měsíce, ještě nedodala.

•

A já to ale slyším hodně kolem sebe, že vlastně nejvíc vám dycky poradí ti, co už to mají za sebou.

•

Nebo o těch pomůckách taky, jako moc jsem sa nedozvěděla, ani že mám nárok na to,na to, na to. Jako zase ne od nějakých úředníků nebo od prostě nějakých takových lidí kompetentních, ale zas od rodičů, kteří už to prostě třeba měli zařízené nebo už to měli spiš.

•

Tak tehdy jsem se obrátila na ..., a tam jsem strašně pohořela... neřekli nic.

•

Opakovaně jsme se obrátili na ..., opakovaně jsme byli odmítnuti.

Přesto se našly i kladné ohlasy na informovanost o sociálních službách a kulturních akcích. •

Každých 14 dní vychází SPEKTRUM. Čteme všichni, je dostupné všem, jsou tam veškeré aktivity. Částečně kabelová televize.

•

Výborně funguje osvěta.


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku Dále by dotazovaní uvítali informační centrum pro zdravotně postižené, kde by získali pomoc při jednání s úřady, informace ohledně zdravotních pomůcek, sociálních službách. Při tomto centru by mohla fungovat tzv. help – linka, na kterou by zdravotně postižení volali v případě nouze. •

Moje dcera je mentálně postižená, fyzicky v pořádku, chybí informační centrum pro postižené, které by jim umožnilo orientovat se v jednání s úřady, vést korespondenci apod.

•

Chybí help-linka, komu volat v případě nouze.

3.4. Stávající sociální služby a další organizace Ze stávajících sociálních služeb se účastnící vyjadřovali nejvíce pochvalně k Charitě, dále zmínili Sociální centrum denních aktivit Iskérka a Kamarád - sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených dětí a mládeže. Pokud se objevily nějaké stížnosti, pak se týkaly převážně malých kapacit zařízení. Poptávka naprosto převyšuje nabídku míst v zařízeních. •

Jsem ráda za Iskérku, že toto ojedinělé zařízení vzniklo, byť nemá vhodné podmínky k rozvoji. Je tam výborný personál.

•

Když něco potřebuju, tož využívám Charitu. Obědy pobírám. To je jasné.

•

V podstatě mi pomohla Charita a zdravotní péče.

•

Charita je dobrá věc pro důchodce, protože jestliže člověk onemocní a potřebuje pomoct a je sám, nemá nikoho z rodiny, tak tam je to skutečně velká výhoda, že dostanete pomoc od nich.

•

Dcera chodí do sdružení Kamarád, líbí se mi náplň práce – práce s keramikou apod.

•

Máme postiženou dceru, poptávka je tak velká, že nadále nemůžeme dceru začlenit do místního zařízení. Neradi bychom jezdili do Vsetína.


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku Možnost udržování kontaktů a zajímavý program pro seniory a zdravotně postižené je v Rožnově p. R. relativně dobře zajištěn. •

Klub seniorů je jediné zařízení, které se v oblasti sociálních služeb věnuje prevenci, aby se senioři dožili aktivního stáří. Ostatní sociální služby se věnují lidem, kteří už nemůžou.

•

Náš klub seniorů je prostě největší, má širokou škálu zaměření. Každodenně se usmíváme, umíme přenést spoustu věcí přes srdce a umíme pomáhat.

•

Vydáváme Rožnovský senior. Členové klubu odebírají. Náklad 300 ks.

•

Dobře nám tu funguje Svaz tělesně postižených.

Přesto lze ale říci, že zájem naráží na nedostatečné zázemí a organizační limity, což brání dalšímu rozvoji. •

Pokud se má sejít 80 členů Svazu tělesně postižených, naše zkušenost je špatná, nemáme se kde sejít.

3.5. Nové sociální služby Všichni senioři se shodli na tom, že v Rožnově pod Radhoštěm chybí další domov pro seniory. •

Město má jediný dům pro seniory. Domov pro seniory je postaven před 30 lety. Město pro seniory nepostavilo vůbec nic. Je to potřeba. Starých lidí přibývá, mladí bydlí v panelácích. Je tam velký pořadník.

Druhou z požadovaných sociálních služeb je denní stacionář pro seniory. •

Já bych doporučila postavit nějaký stacionář. Denní. Dnes chodíme, ale za měsíc nemusíme.

Dále ve městě chybí navazující ambulantní a pobytové sociální služby pro zdravotně


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku postižené, především ve věku 15 let a výše a seniory. V Rožnově p. R. chybí osobní asistenční služba, chráněné bydlení, v případě potřeby zajištění přechodného bydlení pro zdravotně postižené. •

Chybí chráněné bydlení, přechodné bydlení, osobní asistence.

•

Mám to štěstí a jsem jeden z mála lidí, kteří mají možnost osobní asistence (díky přítelkyni, která se o mne stará), jinak tato služba chybí.

•

On mi sám řekl, že by chtěl bydlet s někým, takže perspektiva – chráněné bydlení. Chráněné bydlení, aby nebyl sám, aby měl tu míru samostatnosti, kterou jako zvládá, ale aby nebyl stresovaný.

•

Děti opustí školu v patnácti letech, co s nimi dál?

•

Chybí výhled pro tyto lidi do budoucna.

Dále jak vyplynulo z odpovědí respondentů v kapitole Informovanost, uživatelé cítí potřebu odborného sociálního poradenství.

3.6. Ostatní Senioři upozorňovali i na výši vstupného na různé kulturní akce, především pak na vstupné do Valašského muzea. •

Umožnit vstup seniorům do skanzenu za výhodnějších podmínek.

Účastníci by uvítali další volnočasové aktivity pro seniory v rámci regionu. •

Uvažuje se tady o nějakém senior – parku.



3.7. Poskytovatelé Při diskusi s poskytovateli vyplynuly tyto názory: •

Celý komunitní plán by měl směřovat k tomu, aby se stal součástí plánovacího systému, nikoli využitím zbytkových peněz. Na zabezpečení dostaneme čtvrtinu toho, co potřebujeme.

•

Zásadní problém v Rožnově p. R.

je absolutní nekoncepčnost. Město nemá

přehled o tom, co ze služeb je k dispozici, co chybí, ani v rámci grantového systému se nemůže kvalifikovaně rozhodnout. •

Součástí musí být rozvoj služeb do budoucna.

•

Mě jako poskytovatele trápí, že musím odmítat klienty. Přitom vím, že klient nemá jinou šanci (převis poptávky nad nabídkou).

•

Chybí prostory pro poskytovatele na zabezpečení jejich práce.

•

Chybí dobrá informovanost veřejnosti, co je sociální služba, jaké služby jsou k dispozici, co chybí.

•

Město neparticipuje na zabezpečení sociálních služeb. Dosud organizace vznikaly na základě tlaku určité skupiny lidí, sdružení.

•

Chybí spolupráce s ostatními obcemi, provázanost s obcemi v okolí (přesahy služeb).



4. Zhodnocení Ke spokojenému životu patří možnost kontaktu s dalšími lidmi a smysluplná životní náplň. Aby ho ale mohl člověk prožít, jsou zde dvě klíčové podmínky a to zdraví a od něj odvozená soběstačnost. Tyto podmínky současně představují hodnoty samy o sobě a nejsou pouhým prostředkem. Lze říci, že požadavek soběstačnosti je tak nadřazen požadavku na pomoc. Sociální služby (resp. společnost) proto musí maximálně usilovat o rozvoj nebo udržení stávajících schopností svých klientů. Tak aby ti byli co možná nejméně závislí na cizí, i když ochotné pomoci. Přes všechnu snahu ale u zdravotně postižených i seniorů dochází k poklesu jejich schopností. Následně v různých oblastech života tyto skupiny naráží na překážky, protože společnost je logicky nastavena na možnosti průměrného člověka. Tyto překážky lze nalézt převážně v oblasti informovanosti, bariér a dostupnosti a jejich odstranění či alespoň omezení je nezbytnou podmínkou pro plné zapojení všech skupin obyvatel do života společnosti. To se samozřejmě neobejde bez ochoty a pochopení specifických problémů některých skupin obyvatel ze strany většinové společnosti. A to je nejenom cílem tohoto výzkumu, ale i celého procesu komunitního plánování sociálních služeb.



5. Příloha

Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem Při volbě vhodných metod zkoumání, které nám pomohou analyzovat potřeby uživatelů, chceme v této části především zdůvodnit vhodnost kvalitativního přístupu při řešení tohoto úkolu. Každý výzkumník si musí na začátku své práce vyjasnit, jakou výzkumnou strategii zvolí. Při této volbě hrají důležitou roli především stanovení cíle výzkumu, volba dat, se kterými výzkumník chce pracovat a forma výstupu (prezentace). Podle Dismana (2000 s. 284) jde o to, zda chceme něco „dokázat“ nebo „porozumět“. Výše uvedený citát poukazuje na dva hlavní směry v metodologii sociologického bádání. Jsou pojmenovány jako „kvantitativní“ a „kvalitativní“ postupy. Jejich základní rozdílnost představujeme v následující tabulce č. 3. Zdrojem použitých informací jsou především práce Dismana (2000 s. 286nn.), Hendla (1997 s. 12nn.) a Babbieho (2005 s. 309).

Tab. 3 Rozdíl mezi kvantitativními a kvalitativními metodami

kvantitativní postupy

kvalitativní postupy

cíl

testování hypotéz

rozsah dat

málo informací o velkém mnoho informací o malém počtu jedinců

redukce dat se počtu týká

vytváření teorie

okruhu jedinců

proměnných, počtu sledovaných osob

sledovaných vztahů

generalizace na snadná

problematická

celou populaci logika postupu

deduktivní

induktivní

data

numerické povahy

nenumerické povahy

rozsah

partikulární

holistický

Při analýze sociálních potřeb ve městě Rožnov pod Radhoštěm, můžeme s výhodou využívat kvalitativní metody, a to z několika důvodů. Lze je aplikovat na poměrně malý vzorek osob. Kvalitativní metodologie poskytuje komplexní


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku obraz skutečnosti s mnoha aspekty a souvislostmi. Při analýze rovněž více využijeme „porozumění“, před „důkazy“ a vyžadujeme výstupy především v nenumerické oblasti získaných dat.

Definice kvalitativní metodologie Pro velikou rozmanitost přístupů, které stojí za touto metodologií, lze velice těžce stanovit nebo vymezit definici. Podle Hendla (1997 s. 12) „kvalitativní výzkum zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních lidských problémů. Jeho podstatou je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému.“ Důraz je kladen na způsob, jakým lidé interpretují jevy sociálního světa a svou vlastní zkušenost. Zpracovávají se tzv. „měkká data“ (data nekvantifikovatelné povahy), která se získávají hloubkovým rozhovorem, četbou textů, pozorováním a studiem činnosti. Tyto procesy jsou studovány v přirozených podmínkách a zohledňují složitost a komplexnost každodenního života. Budeme-li vycházet z přehledné Pavlicovy definice (2000 s. 47), budeme pod pojmem metoda kvalitativního výzkumu rozumět „obecný metodologický postup pro získání a/nebo zpracování kvalitativních dat“. Technikou sběru kvalitativních dat pak rozumíme opět podle Pavlicy (2000 s. 41) „konkrétní způsob praktické aplikace metody, určitý výzkumný nástroj, vytvořený s principy té které metody“. Sběr, analýza a vyhodnocení kvalitativních dat se v mnoha ohledech neliší od standardních sociologických postupů. Poměrně přehlednou definici nabízí Disman (2000 s. 285), kde píše, že „kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality.“


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku Typický postup jednotlivých metod shrnuje následující obrázek

Kvantitativní postup

Teorie

Sběr a analýza dat

Potvrzení x vyvrácení teorie

Kvalitativní postup Výzkumná otázka

Sběr a analýza dat

Nová teorie

Metodologické pilíře kvalitativního výzkumu Oproti kvantitativním postupům, které využívají k prokázání validity především statistických metod, je kvalitativní analýza odkázána na zásady vycházející ze specifik těchto postupů. Jde především o výrazné posílení narativní a textové složky a množství respondentů, který je výrazně nižší než v obdobném kvantitativním výzkumu. Z důvodů poměrně značné odlišnosti od standardních výzkumných postupů uvádíme obecné metodologické zásady. Mayring (2002 s. 26) formuluje hlavní „metodologické pilíře“, které vytvářejí specifický prostor pro vyhodnocování a analýzu údajů: Orientace na subjekt - kvalitativní výzkum se zaměřuje vždy na subjekt, který je vnímán v synoptických souvislostech – tedy z pohledu historických změn a včleněný do konkrétního prostředí.

Kvalitativní

výzkum

preferuje

a

podporuje

váhu

jednotlivých

případů

a případových analýz. Otevřenost v průběhu výzkumu. Každý krok a úhel pohledu může výrazně přehodnotit výsledná data. Kontrola metod - požaduje především explicitní postupy a vyhodnocování podle odůvodněných pravidel. Čím je postup otevřenější, tím přesněji musí být jednotlivé kroky analýzy kontrolovatelné. Reflektování předpojatosti - vychází z hermeneutických tezí. Snaha kvalitativních výzkumů vede k ukázání možných předpojatostí a tak učinit jejich vliv více kontrolovatelným. Introspekce - analýza myšlenek, pocitů a jednání se považuje jako legitimní součást


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku výzkumu, pokud jsou jako takové uvedeny, zdůvodněny a přezkoušeny. Interakce mezi předmětem a výzkumníkem - vnáší do procesu výzkumu dynamický prvek. Každá data obsahují subjektivní prvky a mění zkoumanou realitu. V tomto smyslu můžeme hovořit o kvalitativním výzkumu jako o dialogu. Orientace na problém - vyžaduje u kvalitativních výzkumů jasnou orientaci na praktické problémy a jejich výstupy jsou opět použitelné v praxi. Stírá se rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem. Praktická formulace problému tvoří výchozí bod a cíl zkoumání. Argumentativní zobecňování - kvalitativní výzkum je obtížně zobecnitelný. Pokud dochází k zobecňování, je nutné přesně určit, které části a situace lze považovat za generalizovatelné. Induktivní přístup. Kritický racionalismus K. Poppera (1997 s. 73) - dochází k falzifikaci hypotéz jako k jedinému vědeckému exaktnímu postupu. Kvalitativní výzkum připouští zcela explicitně opačný postup. Tedy z jednotlivých pozorování induktivními postupy docházet k hypotézám. Kontextuální pravidelnost - staví proti vyhledávání zákonitostí, které jsou vlastní spíše přírodním vědám především sledování pravidelností v myšlení, cítění a jednání, které více odpovídají lidskému chování a jak o tom rovněž píše Watzlawick (1999 s. 27). Připouští se existence výjimek a pravidelnost je vázána na sociálně-historický kontext.

Postuláty kvalitativního myšlení Mayring formuloval ve své práci (2002 s. 19) základní postuláty, které vyjadřují hlavní směry kvalitativního stylu myšlení.

Postulát 1

„Předmětem výzkumu humanistických věd jsou vždy lidé, subjekty. Tyto

subjekty, na které se vztahuje výzkumný úkol musí být východiskem i cílem zkoumání.“ (2002 s. 20) Při kvalitativním výzkumu se nezřídka stávalo, že subjekty se dostávaly do pozadí jednotlivých výzkumů a výzkumných interpretací. Velice výrazně je tento trend možné spatřovat v analogii ke komplexním medicínském přístupu, kdy dochází k příklonu k subjektu. Do lékařské péče se dostává místo „případu“ „člověk“ se svou jedinečnou historií a kontextem. Léčba přihlíží k individualitě a je pokaždé poněkud jiná. Podobnou situaci můžeme vidět i v přístupech sociální práce apod. Postulát 2 „Na začátku každého výzkumu musíme provést přesný a obšírný popis předmětu výzkumu.“ (2002 s.21)


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku Je třeba brát ohled na co největší množství dat z různých zdrojů. Přesný popis subjektu v jeho jedinečnosti a neopakovatelnosti je důležitým východiskem. Postulát 3 „Předmět, který humanistické vědy zkoumají není nikdy zcela ujasněný, je nutné ho blíže ujasňovat také pomocí interpretace.“ (2002 s.22) Každé jednání může mít různé interpretace jak pro účastníky, tak pro pozorovatele. Tyto různé významy musí být předmětem interpretace a objevovány. Bude-li např. někdo hovořit o tom, že je „šťastný“, je potřeba interpretovat, co znamená onen „pocit štěstí“. Existují různá pojetí štěstí. Postulát 4 „Předměty humanistického výzkumu musíme zkoumat pokud možno vždy, v jejich přirozeném, každodenním kontextu a prostředí.“ (2002 s.22) Sociální a humanitní výzkumy se velice obtížně provádějí v laboratorních podmínkách. Každá zkoumaná situace v humanitním výzkumu je silně závislá na situačním kontextu. Každý laboratorní experiment zůstává izolovaný a stranou reality, na kterou mají být výsledky výzkumu použity. Názorný příklad problémů laboratorních experimentů v humanitních vědách poskytuje tzv. batesonův paradox, který popisuje Watzlawick (1999 s. 49) : “…Sekvence pokusů je tak fázována, že je to vždy experimentátor, který dodává "podněty" a "posílení", zatímco subjekt dodává "odpovědi". Tato slova jsou úmyslně uvedena v uvozovkách, protože definice rolí jsou ve skutečnosti tvořeny pouze ochotou organismů přijmout systém fázování… Krysa, která řekla: "Vytrénovala jsem svého experimentátora. Pokaždé, když stisknu páčku, mi dá potravu", odmítala přijmout fázování sledu, které se experimentátor pokoušel prosadit. Stále však platí „…že v dlouhém sledu výměny budou dotyčné organismy - především půjde-li o lidi - ve skutečnosti fázovat sled tak, že to bude vypadat, že jeden z nich přebírá iniciativu, dominuje, je závislý atd. To znamená, že se dohodnou na vzorcích výměny (na nichž se mohou nebo nemusí shodnout), a tyto vzorce budou vlastně náhodnými pravidly pro výměnu posílení” (1999 s. 50). Postulát 5 (2002 s. 23) „Zobecňování výsledků humanistického výzkumu se neděje automaticky na základě určitých postupů, nýbrž musí být v jednotlivých případech krok za krokem zdůvodněno.“ Reprezentativní zkoumání na náhodném vzorku se mohou velmi těžce automaticky zobecňovat na lidské jednání, protože je velice silně vázáno na konkrétní situaci a je historicky podmíněné. Je možné také označit za fikci tvrzení, že humanitní vědy mohou dospět pomocí výzkumu k „obecným přírodním zákonům“, které – pokud jsou nalezeny – platí vždy a všude. Kvalitativní model požaduje zdůvodnění, kdy a za jakých okolností


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku můžeme jednotlivé výsledky zobecnit na širší skupinu.

Právní aspekty kvalitativního výzkumu v organizaci Při provádění sociologického výzkumu je důležité obeznámit se nejen s cílem a metodami výzkumu, ale také s možnostmi a omezeními, která na výzkumníka klade současná česká legislativa. Výchozím bodem je zde zákon č. 101/2000 sb. a především novela 439/2004 Sb., která velmi zpřísnila sběr, uchovávání a publikování naměřených dat. Novela, která je účinná od ledna 2005 velmi přísně vymezuje to, co je „osobní údaj“: „Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo nebo nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.“ Každý sběr dat musí tedy vyhovovat této právní úpravě a jednotlivá kvalitativní data nesmí vést k identifikaci konkrétní osoby. Problémem je tzv. „nepřímá identifikovatelnost“, jehož výklad je na soudu. Zákon rovněž vymezuje tzv. „citlivé údaje“, které jsou vyspecifikovány v §4, písmenu b). Na tyto údaje je třeba brát zvláštní zřetel. „Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin na zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů.“ Mezi citlivé údaje lze tedy zařadit i takové uvedení informace jako je „odborář – člen ODS“ nebo „žena - běloška“. Biometrické údaje a genetické údaje zahrnují nejen pohlaví, výšku, ale také věk zkoumané osoby. Podle Tyla (2004 s. 150) lze všechny tyto údaje označit za citlivé, ale pokud nejsou spojeny s osobními údaji „identifikačního charakteru“ (adresa, rodné číslo, přesná pracovní pozice), nemusí být vyžadovám písemný souhlas zkoumané osoby. Pokud organizace vyžaduje výzkum, který by spojoval citlivé údaje s možnou identifikací, je nutné vyžadovat písemný souhlas s nakládáním s osobními daty. Při analýze potřeb uživatelů a poskytovatelů v organizaci jsme vynechali všechny údaje, které by mohly zpětně identifikovat organizaci nebo osoby, které poskytly zdrojová data.

Postup kvalitativního výzkumu pro účely analýzy uživatelů Cílem šetření je stanovení potřeb uživatelů na území města Rožnov pod Radhoštěm pomocí kvalitativních výzkumných metod. Pro vlastní výzkum byla stanovena základní metodologie


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku formulovaná Mayringem1 jako technika kvalitativní obsahové analýzy. Cílem tohoto postupu je vyvození konkrétních závěrů o sociální realitě, ve které vznikly výpovědi respondentů.

Otázky pro rozhovor: Byly kladeny v rozhovoru se všemi uživateli a modifikovány podle typu osobnostního kódu uživatele. •

Vyprávějte mi příběh, kdy jste poprvé kontaktoval nějakou instituci či organizaci... (kam jste šel napřed, co všechno se stalo,...)...

•

Když se řekne „pomoc“, co Vás napadne?

•

Co tak lidé ve městě nejvíce potřebují?

•

Kde jste v poslední době byl a jaké to tam bylo? (modifikace „doktor“, „sociálka“)

•

Jak poznáte (podle čeho), že Vám někdo pomohl?

Při kvalitativním výzkumu autoři analýzy konkrétně vycházeli z následujícího postupu: 1) Určení zdrojového textu s výpověďmi. Jde o přepisy řízených rozhovorů, které byly prováděny s respondenty. V rozhovorech jsou identifikovány všechny výroky, které se vztahují ke zkoumanému tématu. Rovněž byly využity fokusové skupiny. 2) Jako základní jednotka pro kódování (kódovací jednotka) je stanoveno slovo. Největší část zařazovanou do kategorií (kontextová jednotka) tvoří jednotlivé repliky respondenta na otázky výzkumníka. V případě nejednoznačné interpretace (výrok bylo možno zařadit do více kategorií) je výpověď posuzována ve všech možných významech a kategoriích. Kategorie jsou tvořeny jak „in vivo“, tak před samotným výzkumem (viz seznam kategorií). 3) Rozhovory jsou doplněny o průběžné pozorování. 4) Z jednotlivých výroků zařazených do kategorií jsou seškrtány opakující se sekvence. 5) Obsahově stejné parafráze jsou seškrtány a vyloučeny. Text tak je převeden na jednotnou úroveň abstrakce. 6) Podobné parafráze jsou sdruženy do podobných témat a konstrukcí. 7) Jednotlivá

témata

jsou

následně

obohacena

o

kontext

(proces

explikace)

a v opodstatněných případech rovněž o frekvenční analýzu slov. 8) Bude využita rovněž teorie sociálních reprezentací.

1

In. Hendl s. 152 nn.


Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku KPSS Rožnov pod Radhoštěm

Recommend Documents