Analýza stavu implementace a řízení projektů SA

Analýza stavu implementace a řízení projektů SA Fáze 1 a Fáze 3:

Analýza stavu implementace Smart Administration ve veřejné správě a Zhodnocení projektů realizovaných v oblasti SA

Zadavatel: Ministerstvo vnitra České republiky Sídlo: Nad štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice, 170 34 IČ: 00007064 Tel: +420 974 811 111 Fax: +420 974 833 582

Datum zpracování: Verze 1.1

5.října.2010

OBSAH 1

Manažerské shrnutí .............................................................................................................................. 4

2

Úvod ..................................................................................................................................................... 5

3

4

5

6

7

2.1

Kontext projektu ............................................................................................................................ 5

2.2

Zkratky a termíny .......................................................................................................................... 7

Obsah a metoda analýzy, výběr respondentů ...................................................................................... 9 3.1

Obsah a metoda analýzy .............................................................................................................. 9

3.2

Výběr respondentů ..................................................................................................................... 21

Výstupy dotazníkového šetření .......................................................................................................... 22 4.1

Souhrnné hodnocení .................................................................................................................. 34

4.2

Vyhodnocení dle typu organizace .............................................................................................. 46

4.2.1

Vyhodnocení cílové skupiny Obce I. stupně ................................................................. 48

4.2.2

Vyhodnocení cílové skupiny Obce II. stupně ................................................................ 50

4.2.3

Vyhodnocení cílové skupiny Obce III. stupně ............................................................... 51

4.2.4

Vyhodnocení cílové skupiny Statutární města .............................................................. 53

4.2.5

Vyhodnocení cílové skupiny OSS ................................................................................. 54

4.2.6

Vyhodnocení cílové skupiny Kraje................................................................................. 56

Vyhodnocení a závěry ........................................................................................................................ 57 5.1

Otázky se širší škálou odpovědí ................................................................................................. 57

5.2

Otázky dle odpovědí ANO/NE .................................................................................................... 58

5.3

Závěr - shrnutí ............................................................................................................................ 59

Opatření pro zvýšení účinnosti implementace Smart Administration ................................................. 61 6.1

Zajistit dostatečné externí zdroje financování pro oblast realizace politik SA ............................ 61

6.2

Zvýšit osvětu v oblasti SA prostřednictvím realizace vzdělávacích kurzů.................................. 62

6.3

Včasná publicita opatření s prvky SA ......................................................................................... 62

6.4

Decentralizace výkonu koordinace politik v oblasti SA .............................................................. 63

6.5

Zvýšení metodické podpory implementace SA včetně identifikace priorit v projektech SA ....... 63

6.6

Důraz na podporu přímé implementace prvků SA v malých organizacích VS ........................... 64

6.7

Realizace národních projektů a tvorba metodických materiálů pro oblast SA ........................... 64

Přílohy................................................................................................................................................. 65 7.1

Použité metody, výběr respondentů, průběh dotazníkového šetření – detailní popis ............... 66

7.1.1

Dotazníková metoda ...................................................................................................... 67

7.1.2

Publicita dotazníkového šetření..................................................................................... 69

7.1.3

Výběr cílové skupiny oslovených ................................................................................... 70

7.1.4

Pilotní testování ............................................................................................................. 72 2

7.1.5

Realizace plošného dotazníkového šetření ................................................................... 73

7.1.6

Harmonogram činností .................................................................................................. 78

7.2

Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě .................................. 79

7.3

Text výzvy pro respondenty dotazníkového šetření ................................................................. 110

7.4

Text oznámení o realizaci dotazníkového šetření .................................................................... 111

7.5

Vyhodnocení dle typu organizace ............................................................................................ 112

7.5.1

Vyhodnocení cílové skupiny Obce I. stupně ............................................................... 113

7.5.2

Vyhodnocení cílové skupiny Obce II. stupně .............................................................. 125

7.5.3

Vyhodnocení cílové skupiny Obce III. stupně ............................................................. 136

7.5.4

Vyhodnocení cílové skupiny Statutární města ............................................................ 147

7.5.5

Vyhodnocení cílové skupiny OSS ............................................................................... 160

7.5.6

Vyhodnocení cílové skupiny Kraje............................................................................... 171

7.6

Slovní hodnocení – volné texty dle typu organizace ................................................................ 182

7.6.1

OBCE TYPU I .............................................................................................................. 183

7.6.2

OBCE TYPU II ............................................................................................................. 186

7.6.3

OBCE TYPU III ............................................................................................................ 187

7.6.4

KRAJE ......................................................................................................................... 190

7.6.5

ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU................................................................................ 191

7.6.6

STATUTÁRNÍ MĚSTA ................................................................................................. 192

3

1

M ANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

Tento dokument shrnuje průběh a výsledky z analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace strategie Smart Administration (dále též SA), realizované formou dotazníkového šetření mezi zástupci veřejné správy v rámci projektu „Analýza stavu implementace a řízení projektů SA“ v červenci – záři 2010. Na základě získaných odpovědí pak dokument zároveň předkládá závěry a návrhy opatření v oblasti implementace SA, jejichž stručný přehled je uveden i v tomto manažerském shrnutí. Cíle fáze Cílem této fáze a dílčím cílem projektu „Analýza stavu implementace a řízení projektů SA“ je zjištění stavu implementace SA v orgánech statní správy vůči definované strategii. Tento dílčí cíl navazuje na cíle projektu „Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě (KOZA SA VS)“: zvýšení absorpční kapacity v projektech zaměřených na SA, zvyšování flexibility veřejné správy, podpora kvality řízení projektů s důrazem na implementaci SA. Závěry a návrhy opatření v oblasti implementace SA Na základě získaných informací bylo provedeno vyhodnocení jak z pohledu celé veřejné správy, tak z pohledu jednotlivých typů orgánů veřejné správy. Na základě dílčích i celkových výsledků následně došlo k vytvoření závěrů, které byly využity pro vytvoření návrhů opatření. Mezi nejvýznamnější závěry, které byly v průběhu analýzy identifikovány, patří zejména: Informace o SA jsou nedostačující, málo srozumitelné a nejsou podávány včas Je zřetelná korelace mezi velikostí obce a realizací projektů SA Kromě OSS není dostatek zkušených personálních kapacit pro realizaci SA Projekty SA nejsou vnímány jako priorita Největší překážkou v implementaci SA se jeví nedostatek finančních zdrojů a kapacit Schází koordinace pro implementaci SA Navrhovaná opatření Na základě výstupů z analýz byly identifikovány některé okruhy nedostatků pro oblast implementace Smart Administration v organizacích veřejného sektoru. Pro jejich eliminaci je klíčové zajistit postupnou realizaci systémových opatření, která je dále budou eliminovat. Zajistit externí finanční podporu pro potřeby implementace SA Zvýšit osvětu v oblasti SA prostřednictvím vzdělávacích kurzů, jejichž obsahem bude prezentace konkrétních opatření Včasná publicita opatření se zaměřením na SA z centrální úrovně Decentralizace výkonu koordinace politik v oblasti implementace SA Zvýšení metodické podpory realizátorů politik v oblasti SA Identifikace jasných priorit v projektech SA a jejich podpora Větší důraz na přímou realizaci prvků SA směrem k malým organizacím Realizace národních projektů za účasti realizátorů SA Tvorba metodických materiálů, které budou moci být využity ze strany menších organizací Jednotlivé návrhy jsou doplněny detailním popisem rozsahu řešení a odhadovanou úrovní technické a organizační náročnosti doplněnou o pravděpodobnou délku realizace opatření. 4

2

ÚVOD

Tento dokument shrnuje průběh a výsledky z analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace strategie Smart Administration, realizované formou dotazníkového šetření mezi zástupci veřejné správy v rámci projektu „Analýza stavu implementace a řízení projektů SA“ v červenci – záři 2010. Dotazníkové šetření bylo provedeno s ohledem na efektivitu a snížení zátěže respondentů společně pro obě analyzované oblasti a pokrývalo svým rozsahem dvě fáze projektu „Analýza stavu implementace a řízení projektů SA“: Fáze 1: Provedení analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace SA ve veřejném sektoru Fáze 2: Provedení analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace projektového řízení Pro účely tohoto dokumentu byly použity výstupy dotazníku z oblasti Analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace SA. 2.1

Kontext projektu

Ministerstvo vnitra, Odbor programového řízení realizuje projekt Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě (KOZA SA VS), spolufinancovaný z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Hlavním cílem projektu je podpora zavádění standardů projektového řízení v organizacích VS, zvyšování flexibility veřejné správy a podpora kvality řízení projektů s důrazem na implementaci SA. Mezi dílčí cíle patří: Zvýšení informovanosti zástupců cílových skupin (organizace veřejné správy) o požadavcích na implementaci principů projektového řízení. Implementace strategických dokumentů a projektů zaměřených na projektové řízení v regionech a na ústředních orgánech státní správy. Zvýšení absorpční kapacity v projektech zaměřených na SA. Vytvoření standardů vzdělané veřejné správy, včetně vytvoření standardů vzdělávání zaměstnanců VS v oblasti projektového řízení. Zvýšení elektronizace VS - podpora projektů zaměřených na e-Government. V rámci realizace tohoto projektu byly jako jedny z problematických částí v oblasti projektů Smart Administration (SA) identifikovány nedostatečný přehled stavu implementace SA vůči definované strategii a nedostatečný přehled stavu implementace projektového řízení v orgánech statní správy vůči definované strategii. Na odstranění těchto nedostatků byla připravena dílčí aktivita „Analýza stavu implementace a řízení projektů SA“, v rámci které došlo k identifikování činností, které je nutné realizovat pro získání přehledu v obou oblastech: 1. Analýza stávajícího stavu v oblasti implementace SA 2. Analýza stávajícího stavu v oblasti implementace projektového řízení 3. Zhodnocení projektů realizovaných v oblasti SA (identifikace struktury a jejich rozdělení dle řešené problematiky) ve veřejné správě 4. Identifikace optimální podoby projektového řízení 5. Realizace závěrečné konference V souladu s výše uvedeným realizovalo Ministerstvo vnitra od 9. 8. 2010 do 15. 10. 2010 dotazníkové šetření mezi organizacemi veřejného sektoru s cílem zmapovat stav zavádění projektového řízení a naplňování cílů Smart Administration obecně. 5

Výstupy dotazníku budou sloužit pro: revizi priorit Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015, vyšší cílení přímé podpory při implementaci Smart Administration (vazba na plánované projekty), a to v rámci strukturálních fondů i ostatních zdrojů, vyšší podporu projektového řízení ve veřejném sektoru, větší zapojení organizací veřejného sektoru do implementace Smart Administration. Zajištění realizace těchto aktivit bylo provedeno na základě výběrového řízení v rámci samostatného projektu s podporou externího dodavatelského týmu. Tento dokument je výstupem fáze 2 tohoto projektu „Analýza stavu implementace a řízení projektů SA“ a jeho cílem je sumarizovat výstupy z realizace dotazníkového šetření napříč organizacemi veřejné správy se zaměřením na analýzu stavu implementace SA.

6

2.2

Zkratky a termíny

Zkratky a termíny použité v dokumentu. Zkratka /Termín

Popis

Projekt

Jedinečný časově, nákladově a zdrojově omezený proces realizovaný za účelem vytvoření definovaných výstupů co do kvality, standardů a požadavků.

Programová kancelář

Organizační jednotka určená k centrální koordinaci jí určených projektů.

Program

Portfolio projektů vybraných, plánovaných a řízených koordinovaným způsobem.

Metodika projektového řízení

Způsob řízení projektu.

Projektové řízení

Představuje způsob rozplánování a realizaci složitých, zpravidla jednorázových akcí, které je potřeba uskutečnit v požadovaném termínu s plánovanými náklady tak, aby se dosáhlo stanovených cílů.

SA

Smart Administration

Strukturální fondy

Fondy EU sloužící k financování cílů regionální a strukturální politiky EU, čili hlavně ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů.

Řízení rizik

Zahrnuje vybudování vhodné infrastruktury a použití logického a systematického postupu ke zjištění souvislostí, identifikaci, analýze, vyhodnocení, zvládání, sledování a hlášení rizik spojených s projektem takovým způsobem, který dovolí minimalizovat ztráty.

Zájmové skupiny (stakeholders)

Zájmové skupiny představují aktéry projektu, kteří jsou charakterizováni různou mírou zájmu a rozdílnou motivací, kterou mají k ovlivnění projektu.

Projektový záměr

Konkrétní představa o budoucím projektu, která obsahuje základní informace o projektu - cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu.

Udržitelnost projektu

Je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu.

Obec I. stupně

Obcí I. stupně je každá obec a mezi její agendy patří vedení evidence obyvatel, zajišťování voleb, zabezpečování ochrany veřejného pořádku atd.

Obec II. stupně

Neboli obec s pověřeným obecním úřadem vykonávající v rámci přenesené působnosti na svém území státní správu v rozsahu přiznaném „obcím s pověřeným obecním úřadem“. Zajišťuje různé činnosti (stavební úřady, matriky,…) za malé obce na základě rozhodnutí, nebo dohody mezi obcemi.

Obec III. stupně

Neboli obec s rozšířenou působností má oproti ostatním obcím některé oblasti působnosti navíc (přenesená působnost státní 7

správy), a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. Zajišťuje například činnosti živnostenských úřadů, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazu, vedení registru motorových vozidel, péči o nepřizpůsobivé občany, vyplácení sociálních dávek … (nahradily činnosti okresních úřadů). VS

Veřejná správa

MV

Ministerstvo vnitra

OPŘ

Odbor programového řízení

OSS

Organizační složky státu

8

3

OBSAH A M ETODA ANALÝZY, VÝBĚR RESPONDENTŮ

V této kapitole je stručně popsáno, co bylo předmětem analýzy, v jakém prostředí (oblasti) bylo prováděno získávání podkladů a jaké metody byly pro šetření v rámci získávání podkladů pro analýzu použity. Detailní popis použitých metod, klíče pro výběr respondentů a detailní průběh dotazníkového šetření včetně popisu jednotlivých etap oslovování respondentů je v příloze Použité metody, výběr respondentů, průběh dotazníkového šetření – detailní popis (str. 66). 3.1

Obsah a metoda analýzy

Obsahem analýzy popisované tímto dokumentem je zjištění stavu v oblasti implementace Smart Administration v subjektech státní správy a samosprávy. Jako metoda zjišťování stavu implementace SA u organizací veřejného sektoru byla použita dotazníková metoda. Otázky, použité v dotazníku, byly identifikovány ve spolupráci se zaměstnanci Odboru programového řízení MV tak, aby svým obsahem zjistily požadovaná data. Dotazník byl rozdělen do 3 částí, které na sebe logicky navazují. OBLAST OTÁZEK A: OBECNÉ INFORMACE O STAVU IMPLEMENTACE SA – cílem je zmapovat, jak je vnímána koordinace implementace SA. OBLAST OTÁZEK B: ANALÝZA STAVU IMPLEMENTACE SA V KONKRÉTNÍ ORGANIZACI – s cílem identifikovat, jaká opatření jsou realizována, nebo zrealizována v rámci jednotlivých organizací. OBLAST OTÁZEK C: IDENTIFIKACE PRIORIT V OBLASTI SA – s cílem popsat, jakým způsobem by měla být realizace SA zajišťována. Celý dotazník je přílohou 0 Cílem kapitoly je popis použitého klíče pro stanovení struktury respondentů, použitých metod pro vyhodnocení dat včetně stanovení harmonogramu prací.

9

3.1.1

Dotazníková metoda

Jako metoda zjišťování stavu implementace SA. U organizací veřejného sektoru byla použita dotazníková metoda. Ta je určena pro hromadné získávání údajů a patří mezi nejfrekventovanější metody výzkumů. V první fázi byly ve spolupráci se zaměstnanci Odboru programového řízení MV identifikovány otázky, které svým obsahem zjistí požadovaná data. Struktura Dotazníku Projektového řízení a Smart Administration: Informace k dotazníkovému šetření k zavádění projektového řízení a Smart Administration ve veřejné správě (včetně vysvětlení pojmu Smart Administration), Rejstřík výrazů a příklady projektů, Identifikační otázky – jméno, email, počet zaměstnanců v organizaci, pozice respondenta v rámci organizace, Dotazník pro zjištění stavu projektového řízení v subjektech státní a samosprávy, Dotazník pro zjištění stavu v oblasti implementace Smart Administration v subjektech veřejné správy. 3.1.1.1 Dotazník pro zjištění stavu projektového řízení v subjektech státní a samosprávy Cílem této části dotazníkového šetření byla celková analýza stavu projektového řízení v rámci všech projektů realizovaných subjekty státní správy a samosprávy. Předmětem šetření tak nebyly pouze projekty patřící do skupiny Smart Administration nebo projekty spolufinancované ze strukturálních fondů, ale všechny akce, které splňují charakter projektů (jsou realizovány mimo běžné procesy a agendy ve stanoveném finančním a časovém rámci). Informace získané v rámci šetření budou sloužit pro identifikaci nejproblematičtějších oblastí projektového řízení a návrh doporučení, která by měla subjektům veřejné správy pomoci v jednotlivých fázích realizace projektů. Dotazník je rozdělen do 3 částí, které na sebe logicky navazují: První část (A) obsahuje otázky zaměřené na zjištění informací o charakteru realizovaných projektů. Část druhá (B) analyzuje, do jaké míry jsou využívány principy projektového řízení. Poslední část dotazníku (C) analyzuje průběh již ukončených projektů. Výsledky této části dotazníkového šetření nejsou součástí vyhodnocování této analýzy. Výstupy této části dotazníkového šetření tvoří zvláštní dokument „Analýza stavu implementace projektového řízení v organizacích veřejného sektoru“. 3.1.1.2 Dotazník pro zjištění stavu v subjektech veřejné správy

v oblasti

implementace

Smart

Administration

Cílem této části dotazníku bylo zmapování prostředí veřejné správy ve vazbě na strukturu realizovaných rozvojových činností s prvky Smart Administration. Výstupy z tohoto dotazníkového šetření budou sloužit nejen pro evaluaci průběhu naplňování strategie realizace Smart Administration, ale i pro její revizi a zhodnocení politik Ministerstva vnitra, které je pro tuto oblast koordinačním orgánem. Dotazník je rozdělen do tří logických částí. Cílem té první je zjištění stavu povědomí o prvcích SA, druhou pak je zjištění stavu realizace SA na konkrétní organizaci a třetí je cílena na identifikaci rozvojových priorit s prvky SA. Části dotazníku: 10

OBLAST OTÁZEK A: OBECNÉ INFORMACE O STAVU IMPLEMENTACE SA - cílem je zmapovat, jak je vnímána koordinace implementace SA. OBLAST OTÁZEK B: ANALÝZA STAVU IMPLEMENTACE SA V KONKRÉTNÍ ORGANIZACI – s cílem identifikovat, jaká opatření jsou realizována, nebo zrealizována v rámci jednotlivých organizací. OBLAST OTÁZEK C: IDENTIFIKACE PRIORIT V OBLASTI SA – s cílem popsat, jakým způsobem by měla být realizace SA zajišťována. Do okruhu projektů SA patří celá řada činností, které jsou realizovány organizacemi veřejného sektoru za účelem zefektivnění a zkvalitnění jejich činnosti. Charakteristikou projektů SA je primárně jejich systémová povaha, kdy projektem s prvky SA by v dlouhodobém horizontu nemělo být jednorázové opatření, ale spíše soustavná činnost, která povede k dlouhodobě udržitelnému systému kvalitních a efektivních veřejných služeb. Tyto otázky byly na základě odborných zkušeností vhodně naformulovány, byly stanoveny jejich typy v návaznosti na požadované výstupy a zkušenosti z jiných provedených dotazníkových šetření, kdy byl brán zřetel na dosavadní zjištění respondentů se zkušeností s oblastí implementace SA do organizací veřejného sektoru. 3.1.1.3 Typy otázek použitých v dotazníku V dotazníku byly použity tyto typy otázek: uzavřené, otevřené, polootevřené, škálové. Uzavřené otázky, které nabízely tázanému volbu mezi dvěma či více možnými odpověďmi, např. ano ne - nevím. Ačkoliv mají ustáleně alternativní položky v dosahování větší jednotnosti měření, a tím i možnosti statistických závěrů, mají také své nevýhody. Především je to povrchnost. Proto byly použity další sondy, jež upřesňovaly kladené dotazy, z důvodu relevantního vysvětlení, snazší možnosti vyhodnocení dat a specifičtějších požadavků na odpovědi. Otevřené otázky dávaly odpovědím tázaného širší vztahový rámec. Takové otázky kladou málo omezení na odpovědi, mohou ukázat na důležité vztahy a souvislosti. Použité otázky tohoto typu byly pružné a dávaly možnost prohlubování. Respondenti vhodně a často využívali možnosti vyjádřit se k otevřeným otázkám svými stanovisky, proto i výsledky dotazníkového šetření jsou důkladné, vyjadřující požadovaný názor respondentů. Škálové otázky typické pro posuzování škály. Posuzovací škála (hodnotící stupnice) slouží k záznamu jednotlivých vlastností způsobem, který zajišťuje určitou objektivnost a zároveň umožňuje kvantitativní zachycení jevu. V dotazníkovém šetření bylo použito těchto škálových otázek: zaškrtávací seznamy, škála nucené volby, kategoriální posuzovací škála, numerická posuzovací škála. Škálové otázky mají pevně stanoveny možné odpovědi a umisťují reakce respondenta na některý bod škály.

11

3.1.2

Publicita dotazní kového šetření

Propagační činnost v rámci realizace dotazníkového šetření byla zajištěna prostřednictvím Odboru programového financování Ministerstva vnitra, na internetových stránkách organizace, vytištěním propagačních letáků, prostřednictvím workshopů a pořádaných setkání se zástupci organizací veřejného sektoru (jež probíhají v rámci realizace projektu KOZA), propagačních bannerů, přímou komunikací se zástupci organizací veřejného sektoru, tiskovou zprávou a přímým emailovým oslovovacím dopisem. Dopis byl rozeslán všem zástupcům organizací veřejného sektoru emailem, ve kterém byli informováni o plánu MV realizovat dotazníkové šetření, byl vysvětlen cíl tohoto šetření, metoda zjišťování a specifikován benefit pro zúčastněné respondenty, kdy vybraní z nich (20 osob) bude participovat na přenosu příkladů dobré praxe ze zahraničí na stážích realizovaných ze strany MV s organizacemi veřejného sektoru v zahraničí.

12

Výběr cílové skupiny oslovených

3.1.3

V úvodní - první fázi dotazníkového šetření byl stanoven výběr vzorku. Byla identifikována cílová skupina respondentů, které má být dotazník poslán či předán na základě odborné úvahy – klíče pro stanovení struktury respondentů. Při rozesílání dotazníku při hromadném průzkumu bylo počítáno s tím, že se všechny dotazníky nevrátí, a proto byly rozesílány ve dvojnásobném počtu, než je potřeba k vlastnímu zkoumání. Do realizace dotazníkového šetření byla zahrnuta široká skupina relevantních organizací – respektive jejich zástupců. Cílovou skupinu lze dělit do těchto oblastí: organizační složky státu krajské úřady statutární města obce typu III obce typu II obce typu I od 1500 obyvatel obce typu I do 1500 obyvatel Seznam subjektů k oslovení tvořily všechny existující organizace výše uvedených typů z důvodu celkového plošného pokrytí a zapojení co největšího počtu respondentů. Při oslovení většího počtu organizací (což online verze dotazníku umožňuje) dochází k eliminaci rizika nízké účasti respondentů, a tím ke snížení relevantnosti zjišťovaných dat. Celkem bylo osloveno všech 82 organizačních složek státu, všech 14 krajských úřadů, všech 23 statutárních měst, 182 obcí typu III, 182 obcí typu II a 1654 obcí typu I (z toho 498 obcí nad 1500 obyvatel a 1156 obcí do 1500). U obcí typu I do 1500 obyvatel byl určen klíč pro výběr vzorku, jelikož nebylo vhodné oslovit dotazníkem všechny obce. Jejich počet je velký a pro stanovení relevantnosti dat byl identifikován minimální požadavek na počet oslovených obcí jednotlivých typů. Klíč vzorku byl stanoven na základě velikosti jednotlivých krajů České republiky, kdy kraj s největším počtem obcí do 1500 obyvatel byl zastoupen nejčetněji, kraj s nejmenším množstvím takovýchto obcí byl pak zastoupen v nejmenší míře. Konkrétně se dotazníkového šetření v rámci oslovení obcí typu I do 1500 obyvatel zúčastnilo 1156 obcí. Tabulka č. 1: Organizace účastnící se dotazníkového šetření

nad 1 500 obyvatel

do 1 500 obyvatel

∑ obeslaných subjektů (dle Krajů ČR)

x

x

x

1

24

28

88

99

242

1

16

20

43

154

235

1

1

14

20

25

108

169

Karlovarský

1

1

6

7

26

44

85

Ústecký

1

5

11

14

33

75

139

Královéhradecký

1

1

14

20

19

97

152

Liberecký

1

1

9

11

21

42

85

Obce typu I

Krajské úřady ČR

Statutární města

Obce typu III

Obce typu II

Hl. m. Praha

1

x

x

Středočeský

1

2

Jihočeský

1

Plzeňský

Kraje ČR

13

nad 1 500 obyvatel

do 1 500 obyvatel


11

21

70

118

13

12

15

83

125

1

20

13

73

122

230

1

1

12

12

51

77

154

Olomoucký

1

2

11

7

51

102

174

Moravskoslezský

1

5

18

7

32

83

146

∑ obeslaných subjektů (dle skupin)

14

23

182

182

498

1156

2055

Obce typu I


Statutární města

Obce typu III

Obce typu II

Pardubický

1

1

14

Vysočina

1

1

Jihomoravský

1

Zlínský

Kraje ČR

Celkový ∑ obeslaných Organizačních složek státu

82

Celkový ∑ obeslaných respondentů v pilotním šetření

8

Celkový ∑ obeslaných subjektů

2145

14

3.1.4

Pilotní testování

Ve dnech 15. 7. 2010 – 20. 7. 2010 byl proveden předvýzkum – pilotní testování elektronické verze na vzorku 8 organizací, které byly vybrány na základě jejich zkušeností s implementací prvků Smart Administration v rámci svých organizací. Byl brán zřetel na zkušenosti z oblasti: implementace projektového řízení, procesního a strategického řízení, metod hodnocení, finančního řízení organizací, eGovernmentu, aktivní práce či participace v odborných institucích a organizacích, zkušenosti s fondy EU, management projektů, mezinárodní spolupráce, komunikace s městy a obcemi v kraji, komunikace mezi organizacemi navzájem. Pilotní šetření probíhalo s cílem prověření jasnosti, jednoznačnosti a smysluplnosti otázek. Podle takto získaných poznatků byly některé otázky upřesněny, doplněny nebo byly přímo přeformulovány. Pilotního testování se zúčastnilo následujících 8 organizací veřejného sektoru. Tabulka č. 2: Seznam účastníků pilotního šetření Pořadí

Účastník pilotního šetření

Zastávaná pozice

1

Česká republika Ministerstvo dopravy

Vrchní ředitel Úseku ekonomiky a fondů EU

2

Česká republika Ministerstvo financí

Ředitel odboru rozvoje ICT

3

Jihomoravský kraj

Projektový manažer, oddělení strategického rozvoje

4

Kraj Vysočina

Vedoucí odboru informatiky

5

Statutární město Brno

Vedoucí jednotky

6

Statutární město Havířov

Referent oddělení vnějších vztahů a strategického rozvoje

7

Statutární město Kladno

Oddělení evropských fondů a rozvoje

8

Město Jablunkov

Tajemník úřadu

referátu

Implementační

projektové

Výstupem pilotního šetření bylo zjištění schopnosti zástupců organizací veřejného sektoru se v dotazníku orientovat, přiměřeně odpovědět na kladené otázky, zjištění technického stavu dotazníku a počítačové gramotnosti respondentů.

15

3.1.5

Realizace plošného dotazníkového šetření

Výzva k účasti na dotazníkovém šetření byla distribuována elektronickou formou (e-mailem) distribučního seznamu vybraných subjektů organizací veřejného sektoru. Vyplnění dotazníku probíhalo prostřednictvím internetu na stránkách http://www.dotaznicek.cz/. Oslovení probíhalo v celkem třech kolech. Byly stanoveny minimální požadavky na četnost odpovědí dle jednotlivých skupin: zapojení vzorku obcí typu I, II, III (10 %), zapojení statutárních měst (30 %), zapojení organizačních složek státu (OSS) (30 %), zapojení krajských úřadů České republiky (30 %). První kolo proběhlo od 9. 8. 2010 a bylo osloveno 2 145 organizací veřejného sektoru, respektive jejich relevantních zástupců. Těmi byly osoby, jež se v organizaci v rámci svých činností zabývají oblastí implementace Smart Administration, statutární zástupci organizací, vrcholový management či jiné vhodné osoby znalé této problematiky. Konečné procento návratnosti bylo stanoveno dle následujících kritérií: odpověděli na všechny otázky (odpověděl), odpověděli jen na identifikační otázky (identifikační otázky), dotazník jen otevřeli, ale nic v něm nevyplnili (neodpověděli), vůbec dotazník ani neotevřeli (neúčast), odpověděli v rámci pilotního šetření (pilot). V popisu řádků je rozdělení respondentů dle databází s kontakty (viz příloha). Tabulka č 3: Výsledky z exportu 1. kola dotazníků ze dne 18. 8. 2010 Odpověděli Kraje ČR

Identifikační Neodpověděli otázky

∑

Neúčast

Počet odpovědí

% odpovědí zaslaných z∑ dotazníků zaslaných dotazníků

Středočeský

3

46

183

9

3,73

241

Jihočeský

4

35

181

14

5,98

234

Plzeňský

5

24

128

11

6,55

168

Karlovarský

3

14

62

5

5,95

84

Ústecký

3

20

107

8

5,80

138

Královéhradecký

3

22

119

7

4,64

151

Liberecký

0

12

67

5

5,95

84

Pardubický

5

15

89

8

6,84

117

Vysočina

4

19

93

8

6,45

124

Jihomoravský

2

38

171

18

7,86

229

Zlínský

2

21

120

10

6,54

153

Olomoucký

3

25

134

11

6,36

173

Moravskoslezský

5

15

110

15

10,34

145


1

12

62

7

8,54

82

16

Odpověděli Identifikační Neodpověděli otázky

Kraje ČR

∑

Neúčast

Počet odpovědí


Krajské úřady

1

5

5

3

21,43

14

Pilotní šetření

0

5

0

3

37,50

8

počty

44

328

1631

142

2 145

%

2,1

15,3

76,0

6,6

100,0

∑ dle účasti / neúčasti na šetření

3.1.5.1 Vyhodnocení 1. kola dotazníkového šetření První kolo dotazníkového šetření probíhalo ve dnech 9. 8. 2010 – 18. 8. 2010, tj. po dobu 8 pracovních dnů. Celkem bylo osloveno 2 145 respondentů – organizací veřejné správy. Z celku 328 respondentů dotazník otevřelo, ale neodpovědělo na žádnou otázku, tj. 15,3% organizací. Celkem 44 respondentů vyplnilo jen identifikační otázky, tj. 2,1%. 142 organizací vyplnilo dotazník dostatečně, aby jejich odpovědi mohly být zahrnuty do celkového vyhodnocení, tj. 6,6 % z celkového počtu 2145 organizací. Nejvíce platných dotazníků obcí, které postoupily do hodnocení, bylo z obcí v Moravskoslezském kraji, kdy odpovědělo 10,34 % respondentů, tj. celkem 15 obcí z celkového počtu 145 organizací. Druhé nejaktivnější byly obce v Jihomoravském kraji se 7,86 %, tj. 18 obcí z celkového počtu 229. Třetím krajem dle počtu odpověděných je Pardubický kraj, kde je procento odpověděných respondentů 6,84. Z organizačních složek státu pracovalo s dotazníkem 20 respondentů, z nichž 7 subjektů odpovědělo na všechny otázky. Procentuálně vyjádřeno bylo zahrnuto do vyhodnocování 8,54% dotazníků organizačních složek státu. 1 respondent odpověděl pouze na identifikační otázky, 5 respondentů dotazník otevřelo, ale neodpovědělo a 62 z nich dotazník ani neotevřelo. Krajské úřady v prvním kole oslovení reagovaly počtem 3 institucí, jež dotazník vyplnili správně po prvním oslovení, tj. 21, 43%.

V rámci prvního kola byla návratnost dotazníků 6,6%. Tento výsledek je relativně nízký a z toho důvodu byla posílena publicita šetření. Znovu bylo naplánováno oslovení subjektů, jež neodpověděly či odpověděly nedostatečně v prvním kole oslovení (2003 subjektů).

17

Graf č. 1: Podíl zodpovězených dotazníků z celkového součtu zaslaných

3.1.5.2 Vyhodnocení 2. kola dotazníkového šetření Druhé kolo oslovení bylo zahájeno dne 19. 8. 2010 a trvalo do 31. 8. 2010 a bylo opětovně osloveno 2 003 respondentů, tj. subjektů, kteří neodpověděli v prvním kole oslovení (celkový počet oslovených 2 145 – počet správně vyplněných dotazníků po prvním kole byl 142). V rámci druhého kola byli opětovně osloveni všichni ti, kteří odpověděli jen na identifikační otázky, neodpověděli vůbec či dotazník vůbec neotevřeli - tj. 2 003 kontaktů.

18

Tabulka č. 4: Odlovení v 1 a 2 kole ∑ zaslaných dotazníků v

∑ zaslaných dotazníků v

2. kole

1. kole

% opětovně dotazovaných respondentů

Středočeský kraj

232

241

96,3

Jihočeský kraj

220

234

94,0

Plzeňský kraj

157

168

93,5

Karlovarský kraj

79

84

94,0

Ústecký kraj

130

138

94,2

Královéhradecký kraj

144

151

95,4

Liberecký kraj

79

84

94,0

Pardubický kraj

109

117

93,2

Kraj Vysočina

116

124

93,5

Jihomoravský kraj

211

229

92,1

Zlínský kraj

143

153

93,5

Olomoucký kraj

162

173

93,6

Moravskoslezský kraj

130

145

89,7


75

82

91,5

Krajské úřady

11

14

78,6

Pilotní šetření

5

8

62,5

2003

2145

Dotazované subjekty

∑ celkem

Celkem bylo znovu osloveno 2 003 subjektů, z toho 75 organizačních složek státu, 11 krajských úřadů, a všechny další obce, které nedostatečně reagovaly v rámci prvního kola. Dotazník otevřelo 730 subjektů, tj. 34,03 % a 53 subjektů odpovědělo pouze na identifikační otázky. V rámci druhého kola se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 520 respondentů, tj. 24 % ze všech oslovených. Pro účely vyhodnocení dotazníkového šetření byly vybrány pouze tzv. platné dotazníky (respondent vyplnil věcnou část dotazníku), kterých bylo celkem 281. Návratnost platných dotazníků za 1. a 2. kolo činila 13 %. Po druhém kole bylo uzavřeno dotazníkové šetření pro obce I., II., a III. typu. V rámci těchto úrovní veřejné správy bylo získáno celkem 240 platných dotazníků. 3.1.5.3 Vyhodnocení 3. kola dotazníkového šetření V rámci třetího kola byli opětovně osloveni pouze respondenti z krajů, statutárních měst a OSS. Celkem bylo opětovně osloveno 45 respondentů. V rámci třetího kola se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 31 respondentů, tj. 69 % všech oslovených ve druhém kole. Třetí kolo dotazníkového šetření probíhalo od 9. září 20210 do 15. září 2010. Všechny organizace byly v první fázi kontaktovány prostřednictvím telefonu a následně obesláni prostřednictvím e-mailu. Pro účely vyhodnocení dotazníkového šetření byly vybrány opět pouze platné dotazníky, kterých bylo celkem 20. Návratnost platných dotazníků za 3. kolo činí 44 %. Třetí kolo dotazníkového šetření 19

bylo ukončeno dne 16. 9. 2010 pro kraje, statutární města a OSS. V rámci těchto úrovní veřejné správy bylo získáno celkem 61 platných dotazníků (41 dotazníků z prvního a druhého kola šetření a 20 dotazníků z třetího kola šetření). Celkem bylo v rámci dotazníkového šetření osloveno 2187 kontaktních osob dle jednotlivých úrovní veřejné správy a zúčastnilo se jej 551 respondentů, tj. 25 % účast na dotazníkovém šetření. Do vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 301 platných dotazníků. Tabulka č. 5: Počty oslovených a respondentů v dotazníkovém šetření dle úrovní veřejné správy úrovně veřejné správy

1. + 2. kolo oslovení

3. kolo

respondenti

oslovení

respondenti

obce I. typu

1633

170

0

0

obce II. typu

190

27

0

0

obce III. typu

196

43

0

0

kraje

18

6

12

5

statutární města

23

10

19

11

OSS

82

25

14

4

2142

281

45

20

celkem

20

3.1.6

Harmonogram činností

Tabulka č. 6: Harmonogram činností Červenec 2010 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

Pilotní 15

testování 17

18

19

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

16

20 Srpen 2010

1

2

3

4

5

6

7

1. kolo šetření

8 9

10

11

12

13

14

15

27

28

29

30

31

14

15

16

2. kolo šetření 17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

Září 2010 3. kolo šetření 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

16

Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě (strana 89) tohoto dokumentu. 3.2

Výběr respondentů

Oblastí šetření byly organizace veřejného sektoru, vybrané na základě stanoveného klíče. Cílová skupina respondentů, které má být dotazník poslán či předán na základě odborné úvahy byla vybrána na základě klíče pro stanovení struktury respondentů odsouhlaseném se zástupci Odboru programového řízení MV. Při rozesílání dotazníku bylo kalkulováno s vysokým počtem nevyplněných dotazníků, proto byl rozsah cílové skupiny rozsáhlejší, než bylo nutné pro zajištění požadované úrovně vyhodnocení. Klíč pro stanovení struktury respondentů: Obce typu I – počet respondentů byl vybrán na základě stanovení poměrného zastoupení obcí dle velikosti v jednotlivých krajích a jejich četnosti. U obcí nad 1 500 obyvatel došlo k plošnému oslovení, což bylo dáno vazbou na plošné oslovení obcí typu II, které byly osloveny všechny a některé z nich byly velikostí totožné s obcemi typu I. Obce typu II – došlo k plošnému oslovení. Obce typu III a statutární města – došlo k plošnému oslovení. I přes skutečnost, že se jedná o obce stejného typu, byla pro účely šetření statutární města vyhodnocována individuálně. Kraje – došlo k plošnému oslovení. OSS – došlo k plošnému oslovení.

21

4

VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Shrnutí dotazníkového šetření pro oblast současného stavu projektového řízení v orgánech veřejné správy bylo provedeno z hlediska pohledu na získaná data do dvou oblastí: Souhrnné hodnocení Vyhodnocení dle typu organizace Pro účely vyhodnocení bylo celkových 301 platných dotazníků rozděleno do 6 cílových skupin: Kraje Obce I. stupně Obce II. stupně Obce III. stupně Statutární města Orgány státní správy Uvedená čísla u jednotlivých otázek odpovídají dotazníku, který je přílohou 0 Cílem kapitoly je popis použitého klíče pro stanovení struktury respondentů, použitých metod pro vyhodnocení dat včetně stanovení harmonogramu prací.

22

4.1.1



v oblasti

implementace

Smart

Administration



24

4.1.2



25


4.1.3


nad 1 500 obyvatel

do 1 500 obyvatel


x

x

x

1

24

28

88

99

242

1

16

20

43

154

235

1

1

14

20

25

108

169

Karlovarský

1

1

6

7

26

44

85

Ústecký

1

5

11

14

33

75

139

Královéhradecký

1

1

14

20

19

97

152

Liberecký

1

1

9

11

21

42

85

Obce typu I


Statutární města

Obce typu III

Obce typu II

Hl. m. Praha

1

x

x

Středočeský

1

2

Jihočeský

1

Plzeňský

Kraje ČR

26

nad 1 500 obyvatel

do 1 500 obyvatel


11

21

70

118

13

12

15

83

125

1

20

13

73

122

230

1

1

12

12

51

77

154

Olomoucký

1

2

11

7

51

102

174

Moravskoslezský

1

5

18

7

32

83

146


14

23

182

182

498

1156

2055

Obce typu I


Statutární města

Obce typu III

Obce typu II

Pardubický

1

1

14

Vysočina

1

1

Jihomoravský

1

Zlínský

Kraje ČR


82


8


2145

27

4.1.4




Zastávaná pozice

1



2



3

Jihomoravský kraj


4

Kraj Vysočina


5


Vedoucí jednotky

6



7



8

Město Jablunkov

Tajemník úřadu

referátu

Implementační

projektové


28

4.1.5




∑

Neúčast

Počet odpovědí


Středočeský

3

46

183

9

3,73

241

Jihočeský

4

35

181

14

5,98

234

Plzeňský

5

24

128

11

6,55

168

Karlovarský

3

14

62

5

5,95

84

Ústecký

3

20

107

8

5,80

138

Královéhradecký

3

22

119

7

4,64

151

Liberecký

0

12

67

5

5,95

84

Pardubický

5

15

89

8

6,84

117

Vysočina

4

19

93

8

6,45

124

Jihomoravský

2

38

171

18

7,86

229

Zlínský

2

21

120

10

6,54

153

Olomoucký

3

25

134

11

6,36

173

Moravskoslezský

5

15

110

15

10,34

145


1

12

62

7

8,54

82

29


Kraje ČR

∑

Neúčast

Počet odpovědí


Krajské úřady

1

5

5

3

21,43

14

Pilotní šetření

0

5

0

3

37,50

8

počty

44

328

1631

142

2 145

%

2,1

15,3

76,0

6,6

100,0




30



31



2. kole

1. kole


Středočeský kraj

232

241

96,3

Jihočeský kraj

220

234

94,0

Plzeňský kraj

157

168

93,5

Karlovarský kraj

79

84

94,0

Ústecký kraj

130

138

94,2


144

151

95,4

Liberecký kraj

79

84

94,0

Pardubický kraj

109

117

93,2

Kraj Vysočina

116

124

93,5

Jihomoravský kraj

211

229

92,1

Zlínský kraj

143

153

93,5

Olomoucký kraj

162

173

93,6


130

145

89,7


75

82

91,5

Krajské úřady

11

14

78,6

Pilotní šetření

5

8

62,5

2003

2145


∑ celkem




3. kolo

respondenti

oslovení

respondenti

obce I. typu

1633

170

0

0

obce II. typu

190

27

0

0

obce III. typu

196

43

0

0

kraje

18

6

12

5

statutární města

23

10

19

11

OSS

82

25

14

4

2142

281

45

20

celkem

33

4.1.6



2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

Pilotní

14

15 testování 17

18

19

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

16

20 Srpen 2010

1

2

3

4

5

6

7

1. kolo šetření

8 9

10

11

12

13

14

15

27

28

29

30

31

14

15

16


18

19

20

21

22

23

24

25

26


2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

16

Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě (strana 89) této analýzy.

4.2

Souhrnné hodnocení

V rámci této kapitoly jsou uvedeny vybrané otázky s porovnáním dat podle cílových skupin. B2. Vyberte prosím okruh Vaší organizací realizovaných činností v oblasti SA:

Nejvíce v oblasti SA probíhá elektronizace veřejné správy a to u obcí I. typu, dále pak u obcí II. typu a u OSS. Nejméně činností zaměřených na SA se dotýká řízení lidských zdrojů. U některých skupin organizací je podíl realizovaných opatření více vyrovnaný, což se týká především krajů OSS a statutárních měst. 34

B4. Plánuje Vaše organizace realizovat další projekty v oblasti SA?

Nejvíce organizací plánuje realizovat projekty v oblasti SA zaměřené na elektronizaci veřejné správy, nejméně v oblasti implementace procesního řízení. U elektronizace VS vyčnívají z průměru obce typu I, kraje a OSS. Tento trend může být způsoben realizací projektů v IOP. U ostatních oblastí je trend relativně vyrovnaný. U statutárních měst je patrná vůle pro zavádění projektového řízení a snižování regulatorní zátěže. Pokud ano, jaká opatření v oblasti SA spolufinancovaná z EU připravujete (IOP, OP LZZ)?

Nejvíce organizace připravují v rámci spolufinancování z EU snižování administrativní zátěže a to převážně kraje, dále pak řízení lidských zdrojů. Nejméně naopak snižování regulatorní zátěže a implementaci procesního řízení.

35

B6. Plánujete spolufinancovat opatření SA z jiných externích zdrojů, pokud ano, z jakých?

Financovat opatření na implementaci SA ze strukturálních fondů EU plánují nejvíce obce III. typu a OSS. Obecně lze konstatovat, že většina organizací na tyto výzvy při zavádění SA vsází. Pokud ne, kde vnímáte překážky?

Nejčastější překážkou při implementaci SA je nedostatek finančních zdrojů a nedostatek času. Pro potřeby ověření tohoto zjištění je nutné zjistit, jaké časové nedostatky organizace spatřují. Je třeba odlišit, zda se jedná o nedostatek času ve vazbě na vyhlašování výzev v oblasti SA, nebo zda se jedná o nedostatek času zástupců jednotlivých organizací. Kraje překážky v realizaci SA nevnímají, na druhou stranu zástupci OSS jsou v této oblasti velmi skeptičtí.

36

C1. Definujte Vaše požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR:

Všichni respondenti bez ohledu na jejich postavení v systému veřejné správy preferují implementaci SA prostřednictvím lokální koordinace, i ta regionální je velmi upřednostňována. U OSS, SM a obcí typu II je upřednostňována koordinace ze strany MV.

C2. Kde vnímáte největší bariéry v oblasti SA?

Největší problém v oblasti implementace SA vnímají organizace v nedostatečné koordinaci, vnitřním problémem je zároveň nedostatek personálních a finančních kapacit realizátorů.

37

C3. Jak by mělo být podle Vás do budoucna nastaveno financování priorit v oblasti SA?

Všichni respondenti se opět shodli, že klíčové je financovat priority v oblasti SA z externích zdrojů EU. Důležité je rovněž vnímání potřeby podpory implementace SA z národních zdrojů. Největší disproporce mezi vůlí financovat priority SA z vlastních zdrojů je patrná u statutárních měst, krajů a obcí typu III. C4. Jakou roli by měly hrát v této oblasti kraje?

Všichni respondenti se shodli, že kraje by měly hrát v oblasti implementace roli metodickou a koordinační. Pro oblast nositel politik se rozhodli primárně kraje sami. Vysoké procento připadá i na roli koordinační. Toto koresponduje s ostatními oblastmi dotazníku, které volají po decentralizaci koordinační a metodické role, což však musí být stále řízeno centrálně na úrovni MV, nebo jiné organizace státní správy.

38

C5. Jaká role v oblasti SA by měla být realizována ze strany Vaší organizace?

Žádná organizace se nevyslovila pro svou roli koordinátora. Vybraná statutární města a organizační složky státu prezentovaly své postavení negativně. Nejvíce respondentů odpovídalo, že chtějí být realizátory politik SA. Toto procento je však velmi nízké. Pro potřeby plošného pokrytí veřejné správy je klíčové, aby realizátory politik byly všechny organizace až do úrovně obcí typu II. A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující?

Nejméně přínosné informace o SA považují zástupci krajů, ale i u ostatních organizací je procento zástupců považujících informace za nedostatečné příliš vysoké. Zde doporučujeme provedení analýzy, jak informace distribuovat lépe.

39

A2. Uvítali byste větší informovanost o SA ze strany MV?

V rámci této skupiny dotazů je stav relativně uspokojivý. Procento poptávky po větší informovanosti je spíše nízké. Na druhou stranu je lehce v rozporu s předchozí otázkou, jelikož hlavním nositelem informací pro oblast SA je MV.

A3. Jakým způsobem by Vám předání informací vyhovovalo? Typ organizace Forma

I

II

III

kraje

OSS

SM

Internet

118

18

32

8

19

15

Školení

46

14

18

6

17

12

Tiskoviny

27

4

12

3

4

4

4

2

3

2

2

3

195

38

65

19

42

34

Jiné celkem

Většina respondentů uvádí poptávku po informování o prvcích a opatřeních SA prostřednictvím sítě internet, ale velká část zároveň uvádí, že by uvítala realizaci školení.

40

A4. Jsou informace o SA podávány srozumitelným způsobem?

Stejně jako u otázky A1 vnímají deficit v oblasti srozumitelnosti informací o SA nejvíce kraje. Zde by mělo opět dojít k podrobnému rozkladu výsledků s cílem zjistit nejčastější nesrovnalosti.

A5. Jsou informace o SA podávány včas?

Vysoké procento respondentů uvádí, že informace v oblasti SA nejsou podávány včas. Doporučujeme tedy zaměřit se na posílení koordinační funkce subjektů zapojených do implementace SA.

41

A6. Uvítali byste více decentralizovanou realizaci politik SA v území?

Zde je opět patrné, že vůle po decentralizaci realizace politik je vysoká. Toto je dáno pravděpodobně i vysokou potřebou získat včasnou informaci o SA.

B1. Realizuje Vaše organizace projekty zaměřené na Smart Administration?

Většina organizací projekty SA realizuje. Problém je viditelný u OSS a obcí typu II, kde je penetrace projekty SA nízká a to i přes skutečnost, že je v těchto organizacích podporována, a na úrovni OSS je dokonce žádoucí jejich zapojení do zefektivnění systému veřejné správy.

42

B5. Plánujete realizovat další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU (IOP, OP LZZ)?

Nejméně projektů spolufinancovaných z EU plánují obce typu I, II a OSS. U první skupiny je to primárně o nemožnosti podpory tohoto typu organizací, ale u OSS a obcí typu II je to spíše o nevoli zástupců těchto organizací. Na druhou stranu SM plánují realizovat projekty v plném rozsahu.

B7. Disponuje Vaše organizace dostatečnou personální kapacitou pro realizaci projektů SA? Tzn., má dostatek vzdělaných, zkušených zaměstnanců?

Výstupy z této části dotazníkového šetření jsou zajímavé a to především ve vazbě na skutečnost, že kraje například uvádí, že nedisponují dostatečnými kapacitami, ale v předchozí otázce uvedli, že nevnímají překážky v realizaci prvků SA. Nejvíce kapacit paradoxně mají OSS, které realizují projekty téměř nejméně.

43

B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA?

Výstupy z této části dotazníkového šetření jsou vypovídající a odráží především velikost organizace a tradice v oblasti realizace kvalitativních opatření ve veřejné správě. Zvláštní je opět postavení OSS, které nerealizují projekty v oblasti SA tak intenzivně jako například kraje a obce, ale drží největší podíl samostatných útvarů majících na starosti implementaci SA.

B9. Klade vedení Vaší organizace důraz na zavádění prvků SA?

Z výsledků této otázky vyplývá, že zavádění SA není prioritou a důležitější je realizace jiných opatření zaměřených například na realizaci investičních akcí, ale na druhou stranu vzhledem ke skutečnosti, že jsou prvky SA zaváděny velmi intenzivně lze konstatovat, že pokud by SA byla prioritou, tak by realizace těchto projektů překročila rozsah projektů ostatních. Projekty SA jsou vnímány pouze doplňkově k ostatním funkcím úřadu.

44

B10. Má Vaše organizace stanoveny priority ve vazbě na plánovaná opatření SA?

Organizace VS nedávají vysokou důležitost zavádění prvků SA ve svých prioritách, toto může být způsobeno nejednotností centrální podpory a nesystémovým přístupem k implementaci SA.

B11. Jsou ve Vaší organizaci sestaveny projektové týmy ve vazbě na implementaci a řízení prvků SA?

Zde je situace trochu zvláštní, jelikož zástupci obcí typu II jsou jedni z nejméně odhodlaných realizovat opatření s prvky SA a zároveň jsou zvyklí sestavovat pracovní týmy pro zavádění SA. U ostatních organizací (obce typu III, kraje, SM a OSS) je nízké procento způsobeno primárně skutečností, že mají zvláštní odborné útvary zaměřené na řízení SA.

45

4.3

Vyhodnocení dle typu organizace

V rámci této kapitoly je uvedena SWOT analýza pro každý jednotlivý typ organizace. Detailní vyhodnocení dotazníku dle typu organizace bylo z důvodu rozsahu a vysokému detailu zařazeno jako příloha Vyhodnocení dle typu organizace (str. 112) tohoto dokumentu. Pro účely vyhodnocení bylo celkových 301 platných dotazníků rozděleno do 6 cílových skupin: Kraje Obce I. stupně Obce II. stupně Obce III. stupně Statutární města Orgány státní správy Vyhodnocení obsahuje odpovědi jednotlivých respondentů dle cílových skupin na oblast otázek týkajících se stavu implementace Smart Administration. Všechny oslovené organizace dostaly k vyplnění stejný dotazník za stejných podmínek bez rozdílu velikosti organizace, organizační složení, umístění v rámci České republiky. Vyhodnocení bylo vypracováno pro každou skupinu zvlášť dle daných okruhů otázek: Obecné informace o stavu implementace Smart Administration Analýza stavu implementace Smart Administration v konkrétní organizaci Identifikace priorit v oblasti Smart Administration Cílem bylo zjistit stav, jak reagují organizace veřejného sektoru na otázky týkající se zavádění Strategie realizace Smart Administration, jak této oblasti rozumějí, do jaké míry se do rozvojových kroků zapojují, jak ve svých každodenních činnostech pracují s dostupnými a známými metodami. Cílem bylo zároveň zjistit, jaké jsou návrhy statutárních zástupců organizací veřejného sektoru na zlepšování zavádění Smart Administration.

46

47

4.3.1

Vyhodnocení cílové skupiny Obce I. stupně

V rámci cílové skupiny obce I. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 170 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili starostové či místostarostové obce a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí I. stupně dle respondentů v průměru 6 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Nedostatečná personální kapacita Nedostatek finančních zdrojů Nízká dostupnost zdrojů EU Nízká míra výskytu projektů SA Nedostatečná kvalifikace zástupců organizací

Silné stránky Vysoké povědomí o oblasti SA Vysoká tendence pro využívání a implementaci prvků eGov

Hrozby

Příležitosti Možnost decentralizace koordinace SA Větší zapojení ORP do procesu implementace SA Velký prostor pro realizaci národních politik systémových projektů Odhodlání obcí být příjemci politik v oblasti SA Jasné představy o prioritách obcí

Nebude podpořena implementace SA na úrovni obcí typu I Neznalost prostředí a nemožnost pracovat s prvky SA bez externí pomoci Neochota být nositeli projektů v oblasti SA

Klíčová zjištění pro oblast obcí I. stupně Reakce obcí typu jedna na položené otázky se příliš nelišily od očekávání, což je dáno především jejich velikostí. U obcí s počtem obyvatel menším než 500 většinou panuje větší skepse k oblasti Smart Administration a jejímu zavádění do jejich organizací. U těchto obcí je rovněž silnější podíl osob, které preferují být čistým příjemcem z realizace politik. Na druhou stranu oproti očekávání velká část obcí chce být realizátory konkrétních opatření (celkem 44,85 respondentů). Zároveň byly identifikovány plánované priority v oblastech elektronizace veřejné správy, snižování administrativní zátěže a řízení lidských zdrojů. V souladu s výše uvedeným doporučujeme realizovat podporu výše uvedených opatření a ve vazbě na zjištění požadavků na roli regionálních organizací v systému implementace SA je žádoucí, aby tuto politiku koordinovaly buď kraje, nebo ORP. Toto je v souladu s původním konceptem podpory SA z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který měl být v rámci grantových projektů administrován na úrovni krajů stejně, jako je tomu například u Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Konstatováním tedy může být cílit podporu SA u obcí nad 1000 obyvatel přímou podporou a u obcí menších prostřednictvím centrálně řízeních projektů na úrovni krajů, nebo ORP.

48

49

4.3.2

Vyhodnocení cílové skupiny Obce II. stupně

V rámci cílové skupiny obce II. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 27 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci a starostové obce a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí II. stupně dle respondentů v průměru 35 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Nedostatečná personální kapacita Nedostatek finančních zdrojů Nízká míra výskytu projektů SA Nedostatečná kvalifikace zástupců organizací Nízké povědomí o možnostech SA Nedostatek času na realizaci projektů SA

Silné stránky Vysoká tendence pro využívání a implementaci prvků eGov Odhodlání realizovat opatření SA Ochota akceptovat lokální řešení Odhodlání pro realizaci vlastních opatření zaměřených na SA Jasně vymezitelné priority v oblasti SA Odhodlání realizovat opatření z vlastních zdrojů Průměrná úroveň personálních kapacit pro potřeby realizace SA

Hrozby

Příležitosti Možnost decentralizace koordinace SA Větší zapojení ORP do procesu implementace SA Velký prostor pro realizaci národních politik systémových projektů Odhodlání obcí být příjemci politik v oblasti SA Jasné představy o prioritách obcí Možnost financovat opatření ze zdrojů EU Prostor pro rozvoj stanovování priorit v oblasti SA

Nebude dále podporována implementace SA na úrovni obcí typu II Neznalost prostředí a nemožnost pracovat s prvky SA bez externí pomoci Neochota být nositeli projektů v oblasti SA

Klíčová zjištění pro oblast obcí II. Stupně Zjištění pro oblast obcí typu II se opět neliší od obecné znalosti situace v daném prostředí. Problémem je primárně skutečnost, že tyto obce nebyly systémově při implementaci SA podporovány a dělo se tak až v posledním roce, kdy jim bylo umožněno získat finanční prostředky na rozvoj zaměstnanců. Zároveň zde existuje silná poptávka po roli krajů jako metodického centra pro oblast implementace SA v těchto obcích, což kopíruje i identifikovanou potřebu obcí typu I. Silná poptávka je zde samozřejmě po roli MV jako národního koordinátora. Velmi překvapující je však zjištění, že obce počítají z velké (majoritní) části s financováním rozvojových opatření z vlastních zdrojů. I struktura plánovaných činností v oblasti SA se liší od obcí nižšího stupně, kdy prioritami jsou spíše neinvestiční prvky SA zaměřené na snižování administrativní zátěže, optimalizaci finančních toků atp., což zároveň odpovídá struktuře již realizovaných opatření. Odlišnost oproti obcím typu I je zde dána ještě skutečností, že větší procento subjektů vnímá svou roli při implementaci SA jako vlastní odpovědnost.

50

4.3.3

Vyhodnocení cílové skupiny Obce III. stupně

V rámci cílové skupiny obce III. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 43 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci a vedoucí odborů (odboru regionálního či strategického rozvoje) a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí III. stupně dle respondentů v průměru 235 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky I přes vysokou míru podpory ne všechny obce chtějí realizovat tato opatření Nedostatečné personální a vlastní finanční zdroje Nízká míra stanovování rozvojových priorit v souladu s prvky SA

Silné stránky Znalost prostředí externího financování projektů SA Jasná vize ve struktuře plánovaných opatření v oblasti SA Existence projektových týmů při zavádění SA

Hrozby

Příležitosti Decentralizace výkonu podpory a implementace SA na regionální a lokální úroveň Odhodlání obcí k realizaci projektů SA Vůle realizovat opatření SA

Potřeby vyšší míry informovanosti o politikách v oblasti SA Vznikne rozdíl mezi úrovní a kvalitou veřejných služeb Zastavení podpory projektů zaměřených na SA ze zdrojů EU Nedostatečná vůle vedení organizace pro zavádění SA Nedostatečná koordinace SA na národní nebo regionální úrovni Informace o implementaci prvků SA a vývoji v této oblasti nejsou podávány včas Klíčová zjištění pro oblast obcí III. Stupně

V rámci této skupiny jsou vidět výrazné posuny oproti těm předchozím, i požadavky na koordinaci politik a na strukturu informovanosti se začínají více lišit. U této skupiny je patrné, že obce disponují dostatečným zázemím pro potřeby řízení politik v oblasti SA a mají sestaveny interní řídící týmy. Zároveň vnímají větší potřebu být o politikách a plánovaných krocích v oblasti SA více informováni. Patrná je i skutečnost, že tyto obce mají větší šanci na svá opatření získat externí zdroje z EU, což se projevuje jak ve struktuře podpory na realizované projekty, tak v požadavcích na plánovanou strukturu zdrojů na tato opatření. Zároveň oproti předchozím skupinám více preferují koordinační roli krajů, kdy obce typu I a II požadují roli krajů spíše na úrovni metodické.

51

52

4.3.4

Vyhodnocení cílové skupiny Statutární města

V rámci cílové skupiny statutární města se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 21 respondentů z 19 statutárních měst, tzn. do dalšího vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 19 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci, vedoucí odborů či vedoucí oddělení a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má magistrát dle respondentů v průměru 470 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky I přes vysokou míru podpory ne všechny obce chtějí realizovat tato opatření Nedostatečné personální zdroje – nekompetentní zaměstnanci – a vlastní finanční zdroje Nízká míra stanovování rozvojových priorit v souladu s prvky SA

Silné stránky Znalost prostředí externího financování projektů SA Jasná vize ve struktuře plánovaných opatření v oblasti SA Existence projektových týmů při zavádění SA Vysoká míra penetrace projekty SA Existence samostatných složek pro koordinaci SA

Hrozby

Příležitosti Zefektivnění centrální podpory implementace SA Odhodlání obcí k realizaci projektů SA Vůle realizovat opatření SA Prostor pro realizaci dalších opatření SA Získání externích zdrojů financování na podporu implementace SA Možnost koordinovat implementaci SA prostřednictvím přenosu příkladů dobré praxe Prostor pro zvýšení informovanosti realizátorů politik v oblasti SA

Potřeby vyšší míry informovanosti o politikách v oblasti SA Vznikne rozdíl mezi úrovní a kvalitou veřejných služeb Zastavení podpory projektů zaměřených na SA ze zdrojů EU Nedostatečná vůle vedení organizace pro zavádění SA Nedostatečná koordinace SA na národní nebo regionální úrovni

Klíčová zjištění pro oblast statutárních měst Zde je více jak v předchozích skupinách patrná vysoká míra rozvrstvení politik v oblasti SA a zároveň vysoká míra pokrytí těchto organizací projekty, jejichž obsahem je SA (94 % organizací). Mezi nejčastěji řešené oblasti patří opět procesní a projektové řízení a elektronizace veřejné správy. Na vysokých místech se vyskytuje i oblast finančního řízení a plánování. Tyto organizace rovněž oproti jiným subjektům stanovují své priority v souladu s politikami SA a zároveň více jak polovina organizací má zvláštní jednotku, která koordinuje opatření pro oblast SA. Zároveň tyto subjekty tvoří projektové týmy, které mají na starosti implementaci prvků SA. Výrazný rozdíl je v názoru na potřebu centrální koordinace ze strany MV, kdy toto řešení preferuje většina organizací. Velký problém je vnímán v nedostatečné koordinaci implementace SA. Na druhou stranu většina statutárních měst plánuje na implementaci SA využít externích zdrojů EU. Roli krajů v oblasti SA vnímají stejně jako obce typu III.

53

4.3.5

Vyhodnocení cílové skupiny OSS

V rámci cílové skupiny orgány státní správy (dále jen OSS) se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 29 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili ředitelé odborů a vedoucí oddělení a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má krajský úřad dle respondentů v průměru 350 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Nízká míra informovanosti o projektech v oblasti SA Nedostatečná informovanost organizací Nízká míra penetrace organizací v oblasti realizace opatření s prvky SA Nedostatečná personální kapacita Neexistence jednotného místa pro řízení SA na úrovni organizace Neexistence jednotné interní centrální jednotky pro koordinaci SA

Silné stránky Stanovování priorit dle opatření v oblasti SA Jasné stanovení priorit v oblasti SA Vysoká míra stanovování priorit pro oblasti projektů SA Vůle pro potřeby realizace opatření souvisejících s implementací SA

Hrozby

Příležitosti Částečná decentralizace politik v oblasti SA Vůle OSS realizovat opatření s prvky SA Externí financování opatření v oblasti implementace SA ze zdrojů EU Vysoká priorita pro zavádění opatření s prvky SA

Nedostatek finančních zdrojů pro realizaci opatření s prvky SA Zastavení podpory implementace SA a to především metodické Nízká míra existence projektových týmů pro potřeby řízení implementace opatření s prvky SA

Klíčová zjištění pro oblast organizačních složek státu V této oblasti se vyskytují opět zcela rozdílné trendy oproti předchozím skupinám organizací. Velmi silná je potřeba zvýšení informovanosti organizací v oblasti SA. Zároveň uvádí potřebu větší míry koordinace činností v oblasti SA. Velmi vysoké procento organizací (90 %) uvádí, že nedisponuje složkou pro potřeby řízení SA a pouhých 9 % uvedlo, že má vlastní složku, která se stará o řízení SA v organizacích. Největším procentem tyto organizace počítají s implementaci SA za účasti zdrojů z EU. Co se týče priorit ve vazbě na plánovaná, realizovaná a připravovaná opatření v oblasti SA, tak se na prvních třech místech vyskytují stejné priority. Konkrétně se jedná o implementaci e-Gov, snižování administrativní zátěže a řízení a rozvoj lidských zdrojů. Velmi zajímavá je i volba jednotlivých organizací, že chtějí být spíše realizátory SA opatření, což je oproti předchozím organizacím cca o 1/3 vyšší číslo.

54

55

4.3.6

Vyhodnocení cílové skupiny Kraje

V rámci cílové skupiny kraje se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 11 respondentů z 9 krajských úřadů, tzn. do dalšího vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 9 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili ředitelé či vedoucí relevantních odborů a jejich pracovníci a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má krajský úřad dle respondentů v průměru 634 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Nedostatek zdrojů

Silné stránky Dostatečné kapacity pro potřeby realizace projektů SA Všichni respondenti realizují opatření SA Jasná prioritizace opatření zaměřených na implementaci SA Odhodlání pokračovat v realizaci projektů s prvky SA Existence samostatné složky pro potřeby realizace SA Důraz na zavádění prvků SA Existence projektových týmů při zavádění SA

Hrozby

Příležitosti Zvýšení srozumitelnosti informací Zajištění včasnosti podávaných informací Decentralizace politik v oblasti implementace SA – koordinační a metodická role Externí zdroje financování na podporu SA Odhodlání podpořit finančně implementaci SA z vlastních zdrojů

Nízká míra informovanosti o oblastech SA a připravovaných opatřeních Zastavení podpory implementace SA pro oblast krajů

Klíčová zjištění pro oblast krajů Největší deficit spatřují kraje v oblasti komunikace a včasného informování ze strany koordinačních orgánů pro SA o plánovaných činnostech. Co je velmi zajímavé a nevyskytuje se u ostatních skupin organizací, tak je skutečnost, že opatření SA realizují všichni respondenti. Realizovat opatření SA má v plánu většina z nich. Nejčastěji realizovanými opatřeními jsou implementace prvků eGov, procesní a projektové řízení a řízení lidských zdrojů. Řízení lidských zdrojů je nejčastěji plánovaným opatřením. Co se týče postavení kraje v systému SA je jeho cílem být spíše realizátorem politik v oblasti SA.

56

5

VYHODNOCENÍ A ZÁVĚRY

Cílem kapitoly je souhrn veškerých poznatků ve vazbě na vzájemné porovnání odpovědí jednotlivých skupin respondentů. Kapitola je rozdělena dle otázek s širší škálou odpovědí a odpovědí ano či ne. V první části kapitoly jsou uvedeny otázky se širší škálou odpovědí. 5.1

Otázky se širší škálou odpovědí

B2. Vyberte prosím okruh Vaší organizací realizovaných činností v oblasti SA: Nejvíce v oblasti SA probíhá elektronizace veřejné správy a to u obcí I. typu, dále pak u obcí II. typu a u OSS. Nejméně činností zaměřených na SA se dotýká řízení lidských zdrojů. U některých skupin organizací je podíl realizovaných opatření více vyrovnaný, což se týká především krajů OSS a statutárních měst. B4. Plánuje Vaše organizace realizovat další projekty v oblasti SA? Nejvíce organizací plánuje realizovat projekty v oblasti SA zaměřené na elektronizaci veřejné správy, nejméně v oblasti implementace procesního řízení. U elektronizace VS vyčnívají z průměru obce typu I, kraje a OSS. Tento trend může být způsoben realizací projektů v IOP. U ostatních oblastí je trend relativně vyrovnaný. U statutárních měst je patrná vůle pro zavádění projektového řízení a snižování regulatorní zátěže. Pokud ano, jaká opatření v oblasti SA spolufinancovaná z EU připravujete (IOP, OP LZZ)? Nejvíce organizace připravují v rámci spolufinancování z EU snižování administrativní zátěže a to převážně kraje, dále pak řízení lidských zdrojů. Nejméně naopak snižování regulatorní zátěže a implementaci procesního řízení. B6. Plánujete spolufinancovat opatření SA z jiných externích zdrojů, pokud ano, z jakých? Financovat opatření na implementaci SA ze strukturálních fondů EU plánují nejvíce obce III. typu a OSS. Obecně lze konstatovat, že většina organizací na tyto výzvy při zavádění SA vsází. Pokud ne, kde vnímáte překážky? Nejčastější překážkou při implementaci SA je nedostatek finančních zdrojů a nedostatek času. Pro potřeby ověření tohoto zjištění je nutné určit, jaké časové nedostatky organizace spatřují. Je třeba odlišit, zda se jedná o nedostatek času ve vazbě na vyhlašování výzev v oblasti SA, nebo zda se jedná o nedostatek času zástupců jednotlivých organizací. Kraje překážky v realizaci SA nevnímají, na druhou stranu zástupci OSS jsou v této oblasti velmi skeptičtí. C1. Definujte Vaše požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR: Všichni respondenti bez ohledu na jejich postavení v systému veřejné správy preferují implementaci SA prostřednictvím lokální koordinace, i ta regionální je velmi upřednostňována. U OSS, SM a obcí typu II je upřednostňována koordinace ze strany MV. C2. Kde vnímáte největší bariéry v oblasti SA? Největší problém v oblasti implementace SA vnímají organizace v oblasti nedostatečné koordinace, vnitřním problémem je zároveň nedostatek personální a finančních kapacit realizátorů. C3. Jak by mělo být podle Vás do budoucna nastaveno financování priorit v oblasti SA? Všichni respondenti se opět shodli, že klíčové je financovat priority v oblasti SA z externích zdrojů EU. Důležité je rovněž vnímání potřeby podpory implementace SA z národních zdrojů. Největší disproporce mezi vůlí financovat priority SA z vlastních zdrojů je patrná u statutárních měst, krajů a obcí typu III.

57

C4. Jakou roli by měly hrát v této oblasti kraje? Všichni respondenti se shodli, že kraje by měly hrát v oblasti implementace roli metodickou a koordinační. Pro oblast nositel politik se rozhodli primárně kraje sami. Vysoké procento připadá i na roli koordinační. Toto koresponduje s ostatními oblastmi dotazníku, které volají po decentralizaci koordinační a metodické role, což však musí být stále řízeno centrálně na úrovni MV nebo jiné organizace státní správy. C5. Jaká role v oblasti SA by měla být realizována ze strany Vaší organizace? Žádná organizace se nevyslovila pro svou roli koordinátora. Vybraná statutární města a organizační složky státu prezentovaly své postavení negativně. Nejvíce respondentů odpovídalo, že chtějí být realizátory politik SA. Toto procento je však velmi nízké. Pro potřeby plošného pokrytí veřejné správy je klíčové, aby realizátory politik byly všechny organizace až do úrovně obcí typu II. 5.2

Otázky dle odpovědí ANO/NE

A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Nejméně přínosné informace o SA považují zástupci krajů, ale i u ostatních organizací je procento zástupců považujících informace za nedostatečné příliš vysoké. Zde doporučujeme provedení analýzy, jak informace distribuovat lépe. A2. Uvítali byste větší informovanost o SA ze strany MV? V rámci této skupiny dotazů je stav relativně uspokojivý. Procento poptávky po větší informovanosti je spíše nízké. Na druhou stranu jde lehce v rozporu s předchozí otázkou, jelikož hlavním nositelem informací pro oblast SA je MV. A3. Jakým způsobem by Vám předání informací vyhovovalo? Většina respondentů uvádí poptávku po informování o prvcích a opatřeních SA prostřednictvím sítě internet, ale velká část zároveň uvádí, že by uvítala realizaci školení. A4. Jsou informace o SA podávány srozumitelným způsobem? Stejně jako u otázky A1 vnímají deficit v oblasti srozumitelnosti informací o SA nejvíce kraje. Zde by mělo opět dojít k podrobnému rozkladu výsledků s cílem zjistit nejčastější nesrovnalosti. A5. Jsou informace o SA podávány včas? Vysoké procento respondentů uvádí, že informace v oblasti SA nejsou podávány včas. Doporučujeme tedy zaměřit se na posílení koordinační funkce subjektů zapojených do implementace SA. A6. Uvítali byste více decentralizovanou realizaci politik SA v území? Zde je opět patrné, že vůle po decentralizaci realizace politik je vysoká. Toto je dáno pravděpodobně i vysokou potřebou získat včasnou informaci o SA. B1. Realizuje Vaše organizace projekty zaměřené na Smart Administration? Většina organizací projekty SA realizuje. Problém je viditelný u OSS a obcí typu II, kde je penetrace projekty SA nízká a to i přes skutečnost, že je v těchto organizacích podporována a na úrovni OSS je dokonce žádoucí jejich zapojení do zefektivnění systému veřejné správy. B5. Plánujete realizovat další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU (IOP, OP LZZ)? Nejméně projektů spolufinancovaných z EU plánují obce typu I, II a OSS. U první skupiny je to primárně o nemožnosti podpory tohoto typu organizací, ale u OSS a obcí typu II je to spíše o nevoli zástupců těchto organizací. Na druhou stranu SM plánují realizovat projekty v plném rozsahu.

58

B7. Disponuje Vaše organizace dostatečnou personální kapacitou pro realizaci projektů SA? Tzn., má dostatek vzdělaných, zkušených zaměstnanců? Výstupy z této části dotazníkového šetření jsou zajímavé a to především ve vazbě na skutečnost, že kraje například uvádí, že nedisponují dostatečnými kapacitami, ale v předchozí otázce uvedli, že nevnímají překážky v realizaci prvků SA. Nejvíce kapacit paradoxně mají OSS, které realizují projekty téměř nejméně. B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA? Výstupy z této části dotazníkového šetření jsou vypovídající a odráží především velikost organizace a tradici v oblasti realizace kvalitativních opatření ve veřejné správě. Zvláštní je opět postavení OSS, které nerealizují projekty v oblasti SA tak intenzivně jako například kraje a obce, ale drží největší podíl samostatných útvarů majících na starosti implementaci SA. B9. Klade vedení Vaší organizace důraz na zavádění prvků SA? Z výsledků této otázky vyplývá, že zavádění SA není prioritou a důležitější je realizace jiných opatření zaměřených například na realizaci investičních akcí, ale na druhou stranu vzhledem ke skutečnosti, že jsou prvky SA zaváděny velmi intenzivně, lze konstatovat, že pokud by SA byla prioritou, tak by realizace těchto projektů překročila rozsah projektů ostatních. Projekty SA jsou vnímány pouze doplňkově k ostatním funkcím úřadu. B10. Má Vaše organizace stanoveny priority ve vazbě na plánovaná opatření SA? Organizace VS nedávají vysokou důležitost zavádění prvků SA ve svých prioritách, toto může být způsobeno nejednotností centrální podpory a nesystémovým přístupem k implementaci SA. B11. Jsou ve Vaší organizaci sestaveny projektové týmy ve vazbě na implementaci a řízení prvků SA? Zde je situace trochu zvláštní, jelikož zástupci obcí typu II jsou jedni z nejméně odhodlaných realizovat opatření s prvky SA a zároveň jsou zvyklí sestavovat pracovní týmy pro zavádění SA. U ostatních organizací (obce typu III, kraje, SM a OSS) je nízké procento způsobeno primárně skutečností, že mají zvláštní odborné útvary zaměřené na řízení SA. 5.3

Závěr - shrnutí

Výše uvedené odpovědi mají do jisté míry jednotný trend a vzájemné porovnání výstupů ukázalo, že existuje silná disproporce mezi jednotlivými typy organizací. U obcí typu I a II je nízká míra realizace dána především omezenou personální kapacitou a nízkou finanční podporou realizace SA z externích zdrojů. Obdobná situace je i u OSS, kde z průměru vyčnívají především ministerstva, která tato opatření realizují ve větší míře, než ostatní OSS. Penetrace ostatních organizací projekty s prvky SA je daleko širší například kraje tyto projekty realizují všechny a statutární města i obce typu III (mezi ně patří i statutární města) téměř všechny. U těch obcí typu III, které je nerealizují, je toto dáno především nedostatečnými personálními kapacitami. Vůle realizovat projekty s prvky SA je silná, ale pouze za podmínek přispění na jejich podporu z externích zdrojů. Zajímavým závěrem je i relativní jednotnost při preferenci oblastí projektů, které jsou v rámci SA realizovány (například shoda nad elektronizací VS, procesním řízením, projektovým řízením a řízením lidských zdrojů a zároveň vysokým důrazem na optimalizaci ekonomických procesů). Shrnutí: Jako nejzřetelnější se jeví následující závěry: Informace o SA jsou nedostačující, málo srozumitelné a nejsou podávány včas 59

Je zřetelná korelace mezi velikostí obce a realizací projektů SA Kromě OSS není dostatek zkušených personálních kapacit pro realizaci SA Projekty SA nejsou vnímány jako priorita Největší překážkou v implementaci SA se jeví nedostatek finančních zdrojů a kapacit Schází koordinace pro implementaci SA

60

6

OPATŘENÍ PRO ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI IMPLEMENTACE SM ART ADMINISTRAT ION

Na základě výstupů z analýz byly identifikovány některé okruhy nedostatků pro oblast implementace Smart Administration v organizacích veřejného sektoru. Pro jejich eliminaci je klíčové zajistit postupnou realizaci systémových opatření, která je dále budou eliminovat. Cílem této části dokumentu je tedy popsat hlavní opatření pro potřeby zavedení těchto kroků včetně identifikace jejich časové náročnosti a rozsahu plánovaných činností. Tato návrhová část se týká následujících doporučení: Zajistit externí finanční podporu pro potřeby implementace SA Zvýšit osvětu v oblasti SA prostřednictvím vzdělávacích kurzů, jejichž obsahem bude prezentace konkrétních opatření Včasná publicita opatření se zaměřením na SA z centrální úrovně Decentralizace výkonu koordinace politik v oblasti implementace SA Zvýšení metodické podpory realizátorů politik v oblasti SA Identifikace jasných priorit v projektech SA a jejich podpora Větší důraz na přímou realizaci prvků SA směrem k malým organizacím Realizace národních projektů za účasti realizátorů SA Tvorba metodických materiálů, které budou moci být využity ze strany menších organizací Jednotlivé návrhy jsou doplněny detailním popisem rozsahu řešení a odhadovanou úrovní technické a organizační náročnosti doplněnou o pravděpodobnou délku realizace opatření. Technická a organizační náročnost LEHKÁ

STŘEDNÍ

TĚŽKÁ

Termín realizace kratší než 3 měsíce

6 – 12 měsíců

delší než 12 měsíců

Obr. 4.3.6-1 Přehledové znázornění návrhů opatření z hlediska náročnosti a termínu realizace

6.1

Zajistit dostatečné externí zdroje financování pr o oblast realizace politik SA

V současné době existují především nadnárodní finanční zdroje na podporu realizace těchto opatření (strukturální fondy EU). Financování těchto opatření je možné zajistit prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaného operačního programu pro organizace od úrovně obcí typu II zde je nutné selektovat dle velikosti. Zároveň je možné využít programu rozvoje venkova, který podporuje obce typu I. Klíčem pro efektivní alokaci zdrojů je realizace národních koncepčních projektů, které převezmou garanci za určitou oblast ve své gesci. Mimo zdroje EU je možné využít financování prostřednictvím privátní sféry, což může být například vazba na zavádění metropolitních sítí atp. Pro PPP projekt je klíčové využít stimulaci na národní úrovni. Částečným řešením je podpora z národních zdrojů, která však vzhledem k současné finanční situaci spíše nepřichází v úvahu. Tento model by mohl fungovat dle klíče cílených grantů a podpory zajištění implementace SA prostřednictvím vlastních kapacit – mzdové příspěvky stejně jako jsou příspěvky na výkon státní správy (přenesené působnosti u obcí a krajů). U tohoto opatření bude zajištěna i dlouhodobá udržitelnost. Pro udržitelnost těchto opatření je klíčové ukázat organizacím, jak se na těchto opatřeních dají realizovat úspory a následně bude snadnější prosadit navazující řešení, která budou tyto organizace schopny

61

realizovat z vlastních prostředků. Toto je však dlouhodobí úkol, který vyžaduje opravdu jednotnou a cílenou koordinaci. Technická a organizační náročnost

Střední

Termín realizace

7 měsíců Nesystémový přístup

Rizika

Množství výběrových kritérií Nedostatečná motivace soukromých subjektů Nízká míra udržitelnosti Zvýšit osvětu v oblasti SA prostřednictvím realizace vzd ělávacích kurzů

6.2

Cílem realizace tohoto opatření je vytvoření vzdělávacích kurzů zaměřených na Smart Administration v obecné rovině, i na dílčí oblasti Smart adminsitration a jejich aplikaci do praxe. Garantem za tuto oblast může být například Institut místní správy pro území, nebo institut státní správy pro OSS. Obdobné aktivity již probíhají v oblasti eGov, ale na neinvestiční části SA není žádné cílené vzdělávání zaměřeno. Možné oblasti realizace vzdělávání: Obecný úvod do SA Procesní řízení a jeho aplikace v prostředí organizace veřejné správy Projektové řízení a jeho aplikace do organizací veřejné správy Řízení kvality Finanční řízení atp. Propojení jednotlivých oblastí SA ve funkční celek a jeho aplikace v organizacích veřejné správy

-

Pro potřeby implementace mohou být využiti interní lektoři organizací veřejné správy, kteří tyto informace mohou přenášet na své kolegy, což zvýší jejich motivaci i atraktivitu zaměstnání ve veřejné správě. Finančně tento model může být podpořen ze strukturální fondů EU.

Technická a organizační náročnost

TĚŽKÁ

Termín realizace Rizika

Více jak 12 měsíců Nedostatečný zájem ze strany zástupců orgánů veřejné správy Nedostatek kvalitních příspěvků

6.3

Včasná publicita opatření s prvky SA

Cílem tohoto řešení je zajistit včasnou informovanost v oblasti realizace systémových projektů. Toto by mělo být zajištěno prostřednictvím realizace systémových projektů, které budou cíleny na tvorbu koncepcí a implementačních dokumentů, jež budou podpořeny prostřednictvím marketingové strategie, která bude popisovat nastavení komunikace směrem k realizátorům politik SA. Bez podpory těchto činností není možné, aby realizátoři měly dostatečnou motivaci spolupracovat s koordinátory politik v oblasti SA a zároveň není možné, aby tito byly schopni flexibilně reagovat na probíhající výzvy a probíhající činnosti cílené na systémovou podporu. Udržitelnost těchto řešení je jednoznačně projektovatelná na základě vyjádření finanční náročnosti plánovaných opatření, což dává do rukou ideální nástroj nejen pro koordinátory politik SA, ale i pro jejich realizátory, kteří vnímají jasnou stabilitu procesu. 62


TĚŽKÁ

Termín realizace

Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA

Rizika

Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle

6.4

Decentralizace výkonu koordinace politik v oblasti SA

Toto řešení spočívá primárně v přenesení částí kompetencí v oblasti koordinace implementace a metodické podpory při zavádění SA v území na úroveň regionálních či lokálních organizací. Tento proces musí nadále zůstat pod patronátem některého ústředního orgánu státní správy, ale vzhledem ke skutečnosti, že tento nedisponuje dostatečně akceschopným aparátem se znalostí regionů a se silnou vazbou na ně, není schopen tato opatření vhodně a cíleně komunikovat. Toto by mělo být důvodem pro přenos části agendy směrem na vybrané organizace územní veřejné správy, nebo by mohlo dojít k vytvoření specializované sítě, která toto bude koordinovat v území. Řešení je spíše dlouhodobé a vyžaduje silný mandát. Na začátku bude generovat zvýšené výdaje, ale díky jeho realizaci dojde k eliminaci velkých rozdílů při implementaci prvků SA. Technická a organizační náročnost

TĚŽKÁ

Termín realizace

Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA

Rizika

Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle Vysoké iniciační náklady

6.5

Zvýšení metodické v projektech SA

podpory

implementace

SA

včetně

identifikace

priorit

Toto opatření úzce souvisí s realizací kroku zaměřeného na decentralizaci a systémovou podporu při realizaci politik SA. Primárně jde o to vytvořit sadu pravidel, zásad a podkladových materiálů pro potřeby jejich implementace v organizacích veřejné správy, což bude nejen generovat úspory z rozsahu, ale zároveň dojde k unifikaci systému řízení organizací a sjednocení stavu implementace SA. Tento bod se dotýká i stanovování priorit v oblasti politik SA, kdy tyto priority musí určit okruhy zájmu a okruhy činností, které budou prostřednictvím tohoto systému implementovány. Jedná se o dlouhodobé řešení, kdy je nutné jasně vymezit kompetence jednotlivých nositelů politik SA dle jejich odbornosti a způsobilosti k řešení vybraných okruhů témat. Technická a organizační náročnost

TĚŽKÁ


Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle 63

Vysoké iniciační náklady

6.6

Důraz na podporu přímé implementace prvků SA v malých organizacích VS

Tento krok je jasně definovatelný a to především díky nízké míře personálních kapacit menších obcí a menších organizací veřejné správy obecně. Dosáhnout cílového stavu je možné pouze v případě přenesení koordinačních politik zaměřených na implementaci SA na nižší úroveň. Kdy například nositeli politik pro oblast obcí typu I budou obce typu II nebo III. Zároveň je nutné určit priority a okruhy realizovatelnosti vybraných opatření ve vazbě na jejich praktickou aplikovatelnost a využití. Tato činnost vyžaduje silnou koordinační funkci a zároveň generuje jisté náklady na stanovení požadavků na rozsah a funkčnost systému. Technická a organizační náročnost

TĚŽKÁ


Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle

6.7

Realizace národních projektů a tvorba metodických materiálů pro oblast SA

Jedná se opět o systémový krok, který bude vyžadovat jasné vymezení kompetencí mezi jednotlivými subjekty zapojenými do koordinace a metodické podpory SA. Opatření by mělo být realizováno prostřednictvím systémových projektů zaměřených na tvorbu metodických materiálů, které musí na druhou stranu vznikat koordinovaně. Toto se doposud příliš nedařilo, ale je zde prostor k využití stávajících orgánů, které sdružují hlavní nositele politik SA, pro koordinaci SA. Tyto organizace mají zároveň dostatečné kompetence pro potřeby zavedení těchto kroků do systému veřejné správy. Při spuštění tohoto systému je nutné sestavit dostatečný kompetenční model a nastavit jasné role v rámci projektových týmů. Nejedná se o opatření krátkodobé a jednoduše realizovatelné, ale za stávajících možností externí finanční podpory ze strany EU lze tyto projekty cíleně realizovat a následně je možné jejich udržitelnost s minimálními náklady pokrývat z generovaných úspor. Systémové je při identifikaci těchto projektů počítat jejich reálnou návratnost, což se v současnosti vůbec neděje.


TĚŽKÁ


Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle

64

7

PŘÍLOHY

Kapitola obsahuje následující dokumenty: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Použité metody, výběr respondentů, průběh dotazníkového šetření – detailní popis Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě Text výzvy pro respondenty dotazníkového šetření Text oznámení o realizaci dotazníkového šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření dle typu organizace Slovní vyhodnocení – volné texty dle typu organizace

65

7.1

Použité metody, výběr respondentů, průběh dotazníkového šetření – detailní popis

Cílem kapitoly je popis použitého klíče pro stanovení struktury respondentů, použitých metod pro vyhodnocení dat včetně stanovení harmonogramu prací.

66

7.1.1



v oblasti

implementace

Smart

Administration



68

7.1.2



69


7.1.3


nad 1 500 obyvatel

do 1 500 obyvatel


x

x

x

1

24

28

88

99

242

1

16

20

43

154

235

1

1

14

20

25

108

169

Karlovarský

1

1

6

7

26

44

85

Ústecký

1

5

11

14

33

75

139

Královéhradecký

1

1

14

20

19

97

152

Liberecký

1

1

9

11

21

42

85

Obce typu I


Statutární města

Obce typu III

Obce typu II

Hl. m. Praha

1

x

x

Středočeský

1

2

Jihočeský

1

Plzeňský

Kraje ČR

70

nad 1 500 obyvatel

do 1 500 obyvatel


11

21

70

118

13

12

15

83

125

1

20

13

73

122

230

1

1

12

12

51

77

154

Olomoucký

1

2

11

7

51

102

174

Moravskoslezský

1

5

18

7

32

83

146


14

23

182

182

498

1156

2055

Obce typu I


Statutární města

Obce typu III

Obce typu II

Pardubický

1

1

14

Vysočina

1

1

Jihomoravský

1

Zlínský

Kraje ČR


82


8


2145

71

7.1.4




Zastávaná pozice

1



2



3

Jihomoravský kraj


4

Kraj Vysočina


5


Vedoucí jednotky

6



7



8

Město Jablunkov

Tajemník úřadu

referátu

Implementační

projektové


72

7.1.5




∑

Neúčast

Počet odpovědí


Středočeský

3

46

183

9

3,73

241

Jihočeský

4

35

181

14

5,98

234

Plzeňský

5

24

128

11

6,55

168

Karlovarský

3

14

62

5

5,95

84

Ústecký

3

20

107

8

5,80

138

Královéhradecký

3

22

119

7

4,64

151

Liberecký

0

12

67

5

5,95

84

Pardubický

5

15

89

8

6,84

117

Vysočina

4

19

93

8

6,45

124

Jihomoravský

2

38

171

18

7,86

229

Zlínský

2

21

120

10

6,54

153

Olomoucký

3

25

134

11

6,36

173

Moravskoslezský

5

15

110

15

10,34

145


1

12

62

7

8,54

82

73


Kraje ČR

∑

Neúčast

Počet odpovědí


Krajské úřady

1

5

5

3

21,43

14

Pilotní šetření

0

5

0

3

37,50

8

počty

44

328

1631

142

2 145

%

2,1

15,3

76,0

6,6

100,0




74



75



2. kole

1. kole


Středočeský kraj

232

241

96,3

Jihočeský kraj

220

234

94,0

Plzeňský kraj

157

168

93,5

Karlovarský kraj

79

84

94,0

Ústecký kraj

130

138

94,2


144

151

95,4

Liberecký kraj

79

84

94,0

Pardubický kraj

109

117

93,2

Kraj Vysočina

116

124

93,5

Jihomoravský kraj

211

229

92,1

Zlínský kraj

143

153

93,5

Olomoucký kraj

162

173

93,6


130

145

89,7


75

82

91,5

Krajské úřady

11

14

78,6

Pilotní šetření

5

8

62,5

2003

2145


∑ celkem




3. kolo

respondenti

oslovení

respondenti

obce I. typu

1633

170

0

0

obce II. typu

190

27

0

0

obce III. typu

196

43

0

0

kraje

18

6

12

5

statutární města

23

10

19

11

OSS

82

25

14

4

2142

281

45

20

celkem

77

7.1.6



2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

Pilotní 15

testování 17

18

19

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

16

20 Srpen 2010

1

2

3

4

5

6

7

1. kolo šetření

8 9

10

11

12

13

14

15

27

28

29

30

31

14

15

16


18

19

20

21

22

23

24

25

26


2

3

4

5

6

7

8

9

78

10

11

12

13

16

7.2

Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě

Dotazníkové šetření k zavádění projektového řízení a Smart Administration ve veřejné správě Ministerstvo vnitra, Odbor programového řízení připravilo na období od 9. 8. 2010 do 31. 8. 2010 dotazníkové šetření mezi organizacemi veřejného sektoru s cílem zmapovat stav zavádění projektového řízení a cílů Smart Administration obecně. Toto šetření probíhá v rámci projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě (KOZA SA VS), spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Smart Administration (SA) je vládní strategie na období 2007–2015 vytyčená dokumentem Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Obsahuje mj. cíle, z nichž některé se promítnuly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období 2007–2013. Odbor programového řízení MV (programová kancelář – PMO) je pověřen celkovou koordinací implementace Smart Administration ve veřejném sektoru včetně podpory projektového řízení. Dotazník je rozdělen do dvou oblastí, a to na stav implementace projektového řízení a SA v obecné rovině. Výstupy dotazníku budou sloužit především pro: revizi priorit Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015, vyšší cílení přímé podpory při implementaci Smart Administration (vazba na plánované projekty), a to v rámci strukturálních fondů i ostatních zdrojů, vyšší podpora projektového řízení ve veřejném sektoru, větší zapojení organizací veřejného sektoru do implementace Smart Administration. S prosbou o vyplnění dotazníku jsou osloveny vybrané organizace veřejného sektoru respektive jejich zástupci (organizační složky státu, kraje, města, obce). Výzva k účasti na dotazníkovém šetření je distribuována elektronickou formou (e-mail) a vyplnění dotazníku probíhá prostřednictvím internetu. Vámi zadané odpovědi a informace jsou odesílány plně automaticky, není tedy třeba data jakkoliv kopírovat a odesílat samostatně. Na základě sběru dat dojde k vyhodnocení dotazníků a vybraní respondenti se budou moci účastnit zahraničních stáží, které pořádá MV s cílem přenést příklady dobré praxe v oblasti Smart Administration. Je předpoklad, že zahraničních stáží se bude moci účastnit 15–20 zástupců respondentů. Případné

dotazy

k

dotazníkovému

šetření

směřujte

na

adresu

[email protected].

Zavazujeme se, že Vámi poskytnuté informace budou využity v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a budou sloužit jen ke zpracování zpráv a výstupů projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě, spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. S díky za spolupráci Mgr. László Hajnal Ředitel odboru programového řízení 79

------------------Smart Administration (SA) - je souborem opatření zaměřených na zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. Vychází z vládního dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015. Strategie obsahuje cíle, projektové okruhy a návrhy systémových opatření, zaměřených na zefektivnění procesů v organizacích veřejné správy. Jedná se například o zavádění strategického řízení a plánování, projektové řízení, řízení finančních a lidských zdrojů, snižování regulatorní a administrativní zátěže, stejně jako eGovernment ve smyslu elektronizace veřejné správy. Některé z cílů a opatření se promítly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období 2007-2013. Pro zavádění SA ve veřejné správě jsou využívány i jiné zdroje financování.

80

Rejstřík výrazů a příklady projektů: Projekt - jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji. Strukturální fondy – fondy EU sloužící k financování cílů regionální a strukturální politiky EU, čili hlavně ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů. Projektové řízení - představuje způsob rozplánování a realizaci složitých, zpravidla jednorázových akcí, které je potřeba uskutečnit v požadovaném termínu s plánovanými náklady tak, aby se dosáhlo stanovených cílů. Projektový záměr – konkrétní představa o budoucím projektu, která obsahuje základní informace o projektu - cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu. Řízení rizik - zahrnuje vybudování vhodné infrastruktury a použití logického a systematického postupu ke zjištění souvislostí, identifikaci, analýze, vyhodnocení, zvládání, sledování a hlášení rizik spojených s projektem takovým způsobem, který dovolí minimalizovat ztráty. Udržitelnost projektu - je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Zájmové skupiny (stakeholders) - zájmové skupiny představují aktéry projektu, kteří jsou charakterizováni různou mírou zájmu a rozdílnou motivací, kterou mají k ovlivnění projektu. Investiční projekty – výstavba/rekonstrukce budovy, komunikace a prostranství, zařízení infrastruktury, nákupy prostředků hromadné dopravy apod. V oblasti ICT rovněž výstavba/nákup informačního systému, počítačové sítě, nákup HW a SW atp. Neinvestiční projekty – zavádění metod řízení kvality, řízení projektů, zpracování analýz a koncepcí, tvorba strategií, zpracování informací, propagace, personální audity, reorganizace, konference, výměna zkušeností, spolupráce s partnerskými organizacemi atp. Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Dotazník I. Projektové řízení - Identifikační otázky - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření

81

IDENTIFIKAČNÍ OTÁZKY Jméno:

Email:

Počet zaměstnanců ve Vaší organizaci?

Jaká je Vaše pracovní pozice v rámci Vaší organizace?

Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření

82

DOTAZNÍK PRO ZJIŠTĚNÍ STAVU PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ V SUBJEKTECH STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY Cílem této části dotazníkového šetření je celková analýza stavu projektového řízení v rámci všech projektů realizovaných subjekty státní správy a samosprávy. Předmětem šetření tak nejsou pouze projekty patřící do skupiny Smart Administration nebo projekty spolufinancované ze strukturálních fondů, ale všechny akce, které splňují charakter projektů (jsou realizovány mimo běžné procesy a agendy ve stanoveném finančním a časovém rámci). Informace získané v rámci šetření budou sloužit pro identifikaci nejproblematičtějších oblastí projektového řízení a návrh doporučení, která by měla subjektům veřejné správy pomoci v jednotlivých fázích realizace projektů. Zároveň budou tyto informace sloužit jako podklad pro navazující diskusi s vybranými zástupci respondentů, v rámci které by mělo dojít k analýze nejdůležitějších problematických oblastí a možností jejich řešení. Dotazník je rozdělen do 3 částí, které na sebe logicky navazují. • První část (A - INFORMACE O PROJEKTECH) - obsahuje otázky zaměřené na zjištění informací o charakteru realizovaných projektů. • Část druhá (B - PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ) vychází z předpokladu, že se ve Vaší organizaci projekty již realizují a jejím cílem je zjištění, do jaké míry jsou využívány principy projektového řízení. • Poslední část dotazníku (C – ÚSPĚŠNOST PROJEKTŮ) je věnována informacím relevantním pro analýzu již ukončených projektů. Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření

83

OBLAST OTÁZEK A: INFORMACE O PROJEKTECH A1. Probíhají v rámci Vaší organizace aktivity, které vykazují znaky projektů (jedná se o neopakovatelný sled činností realizovaný mimo standardní aktivity organizace s jasně definovanými cíli, termíny a zdroji)? o ANO o NE

V případě zvolené odpovědi NE: (Prosím odpovězte na níže uvedenou otázku a pokračujte na oddíl B přes tlačítko "pokračovat".)

Z jakého důvodu nerealizujete projekty? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

    

Nedostatek informací o možnostech realizace projektů Nedostatek finančních zdrojů Nedostatek času pracovníků organizace na přípravu a realizaci projektů Neexistuje potřeba na straně organizace Jiné

Prosím specifikujte "Jiné":

V případě zvolené odpovědi ANO: (Prosím pokračujte dále a odpovězte na otázky č. A2 - A8.)

A2. Jaké druhy projektů jsou/byly realizovány Vaší organizací v posledních 5 letech? (Lze zaškrtnout jednu i více možností, popřípadě uveďte přibližný počet projektů.)



Implementace informačních systémů (účetní IS, agendové IS, webové stránky aj.)

počet:



Stavební (včetně stavebních úprav)

počet:



Hromadný nákup specifického zařízení/prostředků (hardware, dopravní prostředky aj.)

počet: 84



Administrativní (projektové řízení, procesní řízení aj.)

počet:



Personální (personální audit, reorganizace aj.)

počet:



Sociální (školení, konference aj.)

počet:



Jiné

Prosím specifikujte "Jiné" a uveďte počet:

A3. Jaké projekty z hlediska délky realizace byly ve Vaší organizaci v posledních 5 letech uskutečněny? (Lze zaškrtnout jednu i více možností, uveďte prosím i případný počet u každé kategorie, pokud je Vám znám.)



méně jak 3 měsíce

počet:



3 - 6 měsíců

počet:



6 - 12 měsíců

počet:



více jak 12 měsíců

počet: 85



nevím

A4. Jaké projekty z hlediska celkových nákladů byly ve Vaší organizaci v posledních 5 letech uskutečněny? (Lze zaškrtnout jednu i více možností, uveďte prosím i případný počet u každé kategorie, pokud je Vám znám.)



méně jak 2.000 000 Kč

počet:



2.000 000 Kč – 6.000 000 Kč

počet:



6.000 000 Kč – 30.000 000 Kč

počet:



30.000 000 Kč – 100.000 000 Kč

počet:



více jak 100.000 000 Kč

počet:



nevím

A5. Kolik projektů bylo zahájeno (projekty, které se dostaly do realizační fáze) ve Vaší organizaci v rámci posledních 12 měsíců? (Vyberte prosím jednu z možností) o o o o

žádný méně než 5 5 – 10 více než 10 86

A6. Jaký způsob financování projektů je používán ve Vaší organizaci? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

          

Spolufinancování ze strukturálních fondů EU Jiné programy EU (Komunitární programy, PRV aj.) Financování z jiných zahraničních programů (Norských/Švýcarských fondů aj.) Národní programy Účelová dotace ze státního rozpočtu Rozpočet orgánu státní správy/samosprávy Bankovní úvěr Smluvně zajištěná půjčka Návratná finanční výpomoc Výnos z prodeje komunálních dluhopisů Jiné


Jaký je podíl projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU na celkovém množství projektů realizovaných v rámci Vaší organizace? (V případě zaškrtnutí možnosti "Spolufinancování ze strukturálních fondů" u předchozí otázky prosím vyberte jednu z možností.) o o o o

méně jak 25 % 25 – 50 % více jak 50 % nevím

A7. Kolik pracovníků z celkového počtu zaměstnanců Vaší organizace se průměrně zúčastní realizace projektů? (Vyberte prosím jednu z možností) o o o o

méně jak 15 % 15 % - 30 % více jak 30 % nevím

A8. Kdo je zodpovědný za celkové vedení projektů v rámci Vaší organizace? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

 

Vedoucí pracovníci vedle svých běžných aktivit Vedoucí pracovníci dočasně uvolnění na řízení projektu 87

  

Externí projektoví manažeři Pracovníci samostatného odboru zodpovědného za řízení projektů Jiné osoby

Prosím specifikujte "Jiné osoby":


88

OBLAST OTÁZEK B: PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ B1. Jsou ve Vaší organizaci prováděny jakékoliv aktivity projektového řízení zahrnující například přípravu projektového záměru, sestavení plánu projektu, řízení kvality projektu, vedení administrativy projektu, řízení rizik projektu, kontrolu harmonogramu, rozpočtu a milníků projektu, vyhodnocení projektu a jiné? o o

ANO NE

V případě zvolené odpovědi NE: (Prosím odpovězte na dvě níže uvedené otázky a pokračujte na oddíl C přes tlačítko "pokračovat".)

Z jakého důvodu nejsou žádné ze zmiňovaných aktivit v rámci Vaší organizace prováděny? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

   

V rámci organizace není znám způsob nebo důvod pro provádění zmíněných aktivit Na podobné aktivity nejsou v rozpočtu projektu peníze Není dostatek času na provádění těchto aktivit Jiné


Jaké změny plánujete v oblastech realizace a řízení projektů v následujících 12 měsících? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

        

Žádné neplánujeme Školení pracovníků v projektovém řízení Certifikace vedoucích pracovníků v metodologii projektového řízení Vytvoření odboru projektového řízení (projektová kancelář) Využití metodiky projektového řízení při řízení projektů Vytvoření směrnice projektového řízení Implementace a využití nástroje pro podporu projektového řízení (např. MS Project) Nevím Jiné


V případě zvolené odpovědi ANO: (Prosím pokračujte dále a odpovězte na otázky č. B2 - B15.) 89

B2. Jaké aktivity jsou prováděny v rámci Vaší organizace v iniciační fázi projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

         

Vymezení cílů projektu Analýza rizik projektu Specifikace finanční náročnosti projektu Příprava rozpočtu a časového plánu realizace projektu (harmonogram) Příprava plánu řízení kvality projektu Zpracování technického řešení projektu Vytvoření plánu řízení rizik projektu Komunikace zahájení projektu - Komunikační plán Analýza možností kofinancování a příprava žádosti o dotaci ze SF EU Jiné


B3. Jaké aktivity jsou prováděny v rámci Vaší organizace v realizační fázi projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

         

Vedení administrativy projektu Řízení projektové dokumentace Vrcholové řízení projektu dle nadefinovaného plánu (harmonogramu a rozpočtu) Řízení rizik projektu Rozhodování o řešení eskalovaných problémů Průběžná kontrola realizace projektu Kontrola kvality a účinnosti dosažení jednotlivých dílčích cílů Kontrola harmonogramu, rozpočtu a milníků projektu Zpracování dokumentace požadované v souvislosti s poskytnutím dotace (monitorovací zprávy, žádosti o úhradu způsobilých výdajů na dílčí etapy aj.) Jiné


B4. Jaké aktivity jsou prováděny v rámci Vaší organizace při ukončení projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

  

Vyhotovení Závěrečné zprávy projektu Oznámení o oficiálním ukončení projektu cílovým skupinám Převedení zdrojů (např. pracovníků, technologií) na jiné projekty 90

  

Provedení závěrečného vyhodnocení a shromáždění zkušeností využitelných pro přípravu a řízení dalších projektů Zpracování dokumentace požadované v souvislosti s poskytnutím dotace (závěrečná zpráva a žádost o úhradu způsobilých výdajů) Jiné


B5. Je v rámci Vaší organizace používán standard projektového řízení? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o o o o

Ne, žádný standard projektového řízení nepoužíváme Ano, PRINCE2 Ano, PRINCeGON Ano, PMBOK (PMI) Ano, IPMA Ano, ISO 10006 Nevím Ano, jiný

Prosím specifikujte "Ano, jiný":

B6. Jakým způsobem jsou prováděny odhady nákladů a pracnosti jednotlivých aktivit/položek projektového plánu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

    

Dle zkušeností z realizovaných projektů Průzkumem standardních cen na trhu Zadáním na externího dodavatele Podle nejlepšího vědomí a svědomí Jiné


B7. Jsou zkušenosti získané z realizace projektu zdokumentovány po dokončení projektu a využívány jako vstup pro další projekty? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o

Ano, u všech projektů Ano, pouze u vybraných projektů Ne Nevím

91

B8. Jakým způsobem je prováděna kontrola kvality výstupů projektu a procesů projektového řízení? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

    

Kontrola kvality se neprovádí Je definován proces řízení kvality projektů Je ustanovena role manažera kvality projektu Hlavní výstupy projektu prochází kontrolou kvality Jiný způsob

Prosím specifikujte "Jiný způsob":

B9. Jakým způsobem je prováděno řízení rizik projektů? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

      

Řízení rizik se neprovádí Je definován proces řízení rizik Jsou monitorována rizika projektu Existuje plán minimalizace rizik Je definována eskalační linie pro reportování rizik Je definována role risk manažera Jiný způsob

Prosím specifikujte "Jiný způsob":

B10. Jaké aktivity jsou prováděny v rámci projektu v oblasti organizace a řízení zdrojů projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

    

Vytvoření a obsazení organizační struktury projektu Definování projektových rolí a odpovědností Sledování využití zdrojů v průběhu projektu Sestavení plánu zdrojů projektu Jiné


B11. Jaké aktivity jsou v rámci projektu obvykle prováděny pro zajištění podpory ze strany jednotlivých cílových skupin? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

92

      

Identifikace cílových skupin Definování přínosů a dopadů projektu pro jednotlivé cílové skupiny Zapojení cílových skupin do realizace projektu Vytvoření komunikačního plánu pro jednotlivé fáze projektu Propagace projektu Komunikace se zástupci cílových skupin Jiné


B12. Jaké aktivity jsou obvykle realizovány v oblasti finančního řízení projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

     

Příprava celkového rozpočtu projektu Definice odpovědností v rámci finančního řízení projektu Definice procesu čerpání rozpočtu Reportování aktuálního vývoje rozpočtu Vedení samostatného projektového účetnictví Jiné


B13. Jakým způsobem jsou ve Vaší organizaci vybírány projekty k realizaci? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

      

Podle souladu s celkovou vizí organizace Podle finanční náročnosti Na základě Studie proveditelnosti a Analýzy nákladů a přínosů (CBA) Na základě rozhodnutí vedení organizace Na základě rozhodnutí nadřízeného orgánu Dle rozhodnutí řídícího výboru zástupců jednotlivých odborů (útvarů/oddělení) Jiným způsobem

Prosím specifikujte "Jiným způsobem":

B14. Jakým způsobem je obvykle řešen konflikt využití zdrojů s ostatními projekty nebo neprojektovými úkoly? (Vyberte prosím jednu z možností.) o

Řešení je ponecháno na projektových manažerech 93

o o o o o

Liniové úkoly mají vždy prioritu O využití zdrojů rozhoduje vedoucí pracovník, do jehož odboru (útvaru/oddělení) zdroj patří Konflikt je řešen v rámci řídícího výboru projektů Způsobem definovaným v procesu/směrnici projektového řízení Jiným způsobem

Prosím specifikujte "Jiným způsobem":

B15. Jaké formy komunikace jsou využívány v rámci projektového týmu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

       

Emailová komunikace Statusy projektového týmu Webové stránky organizace Reporty stavu projektu Telefonická komunikace Chatovací nástroje (skype, icq, aj.) Workshopy Jiné



94

OBLAST OTÁZEK C: ÚSPĚŠNOST PROJEKTŮ C1. Jaký je podíl projektů realizovaných v posledních 5 letech, které musely být pozastaveny před dokončením? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o

0 % (žádný projekt) méně než 5 % projektů 5 % - 15 % projektů více než 15 % projektů nevím

C2. Jaký je podíl projektů realizovaných v posledních 5 letech, u kterých muselo z různých důvodů (finančních, nedostatek zdrojů apod.) dojít ke snížení plánované kvality nebo zmenšení plánovaného rozsahu projektu (např. snížení počtu proškolených osob, nákup méně výkonného zařízení apod.)? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o o

0 % projektů méně než 10 % projektů 10 % - 25 % projektů 26 % - 50 % projektů více než 50 % projektů nevím

C3. U kolika projektů z hlediska jejich podílu na všech projektech realizovaných v rámci Vaší organizace v posledních 5 letech došlo k překročení plánovaného termínu ukončení? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o o


C4. V případě, že jste u otázky C3 zvolili jinou odpověď než "nevím" a "0 % projektů", uveďte prosím, o kolik procent byl průměrně překročen termín dokončení u projektů realizovaných v rámci Vaší organizace v posledních 5 letech? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o

méně než 10 % 10 % - 25 % 26 % - 50 % více než 50 % nevím

95

C5. Jaký je podíl projektů realizovaných v posledních 5 letech, u kterých došlo k překročení plánovaného rozpočtu? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o o


C6. V případě, že jste u otázky C5 zvolili jinou odpověď než "nevím" a "0 % projektů" uveďte prosím jaké je průměrné překročení celkového rozpočtu u projektů realizovaných v rámci Vaší organizace v posledních 5 letech? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o

méně než 10 % 10 % - 25 % 26 % - 50 % více než 50 % nevím

C7. Jaké jsou dle Vašeho názoru důvody nedodržení termínu ukončení projektu nebo překročení rozpočtu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

         

Krácení rozpočtu projektu Příliš nadhodnocený rozpočet (příjmová strana) Potřebné věci nejsou k dispozici včas (povolení, dokumentace, specifikace, materiál atd.) Příliš často nejsou k dispozici zdroje, které byly plánovány Nemáme dostatečné informace pro řízení projektů Rozdílné očekávání výstupů z projektu Nízká podpora ze strany vedení organizace Slabá motivace projektového týmu Změna rozsahu z důvodu vnějších změn (legislativní, počasí, volby apod.) Jiné


C8. Dochází ve Vaší organizaci ke konfliktům mezi liniovým (řízení na úrovni oddělení/útvaru/odboru) a projektovým řízením například z hlediska využití pracovníků? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o

Nikdy Velice zřídka 96

o o o

Často Velice často Nevím

C9. Jaké nejčastější problémy se vyskytují při zajištění udržitelnosti projektů? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

    

Nedostatek finančních zdrojů v rozpočtu Přenos znalostí o projektu Změna vize úřadu Nedostatečná podpora ze strany zájmových skupin Jiné


Prostor pro závěrečný komentář k I. části dotazníku "Projektové řízení":


97

DOTAZNÍK PRO ZJIŠTĚNÍ STAVU V OBLASTI IMPLEMENTACE SMART ADMINISTRATION V SUBJEKTECH VEŘEJNÉ SPRÁVY

Cílem této části dotazníku je zmapování prostředí veřejné správy ve vazbě na strukturu realizovaných rozvojových činností s prvky Smart Administration (SA). Výstupy z tohoto dotazníkového šetření budou sloužit nejen pro evaluaci průběhu naplňování strategie realizace Smart Administration, ale i pro její revizi a zhodnocení politik Ministerstva vnitra, které je pro tuto oblast koordinačním orgánem. Dotazník je rozdělen do tří logických částí. Cílem té první je zjištění stavu povědomí o prvcích SA, druhou pak je zjištění stavu realizace SA na konkrétní organizaci a třetí je cílena na identifikaci rozvojových priorit s prvky SA. Části dotazníku: • OBLAST OTÁZEK A: OBECNÉ INFORMACE O STAVU IMPLEMENTACE SA - cílem je zmapovat jak vnímáte koordinaci implementace SA. • OBLAST OTÁZEK B: ANALÝZA STAVU IMPLEMENTACE SA V KONKRÉTNÍ ORGANIZACI - cílem je identifikovat jaká opatření jsou realizována, nebo zrealizována v rámci Vaší organizace. • OBLAST OTÁZEK C: IDENTIFIKACE PRIORIT V OBLASTI SA – cílem je popsat, jakým způsobem by měla být realizace SA zajišťována. Do okruhu projektů SA patří celá řada činností, které jsou realizovány organizacemi veřejného sektoru za účelem zefektivnění a zkvalitnění jejich činnosti. Charakteristikou projektů SA je primárně jejich systémový charakter, kdy projektem s prvky SA by v dlouhodobém horizontu nemělo být jednorázové opatření, ale spíše soustavná činnost, která povede k dlouhodobě udržitelnému systému kvalitních a efektivních veřejných služeb.


98

OBLAST OTÁZEK A: OBECNÉ INFORMACE O STAVU IMPLEMENTACE SMART ADMINISTRATION Smart Administration (SA) - je souborem opatření zaměřených na zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. Vychází z vládního dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015. Strategie obsahuje cíle, projektové okruhy a návrhy systémových opatření, zaměřených na zefektivnění procesů v organizacích veřejné správy. Jedná se například o zavádění strategického řízení a plánování, projektové řízení, řízení finančních a lidských zdrojů, snižování regulatorní a administrativní zátěže, stejně jako eGovernment ve smyslu elektronizace veřejné správy. Některé z cílů a opatření se promítly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období 2007-2013. Pro zavádění SA ve veřejné správě jsou využívány i jiné zdroje financování. A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? o o

Ano Ne

Pokud ne, tak proč?

A2. Uvítali byste větší informovanost o SA ze strany MV? o o

Ano Ne

A3. Jakým způsobem by Vám předání informací vyhovovalo? (Lze zaškrtnou jednu i více možností.)

   

Internet Školení Tiskoviny Jiné


A4. Jsou informace o SA podávány srozumitelným způsobem? o o

Ano Ne

A5. Jsou informace o SA podávány včas? 99

o o

Ano Ne

A6. Uvítali byste více decentralizovanou realizaci politik SA v území? o o

Ano Ne

A7. Jak hodnotíte následující oblasti? (Prosím využijte hodnotící škálu 1 - 5 , kdy 1 = nejlepší, 5 = nejhorší, neexistuje; známkování jako ve škole.)

Role krajů v oblasti koordinace SA v území o o o o o o

1 2 3 4 5 nevím

Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území o o o o o o

1 2 3 4 5 nevím

Proces tvorby priorit v oblasti SA o o o o o o

1 2 3 4 5 nevím

Sběr námětů v oblasti SA o o o o o

1 2 3 4 5 100

o

nevím


101

OBLAST OTÁZEK B: ANALÝZA V KONKRÉTNÍ ORGANIZACI

STAVU

IMPLEMENTACE

SMART

B1. Realizuje Vaše organizace projekty zaměřené na Smart Administration? o o

ANO NE

V případě zvolené odpovědi NE, můžete uvést komentář: (Prosím odpovězte a pokračujte na oddíl C přes tlačítko "pokračovat".)

V případě zvolené odpovědi ANO: (Prosím odpovězte na otázky č. B2 - B14.) B2. Vyberte prosím okruh Vaší organizací realizovaných činností v oblasti SA: (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

        

Implementace projektového řízení Implementace procesního řízení Strategické řízení a plánování Finanční řízení a plánování Řízení lidských zdrojů Snižování regulatorní zátěže Snižování administrativní zátěže S výše uvedeným související Elektronizace veřejné správy Jiné


B3. Stručně popište Vámi realizovaná opatření:

102

ADMINISTRATION

B4. Plánuje Vaše organizace realizovat další projekty v oblasti SA? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

        



B5. Plánujete realizovat další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU (IOP, OP LZZ)? o o

ANO NE

Pokud ano, jaká opatření v oblasti SA spolufinancovaná z EU připravujete (IOP, OP LZZ)? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

        



B6. Plánujete spolufinancovat opatření SA z jiných externích zdrojů, pokud ano, z jakých? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) 103

          

Spolufinancování ze strukturálních fondů EU Jiné programy EU (Komunitární programy, Program rozvoje venkova aj.) Financování z jiných zahraničních programů (Norských/Švýcarských fondů aj.) Národní programy Účelová dotace ze státního rozpočtu Rozpočet orgánu státní správy/samosprávy Bankovní úvěr Smluvně zajištěná půjčka Návratná finanční výpomoc Výnos z prodeje komunálních dluhopisů Jiné


B7. Disponuje Vaše organizace dostatečnou personální kapacitou pro realizaci projektů SA? Tzn., má dostatek vzdělaných, zkušených zaměstnanců? o o

ANO NE

B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA? o o

ANO NE

Pokud ano, prosím uveďte název části organizace:

B9. Klade vedení Vaší organizace důraz na zavádění prvků SA? o o

ANO NE

Pokud ne, kde vnímáte překážky? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

   

Vedení organizace (SA není mezi prioritami) Legislativa Nedostatek času Nekompetentní zaměstnanci 104

 

Nedostatek finančních zdrojů Nedostatek priorit

B10. Má Vaše organizace stanoveny priority ve vazbě na plánovaná opatření SA? o o

ANO NE

Pokud ne, tak proč?

B11. Jsou ve Vaší organizaci sestaveny projektové týmy ve vazbě na implementaci a řízení prvků SA? (V případě zvolené odpovědi NE, pokračujte na oddíl C přes tlačítko "pokračovat".) o o

ANO NE

Jaká je struktura týmů? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

  

Meziodborová Pověřený odbor s centrálním řízením implementace Jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů


105

OBLAST OTÁZEK C: IDENTIFIKACE PRIORIT V OBLASTI SMART ADMINISTRATION C1. Definujte Vaše požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR: (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

   

Centrální koordinace (vládou pověřené MV) Koordinace oborového subjektu (více různých ministerstev) Koordinace v regionech Koordinace lokální (ORP)

C2. Kde vnímáte největší bariéry v oblasti SA? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

  

Nedostatečná koordinace Nedostatek zdrojů (finančních i lidských) Nízká míra informovanosti

C3. Jak by mělo být podle Vás do budoucna nastaveno financování priorit v oblasti SA? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

  

Programy a fondy EU Národní (státní rozpočet) Rozpočty územních samospráv

C4. Jakou roli by měly hrát v této oblasti kraje? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

   

Koordinační Nositel politik Zprostředkující Metodické

C5. Jaká role v oblasti SA by měla být realizována ze strany Vaší organizace? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.)

   

Žádná Realizátor konkrétních opatření Příjemce výstupů z realizace konkrétních opatření Koordinátor pro oblast realizace politik vybraných politik SA 106



Koordinátor pro oblast SA na národní úrovni

Prostor pro závěrečný komentář k II. části dotazníku "Smart Administration":


107

ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ K DOTAZNÍKOVÉMU ŠETŘENÍ Zde můžete uvést poznámky a podněty k celému dotazníkovému šetření:

Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Dotazník I. Projektové řízení - Identifikační otázky - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření

108

Dotazník je u konce. Výstupy z realizace průzkumu budou použity pro potřeby cílení činnosti Ministerstva vnitra a dalších subjektů zapojených do zavádění Smart Administration. Patnácti až dvaceti vybraným respondentům dotazníkového šetření bude umožněno zúčastnit se stáží ve vybraných zemích EU s cílem zajistit přenos příkladů dobré praxe v oblasti SA. Vybraní respondenti budou informování emailem. Děkujeme za Váš čas věnovaný dotazníku.

109

7.3

Text výzvy pro respondenty dotazníkového šetření

Vážená paní, Vážený pane, Ministerstvo vnitra, odbor programového řízení, realizuje dotazníkové šetření mezi organizacemi veřejného sektoru zaměřené na zjišťování stavu zavádění projektového řízení a naplňování cílů Smart Administration (SA) obecně. Dotazníkové šetření je zaměřeno na vybrané organizační složky státu i územní samosprávy. Výstupy z průzkumu budou použity pro potřeby cílení činnosti Ministerstva vnitra a dalších subjektů zapojených do zavádění SA v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015. Tímto Vás prosíme o vyplnění dotazníku http://www.dotaznicek.cz/985a7146d40e84c86056aa39c0bcefc5606c3930 v termínu od 9. 8. 2010 do 31. 8. 2010. Dotazník je rozdělen do dvou oblastí, a to na stav implementace projektového řízení a SA v obecné rovině, jeho vyplnění Vám zabere cca 15-20 minut. Vámi zadané odpovědi a informace jsou odesílány plně automaticky, není tedy třeba data jakkoliv kopírovat a odesílat samostatně. Nejméně patnácti respondentům, kteří budou vybráni ze všech cílových skupin tohoto průzkumu (organizační složky státu, kraje, města, obce), bude umožněno zúčastnit se stáží ve vybraných zemích EU s cílem zajistit přenos příkladů dobré praxe v oblasti SA. Klíč pro přidělení účasti bude spočívat mj. v komplexnosti Vašich odpovědí v dotazníku. Vámi poskytnuté informace budou sloužit především pro: -

Úpravu cílů Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015,

-

Cílení podpory projektového řízení ve veřejném sektoru,

-

Zvýšení zapojení organizací veřejného sektoru do implementace SA.

Šetření je součástí aktivit projektu Koordinace a zavádění Smart Administration ve veřejném sektoru (KOZA SA VS) spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, jehož realizátorem je právě odbor programového řízení, programová kancelář - Program management office (PMO). Bližší informace k problematice Smart Administration naleznete na webových stránkách www.smartadministration.cz. Případné dotazy k šetření směřujte na adresu [email protected]. Kontaktní osobou je Jakub Sedmihorský. Veškerou komunikaci v rámci šetření směřujte prosím pouze elektronickou formou prostřednictvím výše uvedeného e-mailového kontaktu. Zavazujeme se, že Vámi poskytnuté informace budou využity v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a budou sloužit jen ke zpracování zpráv a výstupů projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě, spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Děkujeme za spolupráci, s pozdravem Mgr. László Hajnal ředitel odboru programového řízení http://www.dotaznicek.cz/985a7146d40e84c86056aa39c0bcefc5606c3930

110

7.4

Text oznámení o realizaci dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření k zavádění projektového řízení a Smart Administration ve veřejné správě Odbor programového řízení Ministerstva vnitra připravil a od 9. 8. 2010 do 31. 8. 2010 realizuje dotazníkové šetření mezi organizacemi veřejného sektoru, s cílem zmapovat stav zavádění projektového řízení a naplňování cílů Smart Administration obecně. Vybraní respondenti se pak mohou zúčastnit zahraničních stáží, inspirovat se příklady dobré praxe v oblasti Smart Administration ze zahraničí a přenést je k nám, do své běžné praxe. Toto dotazníkové šetření proběhne v rámci projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě (KOZA SA VS), spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje 1 a zaměstnanost. Smart Administration (SA) je vládní strategie na období 2007 – 2015 vytyčená dokumentem Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Obsahuje mj. cíle, z nichž se některé promítly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období 2007 – 2013. Odbor programového řízení MV (programová kancelář – PMO) je pověřen celkovou koordinací implementace Smart Administration ve veřejném sektoru, včetně podpory projektového řízení. Dotazník bude rozdělen do dvou oblastí, a to na stav implementace projektového řízení a na problematiku Smart Administration v obecné rovině. Výstupy dotazníku budou sloužit především pro: revizi priorit Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015, vyšší cílení přímé podpory při implementaci Smart Administration (vazba na plánované projekty), a to v rámci strukturálních fondů i ostatních zdrojů, vyšší podporu projektového řízení ve veřejném sektoru, větší zapojení organizací veřejného sektoru do implementace Smart Administration. S prosbou o vyplnění dotazníku jsou oslovovány vybrané organizace veřejného sektoru, respektive jejich zástupci (organizační složky státu i územní samosprávy - kraje, města, obce). Výzva k účasti na dotazníkovém šetření bude distribuována elektronickou formou (e-mailem), ale vyplnění dotazníku bude probíhat prostřednictvím internetu. Na základě sběru dat dojde k vyhodnocení dotazníků a vybraní respondenti se budou moci zúčastnit zahraničních stáží, které pořádá MV s cílem přenést příklady dobré praxe v oblasti Smart Administration. Je předpoklad, že zahraničních stáží se bude moci zúčastnit 15 – 20 zástupců respondentů. Případné dotazy k dotazníkovému šetření směřujte na adresu [email protected]. Kontaktní osobou je Jakub Sedmihorský. S díky za spolupráci: Mgr. László Hajnal, ředitel odboru programového řízení.

1

Smart Administration (SA) - je souborem opatření zaměřených na zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. Vychází z vládního dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015. Strategie obsahuje cíle, projektové okruhy a návrhy systémových opatření, zaměřených na zefektivnění procesů v organizacích veřejné správy. Jedná se například o zavádění strategického řízení a plánování, projektové řízení, řízení finančních a lidských zdrojů, snižování regulatorní a administrativní zátěže, stejně jako eGovernment ve smyslu elektronizace veřejné správy. Některé z cílů a opatření se promítnuly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období 2007 - 2013. Pro zavádění SA ve veřejné správě jsou využívány i jiné zdroje financování. 111

7.5

Vyhodnocení dle typu organizace

Zastoupení respondentů z jednotlivých kategorií orgánů veřejné správy bylo v rámci dotazníkového šetření s ohledem na jejich množství (počet OSS proti počtu obcí I. stupně) nerovnoměrné. Z tohoto důvodu a z důvodů specifických rozdílů mezi jednotlivými kategoriemi (velikost rozpočtu, velikost organizace, počet pracovníků, druhy agend, zajišťované služby apod.) bylo vedle celkového vyhodnocení provedeno i vyhodnocení jednotlivých otázek z pohledu typů organizací veřejné správy: Orgány státní správy Krajské úřady Statutární města Obce III. stupně (typu) Obce II. stupně (typu) Obce I. stupně (typu)

112

7.5.1

Vyhodnocení cílové skupiny Obce I. stupně

V rámci cílové skupiny obce I. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 170 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili starostové či místostarostové obce a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí I. stupně dle respondentů v průměru 6 zaměstnanců. První otázka se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v obcích I. stupně. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci obcí I. stupně považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 69,70 % respondentů má dostatek informací, zbylých 30,30 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf č. 1: Informovanost obcí I. stupně o problematice Smart Administration

V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že malé obce jsou nedostatečně informované a že informace jsou pro ně nesrozumitelné. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasily téměř ¾ respondentů.

113

Graf č. 2: Poptávka obcí I. stupně po větší informovanosti o SA ze strany MV

Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Převážná většina respondentů uvedla internet (60,51 %) a získávání informací prostřednictvím školení (23,59 %). V rámci možnosti „jiné“ respondenti uvedli způsob osobní upozornění emailem, kde se v danou chvíli dají na internetu najít potřebné informace či vytvoření přehledné a jednoduché publikace, kde byly uvedeny všechny informace o oblasti Smart Administration. Graf č. 3: Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany obcí I. stupně

Z hlediska hodnocení srozumitelnosti informací o SA více jak 61 % respondentů uvedlo, že informace o SA jsou jim podávány srozumitelně.

114

Graf č. 4: Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany obcí I. stupně

Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 65 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf č. 5: Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání obcím I. stupně

Z hlediska požadavků obcí I. stupně na decentralizaci realizace politik SA v území více než ¾ respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali.

115

Graf č. 6: Názor obcí I. stupně na decentralizovanou realizaci politik SA v území

V rámci poslední otázky okruhu „obecné informace o stavu implementace Smart Administration“ měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli obcí s rozšířenou působností v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 2,82) a naopak nejhůře oblast sběr námětů v oblasti SA (průměrná známka 3,11). Globálně byly tedy všechny oblasti hodnoceny průměrně či podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka.

Tabulka č. 4: Hodnocení níže uvedených oblastí obcemi I. stupně hodnocení oblast 1 Role krajů v oblasti koordinace 4,55% SA v území

2

3

4

5

nevím

Průměrné hodnocení

22,73% 26,52% 14,39% 8,33% 23,48%

2,99

Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace 12,12% 21,21% 21,97% 12,12% 9,85% 22,73% SA v území

2,82

Proces tvorby priorit v oblasti SA

1,53%

14,50% 25,19% 10,69% 6,11% 41,98%

3,09

Sběr námětů v oblasti SA

1,52%

17,42% 20,45% 9,85%

3,11

8,33% 42,42%

Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration v obcích I. stupně. První otázka zjišťovala, zda obce I. stupně realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že více jak 86 % tyto projekty nerealizuje.

116

Graf č. 7: Existence projektů zaměřených na Smart Administration v obcích I. stupně

V případě záporné odpovědi měli respondenti možnost uvést důvody. Nejčastěji byl uváděn důvod nedostatečné velikosti obce, nedostatek kvalifikovaných pracovníků na úřadě a nedostatek času pro projekty tohoto typu. Respondenti z obcí I. typu, kteří uvedli, že projekty zaměřené na Smart Administration realizují, měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Více jak polovina respondentů uvedla elektronizaci veřejné správy (57,89 %), druhým nejvíce realizovaným opatřením je snižování administrativní zátěže (23,68 %). Možnost „jiné“, kterou uvedlo 2,63 % respondentů, nespecifikoval žádný z respondentů. Graf č. 8: Okruh realizovaných činností v oblasti SA v obcích I. stupně

Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány datové schránky – CzechPoint. Většina respondentů v tomto kontextu vedla, že starostové v obcích I. stupně jsou většinou neuvolněnými pracovníky a funkci starosty vykonávají po svém vlastním zaměstnání či o víkendech, kdy jsou občanům dané obce k dispozici. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda a v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblasti elektronizace veřejné správy (33,33 %) a snižování administrativní zátěže (23,08 %). 117

Graf č. 9: Plány obcí I. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA

Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Celkem 2/3 respondentů uvedly, že tyto typy projektů neplánují. Graf č. 10: Plány obcí I. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU

Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo zastoupeno snižování administrativní zátěže (23,33 %), řízení lidských zdrojů (20,00 %) a elektronizace veřejné správy (20,00 %).

118

Graf č. 11: Připravovaná opatření obcí I. stupně v oblasti SA spolufinancovaná EU

V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo zastoupeno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (26,53 %), z jiných programů EU (20,41 %) a z účelových dotací ze státního rozpočtu (20,41 %). Graf č. 12: Externí zdroje pro financování opatření SA v obcích I. stupně

Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v obcích I. stupně. Více jak 80 % respondentů uvedlo, že neexistuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Všichni respondenti uvedli, že u nich v obci neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 70 % respondentů neklade důraz na zavádění prvků SA a více jak 85 % nestanovuje priority ve vazbě na SA. Více jak 95 % respondentů z obcí I. typu nemá projektové týmy pro implementaci a řízení SA. 119

Zde by bylo velmi zajímavé zjistit, jaké je složení projektových týmů a o jaké obce se konkrétně jedná. Toto bude identifikováno v rámci přílohy, kde bude uveden export všech respondentů rozřazený dle skupin odpovědí. Tabulka č. 8: Faktory organizace implementace SA v obcích I. stupně faktor

ANO

NE

dostatečná personální kapacita

17,78%

82,22%

existence složky pro koordinaci SA

0,00%

100,00%

důraz na zavádění prvků SA

27,91%

72,09%

stanovení priorit ve vazbě na SA

13,64%

86,36%

existence projektových týmů pro implementaci a řízení SA

4,35%

95,65%

V tomto kontextu měli respondenti dále možnost uvést, kde vnímají překážky v zavádění prvků SA. Za největší překážky jsou v obcích I. stupně považovány nedostatek času (42,42 %), nedostatek finančních zdrojů (28,79 %) a nekompetentní zaměstnanci (12,12 %). Graf č. 13: Překážky v zavádění prvků SA v obcích I. stupně

Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration v obcích I. stupně měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Více než 60 % respondentů uvedlo, že struktura týmu je mezioborová, 37,50 % uvedlo, že existují jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů. Žádný z respondentů neuvedl možnost existence pověřeného odboru s centrálním řízením implementace.

120

Graf 1 Struktura týmu v obcích I. stupně

Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z obcí I. stupně za nejdůležitější považují lokální koordinaci na úrovni ORP (41,33 %) a koordinaci v regionech (40,67 %). Graf 2 Požadavky obcí I. stupně na nastavení systému řízení SA v ČR

Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z obcí I. stupně v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nedostatek finančních a lidských zdrojů (55,08 %) a nedostatečnou koordinaci (44,92 %).

121

Graf 3 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu obcí I. stupně

Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (38,51 %) se vyslovilo pro financování z programů a fondů EU, třetina respondentů uvedla národní zdroje ze státního rozpočtu a třetina uvedla rozpočty územních samospráv. Graf 4 Požadavky obcí I. stupně na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna

Respondenti z obcí I. stupně měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se třetina respondentů vyslovila pro roli metodickou, třetina pro koordinační a třetina pro zprostředkující. Zbylých 3,9 % respondentů uvedlo, že kraje by měly plnit roli nositelů politik.

122

Graf 5 Požadavky obcí I. stupně na roli krajů v oblasti SA

Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli obcí I. stupně v oblasti SA. Více než 40 % respondentů uvedlo, že obce I. stupně by měly být realizátory konkrétních opatření, třetina respondentů uvedla, že obce I. stupně by měly být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření. Pětina respondentů uvedla, že obce I. stupně by v oblasti SA neměli mít žádnou roli a 2,21 % respondentů je názoru, že obce I. stupně by měly být koordinátory pro oblast realizace vybraných politik SA. Graf 6 Názory respondentů z obcí I. stupně na jejich roli v oblasti SA

V rámci závěrečného komentáře k oblasti otázek Identifikace priorit v oblasti Smart Administration respondenti nejčastěji uváděli, že v případě obcí I. stupně neexistují dostatečné časové a personální kapacity pro realizaci opatření Smart Administration. Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost vložit závěrečný komentář. Nejčastěji komentáře uváděly, že pro obce I. typu jsou opatření Smart Administration nerelevantní, protože největšími problémy jsou nedostatečná a zastaralá infrastruktura v obci, kterou často neuvolnění starostové řeší jako prioritní. 123

Klíčová zjištění pro oblast obcí I. stupně Reakce obcí typu jedna na položené otázky se příliš nelišily od očekávání, což je dáno především jejich velikostí, u obcí s počtem obyvatel menším než je 500 většinou panuje větší skepse k oblasti Smart Administration a jejímu zavádění do jejich organizací. U těchto obcí je rovněž silnější podíl osob, které preferují být čistým příjemce z realizace politik. Na druhou stranu oproti očekávání velká část obcí chce být realizátory konkrétních opatření (celkem 44,85 respondentů). Zároveň byly identifikovány plánované priority v oblastech elektronizace veřejné správy, snižování administrativní zátěže a řízení lidských zdrojů. V souladu s výše uvedeným doporučujeme realizovat podporu výše uvedených opatření a ve vazbě na zjištění požadavků na roli regionálních organizací v systému implementace SA je žádoucí, aby tuto politiku koordinovaly buď kraje, nebo ORP. Toto je v souladu s původním konceptem podpory SA z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který měl být v rámci grantových projektů administrován na úrovni krajů stejně, jako je tomu například u Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Konstatováním tedy může být cílit podporu SA u obcí nad 1000 obyvatel přímou podporou a u obcí menších prostřednictvím centrálně řízeních projektů na úrovni krajů, nebo ORP.

124

7.5.2

Vyhodnocení cílové skupiny Obce II. stupně

V rámci cílové skupiny obce II. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 27 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci a starostové obce a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí II. stupně dle respondentů v průměru 35 zaměstnanců. První oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v obcích II. stupně. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci obcí II. stupně považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 65,00 % respondentů má dostatek informací, zbylých 35,00 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 7 Informovanost obcí II. stupně o problematice Smart Administration

V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že obce II. typu nemají pro aktivity SA vyčleněného zvláštního pracovníka, a proto nestíhají řešit tuto problematiku vedle stěžejních věcí pro obec. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasilo 90% respondentů.

125

Graf 8 Poptávka obcí II. stupně po větší informovanosti o SA ze strany MV

Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Více jak 47 % respondentů uvedlo internet a zisk informací prostřednictvím školení (36,84 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob přenosu informací pře vedoucí pracovníky či pomocí emailové komunikace. Graf 9 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany obcí II. stupně


126

Graf 10 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany obcí II. stupně

Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 66 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 11 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání obcím II. stupně

Z hlediska požadavků obcí II. stupně na decentralizaci realizace politik SA v území více než ¾ respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali.

127

Graf 12 Názor obcí II. stupně na decentralizovanou realizaci politik SA v území

V rámci poslední otázky okruhu „obecné informace o stavu implementace Smart Administration“ měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli krajů v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 3,18) a naopak nejhůře oblast sběr námětů v oblasti SA a roli ORP v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 3,71). Globálně byly tedy všechny oblasti hodnoceny průměrně či podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka 5 Hodnocení níže uvedených oblastí obcemi II. stupně

hodnocení 2

3

4

5

nevím


5,00%

25,00%

25,00%

10,00%

20,00%

15,00%

3,18

9,09%

18,18%

0,00%

9,09%

40,91%

22,73%

oblast 1 Role krajů v oblasti koordinace SA v území Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území Proces tvorby priorit v oblasti SA Sběr námětů v oblasti SA

3,71

0,00%

5,00%

40,00%

20,00%

5,00%

30,00%

3,36

0,00%

5,26%

26,32%

26,32%

15,79%

26,32%

3,71

Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration v obcích II. stupně. První otázka zjišťovala, zda obce II. stupně realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že polovina respondentů realizuje a polovina nikoli.

128

Graf 13 Existence projektů zaměřených na Smart Administration v obcích II. stupně

V případě záporné odpovědi měli respondenti možnost uvést důvody. Nejčastěji byl uváděn důvod, že respondenti jsou toho názoru, že dotace jsou určeny vyšším územním celkům. Respondenti z obcí II. typu, kteří uvedli, že projekty zaměřené na Smart Administration realizují, měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Třetina respondentů uvedla finanční řízení a plánování, čtvrtina respondentů uvedla elektronizaci veřejné správy a pětina řízení lidských zdrojů. Možnost „jiné“, kterou uvedlo 5,00 % respondentů, nespecifikoval žádný z respondentů.

Graf 14 Okruh realizovaných činností v oblasti SA v obcích II. stupně

Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány zvyšování kvality veřejné správy v rámci projektů Zdravé město, Místní agenda 21 či Zefektivnění systému řízení a rozvoje lidských zdrojů na městských úřadech. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda a v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblast elektronizace veřejné správy (20,00 %), snižování administrativní zátěže 129

(15,00 %), finanční řízení a plánování (15,00 %), řízení lidských zdrojů (15,00 %) a strategické řízení a plánování (15,00 %). Graf 15 Plány obcí II. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA

Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Více než 60 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů mají v plánu. Graf 16 Plány obcí II. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU

Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo uváděno finanční řízení a plánování (23,08 %) a řízení lidských zdrojů (23,08 %).

130

Graf 17 Připravovaná opatření obcí II. stupně v oblasti SA spolufinancovaná EU

V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (26,09 %), z rozpočtu orgánu samosprávy (26,09 %) a z národních programů (17,39 %). Graf 18 Externí zdroje pro financování opatření SA v obcích II. stupně

Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v obcích II. stupně. Více jak 40 % respondentů uvedlo, že neexistuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Celkem 90 % respondentů uvedlo, že u nich v obci neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 40 % respondentů neklade důraz na zavádění prvků SA a více jak 35 % nestanovuje priority ve vazbě na SA. Více jak 80 % respondentů z obcí II. typu nemá projektové týmy pro implementaci a řízení SA.

131

Tabulka 6 Faktory organizace implementace SA v obcích II. stupně

faktor

ANO

NE


58,33 %

41,67 %


10,00 %

90,00 %


58,33 %

41,67 %


63,64 %

36,36 %


18,18 %

81,82 %

V tomto kontextu měli respondenti dále možnost uvést, kde vnímají překážky v zavádění prvků SA. Za největší překážky jsou v obcích II. stupně považovány nedostatek času (33,33 %) a nedostatek finančních zdrojů (22,22 %). Graf 19 Překážky v zavádění prvků SA v obcích II. stupně

Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration v obcích II. stupně měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Respondenti ve všech případech odpověděli, že struktura má podobu jasně strukturovaných týmů dle konkrétních projektů.

132

Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z obcí II. stupně za nejdůležitější považují koordinaci v regionech (43,33 %), centrální koordinaci (26,67 %) a lokální koordinaci (26,67 %). Graf 20 Požadavky obcí II. stupně na nastavení systému řízení SA v ČR

Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z obcí II. stupně v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nedostatek finančních a lidských zdrojů (37,93 %) a nízkou míru informovanosti (34,48 %). Graf 21 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu obcí II. stupně

Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (36,11 %) se vyslovilo pro financování z rozpočtu územních samospráv, třetina respondentů uvedla národní zdroje ze státního rozpočtu a 30 % respondentů uvedlo programy a fondy EU.

133

Graf 22 Požadavky obcí II. stupně na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna

Respondenti z obcí II. stupně měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se 38,46 % respondentů vyslovilo pro roli metodickou, třetina pro koordinační a 25,64 % respondentů se vyslovilo pro roli zprostředkující. Zbylých 2,56 % respondentů uvedlo, že kraje by měly plnit roli nositelů politik. Graf 23 Požadavky obcí II. stupně na roli krajů v oblasti SA

Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli obcí II. stupně v oblasti SA. Celkem 2/3 respondentů uvedly, že obce II. stupně by měly být realizátory konkrétních opatření, třetina respondentů uvedla, že obce II. stupně by měly být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření.

134

Graf 24 Názory respondentů z obcí II. stupně na jejich roli v oblasti SA

Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář, k čemuž se odhodlali celkem 3 respondenti s níže uvedenými komentáři: „Bohužel, stále postrádám dlouhodobější koncepci řízení, bez změn, které jsou vyvolány osobními ambicemi nekompetentních osob, vládnoucí politickou garniturou apod.“ „Snažíme se na úřadu vytvářet atmosféru vstřícnosti, vlídného zacházení, odbornosti, ale hlavně lidského přístupu. Daří se nám to i bez projektů SA, pro mnohé asi kupodivu.“ „Územním samosprávným celkům domnívám se, chybí metodické vedení a koordinační činnost ve všech oblastech, a to ideálně na úrovni území bývalých okresů.“ Klíčová zjištění pro oblast obcí II. Stupně Zjištění pro oblast obcí typu II se opět neliší od obecné znalosti situace v daném prostředí. Problémem je primárně skutečnost, že tyto obce nebyly systémově při implementaci SA podporovány a dělo se tak až v posledním roce, kdy jim bylo umožněno získat finanční prostředky na rozvoj zaměstnanců. Zároveň zde existuje silná poptávka po roli krajů jako metodického centra pro oblast implementace SA v těchto obcích, což kopíruje i identifikovanou potřebu obcí typu I. Silná poptávka je zde samozřejmě po roli MV jako národního koordinátora. Velmi překvapující je však zjištění, že obce počítají z velké (majoritní) části s financováním rozvojových opatření z vlastních zdrojů. I struktura plánovaných činností v oblasti SA se liší od obcí nižšího stupně, kdy prioritami jsou spíše neinvestiční prvky SA zaměřené na snižování administrativní zátěže, optimalizaci finančních toků atp., což zároveň odpovídá struktuře již realizovaných opatření. Odlišnost oproti obcím typu je zde dána ještě skutečností, že větší procento subjektů vnímá svou roli při implementaci SA jako vlastní odpovědnost.

135

7.5.3

Vyhodnocení cílové skupiny Obce III. stupně

V rámci cílové skupiny obce III. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 43 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci a vedoucí odborů (odboru regionálního či strategického rozvoje) a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí III. stupně dle respondentů v průměru 235 zaměstnanců. Další oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v obcích III. stupně. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci obcí III. stupně považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 63,16 % respondentů má dostatek informací, zbylých 36,84 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 25 Informovanost obcí III. stupně o problematice Smart Administration

V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že obce III. typu mají o aktivitách SA pouze omezené informace, které nedostačují. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasilo téměř 90% respondentů.

136

Graf 26 Poptávka obcí III. stupně po větší informovanosti o SA ze strany MV

Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Téměř polovina respondentů uvedla internet, zisk informací prostřednictvím školení uvedlo celkem 27,69 %. V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob pomocí emailové komunikace. Graf 27 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany obcí III. stupně


137

Graf 28 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany obcí III. stupně

Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 51 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 29 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání obcím III. stupně

Z hlediska požadavků obcí III. stupně na decentralizaci realizace politik SA v území více než 82 % respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali.

138

Graf 30 Názor obcí III. stupně na decentralizovanou realizaci politik SA v území

V rámci poslední otázky okruhu „obecné informace o stavu implementace Smart Administration“ měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli ORP v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 2,78) a naopak nejhůře roli krajů v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 3,84). Globálně byla tedy role ORP hodnocena nadprůměrně, zatímco ostatní oblasti byly hodnoceny průměrně či podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka 7 Hodnocení níže uvedených oblastí obcemi III. stupně

oblast

hodnocení 1

Role krajů v oblasti koordinace SA v území 0,00%

2

3

8,11%

4

5

Průměrné hodnocení nevím

18,92% 37,84% 21,62% 13,51%

3,84

Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území 16,67% 27,78% 22,22% 2,78%

19,44% 11,11%

2,78

Proces tvorby priorit v oblasti SA Sběr námětů v oblasti SA

0,00%

21,62% 27,03% 18,92%

2,70%

29,73%

3,04

0,00%

21,62% 24,32% 21,62%

2,70%

29,73%

3,08

Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration v obcích III. stupně. První otázka zjišťovala, zda obce III. stupně realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že více jak ¾ respondentů projekty realizují, na druhou stranu více jak pětina respondentů nerealizuje.

139

Graf 31 Existence projektů zaměřených na Smart Administration v obcích III. stupně

V případě záporné odpovědi měli respondenti možnost uvést důvody. Nejčastěji byl uváděn důvod, že tyto typy projektů jsou odmítány vedením obce. Respondenti z obcí III. typu, kteří uvedli, že projekty zaměřené na Smart Administration realizují, měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Nejčetněji byly uvedeny: - elektronizace veřejné správy (17,76 % respondentů), - řízení lidských zdrojů (16,82 %), - implementace procesního řízení (15,89 %), - implementace projektového řízení (14,02 %), - strategie řízení a plánování (14,02 %). Graf 32 Okruh realizovaných činností v oblasti SA v obcích III. stupně

Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány implementace norem ISO, budování technologického centra, strategické a procesní řízení, apod. 140

V rámci další otázky respondenti uváděli, zda a v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblast implementace procesního řízení (20,00 %), elektronizace veřejné správy (17,50 %), implementace projektového řízení (16,25 %) a řízení lidských zdrojů (15,00 %). Možnost „jiné“ žádný z respondentů nespecifikoval. Graf 33 Plány obcí III. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA

Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Více než 88 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů mají v plánu. Graf 34 Plány obcí III. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU

141

Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo uvedeno řízení lidských zdrojů (20,27 %), implementace procesního řízení (18,92 %) a implementace projektového řízení (17,57 %). V rámci možnosti „jiné“ respondenti uváděli, že žádná další opatření nejsou prozatím naplánovaná. Graf 35 Připravovaná opatření obcí III. stupně v oblasti SA spolufinancovaná EU

V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (48,72 %), z rozpočtu orgánu samosprávy (25,64 %) a z jiných programů EU (7,69 %). Možnost „jiné“ žádný z respondentů nespecifikoval. Graf 36 Externí zdroje pro financování opatření SA v obcích III. stupně

Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v obcích III. stupně. Více jak 45 % respondentů uvedlo, že neexistuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Více jak 54 % respondentů uvedlo, že u nich na úřadě neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 45 % respondentů neklade důraz na zavádění prvků SA a více jak 33 % nestanovuje priority ve 142

vazbě na SA. Více jak 25 % respondentů z obcí III. typu nemá projektové týmy pro implementaci a řízení SA. Tabulka 8 Faktory organizace implementace SA v obcích III. stupně

faktor

ANO

NE


54,84 %

45,16 %


45,16 %

54,84 %


54,84 %

45,16 %


66,67 %

33,33 %


74,19 %

25,81 %

V tomto kontextu měli respondenti dále možnost uvést, kde vnímají překážky v zavádění prvků SA. Za největší překážky jsou v obcích III. stupně považovány nedostatek finančních zdrojů (28,57 %), vedení organizace (26,19 %) a nedostatek času (14,29 %). Graf 37 Překážky v zavádění prvků SA v obcích III. Stupně

Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration v obcích III. stupně měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Respondenti v 60 % případů odpověděli, že struktura má podobu mezioborovou, resp. v 32 % podobu strukturovaný týmů dle konkrétních projektů.

143

Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z obcí III. stupně za nejdůležitější považují koordinaci v regionech (38,10 %), centrální koordinaci (30,16 %) a lokální koordinaci (19,05 %). Graf 38 Požadavky obcí III. stupně na nastavení systému řízení SA v ČR

Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z obcí III. stupně v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nedostatečnou koordinaci (39,39 %), resp. nedostatek finančních a lidských zdrojů (37,93 %). Graf 39 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu obcí III. stupně

Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (43,33 %) se vyslovilo pro programy a fondy EU, třetina respondentů se vyslovila pro národní zdroje ze státního rozpočtu a 20 % respondentů uvedlo financování z rozpočtu územních samospráv.

144

Graf 40 Požadavky obcí III. stupně na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna

Respondenti z obcí III. stupně měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se 35,38 % respondentů vyslovilo pro roli koordinační, třetina pro roli metodickou a 18,46 % respondentů se vyslovilo pro roli zprostředkující. Zbylých 15,38 % respondentů uvedlo, že kraje by měly plnit roli nositelů politik. Graf 41 Požadavky obcí III. stupně na roli krajů v oblasti SA

Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli obcí III. stupně v oblasti SA. Více jak 50 % respondentů uvedlo, že obce III. stupně by měly být realizátory konkrétních opatření, více jak 40 % respondentů uvedlo, že obce III. stupně by měly být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření.

145

Graf 42 Názory respondentů z obcí III. stupně na jejich roli v oblasti SA

Na závěr části dotazníku „Smart Administration“ měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář, k čemuž se odhodlal celkem 1 respondent s níže uvedeným komentářem: „Při postupné realizaci cílů Smart Administration se nám daří budovat efektivní veřejnou správu, která je v co největší míře „přívětivá“ především občanovi.“ Stejně tak měli respondenti možnost uvést komentář na úplný závěr dotazníku. Byly zaznamenány celkem 2 relevantní komentáře, které jsou uvedeny níže: „Se strategií realizace SA doporučuji seznámit ÚSC a VÚSC a to na úrovni starostů, primátorů, hetmanů a jejich podřízených vedoucích úřadů (tajemníků a ředitelů).“ „Je nemožné určovat budoucí priority naší organizace těsně před komunálními volbami, v současné době jsou prioritami našeho města „tvrdé“ investiční projekty, (regenerace historického jádra, komunikace…), nedostatek financí se dotýká obecně veškerých činností naší organizace. Projekty plánované a realizované naší organizací mají úzký vztah k možnosti získání odpovídajících dotací a k příslušným dotačním podmínkám (výše dotace, míra spoluúčasti, způsobilé náklady, požadovaná doba realizace, udržitelnost).“

Klíčová zjištění pro oblast obcí III. Stupně V rámci této skupiny jsou vidět výrazné posuny oproti těm předchozím, i požadavky na koordinaci politik a na strukturu informovanosti se začínají více lišit. U této skupiny je patrné, že obce disponují dostatečným zázemím pro potřeby řízení politik v oblasti SA a mají sestaveny interní řídící týmy. Zároveň vnímají větší potřebu být o politikách a plánovaných krocích v oblasti SA více informováni. Patrná je i skutečnost, že tyto obce mají větší šanci na svá opatření získat externí zdroje z EU, což se projevuje jak ve struktuře podpory na realizované projekty, tak v požadavcích na plánovanou strukturu zdrojů na tato opatření. Zároveň oproti předchozím skupinám více preferují koordinační roli krajů, kdy obce typu I a II požadují roli krajů spíše na úrovni metodické.

146

7.5.4

Vyhodnocení cílové skupiny Statutární města

V rámci cílové skupiny statutární města se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 21 respondentů z 19 statutárních měst tzn., do dalšího vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 19 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci, vedoucí odborů či vedoucí oddělení a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má magistrát dle respondentů v průměru 470 zaměstnanců. První oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration ve statutárních městech. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci statutárních měst považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 70,59 % respondentů má dostatek informací, zbylých 29,41 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 43 Informovanost statutárních měst o problematice Smart Administration

V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že malá statutární města jsou nedostatečně informovaná, informace jsou nekomplexní a pro ně nesrozumitelné. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasily téměř 95 % respondentů.

147

Graf 44 Poptávka statutárních měst po větší informovanosti o SA ze strany MV

Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Převážná většina respondentů uvedla internet (44,12) a zisk informací prostřednictvím školení (35,29 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob osobní upozornění emailem, formou newsletteru či možnost získat zkušenosti ze zahraničí. Graf 45 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany statutárních měst


148

Graf 46 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany statutárních měst

Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA celkem 75 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 47 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání statutárním městům

Z hlediska požadavků statutárních měst na decentralizaci realizace politik SA v území více než 64 % respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali.

149

Graf 48 Názor statutárních měst na decentralizovanou realizaci politik SA v území

V rámci poslední otázky okruhu „obecné informace o stavu implementace Smart Administration“ měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli obcí s rozšířenou působností v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 2,47) a naopak nejhůře roli krajů v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 3,73). Globálně byla tedy podprůměrně hodnocena pouze role krajů v oblasti koordinace SA v území. Tabulka 9 Hodnocení níže uvedených oblastí statutárními městy

oblast Role krajů v oblasti koordinace SA v území

hodnocení 1

0,00%

2

3

4

Sběr námětů v oblasti SA

Průměrné nevím hodnocení

0,00% 35,29% 11,76% 17,65% 35,29%

Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace 16,67% 27,78% 22,22% 16,67% SA v území Proces tvorby priorit v oblasti SA

5

3,73

0,00% 16,67% 2,47

0,00% 17,65% 41,18% 11,76%

0,00% 29,41%

2,92

0,00% 29,41% 35,29% 11,76%

0,00% 23,53%

2,77

Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration ve statutárních městech. První otázka zjišťovala, zda statutární města realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že více jak 94 % tyto projekty realizuje.

150

Graf 49 Existence projektů zaměřených na Smart Administration ve statutárních městech

Respondenti ze statutárních měst, kteří uvedli, že projekty zaměřené na Smart Administration realizují, měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Více jak 18 % respondentů uvedlo elektronizaci veřejné správy, druhým nejvíce realizovaným opatřením je řízení lidských zdrojů (15,49 %) a implementace projektového řízení (15,49 %). V rámci možnosti „jiné“, kterou uvedlo 1,41 % respondentů, bylo nejčastěji uváděno „zavádění eGovernmentu do praxe.“

151

Graf 50 Okruh realizovaných činností v oblasti SA ve statutárních městech

Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány vzdělávání, implementace ekonomických SW, vzdělávání v eGON Centru, zvýšení transparentnosti úřadu, efektivita ve veřejné správě, personální audit. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda a v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblasti implementace procesního řízení (14,75 %) a implementace projektového řízení (14,75 %).

152

Graf 51 Plány statutárních měst k realizaci dalších projektů v oblasti SA

Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Všech 100 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů plánují.

Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo uváděno řízení lidských zdrojů (17,54 %) a implementace projektového řízení (15,79 %).

153

Graf 52 Připravovaná opatření statutárních měst v oblasti SA spolufinancovaná EU

V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (30,56 %), z národních programů (19,44 %) a z rozpočtu statutárního města (16,67 %). Graf 53 Externí zdroje pro financování opatření SA ve statutárních městech

Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA ve statutárních městech. Více jak 68 % respondentů uvedlo, že existuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA a více jak polovina uvedla, že u nich na magistrátu neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 93 % respondentů klade důraz na zavádění prvků SA a celkem 78,57 % stanovuje priority ve vazbě na SA. Celkem 73,33 % respondentů ze statutárních měst má projektové týmy pro implementaci a řízení SA.

154

Tabulka 10 Faktory organizace implementace SA ve statutárních městech

faktor

ANO

NE


68,75 %

31,25 %


43,75 %

56,25 %


93,75 %

6,25 %


78,57 %

21,43 %


73,33 %

26,67 %

V tomto kontextu měli respondenti dále možnost uvést, kde vnímají překážky v zavádění prvků SA. Za největší překážky jsou ve statutárních městech považováni nekompetentní zaměstnanci (30,00 %) nedostatek finančních zdrojů (30,00 %), nedostatek času (15,00 %) a legislativní překážky (15,00 %). Graf 54 Překážky v zavádění prvků SA ve statutárních městech

Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration ve statutárních městech měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Více než 50 % respondentů uvedlo, že struktura týmu je mezioborová, třetina uvedla, že existují jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů. Možnost existence pověřeného odboru s centrálním řízením implementace uvedlo celkem 13,33 % respondentů.

155

Graf 55 Struktura týmu ve statutárních městech

156

Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti ze statutárních měst za nejdůležitější považují centrální koordinaci (35,71%), lokální koordinaci na úrovni ORP (28,57 %) a koordinaci v regionech (28,57 %). Graf 56 Požadavky statutárních měst na nastavení systému řízení SA v ČR

Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti ze statutárních měst v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nedostatečnou koordinaci (39,13 %). Graf 57 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu statutárních měst

Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Polovina respondentů se vyslovilo pro financování z programů a fondů EU, třetina respondentů uvedla národní zdroje ze státního rozpočtu a více než 15 % respondentů uvedlo rozpočty územních samospráv.

157

Graf 58 Požadavky statutárních měst na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna

Respondenti ze statutárních měst měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se více jak třetina respondentů vyslovila pro roli metodickou, třetina pro koordinační a čtvrtina pro zprostředkující. Zbylých 7,41 % respondentů uvedlo, že statutární města by měla plnit roli nositelů politik. Graf 59 Požadavky statutárních měst na roli krajů v oblasti SA

Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli statutárních měst v oblasti SA. Více než 51 % respondentů uvedlo, že statutární města by měla být realizátory konkrétních opatření, více než třetina respondentů uvedla, že statutární města by měla být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření.

158

Graf 60 Názory respondentů ze statutárních měst na jejich roli v oblasti SA

V rámci závěrečného komentáře k oblasti otázek Identifikace priorit v oblasti Smart Administration respondenti nejčastěji uváděli, že z hlediska dosavadních zkušeností by statutární města uvítala větší návaznost jednotlivých výzev k podávání žádostí o dotace a také jejich jasnější definování. Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář. Celkem byl za statutární města podán jeden komentář, který je uveden níže: „Plánovaná revize priorit SA by měla proběhnout za účasti krajů, ORP.“ Klíčová zjištění pro oblast statutárních měst Zde je více jak v předchozích skupinách patrná vysoká míra rozvrstvení politik v oblasti SA a zároveň vysoká míra pokrytí těchto organizací projekty, jejichž obsahem je SA (94 % organizací). Mezi nejčastěji řešené oblasti patří opět procesní a projektové řízení a elektronizace veřejné správy. Na vysokých místech se vyskytuje i oblast finančního řízení a plánování. Tyto organizace rovněž oproti jiným subjektů stanovují své priority v souladu s politikami SA a zároveň více jak polovina organizace má zvláštní jednotku, která koordinuje opatření pro oblast SA. Zároveň tyto subjekty tvoří projektové týmy, které mají na starosti implementaci prvků SA. Výrazný rozdíl je v názoru na potřebu centrální koordinace ze strany MV, kdy toto řešení preferuje většina organizací. Velký problém je vnímán v nedostatečné koordinaci implementace SA. Na druhou stranu většina statutárních měst plánuje na implementaci SA využít externích zdrojů EU. Roli krajů v oblasti SA vnímají stejně jako obce typu III.

159

7.5.5

Vyhodnocení cílové skupiny OSS

V rámci cílové skupiny orgány státní správy (dále jen OSS) se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 29 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili ředitelé odborů a vedoucí oddělení a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má krajský úřad dle respondentů v průměru 350 zaměstnanců. První oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v OSS. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci OSS považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 65,22 % respondentů má dostatek informací, zbylých 34,78 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 61 Informovanost OSS o problematice Smart Administration

V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že OSS jsou nedostatečně informované a že informace jsou pro ně nesrozumitelné, příliš obecné či nejsou podávány včas. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasilo více než 90 % respondentů.

160

Graf 62 Poptávka OSS po větší informovanosti o SA ze strany MV

Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Převážná většina respondentů uvedla internet (45,24%) a zisk informací prostřednictvím školení (40,48 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob upozornění emailem. Graf 63 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany OSS


161

Graf 64 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany OSS

Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 52 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 65 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání OSS

Z hlediska požadavků krajů na decentralizaci realizace politik SA v území více než 55 % respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali.

162

Graf 66 Názor OSS na decentralizovanou realizaci politik SA v území

V rámci poslední otázky okruhu „obecné informace o stavu implementace Smart Administration“ měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili proces tvorby priorit v oblasti SA (průměrná známka 2,60) a naopak nejhůře oblast roli ORP v oblasti koordinace SA (průměrná známka 3,25). Globálně byly tedy oblasti proces tvorby priorit v oblasti SA a role krajů v oblasti koordinace SA v území hodnoceny nadprůměrně, zatímco oblasti role ORP a sběru námětů v oblasti SA byly hodnoceny průměrně či podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka 11 Hodnocení níže uvedených oblastí ze strany OSS

oblast Role krajů v oblasti koordinace SA v území Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území Proces tvorby priorit v oblasti SA Sběr námětů v oblasti SA

hodnocení 1

2

3

4

5

Průměrné nevím hodnocení

0,00%

4,35% 13,04%

0,00%

0,00% 82,61%

0,00%

0,00% 13,04%

4,35%

0,00% 82,61%

2,75

3,25 0,00% 21,74% 17,39%

4,35%

0,00% 56,52%

2,60

0,00% 13,04% 13,04% 13,04%

0,00% 60,87%

3,00

Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration. První otázka zjišťovala, zda OSS realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že více než 50 % respondentů z OSS tyto projekty realizuje.

163

Graf 67 Realizace projektů zaměřených na SA ze strany OSS

Respondenti měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Nejvíce respondentů uvedlo elektronizaci veřejné správy (23,81 %), resp. snižování administrativní zátěže (19,05 %) a řízení lidských zdrojů (14,29 %). Graf 68 Okruh realizovaných činností v oblasti SA v OSS

Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byla zmiňována: - elektronizace spisové služby, - elektronická komunikace s podnikateli. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblasti elektronizace veřejné správy (30,77 %), snižování administrativní zátěže (23,08 %) a řízení lidských zdrojů (19,23 %). 164

Graf 69 Plány OSS v realizaci dalších projektů v oblasti SA

Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Více než 80 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů plánují. Graf 70 Plány OSS v realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU

Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře byla uváděna elektronizace veřejné správy (23,33 %), řízení lidských zdrojů (20,00 %), snižování administrativní zátěže (20,00 %).

165

Graf 71 Připravovaná opatření OSS v oblasti SA spolufinancovaná EU

V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (47,06 %), z rozpočtu orgánu státní správy (23,53 %) a z jiných programů EU (11,76 %). Graf 72 Externí zdroje pro financování opatření SA v OSS

Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v OSS. Více jak 54 % respondentů uvedlo, že neexistuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Více jak 80 % respondentů uvedlo, že u nich na úřadě OSS neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 90 % respondentů klade důraz na zavádění prvků SA. Více jak 80 % respondentů stanovuje priority ve vazbě na SA. Více jak 54 % respondentů z úřadů OSS má projektové týmy pro implementaci a řízení SA. 166

Tabulka 12 Faktory organizace implementace SA v OSS

faktor

ANO

NE


45,45 %

54,55 %


18,18 %

81,82 %


90,91 %

9,09 %


81,82 %

18,18 %


54,55 %

45,45 %

Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Celkem 45,45 % respondentů uvedlo, že struktura týmu je mezioborová, stejný podíl uvedl, že existují jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů. Více než 9 % respondentů uvedlo možnost existence pověřeného odboru s centrálním řízením implementace. Graf 73 Struktura týmu v OSS

Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z OSS za nejdůležitější považují centrální koordinaci (35,71 %) a koordinaci oborového subjektu (35,71 %).

167

Graf 74 Požadavky OSS na nastavení systému řízení SA v ČR

Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z OSS v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nízkou míru informovanosti (37,50 %) a nedostatek zdrojů (34,38 %).

Graf 75 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu OSS

Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (51,35 %) se vyslovilo pro financování z programů a fondů EU, třetina respondentů uvedla národní zdroje ze státního rozpočtu a více jak 10 % respondentů uvedlo rozpočty územních samospráv.

168

Graf 76 Požadavky OSS na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna

Respondenti z úřadů OSS měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se třetina respondentů vyslovila pro roli zprostředkující, čtvrtina pro metodickou a další čtvrtina pro koordinační.

Graf 77 Požadavky OSS na roli krajů v oblasti SA

Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli OSS v oblasti SA. Celkem 50 % respondentů uvedlo, že OSS by měly být realizátory konkrétních opatření, třetina respondentů uvedla, že OSS by měly být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření.

169

Graf 78 Názory respondentů z OSS na jejich roli v oblasti SA

Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář, kdy celkem 2 respondenti uvedli: „Doporučuji širší seznámení provedené formou školení na Ministerstvu vnitra.“ „Náš úřad není místem, kde jsou projekty na „denním programu". Nastávají situace, kdy je třeba nějaký projekt zrealizovat. Do budoucna bychom s vyhlídkou našich potřeb (zavedení nového-moderního provozního systému, „rozvoj přátelské veřejné služby“ - bezhotovostní platební styk na přepážkách, apod.) rádi podnikli projekty, kterými by bylo možné získat finanční podporu pro aplikaci daných potřeb. Z tohoto důvodu je již jeden pracovník ve finálním stádiu kurzu „Projektové řízení dle IPMA“ a připravován na certifikační zkoušky." Klíčová zjištění pro oblast organizačních složek státu V této oblasti se vyskytují opět zcela rozdílné trendy oproti předchozím skupinám organizací. Velmi silná je potřeba zvýšení informovanosti organizací v oblasti SA. Zároveň uvádí potřebu větší míry koordinace činností v oblasti SA. Velmi vysoké procento organizací (90 %) uvádí, že nedisponuje složkou pro potřeby řízení SA a pouhých 9 % uvedlo, že má vlastní složku, která se stará o řízení SA v organizací. Největším procentem tyto organizace počítají s implementaci SA za účasti zdrojů z EU. Co se týče priorit ve vazbě na plánovaná, realizovaná a připravovaná opatření v oblasti SA, tak se na prvních třech místech vyskytují stejné priority. Konkrétně se jedná o implementaci e-Gov, snižování administrativní zátěže a řízení a rozvoj lidských zdrojů. Velmi zajímavá je i volba jednotlivých organizací, že chtějí být spíše realizátory SA opatření, což je oproti předchozím organizacím cca o 1/3 vyšší číslo.

170

7.5.6

Vyhodnocení cílové skupiny Kraje

V rámci cílové skupiny kraje se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 11 respondentů z 9 krajských úřadů, tzn. do dalšího vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 9 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili ředitelé či vedoucí relevantních odborů a jejich pracovníci a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má krajský úřad dle respondentů v průměru 634 zaměstnanců. První oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v krajích. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci krajů považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 57,14 % respondentů má dostatek informací, zbylých 42,86 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 79 Informovanost krajů o problematice Smart Administration (Považujete informace o SA, které se vám dostávají za dostačující?)

V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že kraje jsou nedostatečně informované a že informace jsou pro ně nesrozumitelné, příliš obecné či nejsou podávány včas. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasilo více než 85 % respondentů.

171

Graf 80 Poptávka krajů po větší informovanosti o SA ze strany MV (Uvítali byste větší informovanost o SA ze strany MV?)

Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Převážná většina respondentů uvedla internet (40,00 %) a zisk informací prostřednictvím školení (33,33 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob osobní upozornění emailem či formu pracovního jednání. Graf 81 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany krajů


172

Graf 82 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany krajů

Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 71 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 83 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání krajům (Jsou informace o SA podávány včas?)

Z hlediska požadavků krajů na decentralizaci realizace politik SA v území 2/3 respondentů uvedly, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítaly.

173

Graf 84 Názor krajů na decentralizovanou realizaci politik SA v území (Uvítali byste více decentralizovanou realizaci politik SA v území?)

V rámci poslední otázky okruhu „obecné informace o stavu implementace Smart Administration“ měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli krajů v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 2,29) a naopak nejhůře oblast sběr námětů v oblasti SA (průměrná známka 3,20) a oblast proces tvorby priorit v oblasti SA (průměrná známka 3,20). Globálně byly tedy role krajů a ORP hodnoceny nadprůměrně, zatímco proces tvorby priorit v oblasti SA a sběr námětů v oblasti SA byly hodnoceny podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka 13 Hodnocení níže uvedených oblastí ze strany krajů

hodnocení oblast Role krajů v oblasti koordinace SA v území Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území Proces tvorby priorit v oblasti SA Sběr námětů v oblasti SA

3

4

5

nevím

1

2

25,00%

37,50%

0,00%

25,00%

0,00% 12,50%

0,00%

50,00%

33,33%

0,00%

0,00% 16,67%


2,29

2,40 0,00%

16,67%

33,33%

33,33%

0,00% 16,67%

3,20

0,00%

16,67%

33,33%

33,33%

0,00% 16,67%

3,20

Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration v krajích. První otázka zjišťovala, zda kraje realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že všech 100 % respondentů z krajských úřadů tyto projekty realizuje. Respondenti měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Nejvíce respondentů uvedlo elektronizaci veřejné správy (17,65 %), resp. řízení lidských zdrojů (17,65 %) a implementaci projektového řízení (17,65 %). Možnost „jiné“, kterou uvedlo 2,94 % respondentů, specifikovali celkem 2 respondenti: - moderní formy řízení ve VS-zdokonalování CAF, ISO 9001, EFQM, BSC, 174

-

marketingová, komunikační strategie, analýzy a vize.

Graf 85 Okruh realizovaných činností v oblasti SA v krajích

Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány: - datové schránky – Czech point, - posilování institucionální kapacity a efektivnosti krajského úřadu, - analýza současného stavu, návrh způsobu realizace a implementace do prostředí úřadu. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblasti řízení lidských zdrojů (28,57 %), elektronizace veřejné správy (14,29 %) a snižování administrativní zátěže (14,29 %). Graf 86 Plány krajů v realizaci dalších projektů v oblasti SA

Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Více než 83 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů plánují. 175

Graf 87 Plány krajů v realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU (Plánujete realizovat projekty v oblasti SA spolufinancované z EU?)

Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo uváděno řízení lidských zdrojů (33,33 %), strategické řízení a plánování (25,00 %) a elektronizace veřejné správy (16,67 %). Graf 88 Připravovaná opatření krajů v oblasti SA spolufinancovaná EU

V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (30,77 %), z rozpočtu orgánu samosprávy (15,38 %) a z národních programů EU (15,38 %).

176

Graf 89 Externí zdroje pro financování opatření SA v krajích

Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v krajích. Celkem 100 % respondentů uvedlo, že existuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Více jak 66 % respondentů uvedlo, že u nich na krajském úřadě neexistuje složka pro koordinaci SA. Celkem 100 % respondentů klade důraz na zavádění prvků SA a stanovuje priority ve vazbě na SA. Více jak 83 % respondentů z krajských úřadů má projektové týmy pro implementaci a řízení SA. Tabulka 14 Faktory organizace implementace SA v krajích

faktor

ANO

NE


100,00%

0,00 %


66,67 %

33,33 %


100,00 %

0,00 %


100,00 %

0,00 %

83,33

16,66

existence projektových a řízení SA

týmů

pro

implementaci

Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration v krajích měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Celkem 71,43 % respondentů uvedlo, že struktura týmu je mezioborová, 28,57 % uvedlo, že existují jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů. Žádný z respondentů neuvedl možnost existence pověřeného odboru s centrálním řízením implementace.

177

Graf 90 Struktura týmu v krajích

Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z krajů za nejdůležitější považují koordinaci v regionech (50,00 %) a centrální koordinaci (30,00 %). Graf 91 Požadavky krajů na nastavení systému řízení SA v ČR

Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z krajů v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nízkou míru informovanosti (45,45 %).

178

Graf 92 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu krajů

Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (42,86 %) se vyslovilo pro financování z programů a fondů EU a pro národní zdroje ze státního rozpočtu a více jak 14 % respondentů uvedlo rozpočty územních samospráv. Graf 93 Požadavky krajů na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna

Respondenti z krajských úřadů měli dále možnost uvést své požadavky na svoji roli v oblasti SA, kdy se vždy čtvrtina respondentů vyslovila pro roli metodickou, resp. koordinační, resp. pro roli nositelů politik.

179

Graf 94 Požadavky krajů na jejich roli v oblasti SA

Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli krajů v oblasti SA. Celkem 46,15 % respondentů uvedlo, že kraje by měly být realizátory konkrétních opatření, třetina respondentů uvedla, že kraje by měly být koordinátory pro oblast realizace vybraných politik SA. Graf 95 Názory respondentů z krajů na jejich roli v oblasti SA (Jaká role v oblasti SA by měla být realizována ze strany vaší organizace?)

Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář, kdy jeden respondent uvedl: „Současná situace je nekoncepční, není stanoven žádný systém a jeho provázanost, na jednotlivých subjektech by měl být konkrétní pracovník zodpovědný za komunikace směrem ven a uvnitř organizace, chybí systém vzdělávání v oblasti SA.“ 180

Klíčová zjištění pro oblast krajů Největší deficit spatřují kraje v oblasti komunikace a včasného informování ze strany koordinačních orgánů pro SA o plánovaných činnostech. Co je velmi zajímavé a nevyskytuje se u ostatních skupin organizací, tak je skutečnost, že opatření SA realizují všichni respondenti. V plánu realizovat opatření SA má většina z nich. Nejčastěji realizovanými opatřeními je implementace prvků eGov, procesní a projektové řízení a řízení lidských zdrojů. Řízení lidských zdrojů je nejčastěji plánovaným opatřením. Co se týče postavení kraje v systému SA je jeho cílem být spíše realizátorem politik v oblasti SA.

181

7.6

Slovní hodnocení – volné texty dle typu organizace

Cílem kapitoly je sumarizace slovního popisu odpovědí na vybrané otázky dotazníku. Tyto odpovědi jsou velmi individualizované, proto je klíčové věnovat jim zvláštní pozornost a není žádoucí je zobecňovat. Slovní odpovědi v rámci dotazníků jsou strukturovány dle typu organizace a dle posloupnosti jednotlivých otázek. Komentáře a slovní hodnocení jsou uvedeny tak, jak byly vloženy do dotazníku, bez korektur.

182

7.6.1

OBCE TYPU I

A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Pokud ne, tak proč? Jsou to všechno nesmysly, kterými zatěžujete malé obce. Mnohdy jsou pro mne nesrozumitelné. Malé obce (do 500 obyvatel) získávají informace o SA jen málokdy, marně přemýšlím, zda vůbec. Nedostávají se mi informace. Pro malé obce neexistuje reálné využití. Nezajímali jsme se o to. Poprvé se s tím setkávám. Nedostatek informaci a seminářů pro cílené školení vedoucích pracovníků. Malá informovanost, většina kolegů ani neví, co to strategie SA je. Malé a pozdní informace. Prakticky nevíme, o co jde. Informace jsou pouze obecné. Informace jsou nesrozumitelné nic neříkající ale rozsáhlé....Snižování administrativní zátěže?.. to si děláte legraci, ne?Zátěž je čím dál tím větší, bohužel. Protože je malá informovanost ze strany nadřízených orgánů. Je to první kontakt. Je jich hodně, nemají žádný řád a logiku, dostávají se k nám z desítek stran, a kdo se v tom má vyznat. Se souborem jsme ještě nepracovali. Já se jim prakticky nemám čas věnovat. Na druhou stranu se domnívám, že správa i samospráva obce funguje dobře. Nevím o zdroji těchto informací.

B1. Realizuje Vaše organizace projekty zaměřené na Smart Administration? V případě zvolené odpovědi NE, můžete uvést komentář: Jsme příliš malá organizace. Malá obec. Zaškrtla jsem NE přesto, že na některé z dalších otázek mohu odpovědět, což učiním. V současnosti realizujeme projekty částečně : a) dle našich platných - schválených dokumentů (ÚPSÚ, Program rozvoje obce, apod.) b) dle info, poskytovaných Krajským úřadem nebo obce s rozšířenou působností (SA). Jsme obec o 1070 obyvatelích s matrikou. Jsme malá obec o 500 obyvatelích. Všechen čas potřebujeme na zpracování nutné agendy. Malé finanční prostředky na personální obsazenost. Nemáme zapotřebí. Nemáme administrativní sílu. Nemáme o nich informace. Nedostatek informací o SA (z důvodů jiného vytížení zaměstnanců), volíme jednodušší formy projektů, nemáme projektového manažera zabývajícího se pouze projekty. Jsme malá obec a tak je u nás problém nedostatek financí na projekty jakéhokoliv směru. Malá obec - projekty řeší nadřízené orgány. Jaké projekty jsou zaměřeny na SA? B3. Stručně popište Vámi realizovaná opatření: 183

Snažíme se i v malé obci zefektivnit služby pro obyvatele, zavádět maximum výhodného vyřizování jejich záležitostí s co nejmenší časovou zátěží občana - CZP, DS, elektronická komunikace, dále informovanost občanů - www stránky obce. Pro malé obce je velmi důležité, problémem je to, že má minimum zaměstnanců, valnou většinu potom vyřizuje starosta (místostarosta) po zaměstnání. V naší obci si mohou již léta občané vyřizovat své záležitosti nejen po své práci, ale i o víkendech. Nestíháme potom podrobně studovat veškeré teoretické materiály, vydávané např. k předmětu tohoto dotazníku - nemáme úředníky. Rozsah informací a vědomostí, který je nucen neuvolněný člověk na malé obci vstřebat, je obrovský a klade značné - i časové nároky na daného člověka. Datové schránky - CZECH Point. ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ K DOTAZNÍKOVÉMU ŠETŘENÍ

Zde můžete uvést poznámky a podněty k celému dotazníkovému šetření: Tento dotazník podle mého názoru není vypovídající z pohledu malých obcí do 500 obyv. Na malých obcích, kde je pouze starosta a účetní, nevíme co dřív. My musíme zajistit chod obce, postarat se o občany, o majetek a hlavně získat co nejvíce dotací. Žádosti o dotace z národních zdrojů či z kraje jsem schopna zpracovat sama. Žádosti o dotace z EU nám zpracovává agentura. Pořád se slibovalo méně papírování, ale je ho stále více a ještě se vymýšlejí další dotazníkové akce a zpracovávání různých analýz. To by se mělo týkat měst, kde na takové zpracovávání mají zaměstnance. Na malých obcích je starosta jako Ferda Mravenec-práce všeho druhu a neví, kam dřív skočit, nezná pracovní dobu, pracuje v sobotu a nemá kdy si vyčerpat dovolenou, protože pokud má v majetku ZŠ, MŠ, tělocvičnu, kulturák, dětská hřiště, veřejná prostranství, hřbitov, místní komunikace, chodníky, protipovodňové stavby, koupaliště, kanalizaci a čistírnu odpadních vod, vrt, vodojem, zásobování vodou a další, tak to všechno musí udržovat a opravovat. Abychom některé projekty mohli realizovat, byli jsme nuceni si vzít 3 úvěry a SFŽP nám poskytl návratnou finanční výpomoc na vybudování čističky. Každoročně žádáme kraj o dotaci na úhradu úroků z úvěru (celkem 5 dotací, které jsem zapomněla v dotazníku uvést). Pokud chci, aby fungovali hasiči, tělovýchovná jednota, pracovalo se s dětmi a mládeží, tak jim také musím pomoci se získáváním dotací. A můžu říci, že se nám to společně daří. Analýzy mám v hlavě a na papír dávám jen to, co je nezbytně nutné pro získání dotací a pro zasedání zastupitelstva a pro všechny státní orgány, kteří pořád po nás ty papíry chtějí. I s těmi slavnými datovými schránkami máme víc práce a strávíme s nimi více času, než když nebyly. Myslím si, že dotační titul Lidské zdroje vůbec neměl být a tyto peníze měli přijít do budování a rekonstrukcí vodovodů a kanalizací a do budování ČOV. 3 roky marně sháním peníze na rekonstrukci vodovodu, na rekonstrukce se nedává a jak mi bylo sděleno ze SFŽP do konce roku 2013 nebude zveřejněna výzva v rámci OPŽP na rekonstrukce vodovodů. Malé obce potřebují tedy více peněz a méně papírování a dotazníků a podobných nesmyslů. Viz problematika uvedená v závěru předešlé části C, chybí výzvy v oblasti elektronizacemetropolitní sítě ORP, v oblasti vzdělávání a to jak organizovaném městem pro potřeby zaměstnanců (odborná erudovanost), možnost vytvoření e-learningového vzdělávání u úřadu (vytvoření e-learningového portálu) a ještě i opakování výzev v oblasti řízení lidských zdrojů, výzva v širším rozsahu pro vnitřní integraci úřadu než byla vyhlášena v části III výzvy číslo 06 IOP v rámci této výzvy není možné plnohodnotně realizovat vnitřní integraci úřadu (plné využívání manažerských výstupů z IS a úplnou integraci IS úřadu). Je přínosné, že se někdo touto, z hlediska malých obcí, citlivou problematikou zabývá. Obecně nám chybí stanovení jednoznačných priorit rozvoje obcí s ohledem na terminované závazky ČR

184

k EU. (např. stavby pro životní prostředí - ČOV a kanalizace, opravy chátrajícího obecního majetku, infrastruktura atp.) Jsem hodnotitelem, zpracovatelem modelu EFQM. Bohužel tato záležitost skončila pouze u PČR a nerozšířila se ani na MV ČR. Když jsem začal vykonávat funkci starosty před dvaceti lety, tak jsem se domníval, že se zpracuje z každé oblasti (komunikace, kanalizace, kultura, sport atd.) okresní plán. Okresní shromáždění určí v jednotlivých kategoriích priority a na tento plán budou následně uvolňovány finance. Bohužel vše je o tom dle pořekadla: Pán Bůh s..e na větší hromadu. Obce, které mají více finančních prostředků si mohou dovolit také více akcí a dostat tak více dotací. Obce, které žijí z ruky do huby mohou jen závistivě pošilhávat. Dotační politika je naprosto nevyvážená a chaotická a občas protistátní (solární elektrárny). Dotace na zateplení rodinných domů neobsahuje hydroizolace objektů a bez nich je zateplení starého domu totální blbost. To jistě připravil úředník v Praze! Nejsou informace, nejsou komentáře. Dnes poprvé jsem se dozvěděl o realizaci smart administration v letech 2007-2015. Reakce obcí typu I jsou mnohdy rozporuplné, toto je způsobeno s největší pravděpodobností velikými rozdíly v jejich velikosti, kdy mezi oslovenými byly i opravdu malé obce, které mají pouze neuvolněného starostu. Pro tyto obce se mohl dotazník zdát příliš zatěžující a je pravdou, že příště by bylo vhodné pro tuto skupinu realizovat dotazník v menším rozsahu. Na druhou stranu jsme se dozvěděli celou řadu zajímavých názorů včetně toho, že politika SA má ještě mezery v publicitě. Zároveň je patrné, že i u obcí menších je povědomí o realizaci SA relativně vysoké a oproti ostatním skupinám vykazují nižší míru poptávky po dalších informacích. Inspirativní může být i popis realizovaného opatření ze strany obce, která je pro své občany dostupná i mimo všední den. Toto lze vnímat jako opravdu klíčový prvek SA.

185

7.6.2

OBCE TYPU II

A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Nejsem o SA informována. Nevím co to je, nic se ke mně nedostalo, číst odborný tisk nemám čas. Informace nedostávám. Vzhledem ke skutečnosti, že jsme „\malý úřad\" a pro tuto oblast nemáme vyčleněného samostatného pracovníka, nemám časově dostatek prostoru pro vyhledávání potřebných informací. B1. Realizuje Vaše organizace projekty zaměřené na Smart Administration? V případě zvolené odpovědi NE, můžete uvést komentář: Neměli jsme čas na podání projektu - výzva 57. Fungujeme dobře ve spokojenosti občanů i bez SA, nemít SA neznamená, že jsme špatný úřad. Nikdo nám projekty SA nenabídl. Dotace jsou určeny vyšším celkům. B3. Stručně popište Vámi realizovaná opatření: Czechpoint, elektronická docházka, finanční software. Projekt Veřejně prospěšné práce. Zvyšování kvality veřejné správy - dosaženo v rámci Projektu Zdravé město a Místní agendy 21 skupiny „\C\". Zpracován plán zdraví a kvality života města, který zastupitelstvem města schválen jako strategický rozvojový dokument. Probíhá pravidelné komunitní plánování. Pravidelné finanční kontroly, elektronizace VS. Projektovým řízením je pověřen pracovník, který má v pracovní náplni koordinaci činnosti na tomto úseku na celém úřadu. Menší projekty zpracovávají další 2 pracovníci vedle své agendy a všichni zaměstnanci jsou odpovědni za vyhledávání vhodných projektů ve své \oblasti\" (např. vedoucí org. složky Místní hospodářství - \lesy\" mapuje možnost získání dotačních peněz na zkvalitňování činnosti v městských lesích). Dále mám vytvořen motivační systém, na základě kterého si každý pracovník může sám spočítat finanční částku, která mu připadne při práci na projektu (podle míry odvedené práce)". Zefektivnění systému řízení a rozvoje LZ na MěÚ Kojetín - personální analýza - analýza vzdělávacích potřeb - kompetenční audit Teto projekt se začíná realizovat od 09/2010. ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ K DOTAZNÍKOVÉMU ŠETŘENÍ Zde můžete uvést poznámky a podněty k celému dotazníkovému šetření: Snažíme se na úřadu vytvářet atmosféru vstřícnosti, vlídného zacházení, odbornosti, ale hlavně lidského přístupu. Daří se nám to i bez projektů SA, pro mnohé asi kupodivu. Územním samosprávným celkům domnívám se, chybí metodické vedení a koordinační činnost ve všech oblastech, a to ideálně na úrovni území bývalých okresů, nebo kraje. V této oblasti bylo o něco méně komentářů, na druhou stranu je patrné, že i zde existuje stále skupina zástupců organizací veřejného sektoru, kteří nemají ponětí o problematice SA. Na druhou stranu podle přehledu realizovaných opatření je vidět, že tyto organizace jsou samostatné a snaží se o zefektivnění fungování. To, co vyplývá i z dotazníků a zaznívá to explicitně i zde, je potřeba metodické podpory ze strany nadřízených organizací.

186

7.6.3

OBCE TYPU III

A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Pokud ne, tak proč? Pokud dochází, nedostávají se do všeobecného povědomí (pracovník si je musí sám sledovat), je otázkou jak je vyhodnocují a svým přístupem využívají rozhodovací orgány (mám za to, že toto považují za nadbytečné). Osobně jsem se o SA dozvěděl náhodou, na stránkách MVČR, nevím o tom, že by tato strategie byla distribuována na ÚSC, i když je pravdou, že na společných setkání tajemníků o ní úředníci ministerstev hovoří. Věnuji se problematice investičních projektů. Zatím jsem neobdržel žádné informace o SA. Informace přichází z různých zdrojů v různé kvalitě, mnoho nejasností a změn v průběhu. Ne na úrovni volených orgánů; těžko se pak něco zavádí. Schází cílená distribuce \příkladů dobré praxe\" konkrétním pracovníkům veřejné správy dle jejich prac. zařazení. Chybí komplexnost informací. B3. Stručně popište Vámi realizovaná opatření: procesní řízení bylo zavedeno jako vnitřní norma úřadu řízení lidských zdrojů - zpracována žádost, dotace nebyla přiznána elektronizace veřejné správy - zavedeno dle stávajících \Výzev\" MV Implementace normy ISO 9001:2008 a ISO 27001:2006. Město zpracovalo strategický plán města a akční plán města, podle kterého se realizují nadefinované priority města. V současné době zahájení projektů z výzev OP LZZ č. 53 a 57 - projekty eGovernmentu. Realizace projektu czech point, metropolitní síť, projekt na řízení lidských zdrojů, personální audit. Budování technologického centra ORP. Podali jsme žádosti do výzev OPLZZ č. 40,53,57, IOP 06. V poslední době jsme přistoupili ke tvorbě směrnice projektového řízení, co by závazného dokumentu pro projektový tým v rámci našeho úřadu. Dále jsme v přípravě budování Technologického centra obcí s rozšířenou působností, jako důležitého kroku při elektronizaci výkonů jednotlivých agend ve veřejné správě. Také chystáme vzdělávání v našem eGon centru pro spádovou oblast 17 obcí. Realizace procesního řízení, optimalizace chodu úřadu. Vytváření pracovních skupin v rámci projektového řízení. Zkvalitnění řízení chodu úřadu, zlepšení opatření k bezpečnosti práce a vstřícnější přístup k ochraně životního prostředí. Technologické centrum, vzdělávání zaměstnanců - projektové a procesní řízení, Projekt \Sám sobě manažerem\“. Projektové řízení- směrnice, projektové týmy k jednotlivým projektům Procesní řízení- procesní mapy (zahájeno) Strategické řízení- strategické plány města a mikroregionu, MA21 Finanční řízení a plánování- zatím pouze rozpočtový výhled a rozpočet Řízení LZ- personální audit (zahájeno). Implementace projektového řízení - nastavení projektové řízení na projekty, které jsou definovány Zastupitelstvem města Zábřeh. Strategické řízení - vytvoření koncepce (strategie) města na 187

období vlády Zastupitelstva města. Snižování administrativní zátěže - Czech Point, Datové schránky, personální audit. Opatření, která vedla k certifikátu ISO bezpečnosti informaci a ISO kvality, účast v Benchmarkingové iniciativě. Czech Point, vzdělávání v eGoncentru. Vytvořena pozice zaměstnance, který koordinuje projektové řízení - vytvořen strategický a akční plán města, komunitní plán - elektronická likvidace faktur - maximální využití možností elektronické komunikace. Projekt je zaměřen na procesní řízení a projekty ke vzdělávání a je určen pro orgány městského úřadu a jejich zaměstnance. V úvodní fázi projektu bude proveden externí procesní audit, jehož výstupem bude rozbor organizační struktury, zmapování a popis procesů, stanovení hodnotících ukazatelů, návrhy inovací a úspor, identifikace rizik, identifikace možnosti zlepšení v oblasti řízení lidských zdrojů. Ve druhé fázi budou dle povahy výstupů, procesního auditu realizovány změnové aktivity - rozpracovány plány zlepšení, nastaven systém řízení rizik, inovován systém služeb úřadu. Technologické centrum, řízení procesů. Změna organizační struktury úřadu. V tuto chvíli startujeme 3 projekty z OP LZZ, které povedou ke zlepšení uvedených oblastí v B2 a budou navazovat na již realizované aktivity v minulých letech. Jako pozitivní vidíme možnost čerpání dotací na rozvoj SA, protože jsme doposud jakékoli změny byli nuceni platit ze svých zdrojů. Vypracován Strategický plán rozvoje města Židlochovice, Bylo zřízeno pracoviště Czech POINT, účast na vzdělávání - vzdělávací eGon centrum Pohořelice, podána žádost na zřízení technologického centra pro ORP Židlochovice. B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA? Manažer kvality Odbor strategického rozvoje města Odbor kanceláře tajemníka Odbor vnitřních věcí Manažer kvality Projektový manažer, oddělení externího financování Oddělení strategického plánování ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ K DOTAZNÍKOVÉMU ŠETŘENÍ Zde můžete uvést poznámky a podněty k celému dotazníkovému šetření: Se strategií realizace SA doporučuji seznámit ÚSC a VÚSC a to na úrovni starostů, primátorů, hetmanů a jejich podřízených vedoucích úřadů (tajemníků a ředitelů). Je nemožné určovat budoucí priority naší organizace těsně před komunálními volbami, v současné době jsou prioritami našeho města \tvrdé\" investiční projekty, (regenerace historického jádra, komunikace...), nedostatek financí se dotýká obecně veškerých činností naší organizace. Projekty plánované a realizované naší organizací mají úzký vztah k možnosti získání odpovídajících dotací a k příslušným dotačním podmínkám (výše dotace, míra spoluúčasti, způsobilé náklady, požadovaná doba realizace, udržitelnost). Dotazník mi při vyplňování pomohl uvidět ze širších souvislostí naši pětiletou projektovou a dotační politiku. Respondenti z řad zástupců obcí typu III již o této problematice vědí více, ale stále se mezi nimi našla celá řady zástupců, kteří o Smart Administration ještě nikdy neslyšeli. Toto může být, jak správně 188

pojmenoval jeden respondent způsobeno primárně nedostatečnou informovaností volených zástupců. Toto lze napravit pouze přímou prací s cílovou skupinou a její osvětou. Na druhou stranu je patrné, že tyto organizace realizovali, realizují a budou realizovat opatření zaměřená na implementaci prvků SA a to i bez vazby na zdroje EU, ale bez nich nedojde k plošné a cílené podpoře a to primárně pokud nebudou smysluplně realizovány centrální projekty.

189

7.6.4

KRAJE

A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Jsou příliš obecné, nejsou konkrétní prováděcí dokumenty, na MV nejsou kompetentní osoby k vysvětlení celého systému. Informace jsou často opožděné, někdy zmatené, nedostatečné představení vize a časté změny ve směrování jednotlivých aktivit. Nejsou podávány koncepčně a srozumitelným způsobem. B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA? Pokud ano, prosím uveďte název části organizace: Odbor kancelář ředitele, odbor regionálního rozvoje Odbor kancelář ředitele U kategorie krajů byly reakce spíše střídmé a z těch, které jsou, vyplývá, že by organizace uvítaly větší informační podporu a širší metodickou základnu ze strany ústředních orgánů státní správy.

190

7.6.5

ORG ANIZAČNÍ SLOŽKY ST ÁTU

A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Více informací. Celá opatření jsou nesrozumitelná a nedovedeme si představit praktické využití. Informace se ke mně nedostávají vůbec žádné, pokud je potřebuji, musím si je sama sehnat. Informace si musíme sami zjišťovat. Nejsme průběžně a systematicky informováni o aktualizacích. ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ K DOTAZNÍKOVÉMU ŠETŘENÍ Zde můžete uvést poznámky a podněty k celému dotazníkovému šetření: Doporučuji širší seznámení provedené formou školení na Ministerstvu vnitra. Náš úřad není místem, kde jsou projekty na \denním programu\". Nastávají situace, kdy je třeba nějaký projekt zrealizovat. Do budoucna bychom s vyhlídkou našich potřeb (zavedení nového-moderního provozního systému, \rozvoj přátelské veřejné služby\" - bezhotovostní platební styk na přepážkách, apod.) rádi podnikli projekty, kterými by bylo možné získat finanční podporu pro aplikaci daných potřeb. Z tohoto důvodu je již jeden pracovník ve finálním stádiu kurzu \Projektové řízení dle IPMA\" a připravován na certifikační zkoušky. Dle komentářů od zástupců těchto organizací je žádoucí věnovat Smart Adminsitration dostatečný prostor a zároveň se zaměřit na včasnou podporu realizátorů v případě, že dojde k identifikaci potřeby implementovat některá opatření. Není možné primárně vyhlásit podporu na tato opatření a následně realizovat osvětu.

191

7.6.6

STATUT ÁRNÍ MĚSTA

A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Pokud ne, tak proč? Nesrozumitelné. Není zcela komplexní. Nedostatek informací z oficiálních zdrojů. Nemáme dostatečné informace o celostátních projektech (viz. nyní základní registry), na které mají naše projekty navazovat, v mnoha případech špatná legislativa a nedořešené otázky (viz datové schránky a dlouhodobá archivace el. dokumentů, používání B3. Stručně popište Vámi realizovaná opatření: Vzdělávání, elektronizace, komunikace - projekt Otevřené město, implementace ekonomických SW s vazbou na výstupy pro veřejnost. V rámci výzvy č.42 OPLZZ byla zahájena realizace projektu Vzdělávání v eGon Centru, kdy budou proškoleni zaměstnanci úřadu ORP i okolních obcí, zastupitelé a zaměstnanci příspěvkových organizací. Jedním z cílů tohoto projektu je zvýšení transparentnosti postupů úřadů, zjednodušení administrativní zátěže a zefektivnění činnosti úřadu. Do výzvy č. 6 IOP byl podán projektu na Rozvoj služeb eGovernmentu, v rámci kterého bude vybudováno technologické centrum v úřadě ORP, proveden upgrade spisové služby ORP a poskytnuta spisová služba k hostování okolním obcím. Do výzvy č. 9 IOP bude podána žádost na soubor projektů, které budou věnovány řízení elektronických procesů a integraci agendových a ekonomických systémů. Projektové řízení u velkých, složitých a důležitých projektů - tvorba a aktualizace dokumentů strategického plánování - finanční management, rozpočty, rozpočtové výhledy - řízení lidských zdrojů směrem ke kvalitě a efektivitě - rozvoj užití informačních. Připravovaný projekt - efektivita ve veřejné správě (personální audit) banchmarking. komplexní projekt na řešení procesního řízení v organizaci a na projektové řízení pro vybranou skupinu pracovníků. Projekty na Technologická centra a Czechpoint pro město i pro obce v rámci ORP. V rámci projektu \Centralizace poskytovaných služeb občanům\" a Řízení lidských zdrojů v ORP Kladno\" plánujeme realizovat ucelenou koncepci elektronizace úřadu, zefektivnění fungování úřadu jak v rámci back office, tak v rámci front office. Vzdělávání, optimalizace procesů, projekty elektronizace veřejné správy - Czechpoint, datová úložiště apod. CAF, Benchmarking B.S.C. ESMO, Czechpoint, TAS, ICT Centrum, B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA? odbor informatiky a řízení procesů projektový tým zaměřený na rozvoj eGovernmentu a projektový tým pro procesní a projektové řízení eGON centrum a oddělení evropských fondů a rozvoje města úsek modernizace a řízení kvality Odbor platový a personální Tato skupina organizací je vysoce informovaná o problematice SA, ale stále vnímá deficit ve včasnosti informací a jejich relevanci. Zároveň postrádá systémovou podporu v oblasti SA. Míra šíře realizovaných projektů je vysoká a existují součásti, které mají na starosti koordinaci implementace SA. 192

193

Analýza stavu implementace a řízení projektů SA

Recommend Documents