Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu Pokročilé materiály v projektu CEITEC

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu „Pokročilé materiály“ v projektu CEITEC

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Ostřížek, Ph.D.

Brno, červen 2011

Autor: Martina Juřičková

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janu Ostřížkovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu „Pokročilé materiály“ v projektu Ceitec vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Ostřížka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Mendlovy univerzity v Brně. V Brně dne 27. května 2011 __________________

Abstract Martina Juřičková. Analysis of current financing of science research groups of “Advanced Materials” program, CEITEC project. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. This bachelor´s thesis deals with science and research financing. It describes national and international financial sources that are used for gaining financial means for this area and it introduces authorities and intstitutions that are active in field of science and research in the Czech Republic. The thesis describes the current project that has been supported from the EU fund and it is going to be established in Brno. This project is called CEITEC, Central European Institute of Technology, that has been founded in cooperation of a few partners. It consists of seven research programs, each of them is composed of few research groups. This work details research group of VUT Brno that is called “Advanced Polymers and Composites”. It focuses on financing of this research group using start-up grant of Operating program Research and Development of Inovation that is supported by European Union. The conclusion suggests recommendations that lead to effectiveness of this research group. Keywords Analysis of financing, CEITEC, RD financing, research and development, scientific research.

Abstrakt Martina Juřičková. Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu „Pokročilé materiály“ v projektu CEITEC. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá financováním vědy a výzkumu. Podrobněji popisuje zdroje na národní a mezinárodní úrovni využívané k získání financí právě pro tuto oblast a představuje orgány a instituce činné ve vědě a výzkumu v České republice. Práce se dále věnuje aktuálnímu projektu, který je financován z fondu EU a jeho sídlo bude v Brně. Jedná se o projekt CEITEC, Středoevropský technologický institut, založený na spolupráci několika partnerů. Je tvořen sedmi výzkumnými programy, z nichž každý tvoří několik výzkumných skupin. V práci je podrobněji popsána výzkumná skupina VUT v Brně s názvem „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“. Je zde rozebráno její financování prostřednictvím start-up grantu Operačního programu Výzkum a vývoj pro

inovace, který je financován Evropskou unií. V závěru jsou navržena doporučení vedoucí k zefektivnění činnosti konkrétní výzkumné skupiny. Klíčová slova Analýza financování, CEITEC, financování výzkumu a vývoje, výzkum a vývoj, vědecký výzkum.

Obsah

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ........................................................................................................... 1

1.2

Cíl a metodika práce ................................................................................. 2

Literární rešerše

3

2.1

Financování vědy a výzkumu.................................................................... 3

2.2

Financování veřejných vysokých škol v ČR .............................................. 6

2.2.1

Příspěvek na vzdělávací činnost - normativní financování .............. 6

2.2.2

Dotace na specifický výzkum .............................................................7

2.2.3

Účelová podpora ............................................................................... 8

2.2.4

Institucionální podpora .................................................................... 8

2.3

3

1

Financování vědy a výzkumu v České republice ...................................... 8

2.3.1

Orgány a instituce ve vědě a výzkumu v České republice ...............10

2.3.2

Národní zdroje financování ............................................................. 11

2.3.3

Evropské zdroje financování............................................................ 14

2.4

CEITEC – středoevropský technologický institut .................................. 22

2.5

Shrnutí .................................................................................................... 25

Vlastní práce

27

3.1

Výzkumná skupina „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ ....... 27

3.2

Rozpočet skupiny na období let 2011 - 2015 .......................................... 28

3.3

Indikátory stanovené pro skupinu na časové období 2011 - 2015 .......... 31

3.4

Vědecké výkony skupiny v letech 2004 – 2008 ..................................... 34

3.5

Praktická činnost výzkumné skupiny ..................................................... 35

3.5.1

Stav pracovních úvazků, mzdy pracovníků .................................... 36

3.5.2

Zdroje financování výzkumné skupiny ........................................... 36

3.5.3

Projekty výzkumné skupiny ............................................................ 38

3.5.4

Vybavenost laboratoří skupiny ....................................................... 40

3.5.5

Závazky skupiny – plnění indikátorů ............................................. 40

3.5.6

Spolupráce s jinými subjekty .......................................................... 40

Obsah

3.5.7 3.6

Výhody, nevýhody projektu CEITEC ............................................... 41

Doporučení ............................................................................................. 42

4

Závěr

45

5

Literatura

48

Seznam obrázků a tabulek

54

Přílohy

55

Úvod a cíl práce

1

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Ve své bakalářské práci se věnuji problematice financování vědy a výzkumu v Evropské unii a v České republice. Toto téma je velice obsáhlé, zajímavé a v současné době velmi aktuální. Existenci této problematiky vnímám, zajímám se o ni, a tudíž se jí ve své práci zabývám. Výzkumná politika v evropském prostoru je jedním z hlavních prvků Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, která má za cíl přispívat k ekonomickému růstu Evropské unie, vytvářet nová pracovní místa, zlepšovat kvalitu života a také reagovat na sociální výzvy, kterými jsou stárnutí populace, chudoba nebo neméně závažné zhoršování stavu životního prostředí. Základním nástrojem podporujícím výzkum a vývoj na úrovní EU jsou rámcové programy Evropského společenství a Euratomu, které existují od roku 1984 a jsou ukotveny ve Smlouvách ustanovujících obě tato Společenství. V současnosti Evropská unie usiluje o vytvoření jednotného Evropského výzkumného prostoru, který by propojoval evropská výzkumná pracoviště světového významu a ve kterém by si tato pracoviště předávala veškeré poznatky efektivnějším způsobem, než to bylo doposud. Tato spolupráce v rámci evropských zemí se dále posiluje, a to prostřednictvím špičkové infrastruktury a společného vytváření výzkumné politiky. Díky tomuto společnému počínání dochází k propojování nejrůznějších výzkumných programů a tudíž je možné dosahovat nebývalých výsledků, ke kterým by jednotlivé členské země samostatně jen těžko dospěly. Názorným příkladem spolupráce a založení vědeckého centra excelence sdružující kapacity ve svém oboru, je budované sídlo projektu Středoevropského technologického institutu – CEITEC. Je to projekt, z pohledu Jihomoravského kraje, bezkonkurenčně největší ve svém zaměření na vědu a výzkum. Hlavním jeho posláním do budoucna je snaha přispívat ke kvalitě života a zdraví člověka, a to prostřednictvím inovací a vývoje. Projekt je založen na vzájemné spolupráci sedmi partnerů, mezi které především patří Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně a dále pak například Veterinární a farmaceutická univerzita. Výsledkem tohoto společného snažení a vytvoření rozsáhlého projektu by mělo být dosažení profesionální úrovně vědy a výzkumu v celém Jihomoravském kraji a také, to především, posunutí a začlenění české vědy mezi zahraniční výzkumné špičky v podobě institutů a podniků.

Úvod a cíl práce

2

1.2 Cíl a metodika práce Hlavním cílem práce je navrhnout výzkumné skupině z programu „Pokročilé materiály“ jistá řešení a doporučení, jak využívat získaných peněžních zdrojů ze start-up grantu projektu CEITEC v období let 2011-2015. Dílčím cílem je pak analýza financování této vybrané výzkumné skupiny „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ utvořené v rámci projektu Středoevropského technologického institutu CEITEC. Analýze bude podroben rozpočet dané pracovní skupiny a také budou analyzovány problémy, které souvisí se způsobem financování vědy a výzkumu a s přidělováním grantů v České republice. Dalším cílem práce je zjistit, z jakých projektů v současnosti plynou finance do této skupiny, kdy tyto projekty skončí, případně kdy je možné očekávat, že skupině nastanou problémy s financováním jednotlivých kapitol rozpočtu. Před zpracováním teoretické části práce je nejprve nutné nastudování všeobecných teoretických informací z oblasti financování vědy a výzkumu obecně, a konkrétně v České republice. Téma týkající se financování vědy a výzkumu v České republice je rozebráno podrobněji. Všechny nastudované informace a získané poznatky jsou obsaženy v kapitole Literární rešerše. Vlastní práce čerpá ze zdrojů nastudované literatury a informací získaných z řízených rozhovorů, které budou vedeny s vedoucími pracovníky vybraných vědeckovýzkumných skupin spadajících pod jednoho z partnerů projektu CEITEC, a to Vysoké učení technické v Brně. Rozhovory se budou týkat hospodaření jejich skupiny a zjišťování, jak ta daná skupina finančně a ekonomicky žije. Získané informace budou analyzovány a dále zpracovány. Poté bude uvedeno srovnání hospodaření vybrané skupiny z programu „Pokročilé materiály“ a skupiny z programu „Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie“. V závěru budou formulována doporučení.


3

2 Literární rešerše 2.1 Financování vědy a výzkumu Z historie vyplývá, že počátky podporování rozvoje vědy a výzkumu v Evropské unii jsou bezesporu spojeny se vznikem a podpisem smlouvy o Evropském hospodářském společenství (dále jen EHS) a o Evropském společenství pro atomovou energii (dále jen Euratom). Tyto smlouvy vznikly v březnu roku 1957 a v platnost vstoupily 1. 1. 1958. Podnětem pro vznik těchto smluv byla snaha o rozšíření spolupráce zemí evropské šestky. Poté byly předloženy další návrhy na rozšíření integrace a tyto byly členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen ESUO), jimiž byly Francie, Německo, Itálie a tři státy Beneluxu: Belgie, Nizozemí a Lucembursko, přijaty na konferenci v Mesině v roce 1955. Posléze se členské státy ESUO dohodly na vytvoření organizací pro společný trh (EHS) a pro atomovou energii (Euratom). [7] Hlavním cílem Evropského hospodářského společenství bylo vytvoření společného trhu a také podpora harmonického rozvoje hospodářských činností ve Společenství, vyšší stability, vyšší zaměstnanosti a rychlejšího zvyšování životní úrovně. [7] Společenství Euratom bylo založeno s cílem podpory mírového využití jaderné energie. Členské země se zavázaly k výměně informací, které měly sloužit jak pro další výzkum a rozvoj, tak pro jejich vzájemnou kontrolu. [7] Po přijetí tzv. Bílé knihy o dokončení vnitřního trhu v 90. letech 20. století mělo dojít v rámci vědecko-výzkumné politiky k vytvoření prostředí pro spolupráci podniků, univerzit a výzkumných ústavů. [7] Velkým krokem v oblasti vědy a výzkumu EU bylo uzavření Jednotného evropského aktu (JEA) z roku 1986. Zde je poprvé zakotvena politika výzkumu a technologického rozvoje a současně s tím se začaly rozvíjet nejrůznější koordinační aktivity Evropské unie v této dané oblasti a problematice. Tato smlouva obsahovala ustanovení o příjímání víceletých rámcových programů, které by měly vytyčit cíle vědecké činnosti a taktéž pravidla pro jejich finanční podporu. Víceleté rámcové programy jsou realizovány prostřednictvím specifických programů, a to s cílem podpořit priority Evropského společenství. [7]


4

Politika vědy a výzkumu patří do kategorie sdílených politik Evropské unie, při jejím uplatňování je respektován princip subsidiarity, tzn. že politika vědy a výzkumu zasahuje pouze do té oblasti, kterou jednotlivé státy nemohou efektivně a účinně spravovat samy. EU a jednotlivé členské státy si mezi sebe tedy rozdělí pravomoci v této oblasti a státy samy rozhodují o oborech, do kterých investují a které podpoří. Cílem EU není tedy řídit veškeré aktivity z oblasti vědy a výzkumu, ale hlavně v ní vytyčovat priority, koordinovat je a podporovat výzkum také finančně. [7] Momentálně se stal základním prostředkem pro financování vědeckovýzkumných aktivit, vědeckou spolupráci a mobilitu pracovníků Sedmý rámcový program EU pro vědu a technologický rozvoj (7. RP), tento disponuje finančními prostředky v částce přesahující 54 miliard EUR pro období finančního rámce 2007 – 2013. V České republice se úspěšnému zapojení českého výzkumu do evropské výzkumné spolupráce, zejména prostřednictvím již zmíněných Rámcových programů EU pro výzkum a vývoj (aktuálně je to právě ten 7. RP) věnuje Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu. [7, 12] V současné době je Evropská unie na světové špičce v řadě technologií, potýká se však s rostoucí konkurencí ze strany vyspělých států a rozvíjejících se ekonomik. Unie se proto rozhodla zavádět společný přístup k evropskému výzkumu a snaží se o jeho začlenění do souvisejících politik. Mezi hlavní konkurenty EU v technologickém rozvoji se určitě řadí Spojené státy a Japonsko, dále pak také např. Jižní Korea. Investice, které tyto země do politiky vědy a výzkumu vkládají výrazně převyšují výdaje EU. A proto, zda chce Evropská unie v narůstající konkurenci uspět, je nutné, aby své investice do této oblasti dostala alespoň na srovnatelnou úroveň jako její konkurenti. [7] Dle slov současného předsedy Evropské komise, kterým je José Manuel Barroso, se rok 2010 musel stát rokem nového začátku po období hospodářské a finanční krize, která zcela znehodnotila léta hospodářského a sociálního pokroku a také odhalila strukturální nedostatky v evropském hospodářství. [8] Proto Evropská komise navrhla právě v roce 2010 sdělení, které určuje 3 priority strategie, jimiž jsou inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začleňování. Dále toto sdělení také navrhuje pět ambiciózních a měřitelných cílů Evropské unie, kterých chce do roku 2020 dosáhnout. Tyto stanovené cíle, které proces povedou a budou převedeny do vnitrostátních cílů, se týkají následujících


5

oblastí: zaměstnanost, výzkum a inovace, změna klimatu a energie, vzdělávání a boj proti chudobě. Tato strategie dostala název „Evropa 2020“. [8, 10] Každý členský stát si stanoví své vlastní cíle pro tyto vytyčené oblasti a celou strategii tak podpoří nejen konkrétní činy na úrovni EU, ale také činy jednotlivých členských států. [9] Již zmíněná strategie „Evropa 2020“ navázala na Lisabonskou strategii přijatou Evropskou radou na jaře roku 2000. Lisabonská strategie byla rozvržena na celé desetiletí 2000–2010 a představuje scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a ekonomickou obnovu Evropské unie. Tvoří ji ucelený a navzájem se podporující soubor opatření formulovaných tak, aby se zvýšila výkonnost Unie, a to tak, aniž by byla ohrožena sociální soudržnost a aniž by bylo znehodnoceno životní prostředí. Obsahuje opatření, která mají zlepšit konkurenceschopnost a také umožnit firmám, aby vytvářely nová pracovní místa a byly tvůrci bohatství společnosti. Unie se rozhodla zaměřit na plnění těchto úkolů: • • •

Připravit přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech, modernizovat evropský sociální model, investovat do lidí a bojovat proti vylučování ze společnosti, udržet zdravou ekonomickou perspektivu a příznivý výhled pokud jde o růst, a to aplikací vhodné kombinace makroekonomických politik. [39]

„Evropa 2020 bude vycházet ze dvou pilířů: z tematického přístupu1, jež je kombinací priorit a hlavních cílů, a ze zpráv o jednotlivých zemích, které členským státům pomohou rozvíjet jejich strategie návratu do stavu udržitelných veřejných financí a růstu.“ [8] Co se týká vědy a výzkumu, vytyčuje strategie „Evropa 2020“ evropské sedmadvacítce celkový společný cíl: investovat do vědy a výzkumu 3 % unijního HDP. Evropská komise však vytyčila pro jednotlivé členské státy různé cíle, ty mají reflektovat aktuální stav jejich investic do sektoru. Pro Českou republiku, která v současnosti do vědy a výzkumu podle odhadů OECD investuje 1,54 % HDP, Komise navrhla investiční cíl 2,3 %. Česká vláda je však přesvědčena, že země může dosáhnout i lepších výsledků, a tak určila nový a ambicióznější cíl: investovat 2,7 %. Postupem času se ukáže, jak se vysoké ambice naší vlády daří dodržovat. [11]

Cílem tematického přístupu je plnit cíle schválené na úrovni EU pomocí kombinace konkrétních opatření na úrovni EU a členských států. 1


6

2.2 Financování veřejných vysokých škol v ČR Věda a výzkum je, kromě výuky, jednou z hlavních činností realizovanou vysokou školou. Nejprve se proto zaměřím na možnosti financování veřejných vysokých škol v České republice. Veškeré finance, které jsou veřejným vysokým školám přidělovány ze státního rozpočtu ČR, tvoří převážnou část všech jejich příjmů. Tyto finance, určené k přerozdělení jednotlivým školám, jsou rozdělovány v rámci kapitoly 333 spadající pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Podle vysokoškolského zákona můžeme příjmy, kterými VŠ disponuje rozdělit do několika skupin, a to zejména:2 • Příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, • dotace ze státního rozpočtu, • poplatky spojené se studiem, • výnosy z majetku, • výnosy z doplňkové činnosti, • příjmy z darů a dědictví, • dotace na specifický výzkum3. Nyní podrobněji popíšu vybrané druhy financování vysokých škol.

2.2.1

Příspěvek na vzdělávací činnost - normativní financování

Základní příjem, který VŠ ze státního rozpočtu má, je příspěvek na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, který je definován vysokoškolským zákonem4. Primárním určením tohoto příspěvku je uskutečňování vzdělávací činnosti v rámci akreditovaných studijních programů. Tento druh příspěvků je v naší legislativě poměrnou novinkou, neboť § 18 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 3 Dotace na specifický výzkum je také významnou kategorií, která je upravována Zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. 4 § 18 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2


7

tyto příspěvky byly zavedeny teprve v roce 2005. Jejich zavedením se vysokým školám dostalo větší volnosti při nakládání s prostředky ze státního rozpočtu.“5 [18] K odvození konkrétní výše příspěvku určeného pro danou školu se využívá tzv. normativ. Základní normativ představuje částku, ze které se vychází při určení dané peněžní sumy, kterou poté ministerstvo vyplácí vysoké škole na jednoho tzv. přepočteného studenta. Do počtu těchto přepočtených studentů se prakticky promítá doba jejich studia, tzn. pokud např. student studuje déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok, do přepočteného počtu se nezapočítává. [18] Rozhodný pro stanovení výše příspěvku je typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, dále pak počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Z toho tedy vyplývá, že tento příspěvek je spíše zaměřený na kvantitu, ne na kvalitu.[18]

2.2.2

Dotace na specifický výzkum

Další základní částí příjmů, které vysoká škola získává ze státního rozpočtu, jsou dotace na specifický výzkum.6 (Jelikož se jedná o položky získávané jako dotace, tyto částky jsou oproti příspěvkům relativně nižší.) Tyto dotace na výzkum a vývoj představují institucionální podporu, která slouží na neinvestiční výdaje. Finance jsou tedy určeny na výzkum prováděný studenty magisterského a doktorského stupně a cílem tohoto výzkumu je dosažení právě této úrovně vzdělání. Dále tyto peněžní prostředky slouží k ohodnocení práce všech dalších zaměstnanců a pedagogických pracovníků, kteří se na tomto výzkumu podílejí. Zásadní u tohoto typu příjmů je, že část dotací na specifický výzkum, kterou v daném roce nevyužila, musí škola vrátit do státního rozpočtu a tudíž není možné, aby ji převedla do dalších období. [13]

Do roku 2005 tvořily příjmy VŠ ze státního rozpočtu pouze dotace a jejich nevyužitá část byla opětovně ve státním rozpočtu zúčtována. Z toho vyplývá, že VŠ musely přebytečné finance vracet a nemohly je využít v pozdějších obdobích. 6 Tyto dotace upravuje Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. 5


2.2.3

8

Účelová podpora

Podstatou účelového financování je poskytnout finanční prostředky na předem schválený účel. Příslušnou institucí (GA ČR, TA ČR, ministerstva) jsou vypsány nejrůznější veřejné soutěže, veřejné zakázky a dotační tituly, samozřejmě v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací České republiky, na které reagují subjekty zabývající se vědou a výzkumem, návrhem řešení nebo projektu. Pokud vypsané zakázky mají podobu grantů, pak mluvíme o grantovém financování. Ty projekty žadatelů o finanční podporu, které jsou přihlášené musí vždy splňovat předem vypsaný cíl a přidělené prostředky mohou pak být využity pouze za účelem popsaným v projektu – žádosti. [16]

2.2.4

Institucionální podpora

Prostředky spadající do institucionální podpory jsou zaměřeny hlavně na krytí výdajů konkrétních výzkumných institucí na jejich výzkumnou činnost. Institucionální podpora je určena k dlouhodobému koncepčnímu rozvoji výzkumných organizací. Jedná se především o Akademii věd České republiky a její ústavy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a další „výzkumné organizace“ podle dosažených výsledků. Instituce zahrnuté do institucionální formy podpory mají získané výdaje na svoji výzkumnou činnost vždy ještě doplněny o finanční podporu účelovou. Pro navržený systém tohoto druhu podpory vědy a výzkumu slouží pouze 11 rozpočtových kapitol. [16]

2.3 Financování vědy a výzkumu v České republice Základní otázkou vědy a veřejného výzkumu je efektivní propojení jeho jednotlivých fází, a to od vzniku znalostí až po realizaci inovací. K naplnění právě tohoto záměru směřuje probíhající vládní reforma financování vědy a výzkumu, kterou podepsal prezident Václav Klaus v dubnu roku 2009.7 Hlavním úkolem a cílem této novely je více zefektivnit a zjednodušit systém státní podpory výzkumných organizací, kdy podpora bude více zaměřena právě na konkrétní dosažené výsledky, dále snížit počet rozpočtových kapitol (z původních 21 na nových 11) a snížit administrativu. Stejně tak by měla

Reforma financování vědy a výzkumu spočívá v množství dílčích kroků a mohla by být dokončena v roce 2012, kdy už by měly peníze na vědu a výzkum plynout přes nové poskytovatele. 7


9

postupem času přinášet efektivnější využívání prostředků ze strukturálních fondů a rámcových programů Evropské unie a také umožnit transformaci části vysokých škol na výzkumné univerzity, které se budou více zaměřovat na základní výzkum. [14] V současné praxi jsou věda a výzkum financovány z 21 rozpočtových kapitol. Tento způsob financování je administrativně poměrně náročný, tím pádem přispívá k roztříštěnosti a neefektivnosti českého výzkumu a jeho zjednodušení je předmětem schválené reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. [16] Rozpočtové kapitoly určené k financování vědy a výzkumu v roce 2011: 1.

Úřad vlády České republiky

2.

Bezpečnostní informační služba

3.

Ministerstvo zahraničních věcí

4.

Ministerstvo obrany

5.

Národní bezpečnostní úřad

6.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

7.

Ministerstvo vnitra

8.

Ministerstvo životního prostředí

9.

Ministerstvo pro místní rozvoj

10.

Grantová agentura České republiky

11.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

12.

Ministerstvo dopravy

13.

Ministerstvo zemědělství

14.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

15.

Ministerstvo kultury

16.

Ministerstvo zdravotnictví

17.

Ministerstvo spravedlnosti

18.

Český úřad zeměměřický a katastrální

19.

Český báňský úřad

20.

Akademie věd

21.

Český úřad pro jadernou bezpečnost [15]


10

Strukturu návrhu, který obsahuje rozdělení výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj stanovuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. [16] Ta je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. [17] Jednotlivé rozpočtové kapitoly pak samostatně plánují výdaje na účelové a institucionální financování vědy a výzkumu. [16]

2.3.1

Orgány a instituce ve vědě a výzkumu v České republice

• Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády České republiky, tento byl zřízen zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Úkolem Rady je stanovení priorit ve vědě a výzkumu, dále posuzování návrhů programů pro vědu a výzkum, hodnocení výsledků, navrhování výdajů a také příprava zákonů a dalších právních předpisů pro oblast vědy a výzkumu. [16, 17] • Grantová agentura České republiky Grantová agentura České republiky, ve zkratce označovaná jako GAČR, vznikla v polovině roku 1992 jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v ČR. Agentura je organizační složkou státu a interním orgánem Akademie věd ČR, která každoročně zabezpečuje přípravu a realizaci grantových projektů, a to v oblasti základního výzkumu, včetně veřejných soutěží. Mezi její hlavní činnosti spadá hodnocení a výběr návrhů projektů a dále poskytování účelové podpory v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. [19, 20] • Technologická agentura České republiky V roce 2009 vznikla agentura pro podporu aplikovaného výzkumu, a to Technologická agentura ČR (dále jen TAČR). Je to organizační složka státu, jejíž hlavní úlohou je připravovat a implementovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, čímž chce přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a také celkovému hospodářskému růstu státu. Jejím významným úkolem je taktéž podpora spolupráce výzkumných organizací a podnikatelské sféry. [16, 21]


11

• Akademie věd České republiky Akademie věd ČR (dále jen AV ČR) je organizace zřízena zákonem č. 283/1992 Sb., sdružující vědecké ústavy České republiky, a to hlavně v oblasti základního výzkumu, v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Akademii věd financuje především stát ze státního rozpočtu. Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť AV ČR se stále výrazněji uplatňuje financování účelové, které je uskutečňované formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěži. [16, 22] • Jednotlivá ministerstva

Nyní se budu věnovat samotným způsobům, kterými lze v České republice financovat vědu a výzkum. Toto odvětví lze finančně zabezpečovat buď z peněz, které jsou přidělované vysokým školám, nebo využít dalších zdrojů, jakými mohou být finance získané na národní nebo mezinárodní úrovni, jako jsou různé granty, operační programy, evropské fondy, atd. Financování vědy a výzkumu pomocí peněz vysokých škol lze, jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole, uskutečňovat prostřednictvím: • normativního financování, • dotací na specifický výzkum, • institucionální či účelové podpory. Dále je k financování možno využít národních či mezinárodních zdrojů. 2.3.2

Národní zdroje financování

A. Grantová agentura České republiky (GA ČR) Hlavním úkolem GA ČR je udělovat granty nejlepším projektům základního výzkumu ze všech oborů vědy, a to každoročně a na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Dále také agentura kontroluje průběh řešení a plnění cílů projektů za každý uplynulý rok a hodnotí dosažené výsledky projektů po jejich skončení. [33]


12

Granty, či také účelové finanční prostředky, poskytuje Grantová agentura ČR z kapitoly státního rozpočtu, která jí přísluší, tj. kapitoly 321. Ročně agentura přidělí z této kapitoly na granty zhruba 1 400 mil. Kč. Žádostí o grant do GA ČR přichází ročně kolem 2200, z nichž grant získá asi jedna třetina. Průměrné roční náklady na jeden projekt jsou stanoveny asi na 700 tisíc Kč. GA ČR poskytuje finanční podporu na vědecké projekty v rámci tzv. programů standardních projektů, doktorských projektů, postdoktorských projektů a na projekty v rámci programů Evropské vědecké nadace (European Science Foundation). [32] Grantová agentura podporuje řadu typů projektů základního výzkumu. Jednotlivá témata těchto projektů si zvolí sami navrhovatelé. Těžištěm činnosti GA ČR je program standardních projektů, do kterých se může zapojit kterákoliv právnická či fyzická osoba z ČR. Od roku 1997 zavedla GA ČR kromě standardních projektů i program postdoktorských projektů (Post-Doc), a tohoto se mohou zúčastnit mladí vědci do 35 let, kteří mají již ukončené doktorské studium. Hlavním cílem programu je podpořit hlavně zájem absolventů tohoto postgraduálního studia o práci ve vědeckých institucích. Úkolem programu by měla být pomoc institucím vytvořit výhodné platové podmínky pro začínající vědecké pracovníky, aby neodcházeli z vědecké praxe. Další snahou je využití potenciálu uznávaných odborníků a zapojení mladých vědců do jimi řešených projektů. Další aktivitou, která byla zahájena od roku 2003, je program doktorských projektů. Tento je určen pro vytvořené doktorské týmy sdružující doktorandy v dané tematické oblasti. V roce 2006 vyhlásila GA ČR veřejnou soutěž v programu mezinárodních bilaterálních projektů zahrnující vědeckou česko-německou a česko-korejskou spolupráci. [34] Na základě oponentských posudků externích oponentů jsou návrhy projektů posuzovány v oborových a podoborových komisích. Daná komise pak doporučí předsednictvu projekty k udělení grantů. [35] B. Technologická agentura České republiky (TA ČR) Jak již bylo řečeno dříve, TA ČR je agentura, jejímž hlavním úkolem a zaměřením je příprava a implementace programů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Tato činnost by měla přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu České republiky.


13

Technologická agentura ČR se zabývá čtyřmi programy, jsou to: • Program ALFA Tento program se zaměřuje hlavně na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, a to zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Program ALFA je koncipován na šestileté období (2011-2016), během kterého by měla být rozdělena částka 7,5 mld. Kč. V tomto programu je stanovena minimální délka řešení projektů na 24 měsíců a maximální délka pak na 72 měsíců. Poskytovatelem podpory pro program ALFA je TA ČR, přičemž příjemci této podpory musí prokázat svou schopnost projekt spolufinancovat z neveřejných prostředků v minimální výši 20% celkových nákladů projektu. Příjemci podpory mohou být samostatné podnikatelské subjekty i výzkumné organizace. [36] • Program BETA V den zahájení prvního kola výběru v programu BETA vyzvala TA ČR orgány státní správy účastnící se tohoto programu k identifikaci výzkumných potřeb pro letošní rok. Výzkumnými potřebami jsou nazývány konkrétní projekty, které chce daný orgán řešit veřejnou zakázkou. Délka řešení projektu v programu BETA je stanovena na 12 až 36 měsíců. Celkový rozpočet tohoto programu je určen na celou dobu trvání ve výši 640 mil. Kč. Pro rok 2012 je vyčleněno 80 mil. Kč. Projekty mohou být předkládány podniky i výzkumnými organizacemi. [37] • Program OMEGA V době zpracování této kapitoly nebyly doposud k dispozici bližší informace, proto, bohužel, nemohu uvést podrobnosti o daném programu. • Centra kompetence Program je zaměřený především na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro růst konkurenceschopnosti ČR. Důraz je kladen na skutečnou realizaci výsledků v praxi. Délka trvání programu Centra kompetence je stanovena na období 8 let (2012–2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by tak mělo být v rámci tohoto programu rozděleno 6 016 mil. Kč. Lze tak očekávat, že v rámci celého programu bude postupně podpořeno přibližně 35 center


14

s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum, z toho by to pak měly být minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace. [38] C. Ministerstva ČR Mezi další národní zdroje, kterými lze financovat vědu a výzkum jsou finance získané z různých projektů jednotlivých ministerstev ČR. V rámci získávání financí pro vědu a výzkum zde zmíním nejdůležitější ministerstvo, kterým je: • Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky je vypisovatelem a také poskytovatelem peněz na program Resortní program MPO ČR (TIP). Tento program z prostředků státního rozpočtu České republiky realizuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Hlavním účelem programu TIP je poskytování podpory z veřejných prostředků výzkumným a vývojovým projektům, které zajišťují výzkum a vývoj , a to za účelem posilování produkce v ČR a následně také v Evropské unii. Trvání tohoto programu je stanoveno na období let 2009 – 2017. Příjem žádostí do programu je prováděn formou Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Příjemci podpory mohou být buď podnikatelské subjekty (a to právnické i fyzické osoby), nebo výzkumné organizace. [40]

2.3.3

Evropské zdroje financování

Fondy Evropské unie jsou hlavním nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Pomocí této politiky Evropská unie usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členů. Hlavním cílem tohoto počínání je zmírnit rozdíly jak v životní, tak v ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími státy Unie. A právě prostřednictvím těchto evropských fondů se rozdělují finance tak, aby se docílilo snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy Unie a jejich jednotlivými regiony. „Ve středu zájmu spolu s důrazem na udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti.“ [23] Evropská unie tuto politiku považuje za jednu z nejvýznamnějších, ještě společně s politikou zemědělskou, a vynakládá na ni více než třetinu svého společného rozpočtu. [23]


15

Evropská unie disponuje těmito hlavními fondy: • Strukturální fondy o Evropský fond pro regionální rozvoj o Evropský sociální fond • Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Tento fond se zaměřuje na podporu investičních projektů, jakými jsou například výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, podpora investičního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, využívání obnovitelných zdrojů energie, atp. [24] Evropský sociální fond (ESF) Evropský sociální fond je zaměřený na podporu neinvestičních projektů, jako jsou např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru, atd. [24] Fond soudržnosti (FS) Též nazývaný Kohezní fond, zaujímá zvláštní postavení. Finanční prostředky z tohoto fondu směřují na pomoc v oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí a plynou pouze těm zemím, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru Evropské unie. Fond se zaměřuje především na podporu rozvoje chudších států, nikoli však regionů. Financuje tak investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen ty se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. [25] Zprostředkujícím mezistupněm mezi výše zmiňovanými hlavními fondy Evropské unie (ERDF, ESF a FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v jednotlivých členských státech a regionech jsou operační programy. Tyto programy si každá členská země dojednává samostatně s Evropskou komisí a jsou strategickými dokumenty představujícími průnik mezi prioritami politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů jednotlivých členských států. [23]


16

Česko má v současné době vyjednáno s Evropskou unií 26 operačních programů, z nichž osm je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí), dalších sedm je zaměřeno zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.). Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. [23] Každý operační program se dělí na jednotlivé prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být příslušné finance, přidělené danému operačnímu programu, vynaloženy. Tyto prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory. Každý subjekt, který chce zažádat o finanční podporu z jednotlivých fondů Evropské unie, musí řídícímu orgánu operačního programu předložit projekt. Tyto projekty mohou předkládat a o peníze mohou zažádat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. [23] Na právě probíhající programové období 2007 – 2013 je České republice z evropských fondů celkem vyčleněno 26,69 miliard eur. V rámci této práce nás bude zajímat z tohoto období tematický operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Výzkum a vývoj pro inovace. [23] A. Operační (OP VK)

program

Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) spadá do kategorie víceletých tematických programů v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), v jehož rámci je možné v programovém období 2007-2013 čerpat z Evropského sociálního fondu (ESF) finanční prostředky. [27] Tento operační program je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, dále také na propojení zmiňovaných systémů vzdělávání do komplexního systému celoživotního učení a taktéž ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. [26]


17

OP VK je financován z Evropského sociálního fondu, jak již bylo zmíněno, a pro tento OP je vyčleněno na dané programové období 1,83 mld. eur, což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených pro Českou republiku z fondů EU. Navíc má být financování navýšeno o dalších 0,32 mld. eur z českých veřejných zdrojů. Řídícím orgánem OP Vzdělávání a konkurenceschopnost je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které má celkovou odpovědnost za realizaci programu. Žadateli o finanční podporu mohou být školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace a další subjekty. [26] OP Vzdělávání a konkurenceschopnost je tvořený 5 osami a ty ho rozdělují na množství logických celků, a ty jsou dále upřesňovány za pomoci tzv. oblastních podpor, které vymezí, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. [26] Příklady projektů, které jsou z OPVK financovány: a. Počáteční vzdělávání Na prioritní osu 1 je z fondů Evropské unie vyčleněno celkem 612, 1 mil. eur, což představuje částku ve výší 34 % z celkové sumy pro OPVK. Z této sumy je financováno např.: zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností, rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách, propracování a rozšíření nabídky asistenčních služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, apod. b. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno celkem 626, 5 mil. eur, tato částka tvoří 35 % z celkových peněz získaných pro OP VK. Finance jsou určeny například na: inovace studijních programů na VOŠ a VŠ, zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí, další vzdělávání učitelů, řídících a administrativních pracovníků na VOŠ, další specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, podpora mobility pracovníků mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem, atp. c. Další vzdělávání Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno v součtu 289, 9 mil. eur, a to představuje 16 % alokace OP VK.


18

Těmito penězi je např. financována podpora vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, apod. d. Systémový rámec celoživotního učení Na prioritní osu 4 je z fondů Evropské unie celkem vyčleněno 227, 1 mil eur, což tvoří 12 % z celkových peněz přidělených pro OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Prioritní osa 4 financuje aktivity z oblasti počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, které přispívají k vytváření systému celoživotního učení po celé ČR. e. Technická pomoc Na prioritní osu 5 je vyčleněno 72, 4 mil. eur, což představuje přibližně 4 % alokace OP VK. Financuje aktivity spojené s řízením programu, jako jsou např. platy pracovníků zapojených do řízení OP VK, administrace a hodnocení projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky. [26] Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost rozlišuje následující typy projektů: • Individuální projekty – které je možné předkládat v rámci výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to pro prioritní osu 1, 2, 3 a 4. Národní individuální projekty jsou realizovány na území celé České republiky, ale ostatní projekty mají regionální nebo neregionální charakter. • Grantové projekty – tyto je možné předkládat v rámci globálních grantů vyhlášených kraji České republiky pro prioritní osu 1 a 3. Grantové projekty jsou realizované na území daného kraje. [28] B. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je jedním z velmi významných operačních programů přispívající k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a také k orientaci na znalostní ekonomiku. Společně s Operačním programem Podnikání a Inovace (OP PI) a Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) představuje OP


19

VaVpI vzájemně propojený systém intervencí, který si klade za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky a také cílových regionů. [29] OP VaVpI je zaměřený především na posilování výzkumného, vývojového proinovačního potenciálu České republiky, a to hlavně prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich vzájemné spolupráce se soukromým sektorem. Tento program podporuje především moderní techniku a vybavení výzkumných pracovišť těmito elementy, dále pak budování zcela nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. [30] Operační program VaVpI spadá mezi tematické operační programy a pro Českou republiku je jedním z nejvýznamnějších, neboť je čtvrtým největším českým operačním programem. Z fondů Evropské unie na něj byla vyčleněna obrovská částka, a to celkem 2070, 68 mil eur pro období 2007 - 2013 Tato suma je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a řídícím orgánem OP VaVpI je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. O podporu ze zmiňovaného operačního programu mohou zažádat veřejné a státní vysoké školy provádějící výzkum a vývoj, veřejné výzkumné instituce, výzkumné ústavy, právnické osoby, a další. [30] Stejně jako u OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, tak i OP VaVpI obsahuje 5 prioritních os, které ho rozdělují na logické celky, a ty dále pomocí tzv. oblastních podpor vymezují, jaké typy projektů mohou bát v rámci dané prioritní osy podpořeny. [30] Projekty, které jsou z OP VaVpI financovány: a. Evropská centra excelence Na prioritní osu 1 je z fondů Evropské unie vyčleněno 685, 4 mil eur, což představuje 33, 1 % všech prostředků alokovaných do OP VaVpI. Prioritní osa 1 financuje například rekonstrukce a rozšíření kapacit vědy a výzkumu (VaV), popř. ekonomicky odůvodněnou výstavbu nových kapacit; včetně nezbytné projektové dokumentace, pořízení přístrojového, laboratorního a informačního vybavení a infrastruktury pro výzkum, technologický rozvoj, projekty špičkového VaV s relevancí pro trh a socioekonomický rozvoj ČR


20

ve formě start-up grantu, které umožní plynulý náběh a fungování nové infrastruktury a pod. b. Regionální VaV centra Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno taktéž 685, 4 mil. eur, stejně jako na prioritní osu 1, a to je opět 33,1 % OP VaVpI. Z těchto peněz je například financován vznik a rozvoj kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou (podniky, nemocnice, atp.) dle potřeb regionu. c. Komercializace a popularizace VaV Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 213 mil. eur, což tvoří 10,3 % z celkového OP VaVpI. Tato prioritní osa například financuje podporu komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména financováním etapy od poznatků VaV do fáze následného komerčního využití (proof of concept stage) a podporu systému komercializace a ochrany duševního vlastnictví, včetně vzniku a rozvoje center pro transfer technologií při výzkumných organizacích apod. d. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 414 mil. eur, částka představuje 20 % z celkových financí přidělených na OP VaVpI. Tyto finance slouží na investice do infrastruktury pro výzkum spojené s VaV na vysokých školách, zejména infrastruktury spojené s vědeckou výchovou studentů, učeben, výukových laboratoří, rekonstrukce a úpravy stávajících kapacit (budov a zařízení), modernizace a rozšíření informační infrastruktury vysokých škol pro výzkum, vývoj a vzdělávaní apod. e. Technická pomoc Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 72 mil. eur, tj. 3,5 % OP VaVpI. Prioritní osa 5 financuje například monitoring projektů a programů, zpracování studií a analýz, publicitu programu, podporu schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu, podporu správy nástrojů Komunikačního plánu OP VaVpI, rozvoj absorpční kapacity, průřezové odborné informační a konzultační služby, odborné specifické tréninky apod. [30]


21

Mezi již ukončené výzvy patří 1. prioritní osa – Evropská centra excelence, 2. prioritní osa – Regionální VaV centra a 3. prioritní osa – Komercializace a popularizace VaV. Z toho vyplývá, že aktuálními výzvami k předkládání projektů jsou 3. a 4. prioritní osa. [31] A právě výzva na 1. prioritní osu – Evropská centra excelence, jejímž cílem bylo vytvoření omezeného počtu Center excelence, produkujících v mezinárodním měřítku vynikající výsledky výzkumu, a to včetně výsledků aplikovatelných v praxi, je pro mou práci klíčová. Tato výzva financuje přípravu výstavby vědecko-výzkumného centra excelence CEITEC, které se bude nacházet v Brně, a kterému budu věnovat pozornost v následující kapitole 2.4. C. 7. rámcový program Rámcové programy mají dlouhou tradici v evropském prostoru, a to již od roku 1984, kdy byl zahájen 1. RP. ČR se do využívání financí z tohoto programu zapojuje od 3. Rámcového programu. Nyní je aktuální 7. rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (7. RP), který je hlavním nástrojem Evropské unie pro financování rozvíjejícího se evropského výzkumu a vývoje. Rozpočet stanovený na programové období v letech 2007-2013 dosahuje částky 50, 5 miliard eur. 7. RP, jeho koncept a struktura jsou navrženy zcela v souladu s potřebami Unie, především v oblasti konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Tento program je složený ze čtyř základních specifických programů, a odpovídají cílům, ke kterým směřuje výzkumná politika Evropské unie. Tyto programy jsou: • Spolupráce – tento program je rozpočtově největší složkou 7. RP a je zaměřený na potřeby evropské společnosti a průmyslu. • Myšlenky – program má za cíl posílit excelenci a dynamiku evropského výzkumu a granty podporuje hlavně nadané začínající, ale i zkušené výzkumné pracovníky z veřejného i soukromého sektoru. • Lidé – program zacílil na posílení lidského kapitálu ve výzkumu a vývoji v rámci Evropské unie. • Kapacity – program zaměřený na zvyšování výzkumných a inovačních kapacit v Evropě, a také tento program zajišťuje efektivní využívání těchto kapacit.


22

Možnost získat finanční podporu právě ze 7. RP mají jak právnické, tak fyzické osoby, mohou se zapojit výzkumné organizace, mezinárodní společnosti, firmy, instituce veřejné správy, atp. Existuje několik typů projektů financovaných ze 7. RP: • • • • • •

Projekty založené na spolupráci Koordinační a podpůrné akce Sítě excelence Výzkum ve prospěch specifických skupin Individuální projekty – Podpora hraničního výzkumu Podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumníků [41]

2.4 CEITEC – středoevropský technologický institut CEITEC, Středoevropský technologický institut, je projekt patřící svou velikostí mezi jeden z nejlepších z velkých projektů 1. prioritní osy. „CEITEC, projekt výstavby středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence.“ [1] Tento velký projekt je výsledkem společného snažení a úsilí brněnských univerzit a výzkumných pracovišť, jako jsou Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Ústav fyziky materiálů Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. [1] Jedná se o centrum, které disponuje laboratořemi s prvotřídním vybavením a zázemím, které vytváří ideální podmínky pro základní i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě a v oblasti pokročilých materiálů a technologií. Hlavním spojujícím prvkem projektu budou právě tyto centrální laboratoře, které z důvodu maximalizace spolupráce budou umístěny jen do dvou lokalit ve městě. První je kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích a druhé středisko se nachází poblíž areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem v Brně-Králově poli. Obě části budou fungovat jako mezioborové články vědeckého pracoviště s celouniverzitní působností. [1]


23

Projekt CEITEC vznikl hlavně z toho důvodu, aby vhodným způsobem napomohl základnímu i aplikovanému výzkumu lokalizovanému v Jihomoravském kraji dosáhnout špičkové úrovně. Jeho hlavním cílem, a vlastně nejpodstatnějším smyslem projektu, je zapojit aktivity realizované v tomto regionu do evropského výzkumného prostoru a také otevřít tuto geografickou oblast světu, a to vytvořením příznivých podmínek pro spolupráci se soukromým sektorem, kdy tato intenzivnější spolupráce určitě přinese výrazné pozitivní dopady, a to jak pro město Brno a Jihomoravský kraj, tak jistě i pro celý evropský výzkumný prostor. [1] Jádro projektu tvoří sedm výzkumných programů: • Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, • pokročilé materiály, • strukturní biologie, • genomika a proteomika rostlinných systémů, • molekulární medicína, • neurovědy, • molekulární veterinární medicína. Jednotlivé programy pod sebou sdružují výzkumné skupiny orientující se na konkrétní vědecké obory a disciplíny. [1] Projekt Ceitec se prozatím nachází v přípravné fázi a tomuto stavu odpovídá i jeho aktuální řídící struktura přípravy projektu. Je více než pravděpodobné, že postupem času v průběhu realizace projektu dojde k určitému pozměnění struktury tak, aby řízení projektu korespondovalo s aktuálními požadavky Ceitecu. [2]


24

Obrázek 1: Řídící struktura přípravy projektu CEITEC. Zdroj: [2]

Příprava projektové dokumentace začala již v roce 2007. Výzva vyhlášená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy probíhala ve druhé polovině roku 2009. Samotná výstavba budov začala v roce 2010 a podle plánů by měla probíhat až do roku 2013. Období udržitelnosti projektu, což je doba, po kterou budou dále využívány výsledky, jichž bylo projektem dosaženo je rozplánovaná na období let 2015 – 2021. [3]

Obrázek 2: Harmonogram projektu. Zdroj: [3]

Uvažovaným zdrojem financování tohoto Centra excelence Ceitec jsou již zmiňované strukturální fondy Evropské unie, a to prostřednictvím operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osa 1 – Evropská centra excelence. Tento operační program řídí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Žadatelé mohli předkládat projektové žádosti na příslušné


25

ministerstvo do 16. listopadu 2009 a v celkovém součtu se tak mohli ucházet o 17 mld. Kč. [4] Pracovní týmy středoevropského technologického institutu, které jsou specializované na navazování spolupráce s komerčními subjekty, jsou v neustálém kontaktu jak s výzkumnými týmy Ceitecu, tak i odborníky v soukromém sektoru a hledají společně nejrůznější možnosti pro využití potenciálu, který projekt Ceitec nabízí. Institut má vysoké ambice do budoucna stát se výzkumnou a vývojovou základnou pro nadnárodní farmaceutické, diagnostické, IT a další společnosti. [5] Chtěl by se subjekty spolupracovat nejen na národní úrovní v rámci České republiky, ale má ambice tuto spolupráci vytáhnout i na nadregionální úroveň, která bude zahrnovat jak evropské, tak i světové instituce, které jsou ve svém oboru již uznávanými kapacitami. [6]

2.5 Shrnutí V rámci kapitoly Literární rešerše jsem prostudovala spoustu materiálů týkajících se tématu vědy a výzkumu a jejího financování a získané informace zpracovala. Kapitola popisuje počátky podpory oblasti vědy a výzkumu v Evropské unii, kdy prvotním impulsem začínající podpory tohoto odvětví byla 60. léta 20. století a podpis tzv. Římských smluv. Dále kapitola zahrnuje podkapitolu s přehledem způsobů, jakými jsou financovány veřejné vysoké školy v ČR. Finance na veřejnou VŠ putují v podobě: • Příspěvku na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, • dotací ze státního rozpočtu – těmi jsou institucionální a účelová podpora, • poplatků spojených se studiem, • výnosů z majetku, • výnosů z doplňkové činnosti, • příjmů z darů a dědictví, • dotací na specifický výzkum. Další podkapitola už se věnuje samotnému financování vědy a výzkumu přímo v České republice. Existují orgány a instituce, které se zabývají vědou, výzkumem a problematikou s tím spojenou, jako je Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dále je to Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR.


26

Důležitou roli hraje samozřejmě Akademie věd České republiky a neméně zanedbatelná jsou jednotlivá ministerstva. Věda a výzkum jsou finančně podporovány pomocí peněz vysokých škol, konkrétně jsou to: normativní financování, dotace na specifický výzkum a institucionální a účelová podpora. Dále existuje rozdělení zdrojů na národní prostředky a mezinárodní, resp. evropské. Do národních zdrojů se řadí granty poskytované Grantovou agenturou ČR a Technologickou agenturou ČR a projekty dotované ze státního rozpočtu vypisované prostřednictvím jednotlivých ministerstev, např. program spadající do kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Resortní program MPO ČR (TIP), který poskytuje finance na účelovou podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Mezi evropské zdroje finanční podpory patří Strukturální fondy EU a z nich hrazené Operační programy (OP VK a OP VaVpI), z fondů EU je taktéž hrazen program s názvem 7. Rámcový program. V další podkapitole se seznamujeme s projektem výstavby středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence, CEITEC. Tento projekt je financovaný z 1. prioritní osy operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ( OP VaVpI). Následující část Vlastní práce se bude zabývat financováním a hospodařením vědecko-výzkumné skupiny „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“. V kapitole budou využity nastudované poznatky a informace z oblasti financování vědy a výzkumu v ČR, které jsou obsahem podkapitoly 2.3 a také bude využito informací z podkapitoly 2.4, která blíže představuje projekt CEITEC.

Vlastní práce

27

3 Vlastní práce Část vlastní práce bude věnována analýze konkrétní výzkumné skupiny z projektu CEITEC. Pro účely práce byla z programu „Pokročilé materiály“ vybrána výzkumná skupina s názvem „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“. Nejprve bude představena již zmíněná skupina, čím se zabývá, jaké jsou její cíle. Poté bude analyzováno hospodaření dané skupiny, a to jak v rámci zařazení skupiny do projektu CEITEC, tak i hospodaření před zařazením skupiny do projektu. Na závěr bude provedeno srovnání s výzkumnou skupinou patřící do programu „Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie“, kterou je „Rentgenová mikro a nanotomografie“, a také budou formulována doporučení pro danou skupinu.

3.1 Výzkumná skupina „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ Koordinátorem výzkumného programu „Pokročilé materiály“ je prof. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc. Program tvoří pět výzkumných skupin, z nichž jednou je právě zmiňovaná výzkumná skupina „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“. Tato skupina vychází z výzkumného programu současné polymerní sekce Ústavu chemie materiálu spadající pod Fakultu chemickou Vysokého učení technického v Brně. Programu byl dán pracovní název „Polymer group“ a zaměřuje se na výzkum a vývoj nových vyspělých polymerních materiálů. Jeho náplní je příprava a hodnocení vlastností a funkcí polymerů, polymerních směsí a kompozitů na různých úrovních. Tato výzkumná práce vyžaduje úzkou spolupráci nejenom s výzkumnými zařízeními s podobným zaměřením v nejrůznějších částech světa, ale také spolupráci v oblasti praxe s průmyslovými podniky v regionu České republiky a jejím blízkém okolí. Kromě vývoje se bude skupina věnovat poskytování odborné a vysoce specializované servisní činnosti průmyslovým subjektům působícím v tomto oboru. Výzkumnou skupinu „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ vede prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. [42] Projekt CEITEC se nachází ve fázi výstavby budov a zázemí, postupně je nakupováno zařízení a přístroje do laboratoří a jednotlivé výzkumné skupiny provádí nábor a rozvoj zaměstnanců. Skupina „Pokročilé polymerní materiály

Vlastní práce

28

a kompozity“ se teprve formuje a postupně, jak čas plyne, dostává finální podobu, ve které bude v projektu vystupovat.

3.2 Rozpočet skupiny na období let 2011 - 2015 Již v době přípravy projektové dokumentace, která probíhala v letech 2007– 2010, bylo nutností připravit, a poté také schválit, rozpočty pro jednotlivé výzkumné skupiny, a to na období let 2011 – 2015. Zdrojem financování tohoto projektu obrovských rozměrů je Evropská unie, a to prostřednictvím jednoho ze svých strukturálních fondů, kterým je Evropský fond pro regionální rozvoj. Pod tento fond spadá operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), který řídí a spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Z prioritní osy 1 – Evropská centra excelence, která bude plně financována z veřejných zdrojů, a to z 85 % z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z 15 % z prostředků státního rozpočtu - čerpá finance i projekt CEITEC. Na celý tento projekt bylo přiděleno 17 mld. Kč. Tato obrovská suma peněz byla poté v rámci tvorby již zmiňované projektové dokumentace rozdělena mezi jednotlivé položky rozpočtů výzkumných skupin ve formě Start-up grantů. Cílem start-up grantu je od chvíle vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace umožnit zahájit výzkumné a vývojové práce, tedy současně s dobou, kdy probíhá výstavba infrastruktury tak, aby v momentě, kdy bude dokončena investice mohla začít daná infrastruktura ihned a co nejefektivněji fungovat. Dalším cílem start-up grantu je podporovat aktivity směřující k naplnění cílů daného projektu a také podporovat posilování vazeb na mezinárodní týmy špičkové kvality a také spolupráci s partnery z aplikační sféry. [43] Čerpání financí ze start-up grantu má v jednotlivých letech klesající tendenci, tzn. v prvním roce schváleného rozpočtu je poměr financí ze start-up grantu a financí získaných z jiných zdrojů, což je způsob tzv. dofinancování, například 99 % ku 1 %. V prvním roce, roce 2011 jsou částky poskytnuté ze start-up grantu u jednotlivých položek rozpočtu nejvyšší a poté se každým rokem částka snižuje, až se zmiňovaný poměr obrátí a danou položku je třeba větší měrou či zcela dofinancovávat z jiných zdrojů. Financování dané výzkumné skupiny prostřednictvím start-up grantu vyprší v roce 2015. Po tomto termínu se bude muset o získávání financí na svoji existenci starat skupina sama, tzn. bude muset žádat o další granty, účastnit se různých projektů, zapojit se do spolupráce se soukromými subjekty, atp.

Vlastní práce

29

Navrhovaný rozpočet skupiny „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ na období 2011 – 2015 nezahrnuje finance přidělené na výstavbu zázemí, tzn. budov s laboratořemi, toto je součástí celkového rozpočtu projektu. Rozpočet skupiny je rozdělen na kategorii Investice a Neinvestice. Za investice jsou považovány přístroje a vybavení laboratoří nakoupené za finance vyčleněné na tuto položku. Do kategorie Neinvestice jsou zařazovány položky, jako jsou například položky Mzdy, Úvazky, Cestovné, Konference, Spotřeba materiálu, Drobný dlouhodobý hmotný majetek (DDHM) a Služby. Dále jsou v rozpočtu uvažovány také Přímé náklady na přístroje a Nepřímé režie, tzv. FULL COST8. Potřeba investičních financí bude plně hrazena z grantu, z čehož plyne, že startup grant poskytuje této výzkumné skupině na jejich investice celkem 92 081 216 Kč. Za tyto peníze budou postupem času nakoupeny různá zařízení a přístroje do laboratoří skupiny. Již v letošním roce 2011 by mělo být za investice utraceno 10 360 838 Kč, další nákup přístrojů je plánovaný na rok 2013, kdy bude investována celá zbývající částka, tzn. 81 720 378 Kč. Vzhledem k tomu, že skupina hodlá nakupovat přístroje, jejichž cena se bude pohybovat v rozmezí 3 – 10 mil. Kč, měla by být jejich laboratoř vybavena solidním moderním zařízením. Náročnost výzkumu, kterému se výzkumná skupina „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ věnuje vyžaduje špičkové laboratorní zázemí, z toho vyplývá, že položka investic bude tou nejvyšší částkou. Na Neinvestice je v celkovém součtu zapotřebí částka ve výši 38 709 762 Kč. Z grantu bude tato potřeba kryta přibližně jen z 50 %, což představuje částku 19 496 384 Kč. První neinvestiční složkou, které se rozpočet věnuje je položka Mzdy. Tato složka je dále rozdělena na pět kategorií určující pozice zaměstnanců a nakonec je zde uvedena i částka potřebná na odvody státu v podobě sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. Jednotlivými pozicemi jsou Senior researcher RGL, což je pozice vedoucího, tzv. „group leader“, dále je to Senior FULL COST je metoda rozpočtování nepřímých nákladů na jednotku. Nepřímé náklady (režie) jsou náklady, které nelze přiřadit přímo konkrétnímu subjektu, resp. výzkumné skupině, ale které byly subjektem vynaloženy v souvislosti s jeho činností a jsou doloženy účetním systémem, neboť jsou společné a dělitelné mezi více těchto skupin, které tvoří celek. Příkladem mohou být náklady spojené s provozem pracovišť: pojištění, úklid, ostraha, sítě (energie, voda, plyn); dále jsou to administrativní náklady: poštovné, telefonní poplatky, internet; atp. 8

Vlastní práce

30

researcher, Junior researcher, Ph.D student a další podpůrní pracovníci. Celkem je rozpočteno, že v průběhu pěti let bude třeba na mzdy pracovníků umístěných na zmiňovaných pozicích celkem 22 069 787 Kč. Grant uhradí mzdové náklady z 50 %, a to částkou 11 034 894 Kč, která bude rozdělena v jednotlivých letech zaměstnancům na jednotlivých pozicích. Mzdové odvody ve výši 34 % z celkových nákladů na mzdy jsou vypočítány na částku 7 596 421 Kč a tato suma bude taktéž z 50 % uhrazena ze strat-up grantu. Dále rozpočet uvádí, jakým způsobem jsou z časového hlediska rozmyšleny úvazky v období let 2011 – 2015. V prvním roce, roce 2011 je naplánováno 0, 5 úvazku v pozici Senior researcher RGL a 0, 5 úvazku na pozici Senior researcher. V roce 2012 už se celkový počet úvazku plánuje zvýšit na číslo 7, 1, kdy zůstává poloviční úvazek Senior researcher RGL a přibudou úvazky v pozicích Senior a Junior researcher. Úvazky mají vzestupnou tendenci, kdy se každým rokem zvyšují až na konečné číslo 15, 5 úvazku v roce 2015. Číslo počtu úvazků není striktně závazné po dobu pěti let, ale je zde možnost změny dle aktuální situace, tzn. dle aktuální potřeby počtu zaměstnanců v důsledku např. zvýšeného počtu řešených projektů, či snížení počtu zaměstnanců z důvodu nedostatku množství financí určeného na mzdy. Rozpočet počítá rovněž s položkou Cestovné, a to jak na tuzemské, tak zahraniční cesty. Celková potřeba financí na cestovné v průběhu let 2011 – 2015 je vypočítána na částku 2 106 000 Kč. Přičemž tuzemské cesty, na které bude zapotřebí 401 000 Kč, musí být plně hrazeny z vlastních zdrojů, zatímco na zahraniční cesty bude přispěno z grantu 25 % z celkových 1 705 000 Kč. V roce 2011 a 2012 nebude ještě nutné zabývat se získáváním prostředků na dofinancování cest do zahraničí, neboť start-up grant je pokryje v plné výši, ale v roce 2013 bude třeba zahraniční cesty dofinancovat z větší části a v letech 2014 a 2015 již v plné výši z vlastních zdrojů. Na Konference bude dle odhadů zapotřebí 1 002 241 Kč, z čehož grant pokryje přibližně 40 %. V prvních dvou letech vystačí na financování grantové peníze, poté už se bude muset do financování zapojit sama skupina získáváním prostředků prostřednictvím dalších grantů a projektů. Položku Spotřeba materiálu určeného pro spotřebu zaměstnanci, jako jsou kancelářské papíry a další kancelářské potřeby, tvoří částka 1 042 500 Kč, která bude z 60 % hrazena prostředky z operačního programu VaVpI, neboli grantem

Vlastní práce

31

strat-up. V prvních třech letech bude tato položka hrazena plně, čtvrtý a pátý rok bude financována z prostředků získaných samotnou skupinou. Náklady na Dlouhodobý drobný hmotný majetek (DDHM) jsou předpokládány ve výši 1 127 521 Kč, přičemž 80 % této sumy pokryje příspěvek z grantu a zbylou 20% částku bude třeba z prostředků skupiny dofinancovat až v pátém roce, tzn. v roce 2015. Položka Služby, do které spadají náklady na různá výběrová řízení, poplatky s tím spojené, náklady na semináře a ostatní služby, předpokládá náklady ve výši 626 401 Kč, které budou z 50 % pokryty z grantu start-up. Na přímé náklady na přístroje bude podle navrhnutého rozpočtu zapotřebí částka ve výši 2 858 687 Kč, ze které 1 715 212 Kč, což je 60 %, bude uhrazeno z peněz přidělených skupině v rámci start-up grantu. Tato složka rozpočtu je dále ještě rozdělena na oblasti Spotřeba materiálu, Služby a Energie pro přístroje umístěné v nových prostorách. Jelikož zázemí v podobě budov Středoevropského technologického institutu ještě není dokončeno, a prozatím se skupina a její vybavení nachází v prostorách Fakulty chemické Vysokého učení technického, tyto náklady jsou v rozpočtu uvažovány až od roku 2013, kdy by se skupina i se svou laboratoří měla přestěhovat do již hotových prostor poblíž areálu VUT Pod Palackého vrchem. Naproti tomu Nepřímé režie (FULL COST) ve výši 280 204 Kč, a to v podobě příspěvku výzkumné skupiny fakultě na režie bude start-up hradit ze 100 %. Tato položka bude však financována jen do roku 2013, neboť od roku 2014 se skupina přestěhuje do již zmiňovaného zázemí Pod Palackého vrchem a tyto náklady budou hrazeny ze společného rozpočtu institutu. Veškerá čísla rozpočtu jsou shrnuta do tabulky uvedené v Příloze, Tabulka 1.

3.3 Indikátory stanovené pro skupinu na časové období 2011 - 2015 Při tvorbě rozpočtů pro dané skupiny, v rámci přípravy projektové dokumentace, musely být stanoveny také Indikátory pro každou výzkumnou skupinu. Jsou to ukazatele, k jejichž splnění se daná skupina zavázala, a to v průběhu období let 2011 – 2015. Záleží jenom na konkrétní skupině, jak si splnění jednotlivých indikátorů z časového hlediska rozvrhne. Je možné splnit

Vlastní práce

32

vše během prvních dvou let, ale také je zde možnost rovnoměrně si plnění rozložit na celé projektové období. Pod Vysoké učení technické v Brně, jak již bylo řečeno, spadají celkem 2 výzkumné programy (VP) projektu CEITEC („Pokročilé materiály“ a „Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie“) a každý z nich je tvořený několika výzkumnými skupinami (VS). Z důvodu existence právě dvou výzkumných programů byly rozděleny požadované částky za splnění jednotlivých indikátorů v poměru 50:50 pro každý program. Ale rozdělení požadovaných částek v rámci jednotlivých výzkumných skupin už probíhalo na základě velikosti dané skupiny. Z důvodu udržitelnosti projektu nebyly indikátory nastaveny příliš vysoko, aby nenastala situace, kdy výzkumná skupina nebude schopna indikátory splnit, tudíž by neměl v daném projektovém období nastat žádný problém ve splnitelnosti daných ukazatelů. Mezi jednotlivé indikátory výzkumné skupiny „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ na období 2011 - 2015 patří: • Objem smluvního výzkumu (Kč) Ukazatel požaduje od výzkumné skupiny získání financí ze smluvního výzkumu ve výši 1 338 865 Kč. Tato částka není v oblasti vědy a výzkumu nijak závratná, tudíž by tento indikátor měla skupina bez problémů splnit. • Objem prostředků na VaV ze zahraničních zdrojů (Kč) Výzkumná skupina poměrně úzce spolupracuje se zahraničními institucemi věnujícími se VaV, z toho důvodu by mělo být bezproblémové splnění i tohoto ukazatele, který požaduje obstarat částku ve výši 3 327 290 Kč. • Počet úspěšných absolventů doktorských studijních programů Za celé pětileté období, by se mělo úspěšnými absolventy v tomto oboru, kterým se skupina zabývá, stát 9 osob. • Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence Skupina „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ by v rámci CEITECu měla navázat kontakt s aplikační sférou v podobě 0,6 projektu. Další ukazatel, který by skupina měla bez větších problémů naplnit. • Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu (počet)

Vlastní práce

33

Tento další indikátor požaduje 58,8 studentů, magistrů a doktorandů, kteří budou využívat vybudovanou infrastrukturu Institutu, tzn. laboratoře, výzkumná pracoviště, atp. • Počet výzkumných pracovníků využívající vybudovanou infrastrukturu (počet) Také bude vyžadován určitý počet pracovníků zabývajících se výzkumem, konkrétně 21,2 osob, kteří by využívali tuto vybudovanou a dostupnou infrastrukturu. • Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty (%) V procentním vyjádření požaduje tento ukazatel 3,6% využívání vybudovaných infrastruktur a zázemí jinými subjekty. • Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem (počet) Skupina se zavázala během let 2011 – 2015 k vytvoření 18,4 pracovních míst pro zaměstnance zabývající se vědou a výzkumem. • Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci celkem (počet) Pro pozici výzkumného pracovníka, skupina za pětileté období vytvoří 14,4 pracovních míst. • Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci do 35 let věku celkem (počet) Z předešlých 14,4 pracovních míst vytvořených pro výzkumné pracovníky, by tyto pozice mělo obsadit 6,1 výzkumníků ve věku do 35 let. • Odborné publikace (dle metodiky RVVI) Výzkumná skupina by měla během projektového období publikovat 28,2 odborných publikací. • Článek v impaktovaném časopise (Jimp) Stejný počet, 28,2, je od skupiny očekávaný také v podobě článků v impaktovaném časopise. • Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu (dle metodiky RVV) Tento indikátor vyžaduje splnění 0,12 výsledků výzkumu.

Vlastní práce

34

• Patent český (udělený), tj. udělený českým ÚPV Skupině by do roku 2015 mělo být Úřadem průmyslového vlastnictví uděleno 0,12 patentu. • Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV) • Poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno (Z, T) • Prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, autorizovaný software, užitný a průmyslový vzor (S) Tabulka 2, uvedená v Příloze, znázorňuje jednotlivé Indikátory společně s danými hodnotami.

3.4 Vědecké výkony skupiny v letech 2004 – 2008 Vědci na Ústavu chemie materiálů Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně se společně výzkumu v dané oblasti věnují již řadu let. Nyní se jen zformují do výzkumné skupiny spadající pod CEITEC. Jejich mnohaleté výzkumné snažení samozřejmě přináší své úspěchy, a to jak ve formě různých ocenění a uznání vědců, tak ve formě peněžních příspěvků. Tyto jsou získávány formou institucionální podpory, tzn. články a publikace vědců jsou finančně ohodnoceny. A další finance jsou získávány jako účelová podpora z národních či mezinárodních projektů. V součtu tyto finance putují na každoroční chod a provoz skupiny a samozřejmě jsou z těchto peněz financovány projekty, na jejichž řešení byly poskytnuty. Z následující tabulky je vidět kolik peněz získal Ústav chemie materiálů za publikované články svých pracovníků v odborných publikacích za období 2004-2008. Rok

Publikace [Kč]

2004 183 667 2005 5 154 405 2006 604 197 2007 5 535 417 2008 4 442 639 Tabulka č. 1: Vědecké výkony - publikace. Zdroj: Zdroj: Vlastní zpracování z dat uvedených ve zdroji [48].

Vlastní práce

35

Členové pracovního týmu na Ústavu chemie materiálů byli v jednotlivých letech velmi činní v oblasti publikování. Jak je patrné z Tabulky č. 1, jejich roční příjem z institucionální podpory se pohyboval v rozmezí 4,5 mil. – 5,5 mil. Kč. Výjimkou jsou pouze roky 2004 a 2006, kdy je tato částka podstatně nižší, což může být zapříčiněno nedostatkem pracovníků, kteří se publikování věnují, a to z toho důvodu, že se například momentálně nacházeli na stáži v zahraničí, nebo se naplno věnovali právě řešeným projektům. Tabulka č. 2 uvádí přehled orientačních částek získaných za národní projekty skupiny v období let 2004-2008. Rok

Národní projekty [Kč]

2004 1 100 000 2005 17 593 000 2006 32 123 000 2007 54 224 000 2008 48 733 000 Tabulka č. 2: Vědecké výkony - národní projekty. Zdroj: Zdroj: Vlastní zpracování z dat uvedených ve zdroji [50, 51].

I z těchto dat, i když částky jsou jen orientační, můžeme vidět, že pracovníci Ústavu chemie materiálů se své činnosti věnují opravdu pečlivě. Jelikož každoročně řeší několik projektů, a částky, které na jejich řešení získávají rok od roku rostou. Tabulka shrnuje dotace na projekty poskytované ze státního rozpočtu prostřednictvím Grantové agentury ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo například výzkumné záměry.

3.5 Praktická činnost výzkumné skupiny Jedním ze způsobů získání informací, které jsou součástí Vlastní práce, byl řízený rozhovor. Tento rozhovor byl veden s vedoucím výzkumné skupiny „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ panem prof. RNDr. Josefem Jančářem, CSc., který velmi ochotně odpovídal na otázky týkající se hospodaření a ekonomického života skupiny. Získané informace od vedoucího skupiny byly rozděleny do logických celků a následně zpracovány v následující podkapitole.

Vlastní práce

3.5.1

36

Stav pracovních úvazků, mzdy pracovníků

Skupina pana prof. Jančáře, která ještě do doby, než bude vystavěno zázemí Středoevropského technologického institutu sídlí v prostorách Fakulty chemické VUT v Brně je tvořena 15 pracovníky. Pracovní tým je složen z vedoucího skupiny, což je pan prof. Jančář, dále je to 8 pracovníků na pozici senior researcher, 4 postdoktorandi a 2 pracovníci z řad studentů. U tří z těchto pracovníků je to úvazek pouze 50% a zbývající členové skupiny jsou zaměstnáni na 100% úvazek. Do budoucna, až se naplno rozběhne skupina pracující v prostorách Institutu, by mělo dojít k určitým změnám v počtu úvazků na jednotlivých pozicích. Předpokládá se stav 6 pracovníků na pozici senior researcher, dále se rozšíří i řady postdoktorandů a tým budou doplňovat také výzkumníci přijatí na částečný úvazek. Výzkumná skupina má své příjmy generované z výzkumné činnosti, ze kterých jsou placeny provozní náklady. Jednou z položek provozních nákladů skupiny jsou mzdy pracovníků, na které je třeba ze získaných příjmů vyčlenit přibližně 70 – 80 %, což je částka pohybující se okolo 20 mil. Kč za rok.

3.5.2

Zdroje financování výzkumné skupiny

Skupina je činná ve výzkumné činnosti a jak již bylo řečeno, její příjmy se pohybují kolem 28 mil. Kč ročně. Z této sumy jsou hrazeny provozní náklady skupiny, jako jsou již zmiňované mzdy výzkumných pracovníků, kteří se na řešených projektech podílejí, odvody státu za sociální a zdravotní pojištění, dále náklady vynaložené na cesty, nebo také režie, které výzkumná skupina platí fakultě, na které sídlí, což je Fakulta chemická. Položka Režie z celkových příjmů skupiny ubírá kolem 3, 5 mil. Kč ročně. Částka dostatečně pokrývá jejich vynaložené náklady. Zdroje, které skupina k financování svých aktivit potřebuje tvoří mj.peníze přicházející ze státního rozpočtu ve formě normativu, dotace na specifický výzkum či institucionální podpora. Ta činí 22 mil. Kč za rok, ale z této sumy rektorát fakulty odebírá 68 %, a skupině tak zůstává jen malé množství celkové částky, přibližně 7 mil. Kč. Další zdroje skupiny představují z 80 % finance z projektů. Tyto jsou dotovány státem ze státního rozpočtu a jde především o granty poskytované Grantovou agenturou České republiky (GA ČR), dále

Vlastní práce

37

projekty vypisované Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), také jsou to finance z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nebo například z Ministerstva kultury. Zbývajících 20 % potřebných zdrojů je zajišťováno prostřednictvím firemních zakázek. Problémy s nedostatkem a získáváním potřebných financí se dotýkají i odvětví vědy a výzkumu. Výzkumná skupina prof. Jančáře není výjimkou. V případě žádání o jakýkoliv grant, ať už český nebo evropský, jde o veřejnou soutěž. Jak známo, v každé soutěži existuje možnost neúspěchu. Z tohoto důvodu je nutné podat několik žádostí o grant najednou, neboť dopředu nevíme, který z nich bude úspěšný. Z procentuálního hlediska je úspěšnost grantů u GA ČR 20 % a u grantů Evropské unie je to dokonce jenom 5% úspěšnost. Ale ve srovnání se získáváním grantů např. v Itálii, kde je šance uspět pouze na 1 %, není tato predikce úspěšnosti až tak děsivá. Oproti tomu u žádostí o granty na průmyslové projekty se nevyskytují téměř žádné problémy a financována bývá většina těchto projektů. Většinou si skupina se svými financemi vystačí bez problémů a jejich projekty jsou kryty v plné výši, ale pokud nějaké peníze chybí, pak jsou to investiční, tzn. finance na nákup nových přístrojů, nebo také může jít o finance určené k ochraně duševního vlastnictví v podobě patentů. Celý systém přidělování grantů je v České republice přetížen zbytečnou administrativou. Než se k požadovaným penězům žadatel dostane uběhne mnoho času. V ČR se stále spíše pohlíží na plnění předem stanovených indikátorů, a tím pádem není příliš pozornosti věnováno vyprodukovaným výsledkům, či dokonce sledování směru , kterým se ten daný výzkum ubírá, jak je tomu zvykem ve světě. Obecně zde chybí několik jednoduchých pravidel, kterými by se v této oblasti dalo řídit, nějaké resumé, či koncepce na vládní úrovni, která by zavedla určitý řád v grantovém systému a pomohla by tak k odstranění přebytečné administrativy a podstatně by tak zjednodušila celý tento systém. Kupříkladu na západě, konkrétně ve Spojených státech funguje systém přidělování grantů trochu jiným způsobem, než je tomu v ČR. V USA je grant přidělený na základě dobrého jména žadatele, samozřejmě doprovázeného vysokým vzděláním a řadou zkušeností. Tento požádá o grant, zaváže se k určitým výsledkům v horizontu určité doby a pokud svým závazkům nedostojí a tyto výsledky nesplní, tak již od státu další finance po delší dobu neobdrží.

Vlastní práce

38

Výzkumná skupina by při budoucím získávání zdrojů chtěla využít grantů od Grantové agentury ČR, Technologické agentury ČR, projektů Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zdravotnictví, kultury, životního prostředí či Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dále určitě využije možnosti získat finance v rámci probíhajícího 7. Rámcového programu a 8. Rámcového programu, který je v současné době definován Evropskou komisí a má být započat v roce 2014. Samozřejmě bude skupina využívat i nadále strukturálních fondů Evropské unie, či se pokusí zažádat o grant u americké vládní agentury The National Science Foundation (NSF)9. 3.5.3

Projekty výzkumné skupiny

V současné době se výzkumná skupina zabývá řešením tří projektů, jejichž ukončení je plánováno do konce roku 2011. Přehled řešených projektů: • Projekt 1: Nanokompozitní vrstvy a nanočástice v nízkotlakém plazmatu pro povrchové modifikace.

vytvářené

Řešení tohoto víceletého projektu bylo zahájeno 1. ledna 2007 a ukončení proběhne 31. 12. 2011. Poskytovatelem je Akademie věd České republiky (AV ČR). Výběr řešitelů probíhal formou veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Rozložení financování projektu shrnuje následující tabulka. [45] Financování projektu Období

Výše podpory ze SR [Kč]

Celk. uznané náklady [Kč]

2007 8 792 000 11 217 000 2008 8 000 000 10 000 000 2009 8 000 000 10 001 000 2010 8 000 000 10 104 000 2011 7 763 000 9 763 000 Celkem 40 555 000 51 085 000 Tabulka č. 3: Financování projektu 1. Zdroj: Vlastní zpracování tabulky dle dat uvedených ve zdroji [45].

NSF – Národní vědecká nadace je americkou vládní nezávislou agenturou pro podporu základního vědeckého výzkumu a vzdělávání ve všech oborech vědy a inženýrství. Agentura poskytuje především výzkumné granty pro univerzity, neziskové organizace, malé podniky, ale také pro jednotlivce (tito většinou žádají o granty na stáže absolventů a doktorandů). [44]

9

Vlastní práce

•

39

Projekt 2: Multifunkční heterogenní materiály na bázi syntetických polymerů a biopolymerů.

Jedná se o víceletý výzkumný záměr, který byl zahájen 1. 1. 2005 a ukončen bude k 31. 12. 2011. Poskytovatelem tohoto výzkumného záměru je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Financování záměru v jednotlivých letech je znázorněno v následující tabulce. [46] Financování projektu Období



2005 16 777 000 2006 20 646 000 2007 22 013 000 2008 21 421 000 2009 23 253 000 2010 13 781 000 2011 6 891 000 Celkem 124 519 000 Tabulka č. 4: Financování projektu 2. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat uvedených ve zdroji [46].

22 461 000 25 671 000 23 121 000 21 671 000 23 253 000 20 671 000 20 671 000 157 519 000

•

Projekt 3: Využití nově syntetizovaných biomateriálů s kmenovými buňkami v léčbě chorob, které postihují lidské tkáně derivované z mezodermu: chrupavku, kost, vazby a menisky. Projekt probíhá v časovém období 2006 – 2011, jedná se o víceletý projekt končící v červnu letošního roku, 2011. Poskytovatelem finanční podpory je MŠMT. Částky přidělené do jednotlivých let znázorňuje následující tabulka. [52] Financování projektu Období



2006 8 444 000 2007 19 480 000 2008 14 114 000 2009 12 717 000 2010 11 602 000 2011 6 093 000 Celkem 72 450 000 Tabulka č. 5: Financování projektu 3. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat uvedených ve zdroji [52].

9 381 000 21 599 000 15 682 000 14 174 000 12 891 000 6 772 000 80 499 000

Skupina má na svém kontě již celou řadu řešených projektů a doposud měla to štěstí, že jejich projekty byly vždy finančně pokryty v plné výši. I když je

Vlastní práce

40

například v Tabulce č. 1, 2 nebo 3 uvedena v kolonce Výše podpory ze státního rozpočtu částka nižší, než jsou Celkové uznané náklady, neznamená to, že by skupině chyběly na dořešení projektu peníze. Ale je to stav, kdy se na projektu podílí kupříkladu ještě další účastník či účastníci, může to být firma z praxe, která vzniklý rozdíl dofinancuje a tím pádem nevzniká nedostatek financí. Jako příklad může být uveden již ukončený projekt „Inteligentní polymerní povlaky obsahující nanočástice“ poskytovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu v kategorii Průmyslový výzkum. Celkové uznané náklady tohoto projektu za celou dobu jeho řešení byly stanoveny částkou 15 106 000 Kč, avšak výše podpory ze státního rozpočtu činila pouze 7 400 000 Kč. Na daném výzkumu a řešení projektu se podílel ještě další účastník, a to společnost SYNPO, akciová společnost, která tento rozdíl financovala ze svých zdrojů. 3.5.4

Vybavenost laboratoří skupiny

Laboratorní zázemí výzkumné skupiny je na špičkové úrovni. V současné době jsou jejich laboratoře vybaveny přístroji přibližně za 100 mil. Kč, což svědčí o výborném technickém zázemí skupiny. Mezi jejich přístroji jsou například i takové unikáty, které se na světě vyskytují pouze dvakrát. V rámci projektu CEITEC samozřejmě skupina plánuje rozšiřování své laboratorní základny. Za částku 92 081 216 Kč, která je ze start-up grantu vyčleněna právě na investice do zařízení laboratoří, plánují pořídit několik přístrojů, jejichž cena se bude pohybovat v rozmezí 3 – 10 mil. Kč, jak již bylo zmíněno v kapitole 3. 2.

3.5.5

Závazky skupiny – plnění indikátorů

V plnění jednotlivých indikátorů by podle prof. Jančáře neměl být problém. Hodnoty indikátorů požadujících po skupině splnění závazků v podobě jistých výstupů, jako jsou odborné publikace, články či objem smluvního výzkumu, nejsou nastaveny nijak vysoko, jejich splnění je tedy považováno za reálné. U ukazatelů vyžadujících stanovené počty studentů, výzkumných pracovníků či vytvořených pracovních míst by se mohly vyskytnout menší potíže, ale tato možnost se také nepředpokládá. Podrobněji byly jednotlivé indikátory rozebrány v kapitole 3. 3.

3.5.6

Spolupráce s jinými subjekty

Výzkumná skupina spolupracuje s některými z brněnských univerzit, jako je Masarykova univerzita nebo Veterinární a farmaceutická univerzita. Společně

Vlastní práce

41

s těmito univerzitami se podílí na výzkumu a vývoji např. tzv. „chytrých materiálů“. Ty by v blízké budoucnosti měly lidem napomáhat v mnoha oblastech péče o lidské zdraví, a to kupříkladu v oblasti regenerativní medicíny, kosmetické chirurgie nebo také v záchovné stomatologii10. Dalšími spolupracovníky výzkumné skupiny jsou také zahraniční subjekty, kterými jsou univerzity a státní výzkumné instituce ve Spojených státech. V Evropské unii spolupracují spíše jen s jednotlivci, kapacitami ve svém oboru z různých evropských univerzit. Mezi hlavní spolupracující partnery můžeme zařadit například: • • • • • •

3.5.7

Škoda – Volkswagen, a. s. Polymer Institute Brno, s. r. o. Siemens, s. r. o. Max – Planck –Institute for Polymer Research, Mainz, Německo INSA, Lyon, Francie Universidad Nacionál Autónoma de Mexico, UNAM, Mexiko

Výhody, nevýhody projektu CEITEC

Největším plusem, který přináší daný projekt je posílení přístrojové infrastruktury jednotlivých výzkumných skupin. Další výhodou je také výstavba společného sídla, kam budou umístěny všechny skupiny a vytvoří se tak ucelené centrum vědy a výzkumu s vysokou koncentrací velmi kvalitních odborníků. To je mimochodem považováno za další klad projektu, že start-up grant nabízí dostatečné finance na mzdy. A nabídka slušného finančního ohodnocení přitáhne do Brna například i zahraniční vědecké kapacity, což je jedním z hlavních cílů celého projektu. Nevýhoda projektu je spatřována v nepružném typu managementu, což znamená, že řídící orgány nebudou příliš komunikovat s podřízenými, nebudou naslouchat jejich požadavkům a potřebám, budou se řídit jen a pouze čísly na papíře. A také zde panuje určitá obava související s udržitelností tohoto projektu.

Záchovná stomatologie je oborem nazývaným též konzervativní stomatologie. Tento obor se řadí do oblasti praktického zubního lékařství a zabývá se ošetřováním a léčením zubních kazů. Taktéž zahrnuje oblast dentální hygieny a estetické stomatologie. [49]

10

Vlastní práce

42

3.6 Doporučení V rámci kapitoly doporučení bude navrženo výzkumné skupině několik rad, kterými by se mohla řídit jak v oblasti organizace skupiny, tak jejího financování. Doporučení by měla napomoci ve zlepšení chodu a řízení celé výzkumné skupiny a zefektivnění její činnosti. Nejprve se zaměřím na administrativní činnost ve skupině. Skupinu v současnosti tvoří 15 pracovníků, kteří se věnují jak výuce, tak vědecké činnosti, ale musí se starat také o určitou administrativu. Jejíž součástí je, mimo jiné, tvorba žádostí o projekty, díky nimž by získali finance na svůj další výzkum a vývoj. Tato administrativa vědecké kapacity časově velmi zatěžuje na úkor výzkumu a bádání v laboratořích. Má to negativní dopad na řešení právě probíhajících projektů, kdy dochází ke zdržení. Tato situace by se dala vyřešit vytvořením pracovní pozice – projektového manažera, a to pro každou skupinu zvlášť, jehož činnost bude zaměřena na tvorbu žádostí o projekty právě jen dle potřeb dané skupiny. V současnosti již v CEITECu existuje Odbor projektové podpory, ale slouží všem výzkumným skupinám, myslím si proto, že nemůže plnit žádosti a potřeby skupiny přesně tak, jak by konkrétní výzkumná skupina vyžadovala. Návrh na přijetí projektového manažera pro každou skupinu je řešením, které má své klady, ale jistě je doprovázen i určitými nevýhodami. Manažer by představoval pracovníka navíc, jehož mzda by musela být placena z rozpočtu skupiny. A nyní je otázkou, zda by skupině tyto finance nechyběly na jiné položky rozpočtu, neboť plat kvalifikovaného projektového manažera se pohybuje ve výši okolo 45 000 – 50 000 Kč měsíčně, což by ročně představovalo mzdové náklady včetně odvodu sociálního a zdravotního částku přibližující se 800 000 Kč. Částka je to nemalá a je na zvážení výzkumné skupiny a také aktuální finanční situaci, zda návrhu využít či nikoli. Světový, resp. evropský výzkum a vývoj se ubírá neustále kupředu, jsou vyvíjeny nové technologie a materiály, proto je nutné držet krok s touto vědeckou špičkou, nezaostávat za ní, ať už ve vybavenosti laboratoří, či v množství řešených projektů. Cílem skupiny musí zajisté být vidina dostat se na úroveň svých evropských či světových kolegů, nebo lépe, pokusit se být o krok napřed. Toto není možné v plné míře splnit, pokud jsou vědci zatěžování přílišnou administrativou spojenou se získáváním projektů, žádáním o granty, atp. Skupině bych jistě doporučila zaměřit se na podporu studentů Fakulty chemické, jejich zapojením do řešených projektů. Studenti získají cenné

Vlastní práce

43

zkušenosti a výzkumná skupina naopak relativně levnou pracovní sílu. Pokud se těmto studentům bude skupina věnovat, postupem času si vychovají zkušené kolegy, kteří jistě rádi zůstanou v Institutu i po skončení studií, samozřejmě když budou dostatečně finančně ohodnoceni. A vzniklý profesionální, vyhlášený a špičkový tým poté lépe přitáhne pozornost investorů, českých i zahraničních, což přinese skupině vyšší příjmy. Jak jsem již předeslala, důležitá pro finanční vyžití skupiny bude spolupráce se soukromými subjekty. Čím více zakázek si se zahraničními či domácími partnery vyjedná, tím více jí porostou příjmy generované z vědecké činnosti. Již nyní skupina spolupracuje s řadou partnerů, jako je např. Škoda-Volkswagen, a.s., Gumotex, a.s., nebo Siemens, s.r.o., v rámci výzkumné skupiny „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ projektu CEITEC bude navazování spolupráce mnohem jednodušší, neboť na poli VaV bude ČR mnohem známější a spolupráce s českými vědci bude stále více otázkou prestiže. Z údajů o vědeckých výkonech výzkumné skupiny vyplývá, že doposud se jí po finanční stránce dařilo, a že by v letech po skončení projektového období neměly nastat vážnější problémy s financováním. V oblasti publikační činnosti je skupina velmi aktivní, čímž si dokáže získat nemalé finanční prostředky. A co se týká oblasti národních či mezinárodních projektů, v těch je rovněž úspěšná. Jen pro orientaci: v předešlých letech ročně skupina získala za národní projekty částky v řádech desítek milionů korun. Z toho důvodu si myslím, že není pravděpodobné, že by skupina po dočerpání start-up grantu v roce 2015, nebyla schopna samofinancování. Co se týká rozvržení položek rozpočtu v jednotlivých letech, kladně hodnotím rozložení nákupu investičního majetku v podobě přístrojů do laboratoří. V roce 2011 učiní nákup strojů jen za cca 10 mil. Kč a další pořizování bude probíhat až v roce 2013, kdy už bude skupina tvořena více pracovníky, 8,1 úvazek, a tudíž budou stroje využívány větší měrou. Neboť kdyby proběhl nákup veškerého vybavení hned v prvním roce, v roce 2011, stroje by nebyly využívány naplno z důvodu nedostatku výzkumných pracovníků. Na rozložení úvazků do jednotlivých let bych v podstatě v současné době nic neměnila, fungování skupiny pod Institutem se teprve rozbíhá a postupný nábor pracovníků je rozumnější řešení, než kdyby byl celý pracovní tým přijat současně v prvním roce fungování projektu. Menší změny či úpravy složení týmu je možné činit v průběhu jednotlivých let, a to dle aktuální situace a potřeb skupiny. V případě

Vlastní práce

44

získání většího počtu projektů, bude nutné přijmout do pracovního poměru více výzkumných pracovníků, aby nemuselo dojít k rušení některých projektů. Návrhy změn vedoucích k efektivnějšímu hospodaření vidím především v oproštění se vědeckých pracovníků od nadměrné administrativy, která je spojena se získáváním projektů a grantů k financování vědecké činnosti. Položky rozpočtu jsou, myslím, rozmyšleny na jednotlivé roky dobře. A je už jen na skupině, jak se nabízené šance stát se špičkou ve svém oboru chopí.

Závěr

45

4 Závěr Věda a výzkum jsou neoddělitelnou součástí vyspělých společností. Vědci se zabývají novými metodami a postupy, kterými by ve svém bádání posunuli lidstvo kupředu. Pro fungující vědecký výzkum hraje důležitou roli dostatečná finanční podpora. Věda a výzkum představují finančně nákladné oblasti, ať už je to vybavení laboratoří přístroji, materiály potřebné k výzkumu či platy špičkových vědců. Evropská unie má k dispozici mimořádně silný inovační potenciál, z toho důvodu se může rovnat světovým konkurentům, kterými jsou především Spojené státy Americké a Japonsko. Pokud se však z dlouhodobého hlediska chce EU udržet na technologické špičce a v této konkurenci obstát, nemůže si dovolit zaostávat za světovými tahouny v objemu investic, které do odvětví vědy a výzkumu vynaloží. Evropská unie si proto stanovila za cíl dosáhnout objemu investic do výzkumu na úroveň světových velmocí a ročně na VaV věnuje 3 % HDP, což jsou částky v řádu miliard eur. Vedle finančních dotací EU na výzkum a vývoj českých vědců, se toto odvětví snaží podporovat také Česká republika prostřednictvím státního rozpočtu. Finance na vědu a výzkum je možné získávat několika způsoby, prostřednictvím národních či mezinárodních zdrojů, ale také realizací výzkumů ve spolupráci se soukromými subjekty, kteří se kromě podílu na výzkumu účastní taktéž financování. Jednou z možností financování VaV je využití peněz z národních zdrojů, finanční podporu zajišťuje stát, tedy Česká republika, prostřednictvím financí ze státního rozpočtu. Zprostředkovateli, kteří se touto problematikou zabývají, jsou, vedle jednotlivých ministerstev ČR, také Grantová agentura ČR (GA ČR) a Technologická agentura ČR (TA ČR). Z evropských zdrojů se k financování vědecko-výzkumných projektů a VaV obecně dá využít především strukturálních fondů. Těmi jsou Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Finance jsou mezi zmíněnými fondy a příjemci finanční podpory zprostředkovány prostřednictvím operačních programů, které si každá země sjednává s EU samostatně. ČR má v současnosti vyjednáno 26 programů. Pro financování VaV jsou určeny tematické operační programy Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) a OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Každý tento program obsahuje 5 prioritních os, které vymezují jaké typy projektů mohou být v dané prioritní ose podporovány.

Závěr

46

Prioritní osa 1 operačního programu VaVpI – Evropská centra excelence financuje projekt výstavby Středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně. Právě vědecko-výzkumnému centru excelence byla věnována převážná část práce. CEITEC, Středoevropský technologický institut je projekt financovaný z Prioritní osy 1 operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Zázemí Institutu bude vystavěno v centru Jihomoravské metropole, v Brně a budou ho tvořit 2 areály. První středisko bude vystavěno v blízkosti univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích a druhé středisko v blízkosti areálu VUT v Brně Pod Palackého vrchem. Projekt se nachází ve fázích výstavby budov, zařizování laboratoří, pracovišť a v současnosti probíhá nábor zaměstnanců a formování jednotlivých výzkumných skupin. CEITEC je projekt připravovaný a založený na spolupráci místních univerzit a výzkumných pracovišť, kterými jsou Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Ústav fyziky materiálů Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Jádrem projektu je sedm výzkumných programů, z nichž dva spadají právě pod VUT v Brně. Každý program je tvořen jednotlivými výzkumnými skupinami. „Pokročilé materiály“ je jeden z programů VUT v Brně, tvoří jej pět výzkumných skupin, z nichž jedna, s názvem „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“, byla podrobněji v práci popsána a rozebrána. Výzkumnou skupinu „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ vede prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. a je součástí Fakulty chemické VUT v Brně. Celkový rozpočet skupiny na projektové období v letech 2011-2015 byl stanoven na částku za Investice ve výši 92 081 216 Kč a za Neinvestice ve výši 38 709 762 Kč. Čerpání této částky ve formě start-up grantu přiděleného z OP VaVpI bude mít sestupnou tendenci financování, aby si byla skupina schopná po roce 2015, kdy bude strat-up grant vyčerpán, celou potřebnou částku na svůj provoz zajistit sama. Výzkumná skupina „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ řešila již celou řadu projektů, a to buď samostatně, nebo ve spolupráci s jinými subjekty. Skupina dosáhla dobrých výsledků, zajistila si finance na svou činnost z příspěvků za publikace, či příjmů z výzkumné činnosti a dokázala získat řadu

Závěr

47

grantů a projektů. Není důvod k obavám, že by její existence v projektu CEITEC měla být ohrožena. Existují jistá rizika, zda bude projekt postupem času úspěšný, zda se nedostane Institut do finančních problémů po skončení čerpání financí z evropských zdrojů, ale pokud budou jednotlivé skupiny plnit nastavené indikátory pečlivě, resp. se je budou snažit plnit ve stále větší míře a budou vyvíjet další snahu v získávání financí na svůj provoz a vytvářet kvalitní výsledky výzkumu, je velmi pravděpodobné, že projekt bude životaschopný a úspěšný. Výstavba Středoevropského technologického institutu je velkým přínosem pro Jihomoravský kraj a hlavně pro město Brno. Institut nabídne řadu nových pracovních míst s vyšším platovým ohodnocením, přiláká nejenom zahraniční vědecké kapacity, ale především světové investory, čímž se rozšíří celá infrastruktura ve městě a v celém regionu. Všechny tyto aspekty zajistí zvýšení celkové prestiže města Brna a celé České republiky vůbec. Studuji obor Finance na Fakultě provozně ekonomické. V průběhu studia jsem byla v rámci předmětu Základy světové a evropské integrace seznámena podrobněji s tématem Evropská unie, její orgány, fondy a instituce. Nejenom díky zájmu o EU, ale také prostřednictvím informací z internetu jsem byla seznámena se Středoevropským technologickým institutem financovaným právě Evropskou unií. Problematika financování vědy a výzkumu je zajímavá, proto jsem si ji zvolila jako téma své bakalářské práce. V této práci jsem se pokusila navrhnout způsoby a řešení, kterými by bylo možné zefektivnit ekonomické žití výzkumné skupiny a nastínit jak lépe provádět její financování z peněz, které budou získané z různých grantů či ze spolupráce se soukromými subjekty. Ve finančním podporování oblasti vědy a výzkumu spatřuji do budoucna velké pozitivum, neboť zvyšování úrovně tohoto odvětví jistě pomůže i k ekonomickému a hospodářskému růstu celé české ekonomiky nabídkou nových pracovních míst, což by mohlo mít pozitivní dopad na nezaměstnanost v Jihomoravském kraji. Nezanedbatelným aspektem bude rozvoj zahraniční spolupráce s významnými investory. To povede ke zvětšenému přísunu kapitálu do země, zvýšení příjmů Institutu a jednotlivých výzkumných skupin, ale také začlenění České republiky do povědomí řady zahraničních partnerů a zvýšení celkové prestiže České republiky ve světě.

Literatura

48

5 Literatura [1] CEITEC. O nás. [online]. 2009 [cit. 2011-04-19]. Dostupný z WWW: [2] CEITEC. Řídící struktura přípravy projektu. [online]. 2009 [cit. 2001-0419]. Dostupný z WWW: . [3] CEITEC. Harmonogram. [online]. 2009 [cit. 2011-04-19]. Dostupný z WWW: . [4] CEITEC. Financování. [online]. 2009 [cit. 2011-04-19]. Dostupný z WWW: . [5] CEITEC. Komerční spolupráce. [online]. 2009 [cit. 2011-04-19]. Dostupný z WWW: . [6] CEITEC. Mezinárodní spolupráce. [online]. 2009 [cit. 2011-04-19]. Dostupný z WWW: . [7] VALENTOVÁ, Ivana. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-26-7 (brož.) [8] EVROPSKÁ KOMISE. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. 2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: . [9] EUROPA, Portál Evropské unie. Evropská komise. [online]. 2011 [cit. 201104-27]. Dostupný z WWW: . [10] Ministerstvo financí ČR. Strategie Evropa 2020. [online]. 2005 [cit. 201104-27]. Dostupný z WWW:

Literatura

49

. [11] EurActiv.cz. Evropa 2020: Cíle ohledně vědy a výzkumu jsou podle vlády splnitelné. [online]. Publikováno 2010-04-06 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: . [12] CZELO. O nás. [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Dostupný z WWW: . [13] MACHAŇOVÁ, Marcela. Možnosti alokace a přerozdělování prostředků na vysokých školách (studie zaměřená na ESF MU). [online]. 2008 [cit. 201104-29]. Dostupný z WWW: . [14] TÝDEN.CZ. Klaus podepsal vládní reformu financování výzkumu. [online]. Publikováno 2009-10-04 [cit. 2011-04-29]. Dostupný z WWW: . [15] Výzkum.cz. Vládou schválené výdaje na VaVaI 2011. [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Dostupný z WWW: . [16] HERZÁNOVÁ, R.-KOVÁŘOVÁ, A. Financování vědy a výzkumu. [online]. 2010 [cit. 2011-05-07]. Dostupný z WWW: . [17] Výzkum.cz. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. [online]. 2011 [cit. 2011-0507]. Dostupný z WWW: . [18] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. [online]. 2006 [cit. 2011-05-08]. Dostupný z WWW: .

Literatura

50

[19] AHOJ! Česká republika. Grantová agentura České republiky. [online]. Publikováno 2010-05-01 [cit. 2011-05-08]. Dostupný z WWW: . [20] Grantová agetura Akademie věd ČR. Grantová agentrua AV ČR. [online]. 2010 [cit. 2011-05-08]. Dostupný z WWW: . [21] Technologická agentura České republiky. Homepage. [online]. 2010 [cit. 2011-05-08]. Dostupný z WWW: . [22] Akademie věd České republiky. Poslání AV ČR. [online]. 2011 [cit. 2011-0508]. Dostupný z WWW: . [23] FONDY EVROPSKÉ UNIE. Informace o fondech. [online]. 2011 [cit. 201105-10]. Dostupný z WWW: . [24] EurActiv. Strukturální fondy. [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: . [25] EurActiv. Kohezní fond. [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: . [26]

FONDY EVROPSKÉ UNIE. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: .

[27] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost období 2007-2013. [online]. 2006 [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: . [28] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Typy projektů. [online]. 2006 [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: .

Literatura

51

[29] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. OP Výzkum a vývoj pro inovace období 2007-2013. [online]. 2006 [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: . [30] FONDY EVROPSKÉ UNIE. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: . [31] Výzkum.cz. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: . [32] VUT v Brně Fakulta stavební. Projekty grantové agentury ČR. [online]. 2004 [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: . [33] Grantová agentura České republiky. Kdo jsme. [online]. 2006 [cit. 2011-0512]. Dostupný z WWW: . [34] Grantová agentura České republiky. Typy grantových projektů. [online]. 2006 [cit. 2011-05-12]. Dostupný z WWW: . [35] Grantová agentura České republiky. Postup zpracování návrhů projektů. [online]. 2006 [cit. 2011-05-12]. Dostupný z WWW: . [36] Technologická agentura České republiky. Program ALFA. [online]. 2010 [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: < http://www.tacr.cz/programy-tacr/program-alfa/>. [37] Technologická agentura České republiky. Program BETA. [online]. 2010 [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: .

Literatura

52

[38] Technologická agentura České republiky. Centra kompetence. [online]. 2010 [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: . [39] Evropská unie v České republice. Lisabonská strategie. [online]. 2009 [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: . [40] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Resortní program TIP 2011 - veřejná soutěž. [online]. 2005 [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: . [41] BusinessInfo.cz. Průvodce 7. rámcovým programem. [online]. 2010 [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: . [42] CEITEC. Pokročilé polymrní materially a kompozity. [online]. 2009 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: . [43] Masarykova univerzita, Odbor projektové podpory. Prioritní osa 1Evropská centra excellence. [online]. 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: . [44] AMVIS-Americké vědecké informační centrum, o.p.s. The National Science Foundation. [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: . [45] Informační systém výzkumu, experimetnálního vývoje a inovací. Projekt KAN101120701 –Nanokonpozitní vrstvy a nanočástice vytvářené v nízkotlakém plazmatu pro povrchové modifikace. [online]. [cit. 2011-0516]. Dostupný z WWW: .

Literatura

53

[46] Informační systém výzkumu, experimetnálního vývoje a inovací. Projekt KAN101120701 MSM0021630501 Multifunkční heterogenní materially na bázi syntetických polymerů a biopolymerů. [online]. [cit. 2011-05-16]. Dostupný z WWW: . [47] NEUMAN, Jan. Rozpočet. [online]. Martina Juřičková. 2011-05-19 09:51 [cit. 2011-05-20]. Osobní komunikace. [48] NEDVĚD, Jan. Vědecké výkony výzkumných skupin. [online]. Martina Juřičková. 2011-05-18 15:44 [cit. 2011-05-18]. Osobní komunikace. [49] Klinikazdraví.cz. Záchovná stomatologie. [online]. 2011 [cit. 2011-05-24]. Dostupný z WWW: . [50] Fakulta chemická, Ústav chemie materiálů. Projekty. [online]. 2008 [cit. 2011-05-24]. Dostupný z WWW: . [51] Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Projekty VaVaI. [online]. 2011 [cit. 2011-05-24]. Dostupný z WWW: . [52] Informační systém výzkumu, experimetnálního vývoje a inovací. Projekt 2B06130 Využití nově syntetizovaných biomateriálů v kombinaci s kmenovými buňkami v léčbě chorob, které postihují lidské tkáně derivované z mesodermu: chrupavku, kost, vazy a menisky. [online]. [cit. 2011-05-25]. Dostupný z WWW: .

Seznam obrázků a tabulek

54

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1: Řídící struktura přípravy projektu CEITEC. ..................................... 24 Obrázek 2: Harmonogram projektu. ................................................................... 24 Tabulka č. 1: Vědecké výkony - publikace. .......................................................... 34 Tabulka č. 2: Vědecké výkony - národní projekty. .............................................. 35 Tabulka č. 3: Financování projektu 1................................................................... 38 Tabulka č. 4: Financování projektu 2. ................................................................. 39 Tabulka č. 5: Financování projektu 3. ................................................................. 39 Tabulka č. 6: Rozpočet výzkumné skupiny „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ na období let 2011 – 2015 .............................................................. 56 Tabulka č. 7: Přehled požadovaných indikátorů. ................................................ 58

Přílohy

55

Přílohy

Přílohy

56

Tabulka č. 6: Rozpočet výzkumné skupiny „Pokročilé polymerní materiály a kompozity“ na období let 2011 – 2015 2011-2015

Náklady výzkumné skupiny

Celkem Kč

Celkem Investice Celkem Neinvestice

92 081 216 38 709 762 19 496 384 22 069 787 11 034 894

MZDY senior researcher RGL senior researcher junior researcher Ph.D. student podpůrní pracovníci MZDY odvody ÚVAZKY senior researcher RGL senior researcher junior researcher Ph.D. student podpůrní pracovníci CESTOVNÉ TUZEMSKO ZAHRANIČÍ KONFERENCE SPOTŘEBA MATERIÁLU - osoby DDHM SLUŽBY INVESTICE nákup PŘÍSTROJE - náklady - PŘÍMÉ spotřeba materiálu služby Přístroje energie (nové prostrory) REŽIE NEPŘÍMÉ (FULL COST) Fakulty příspěvek na režie

Zdroj: [47]

START UP 50% 50%

1 656 134 11 880 885 5 711 777 1 579 485 1 241 506 7 596 421

828 067 5 940 443 2 855 889 789 743 620 753 3 798 210

2 106 000

426 250

20%

401 000 1 705 000

426 250

25%

1 002 241

400 896

40%

1 042 500

625 500

60%

1 127 521

902 017

80%

626 401

313 200

50%

2 858 687

1 715 212

60%

1 798 681 453 191 606 815

1 079 209 271 914 364 089

60%

280 204

280 204

100%

280 204

280 204

92 081 216

60% 60%

Přílohy

2011

57

2012

2013

2014

2015

Náklady výzkumné skupiny

Celkem Kč

Celkem Investice Celkem Neinvestice MZDY

10 360 838 980 250

0 970 250

0 6 316 033

0 6 245 033

81 720 378 7 947 415

0 7 211 338

0 10 420 384

0 4 192 359

0 12 765 476

0 597 200

605 880

605 880

3 822 846

3 822 846

4 497 824

4 351 949

5 816 557

1 889 353

7 326 680

364 866

senior researcher RGL senior researcher junior researcher Ph.D. student podpůrní pracovníci

318 240

318 240

324 605

324 605

331 097

185 222

337 719

0

344 473

0

287 640 0 0 0 208 544 1,0

287 640 0 0 0 208 544 0,0

2 112 428 1 385 813 0 0 1 315 824 7,1

2 112 428 1 385 813 0 0 1 315 824 0,0

2 753 198 1 413 529 0 0 1 548 151 8,1

2 753 198 1 413 529 0 0 1 497 941 0,0

2 991 410 1 441 800 519 567 526 062 2 002 059 11,9

787 176 56 547 519 567 526 062 650 315 0,0

3 736 209 1 470 636 1 059 918 715 444 2 521 843 15,5

0 0 270 175 94 691 125 587 0,0

0,5 0,5

0,0 0,0

0,5 3,6

0,0 0,0

0,5 4,6

0,0 0,0

0,5 4,9

0,0 0,0

0,5 6,0

0,0 0,0

CESTOVNÉ

0,0 0,0 0,0 60 000

0,0 0,0 0,0 50000

3,0 0,0 0,0 426 000

0,0 0,0 0,0 355000

3,0 0,0 0,0 486 000

0,0 0,0 0,0 21250

3,0 2,0 1,5 524 000

0,0 0,0 0,0 0

3,0 4,0 2,0 610 000

0,0 0,0 0,0 0

TUZEMSKO ZAHRANIČÍ

10 000 50 000

0 50 000

71 000 355 000

0 355 000

81 000 405 000

0 21 250

104 000 420 000

0 0

135 000 475 000

0 0

KONFERENCE

29 391

29 391

208 678

208 678

238 069

162 827

246 886

0

279 217

0

SPOTŘEBA MATERIÁLU - osoby

25 000

25 000

177 500

177 500

202 500

202 500

260 000

220 500

377 500

0

DDHM

33 065

33 065

234 762

234 762

267 828

267 828

277 747

277 747

314 119

88 615

SLUŽBY

18 370

18 370

130 424

130 424

148 793

148 793

154 304

15 614

174 510

0

10 360 838 0

0 0

0 0

0 0

81 720 378 558 250

0 558 250

0 1 138 830

0 1 138 830

0 1 161 607

0 18 132

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

351 250 88 500 118 500 0

351 250 88 500 118 500 0

716 550 180 540 241 740 0

716 550 180 540 241 740 0

730 881 184 151 246 575 0

11 409 2 874 3 849 0

17 297

17 297

122 806

122 806

140 102

140 102

0

0

0

0

MZDY odvody ÚVAZKY senior researcher RGL senior researcher junior researcher Ph.D. student podpůrní pracovníci

INVESTICE nákup PŘÍSTROJE - náklady - PŘÍMÉ spotřeba materiálu služby Přístroje energie-nové prostrory REŽIE NEPŘÍMÉ (FULL COST) Fakulty příspěvek na režie

Zdroj: [47]

START UP

Celkem Kč

START UP

Celkem Kč

START UP

Celkem Kč

START UP

Celkem Kč

START UP

Přílohy

58

Tabulka č. 7: Přehled požadovaných indikátorů.

INDIKATORY Objem smluvního výzkumu [Kč] Objem prostředků na VaV ze zahraničních zdrojů [Kč]

CELKEM

Z toho VP

z toho VS

11 158 643

5 579 322

1 338 865

27 730 974

13 865 487

3 327 290

75,0

37,5

9,0

5,0

2,5

0,6

Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu [počet]

490,0

245,0

58,8

Počet výzkumných pracovníků využívající vybudovanou infrastrukturu [počet]

177,0

88,5

21,2

30,0

15,0

3,6

Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem [počet]

153,5

76,8

18,4

Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci celkem [počet]

120,0

60,0

14,4

Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci do 35 let celkem [počet]

50,8

25,4

6,1

Odborné publikace (dle metodiky RVVI) [počet]

235,0

117,5

28,2

článek v impaktovaném časopise (Jimp)

235,0

117,5

28,2

Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu (dle metodiky RVV) [počet]

1,00

0,50

0,12

patent český (udělený), tj udělený českým ÚPV

1,00

0,50

0,12

64,00

32,00

7,68

5,00

2,50

0,60

59,00

29,50

7,08

Počet úspěšných absolventů doktorských studijních programů [počet] Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence [počet]

Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty [%]

Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV) [počet] poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno (Z, T) prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, autorizovaný SW, užitný a průmyslový vzor (S)

Zdroj: [47]

Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu Pokročilé materiály v projektu CEITEC

Recommend Documents