Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu „Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie“ v projektu CEITEC
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Jan Ostřížek, Ph.D.
Autor: Lucie Höferová
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce, panu Ing. Janu Ostřížkovi, Ph.D. za odborné vedení a poskytování cenných rad v průběhu řešení mé bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci Analýza současného výzkumných skupin programu „Pokročilé nanotechnologie v projektu CEITEC vypracovala samostatně pod vedením Ing. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje předpisy a vnitřními předpisy Mendelovy univerzity v Brně.
V Brně dne 27. května 2011
financování vědeckoa mikrotechnologie“ Jana Ostřížka, Ph.D. v souladu s právními
Abstrakt Lucie Höferová, Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu „Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie“ v projektu CEITEC. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá analýzou vybrané vědecko-výzkumné skupiny projektu CEITEC. Jedná se o projekt výstavby středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence, jenž má přispět ke špičkové úrovni základního i aplikovaného výzkumu. Projekt CEITEC se skládá ze sedmi výzkumných programů, které sdružují vědeckovýzkumné skupiny. V teoretické části budou uvedeny základní informace o možnostech financování vědy a výzkumu v ČR. V rámci vlastní práce budou stanoveny návrhy možných řešení některých problémů financování konkrétní výzkumné skupiny. Klíčová slova Analýza financování, CEITEC, financování výzkumu a vývoje, výzkum a vývoj, vědecký výzkum.
Abstract Lucie Höferová. Analysis of financing of scientific research groups programm „Advanced Nanotechnologies and Microtechnologies” in CEITEC project. Bachelor’s thesis. Brno: Mendel’s university Brno, 2011. This Bachelor’s thesis aims to analyze selected groups of scientific research groups of CEITEC project. This project represents an effort to develop a center of scientific research excellence in Central Europe, which shall contribute to achieve a top level of basic and applied research. Project of CEITEC consists of seven research programs which are associated within the scientific research groups. In the theoretical part basic information about financing options of science and research are provided. Main part of this thesis aims to propose possible solution options of financing within a specific science research group.
Keywords Analysis of financing, CEITEC, RD financing, research and develpoment, scientific research.
Obsah 1 Úvod..............................................................................................................................1 2 Cíl a metodika práce...................................................................................................3 3 Literární rešerše..........................................................................................................4 3.1 Financování vědy a výzkumu v EU............................................................................4 3.2 Financování vědy a výzkumu a inovací v ČR............................................................5 3.2.1 Orgány a instituce ve vědě a výzkumu v ČR...........................................................7 3.2.2 Národní zdroje financování......................................................................................9 3.2.3 Evropské zdroje financování..................................................................................13 3.3 Financování veřejných vysokých škol v ČR.............................................................15 3.3.1 Příspěvek na vzdělávací činnost – normativní financování...................................16 3.3.2 Dotace na specifický výzkum...............................................................................16 3.3.3 Účelová podpora....................................................................................................17 3.3.4 Institucionální podpora...........................................................................................17 3.4 Charakteristika projektu CEITEC.............................................................................18 3.4.1 Charakteristika a přehled výzkumných skupin programu......................................21 3.5 Shrnutí teoretické části..............................................................................................22 4 Vlastní práce..............................................................................................................23 4.1 Aktuální stav projektu CEITEC................................................................................23 4.2 Stručná charakteristika vybrané výzkumné skupiny.................................................24 4.3 Vědecké výstupy skupiny v letech 2004 – 2008 ......................................................24 4.4 Rozhovor...................................................................................................................25 4.4.1 Pracovní síly skupiny.............................................................................................25 4.4.2 Dosavadní financování skupiny.............................................................................25 4.4.3 Aktuálně řešené projekty skupiny..........................................................................26 4.4.4 Vědecké výsledky skupiny.....................................................................................28 4.4.5 Vědecké konference...............................................................................................28 4.4.6 Problém s nedostatkem financí..............................................................................28 4.4.7 Stávající vybavení laboratoří.................................................................................29 4.4.8 Financování skupiny do budoucna........................................................................29
4.4.9 Indikátory – závazná část.......................................................................................29 4.4.10 Analýza projektovaného financování skupiny......................................................31 5 Doporučení.................................................................................................................34 5.1 Stanovení orientačního objemu výkonů....................................................................35 5.2 Stanovení optimálního počtu pracovníků v řešitelských týmech..............................38 5.3 Vědecký a inovační marketing..................................................................................39 6 Závěr...........................................................................................................................41 7 Použitá literatura a zdroje........................................................................................43
1
1 Úvod Tato práce je věnována financování vědy a výzkumu v České republice. Jsem studentkou ekonomického oboru a tuto obsáhlou problematiku vnímám nejen jako jednu z nezbytných součástí mého studia, ale také jako nutnou podmínkou současného hospodářského rozvoje naší společnosti. Pokud v současné době hovoříme o ekonomice znalostního typu, pak je tím myšleno, že věda a výzkum zde mají nenahraditelné místo, protože jsou motorem technologických inovací, které pak následně mohou vést k efektivnějšímu obstarávání lidských potřeb s pozitivním finančním efektem v rámci globální směny takto vyprodukovaných statků (služeb). Cílem úspěšného financování vědy a výzkumu je nejen nové poznatky v nejrůznějších oborech přinášet, ale i vychovávat lidský „kapitál“ a dále tento vysoce kvalifikovaný lidský potenciál zde udržet. Zvýšení úspěšnosti prostřednictvím aplikovaných poznatků i jen v některých oborech nebo odvětvích má díky synergickému efektu pozitivní dopad na kvalitu života celé společnosti. Ukázkovým příkladem, který vystihuje celé toto téma, je projekt Středoevropského technologického institutu – CEITEC, kterým se budu ve své práci dále zabývat. Z pohledu Jihomoravského kraje se jedná o projekt bezkonkurenčně největší ve svém zaměření na vědu a výzkum. Je založen na vzájemné spolupráci těchto partnerů: Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně, Veterinární a farrmaceutické univerzity, Mendelovy univerzity v Brně, Ústavu fyziky materiálů, Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. V rámci tohoto projektu bude vznikat vědecko-výzkumné centrum „centrum excellence“ složené z laboratoří s prvotřídním vybavením a zázemím pro výzkum. Přínos lze očekávat nejen v rozvoji samotných vědních disciplin, ale především ve spolupráci tohoto centra s firmami, které výsledky výzkumu uplatní ve své podnikatelské praxi a výrazně tak posílí svou konkurenceschopnost. Neméně významným „produktem“ tohoto výzkumného centra je výchova vysoce kvalifikovaných vědecko-výzkumných pracovníků. Myšlenky o možné úspěšnosti této vize ještě násobí ideální zeměpisná poloha Brna na trasách sever – jih a východ – západ včetně mezinárodního letiště, stejně tak i dlouholetá veletržní historie. Projekt CEITEC chce dosáhnout vysoké profesionální úrovně a především se začlenit mezi špičkové zahraniční výzkumné instituty a podniky. Ambicí projektu je vytvořit dobré podmínky a nadstandardní infrastrukturu a tím přilákat a podporovat nejlepší vědce jak domácí, tak i zahraniční. Pro moji práci jsem si vybrala výzkumný program Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, jehož výzkum je situován do lokality Pod Palackého vrchem v Brně a koordinátorem programu je pan prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc.. Z tohoto programu
2
si vybírám jednu konkrétní výzkumnou skupinu - Rentgenová mikro a nanotomografie. Vedoucím této výzkumné skupiny je pan doc. Ing. Jozef Kaiser, Ph.D.. Tuto výzkumnou skupinu podrobně rozeberu ze stránky jejího hospodaření a financování a pokusím se formulovat svá zjištění o případných rizicích z pohledu financování skupiny.
3
2 Cíl a metodika práce Primárním cílem mé práce je návrh možných řešení některých problémů financování vybrané vědecko-výzkumné skupiny programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie v rámci projektu CEITEC. Práce bude spočívat v analýze rozpočtu dané pracovní skupiny. Veškeré potřebné informace budou poskytnuty pracovníky STI VUT1. Dále bude provedena analýza časového a technického hlediska financování skupiny a analýza problémů, které spočívají ve způsobu financování vědy v České republice. Sekundárním cílem práce je zjistit, z jakých projektů je výzkumná skupina v současné době financována, kdy jí projekty končí a kdy nastanou problémy s financováním jednotlivých kapitol. V teoretické části práce nejdříve nastuduji všeobecné teoretické informace o financování vědy a výzkumu v České republice. V další části práce provedu se členy vybrané skupiny řízené rozhovory týkající se jejího hospodaření a budu se snažit proniknout do toho, jak skupina žije ekonomicky a finančně. Součástí mé práce je zachytit zásadní kapitoly jejich současných rozpočtů, tj. investice, mzdy, provozní náklady a cestovné. Získané informace budu pak dále analyzovat. Pokusím se získaná data zpracovat tak, aby práce mohla být přínosná jak v komplexní analýze financování skupiny, tak i v případných doporučeních, která zde budou vědecko-výzkumné skupině formulována.
1
STI VUT - Správa technické infrastruktury
4
3 Literární rešerše 3.1 Financování vědy a výzkumu v EU Počátky podpory vědy a výzkumu jsou spjaty s Evropským společenstvím pro atomovou energii (Euratom) a Evropského hospodářského společenství (EHS), obě z roku 1958. Euratom vznikl s cílem podpory mírového využití jaderné energie a členské země se zavázaly k výměně informací, které měly sloužit pro další výzkum a vývoj. Prioritním důvodem pro vznik EHS byla snaha o vytvoření společného trhu a podpora harmonického rozvoje všech hospodářských činností. V roce 1985 došlo k přijetí tzv. Bílé knihy2, jejímž základním úkolem bylo podpořit zvýšení konkurenceschopnosti celého evropského průmyslu. V rámci vědeckovýzkumné politiky mělo dojít ke spolupráci podniků, univerzit a výzkumných ústavů a k vzájemné výměně výsledků z jejich výzkumných činností a aktivit. Politika podpory vědy a výzkumu nabývá největšího významu s uzavřením Jednotného evropského aktu (JEA) v roce 1986, kdy cílem bylo odstranit poslední překážky a vytvořit jednotný vnitřní trh. Je zde poprvé zakotvena politika výzkumu a technologického rozvoje a začaly se rozvíjet koordinační aktivity EU v této oblasti. V rámci víceletých programů tak jsou vytyčovány cíle vědeckých činností i pravidla jejich financování. Například se rozšířila koordinace spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, utvářela se realizace programů výzkumu a vývoje za podpory spolupráce podniků, výzkumných ústavů a univerzit a bylo podporováno vzdělávání výzkumných pracovníků. JEA znamenal velký krok vpřed v oblasti podpory vědy a výzkumu. Pokračující globalizace a snižující se konkurenceschopnost Evropského společenství (ES) daly následně vzniknout další Bílé knize ("Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost: Výzvy a cesty vpřed do 21. století") v roce 1993 a následně v roce 1997 v Amsterodamské smlouvě je vyzdvižena důležitost vědy a výzkumu pro lepší konkurenceschopnost firem EU i zaměstnanost. Tento proces koordinované podpory je pak dále povýšen v konstrukci Lisabonské strategie z roku 2000, kdy byl stanoven cíl dosáhnout do roku 2010 objem výdajů na vědu a výzkum alespoň ve výši 3 % HDP. Klíčové oblasti strategické spolupráce zemí EU jsou: • Investice do vysoké kvalifikace lidí. • Zvýšování výdajů na výzkum, vývoj a inovace. • Dynamizovat podnikatelské prostředí - méně byrokracie a snazší přístup k úvěrům pro malé a střední podniky (MSP). • Ekologizace hospodářství - boj proti změně klimatu, úspora energie a podpora nových technologií s ohledem na ŽP. [1] 2
s názvem „Dokončení vnitřního trhu do roku 1992“
5
V současnosti v obdobném duchu o 3%-tní podpoře z objemu HDP hovoří strategie „Evropa 2020“, která nastavuje další priority. Podpora vědy a výzkumu je pak v rámci platné strategie naplňována konkrétními programy, mezi které paří v současnosti Sedmý rámcový program (7.RP), dále rámcový program Konkurenceschopnost a inovace (CIP) a strukturální fondy (SF). [3]
Rámcové programy EU pro vědu a výzkum Rámcové programy EU pro vědu a výzkum jsou největším nástrojem financování vědy a výzkumu v EU. Existují a vyvíjejí se již od roku 1984. Pro rok 2007-2013 je vyhlášen Sedmý rámcový program (7.RP), který disponuje částkou 54,521 mld. euro a má nacíleno na podporu výzkumných činností, myšlenek, lidského potenciálu a inovačních kapacit. [4] Na akcích 7.RP se tak mohou účastnit podniky, výzkumná centra a vysoké školy dle stanovených pravidel účasti. [29] Rámcové programy pro konkurenceschopnost a inovace Analogií k 7.RP v oblasti inovací pro roky 2007-2013 je Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) s rozpočtem 3,621 mld. euro [2], který podporuje zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe. Evropský technologický institut Konečně poslední částí trojúhelníku lisabonského vzdělávání-výzkum-inovace se má v budoucnu stát Evropskou komisí prosazovaný Evropský technologický institut (EIT) [2], který má propojit vědu a výzkum se vzděláváním a průmyslem.
3.2 Financování vědy a výzkumu a inovací v ČR Legislativní rámec Národní politiky ve vědě, výzkumu a inovacích (VaVaI) je v dynamickém vývoji, který směřuje ke zjednodušení značné roztříštěnosti celého systému financování. V úplném znění jej s účinností od roku 2010 vymezuje zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovacích. Mezi další právní předpisy, které tento proces financování upravují patří Nařízení vlády o informačním systému
6
výzkumu, experimentálního vývoje a inovacích. Národní politika pro roky 2009-2015 sleduje tyto cíle [5]: • zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních • zacílit veřejnou podporu VaVaI na potřeby udržitelného rozvoje • zvýšit efektivitu systému veřejné podpory VaVaI • využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spoluprácí veřejného a soukromého sektoru • zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce • zajistit kvalitní lidské zdroje pro VaVaI • vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVaI • zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech • důsledně hodnotit systém VaVaI Současně se politika VaVaI prosazuje prostřednictvím jednotlivých kapitol státního rozpočtu , kdy pro rok 2011 míří na VaVaI celkem 25,9 mld. Kč. Přehled jednotlivých plánovaných výdajů zachycuje následující tabulka č.1. [6] Tabulka 1: Jednotlivé rozpočtové kapitoly určené k financování vědy a výzkumu v roce 2011 (v Kč) 1. Úřad vlády ČR
49 418 000
2. Ministerstvo zahraničních věcí
13 404 000
3. Ministerstvo obrany 4. Ministerstvo práce a sociálních věcí
366 744 000 32 159 000
5. Ministerstvo vnitra
481 248 000
6. Ministerstvo životního prostředí
331 589 000
7. Ministerstvo pro místní rozvoj
23 458 000
8. Grantová agentura České republiky
2 460 890 000
9. Ministerstvo průmyslu a obchodu
3 848 106 000
10. Ministerstvo dopravy 11. Ministerstvo zemědělství 12. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
9 115 000 812 133 000 10 446 996 000
7
13. Ministerstvo kultury
211 570 000
14. Ministerstvo zdravotnictví
1 075 904 000
15. Ministerstvo spravedlnosti
6 873 000
16. Český úřad zeměměřický a katastrální 17. Akademie věd 18. Technologická agentura ČR
34 391 000 4 864 299 000 849 477 000
Základní otázkou efektivity procesu finacování je propojení jeho jednotlivých fází, a to od vzniku znalostí až po realizaci inovací. Je zcela zřejmé, že proces pokračování reformy financování VaVaI je nezbytný. Je nutné výrazně snížit počet rozpočtových kapitol a snížit tak celkovou administrativní zátěž. S tím i přímo souvisí zvyšování efektivity při využívání prostředků ze strukturálních fondů a rámcových programů Evropské unie. Vedle změny systému je rovněž nezbytná proměna výzkumných organizací tak, aby aplikovatelné a měřitelné výsledky VaVaI činnosti byly prioritou. Například lze uvažovat o transformaci vysokých škol na výzkumné univerzity.
3.2.1 Orgány a instituce ve vědě a výzkumu v ČR Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády České republiky, jehož úkolem je stanovení priorit ve vědě a výzkumu, posuzování návrhů programů pro vědu a výzkum, hodnocení výsledků, navrhování výdajů a příprava zákonů a dalších právních předpisů. [7] Grantová agentura České republiky Grantová agentura České republiky (GAČR), vznikla v polovině roku 1992 jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v ČR. Agentura je organizační složkou státu a interním orgánem Akademie věd ČR. Jejím posláním je příprava grantových projektů, a to v oblasti základního výzkumu, včetně veřejných soutěží. Mezi její hlavní činnosti rovněž spadá hodnocení a výběr návrhů projektů a dále poskytování účelové podpory v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. [7]
8
Technologická agentura České republiky Technologická agentura ČR (TAČR) vznikla v roce 2009 pro podporu aplikovaného výzkumu. Je to organizační složka státu, jejíž hlavní úlohou je připravovat a implementovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, čímž chce přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a také k celkovému hospodářskému růstu státu. Jejím významným úkolem je taktéž podpora spolupráce výzkumných organizací a podnikatelské sféry. [7] Akademie věd České republiky Akademie věd České republiky (AV) je organizace sdružující vědecké ústavy v České republice, především v oblasti základního výzkumu. V současné době sdružuje 54 veřejných výzkumných pracovišť. Akademie věd je financována ze státního rozpočtu a v současnosti zaměstnává asi 7 000 pracovníků. Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů jednotlivých pracovišť AV ČR se zvyšuje podíl účelového financování, uskutečňovaný formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejných soutěžích. [7] Jednotlivá ministerstva Dalšími institucemi v procesu financování VaVaI jsou jednotlivá ministerstva (s objemem rozpočtu viz tabulka 1) : ~ MŠMT – zajišťuje mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu a institucionální financování především veřejných vysokých škol ~ Mze – zajišťuje podporu zemědělského aplikovaného výzkumu ~ MZ – zajišťuje podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu ~ MV – zajišťuje podporu bezpečnostního aplikovaného výzkumu ~ MK – aplikovaný výzkum národní a kulturní identity ~ MO – zajišťuje obranný aplikovaný výzkum ~ MPO – zajišťuje podporu institucím v průmyslovém výzkumu a mezinárodní spolupráci v oblasti průmyslového výzkumu
9
3.2.2 Národní zdroje financování Grantová agentura České republiky (GAČR) Úkolem Grantové agentury České republiky (GAČR) je každoročně na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji udělit granty nejlepším projektům základního výzkumu ze všech oborů vědy. Dalším úkolem agentury je také kontrola průběhu řešení a plnění cílů projektů za každý uplynulý rok a ohodnocení dosažených výsledků projektů po jejich skončení. GAČR má k dispozici přes 2,5 mld. Kč ze státního rozpočtu a uděluje granty čtyř typů [8] :
standardní - vědecké projekty základního výzkumu, cíle a způsoby řešení si stanovují uchazeči (navrhovatelé) sami
postdoktorské (do 35 let) - je projektem jednoho řešitele, cíle si uchazeč stanovuje sám, doba od ukončení doktorského studia zde nesmí být delší než čtyři roky
bilaterální - projekty čerpající účelovou podporu na řešení národní části grantových projektů na základě podepsaných smluv o spolupráci s partnerskými agenturami (Deutsche Forschung Gemeinschaft, Korean Research Foundation, National Science Council of Taiwan), i zde si cíle stanovují žadatelé sami
EUROCORES - poskytuje účelovou podporu pro národní část mezinárodních projektů v rámci tematicky orientovaných podprogramů, cíle a řešení si navrhují žadatelé sami
Žádost o grant do soutěže o standardní grant se může přihlásit jednotlivec i instituce v jednom nebo několika vědeckých oborech prostřednictvím elektronické grantové přihlášky. Tuto přihlášku pak anonymně zhodnotí nejméně dva odborní oponenti, jeden z nich je zpravidla zahraniční. Hodnotí přitom jak vědeckou hodnotu projektu, kvalitu zpracování projektu, tak i kvalitu řešitelského týmu a finanční přiměřenost žádosti. GAČR rozpočty obvykle nekrátí, ale projekty nepřiměřeně nákladné odmítá. Na základě posudků hodnotí přihlášky dále tzv. odborné panely a sestaví jejich pořadí. Oborové komise seřadí všechny přihlášky celého oboru a podle přidělených prostředků navrhne část z nich předsednictvu k financování. Úspěšnost přihlášek se v GAČR pohybuje kolem 30 %. Úspěšný žadatel pak počátkem roku obdrží peníze na první rok řešení. O průběhu řešení žadatel informuje každý rok dílčí zprávou, v posledním roce závěrečnou zprávou. Na základě závěrečné zprávy a zejména doložených publikací se uzavřené projekty hodnotí jako splněné, splněné s výhradou nebo nesplněné. Hospodaření s přidělenými
10
prostředky kontrolují zpravodajové a komise, namátkově i kontrolní sekce Kanceláře GAČR. Výsledky uzavřených projektů se archivují ve veřejné databázi CEP-RIV. [9] Technologická agentura České republiky (TAČR) Jak již bylo řečeno dříve, úkolem TAČR je příprava a implementace programů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Touto činností přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu České republiky. TAČR poskytuje podporu ve čtyřech programech : • Program ALFA Tento program se zaměřuje hlavně na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů, ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Program ALFA je koncipován na šestileté období (2011-2016), během kterého by měla být rozdělena částka 7,5 mld. Kč. V tomto programu je stanovena minimální délka řešení projektů na 24 měsíců a maximální délka pak na 72 měsíců. Příjemci podpory mohou být samostatné podnikatelské subjekty i výzkumné organizace. Druhy výsledků projektů v programu ALFA [10] : ~ patent ~ poloprovoz, ověřená technologie ~ výsledky s právní ochranou - užitný vzor, průmyslový vzor ~ technicky realizované výsledky - prototyp, funkční vzorek ~ certifikované metodiky a postupy a mapy s odborným obsahem ~ software • Program BETA TAČR bude v programu BETA zadávat veřejné zakázky pro následující orgány státní správy: ~ Český báňský úřad ~ Český úřad zeměměřický a katastrální ~ Ministerstvo dopravy ~ Ministerstvo práce a sociálních věcí ~ Ministerstvo pro místní rozvoj ~ Ministerstvo vnitra ~ Ministerstvo zahraničních věcí
11
~ ~
Ministerstvo životního prostředí Státního úřad pro jadernou bezpečnost
Celkový rozpočet tohoto programu, který byl zahájen v únoru 2011, má k dispozici celkem 640 mil. Kč a pro rok 2012 je vyčleněno 80 mil. Kč. V tomto programu je kladen důraz na skutečnou aplikaci výsledků. [11] • Program OMEGA Jeho spuštění je připravováno ke konci roku 2011. • Centra kompetence Program je zaměřený především na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Jeho spuštění lze předpokládat nejdříve v červenci 2011. Důraz je kladený na skutečnou realizaci výsledků v praxi. Délka trvání programu je 8 let (2012-2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by mělo být v rámci programu Centra kompetence rozděleno 6 016 mil. Kč. Lze očekávat, že v rámci celého programu bude podpořeno přibližně 35 center s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum z toho minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace. [12] Ministerstva Největším podporovatelem VaVaI dle objemu financí ze státního rozpočtu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které má na tuto podporu k dispozici téměř 10,5 mld. Kč. Programy podpory jsou: ~ Účelová podpora ~ Institucionální podpora Druhým největším poskytovatelem podpory VaVaI je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které má k dispozici na tuto podporu téměř 4 mld. Kč. MPO poskytuje institucionální podporu. V roce 2011 o tuto podporu zažádaly tyto istituce:
12
Tabulka 2: Výše podpory pro jednotlivé uchazeče (v tis. Kč)
Uchazeč Centrum výzkumu Řež s.r.o.
Výše podpory 30 021
COMTES FHT a.s.
9 355
Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.
3 350
SVÚM a.s.
2 438
SVÚOM s.r.o.
1 441
ŠKODA VÝZKUM s.r.o.
9 328
Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s.
74 473
Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.
21 873
Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, a.s.
20 701
Zdroj: [13]
Dále pak MPO vyhlašuje Program TIP, který je určen také na podporu projektů výzkumu a vývoje z prostředků státního rozpočtu České republiky zahajovaných v roce 2010-2017. Výstupy tohoto programu jsou [14]: ~ patent ~ užitný vzor nebo průmyslový vzor ~ poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno, léčebný postup ~ prototyp nebo funkční vzorek ~ certifikované metodiky ~ software ~ ostatní, výše neuvedené Cíle programu Tip jsou nové materiály a výrobky, progresivní technologie a nové informační a řídící systémy [14,15].
13
3.2.3 Evropské zdroje financování Kromě rámcových programů EU pro VaV (podrobněji popsané v bodě 3.1) usiluje Evropská unie o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členů s cílem zmírnit rozdíly jak v životní, tak v ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími státy Unie. To činí prostřednictvím těchto evropských fondů [16]: • Strukturální fondy ~ Evropský fond pro regionální rozvoj ~ Evropský sociální fond • Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoje (ERDF) Tento fond se zaměřuje na podporu investičních projektů, jakými jsou například výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, podpora investičního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, využívání obnovitelných zdrojů energie či elektronizace veřejné správy. [17] Evropský sociální fond (ESF) Naproti tomu, Evropský sociální fond je zaměřený na podporu neinvestičních projektů, jako jsou např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru nebo rozvoj institucí služeb zaměstnanosti. [17] Fond soudržnosti (FS) Též nazývaný jako Kohezní fond zaujímá zvláštní postavení. Finanční prostředky z tohoto fondy směřují na pomoc v oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí a plynou pouze těm zemím, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru Evropské unie. Fond se zaměřuje na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Financuje investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. [18] Nyní je na jednotlivých zemích, aby si pro přístup k výše zmiňovaným fondům EU (ERDF, ESF a FS) zpracovaly vlastní operační programy. Tyto programy si každá členská země dojednává s Evropskou komisí. Jsou to poté strategické dokumenty, které představují průnik priorit politiky EU a individuálních zájmů členských států. [16]
14
ČR má vyjednáno 26 operačních programů. [19] V právě probíhajícím programovém období 2007-2013 se podporou vědy a výzkumu České republice zabývají dva operační programy: • Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) • Výzkum a vývoj pro inovace (OPVaVpI) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). V jeho rámci je možné v období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z vropského sociálního fondu (ESF).Tento operační program je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, dále také na propojení zmiňovaných systémů vzdělávání do komplexního systému celoživotního učení a taktéž ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. OP VK je financováno z Evropského sociálního fondu, kde je vyčleněno na dané programové období 1,83 mld. eur. Je to přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených pro Českou republiku z fondů EU. Navíc má být financování navýšeno o dalších 0,32 mld. eur z českých veřejných zdrojů. OP VK je tvořený 5 osami a ty ho rozdělují na množství logických celků, které jsou dále upřesňovány za pomoci tzv. oblastních podpor, vymezujících, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. [20] • Počáteční vzdělávání • Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj • Další vzdělávání • Systémový rámec celoživotního učení • Technická pomoc OP VK rozlišuje následující typy projektů: • Individuální projekty – které je možné předkládat v rámci výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to pro prioritní osu 1, 2, 3 a 4. Jsou realizovány na území celé České republiky. • Grantové projekty – tyto je možné předkládat v rámci grantů vyhlášených jednotlivými kraji České republiky pro prioritní osu 1 a 3. Grantové projekty jsou realizované jen na území toho daného kraje. [21]
15
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) OP VaVpI je jedním z významných operačních programů, který přispívá k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a orientaci na znalostní ekonomiku. Společně s Operačním programem Podnikání a Inovace (OP PI v gesci MPO) a OP VK představuje systém vzájemně propojených intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky a cílových regionů. [22] OP VaVpI je zaměřený především na posilování výzkumného, vývojového proinovačního potenciálu České republiky, především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich vzájemné spolupráce se soukromým sektorem. OP VaVpI spadá mezi tematické operační programy a pro Českou republiku je jedním z nejvýznamnějších, neboť je čtvrtým největším českým operačním programem. Z fondů EU na něj byla vyčleněna částka přesahující 2 mld. eur pro období 2007-2013. Tato suma je financována z ERDF a řídícím orgánem je MŠMT ČR. Stejně jako u OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, tak i OP VaVpI obsahuje 5 prioritních os, které ho rozdělují na logické celky, a ty dále pomocí tzv. oblastních podpor vymezují, jaké typy projektů mohou bát v rámci dané prioritní osy podpořeny. [23] • Evropská centra excelence • Regionální VaV centra • Komercializace a popularizace VaV • Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity • Technická pomoc Mezi již ukončené výzvy patří 1. prioritní osa – Evropská centra excelence, 2. prioritní osa – Regionální VaV centra a 3. prioritní osa – Komercializace a popularizace VaV. Z toho vyplývá, že aktuálními výzvami k předkládání projektů jsou 3. a 4. prioritní osa. [24]
3.3 Financování veřejných vysokých škol v ČR Vysoké školy jsou hierarchicky nejvyšším stupněm vzdělávacího systému v naší republice a jsou považovány za vrcholná centra vzdělanosti. Jejich základní funkcí je vzdělávací činnost dále pak činnost spojená s výzkumem, vývojem a dalšími tvůrčími činnostmi. Tyto vysoké školy nazýváme VŠ univerzitního typu, jenž nabízejí magisterské a doktorské programy a zaměřují se na vědecko-výzkumnou činnost.
16
Vedle VŠ univerzitního typu existují tzv. VŠ neuniverzitního typu. Jde v podstatě o zřizování soukromých VŠ, které se specializují zejména na bakalářské studijní programy. Veřejné VŠ jsou především financovány z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tedy ze státního rozpočtu. Soukromé vysoké školy jsou zejména financovány z tzv. školného. Vedle těchto uvedených typů VŠ existují ještě státní vysoké školy. Sem můžeme zařadit školy, které jsou plně financovány ministerstvem, konkrétně ministerstvem obrany (Univerzita obrany) a ministerstvem vnitra (Policejní akademie ČR). [25] Každá VŠ v ČR musí sestavovat rozpočet na kalendářní rok a také hospodařit podle něj, přičemž nesmí být tvořen jako deficitní. V následující části se zaměřím hlavně na financování veřejných VŠ, tedy odkud plynou univerzitě největší příjmy.
3.3.1
Příspěvek na vzdělávací činnost – normativní financování
Hlavní příjem, který má VŠ ze státního rozpočtu, je příspěvek na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, který je podle vysokoškolského zákona stanovován MŠMT prostřednictvím Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám. Ke stanovení přesné výše příspěvku určeného pro danou školu se využívá tzv. normativ, ktetrý představuje částku vyplacenou ministerstvem na jednoho tzv. přepočteného studenta. Pro stanovení výše příspěvku je dále rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. [26] Z pohledu školy je pak nejatraktivnější nabídnout takové programy, které přilákají největší možný počet normativních studentů, kteří nejlépe všichni školu také dokončí. [27]
3.3.2 Dotace na specifický výzkum Další základní částí příjmů, které vysoká škola získává ze státního rozpočtu, jsou dotace na specifický výzkum. Jelikož se jedná o položky získávané jako dotace, tyto částky jsou oproti příspěvkům relativně nižší. Dotace na výzkum a vývoj představují institucionální podporu určenou na neinvestiční výdaje. Finance jsou tedy určeny na výzkum prováděný studenty magisterského a doktorského stupně, jehož cílem je dosažení právě této úrovně vzdělání. Dále tyto peněžní prostředky slouží k ohodnocení práce všech dalších zaměstnanců a pedagogických pracovníků, kteří se na tomto
17
výzkumu podílejí. Zásadní u tohoto typu příjmů je, že část dotací na specifický výzkum, kterou v daném roce nevyužila, musí škola vrátit do státního rozpočtu, nepřevádí se do dalšího období. [28] Z pohledu školy je v tomto případě nejatraktivnější deklarovat výzkumnou činnost s nejvyšším podílem nejlépe honorovaných koeficientů ohodnocujících výzkumnou činnost.
3.3.3 Účelová podpora Dalším možným způsobem financování VŠ je tzv. účelová podpora jejich konkrétních projektů. Obdržené finanční prostředky z této podpory mohou být využity jen za účelem ve schváleném projektu. Nevyužitá část poskytnutých prostředků je navrácena zpět. [7] Na národní úrovni je tato podpora poskytována jako granty plynoucí z GAČR, TAČR a OP jednotlivých ministerstev. Na mezinárodní úrovni je podpora realizována účastí v projektech 7.RP. Například na rok 2011 je účelová podpora na specifický výzkum VŠ z veřejných prostředků plánována pro celkem 25 subjektů v celkovém objemu cca 0,9 mld. Kč. V následující tabulce vybírám například tyto tři subjekty. Tabulka 3: Účelová podpora pro 3 největší univerzity v Brně na rok 2011
Příjemce podpory
Výše podpory v tis. Kč
Masarykova univerzita
106 687
Mendelova univerzita v Brně
21 135
Vysoké učení technické v Brně
71 417
Zdroj: [29]
3.3.4 Institucionální podpora Veřejné vysoké školy v ČR dostávají tuto podporu prostřednictvím MŠMT na základě výsledků výzkumné činnosti ohodnocené Radou pro výzkum, vývoj a inovace dle platné metodiky. Celková výše této podpory pro rok 2011 činí cca 2,8 mld.Kč a je rozdělena celkem mezi 32 subjektů. V následující tabulce vybírám opět stejné tři subjekty.
18
Tabulka 4: Institucionální podpora pro 3 největší univerzity v Brně na rok 2011
Příjemce podpory Masarykova univerzita
Výše podpory v tis. Kč 106 687
Mendelova univerzita v Brně
21 135
Vysoké učení technické v Brně
71 417
Zdroj: [31]
3.4. Charakteristika projektu CEITEC CEITEC je projekt zaměřený na výstavbu středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence a je považován na jeden z nejlepších velkých projektů. Je financován z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace z prioritní osa 1 - Evropská centra excelence, který řídí MŠMT. Je vytvořen na spolupráci mezi šesti hlavními partnery: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav fyziky materiálů Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Společně připravují laboratoře s prvotřídním přístrojovým vybavením a zázemím, které tvoří optimální podmínky pro základní i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálech a technologiích. Výzkumné laboratoře budou vystavěny ve dvou lokalitách, v kampusu Masarykovy univerzity v Brně v Bohunicích a v areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem v Brně v Králově Poli. CEITEC by se bezpochyby měl stát významným evropským centrem vědy a vzdělanosti. Přispěje ke koncentraci vědy a výzkumu v naší republice a také dojde k vytváření kvalitních vztahů s předními zahraničními vědecko-výzkumnými institucemi. CEITEC tvoří sedm provázaných výzkumných programů: Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, Pokročilé materiály, Strukturní biologie, Genomika a proteomika rostlinných systémů, Molekulární medicína, Výzkum mozku a lidské mysli a Molekulární veterinární medicína. Přičemž každý z nich sdružuje výzkumné skupiny zaměřené na konkrétní vědní obory a disciplíny. Veškeré výzkumné aktivity všech programů směřují k naplnění čtyř cílů, které si projekt stanovil. [32] Prvním cílem je objasnění mechanizmů vzniku a šíření závažných nemocí, nalezení řešení jejich včasné prevence, diagnostiky a terapie. Druhý cíl bude řešit využívání rostlinných systémů jako obnovitelných zdrojů materiálů a biologicky účinných látek.
19
Třetím cílem je vývoj pokročilých materiálů a funkčních nanostruktur pro medicínu, energetiku a komunikační technologie. Poslední čtvrtý cíl má napomoci k využití informačních a komunikačních technologií pro biomedicínu. [33] Ke splnění zmiňovaných cílů je nutná jasně definovaná strategie projektu CEITEC. Mezi její hlavní kroky patří přilákání a podpora nejlepších vědců, špičková infrastruktura, zaměření na vědeckou excelenci a v neposlední řadě také efektivní pravidla pro spolupráci s aplikační sférou. Aby projekt CEITEC byl schopen nabídnout dosahovat unikátních výsledků, musí nabídnout atraktivní podmínky pro nejlepší pracovníky z oboru, jak místních, tak i zahraničních. Protože kvalita vědy je přímo závislá na odborných kvalitách vědecko-výzkumných pracovníků. Špičková infrastruktura, což bude síť sdílených a specializovaných laboratoří, poskytne vhodné podmínky pro vznik nových objevů. Dále CEITEC musí udržovat vědeckou excelenci po celou dobu svého fungování, aby byl schopen vykazovat excelentní výsledky. Bude tedy pravidelně hodnocena kvalita vědeckých výkonů. Vytvoření efektivních pravidel pro spolupráci s aplikační sférou je základním stavebním kamenem k dosažení vize projektu, tedy přispívat ke kvalitě života a zdraví člověka, čehož může dosáhnout může docílit pouze právě aktivní spoluprácí s dalšími subjekty. [34] Projekt CEITEC je stále ve fázi přípravy a tomu odpovídá aktuální řídící struktura právě přípravy celého projektu. Obrázek 1: Aktuální řídící struktura projektu CEITEC
Zdroj : [35]
Na vrcholné úrovní je vedení projektu, které má na starosti řešení klíčových otázek přípravy projektu. Je složeno z představitelů největších partnerů účastnících se projektu. Na nižší úrovni je projektový tým, který především nese odpovědnost za celkovou koordinaci projektu. Definuje požadavky nezbytné pro zpracování Projektové žádosti,
20
činí rozhodnutí týkající se operativních záležitostí a koordinuje nejnižší úroveň, což jsou odborné a koordinační pracovní týmy. Odborné týmy jsou odpovědné za odbornou část přípravy a koordinační týmy za organizaci a koordinaci přípravy projektu. [34] Každý projekt musí mít stanoven časový harmonogram. V následující tabulce je možno vidět rozplánované kroky v projektu CEITEC od roku 2007 do 2021. Tabulka 5: Harmonogram projektu CEITEC
Datum
Operativní kroky
2007 - 2009
příprava projektové dokumentace
1.6.2009
vyhlášení výzvy MŠMT
16.11.2009
ukončení výzvy
2009 - 2010
proces schvalování MŠMT
2010
proces schvalování Evropskou komisí
2010 - 2013
výstavba budov
2010 - 2014
nákup zařízení
2009 - 2015
nábor a rozvoj zaměstnanců
2015 - 2021
období udržitelnosti projektu
Zdroj: [36]
Dne 1. června 2009 MŠMT vyhlásilo výzvu, což opravňuje k předkládání projektových žádostí. Do 16. listopadu 2009 měli žadatelé možnost předkládat projektové žádosti na MŠMT a mohli se tak ucházet o celkových 17 mld. Kč. Tyto finanční prostředky byly vyčleněny na prioritní osu 1 – Evropská centra excellence, do které projekt CEITEC spadá. [35] Udržitelností projektu rozumíme dobu, po kterou musí příjemce podpory (tedy CEITEC) udržet výstupy projektu. Zpravidla platí, že efekty projektu musí být udrženy po dobu 5 let od dne skončení fyzické realizace projektu (výstavba, nákup zařízení). V případě nesplnění povinnosti udržitelnosti může být po žadateli žádáno vrácení dotace nebo její části. Je tedy patrné, že naplňování hodnot výstupu bude předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. [37]
21
3.4.1 Charakteristika a přehled výzkumných skupin programu Nyní uvádím všeobecné informace o programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie projektu CEITEC. Tento program se obecně orientuje na nanotechnologie materiálů a struktur obecně vhodných pro nanoelektroniku a nanofotoniku. Zahrnuje přípravu nanostruktur vykazující zcela unikátní vlastnosti, které tím umožňují kvalitativně nové aplikace. Především se jedná o výzkum 2D - 0D nanostruktur realizovaných litografickými a samouspořádajícími se metodami. Například budou testovány polovodičové nanostruktury, nanotrubice, nanovlákna a mnoho dalších. Generované výsledky z tohoto výzkumu povedou k získání know-how v oblasti technologie přípravy nanostruktur a mikrostruktur a hlavně také k nabytí vědomostí o principech a zákonitostech ovlivňujících vlastnosti nanostruktur. Koordinátorem tohoto celého programu je pan prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. Tento program v sobě integruje těchto celkem jedenáct vědecko-výzkumných skupin: • • • • • • • • • •
Funkční vlastnosti nanostruktur Submikronové systémy a nanosoučástky Experimentální biofonika Technologie přípravy nanostruktur Vývoj metod analýzy a měření Rentgenová mikro a nanotomografie Optoelektronická charakterizace nanostruktur Mikro – a nanotribologie Syntéza a analýza nanostruktur Transportní a magnetické vlastnosti [38]
Jedna z vědecko-výzkumných skupin se nazývá a nanotomografie, tou se nyní budeme zabývat podrobněji.
Rentgenová
mikro
22
3.5 Shrnutí teoretické části Smyslem předchozích kapitol bylo získat přehled o současném systému financování vědy a výzkumu z pohledu ČR. Je však nutné současně doplnit, že uvedené není zcela kompletní výčet všech možností financování VaV, které vědecká obec může využít ve své praxi. Přesto však z pohledu přerozdělování veřejných zdrojů ve smyslu politiky zvyšování konkurenceschopnosti ČR, lze získat základní orientaci v dané problematice. Nadnárodní úroveň : 7.RP (2007-2013) 54,5 mld. EUR CIP (2007-2013) 3,6 mld. EUR EIT v přípravě Národní úroveň : AV (2011) (2011) GAČR TAČR (2011) MŠMT (2011) MPO (2011)
4,9 mld. Kč 2,5 mld. Kč 4,8 mld. Kč 10,4 mld. Kč 3,8 mld. Kč
V následují kapitole se budu věnovat projeku výstavby středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence, CEITEC v Brně. Tento projekt je financovaný z 1. prioritní osy operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Konkrétně se budu dále zabývat projektem financování vědecko-výzkumné skupiny Rentgenová mikro a nanotomografie.
23
4 Vlastní práce Náplní vlastní práce je analýza financování vědecko-výzkumné skupiny programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie. Budou uvedeny základní informace o programu a skupině. Detailní informace o skupině byly získány na základě rozhovoru s vedoucím skupiny panem doc. Ing. Jozefem Kaiserem, Ph.D.. Rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek, které budou podrobněji rozebrány. Po zanalyzování financování budou stanovena kritická místa financování s návrhem řešení.
4.1 Aktuální stav projektu CEITEC Nejprve je nutné si ujasnit, v jaké fázi se nyní projekt CEITEC nachází. Nachází se v konečné fázi organizační přípravy. Veškeré náklady spojené s jeho vytvořením, byly doposud financovány univerzitami. Nyní se čeká pouze na podpis eurokomisaře3. Předpokládá se, že v první polovině června tohoto roku by již peníze měly být k dispozici. Jde o částku ve výši 5,4 mld. Kč, kterou projekt vysoutěžil z celkové částky 17 mld. Kč určené MŠMT na podporu VaV v ČR. V okamžiku, kdy CEITEC bude mít peněžní prostředky skutečně k dispozici, může začít realizovat další kroky, uvedené v jeho realizačním harmonogramu. Avšak při pohledu na plánovaný harmonogram zjistíme, že proces schvalování Evropskou komisí měl být ukončen v roce 2010. Tudíž dochází k časovému posunu o jeden rok. Tento posun mohl být způsoben například špatným odhadem výkonnosti schvalovacího procesu v projektové žádosti. Tabulka 6: Předpokládané změny v harmonogramu realizace
původní
změna
Operativní kroky
2010
2011
2010-2013
2012-2014
výstavba budov
2010-2014
2012-2015
nákup zařízení
2009-2015
2011-2015
nábor a rozvoj zaměstnanců
2015-2021
2016-2022
udržitelnost projektu
schválení projektu Evropskou komisí
Zdroj: vlastní práce
3
Upřesňuje tisková mluvčí CEITEC Mgr. Bc. Petra Střítecká při vzájemném tel. hovoru ze dne 20.05.2011
24
V tabulce je vidět harmonogram operativních kroků v důsledku zpoždění schválení projektu Evropskou komisí o jeden rok. Jakmile CEITEC obdrží peněžní prostředky vydá zadávací dokumentaci a může rozběhnout výběrová řízení na dodavatele staveb laboratoří. Výběrová řízení nejsou otázkou dní, ale měsíců. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké zakázky, bude nutno ponechat zákonnou časovou rezervu na kvalitní zpracování nabídek všech účastníků výběrových řízení. Lze předpokládat, že o tuto zakázku bude mezi stavebními firmami (a jinými dodavateli) sveden velký konkurenční boj a případné právní tahanice zpochyňující průběh výběrového řízení by realizaci projektu dále zpozdily. Proto tedy předpokládám, že stavební práce budou zahájeny počátkem roku 2012 a potrvají do konce roku 2014. Od roku 2012 se začnou nakupovat zařízení potřebná k vědeckému výzkumu, avšak budou dočasně umístěna v laboratořích jednotlivých ústavů VUT v Brně. Rozvoj zaměstnanců by měl být zahájen již v tomto roce. Rozvojem rozumíme výchovu doktorandů, kteří se budou v budoucnu věnovat výzkumné činnosti na daných zařízeních. Náborem poté rozumíme přijímání nejlepších pracovníků v oboru jak místních, tak zahraničních.
4.2 Stručná charakteristika vybrané výzkumné skupiny V následující část této práce se již budeme věnovat konkrétní vědecko-výzkumné skupině. Pro moji práci jsem si zvolila vědecko-výzkumnou skupinu Rentgenová mikro a nanotomografie. Její výzkum je situován v areálu Pod Palackým vrchem v Brně. Hlavním vedoucím výzkumné skupiny je pan doc. Ing. Jozef Kaiser, Ph.D.. Primárním cílem výzkumné skupiny je experimentální výzkum v oblasti rentgenové mikro a nanotomografie a vývoj aplikací tomografických metod v různých oblastech. Bude využito nejen nedestruktivních zobrazovacích technik na 3D analýzu a metrologii, ale výzkum se bude orientovat i na spojení µ a nano CT s dalšími analytickými postupy, jako například spektrometrií laserem indukovaného mikroplazmatu (LIBS). [39]
4.3 Vědecké výstupy skupiny v letech 2004 - 2008 V následující části budou rozebrány vědecké výkony skupiny, konkrétně v letech 20042008. Jedná se o časové období, které předchází vzniku projektu CEITEC. Tato kapitola se zabývá předchozím financováním skupiny, tj. před vznikem CEITECu. Je třeba si uvědomit, že výzkum je běh na dlouhou trať. Výzkumní pracovníci se věnují vědeckému výzkumu na jednotlivých ústavech univerzity již řadu let. Výzkum
této skupinu je prováděn na Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. 24
Se vznikem CEITECu budou pracovníci skupiny zaevidováni pod STI CETEC. Každá takto seskupená výzkumná skupina bude mít tedy za sebou celou řadu výsledků v oblasti vědy a výzkumu. Pan doc. Ing. Jozef Kaiser, Ph.D. zahájil svoji vědeckovýzkumnou činnost již v roce 2001 na Ústavu fyzikálního inženýrství. Také byl řešitelem resp. spoluřešitelem několika národních i mezinárodních projektů. Jeho výzkumná činnost je prováděna na základě spolupráce více lidí tvořících výzkumnou skupinu, které je pan Kaiser vedoucím. Skupina sdružuje tři až čtyři pracovníky. Jejich vědecké výkony jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka 7: Vědecké výkony v letech 2004-2008 (v Kč)
Rok
Publikace
Národní projekty
Mezinárodní projekty
Vědecký výkon celkem
2004
435 000
967 400
0
1 402 400
2005
1 470 000
24 150
0
1 494 150
2006
1 235 000
324 150
300 000
1 859 150
2007
1 719 583
400 000
400 000
2 519 583
2008
1 729 706
400 000
400 000
2 529 706
Zdroj: [42]
Tabulka vyjadřuje kolik finančních prostředků jim bylo poskytnuto a z jakých zdrojů. Největšími zdroji financování této skupiny byly publikace, tj. institucionální podpora, národní a mezinárodní projekty, tj. účelová podpora. Z tabulky je patrné, že každým rokem bylo dosahováno většího objemu vědeckého výkonu. Do roku 2006 byly příjmy nižší než v následujích letech. To můžeme odůvodnit tak, že vědecký výzkum pracovníků byl na samém počátku. Od roku 2007 příjmy již překročily hranici dva a půl milionů korun. V letech 2007 a 2008 financování z národních projektů bylo shodné s financováním z mezinárodních projektů. Rozdíl v příjmech z publikací byl nepatrný, něco málo přes deset tisíc korun. V roce 2007 byl zaznamená růst příjmů díky výstupům LIBS aparatury. Tento výsledek vznikl jako součást výzkumného záměru této skupiny. Do roku 2007 byl pan Kaiser hlavním řešitelem 7 projektů (ve spolupráci s italským partnerem na Synchrotronu Elettra), dále řešitelem 3 mezinárodních grantů (opět Itálie). Dle toho lze usuzovat, že kvalita výzkumné práce této skupiny je na špičkové úrovni, která může být garantem dalšího rozvoje výzkumné skupiny.
25
4.4 Rozhovor Nejdůležitějším zdrojem veškerých informací o výzkumné skupině byl rozhovor s panem doc. Ing. Kaiserem. Rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek a odpovědi jsou následně rozpracovány v následujícím obsahu mé práce.
4.4.1 Pracovní síly skupiny Nejdříve je nutné vědět, jakou pracovní sílou skupina disponuje. Dozvěděla jsem se, že momentálně tuto výzkumnou skupinu tvoří šest lidí, a to jeden asistent, tři doktorandi a dva zaměstnanci, kterými bývají nárazově najímaní studenti. Tato skupina úzce spolupracuje s pracovníky z Masarykovy univerzity, konkrétně s Ústavem chemie a jejich dosažené výsledky jsou publikovány společně.
4.4.2 Dosavadní financování skupiny Hlavními zdroji financování skupiny jsou granty. Z každého grantu, který skupina získá, musí odvést režie ve výši 20 % VŠ a tyto peníze škola použije na svůj provoz. Jedním ze zdrojů je dále projekt COST, který je realizovaný výhradně na národní úrovni a jsou to prostředky pouze na koordinaci, která zahrnuje pořádání zasedání Řídících výborů a refundace cestovních nákladů řádných účastníků, tisk dokumentů apod. V ČR byly tyto projekty doposud financovány částečně ze státního rozpočtu a této skupině bývá přiděleno přibližně 600 – 650 tis. Kč ročně. [40] Další příjem této výzkumné skupiny tvoří finance z výzkumného záměru, které jsou ve výši 250 000,- Kč za rok a tyto peníze slouží k výplatě mezd pracovníků. Je tady však jedno omezení, peníze slouží k zaplacení pouze 1,5 úvazku, zbývající zaměstnanci jsou placeni z peněz školy. Další finance výzkumná skupina získává z grantu Česko-čínského a také z grantu Česko-amerického. Samozřejmě určitá část peněz z rozpočtu skupiny je tvořena dotacemi na specifický výzkum. Pan docet mi poskytl rovněž informaci, že je nutné podávat vždy větší počet grantů, neboť dopředu se neví, kolik z nich jim bude schváleno. Úspěšnot přidělených grantů v ČR je jen kolem 20 %. Ale když to srovnává např. s Itálií, kde je tato úspěšnost na pouhé 1 %, tak to dle jeho slov není zas tak negativní výsledek. Dále pan docent vyzdvihl systém přidělování grantů v USA, který funguje úplně jiným způsobem, než je tomu v České republice. V USA je grant dle jeho slov
26
přidělovaný na základě jména žadatele. Žadatel se v žádosti zaváže ke splění určitých výsledků do určité doby a pokud nedodrží své závazky, tak již další peníze od státu neobdrží. To je podle něj spravedlivý způsob, ze kterého vytěží ti žadatelé, kteří dostojí svým závazkům. V ČR se spíše hodnotí plnění předem stanovených indikátorů a nikdo se už nedívá na skutečně vyprodukované výsledky, jak je to obvyklé jinde ve světě. Obecně dle jeho zkušeností chybí pouze pár jednoduchých pravidel, kterými by se člověk řídil, nějaké resumé či koncenpce na vládní úrovni, který by zavedl určitý řád v grantovém systému a odstranil by přebytečnou a neplodnou administrativu a celkově zjednodušil a zefektivnil celý tento systém. Toto téma rozhovoru s panem docentem bylo obzvláště bohaté na poznatky z praktického srovnávání různých grantových systémů ve světě. Mimo jiné vyzdvihl zahraniční systém, kdy řešitel jednou požádá o grant, tato žádost je vložena do databáze a je stále aktivní – tedy může být realizován i po několika letech. Naopak v ČR musí řešitel o tentýž grant žádat každým rokem stále dokola, přičemž administrativní zátěž tohoto procesu jde na úkor vlastního výzkumu. Velmi cennou informací, která z rozhovoru taktéž vyplynula bylo konstatování pana docenta, že zřetelně pozoruje v průběhu let menší objem dostupných peněz na grantové financování a současně horší systém jejich rozdělování.
4.4.3 Aktuálně řešené projekty skupiny Vědecko-výzkumná skupina pana doc. Kaisera se aktuálně zabývá řešením čtyř následujích projektů: Vývoj a aplikace krátkovlnných zdrojů záření využívajících kapilární výboje (2009 -2011, MSM/OC *) Tabulka 8: Financování projektu na rok 2009-2011(v tis. Kč)
Období
2009
2010
2011
za celou dobu řešení
Výše podpory ze státního rozpočtu
317
311
138
766
Celkové uznané náklady
317
311
138
766
Typ
plánované
plánované
přidělené
předpokládané
Zdroj: [43]
*
Veřejná soutěž (MSM/OC): Poskytoval MSM-Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), program OC – COST (1993-2012)
27
Anorganické nanomateriály a nanostruktury: vytváření, analýza, vlastnosti (20052011, MSM*) Tabulka 9: Finance výzkumného záměru pro rok 2005-2011 (v tis. Kč)
Období
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Výše podpory ze SR
18 071
17 966
20 749
21 130
22 774
11 424
5 935
Celkové uznané N
20 500
20 380
21 087
21 132
22 774
17 137
17 805
Typ
plánované
plánované
plánované
plánované
plánované
plánované
přidělené
Zdroj: [44]
Tabulka 10: Finance výzkumného záměru celkem pro rok 2005-2011 (v tis. Kč)
Za celou dobu řešení
Období Výše podpory ze SR
5 935
Celkové uznané N
17 805 předpokládané
Typ Zdroj: [44]
Využití spektrometrie laserem indukovaného plazmatu (LIBS) pro elektrochemické analýzy rostlinných vzorků s vysokým plošným rozlišením (20092012, MSM/ME∗∗) Tabulka 11: Finance projektu pro rok 2009-2012 (v tis. Kč)
Období
2009
2010
2011
2012
Za celou dobu řešení
Výše podpory ze SR
537
531
525
506
2 099
Celkové uznané N
537
531
525
606
2 099
Typ
plánované
plánované
přidělené
plánované
předpokládané
Zdroj: [45]
* ∗∗
Poskytovatel MSM- MŠMT Poskytovatel MSM- MŠMT, program ME- KONTAKT (1996-2012)
28
Vývoj metod bezkalibrační kvantitativní prvkové analýzy pomocí spektrometrie laserem indukovaného mikroplazmatu – CF/LIBS (2010-2012, MSM/ME∗) Tabulka 12: Finance projektu pro rok 2010-2012 (v tis. Kč)
Období
2010
2011
2012
Za celou dobu řešení
Výše podpory ze SR
643
674
674
1 991
Celkové uznané N
643
674
674
1 991
Typ
plánované
přidělené
plánované
předpokládané
Zdroj: [46]
V těchto tabulkách vidíme zdroje financování všech čtyřech aktuálně řešených projektů této vědecko-výzkumné skupiny.
4.4.4 Vědecké výsledky skupiny Z rozhovoru s panem Kaiserem získávám dále zásadní informace, že produkované vědecké výstupy této skupiny jsou na světové špičce v tomto oboru a při tvrdé mezinárodní konkurenci. Výsledky jsou současně přímo aplikovatelné a komercionalizovatelné. Skupina spolupracuje s firmami z komerční sféry, příkladem je TESCAN, s.r.o. vyrábějící speciální mikroskopy.
4.4.5 Vědecké konference Každoročně se konají různé vědecké konference, kterých se lidé z výzkumné skupiny samozřejmě také účastní. Jsou to jednorázové odborné akce pořádané za účasti předních odborníků světa na vědu a výzkum v dané oblasti. Nejčastěji se mezi účastníky největších konferencí zařadí vedoucí skupiny, doc. Kaiser spolu se svým asistentem. Ročně se zúčastní přibližně 3 - 4 konferencí, na které mají vyčleněny peníze právě z grantu Česko-čínského. Jedná se o částku 200 000,- Kč určenou výhradně na cesty na tyto konference.
4.4.6 Problém s nedostatkem financí Při zjišťování priorit, které považuje pan doc. Kaiser z pohledu nejakutnějšího dofinancování za přednostní, aby skupina mohla držet krok se světovým vývojem, vyplynulo to, že nezbývají peníze na jakékoliv další investice. Optimální by podle něj bylo mít alespoň další 1 mil. Kč ročně navíc, který by posloužil na nákup vybavení do laboratoří, aby v přístojovém vybavení mohli držet krok s vývojem ve světe. Z grantů finance na tyto investice jít nemohou a špičkovou vědu na mnohdy zastaralých přístrojích je mnohem obtížnější provádět. V této souvislosti je proto nyní ∗
Poskytovatel MSM- MŠMT, program ME- KONTAKT (1996-2012)
29
pro výzkumnou skupinu významnou a ojedinělou příležitostí právě projekt CEITEC, který umožní získat nové vybavení laboratoře. Prostřednictvím tohoto projektu tak získají na nákup investic 18 500 000,- Kč z Evropských zdrojů. Je očekáváno, že na podzim roku 2012 bude tedy nakoupeno zařízení Nano CT. Při srovnání dosavadního hospodaření skupiny a dostupnosti finačních drojů na její rozvoj skupina očekává, že v rámci projektu CEITEC se bude financování ubírat lepším směrem. Jednoznačně tak z rozhovoru vyplynulo, že systém financování je pro skupinu – její výkonnost a výsledky práce klíčový.
4.4.7 Stávající vybavení laboratoří Současná úroveň vybavení laboratoře je solidní. Skupina svou laboratoř buduje od roku 1997 a k dnešnímu dni je již vybavena přístroji přibližně v hodnotě 7 mil. Kč. Ještě za existence Fondu rozvoje investičního majetku (FRIM) se vědcům podařilo vybavit tuto laboratoř velmi dobře, ale nyní už 2 - 3 roky neproběhla žádná větší investice do laboratoře. V začátcích fungování jejich výzkumu velice úzce spolupracovali s Masarykovou univerzitou, kdy si vzájemně půjčovali svá zařízení, která jim při práci chyběla. Je zřejmé, že takto se špičkový výzkum provádět nedá, ale počátky bývají těžké. Nyní už na sobě tak závislí nejsou, neboť mají nezávisle již většinu svého zařízení.
4.4.8 Financování skupiny do budoucna Vědecké skupině většina mezinárodních grantů skončí v roce 2012. Se zahraničními granty mají velice dobré zkušenosti, hodlají v této mezinárodní spolupráci i nadále pokračovat. Od té doby, co existuje možnost čerpání financí z evropských fondů má skupina a vůbec celá věda a výzkum v ČR spoustu nových příležitostí. Kromě pokračování v mezinárodní spolupráci budou také podávat žádosti u GAČR, přičemž tyto granty však doposud mnohokrát nedostali a také budou žádat o podporu ze 7.RP. V současné době se této výzkumné skupině vědecky daří, dostávají řadu nabídek ze zahraničí. Přesto však musí tyto zajímavé nabídky odmítat pro nedostatečné přístrovové a personální vybavení. Ikdyž by dokázali projekty řešit, současná organizační situace jim to neumožňuje. Aby se skupina mohla zapojit do významějších zahraničních projektů, musí nejříve vyřešit problém, jak předfinancovat zácvik nových vědeckých pracovníků, kteří by na těchto výzkumných zakázkách poté pracovali.
4.4.9 Indikátory – závazná část Důležitým výstupem vědecko-výzkumné skupiny jsou tzv. indikátory, které zavazují skupinu k vyprodukování určitého objemu výstupů. Stanovení indikátorů je jednou z nezbytných součástí projektové žádosti CEITECu a jsou pevně stanoveny. Indikátory zobrazuje následující tabulka.
30
Tabulka 13: Indikátory výzkumné skupiny pro rok 2011-2015
INDIKÁTORY Objem smluvního výzkumu [Kč] Objem prostředků na VaV ze zahraničních zdrojů [Kč] Počet úspěšných absolventů doktorských stud. programů [počet] Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence [počet] Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu [počet] Počet výzkumných pracovníků využívající vybudovanou infrastrukturu [počet] Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty [%] Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celk.[počet] Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci celkem [počet] Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci do 35 let celkem [počet] Odborné publikace (dle metodiky RVVI) [počet] článek v impaktovaném časopise (Jimp) Výsledky chráněné na základě právního předpisu (dle metodiky RVV) [počet] patent český (udělený), tj udělený českým ÚPV Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV) [počet] poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno (Z, T) prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, užitný a průmyslový vzor (S)
CELKEM
Z toho VP∗
11 158 643
5 579 322
131 200
27 730 974
13 865 487
326 052
75,0
37,5
0,9
5,0
2,5
0,1
490,0
245,0
5,8
177,0
88,5
2,1
30,0
15,0
0,4
153,5
76,8
1,8
120,0
60,0
1,4
50,8
25,4
0,6
235,0
117,5
2,8
235,0
117,5
2,8
1,00
0,50
0,01
1,00
0,50
0,01
64,00
32,00
0,75
5,00
2,50
0,06
59,00
29,50
0,69
Zdroj: [47] ∗ ∗∗
Z toho VS∗∗
Výzkumný program Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie Výzkumná skupina Rentgenová mikro a nanotomografie
31
Sloupec celkem zachycuje celkový výstup CEITECu pro jednotlivé indikátory. Druhý sloupec zachycuje pak výstupy celého programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie. Třetí sloupec nakonec hovoří o naší studované skupině Rentgenová mikro a nanotomografie. Pro lepší orientaci v tabulce si uvedeme následující příklad. Objem smluvního výzkumu pro celý CEITEC je stanoven na 11 158 643,- Kč. Je to částka získaná (požadovaný limit) od firem z komerční sféry, kterou CEITEC obdrží na základě provedeného výzkumu dle konkrétních požadavků firem. Celý výzkumný program se na této částce podílí objemem 5 579 322,- Kč. Přičemž zbylých šest programů musí vyprodukovat objem smluvního výzkumu ve stejné výši 5 579 321,- Kč. Z toho je tedy patrné, že program Pokročilé nanotechnolotgie a mikrotechnologie je největším výzkumným programem projektu CEITEC s největším komerčním uplatněním. Musí sám splnit polovinu daného indikátoru, kdežto druhá polovina je celkem rozdělena mezi šest zbývajících programů. Můj výzkumný program zahrnuje jedenáct již zmiňovaných vědeckých skupin. Na moji zvolenou skupinu připadá objem výstupu ve výši 131 200,- Kč z celkové výše na celý program, tedy z 5 579 322,- Kč. Při porovnání částky vůči všem jedenácti skupinám jsem zjistila, že by každá skupina měla v průměru vyprodukovat částku kolem 500 000,- Kč. Na základě tohoto zjištění je vidět, že moje výzkumná skupina, kterou analyzuji, je poměrně velmi malá. Z rozhovoru s doc. Kaiserem na toto téma vyplynulo, že plnění závazných indikátorů bude zvládnutelné a s největší pravděpodobností budou značně překročeny.
4.4.10 Analýza projektovaného financování skupiny Na následující tabulce, která mi byla v průběhu rozhovorů poskytnuta, je na první pohled patrné, že největší investicí je nákup již zmíněného přístrojového vybavení Nano CT za 18,5 mil. Kč. Dále je z uvedené tabulky patrné, že od počátku jsou čerpány přímé náklady v podobě materiálu a služeb. Lze tak usuzovat, že na nově zakoupeném zařízení, popřípadě i na stávajícím vybavení, které má skupina k dispozici bude probíhat nějaká výzkumná činnost. Částky v těchto případech ve výši cca 55 000,-Kč za materiál a cca 92 000,-Kč za služby nejsou převratné a jen mírně se v pětiletém období navyšují. Počínaje třetím pořadovým rokem realizace projektu se objevuje další nákladová položka spojená s nákupem energií již v nově vybudovaných prostorách. Současně se třetím rokem snižuje částka nákladů, která představuje tytéž náklady na energie
32
přístrojů v dočasném umístění (laboratoře VUT Brno). Tyto celkové náklady na energie se pohybují od 37 000,- Kč do 40 000,- Kč ročně. Jiné náklady skupiny v prvních třech letech realizace projektu nejsou z rozpočtované částky hrazeny. Lze tedy předpokládat, že v tomto tříletém období bude většina dalších nákladů – především mzdy a cestovné hrazeny z jinýchch zdrojů, respektive bude docházet k dělbě nákladů mezi VUT Brno a CEITECem. Již z celé koncepce pětiletého rozpočtu této skupiny, kdy mzdové náklady postupně nabíhají až od čtvrtého roku této realizační pětiletky, je patrné, že skupina Rentgenová mikro a nanotomografie tvoří v rámci programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie – tedy mezi ostaními skupinami zabývajícími se příbuznými vědními obory – jakousi přístrojovou a vyhodnocovací základnu, kdy i přes malý počet vědeckých pracovníků lze indikované cíle naplnit. Pokud jde o časové hledisko skutečné realizace, vyvstávají před skupinou dva časové horizonty, ke kterým nutno upřít pozornost. Vzhledem k realizačnímu posunu (prodlení při schvalovacích procedurách) bude zařízení Nano CT pořízeno až koncem roku 2012, kdy zároveň končí většina napojených grantů. Pokud zcela odhlédneme od rizik nenaplnění některých smluvních indikátorů (zkráceného časového období), pak nezbývá, než výkony provádět s dosavadním vybavením.K horizontu roku 2012 a let následujících je třeba věnovat pozornost k získávání grantů, které pro další roky pokryjí financování mezd, přístrojů i další režie tak, aby se činnost skupiny mohla zintenzivnit natolik, že bude k termínu 2015 schopna samofinancování. Půjde tedy z mého pohledu o tři zásadní oblasti činnosti skupiny. Za prvé výchova a profesionalizace nových členů týmu včetně ovládnutí nového vybavení, za druhé silná „marketingová“ činnost smeřující k nabídce svých služeb (granty, smluvní výzkum apod.) a za třetí, což je nejdůležitější, intenzivně v rámci svého zaměření „bádat“ a trvale být na švětové špičce. Podotýkám, nic jednoduchého pro vedoucí jednotlivých skupin obecně. Na následující straně je zobrazena tabulka projektovaného financování studované výzkumné skupiny.
doc. Ing. Jozef Kaiser, Ph.D. , Rentgenová mikro a nanotomografie , projekt CEITEC Kč RP-1-6 Náklady výzkumné skupiny (VS) Celkem Investice Celkem Neinvestice MZDY senior researcher RGL senior researcher junior researcher Ph.D. student podpůrní pracovníci MZDY odvody ÚVAZKY senior researcher RGL senior researcher junior researcher Ph.D. student podpůrní pracovníci CESTOVNÉ TUZEMSKO ZAHRANIČÍ KONFERENCE SPOTŘEBA MATERIÁLU - osoby DDHM SLUŽBY INVESTICE nákup PŘÍSTROJE - náklady - PŘÍMÉ spotřeba materiálu služby Přístroje energie (nové prostrory) Čisté prostory (nové budovy) CORE FACILITY (materiál a služby) CORE FACILITY (energie) čisté prostory (materiál a služby) - PŘÍMÉ čisté prostory (energie) REŽIE NEPŘÍMÉ (FULL COST) Přístroje energie (dočasné umístění) Fakulty příspěvek na režie
Kč
2011-2015 Celkem 18 500 000 4 199 212 2 002 803 0 1 007 311 730 512 264 979 0 689 365
197 800 41 300 156 500 91 995 103 250 103 494 57 497 18 500 000 859 022 281 688 478 772 98 562 0 0 0 0 0 93 987 93 987 0
2011
START UP
Celkem
2 186 103 1 001 401 0 503 656 365 256 132 490 0 344 682
52% 50%
39 125
20%
39 125 36 798 61 950 82 795 28 748
25% 40% 60% 80% 50%
515 413 169 013 287 263 59 137 0 0 0 0 0 75 190 75 190 0
60% 60% 60% 60%
80% 80%
18 500 000 184 000 0 0 0 0 0 0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0 0 0 0 0 0 18 500 000 147 000 55 000 92 000 0 0 0 0 0 0 37 000 37 000 0
2012
START UP 0 184 000 0 0 0 0 0 0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0 0 0 0 0 0 0 147 000 55 000 92 000 0 0 0 0 0 0 37 000 37 000 0
Celkem 0 186 580 0 0 0 0 0 0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0 0 0 0 0 0 0 148 840 55 000 93 840 0 0 0 0 0 0 37 740 37 740 0
2013
START UP 0 186 580 0 0 0 0 0 0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0 0 0 0 0 0 0 148 840 55 000 93 840 0 0 0 0 0 0 37 740 37 740 0
Celkem 0 190 312 0 0 0 0 0 0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0 0 0 0 0 0 0 171 064 56 100 95 717 19 247 0 0 0 0 0 19 247 19 247 0
2014
START UP 0 171 514 0 0 0 0 0 0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0 0 0 0 0 0 0 171 064 56 100 95 717 19 247 0 0 0 0 0 450 450 0
Celkem 0 1 221 505 624 910 0 384 610 240 300 0 0 215 094 40 544 0.0 0.6 0.5 0.0 0.0 67 800 11 300 56 500 33 212 28 250 37 364 20 758 0 194 118 57 222 97 631 39 265 0 0 0 0 0 0 0 0
START UP 0 1 046 596 624 910 0 384 610 240 300 0 0 215 094 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 39 125 0 39 125 33 212 28 250 37 364 20 758 0 47 884 2 913 5 706 39 265 0 0 0 0 0 0 0 0
2015 Celkem 0 2 416 816 1 377 893 0 622 702 490 212 264 979 0 474 271 36 586 0.0 36 526 36 526 36 526 0.0 130 000 30 000 100 000 58 782 75 000 66 130 36 739 0 198 000 58 366 99 584 40 050 0 0 0 0 0 0 0 0
START UP 0 597 413 376 492 0 119 046 124 956 132 490 0 129 588 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0 0 3 586 33 700 45 432 7 991 0 625 0 0 625 0 0 0 0 0 0 0 0
34
5 Doporučení Na základě dostupných informací o výzkumné skupině Rentgenová mikro a nanotomografie pracující pod doc. Ing. Jozefem Kaiserem, Ph.D. mohu konstatovat, že skupina má zajištěno financování do konce projektovaného období 2015. Překonat dílčí kritické místo po roce 2012, kdy bude končit většina z dosud probíhajích grantů, lze vyhledáním dalších možností účasti v obdobných grantech tak, aby kontinuita stávajícího způsobu i objemu financování zůstala zachována. Vhledem k předpokládanému skluzu v realizaci projektu CEITEC navrhuji, aby rozšiřování pracovní skupiny bylo synchronizováno s vybudováním nové infrastruktury. Doporučuji tedy, aby byli noví pracovníci do skupiny přijímáni o rok později s vizí, že nikoliv po roce 2015, ale až po roce 2016 by měla být skupina v rámci programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie na základě svých výkonů schopna samofinancování. Období do konce roku 2016 lze charakterizovat jako relativně poklidné, bez dramatických finančních výkyvů právě za předpokladu úspěšného překlenutí období po roce 2012 účastí v dalších grantech či jiných smluvních projektech. Současně navržené financování v posledních dvou letech v rámci projektu CEITEC umožňuje také akcelerovat výkon skupiny. V období po roce 2016, tedy v období udržitelnosti projektu na základě vlastního samofinancování vidím řadu mnohem vážnějších kritických momentů, se kterými se musí týmy i jako celek vypořádat. •
•
S růstem výzkumných kapacit jak v ČR, tak i v EU a v protikladu s hospodářskou stagnací (život takřka celé EU na dluh) klesá relativní možnost financování VaV z veřejných zdrojů a tedy i relativní dostupnost (úspěšnost) účasti v grantech. S růstem výzkumných kapacit ve světě obecně roste rovněž i konkurence těchto kapacit při získávání zakázek z komerční sféry.
Řešením předešlých uvažovaných kritických míst je provádět výzkum na špičkové světové úrovni. Jen to může zaručit úspěšnost v účasti na dalších grantech, ale současně provádět výzkum s co nejnižšími náklady (co nejméně lidí, materiálu, nakupovaných služeb apod.)
35
V období po roce 2016 však vidím další kritická místa, která jsou diametrálně odlišná svým charakterem od již zmíněných a výzkumné skupiny v projektu CEITEC se budou muset s nimi rovněž vypořádat. • • •
I přes počáteční relativně dobré vybavení přístrojovou technikou bude nutno tuto i v dalším období obměňovat. I přes počáteční přínos v podobě nové infrastruktury, bude tato samotná vyžadovat běžné nároky na provoz a údržbu. Nakonec i veškeré další náklady spojené s výzkumnou prací včetně mezd, energií, materiálů, poplatků za ochranná práva atd. budou determinovat, jakým směrem se skupina v rámci výzkumného programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie bude ubírat.
S těmito problémy je nutno již nyní s předstihem počítat. Při řešení těchto dalších nastíněných problémů samofinancování nevystačíme již s minimalizací nákladů, byť i minimalizací počtu pracovníků. Naopak bude vyžadován nekompromisně robusní výkon, který bude stabilně pokrývat tyto náklady i optimálně generovat další přidanou hodnotu, z které bude vědecký rozvoj financován. Myslím si, že úspěšnost skupiny, potažmo celého projektu je v rukou šikovného organizačního týmu. Má-li skupina (a vždy tím myslím i celý CEITEC) v globální soutěži uspět a stát se samofinancovatelnou, musí se stát výkonnou a efektivní „továrnou“ na nápady, vynálezy, řešení, na publikační činnost spojenou s patenty a dalšími ochrannými právy, továrnou na vědecký dorost, s jehož pomocí se bude ucházet o maximum příležitostí z komerční sféry. Je nutno produktivitu výzkumné práce (je jedno jestli se jedná o výzkum základní, aplikační, či inovace) stejně tak i marketing výsledků dlouhodobě udržovat na vysoké úrovni.
5.1 Stanovení orientačního objemu výkonů Dříve však, než přistoupíme k definování řešení umožňujících dosahovat předpokládaných robusních výkonů v požadované efektivitě, je nutné stanovit základní orientační objem výkonů, který samofinancování projektu a jeho další udržitelnost umožní. 1. Předpokládejme tedy, že v běžném roce bude nutno doplňovat v rámci studované skupiny přístrojové vybavení v celkovém objemu 1 mil. Kč. 2. Dále předpokládejme, že nová infrastruktura, která pro celý CEITEC představuje částku 1,6 mld. Kč [41] bude výzkumným programem využívána
36
z 50%, tedy výzkumný program Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie obsadí přibližně polovinu nově vybudovaných nemovitostí. Uvažované náklady na obnovu tohoto „fondu nemovitostí“, kdy vycházím z rovnoměrných odpisů v období 50-ti let (0,8 mld.Kč / 50), činí 16 mil.Kč ročně a studovaná skupina se vzhledem k její velikosti na těchto nákladech může podílet částkou 1 mil. Kč ročně. 3. Běžné náklady spojené s technickým zabezpečení budov “TZB“ (ostraha, úklid, údržba včetně i sečení trávy, provoz výtahů, kompresorových stanic, baterií stlačených plynů, chladících technologických zařízení, vduchotechniky s klimatizací, servis spojený přenosem a uložením dat v rámci vybudovaných objektů včetně všech nezbytných pravidelných revizí apod.) mohou v rámci výzkumného programu představovat částku 1mil. Kč ročně, tedy poměrná část připadající na naši studovanou výzkumnou skupinu může činit 100 000,-Kč ročně. 4. Nakonec budeme-li uvažovat určitý nárust výkonu skupiny oproti současnosti, tak i přímé náklady na spotřebu materiálu a energii mohou činit v rámci skupiny celkovou částku 200 000,-Kč v běžném roce (v rámci výzkumného programu celkem 2 mil. Kč ročně). Výše těchto odhadů budoucích nákladů projektu v době po roce 2016 není v této chvíli podstatná pro odhad kritických míst dalšího vývoje a návrh možných řešení. Detailní modelování těchto veličin může probíhat až poté, bude-li zřejmá koncepce dalšího vývoje projektu po roce 2016 s možnými variantami řešení (vývoje), kde již matematická simulace jednotlivých modelů řešení může být vhodným podkladem pro další směřování projektu. Pro současné posouzení rizik úspěšného trvalého rozvoje projektu proto uvažuji, že i přes jednoznačně deklarovanou politickou vůli v rámci celé EU vynakládat na VaV alespoň 3% HDP, bude situace okolo národních rozpočtů stále napjatá a dluhová krize může způsobit významné otřesy současnému stavu přidělování věřejných zdrojů na VaV činnost. Z tohoto pohledu tedy nutno chápat tento zdroj financování výzkumné skupiny jako nestabilní a do budoucna spíše jako doplňkový. Pokud mám hledat vhodná řešení finacování výzkumné skupiny z dlouhodobého hlediska, musím vycházet z odhadu možných trvalých nákladů spojených s její činností a dále z možností uplatnění výsledků této činnosti v praxi tak, aby toto uplatnění nejen pokrylo náklady výzkumné činnosti, ale i generovalo dostatečný zisk na rozvoj vlastního výzkumného programu i potažmo dalších programů v rámci CEITECu.
37
Předchozí uvažované trvalé roční náklady sumarizuje následující tabulka, kde koeficient rozvoje představuje přidanou hodnotu nad rámec celkového pokrytí trvalých nákladů, která může sloužit k rozvoji vlastní skupiny, nebo výzkumných skupin ostatních v rámci celého CETECu. Tabulka 14: Trvalé roční výkony pokrývající náklady výzkumného programu/skupiny bez mzdových nákladů (v mil. Kč)
Přístroje Infrastruktura (nemovitosti) TZB Materiál + energie Koeficient rozvoje CELKEM
Výzk.program
Skupina
3 16 1 2 0,3 28,6
1 1 0,1 0,2 0,3 3
Zdroj : Vlastní práce
Pokud se trvalé (fixní) náklady na VaV činnost skupiny mohou ročně pohybovat okolo 3 mil. Kč, pak je nutno brát v úvahu, že další náklady budou představovat mzdy pracovníků, kteří se na činnosti skupiny podílejí. Současně je skupina tvořena šesti pracovníky a budeme-li v průměru uvažovat o nákladech na jednoho pracovníka včetně odvodů 30 000,- Kč měsíčně, pak roční náklady na odměny za práci činí celkem 30 000 x 6 x 12 = 2 160 000,- Kč. I zde je vhodné uvažovat o koeficientu rozvoje pracovních sil, který umožní další rozvoj výzkumné činnosti skupiny. Tabulka 15: Roční výkony pokrývající náklady výzkumného programu/skupiny vč. mzdových nákladů (v mil. Kč)
Výzk. program Skupina Trvalé náklady Mzdové náklady Mzdový koeficient
28,6 20* 0,5
3 2,2 0,5
CELKEM
58,6
6,3
Zdroj : Vlastní práce
Z předchozích úvah lze předpokládat, že na pokrytí svých nákladů by výzkumný program Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie v rámci projektu CEITEC měl ročně produkovat výkon v objemu přibližně 60 mil. Kč.
*
jen hrubý odhad
38
Výzkumná skupina Rentgenová mikro a nanotomografie by se na tomto objemu výkonu měla podílet částkou cca 6 mil. Kč.
5.2 Stanovení optimálního počtu pracovníků v řešitelských týmech Aby bylo možné uvažovat o samofinancování po roce 2016 je třeba vytvořit taková organizační opatření, která umožní intenzivně využívat přístrojovou techniku i nově zřízené prostory. Dle této úvahy by prostory včetně přístrojového vybavení měly být v ideálním případě v nepřetržitém provozu při výzkumné práci. V následující tabulce je proto porovnána efektivnost a denní náklady výzkumné skupiny při standardním a vícesměnném využití zařízení. Standardní využití zařízení – myšleno jednosměnný provoz, 2x7 (4x6) dvě směny po sedmi hodinách (čtyři směny po šesti hodinách). Náklady celkem zde představují celoroční předpokládané trvalé (fixní) náklady společně se mzdovými náklady. Výkony - zde jsou uvažovány násobky standardní pracovní směny. Tab.č.15 Denní náklady výzk. programu/ skupiny včetně mzd. nákladů skupiny
Využití zařízení
Trvalé náklady
Standardní 2x7 4x6
3 3 3
Mzdové náklady * 3,3 6,6 12,0
Náklady Výkony celkem (mil.Kč) (mil.Kč) 6,3 6,3 9,6 12,6 15,0 25,0
Denní výkony (tis.Kč) 17,3 34,5 68
Denní Efektivnost náklady ** (tis.Kč) 17,3 1,00 26,3 1,31 41,1 1,65
Zdroj: Vlastní práce
Z předchozí tabulky je zřejmé, že výzkumná skupina v současném složení a standardním způsobu využití zařízení bude nucena dosahovat pravidelný denní výkon ve výši 17 300,- Kč. Při tomto modelu práce však nejsou k dispozici žádné jiné rezervy kromě uvažovaných již zapracovaných koeficientů. Naopak při využití instalovaného zařízení způsobem 4x6 (čtyři směny po šesti hodinách) generuje tento způsob využití zařízení denní výkon 68 000,-Kč při denních nákladech 41 100,-Kč. Kromě nesporné konkurenční výhody, že výzkum probíhá 4x rychleji, generuje tento způsob práce výnosy výrazně převyšující denní náklady. Pokud se na tuto problematiku zaměříme podrobněji, zjistíme, že vícesměnný provoz přináší další nesporná zefektivnění badatelského provozu. Pokud současné
* **
včetně mzdového koeficientu rozvoje efektivnost = výkony/náklady
složení výzkumné skupiny představuje jednoho špičkového badatele, jednoho asistenta, tři doktorandy a dva technické pracovníky zabývající se sestavováním aparatury a jejím 39
programovým řízením, lze ve vícesměnném provozu výrazně posílit právě badatelské pozice a pozice ryze technického zajištění ušetřit – sdílet. Samozřejmě tyto posuny významu lze vždy modifikovat dle zaměření výzkumu. Za optimální způsob badatelské práce lze považovat vícesměnný provoz, který optimálně pokryje využití přístrojového vybavení, zkrátí dodací lhůty výsledků práce, umožní generovat finanční rezervy k dalšímu využití a v neposlední řadě umožní operativní dělbu práce a širší diskusi nad řešeným dílem. Při současném složení výzkumné skupiny se může vyskytnout například situace, kdy hlavní řešitel díla je na zahraniční konferenci, druhý významný řešitel má těžkou chřipku, zbytek týmu se věnuje odlišným, nebo jen přidruženým procedurám hlavního výzkumu. Tedy například kromě sedmidenního zpoždění výsledku může toto zpoždění představovat i finanční ztrátu ve výši 17 300,- Kč denně (tedy za tento zmařený týden 121 100,- Kč, pomíjím, že zpočátku nemocenské je nároková jen část původních mzdových nároků ) nevyprodukováním předpokládaného denního výkonu. Je zřejmé, že při těchto úvahách vycházím z takového modelu výzkumné práce, kdy výzkum má svého zadavatele s jasným konkrétním zadáním, s jasnou konkrétní cenou za řešení, zadavatele, který na řešení čeká a chce jej následně uplatnit v komerční praxi. Zde v takovém vztahu platí „cena za výsledek“.
5.3
Vědecký a inovační marketing
V posledních letech jsme svědky nebývalého rozvoje vědeckovýzkumných kapacit. Je nepochybné, že vývoj bude nutně směřovat k stále větší spolupráci s komerční sférou. Mohou-li nastat obtíže při financování VaV současným způsobem, kdy naše studovaná skupina přibližně 80 % financí získává z veřejných zdrojů národních i nadnárodní a 20 % ze smluvního výzkumu při spolupráci s komerční sférou, kdy již pravděpodobně veřejné zdroje financování nebudou uspokojovat potřeby financování skupiny co do objemu financí nebo i časové kontinuity a stability, pak zbývá jediné možné východisko v překlenutí budoucích problémů. Tímto východiskem je přímé využití a uplatnění v komerční praxi. V ideálním případě by se masivní zafinancování vrátilo v podobě zvýšené konkurenceschopnosti a změstnanosti našich podniků. Právě organizace výzkumu vícesměnným způsobem umožňuje intenzivnější výzkumný proces a současně generuje další zdroje umožňující provádět aktivní marketing své VaV práce. Dokáži si představit, že v rámci výzkumného programu vznikne oddělení specializované právě na uplatňování a přenos výsledků do komerčního využití, dovedu si představit, že v rámci povinnosti pokrytí finančních plánů rozvoje výzkumného programu bude toto specializované oddělení formulovat řadu strategií jak
v tvrdém konkurenčním prostředí nabízet komerční sféře více výzkumu za méně peněz, dovedu si představit, že specialisté takového specializovaného oddělení budou operovat 40
v terénu naší výrobní základny jako CIA (CEITEC inovační agent), dovedu si i představit, že pokud po důkladném zmapování trhu nenaleznou výzkumné výsledky v konkrétním případě uplatnění na tomto trhu a bude-li vedení výzkumného programu na základě analýzy marketingového oddělení přesvědčeno o mimořádně úspěšném možném uplatnění výsledků VaV v komerční praxi, že součástí marketingového oddělení bude i oddělení specialicované na zakládání a počáteční rozjezd firem s vysokým podílem vloženého výzkumného KNOW-HOW, kdy by byly počínající firmy ještě zpočátku pod odborným dohledem tohoto specializovaného oddělení (byly by „koučovány“ např. v nějakém podnikatelském inkubátoru) a dále pak dle zakládající strategie po úspěšném etablování na trhu buď přímo prodány, nebo by dál existovaly v podílovém vlastnictví, ze kterého by zakládajícím subjektům plynuly odpovídající podíly na zisku. Mám-li tedy definovat moji představu o intenzivním uplatňování výsledků činnosti skupiny v praxi s maximální finanční odezvou, pak bez specializovaného VIM (vědecko inovačního marketingu) si do budoucna činnost programu z ekonomického pohledu nedovedu představit. Specializovaná pododdělení VIM v rámci programu : • právní oddělení zabývající se nejširší právní ochranou duševního vlastnictví a současně i vztahy s komerční sférou • CIA – oddělení specializovaných agentů majících pod kontrolu trh v ČR (EU) • SUK – (Start-Up Koučing) specializované oddělení na zakládaní a koučing firem Toto VIM zázemí je rozumné budovat na úrovni vědecko-výzkumného progranu, kde jeho služby tak mohou využívat všechny výzkumné skupiny a současně synergicky spolupůsobit na směřování dalších výzkumných aktivit.
41
6 Závěr Smyslem a tématem mé bakalářské práce bylo pochopit a analyzovat současné financování vědecko-výzkumné skupiny Rentgenová mikro a nanotomografie v rámci projektu CEITEC. Současně bylo úkolem odhalit případná kritická místa v systému financování této vybrané výzkumné skupiny. V průběhu vlastní práce jsem skutečně získala nejen hlubší teoretické poznatky o systému financování vědy a výzkumu v ČR, ale především pochopila současný systém financování VaV z pohledu řešitelských týmů. Na tuto problematiku se však nedívám z jejich pohledu, ale z pohledu ekonoma. Podle mého ekonomického citu jsem spatřila řadu úskalí a hledala jsem taková řešení, která mohou nejen této výzkumné skupině, ale i celému projektu zajistit ekonomickou budoucnost. Vidím výrazný růst výzkumných kapacit, omezený prostor pro financování z veřejných zdrojů a tvrdou konkurenci zasahující do všech oblastí života společnosti. Za těchto podmínek se může věda a výzkum prosadit jen při produkci nejvyšší kvality a na špičkové úrovni. Svoji ekonomickou prosperitu může hledat pouze v navázání efektivní a smysluplné spolupráce s komerční sférou. V průběhu rozboru zamýšleného financování výzkumné skupiny jsem dospěla k poznatku, že skupina v současném složení nebude schopna produkovat takový výkon, který zajistí její budoucí ekonomickou soběstačnost. Hledala jsem možnosti vyšší efektivity výzkumné práce, která by tuto soběstačnost zajistila. Našla jsem ji ve vícesměnném využívání budov a přístrojů, tedy ve vícesměnném provozu výzkumné činnosti. Současně s tím si uvědomuji, že tento způsob výzkumné práce přinese nejen výrazně vyšší výkony, které bude nutno na trhu umístit, ale zároveň i zcela nové pohledy na týmové řízení výzkumné práce. Právě v tomto „kvalitním týmovém řízení“ vidím buďto úspěch nebo pád dalších výzkumných aktivit. Má představa se proto ubírala tím směrem, že kvalita marketingu bude do budoucna určovat úspěch vědecko-výzkumné práce. V průběhu mé práce jsem stanovila orientační objem výkonů, který zajistí úhradu běžných ročních nákladů výzkumné skupiny. Odhaduji tedy, že roční náklady skupiny budou nejméně ve výši 3 mil. Kč bez mzdových nákladů. Za nejoptimálnější variantu považuji z ekonomického hlediska využívání vědeckého zařízení v nepřetržitém provozu. Tento způsob přináší kromě zvýšené produktivity a zkrácení dodacích lhůt, také daleko vyšší stabilitu výzkumné práce.
42
Současně však vyžaduje výrazně náročnější řízení celého tohoto procesu. Samozřejmě tato vysoká produkce musí být uplatněna na komerčním trhu. A nyní se dostávám do závěrečné části mé práce, ve které definuji klíčovou úlohu vědeckého a inovačního marketingu. Na kvalitě řízení výzkumné práce a zároveň na kvalitě tohoto marketingu závisí budoucí prosperita. Projekt CEITEC je podle mého názoru mimořádnou příležitostí financovanou z veřejných prostředků, která se nebude opakovat. Tuto příležitost je nutné dobře pochopit, zpracovat a využít. Téma, které jsem si zvolila při své bakalářské práci a úzce souvisí s mým studovaným oborem, mě hluboce zajímá, jelikož provokuje řadu myšlenek, které souvisí s využíváním veřejných prostředků nejen na vědu a výzkum, ale i na celý chod společnosti obecně. A budu ráda, když se tomuto tématu budu moci věnovat i v budoucnosti.
43
7 Použitá literatura a zdroje [1] SPECIFIKA FINANCOVÁNÍ VĚDY A VÝZKUMU Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE. Olomouc : Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s., 2010. 68 s. Dostupné z WWW:
. ISBN 978-80-87240-26-7. [2] Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. 7.RP. Dostupné z WWW: . [3] Enterprise Europe Network Česká republika [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. Dotační programy. Dostupné z WWW: . [4] Evropská unie. ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY Č. 1982/2006/ES. In Úřední věstník Evropské unie. 2006, L 412/1, s. 1-41. Dostupný také z WWW: . [5] Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 - 2015. Dostupné z WWW: . [6] Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Výdaje státního rozpočtu České republiky na výzkum, vývoj a inovace na rok 2011 s výhledem na léta 2012 a 2013. Dostupné z WWW: . [7] FINANCOVÁNÍ VĚDY A VÝZKUMU. Olomouc : Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s., 2010. 65 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87240-25-0. [8] Grantová agentura České republiky [online]. c2011 [cit. 2011-05-20]. GRANTOVÝ SYSTÉM GA ČR 2009. Dostupné z WWW: . [9] Česká verze Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Grantová agentura České
republiky. Dostupné z WWW: .
44
[10] Technologická agentura České republiky (TA ČR) [online]. c2010 [cit. 2011-05-20]. PROGRAM ALFA. Dostupné z WWW: . [11] Technologická agentura České republiky (TA ČR) [online]. c2010 [cit. 2011-05-20]. PROGRAM BETA. Dostupné z WWW: . [12] Technologická agentura České republiky (TA ČR) [online]. c2010 [cit. 2011-05-20]. CENTRA KOMPETENCE. Dostupné z WWW: .
[13] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Institucionální podpora v roce 2011. Dostupné z WWW: . [14] BusinessInfo.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-20]. Program výzkumu a vývoje TIP . Dostupné z WWW: . [15] Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [online]. 2008 [cit. 2011-05-20]. FR TIP (2009-2017). Dostupné z WWW: . [16] Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. Informace o fondech EU. Dostupné z WWW: . [17] Euractiv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Strukturální fondy. Dostupné z WWW: < http://www.euractiv.cz/strukturalni-fondy>. [18] Euractiv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Kohezní fond. Dostupné z WWW: . [19] FONDY EVROPSKÉ UNIE [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. Programy 2007–
2013. Dostupné z WWW: .
45
[20] FONDY EVROPSKÉ UNIE [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Dostupné z WWW: . [21] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-05-20]. Typy projektů. Dostupné z WWW: . [22] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-05-20]. OP Výzkum a vývoj pro inovace období 2007 - 2013. Dostupné z WWW: . [23] FONDY EVROPSKÉ UNIE [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Dostupné z WWW: . [24] Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Dostupné z WWW: . [25] BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ . Praha : MŠMT, 2009. 80 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-254-4519-8. [26] ČR. Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. In Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2011, Č.j.:2 434/2011-33, s. 1-10. Dostupný také z WWW: . [27] PROCHÁZKA, Petr. Financování vysokých škol. Brno, 2010. 68 s. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně.
[28] MŠMT [online]. 2006 [cit. 2011-05-20]. Pravidla pro poskytování účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum. Dostupné z WWW: .
46
[29] CZELO [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. 7.RP. Dostupné z WWW: . [30] MŠMT [online]. 2006 [cit. 2011-05-20]. Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum. Dostupné z WWW: . [31] MŠMT [online]. 2006 [cit. 2011-05-20]. Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace v roce 2011. Dostupné z WWW: . [32] CEITEC-středoevropský technologický institut [online]. 2009 [cit. 2011-05-20]. Co je CEITEC. Dostupné z WWW: . [33] CEITEC-středoevropský technologický institut [online]. 2009 [cit. 2011-05-20]. Cíle projektu. Dostupné z WWW: . [34] CEITEC-středoevropský technologický institut [online]. 2009 [cit. 2011-05-20]. Strategie projektu. Dostupné z WWW: . [35] CEITEC-středoevropský technologický institut [online]. 2009 [cit. 2011-05-20]. Řídicí struktura přípravy projektu. Dostupné z WWW: . [36] CEITEC-středoevropský technologický institut [online]. 2009 [cit. 2011-05-20]. Harmonogram. Dostupné z WWW: . [37] Evropské fondy unie [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. Udržitelnost projektu. Dostupné z WWW: . [38] CEITEC-středoevropský technologický institut [online]. 2009 [cit. 2011-05-20]. Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie. Dostupné z WWW: .
[39] CEITEC-středoevropský technologický institut [online]. 2009 [cit. 2011-05-20]. Rentgenová mikro a nanotomografie. Dostupné z WWW: .
47
[40] MŠMT [online]. 2006 [cit. 2011-05-20]. Financování projektů COST v ČR. Dostupné z WWW: . [41] CEITEC-středoevropský technologický institut. NewsLETTER [online]. Září 2010, 03/2010, [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: . [42] KAISER, Jozef. Vědecké výkony výzkumných skupin. [online]. Lucie Höferová. 2011-05-20 13:00 [cit. 2011-05-10]. Osobní komunikace. [43] Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. OC09013 - Vývoj a aplikace krátkovlnných zdrojů záření využívajících kapilární výboje (2009-2011, MSM/OC). Dostupné z WWW: . [44] Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. MSM0021630508 - Anorganické nanomateriály a nanostruktury: vytváření, analýza, vlastnosti (2005-2011, MSM). Dostupné z WWW: . [45] Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. ME09015 - Využití spektrometrie laserem indukovaného plazmatu (LIBS) pro spektrochemické analýzy rostlinných vzorků s vysokým plošným rozlišením (2009-2012, MSM/ME). Dostupné z WWW: . [46] Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [online]. neuvedeno [cit. 2011-05-20]. ME10061 - Vývoj metod bezkalibrační kvantitativní prvkové analýzy pomocí spektrometrie laserem indukovaného mikroplazmatu (CFLIBS) (2010-2012, MSM/ME). Dostupné z WWW: . [47] NEUMAN, Jan. Rozpočet. [online]. Lucie Höferová. 2011-05-20 15:32 [cit. 2011-
05-20]. Osobní komunikace.
