aktivit a komunitních skupin v oblasti městského obvodu Plzeň 1 pro využití projektu Evropský den sousedství

KOMUNITNÍ MONITORING

antropologický průzkum komunitních aktivit a komunitních skupin v oblasti městského obvodu Plzeň 1 pro využití projektu Evropský den sousedství.

EVA AUBRECHTOVÁ BARBORA MALKUSOVÁ MICHAL LEHEČKA

30. 7. 2014

1

Doba řešení projektu:

15. 4. – 30. 7. 2014

Kontaktní údaje řešitelů Koordinátor projektu:

Michal Lehečka, [email protected]

Hlavní řešitelky průzkumu:

Eva Aubrechtová, [email protected] Barbora Malkusová, [email protected]

Klíčová slova:

komunita, komunitní chování, potenciálně komunitní aktivity, společenství, aktivizace

Anotace projektu Projekt byl v rámci jednotlivých bodů zadání zaměřen na tyto činnosti: 1)

identifikaci aktivních i potenciálně aktivních komunit ve vztahu k projektu Evropský den sousedství,

2)

identifikaci forem komunitního sdružování,

3)

identifikaci potřeb a motivací pro udržování komunitního a sousedského kontaktu.

Komunitní chování chápeme jako aktivity fungující na bázi lidské a místní blízkosti vyplývající z kolektivně sdílených a kolektivně uspokojovaných potřeb. Výzkum se tedy logicky zaměřoval pouze na společenské aktivity, které jsou v oblastech ve sledovaném období „živé“, a vykazují rysy možného komunitního rozvoje. Komunitní aktivity byly sledovány jak v jednotlivých pracovně vymezených lokalitách, tak i jimi napříč.

Detailní popis výzkumného projektu a jeho výstupu Do ruky se Vám dostává dokument, který si klade za cíl popsat a zmapovat specifika komunitního života v prostoru městského obvodu Plzeň 1. Co se pod pojmem „komunitní monitoring“ vlastně skrývá? Jde o vědecký průzkum, který jako svoji hlavní devízu používá metody etnografického výzkumu. V první řadě tak jde o terénní výzkum, který je charakterizován intenzivním pobytem mezi lokálními aktéry a společenstvími. Vzhledem k tomu, že jde o monitoring, nedá se z hlediska výstupu hovořit o tom, že by šlo o dokument, který by splňoval kritéria klasického antropologického výzkumu. To má jeden hlavní důvod – terénní výzkum je z podstaty věci dlouhodobý způsob zkoumání lidských společenství (Clifford 1997), za což se tři měsíce pobytu v terénu nedají považovat. Dle našeho názoru to však není žádnou újmou na kvalitě dokumentu, neboť jde o zachycení momentálního stavu komunitního života a jde o standardní produkt, který poukazuje na možnost prospěšnosti antropologických metod výzkumu ve vztahu k praxi komunitního a kulturního rozvoje. 2

Práce nemá ambici být uzavřeným dokumentem, který by říkal, že věci jsou tak či onak. Naopak, rádi bychom, aby byl stále otevřeným pro další poznatky, a to ze dvou důvodů: 1)

Zjištění ke každé z komunit rozhodně nejsou definitivní, neboť jsme nehovořili s dostatečným množstvím aktivních členů těchto komunit.

2)

Každé společenství vykazuje určitou sociální dynamiku, která je sice těžko postihnutelná, dají se však zachytit jednotlivé změny. Je tedy nevyhnutelné, že se budou situace okolo jednotlivých komunit, či komunitních „prostorů“ v budoucnu měnit, a s tím se aktualizovat i motivace a jednání těchto uskupení.

Členění dokumentu Dokument jsme rozdělili do dvou oddílů, které podléhají tomu, jak k problematice komunitního života teoreticky přistupujeme. Toto dělení je činěno na základě míry aktivizace skupiny. Hlavním kritériem toho, jestli je skupina skutečnou komunitou, nebo komunitním prostředím, je v prvé řadě nějaký společný zájem, který v důsledku vede za běžné zdvořilostní vazby. Komunita v tomto smyslu do značné míry vystupuje jako jednolitá entita vykazující pozitivní identitu (Anderson 1998) – ve smyslu „my“. V dokumentu se tak vyskytují dva hlavní oddíly: 1)

Komunitní monitoring, který popisuje „aktivizované komunitní chování“ Jde v první řadě o formální i neformální činnosti, které mají společný cíl v podobě zlepšení životního prostoru a podmínek života v lokalitě. Formální podoby komunitního chování jsou v tomto smyslu hlavním „tahounem“ díky svému „know-how“, jež v oblasti prosazování veřejných zájmů během svého působení získaly a mohou je v tomto smyslu předávat dál i méně aktivizovaným skupinám. Tyto komunity jsou v dokumentu rozděleny do kapitol, které odpovídají tomu, jak členíme městský obvod do jednotlivých čtvrtí (Bolevec, Lochotín, Roudná, Košutka, Vinice, v monitoringu se nenachází Bílá Hora, jelikož byla v rámci koncepce projektu vyčleněna v zájmu kapacity výzkumníků).

2)

Potenciálně komunitní aktivity – tento oddíl mapuje „společenské jednání s neaktivizovaným komunitním potenciálem“ Jedná se o neorganizované zájmové skupiny či aktivity a jednání, jež vykazují komunitní potenciál. Pod tímto pojmem se skrývají veřejno-prostorové a volnočasové situační aktivity, které primárně nemusí vést ke sdružování obyvatel, například může jít o vycházkovou turistiku, či tzv. „pejskaře“ apod.

Přínos projektu v praxi Přínos projetu se dá rozdělit zhruba do tří sfér: 1)

Aktivní účast při přípravě Evropského dne sousedství Během našeho pobytu v lokalitě jsme mimo samotného monitorování komunitních skupin také předávali potřebné informace ohledně akcí spojených jak s Evropským dnem sousedství, tak i o dalších projektech spojených s pořádáním Evropského hlavního města kultury v Plzni v příštím roce (dále jen EHMK). Asi největším dosavadním přínosem byla pomoc při samotných přípravách a jednotlivých akcích spojených s Evropským dnem sousedství konaným 31. 5. 2014. V rámci těchto příprav naše výzkumnice Eva Aubrechtová a Barbora Malkusová zorganizovaly komentované procházky v oblastech Bolevecké návsi a Roudné. Obě procházky byly koncipovány jako participační, tudíž se jich aktivně zúčastnili i skuteční residenti daných lokalit a vnesli tak do výkladu nádech živosti místa. Do budoucna je plánováno, že se bude v tomto modelu pokračovat samozřejmě však s větším důrazem na samostatné zapojení místních obyvatel.

2)

Rozšiřování povědomí o EHMK a předávání aktivních snah o zapojení. Troufáme si tvrdit, že jsme během setkání s komunitními leadery a dalšími aktéry přispěli ke zvýšení povědomí o celém EHMK a pomohli tak alespoň k mírnému posunu mnohdy nepříliš pozitivního obrazu celé akce v očích jednotlivých obyvatel. Mnoho aktivních občanů naopak projevilo zájem a snahu o zapojení do jednot3

livých akcí. Dvěma aktivním hudebníkům, kteří by rádi uspořádali „hudební festival se sociálním přesahem“, jenž by měl snahu zapojit například bezdomovce či různé sociální aktivisty, jsme předali kontakt na vedoucího participace Christiana Potirona. Další postup už je v tuto chvíli na vyjednávání obou zmíněných stran. 3)

Nastínění možností produktivní spolupráce mezi organizátory EHMK a sociálními vědci. Jde o obecnou rovinu, která zastřešuje dvě výše zmiňované. Celkovým přínosem projektu je předvedení potenciálu, který tato spolupráce může mít, a to jak v rovině informování o životě v lokalitě, tak samozřejmě i z hlediska zpětné vazby ohledně obrazu EHMK navenek. V první fázi průzkumu se nám často ukazovalo, že informovanost obyvatel stran EHMK je poměrně nízká, což může mít různé kořeny – slabou kampaň (což bylo v zápětí vyvráceno masivní kampaní ohledně Evropského dne sousedství), či slabou aktivní snahu o vyhledávání informací ze strany samotných obyvatel.

Metody výzkumu Výzkum jsme prováděli ve všech katastrálních oblastech Plzně 1 vyjma Bílé Hory, nicméně jsme na tuto část během výzkumu také naráželi, tudíž není vypuštěna zcela. Dohromady žije v celém obvodu populace o odhadované mocnosti 70 tis. obyvatel. O sloučení několika mikroregionů pro potřeby výzkumu bylo rozhodnuto na základě jejich krajinného, kulturního a společenského kontaktu. Postup výzkumu je kombinací: 1)

analýzy dostupných informací o formálních i neformálních komunitních aktivitách, které jsou oblastí zájmu jednotlivých občanů a míře jejich aktivizace,

2)

zúčastněného terénního pozorování společenského komunitního života terénním pracovníkem v jednotlivých oblastech v délce trvání 12 týdnů + 4 týdny práce na závěrečné zprávě. Sociální antropolog bude působit v místě, stýkat se s místními, sbírat maximum možných informací za účelem pochopení motivací a charakteru komunitního života v oblasti.

Tyto dvě sféry zdroje informací nám umožnily alespoň částečně pochopit motivace lidí ke komunitní aktivizaci přímo, bez nutnosti sledovat pouze jejich projevy. Předdefinované klíčové oblasti: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

Sídliště Bolevec Sídliště Košutka Sídliště Lochotín Bolevecká náves Zavadilka Sídliště Vinice Roudná

Tyto oblasti jsme následně v zájmu zjednodušení struktury dokumentu sdružili do následující formy: 1) 2) 3) 4) 5)

Bolevec Lochotín Roudná Košutka Vinice

Přičemž celý městský obvod jsme rozdělili tak, že výzkum v oblasti Bolevce a Lochotína měla na starosti Eva Aubrechtová (červené lokality), v oblastech Roudné, Košutky a Vinic prováděla průzkum Barbora Malkusová (modré lokality).

4

Harmonogram pracovních aktivit Vstup do terénu: 15. 4. 2014 – 15. 5. 2014 V prvním měsíci šlo v první řadě o hlubší seznámení s terénem, studium archivních materiálů, kontaktování aktivně jednajících osob a hledání dalších informátorů. Výsledkem práce bylo jakési zmapování lokality zachycující základní ohniska komunitního života v lokalitě vztahujících se k zadáním jednotlivých projektů. Zacilovací fáze výzkumu: 15. 5. 2014 – 15. 6. 2014 Šlo o období, kdy byly kolegyně v terénu opravdu intenzivně. V této fázi se tak díky znalosti terénu dostaly „hlouběji pod povrch lokality“, ve smyslu schopnosti objevit i osoby, které nejsou aktivní, avšak vykazují potenciál a snahu ve vztahu k jednotlivým projektům. V průběhu tohoto období jsme rovněž představili dílčí výsledky ve formě „work in progress“ v průběžné zprávě. Finální fáze výzkumu: 16. 6. 2014 – 31. 7. 2014 Finální fáze zahrnovala systematickou práci s vytipovanými komunitami vedoucí k výstupům vážícím se k zadaným projektům. Systematickou prací rozumíme, že jsme stáli jako prostředník předkládající zájmy jednotlivých zájmových uskupení směrem k organizátorům projektů. Jako výzkumníci jsme už v tomto období měli být schopni identifikovat hlavní zájmy, motivace komunitních skupin a jednotlivců.

Zhodnocení výsledků Před samotným představením výsledků si dovolíme krátkou reflexi samotného průběhu průzkumu. Během našeho pobytu v terénu jsme hovořili se stovkami lidí, jež jsme kontaktovali různými způsoby. Míra odezvy byla dle našeho názoru velmi dostačující a dá se říci, že téměř stoprocentní. V některých komunitních prostředích se nám dokonce v závěru začala zjištěná data saturovat, tedy nedozvídali jsme se již nic nového. Tím však rozhodně nemá být řečeno, že by byl výzkum definitivní a objektivně platný. Je nezpochybnitelné, že jsme i přes snahu zmonitorovat lokality v co největší šířce, mnoho jejich specifik pominuli, což se však vzhledem k rozsahu a počtu obyvatel celého městského obvodu dalo očekávat. Obecně řečeno, zkoumané lokality vykazují různou míru komunitní aktivizace obyvatel. Tato míra aktivizace podléhá jak charakteru zástavby, tak možnostem volnočasového vyžití v okolí jednotlivých lokalit. V porovnání s naším předchozím monitoringem, který byl zaměřen na obyvatele Prahy 14, je v tomto výzkumu komunit o poznání méně. Důvody této nižší aktivizace zmiňujeme níže, v odstavci o čtvrtích se sídlištní zástavbou. Obecně je možno říci, že díky prostorovému charakteru Plzně je komunikace s centrem velice frekventovaná a oblíbená. Navíc jsme si konceptuálně nenastavili tak širokou definici komunity jako v našem předchozím výzkumu. V komunitním ohledu se jeví zejména dvě čtvrti jako výjimečné. Jedná se o Bolevec a Roudnou. Obě tyto lokality se v průběhu terénního výzkumu ukázaly být místy s celou plejádou aktivně jednajících uskupení a jednotlivců. Do značné míry je to způsobeno charakterem čtvrti, v obou případech se jedná o lokality s nízkou zástavbou spíš tradičního charakteru. Dalším možným kořenem této aktivizace je silnější vědomí lokální identity vztahující se k bohaté historii těchto míst. Bolevečtí aktivní činitelé čerpají z bohatého odkazu dřívější obce Bolevec (pod kterou spadala i nízká zástavba na Košutce), jež disponovala nebývale rozvinutým spolkovým životem, který se stavbou Severního předměstí do značné míry ochabnul. Současné snahy mnoha aktérů se dají charakterizovat jako činnost vedoucí k obnovení dřívější rozvinuté spolkové činnosti na Bolevci. Tyto snahy mají ve svém důsledku vliv i na přilehlé sídlištní komplexy, neboť vstupují do každodenního života všech obyvatel čtvrti (i čtvrtí okolních). Roudná staví svoji silnou identitu v první řadě na svébytnosti samotné lokality. Identita Roudeňanů je tak vyjednávána na základě vědomí sounáležitosti, které je umocňováno třemi vysledovanými skutečnostmi. V první řadě jde o vzpomínání na období před rokem 1989, kdy byla Roudná považována za čtvrť nepříliš vhodnou k žití. Rozvoj lokality po změně režimu posléze utužuje sílu lokální komunity. Druhým faktorem, který podporuje identitu Roudeňanů je zkušenost vzniklá během povodní v roce 2002. Tehdy se zdejší lidé skutečně semkli dohromady 5

a snažili se jeden druhému intenzivně pomáhat. Třetím důvodem je fakt, že Roudná leží takzvaně na okraji městského obvodu Plzeň 1 a z hlediska počtu obyvatel, a tedy i volebního elektorátu, je místem spíše okrajovým, což dle některých aktérů vede k tomu, že na ně radnice poněkud pozapomíná. Lokality sídlištního charakteru jsou poměrně odlišné. Samotná forma bydlení, jež se vyznačuje zejména masovostí, nevede obyvatele sídlišť na území městského obvodu Plzeň 1 k markantnější komunitní aktivizaci. Lokality tak vykazují spíše zesílený výskyt několika potenciálních komunitních aktivit, jejichž saturace je často translokální, to znamená, neomezuje se v rámci hranic jednotlivých sídlišť. Volnočasové aktivity tak směřují spíše ze sídliště ven. To je dle našeho názoru způsobeno třemi skutečnostmi: 1)

Blízkostí přírodních lokalit (Přilehlé lesy a soustava boleveckých rybníků, v případě Vinic to je Sylván a okolní svahy), které díky své dostupnosti a poměrně rozvinuté infrastruktuře platí za velice pozitivní místa k rekreaci a jinému volnočasovému odpočinku. Nabízí se tak koupání, běh, pěší turistika, cyklistika, táboření apod.

2)

Blízkostí a dostupností samotného centra města Plzně. Obyvatelé díky frekventovanému provozu tramvajové i autobusové dopravy, nemají problém být i z těch nejvzdálenějších lokalit Plzně 1 zhruba do 15 minut v centru města. Některé potřeby navíc vybavenost městského obvodu ani nemůže naplnit (hudební kluby, kulturní centra apod.). Sami obyvatelé často zmiňují, že Plzeň je v tomto ohledu vlastně centralizovaná. Volnočasové aktivity v sídlišti vedou spíše k nekomunitnímu vysedávání v místních restauračních zařízeních.

3)

Akce konané aktivisty z nižší zástavby. Podle účasti na akcích pořádaných například Spolkem boleveckých rodáků se navíc zdá, že tyto akce jsou velmi oblíbené právě mezi obyvateli panelových domů. Do určité míry je tak možno předpokládat, že identita starousedlíků alespoň okrajovým způsobem napomáhá, naplnění kulturních a volnočasových potřeb zdejších obyvatel, to však samozřejmě nemusí vést k jejich aktivizaci.

Nyní již však přistupme k představení výsledků naší téměř čtyřměsíční práce v lokalitě. V prvním oddílu představujeme soupis, podle našeho názoru, aktivních komunit, ve druhém oddíle se pokoušíme zhodnotit neorganizované skupiny, aktivity a zajímavá místa, která v kontextu Plzně 1 mohou do budoucna vést k aktivizaci jedinců.

6

Obsah Doba řešení projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Kontaktní údaje řešitelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Anotace projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Detailní popis výzkumného projektu a jeho výstupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Členění dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Přínos projektu v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Metody výzkumu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Harmonogram pracovních aktivit. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Zhodnocení výsledků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Bolevec 8 Reflexe výzkumu 8 KOM – 001. Spolek boleveckých rodáků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 KOM – 002. Sbor dobrovolných hasičů Bolevec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 KOM – 003. Fotbalový oddíl v Prokopávce – SSC Bolevec. . . . . . . . . . . . . . . . .13 KOM – 004. Klub pozemních hokejistů HC 1970 na Prokopávce . . . . . . . . . . . . .14 KOM – 005. Bolevečtí myslivci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 KOM – 006. Zahrádkářská kolonie U Šídlováku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 KOM – 007. Regionální dobrovolnické centrum TOTEM . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 KOM – 008. Regionální dobrovolnické centrum TOTEM – dobrovolnictví . . . . . . . .18 KOM – 009. Regionální dobrovolnické centrum TOTEM – mentoringové programy . .19 KOM – 010. Regionální dobrovolnické centrum TOTEM – Sousedé 55+ . . . . . . . .20 KOM – 011. Centrum dětí a rodičů – CeDR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 KOM – 012. TJ Rozvoj Plzeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 KOM – 013. Evangelická církev metodistická . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 KOM – 014. Evangelická církev metodistická – MC Slovíčko . . . . . . . . . . . . . . .24 KOM – 015. Evangelická církev metodistická – Sídlištní kluby . . . . . . . . . . . . . .25 KOM – 016. Arboretum Sofronka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 KOM – 017. KoŠ o. s. – Komunitní škola Plzeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 KOM – 018. Lesní školka Větvička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 KOM – 019. Šipkaři DC Kameňák – Restaurace Kamenný rybník. . . . . . . . . . . . .29 KOM – 020. Ranč Šídlovák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 KOM – 021. STOPA Plzeň – skauti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 KOM – 022. YC Lokomotiva Plzeň a Jachetní klub Plzeň. . . . . . . . . . . . . . . . . .32 KOM – 023. Klub sportovních otužilců Plzeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 Lochotín 34 Reflexe výzkumu 35 KOM – 024. Centrum pro děti a mládež – Domeček . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 KOM – 025. Lochotínská sokolovna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 KOM – 026. Frišova vila . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 KOM – 027. Nízkoprahový klub Atom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 KOM – 028. Ledovec o. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 KOM – 029. Římsko-katolická farnost – Františkáni . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41 7

KOM – 030. Skautský oddíl – Františkáni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 KOM – 031. ZUŠ Sokolovská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 Roudná 44 Reflexe výzkumu 44 KOM – 032. Republika Roudná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 KOM – 033. Lovci sobola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47 KOM – 034. Zahrádkáři z Mikulky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 KOM – 035. Aktivisté kolem kostela Všech svatých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49 KOM – 036. Saloon Roudná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 KOM – 037. Občanská sdružení na Roudné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51 KOM – 038. Bar Bumerang . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52 KOM – 039. Sousedská komunita v ulici Na Roudné . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53 KOM – 040. Skautští senioři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54 Košutka 55 Reflexe výzkumu 56 KOM – 041. Sdružení Berkoš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57 KOM – 042. DDM Talent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58 KOM – 043. Diakonie západ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 KOM – 044. Hřiště házené a odbíjené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 KOM – 045. Fotbalový oddíl TJ Plzeň Košutka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61 KOM – 046. Zahrádkářská kolonie Střelnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 KOM – 047. Motýl o.s. a RC Vlnka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63 KOM – 048. Novousedlíci na „Berlíně“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 Vinice 65 Reflexe výzkumu 66 KOM – 049. DoRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67 KOM – 050. Dům Pohádek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 Potenciálně komunitní aktivity 69 Translokální aktivity 69 Volnočasové aktivity 72 Restaurační zařízení 78 Bibliografie 86 Internetové prameny 87

Bolevec Eva Aubrechtová

Bolevec získal svůj název podle historické obce, která byla ve 40. letech přičleněna k městu Plzeň. Rurální charakter lokality se začal vytrácet s rozšiřující se sídlištní výstavbou v polovině 70. let, potažmo let 80., která nevratně přeměnila místní vesnici na město. Vezmeme-li v potaz, že Bolevec byl svého času největší obcí v Československu, jsou její pozůstatky v lokalitě spíše minimální, ale přesto významné, hlavně ve spojitosti s místním komunitním životem. V tomto ohledu hraje hlavní roli Bolevecká náves, okolo které bylo v 90. letech vytvořeno Sdružení boleveckých rodáků (dnes již Spolek boleveckých rodáků), který lze označit jako nejvýznamnější spolek v lokalitě. Vliv této komunity sahá až za hranice Bolevce, neboť její členové hojně spolupracují s dalšími významnými spolky v okolí a společně tak vytvářejí dobrý základ pro místní komunitní život. Přítomnost rodáků zakládá širší identitární vztah lokalitě, jenž se neomezuje pouze na starší zástavbu a je připomínán celou řadou pravidelných akcí různorodého charakteru a také péčí o důležitá a pamětihodná místa v lokalitě. Všechny tyto akce se těší hojné návštěvnosti. V obecné rovině lze tedy Bolevec rozlišit do několika částí: Prokopávka, Bolevecká rybníková soustava, sídliště a Bolevecká náves. Rozlišení je spíše na základě kognitivního vnímání lokality místními obyvateli, neboť neexistuje oficiální definice, kde hranice Bolevce začínají a kde končí. Z historického hlediska k Bolevci přísluší část zvaná Zavadilka, jejíž název se dochoval spíše v povědomí místních pamětníků, neboť zde v minulosti bydlelo silné jádro zaměstnanců Škodových závodů. Zavadilka však (díky svému charakteru veskrze obytné části, respektive vilové čtvrti) nevykazuje výraznější komunitní potenciál, což bylo potvrzeno i během našeho výzkumu. Každá další z výše zmíněných částí nabízí nejrůznější možnosti komunitního vyžití. V lokalitě se pohybují především starší lidé nebo naopak mladé páry s dětmi. Na základě této věkové skladby je postaveno i zacílení místních neziskových organizací, které v lokalitě působí. Na věkovou skladbu místních obyvatel reaguje i přetváření veřejného prostoru na sídlišti, kde doposud vzniklo mnoho nových dětských hřišť. Dále lze za značnou výhodu považovat blízkost rybníkové soustavy a lesa, které lákají k procházkám, sportovnímu vyžití či k venčení psů.

Reflexe výzkumu Vstup do terénu v Bolevci byl pro mě osobně o dost snadnější než v jiných lokalitách z toho důvodu, že jsem s místními obyvateli, zejména se Spolkem boleveckých rodáků, byla v úzkém kontaktu již předešlý rok při výzkumu, který tvořil základ mé diplomové práce (Aubrechtová 2014). Díky příslušníkům spolku jsem získala další 8

kontakty na subjekty působící v lokalitě Bolevec, takže by se v tomto případě dalo hovořit o metodě sběru dat zvané snowball sampling, který spočívá v tom, že jednotliví informátoři doporučují další potenciální aktéry (Bernard 2006: 192–193). V obecné rovině by se dalo říci, že založení Spolku boleveckých rodáků na konci 90. let minulého století znamenalo pro lokalitu v moderní době určitý zlom, neboť se Rodáci jali obnovy boleveckých tradic. Z analytického hlediska lze vysvětlit vznik tohoto společenství na základě vztahu mezi historií a pamětí, respektive přechodu mezi pamětí a historií. V obecné rovině je historie něčím, co již není žité, jsou to jen milníky v minulosti, které ukazují směr jednotlivých události a paměť je něčím osobním, vztahujícím se ke konkrétnu (Nora 2010: 42). Často pak dochází k přerodu z paměti na historii, čímž umírají aktuální osobní vzpomínky jedinců. A právě blízkost tohoto zlomu staví každé společenství před možnost volby. Pro své udržení musí nutně podstoupit redefinici a přehodnocení své identity na základě oživování vlastních dějin (Nora 2010: 50). Bolevecká náves se tak jednoznačně stala místem paměti, ke kterému se společenství odvolávalo. Zde se hodí použít citaci Pierra Nory, protože nejlépe vystihuje tuto situaci: „Místa paměti se rodí a žijí ze stesku po spontánní paměti, z vědomí, že je třeba vytvářet archivy, zavádět výročí, pořádat oslavy…“ (Nora 2010: 46–47). Tato veskrze implicitní motivace nejspíše stála u zrodu společenství, které v dnešní době významným způsobem ovlivňuje zkoumanou lokalitu (Aubrechtová 2014). Ostatní spolky, organizace či církve působící na území Bolevce do veřejného prostoru nevstupují tak zásadně jako právě Spolek boleveckých rodáků. Ovšem, jak je zřejmé z následujícího přehledu, na území Bolevce působí několik komunitně významných společenství, která se zaměřují na různé věkové kohorty, které své činnosti směřují spíše dovnitř společenství. V tomto ohledu se spolky přizpůsobily věkovému složení místních obyvatel, které je vesměs složeno ze seniorů či mladých párů s dětmi. Výjimku v prostoru Bolevce tvoří Evangelická církev metodistická, která v prostoru sídliště začala od roku 2006 pořádat kluby pro děti od 5 do 12 let. Počet účastníků se během let několikanásobně zvýšil, ale stále se nejedná o aktivitu, která by ovlivňovala významnější část obyvatel ze Severního předměstí. Na tomto místě je potřeba zdůraznit fakt, že se zde v minulosti objevovaly snahy vytvořit Komunitní školu, která by podporovala komunitní chování místních obyvatel sídliště, což se bohužel setkalo s neúspěchem a fungování Komunitní školy bylo přehodnoceno a zaměřeno především na děti školního věku (avšak částečně i na jejich rodiče), které docházejí do místních základních škol. Z této skutečnosti vyplývá, že právě na sídlišti je problematické rozvinout komunitní život, neboť se i v našem výzkumu potvrdilo, že se místní sídliště, respektive jeho obyvatelé vyznačují nižším zájmem o potenciální sdružování či komunitní činnost. Vliv má na tuto skutečnost jistě charakter sídlištní výstavby, která vede místní obyvatele spíše k uzavřenosti než k otevřenosti k okolí. Během našeho tříapůlměsíčního výzkumu jsme se snažili postihnout komunitní chování již fungujících organizací, spolků či církví a potenciálně komunitní aktivity, se kterými je možné se setkat právě v prostoru Bolevce. Při jednání s doposud fungujícími organizacemi jsme se setkali s celkem vstřícným přijímáním, ale bohužel se stávalo, že naše role výzkumníků nebyla pochopena a byli jsme považováni za žurnalisty, skrze které je možné svůj spolek zviditelnit. Snaha vysvětlit roli antropologa v terénu byla v tomto případě velice složitá, ovšem nutno podotknout, že tyto případy byly spíše marginální. Na závěr je třeba se zamyslet nad ideální délkou terénního výzkumu v tak velkém prostoru, do kterého naše lokalita zasahuje. Samozřejmě, ideální délku výzkumu nelze univerzálně definovat, vždy současně závisí i na podobě a charakteru zkoumané lokality. Ovšem, z vlastní zkušenosti v terénu víme, že by bylo vhodnější náš pobyt v něm prodloužit, neboť během 3,5 měsíců rozhodně nelze postihnout vše, čemuž odpovídají i naše výsledky. Hlubší vhled do prostoru by byl zřejmý až po mnohem delší době, přestože se domnívám, že námi dosažené výsledky jsou velmi kvalitní, neboť jsme v závěru výzkumu v některých sublokalitách naráželi saturaci informací. Ovšem nutno podotknout, že i přes tuto skutečnost nabízí lokalita další možnosti pro budoucí výzkum. To vyplývá i z naší zkušenosti z provedeného terénního výzkumu, neboť teprve po třech a půl měsících monitoringu se začaly odkrývat zajímavé aspekty, které by stály za hlubší prozkoumání.

9

KOM – 001.

Spolek boleveckých rodáků

Občanské sdružení (nyní již Zapsaný spolek) boleveckých rodáků funguje v lokalitě na velice širokém půdorysu a organizuje veliké množství kulturních a zájmových akcí. Jeho spolupráce s ostatními organizacemi a skupinami je velice intenzivní. Jedná se o jednu z nejaktivnějších zájmových skupin v lokalitě. Kontaktní osoby Jaroslav Čechura, tel.: 607 900 682 Jaroslav Rais, tel.: 722 125 145 Bohuslav Strejc, tel.: 377 529 888 Adresa, místo působiště Bolevecká náves Popis komunitního chování, motivací a aktivit Hlavním impulsem pro založení tohoto spolku bylo vyhlášení historického jádra Bolevce, tedy Bolevecké návsi, za vesnickou památkovou zónu v roce 1995. Toto oficiální zhodnocení původního vesnického stavebního fondu vzbudilo v místních rodácích potřebu znovu připomenout tradice a kulturní život, kterým byl Bolevec v minulosti tak známý. Hlavními iniciátory byli pánové Prof. Ing. Miloslav Janeček, Ing. Václav Kabát a Karel Motlík, kteří společnými silami zorganizovali ve spolupráci s panem Jaroslavem Čechurou první setkání boleveckých rodáků v Bolevecké sokolovně v roce 1997. Tohoto historicky prvního setkání rodáků z Bolevce se zúčastnilo bezmála 500 lidí a dalších hostů především z představenstva města Plzně. Na setkání se uskutečnil další významný krok k utvoření spolku, byl zde totiž zvolen starosta boleveckých rodáků a výkonný výbor (Sdružení Boleveckých rodáků 2007: Úvod). Sdružení bylo posléze zaregistrováno dne 20. 4. 1998 na Ministerstvu vnitra České republiky jako Sdružení boleveckých rodáků, jehož předsedou se stal Ing. Václav Kabát (Čechura 2012: 2–3). Jako každé občanské sdružení, stejně tak i Spolek boleveckých rodáků, si muselo stanovit své hlavní poslání a cíle činnosti. Z jejich stanov vyplývá, že usilují o obnovu starých lidových zvyků v Bolevci, dále, aby byla Bolevecké návsi navrácena její původní podoba, a hlavně, aby bylo vybudováno národopisné muzeum v nejcennějším a nejstarším selském statku U Matoušů (Čechura – Foud 2009: 2). Jako další cíle si stanovili dokončení oprav komunikací na návsi, obnovu památných míst a restaurování nebo navrácení původních památek (boží muka, křížky, pomníčky) na místa, kde dříve v Bolevci stály (Čechura 2012: 3). Mimo jiné spolek pěstuje hojnou publikační činnost. Bylo vydáno hned několik publikací, které se věnují přímo Bolevci a jeho okolí ve všech možných aspektech (Čechura 2012: 3). Velký podíl na této publikační činnosti měl Prof. Ing. Miloslav Janeček, který čerpal z kroniky svého otce. Bohužel po jeho smrti došlo k rozkmotření mezi jeho rodinnou a rodáky kvůli nedostatečné finanční kompenzaci za autorství vydaných publikací. Rodáci tak přišli o kroniku i další cenné materiály, které se týkaly Bolevce jako takového, protože rodinní příslušníci pana Janečka tyto materiály zlikvidovali. Z výše stanovených cílů bylo již několika dosaženo. Na Bolevecké návsi byla obnovena tradice divadelních představení a také stavění májky. Oprava komunikací vstupuje do své finální fáze a obnovených původních památek je také celá řada. Jako příklad lze uvést Pechátovská boží muka, studánka Petrovka nebo křížek U Četníka. V současné době čítá vedení Spolku boleveckých rodáků 25 členů, z toho je sedm funkcionářů výboru, tři členové revizní komise, čtyři řadoví členové výboru, dva čestní členové výboru a sedm aktivistů. Celkový počet zapsaných členů spolku je 320. V průběhu mého výzkumu došlo k pozoruhodnému vývoji ve vedení spolku, neboť dosavadní předseda v únoru letošního roku složil svou funkci, ale ve spolku dále působí jako funkcionář. Jelikož se nepodařilo získat předsedu jiného, připadá řízení spolku na výkonný výbor. V praxi to znamená, že za veškeré pořádané akce již nebude zodpovídat jediný člověk (předseda), ale úkoly při organizaci se rozdělí mezi jednotlivé členy výboru. Dále je nutné poznamenat, že Spolek boleveckých rodáků má vlastního kronikáře, který zaznamenává veškeré významné události, které se během roku týkaly činnosti spolku či významných boleveckých rodáků. Spolek také disponuje velkým množstvím archivních materiálů, především fotografií, které je nutné uskladnit. Nejen z tohoto důvodu se členové spolku těší na opravený statek „U Matoušů“, kde budou své dokumenty archivovat. 10

Mimo jiné spolek spolupracuje s dalšími organizacemi, například i s místním Úřadem městského obvodu Plzeň 1. Úřad vydává svůj vlastní zpravodaj s názvem Plzeňská jednička, kde Spolek boleveckých rodáků často prezentuje svoje činy, případně poukazuje na nadcházející akce. Zpravodaj je volně dostupný v budově MO Plzeň 1. Dalšími spolupracujícími organizacemi jsou Regionální dobrovolnické centrum Totem, které rodákům poskytuje prostory pro své schůze a výroční zasedání, dále pak Centrum dětí a rodičů či Sbor dobrovolných hasičů Plzeň Bolevec. Úzkou spolupráci navázali Rodáci také s místní základní školou, která má od poloviny devadesátých let od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy propůjčený název „Bolevecká základní škola“. V rámci této školy byl vytvořen Spolek lidových tanců „Boleváček“. Soubor byl založen po roce 2012, kdy proběhly oslavy 630 let Bolevce a místní žáci zde vystoupili v krojích. Členové sdružení naopak žákům základních škol zprostředkovávají prostor Bolevce prostřednictvím komentovaných procházek. Jeden z mých informátorů se zaměřuje na oblast přírody, takže žákům ukazuje místní přírodní zajímavosti. Další člen provádí žáky po fotbalovém zázemí Prokopávky s praktickou ukázkou tréninku fotbalistů. Navíc všechny výše zmíněné organizace spolu vzájemně kooperují a společně pořádají nejrůznější kulturní a společenské akce. Mezi nejvýznamnější akce patří každoroční pořádání srazu boleveckých rodáků (letos již 17. ročník), stavění májky na Bolevecké návsi, Bolevecké slavnosti, přehlídka historických automobilů a motorek či rozsvícení vánočního stromku na Bolevecké návsi. (Aubrechtová 2014). Na závěr musí být zdůrazněno, že podobný osud jako výše zmíněné spolky, které na území Bolevce v minulosti působily, bohužel možná čeká i Spolek boleveckých rodáků. Velká část mých informátorů osud spolku vidí spíše pesimisticky, i když velmi oceňují veškeré snažení jeho členů. Jinými slovy řečeno, informátoři doufají, že se udrží alespoň tradice, které se podařilo tomuto spolku obnovit, ovšem zároveň vnímají, že by členská základna spolku měla být doplněna mladší generací, která bude v tradicích pokračovat. Podmínkou pro členství je totiž místo narození na území Bolevce a také chuť obnovovat tradice, které byly pro místní prostor typické. Jenže právě chuť angažovat se mladší generaci, která by doplnila a v budoucnu nahradila stávající členy, chybí. Tuto skutečnost lze interpretovat tak, že případní následovníci z mladších generací pohlíží na Bolevec, potažmo na Boleveckou náves jako na historii, ke které se neváže jejich paměť (Halbwachs 2009). Reprodukovali by tak jen vzpomínky pamětníků tradic, kteří je zažili na vlastní kůži. Jinými slovy vzpomínali by jen na to, co Rodáci obnovili po zpřetrhání linek původních tradic, bez subjektivní zkušenosti s původními kořeny těchto akcí. Místní rodáci jsou jednoznačně nositeli lokální paměti, v Assmannově slova smyslu se jedná o paměť generační nebo také komunikativní, která je právě vztahována k určité skupině, ale současně zaniká se svými nositeli (Assmann 2001: 48). V této souvislosti hovoří Halbwachs o kolektivní paměti. Právě podmínkou kolektivity je, že jedinci musejí sdílet informace a udržovat je v komunikaci, jinak zaniknou (Halbwachs 2009: 51). Důležité je ukotvení paměti v prostoru, kterým je v případě mnou zkoumané lokality Bolevecká náves, o které se informátoři vyjadřovali jako o klíčovém prostoru. (Aubrechtová 2014) Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město • Pěstuj prostor Důležité poznámky • Pan Jaroslav Čechura je duší spolku (má ohromné znalosti o historii lokality, Bolevec je jeho koníčkem od mládí) – Viz dokument Skryté město 2014, zpráva pro HEMK 2015 od Anthropictures z.s. • Pan Rais a pan Strejc – bývalí pracovníci Škodovky, pamětníci 2. sv. v. (pan Strejc vynálezce) – Viz dokument Skryté město 2014, zpráva pro HEMK 2015 od Anthropictures z.s.

11

KOM – 002.

Sbor dobrovolných hasičů Bolevec

Kontaktní osoby Jan Benda, tel.: 603 427 133 Adresa, místo působiště Bolevecká náves 15/20, Bolevec, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit V současné době je spolek stále velmi činný. Sídlí přímo na Bolevecké návsi, kde při nejrůznějších akcích spolupracuje se Spolkem boleveckých rodáků. Příkladem takové akce může být například stavění májky. I do dnešní doby pořádají hasičské bály, takže svým způsobem dále podporují společenský život v Bolevci (Aubrechtová 2014). Hasiči SDH Bolevec mají na Bolevecké návsi dlouhou historii, která sahá až k roku 1901, takže je lze považovat také za nositele místních tradic. Starší členové sboru jsou již mimo službu, ale někteří z nich jsou členy i výše zmíněného Spolku boleveckých rodáků. Soudobí hasiči se však na rozdíl od Rodáků zaměřují na držení kroku s ostatními dobrovolnými hasičskými sbory, spíše než na udržování místních tradic. Jádro Sboru dobrovolných hasičů Bolevec tvoří zhruba 20 mužů, kteří působí jako výjezdová jednotka, ostatní členové při akci působí jako „střídači“. Dobrovolní hasiči jsou povoláváni na pomoc při rozsáhlejších požárech, řešení technických problémů či jako dozor při ohňostrojích. Celkem se počty členů proměňují, přibližně je to 40–50 dospělých jedinců (muži i ženy) a 30–40 dětí (i předškolního věku). Členy byli původně jen obyvatelé Plzně 1, ale časem se původní členové přestěhovali, a tak SDH Bolevec získala více méně celoplzeňskou působnost. V letošním roce se stala novinkou předškolní přípravka malých hasičů, kteří se schází každý čtvrtek v hasičárně na Bolevecké návsi nebo na cvičišti na Ledárně. Pro děti se každoročně pořádá akce Pohádkový les ve stylu branného závodu. Mimo to se družstva hasičů účastní každoročních okresních soutěží (děti Plamen) a také pořádají Memoriál Míly Pytlíka (bývalý starosta hasičů) 1. víkend v listopadu. Sbor pořádá pravidelně, jak bylo zmíněno výše, každý rok v únoru ples na Sokolovně a letos mají v plánu ještě Retromaškarní ples pro děti i dospělé, který se bude konat v listopadu. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Pěstuj prostor (starají se o prostor v lese za hájovnou Dostálka, kde jsou pořádány nejrůznější akce – středisko malých hasičů, letní tábory…) Důležité poznámky • SDH Bolevec se účastnilo Evropského dne sousedství ve spolupráci s TOTEMem.

12

KOM – 003.

Fotbalový oddíl v Prokopávce – SSC Bolevec

Kontaktní osoby Aleš Sedláček, tel.: 737 921 825 Petr Lukeš, tel.: 734 205 817 Adresa, místo působiště K Prokopávce 45, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Při komunitním monitoringu jsme často využívali mimo osobního kontaktu i publikací, které se věnují historii námi zkoumaných společenství, abychom mohli lépe pochopit současné motivace místních aktivistů, které mají často kořeny v historii. Zdárným příkladem je i fotbalový klub z Prokopávky. Když bylo v roce 1940 zakázáno působení Sokola, přešel pod hlavičku SK Bolevec oddíl české házené. K největšímu omezení činnosti klubu došlo v letech 1941–1945 (Výbor FO SSC Bolevec 2011: 4). K úplné obnově činnosti dochází hned po válce 13. 6. 1945 a v následujícím roce pak oddíl házené opět přechází pod Sokol Bolevec. Po několika změnách stanov a názvů klubu, které byly přizpůsobeny aktuálním nejen politickým požadavkům bylo v sedmdesátých letech dění ustáleno. K dalšímu rozkolu však došlo po roce 1989, kdy velká část funkcionářů vystoupila z TJ Sokol Bolevec především kvůli názorovým rozporům a v roce 1990 tito lidé založili fotbalový klub SK Bolevec. Rozkol trval až do roku 1996, kdy došlo k opětovnému sjednocení fotbalových mužstev Sokol Bolevec a SK Bolevec. Veškeré problémy nebyly vyřešeny, neustále se vedly spory ohledně ekonomické otázky. V roce 1997 na základě rozhodnutí konference Tělovýchovné jednoty založili fotbalisté a pozemní hokejisté SSC Bolevec, který sídlil na Prokopávce (Výbor FO SSC Bolevec 2011: 10–14). V roce 2010 po několikaletých periperiích s odkupem pozemků získal SSC Bolevec areál na Prokopávce do svého vlastnictví (Výbor FO SSC Bolevec 2011: 16) (Aubrechtová 2014). Sportovní činnost na Prokopávce stále žije, veškeré činnosti jsou dobrovolného charakteru. Místní prostory má SSC Bolevec na 20 let propůjčeno od města. Jeho členy jsou fotbalové týmy (muži „A“ hrající krajský přebor, muži „B“ hrající městský přebor a družstva starších žáků, mladších žáků a starší přípravky hrající městský přebor) a také klub pozemního hokeje HC Bolevec 1970. Na zápasy chodí 100 až 150 lidí, převážně se jedná o rodinné příslušníky hráčů. Po zápase chodí fotbalisté na chvíli posedět do místní restaurace. Z analytického hlediska lze tuto skutečnost označit jako utváření silné identity, která je vyjednávána na základě příslušnosti k sportovnímu oddílu. Tato identita se pak rozšiřuje i na nejbližší podporovatele z řad současných i bývalých sportovců. Předmětem terénního výzkumu byl i domácí zápas týmu mužů „A“, kteří dne 12. 4. 2014 sehráli vítězné utkání s Chotíkovem. Při vstupu na stadion je nutné zakoupit si vstupenku za symbolickou cenu 30 Kč, která je určena na podporu chodu klubu. Divák má možnost výběru místa – buď k sezení na zastřešené tribuně, či ke stání přímo u hřiště. Pod záštitou místní restaurace zde funguje také rychlé občerstvení, kde si diváci mohou zakoupit jídlo i pití. Jedná se o okénko z restaurace „V Prokopávce“ směrované k prostoru hřiště. Tento den se zde sešlo dle hrubého odhadu asi 60 diváků, jednalo se především o rodinné příslušníky místních hráčů, ale i soupeřů. Dle výpovědí aktérů zde nefunguje žádné uskupení typu funclubu, ale i když neexistuje žádné podobně angažované společenství, lze v tomto smyslu hovořit o hřišti na Prokopávce jako o významném místě setkávání příznivců fotbalu, kteří svojí přítomností vyjadřují svou příslušnost k oddílu. Prokopávku tak lze považovat za místo s velkým komunitním potenciálem. Potenciální využití • Skryté město • Pěstuj prostor Důležité poznámky

13

KOM – 004.

Klub pozemních hokejistů HC 1970 na Prokopávce

Kontaktní osoby Josef Pravda, tel.: 721 801 169, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště K Prokopávce 45, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Sportovní klub pozemních hokejistů vznikl v roce 1970 na Prokopávce, kde bylo dříve písčité hřiště. V letech 1975–1980 proběhla na Prokopávce přestavba prostoru, bylo vybudováno travnaté a škvárové hřiště, ubytovna, šatny a hala v rámci Akce Z. Pozemní hokejisté v té době využívali hřiště mimo Prokopávku (Rudá hvězda, TJ Prazdroj…), ale v roce 1980 se tam vrátili. V současné době čítá klub 220 členů, z toho 85 je aktivních. Z nich je utvořeno 5–8 družstev, která působí v nejrůznějších soutěžích. Muži například hrají 1. ligu a v hale extraligu. Podle stanov Svazu pozemních hokejistů se celorepublikové soutěže musí hrát na umělé trávě, z toho důvodu musí na přípravu i na soutěžní utkání místní družstva využívat hřiště u 4. ZŠ, na které pan Pravda získal dotace. Týmy dětí využívají malé hřiště, které je umístěno přímo na Prokopávce a bylo vybudováno v roce 2001 jako úplně první venkovní hřiště s umělou trávou v Plzni. Na místním kulturním životě členové klubu příliš neparticipují, pořádají své vlastní zakončení sezóny na Prokopávce a každoroční Mikulášskou, která se ale koná mimo městkou část Plzeň 1, protože nájem v Sokolovně je pro ně neúnosný (12 000 Kč). Pan Pravda také zdůrazňuje, že prostor Prokopávky potřebuje nutnou rekonstrukci, neboť interiéry i exteriéry jsou ve špatném stavu. Místní hala se přes zimu nevytápí, takže za poslední roky značně zchátrala. Cílem pozemních hokejistů je v rámci oprav přestavět nevyužívané škvárové hřiště za travnatým hřištěm SSC Bolevec na umělou trávu, aby se pozemní hokejisté mohli vrátit zpět na Prokopávku. V tomto smyslu ale iniciátoři oprav výrazně narazili na místním městském úřadě. Po dalším vyjednávání bude jasnější, zda k opravám vůbec dojde. Zmíněnou snahu hlavních organizátorů vrátit svou působnost zpět na Prokopávku – do kolébky plzeňského pozemního hokeje – lze interpretovat jako snahu navázat na zpřetrhanou tradici. Iniciátoři si plně uvědomují přítomnost a důležitost tradice, na kterou je dle jejich názoru nutné nezapomínat. Z analytického hlediska můžeme tento přístup přirovnat k přístupu Boleveckých rodáků, kteří se snaží obnovit duši Bolevecké návsi. Stejně jako oni, chtějí i organizátoři z řad pozemních hokejistů vrátit duši Prokopávce. Potenciální využití Důležité poznámky

14

KOM – 005.

Bolevečtí myslivci

Kontaktní osoby Pavel Moc, tel.: 608 982 200 Oldřich Mačas, tel.: 739 565 229 Adresa, místo působiště Kotíkovská 28, 323 17 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Spolek myslivců má celkem 14 stálých členů (plus dva noví) v průměru důchodového věku, z toho dvě ženy (jedna z nich je dokonce hajná, což je rarita a druhá dělá ve spolku ekonomickou referentku). V současné době čas od času pořádají ekologické procházky s poznáváním místní zvěře, což mají pod záštitou primárně Městské lesy. V Arboretu Sofronka se konají různé kulturní akce, které údajně organizuje město. Dále myslivci již 7. rok po sobě pořádají dvakrát ročně bál, který se vždy koná v půlce ledna a v listopadu na Sokolovně. V roce 1993 byly spolku pronajaty pozemky. Kromě městských pozemků byly pronajaty i okolní pozemky (například Viktorka, která se nachází na Roudné a na jejím území jsou umístěny pivovarské studny). Dříve byly v prostoru Viktorky zřízeny zahrádky, ale po roce 1989 zůstal prostor ladem. Myslivci sem jezdili na kachny (řeka) a na zajíce. Ovšem kvůli dalšímu neudržování prostoru z lokality vymizeli zajíci a rozmnožili se zde bažanti. Z rozhovoru s panem Chyškou vyplynulo, že v souladu s jeho silným zaujetím pro myslivost a přírodu má tendenci poukazovat na silný vliv člověka, na vývoj přeměny zastoupení zvěře (vymizelí zajíci). Po roce 2013 ztratili myslivci na území Viktorky svou působnost, protože město údajně ztratilo zájem o podporu honební společnosti. V současnosti působí spolek na městských pozemcích, ale problémem je, že jejich působnost zasahuje především na pozemky v rekreační oblasti, takže se zde pohybuje mnoho lidí, což ovlivňuje i počet zvěře, který se snižuje. Mimo to se spolek potýká s vytrácením tradičních hodnot, kdy je často myslivost eliminována jen na samotný lov a již se nepořádají akce s ním spojené. Z tradičních výročních akcí, jež mají podporovat povědomí o spolku a zároveň posilovat vztah stávajících členů ke komunitě. Za zmínku stojí například vyhlášení „krále lovu“ či tradiční „myslivecké soudy“, kdy jsou jednotliví členové „trestáni“ za své prohřešky, které byly často smyšlené („Střílel pozdě.“). Vymýšlení prohřešků lze interpretovat jako prohlubování tradice a potvrzování identity myslivce. V tomto smyslu se můžeme setkat se skutečností, že si pomocí ritualizovaného chování aktéři potvrzují své pozice v komunitě. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město • Pěstuj prostor Důležité poznámky

15

KOM – 006.

Zahrádkářská kolonie U Šídlováku

Kontaktní osoby Pan Babiak, tel.: 723 523 215 – místopředseda Pan Winiarčík, tel.: 604 591 242 – předseda Adresa, místo působiště U Šídlovského rybníku Popis komunitního chování, motivací a aktivit Zahrádkářská osada U Šídlováku byla založena roku 1983. Podmínkou pronájmu pozemku bylo jeho využívání výhradně jen k zahrádkářským účelům. Po roce 1989 došlo k celkovému uvolnění pravidel a pozemky mohli místní nájemníci využívat k rekreaci. Zahrádkářská osada čítá celkem 55 zahrádkářů, kteří bydlí převážně na území městské části Plzeň 1. Členové dnes již „zapsaného spolku“ se scházejí pravidelně jednou ročně (nejčastěji v dubnu) na výroční schůzi, kde řeší jednotlivé problémy, které vyvstaly během uplynulého roku. Z výpovědí místních zahrádkářů je tato lokalita nejkrásnější místo v Plzni a velmi si ho cení, protože mohou díky strategické poloze osady, která je od sídliště oddělena lesíkem a Šídlovským rybníkem, uniknout ze sídliště do přírody. Tato skutečnost vypovídá o tom, že se místní obyvatelé snaží uniknout ze „šedi“ sídliště a vyhledávají klidný prostor pro svoji relaxaci. Nesmírnou výhodou je také možnost obdělávat si svůj kousek půdy a vypěstovat si ovoce a zeleninu, přičemž mohou zahrádkáři říci, že je vše jejich. Právě tato identifikace s vlastním prostorem zahrádky vede zahrádkáře k jeho zvelebování. Zahrádkářská kolonie U Šídlováku nabízí velice dobrou příležitost, jak tyto touhy naplnit. Díky výhodné poloze, ze kterého je dostupný tento kus přírody, dělá v očích místních obyvatel sídliště Bolevec za jedno z nejlepších míst pro bydlení v Plzni. Majitelé místních zahrádek se celkem dobře znají, především v létě se navzájem navštěvují na večerní posezení. Jako velkou výhodu lokality lze označit zavedení vodovodu, což z místních zahrádek vytvořilo místo, kde mohou lidé trávit celé týdny. K večernímu posezení také hojně využívají nedaleký Ranč Šídlovák, neboť se dobře znají s místním majitelem, který má v zahrádkářské kolonii také své pozemky. Tuto restauraci si zahrádkáři velmi chválí především díky její blízkosti a kvalitě nabízených služeb. Potenciální využití • Evropský den sousedů Důležité poznámky

16

KOM – 007.

Regionální dobrovolnické centrum TOTEM

Kontaktní osoby Vlastimila Faiferlíková, tel.: 736 489 755 Miroslava Kudrnová, tel.: 734 672 591, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Kaznějovská 1517/51, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Regionální dobrovolnické centrum TOTEM působí jako dobrovolnické centrum již od roku 1999, postupně však došlo k jeho značnému rozšíření. V současnosti poskytuje rozsáhlý prostor pro rozvoj mezigeneračních vztahů, které jsou naplňovány v několika programech. V obecné rovině má TOTEM 15 stabilních členů, kteří působí jako manažeři a koordinátoři aktivit, ale počty sem docházejících dobrovolníků a klientů, kteří jsou povětšinou z Plzně, ale i širšího okolí, přesahují stovky. Své ústředí přesunul TOTEM na území městské části Plzeň 1 v roce 2012, kdy byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce budovy, ve které působí dodnes. Budova byla koncipována jako mezigenerační dům, který tedy primárně slouží seniorům, jež se na koncepci budovy aktivně účastnili. Jednalo se o skupinu učitelů v důchodovém věku, jejichž aprobací byla němčina či výtvarná výchova. Z toho důvodu byl v budově vytvořen prostor pro ateliér a výstavní prostory, kde mohou být kupříkladu výtvory seniorů vystavovány. RDC TOTEM aktivně participovalo na letošním Evropském dni sousedů, neboť zaštiťovalo jedno z předem stanovených ohnisek. Překvapením byla vysoká účast lidí z okolí, dle průběžných součtů se akce účastnilo okolo 600 lidí, což nikdo z místních organizátorů nečekal. Tento úspěch značným způsobem ovlivnil motivaci organizátorů, kteří se rozhodně nebrání další podobné venkovní aktivitě a uvítají další spolupráci s Plzní EHMK 2015. Vedle velkého počtu aktivit zacílených na veřejnost, ať už se jedná o jednorázové akce, např. přednášky, workshopy, cyklus setkávání se zajímavými osobnostmi regionu, Mateřský klub či nejrůznější pravidelné celoroční kurzy, je nutné vyzdvihnout nejvýznamnější sekce, které tvoří jádro aktivit TOTEMu (viz níže). Na závěr je nutno podotknout, že skupina lidí aktivně participujících na chodu a organizaci aktivit v TOTEMu je velice silná a tvoří tak kvalitní a silný základ pro budoucí rozvoj a rozšiřování nabízených služeb. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky • Již navázán úzký kontakt s EHMK 2015

17

KOM – 008.

Regionální dobrovolnické centrum TOTEM  dobrovolnictví

Kontaktní osoby Vlastimila Faiferlíková, tel. 736 489 755 Miroslava Kudrnová, tel. 734 672 591, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Kaznějovská 1517/51, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Jedním z hlavních zaměření TOTEMu je podpora dobrovolnické činnosti. Hlavním posláním je vysílání dobrovolníků do různých organizací. TOTEM celkově spolupracuje se 47 organizacemi a poskytuje 264 dobrovolníků, z toho 75 seniorů. Tito dobrovolníci dochází na jeden den nebo půlden během týdne ke svým klientům do sociálních, zdravotnických či vzdělávacích institucí. Speciální odnoží dobrovolníků je dobrovolnický klub Klíč, kde se sdružují dobrovolníci, kteří jednak pravidelně dochází ke klientům, ale současně participují na nejrůznějších jednorázových akcích (příkladem může být Evropský den sousedů). V loňském roce například dobrovolníci z Klíče zabezpečili celkem 55 akcí. Dalším dobrovolnickým klubem jsou Letokruhy. Jedná se o skupinu 27 seniorů v průměrném věku 76 let, kteří se scházejí každý všední den v budově TOTEMu a věnují se nejrůznějším aktivitám (zpěv, trénování paměti, rukodělné práce…). Jejich činnost má však jistý přesah, neboť jejich aktivity mají právě i dobrovolnické využití. Na základě toho byl vytvořen pěvecký sbor Jamáček, jehož členové dochází se svými pěveckými vystoupeními do vybraných domovů důchodců. Ale využití mají i výrobky z rukodělných činností, a to ve spolupráci s internačním centrem Robinson, či při festivalu Třetí věk, kde jsou prezentovány výsledky umělecké tvořivosti seniorů. Mimo jiné TOTEM spolupracuje v oblastech dobrovolnictví i na evropské úrovni. V rámci Evropské dobrovolnické služby jsou vysílání dobrovolníci do 30 let na období dlouhé obvykle jeden rok do nejrůznějších organizací. V současné době v TOTEMu působí dvě zahraniční dobrovolnice, které nabízejí konverzace pro seniory v cizích jazycích. Pro zájemce starší 50 let je tu ale program Grundtvig, který nabízí výměnné programy pro dobrovolníky na dobu tři týdny až tři měsíce. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky • Již navázán úzký kontakt s EHMK 2015

18

KOM – 009.

Regionální dobrovolnické centrum TOTEM  mentoringové programy

Kontaktní osoby Vlastimila Faiferlíková, tel.: 736 489 755 Miroslava Kudrnová, tel.: 734 672 591, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Kaznějovská 1517/51, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Mentoringové programy jsou určeny pro děti, které se nachází v těžké životní situaci. Nejčastěji se jedná o podporu dětí a posilování v jejich mezilidských vztazích (Pět P), jejich doučování či trénování pozitivního sociálního chování (KOMPAS). V současné době dobrovolníci zaštiťují celkem 20 dětí v rámci těchto programů, které zpravidla trvají jeden rok, ale ve výjimečných případech je časové období prodlužováno. Hlavním cílem je skrze mentoringové programy prohlubovat mezigenerační vztahy mezi jednotlivými klienty. Ideálním stavem je tedy propojení seniorů s mladou generací. Model v obecné rovině funguje tak, že starší člověk dostane na starosti mladšího jedince nacházejícího se v tíživé životní situaci, a společně se pak pravidelně scházejí a diskutují o daných problémech. Výsledkem je pak předávání zkušeností a vzájemné obohacování jednotlivců. Do budoucna je v plánu například mezigenerační zahrádka na terase domu, kde TOTEM sídlí, v současné době se nachází ve fázi příprav. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky • Již navázán úzký kontakt s EHMK 2015

19

KOM – 010.

Regionální dobrovolnické centrum TOTEM  Sousedé 55+

Kontaktní osoby Vlastimila Faiferlíková, tel.: 736 489 755 Miroslava Kudrnová, tel.: 734 672 591, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Kaznějovská 1517/51, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Sousedé 55+ je velmi slibný projekt, jehož pilotní skupina vznikla přímo v TOTEMu. Jedná se o komunitní okruh lidí, kteří se velmi dobře znají a participují na systému vzájemné výpomoci. Princip projektu je velmi jednoduchý. Participanti nabízí soubor běžných činností, které jsou schopni nabídnout výměnou za činnosti, které již sami neobstarají. Jedná se například o odvoz, přestěhování nábytku, pohlídání psa, vyprání, zašití apod., přičemž platící jednotkou je jedna hodina. Na základě pilotáže byly vytvořeny dvě skupiny, jedna v Plzni, druhá v Líních. V současné době se jedná spíše o jakousi hru, které se účastní 24 jedinců, z toho 21 seniorů, jejímž cílem je do budoucna zajistit své spolučleny a podporovat je v řešení každodenních problémů. Mimo jiné je tento projekt velmi přínosný i pro rodiny participantů, jež často žijí mimo Plzeň, některé i mimo republiku, jelikož tak získávají určitou jistotu, že nastane-li nějaký problém, může příbuzným po dobu jejich nepřítomnosti někdo aktuálně pomoci. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky • Již navázán úzký kontakt s EHMK 2015

20

KOM – 011.

Centrum dětí a rodičů – CeDR

Kontaktní osoby Hana Pudelská, tel.: 777 036 704, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Západní 18, 323 26 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Centrum pro děti a rodiče vzniklo v roce 1996 z iniciativy několika maminek, které se začaly pravidelně scházet a položily tak základ mateřskému centru, které se v roce 1998 přesunulo do prostorů 1. ZŠ, kde je dodnes v pronájmu. Primárním cílem bylo vytvořit prostor, kde se mohou setkávat rodiče na rodičovské dovolené a na základě toho postupem času vzniklo několik klubů. Dopolední kluby jsou zaměřeny na rodiče s dětmi a odpolední kluby jsou jen pro děti. Kluby pro rodiče s dětmi se zaměřují na všestranný rozvoj dítěte (Miniškolička, Školička s pohybem a pohádkou, Hudební a výtvarná školička s pohádkou), kam docházejí rodiče s dětmi od 1 roku věku, a také jsou zde kluby specializované (Cvičení pro kojence, batolata, pro rodiče s dětmi od 2 let a Hudební přípravka), které jsou již pro děti od 3 měsíců věku. Současně je možné navštívit i kaFárnu, což je speciálně vybudované zázemí pro rodiče s dětmi, kde mohou rodiče před nebo po klubu strávit čas u kávy či čaje a děti u hraček. Mimo jiné nabízí CeDR pro maminky i tatínky rodičovské a sociální poradenství. Kluby pro děti (bez přítomnosti rodičů) jsou zaměřeny na děti od 3 let a nabízí zde různorodé kroužky: Výtvarný ateliér, Angličtina hrou, Hudební přípravka či Atletická přípravka. Pravidelně do klubů dochází 400 maminek s dětmi, které pochází z celé Plzně a blízkého okolí. CeDR nabízí také celou škálu víkendových akcí, které se pravidelně konají již několik let. Za zmínku stojí Pochod za velikonočním zajíčkem či Pochod za pečenou bramborou, které se pořádají v okolí Boleveckých rybníků. CeDR také úzce spolupracuje se Spolkem boleveckých rodáků, se kterým organizuje každý rok v květnu Bolevecké slavnosti přímo v prostoru Bolevecké návsi. Dalšími akcemi jsou různá divadelní představení, která se konají několikrát během pololetí a také maškarní zábavy. V letním období jsou pořádány tematické letní dětské tábory vždy odvozené od nějaké pohádky, které se konají mimo území města Plzně, respektive na Křivoklátsku. Mezi další aktivity, které CeDR zaštiťuje, patří víkendové pobyty pro děti. Pobyty u příležitosti mikulášských a velikonočních oslav jsou opět tematicky naplánovány a konají se mimo území města Plzně. Potenciální využití • Evropský den sousedů Důležité poznámky

21

KOM – 012.

TJ Rozvoj Plzeň

Kontaktní osoby Julie Henzlová, tel.: 608 521 938, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Plaská 1333/37, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Tělovýchovná jednota Rozvoj Plzeň byla založena v květnu roku 1982 panem Rudolfem Šimkem. Ve svých počátcích měla velmi širokou členskou základnu, která čítala okolo 2000 lidí. V současné době je v Tělovýchovné jednotě zapsáno 367 členů, přičemž nejsilnější článek tvoří Oddíl turistiky „Aktivní stáří“. Součástí Jednoty je mimo jiné i oddíl volejbalu. Jedná se především o volnočasovou aktivitu, která není zařazena do žádné soutěže, výjimku ale tvoří družstvo seniorek, jež se účastní soutěže, která se hraje na území města Plzně. Dalšími oddíly jsou taneční studio, jóga a oddíl turistických rodin. Jak bylo výše řečeno, nejvýznamnějším oddílem je Oddíl turistiky „Aktivní stáří“, který byl založen v lednu roku 2006 a je zacílen na seniory starší 55 let. Zde je nutné zdůraznit, že spolek TJ Rozvoj Plzeň reaguje na demografický profil okolí a pořádá akce, které jsou určeny pro starší obyvatele, již v hojné míře obývají místní sídliště, a poskytuje jim možnost určitého volnočasového vyžití. Oddíl vydává každý rok kalendář turistických akcí, například na letošní rok bylo pomocí 35 dobrovolných organizátorů naplánováno 40 pochodů, 24 vycházek a 10 zájezdů s pěší turistikou. Hlavní akcí OT „Aktivní stáří“ lze považovat květnový mezigenerační pochod „Májový senior puchýř“ v Plzni a zářijový Senior pochod Oldy Okrouhlého ve Zdicích konaný u příležitosti Mezinárodního dne seniorů 27. 9. Jednou za rok, většinou v únoru, je pořádáno společné setkání v Bolevecké sokolovně, jako součást setkání je každoročně organizován i pochod. TJ Rozvoj Plzeň patří mezi nejaktivnější členy Rady seniorů Plzeňského kraje a úzce spolupracuje s dalšími turistickými oddíly, především s Klubem českých turistů odborem J. Danzera Plzeň, jehož předsedkyně paní Julie Henzlová je současně i tajemnicí TJ Rozvoj Plzeň. Mezi další spřátelené oddíly patří i KČT TJ Tatran Třemošná a TO KČT Líně. Na území MO Plzeň 1 je TJ Rozvoj propojen s RDC TOTEM, se kterým sdílí společný záměr, tedy vytvoření volnočasových aktivit pro seniory a mimo to spolupracují i se Sdružením Boleveckých rodáků. Za zmínku stojí participace na výročí 630 let Bolevce v roce 2012, neboť téhož roku slavil TJ Rozvoj 30 let od svého založení a pořádal při této příležitosti pochod, který startoval právě na Bolevecké návsi. Potenciální využití Důležité poznámky

22

KOM – 013.

Evangelická církev metodistická

Kontaktní osoby Zdeněk Eberle, tel.: 777 588 426, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Bolevecká náves 2, 323 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Dnešní podoba Plzeňské Evangelické církve metodistické má své kořeny na konci 80. let, potažmo na začátku 90. let, kdy zažila slovy pana faráře Eberleho „probuzení“, které vycházelo především z řad studentů. Přestože v minulosti přišla farnost o kostel v Husově ulici, působila dále v podnájmu u Církve československé husitské. Ovšem po zvýšení zájmu dalších lidí se zdál být pronajatý prostor malý, takže by se dalo říci, že „se štěstím“ farnost zakoupila v té době byt v Thámově ulici, kde vznikla spojením dvou pokojů provizorní modlitebna. Členská základna se dále rozrůstala a farnost se dne 1. 9. 1990 přesunula zpět do Husovy ulice, do budovy, která byla ve vlastnictví Západočeské univerzity. Rozšíření počtu lidí ve společenství s sebou ale neslo negativní fakt, že se mezi lidmi začala zvyšovat anonymita a lidé se dovolávali blízkosti, která mezi nimi existovala na začátku, když se farnost „probouzela“. Na základě toho byla farnost rozdělena na jednotlivé kmeny dle městských částí, takže vznikl kmen Slovany, Skvrňany, Bory, Lochotín a Staňkov. V současnosti je stav takový, že byly zachovány dva kmeny, a to kmen Lochotín a kmen Staňkov, který byl později přejmenován na kmen Horšovský Týn. Jádro lochotínského kmenu tvořili především manželé a mladé rodiny z lochotínského sídliště a z Třemošné. V současné době je situace trochu odlišná, členy nejsou jen mladé rodiny s dětmi, ale i senioři více méně z celé Plzně a okolí. Členskou základnu tvoří zhruba 100 dospělých a děti, které mají statut pokřtění či přípravní členi. Na bohoslužbách se schází průměrně 85 lidí, ale počty jsou velmi proměnlivé. Modlitebna na Lochotíně byla postavena a slavnostně otevřena na konci roku 1999, ovšem její prostory nejsou určeny jen k modlení a praktikování víry, ale slouží také k multifunkčním účelům. Při výstavbě nebyl opominut původní účel, tedy důraz na práci s dětmi, a prostory kostela tomu byly také přizpůsobeny. Pro členy společenství je každou neděli dopoledne paralelně s bohoslužbami otevřena besídka, kde jsou zapojeny děti nejrůznějšího věku. Pro dospělé členy je tu každou neděli v 9:30 bohoslužba, ve středu dopoledne biblická hodina a ve čtvrtek večer společné čtení Bible. Působnost farnosti se také přizpůsobila nynějším trendům a přeměně věkového složení obyvatelstva, respektive zvýšení počtu seniorů a vytvořila tzv. Klub 50 +-. Senioři se scházejí pravidelně každý čtvrtek v prostorách kostela či mimo něj, pakliže je v plánu návštěva nějaké výstavy či výlet. Současně kostel nabízí i prostory k pronájmu, které hojně využívá taneční skupina Paprsek, která se věnuje taneční performanci dětem od útlého věku až po dospělé ženy. V souvislosti s touto aktivitou pak v prostoru kostela vznikla tzv. Modrá čajovna, což je neoficiální místo setkávání rodinných příslušníků (rodičů a prarodičů), kteří si zde mohou při příležitosti čekání na své blízké dát čaj či kávu a nějaký malý zákusek. V obecné rovině se farnost účastní každoročně Noci kostelů a v prostoru Plzně spolupracuje s ostatními plzeňskými církvemi v rámci plzeňské ekumény i přes hranice denominací. Na území městské části Plzeň 1 úzce spolupracují se Spolkem boleveckých rodáků, což je především dáno prostorově, neboť kostel sídlí ve spodní části Bolevecké návsi, která je pro Rodáky stěžejní. Jako příklad může posloužit letošní Evropský den sousedů, kdy na Bolevecké návsi probíhala přehlídka veteránů a u této příležitosti pořádala farnost ve svém dvoře Den dětí, který byl určen pro ty nejmenší, které v autech nenašly zálibu. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky

23

KOM – 014.

Evangelická církev metodistická  MC Slovíčko

Kontaktní osoby Dana Rohovská, tel.: 774 437 435, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Bolevecká náves 2, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Mateřské centrum Slovíčko sídlí v kostele Evangelické církve metodistické na Bolevecké návsi. Motivací pro vznik centra bylo nadšení několika místních maminek, které se pravidelně scházely ve svých bytech, a po vybudování kostela na Bolevecké návsi se centrum v roce 2000 přesunulo sem. Zpočátku bylo otevřeno pravidelně každou středu. Cílem bylo zabavit jak děti (od 1,5 roku do 5 let), tak maminky, takže se v rámci setkání rozvíjely pohybové aktivity, výtvarné či hudební činnosti a tento účel přetrval až dodnes. V současné době se maminky s dětmi setkávají dvakrát týdně a to v úterý a ve čtvrtek. Počet účastnic, které jsou z celé Plzně a okolí, není fixně daný, zjednodušeně řečeno, dochází sem maminky podle toho, jak mají chuť či čas. Jednou měsíčně jsou na setkání zváni dobrovolníci z řad psychologů, zdravotníků apod. a pořádají s účastnicemi semináře. Mateřské centrum organizuje několik akcí během celého roku, například Den dětí, maškarní slavnosti či mikulášské slavnosti. Současně také participuje na akcích pořádaných Spolkem boleveckých rodáků, především se aktivně zúčastňují Boleveckých slavností. V létě již pravidelně 5 let jezdí na týden v srpnu na pobyt do Horšovského Týna, kterého se zpravidla účastní 10 maminek se svými dětmi. Dopoledne se o děti starají čtyři chůvy a odpoledne jsou pořádány různé společné soutěže, výlety či různé volnočasové aktivity. Mimo jiné z iniciativy maminek z Mateřského centra vznikla Školička – KLUBÍČEK, která v prostoru kostela existuje již tři roky. Dochází sem denně 12 až 15 dětí od 2 let věku v čase od 8:00 do 15:00. Od září letošního roku bude časové rozmezí přizpůsobeno pracovní činnosti maminek a rozšířeno od 5:30 do 16:30 hodin. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky

24

KOM – 015.

Evangelická církev metodistická  Sídlištní kluby

Kontaktní osoby Petr Wittner, tel.: 773 155 298, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Bolevecká náves 2, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Po oddělení samostatného kmene metodistů na Lochotíně v roce 1996 vyvstala z iniciativy pana Wittnera zajímavá otázka, zda by nebylo vhodné pořádat na sídlišti kluby, které by byly zaměřeny na dětské obyvatelstvo. Mezi hlavní motivace patřilo a stále patří zvěstování víry, nabídka volnočasové aktivity, snížení kriminality dětí, integrace dětí z různých skupin a v neposlední řadě také navázání kontaktu mezi sborem a sídlištěm. V roce 1996 bohužel zatím neexistovala žádná budova, kde by mohly být kluby pravidelně pořádány, takže se účastníci klubů scházeli po různých podnájmech na Lochotíně a Bolevci (1. ZŠ, Šafránkův pavilon…). Prostory byly vždy pronajaty jen na nedělní dopoledne. Cílem do budoucna však bylo pořádat kluby ve všední dny v odpoledních hodinách. Po vybudování kostela na Bolevecké návsi v lednu roku 2000 se kluby přesunuly právě sem. Zájemce lákaly pomocí vyvěšeného prostěradla na plotě kostela. Počet účastníků se částečně zvýšil a kluby se od té doby pravidelně konaly každé úterý od 16:00 hodin. Hlavní náplní bylo, a stále je, předávání poselství o Bohu, různé hry, soutěže, písničky a nabízené občerstvení. V roce 2003 byly kluby rozšířeny i pro starší děti, neboť byl vytvořen tzv. Teenage club, kam dochází již odrostlé děti od 11 let věku. V roce 2006 se pak kluby setkaly s malou krizí, kdy došlo k úpadku počtu účastníků, navíc sem nedocházelo žádné dítě ze sídliště, takže se původní cíl minul účinkem. Nutné bylo tedy vyjít ven mezi lidi. Pan Wittner sám vybral po vlastním monitoringu lokality na sídlišti místo, kde se objevovalo nejvíce lidí, respektive dětí a zjistil, že nejfrekventovanějším prostorem je bývalé hřiště v ulici Nýřanská, kam byly také záhy přesunuty úterní kluby. Pro účely venkovních klubů byl pořízen zahradní altán označen cedulí, aby bylo zřejmé, o co se jedná a kdo je pořadatelem. Vyjitím mezi lidi se rapidně zvýšil počet účastníků klubů, navíc se mohly rozšířit i aktivity, neboť prostor hřiště nabízí možnost nejrůznějších kolektivních pohybových aktivit a her. Průměrný počet účastníků je měřen dle participace minimálně na jedné aktivitě, takže se jedná spíše o relativní počty, které se mohou lehce od absolutních počtů lišit. Dle této statistiky se od roku 2006 zvýšil počet účastníků z 8 na 43 dětí ročně a v současné době se pohybuje až okolo 100 dětí ročně, které se zúčastnily minimálně jedné aktivity. Venkovní kluby tedy slavily úspěch, ale nemohly fungovat celoročně, takže bylo nutné pořídit stan, který by byl vhodný i do nepříznivého počasí. Za podpory Plzeňského kraje byl stan vybaven i topením, takže od roku 2010 fungují venkovní kluby i v zimě. V roce 2012 pak přišel podnět od jedné z maminek rozšířit počet klubů během týdne, takže byl zaveden i druhý klub, který se koná každé pondělí od 16:00 na asfaltovém hřišti v Sokolovské ulici. Děti jsou ke stanu svolávány píšťalkou a hlavní náplní programu je zahřívací soutěž, povídání z Bible (čtení, scénky), soutěže na téma vybraného biblického příběhu a nabídka občerstvení (limonáda, čaj). Důležitá je také spolupráce s rodiči dětí, aby oni sami viděli, co se konkrétně na klubech děje. Občas je totiž nutné ubezpečovat rodiče, že se dětem neubližuje a není jim nic násilím vnucováno. Krom tohoto omezení, které je spíše marginální, neboť se pořadatel s negativními odezvami téměř nesetkal, bylo asi nejtěžší vyjít z kostela – uzavřeného prostoru – mezi lidi. Zvýšení počtu účastníků je však důkazem, že to byla pro organizátory správná volba. Nutné je také zmínit, že úterní kluby jsou pořádány pravidelně i během prázdnin a mimo to sbor nabízí i možnost účasti na letních táborech mimo území města Plzně. Letošní rok bude zavedena novinka – příměstský tábor, který se bude konat v kostele na návsi. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město • Pěstuj prostor 25

KOM – 016.

Arboretum Sofronka

Kontaktní osoby Jan Kaňák, tel.: 735 349 311, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Plaská 877, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Arboretum Sofronka bylo založeno v roce 1956 otcem pana Kaňáka jako pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Svůj název Arboretum získalo dle historického názvu území, na kterém se dnes nachází. V minulosti zde působil hajný Sofron a v Plzni bylo tradicí pojmenovávat revíry dle místních hajných, odtud tedy pochází i název Sofronka. Zakladatel Arboreta Sofronka, tedy otec pana Kaňáka, usoudil, že tento název je úderný a vhodný i při komunikaci se zahraničními pěstiteli, které nemátla žádná diakritika. Od roku 1956 až do roku 2009 bylo Arboretum Sofronka označováno jako pracoviště Výzkumného ústavu, ovšem v roce 2009 bylo toto detašované pracoviště zrušeno. Téhož roku se dostalo pod působnost města Plzeň jako pracoviště Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství, jako samostatné pracoviště. Z historického hlediska byly pozemky náležící k Arboretu majetkem města Plzeň, takže bylo přirozené, že po zrušení detašovaného pracoviště připadly pozemky zpět městu. Problém byl jen s místními budovami, které byly až v letošním roce na jaře bezúplatně převedeny též na město. Samozřejmě, vždy je něco za něco. Budovy byly převedeny pod podmínkou, že Arboretum musí sloužit veřejnosti. Z výzkumného pracoviště se stalo pracoviště styku s veřejností. Na základě toho byla vybudována naučná stezka a otevírací doba je od té doby každý všední den od 8:00 do 15:30. Samotné Arboretum Sofronka však nelze označit za komunitu, ovšem akce, které se zde pořádají a plánují, svým způsobem vedou k rozvoji komunitního života. Významná aktivita se v tomto smyslu týká pedagogické činnosti. Především v letošním roce byla navázána úzká spolupráce se školami z Plzně a okolí, v rámci které vznikl projekt „O lese v lese“, o který je, dle slov pana Kaňáka, velký zájem. Za účelem zlepšení učebních podmínek byla vytvořena plocha se speciálními stavebními prvky sloužících k výuce, která byla otevřena dne 14. 5. 2014 na horní ploše Arboreta. Jedná se zejména o venkovní učebnu, prostory pro trénování obratnosti a různá naučná stanoviště doplněná panely, které se věnují konkrétní problematice (například stanoviště Strom, Mokřad atp.). Programy pro školy jsou určeny pro jednu třídu. Jejich hlavním účelem je přiblížení rostlin a zvěře jejich přímým kontaktem často s ohledem na aktuálně probíranou látku. V této souvislosti také stojí za zmínku tzv. Zoo koutek, kde je k vidění dančí zvěř a také molo u rybníku Vydymáček, které zabíhá do prostoru rybníka a poskytuje tak jedinečnou příležitost sledovat život v rybníce. Do budoucna se plánuje také nabídka udělat si vlastní vyučování v přírodě, které se nebude týkat primárně jen přírody, ale i jiných ve škole vyučovaných předmětů. Zatím se neobjevila žádná konkrétní poptávka ze strany škol. Z toho důvodu je na září naplánován seminář pro učitele, kde budou nastíněny možnosti, které Arboretum Sofronka nabízí. Mimo jiné v prostoru Arboreta působí i včelař, který školám nabízí besedy o včelách a jejich produktech. V této souvislosti byl vybudován i prosklený školní úlek, kde mohou žáci přímo pozorovat včely a jejich hospodaření v úlu. Úlek byl vybudován ve spolupráci s Lesní školkou Větvička, která má své sídlo také na horní ploše Arboreta Sofronka. Jediný zaměstnanec Arboreta, pan Kaňák, je také nejstarším dobrovolným pozorovatelem meteorologické stanice Plzeň-Bolevec nacházející se též na území Arboreta. Tuto činnost začal provozovat již v roce 1968, kdy mu bylo jen 15 let. Tato meteorologická stanice je zajímavá tím, že se nachází v mrazové kotlině, takže se zde můžeme setkat v zimě s výrazně nízkými teplotami a naopak v létě s vysokými plusovými teplotami, což je způsobeno písčitým podkladem, který se v létě přehřívá. Potenciální využití Důležité poznámky

26

KOM – 017.

KoŠ o. s. – Komunitní škola Plzeň

Kontaktní osoby Andrea Kokošková, tel.: 724 306 452, e-mail: [email protected] – hlavní koordinátorka (KoŠ) Adresa, místo působiště Západní 18, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Komunitní škola, respektive občanské sdružení (dnes již zapsaný spolek) KoŠ vznikl při 1. ZŠ v roce 1998. Jejím hlavním účelem bylo uspokojení poptávky po volnočasových aktivitách a vytvoření širokého komunitního prostředí na velkém sídlišti, což se časem ukázalo jako nenaplnitelný cíl, neboť prostor zdejšího sídliště nevede k rozvoji semknutějších společenských a komunitních vztahů. Svého cíle se ale organizátoři nevzdali a vytvořili prostor pro vznik a fungování nejrůznějších aktivit pro děti i dospělé právě v prostoru 1. ZŠ. První v řadě lze zmínit volnočasový klub, který nabízí dětem z druhého stupně možnost docházet do místnosti Komunitní školy. Zde mají děti možnost o velké přestávce či v odpoledních hodinách hrát nejrůznější hry. Klub však nemá žádný pevně stanovený program a počty účastníků nejsou nikterak zaznamenávány. Během roku nabízí Komunitní škola značné množství nejrůznějších kurzů, které jsou zaměřeny na hudební, výtvarný, jazykový či pohybový rozvoj dětí i dospělých, které dohromady ročně navštíví v průměru 400 až 500 účastníků. Pro děti jsou zde připraveny kurzy angličtiny, sportovní kurzy (např.: atletika, aerobic, plavání, aquabely, cyklokroužek či fotbal) a výtvarné kurzy keramiky či práce s netradičními materiály. Z výukových programů stojí za zmínku Klub Předškoláček, který se snaží připravit budoucí školáky zábavnou formou na školní výuku a koná se během školního roku v odpoledních hodinách vždy každé pondělí až středu. Z hudebních kroužků je to především flétna a Pěvecké studio Andílci lektorky Jany Marie Kateřiny Korbelové. V nabídce kurzů pro dospělé jsou pohybové aktivity (bodyforming, pilates, jóga, orientální tance) a keramika. Komunitní škola také pořádá nejrůznější každoročně opakované aktivity jako např. Letní slavnost. Ta se koná v areálu školy a je otevřena v odpoledních hodinách i pro širokou veřejnost. Zajímavostí je, že na organizaci této i podobných akcí se podílejí především žáci z druhého stupně místní základní školy, takže se tak učí i jisté schopnosti plánování a zodpovědnosti. Organizování akcí připadalo dříve na Sdružení rodičů, které fungovalo při škole, ale po jeho zániku jejich závazky a poslání převzala právě Komunitní škola. Další podobně organizovanou akcí je Ples 1. ZŠ, který se každoročně koná v místní sokolovně a jeho hlavní náplní je stužkování žáků devátých tříd a prezentace činností jednotlivých kroužků. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky

27

KOM – 018.

Lesní školka Větvička

Kontaktní osoby Veronika Formánková, tel.: 603 430 253, e-mail: [email protected] – hlavní koordinátorka (Lesní školka Větvička a předsedkyně KoŠ) Adresa, místo působiště Plaská E1340, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Lesní školka Větvička vznikla v březnu roku 2012 jako projekt výše zmíněného zapsaného spolku KoŠ. Svou učebnu má v prostorách Arboreta Sofronka. Hlavní koordinátorka paní Veronika Formánková, která současně působí jako předsedkyně spolku KoŠ, vybrala lokalitu, kde bude školka situována, neboť sama v Bolevci vyrůstala. Hlavní motivací pro založení školky bylo volání po alternativním způsobu předškolní výuky dětí ze strany místních maminek včetně paní Formánkové. Školka je inspirována podobnými institucemi fungujícími například na německém území či ve Skandinávii. Děti jsou předávány pedagogům v blízkosti železniční stanice Plzeň-Bolevec. Podmínkou totiž bylo, aby školka byla dostupná i prostředky MHD. Výuka probíhá, jak bylo řečeno výše, přímo v lese v severní části Arboreta Sofronka. K dispozici je tam dětem maringotka a na zimu je používána jurta jako přístřešek při velké nepřízni počasí. Nesmírnou výhodou je oplocení pozemku Arboreta, neboť děti jsou zde v bezpečí, co se týče vnějších ohrožení (např. útoky psů). Děti ve školce se účastní stejných aktivit jako děti v běžné kamenné školce, akorát je provádějí v exteriérech. Pokud je naplánována aktivita, která nemůže být prováděna venku v lese, děti za ní s pedagogy jednoduše dojdou. Příkladem může být tvoření keramiky ve výtvarné dílně v areálu 1. ZŠ. V roce 2012, když školka začínala, se do Arboreta docházelo třikrát týdně jen v dopoledních hodinách, ale později se zvýšením zájmu se hodiny školky prodloužily do odpoledne. Od září letošního roku bude školka fungovat všechny všední dni. Na příští rok je přihlášeno celkem 26 dětí od 3 let věku, ovšem nutno podotknout, že v jednotlivé dny je stanoven maximální počet dětí na 15, z čehož vyplývá, že všechny děti nedocházejí každý den, ale střídají se. Výuka bude tedy trvat od 8:00 do 16:00. Letošní novinkou je pořádání příměstských táborů v období letních prázdnin, kdy si děti mohou vyzkoušet fungování lesní školky v Arboretu. Nabídnuty byly tři týdenní termíny a všechny jsou beznadějně naplněny. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky

28

KOM – 019.

Šipkaři DC Kameňák – Restaurace Kamenný rybník

Kontaktní osoby Jan Kaňák, tel.: 735 349 311, e-mail: [email protected] – prezident spolku Adresa, místo působiště Plaská E1340, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Své působiště má klub v Restauraci U Kamenného rybníka, jehož hospodský tento klub před 14 či 15 lety zakládal spolu s několika kamarády. V současné době klub čítá 16 členů, kteří jsou rozděleni do třech družstev, jež hrají ligu A, B a D. Členové klubu se scházejí dvakrát týdně na trénincích, které se konají každý čtvrtek a neděli, přičemž sezóna trvá od poloviny září až do poloviny května. V obecné rovině se jedná o komunitní jednání „štamgastského“ charakteru. Z toho vyplývá, že místní šipkaři se etablovali na základě pravidelného přátelského setkávání v restauraci, a právě z tohoto setkávání se posléze vyvinulo místo komunitního života. Takovým místem díky šipkařům se stala i restaurace Kamenný rybník. Klub je známý tím, že vychoval hodně dobrých hráčů, kteří v současné době hrají i soutěž nejvyšší, tedy celorepublikovou extraligu. Za zmínku stojí i fakt, že se hráči setkávají i mimo tréninky a utkání. Často pořádají společné grilování například u pana Kaňáka v Arboretu. Potenciální využití Důležité poznámky

29

KOM – 020.

Ranč Šídlovák

Kontaktní osoby David Rossi, tel.: 739 628 203 Adresa, místo působiště U Šídlovského rybníku Popis komunitního chování, motivací a aktivit Majitel Ranče Šídlovák pan Rossi hledal na Lochotíně vhodnou lokalitu pro své podnikání a našel ji právě na břehu Šídlovského rybníka. Před šesti lety zde začínal jen s Avií a vojenským stanem, kde bylo nabízeno občerstvení a posezení. Postupně se celý prostor rozrostl do dnešní podoby. Součástí Ranče je restaurace, venkovní posezení (i částečně zastřešené), posezení okolo táboráku, jeviště, dětské hřiště a výběh pro koně. Prostor nabízí vyžití pro všechny generace, pro milovníky piva nabízí restaurace pestrý výběr tohoto moku (dokonce i západočeský Chodovar). Majitelé zájemcům nabízí i projížďky na koních. Starosta MO 1 popsal prostor jako „kus Ameriky na Bolevci“. Prostor Ranče je dnes považován za centrum country muziky (ale i jiných hudebních žánrů), o čemž vypovídá i skutečnost, že se zde country koncerty konají každou sobotu. Pátky jsou určeny příznivcům rockové muziky. Další pravidelnou kulturní akcí je třídenní festival country hudby „Šídlovák OPEN AIR“. Dle slov majitele nahrazuje svým způsobem akce „Struny“ či „Portu“, neboť v neděli je poskytnut prostor začínajícím kapelám, které soutěží o den v nahrávacím studiu. Obecně je prostor vhodný pro jakoukoliv venkovní akci. Za zmínku stojí nejrůznější činnosti určené pro děti, například Den dětí, Mikulášská, Halloween, Drakiáda, stavění májky či rozsvěcování vánočního stromku. Výše zmíněné koncerty v září končí, ale samotný Ranč je otevřen celoročně. V zimním období se zde často pořádají zabijačky. Z terénního výzkumu vyplynulo, že se zde, především za příznivého počasí, schází značné množství lidí. Jedná se o setkávání s určitým komunitním potenciálem, které však zatím nebylo potvrzeno. Místní návštěvníci jsou převážně obyvatelé blízkého sídliště, kteří zde hledají klidné posezení u dobrého piva s možností kulturního vyžití. Úzkou návaznost má Ranč i na zahrádkáře ze Zahrádkářské kolonie U Šídlováku, kteří sem často docházejí ze svých zahrádek za účelem posezení a pobavení se v rámci nabízených kulturních akcí. Potenciální využití Důležité poznámky • Na druhém břehu Šídlovského rybníka stávala v minulém století ozdravovna, která byla především v prvorepublikovém období (a posléze i v poválečném období) určena pro děti a jejich zrekreování. Později byl prostor ozdravovny využíván i místními školami pro příměstské tábory a v letním období pro dětské tábory, a to především v 80. letech.

30

KOM – 021.

STOPA Plzeň – skauti

Kontaktní osoby Zdeněk Chval, tel.: 739 429 970 (Junák) Šárka Sedláčková, tel.: 605 472 772 (Vločka) Adresa, místo působiště U Seneckého rybníka Popis komunitního chování, motivací a aktivit Na území městské části Plzeň 1 působí dva skautské oddíly spadající pod Středisko STOPA Plzeň. Konkrétně se jedná o oddíly Vločka a Jižní kříž. Klubovna skautů se nachází přímo u Seneckého rybníka. Skautské oddíly byly obnoveny po roce 1989 a zhruba od poloviny 90. let sídlí právě u „Senečáku“, kde jsou v pronájmu. Skautské oddíly jsou zaměřeny na děti od 4 do 17 let věku. V současné době do výše zmíněných oddílů patří cca 150 dětí, které se scházejí pravidelně několikrát týdně v klubovně a o víkendech pořádají nejrůznější výpravy do blízkého okolí. Současně je nutno zmínit, že každý oddíl pořádá svůj vlastní letní tábor mimo město Plzeň. Navíc jsou pořádány i letní příměstské tábory pro zájemce, kteří nejsou členy skautských oddílů. S tím souvisí skutečnost, že se místní skautské oddíly zaměřují i na spolupráci s veřejností. Již od roku 2000 pořádají skauti každoročně v červnu Dětský den. Například letošní účast lze označit za rekordní, neboť se „pochodu za dobrodružstvím“ účastnilo asi 500 dětí. Podobnou akcí je „Večer ve strašidelném lese“, který se koná vždy první pátek v září. Zájemci se na akci přihlašují přes webové stránky a následně jsou rozdělováni do skupin po 15 dětech. Těm je přidělen průvodce s lampičkou a v lese plní nejrůznější úkoly. Této akce se tradičně účastní okolo 300 dětí, což vypovídá o velkém zájmu veřejnosti. Novinkou bude v letošním září otevření Lesní školky Medvíďata, do které je v současnosti přihlášeno 16 dětí. Výuka bude probíhat především ve venkovních prostorách u klubovny skautů, která bude v případě špatného počasí využívána jako zastřešená učebna. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Pěstuj prostor Důležité poznámky

31

KOM – 022.

YC Lokomotiva Plzeň a Jachetní klub Plzeň

Kontaktní osoby YC Lokomotiva Plzeň – Miroslav Horák, tel.: 603 972 299 Jachetní klub Plzeň – Martin Bláha, tel.: 721 349 675 Popis komunitního chování, motivací a aktivit Jachting v Plzni má své kořeny již ve 30. letech 20. století. V roce 1933 totiž vznikl na řece Radbuze Veslařsko-plavecký klub, který se později přestěhoval na Velký bolevecký rybník. Po dobu druhé světové války byla však působnost klubu značně omezena. Hned po válce, v roce 1945, požádalo několik nadšenců místní Národní výbor, aby byla povolena činnost Yacht clubu právě na výše zmíněném Velkém boleveckém rybníku. Žádosti bylo vyhověno dne 10. června 1945 a klubu, respektive prvnímu jachetnímu spolku v Plzeňském kraji, byly přiděleny pozemky v prostoru „Bednárny“. Po dalších rozsáhlejších úpravách prostoru i přilehlých břehů v průběhu let získalo zázemí klubu dnešní podobu. Pro představu měl klub v 50. letech celkem 32 členů. Po reorganizaci tělovýchovných jednot v roce 1959 byl klub rozdělen a získal nové jméno – Lokomotiva (In: www.yclc.cz). V současné době čítá klub 80 členů, z toho zhruba 15–20 mládežníků. Děti trénují každou středu odpoledne na Velkém boleveckém rybníku. Na území České republiky trvá sezóna od začátku dubna do konce října, v zahraničí se často závodí celoročně, přičemž závody se konají především o víkendech. Závodění je věkově omezené. Zúčastnit se mohou děti od 8 let (mladší jen s výjimkou), závodníci jsou rozděleni dle věku do tzv. tříd. Horní hranice věku zpravidla neexistuje, záleží především na fyzických a psychických schopnostech závodníků. V posledních letech řeší klub problémy s kvalitou vodní plochy na Velkém boleveckém rybníku, neboť rozšiřující se podvodní rostliny tento sport značně omezují. Zároveň je nutné zmínit, že v prostoru Velkého boleveckého rybníka působí ještě jeden jachetní klub – Jachetní klub Plzeň, který má 64 členů, z toho 11 dětí (mujweb.cz/j.k.plzen). Působení dvou klubů u rybníka má značnou výhodu především v tom, že vyšších soutěží, než klubových, se mohou účastnit minimálně dva různé kluby. Podobně to funguje téměř na všech místech na našem území. Od dubna do října letošního roku pořádají oba kluby celkem 13 závodů (například: Bohemia Regata Cup, Letní vánoční regata, Modrá Stuha Boleváku, Optimist Race, O cenu Plzeňské Teplárenské, Cena Primátora, Poslední Vítr). Potenciální využití Důležité poznámky

32

KOM – 023.

Klub sportovních otužilců Plzeň

Kontaktní osoby Pavel Vituj, tel.: 602 683 575, e-mail: [email protected] Popis komunitního chování, motivací a aktivit Klub sportovních otužilců existuje v Plzni od roku 1973, v loňském roce tedy oslavil již své 40. výročí. Členská základna čítá 75 otužilců, z nichž zhruba čtvrtinu tvoří ženy. Otužilci se účastní celostátní soutěže, která probíhá od 1. týdne v říjnu až do 1. týdne v dubnu. Během sezóny se koná okolo 25 závodů, avšak tento sport je velmi závislý na povětrnostních podmínkách a stavu vody, proto jsou některé závody během roku rušeny. Body v závodech se sbírají za teplotu vody (nejvíce bodů za vodu o teplotě 1–2°C), počet plavců, které závodník předežene, délku trati (100 m, 250 m, 500 m, 750 m a 1 km) a také za typ vody (stojatá, tekoucí a prudce tekoucí). Mistrovství republiky se koná dvakrát za sezónu, poprvé bez rozdílu stylu a podruhé styl prsa. Klub sportovních otužilců se dlouho pohybuje mezi pěticí nejlepších republikových soutěžících družstev, kterých je na našem území celkem 20. Vstup do klubu je věkově omezený pro plavce starších starší 18 let. Za mladší plavce ručí jejich rodiče, kteří s nimi společně trénují. Místní otužilci se scházejí k tréninkům každé úterý, středu a neděli, ale tréninky bývají často individuální. Na území Plzně trénují plavci ve Velkém boleveckém rybníku. Druhým místem je Hradiště, kde se mimo jiné setkávají na Štědrý den k exhibiční plavbě, jež se koná na Nový rok i ve Velkém boleveckém rybníku. Své zázemí mají otužilci v bývalé sokolovně, dnes v kulturním domě na Bílé Hoře, jehož součástí je i hostinec Oktan. Plzeňští otužilci jednou ročně pořádají závod v rámci celorepublikové soutěže. Za poslední dobu však přibylo příznivců tohoto sportu a organizátoři proto museli ustoupit z původního plánu pořádání akce v KD Bílá Hora a pronajmout si velký stan, který umístí přímo na pláži u Velkého boleveckého rybníka. Otužilci navíc spolupracují s místními lékaři. Před a po závodě měří lékaři plavcům tělesnou teplotu a odebírají jim krev. Naměřené výsledky slouží posléze k porovnání zdravotního stavu s běžnou populací. Potenciální využití Důležité poznámky

33

Lochotín Eva Aubrechtová

Lochotín lze označit za nejstarší část tzv. Severního předměstí považovaného za největší sídlištní komplex na území města Plzně. Lochotín ovšem neznamená jen sídliště, ale do této městské části jsou začleněny i vcelku zachovalé pozůstatky historické vilové zástavby, kde je k nalezení několik velmi významných objektů prohlášených za kulturní památky. Tato část je z hlediska porovnání počtu místních obyvatel spíše marginální. Jádro Lochotína tedy tvoří především sídlištní zástavba, která jistojistě naplnila svůj primární účel, tedy vytvoření co nejvíce bytových jednotek na co nejmenším prostoru, což se ovšem vcelku negativně odráží v prostorovém uspořádání lokality. V minulosti zde komunitní život fungoval velmi hojně a jako centrum dění bylo možné označit lochotínskou sokolovnu. Ovšem po přeměně sociopolitické situace v 90. letech se začal tento komunitní duch vytrácet. V současné době není komunitní potenciál na Lochotíně plně uspokojen a stejně jako na Bolevci zde bydlí především starší věková kohorta obyvatel. Veřejný prostor je užíván primárně k venčení psů či k procházkám s dětmi, v obecné rovině je tedy využíván pro tranzitní účely. Zajímavostí je, že v lokalitě bydlí mnoho zaměstnanců plzeňské Škodovky, kterým byly byty na Lochotíně přidělovány na základě pracovního úvazku (Musil 1985). Část obyvatel sídliště tvoří také lidé původně bydlící v dnes již sídlištěm pohlcených částech Bolevce a Lochotína. Obecně by se dalo říci, že komunitní aktivity, které byly shrnuty v části věnované Bolevci, do určité míry naplňují i potřeby obyvatel Lochotína, takže je lze považovat za translokální. Přestože je Lochotín spíše sídlištního charakteru, jistou alternativu trávení volného času jako v Bolevci nabízí dostupnost přírody v blízkosti sídliště. Z Lochotína je zhruba během 15 minut pěšky dostupné Košutecké jezírko a pomocí prostředků městské hromadné dopravy během několika minut i Bolevecká rybníková soustava. V lokalitě funguje několik neziskových organizací, které ale nepokrývají – a vlastně ani nemohou pokrýt – veškeré potřeby místních obyvatel. Podíváme-li se na problém z druhé strany mince, chybí také zájem místních obyvatel se nějakým způsobem organizovat, což je často podmíněno věkovou strukturou obyvatelstva. To se týká i potenciálně komunitně významných míst – restauračních zařízení, kterých je v lokalitě velké množství, ale lákají jen část, spíše starších, obyvatel. Mladí lidé se nepřekvapivě orientují spíše na plzeňské centrum.

34

Reflexe výzkumu Vstup do terénu na Lochotíně byl mnohem těžší než na Bolevci, neboť charakter sídlištní zástavby není vhodný pro hloubkový výzkum v tak krátkém časovém horizontu, kterým jsou 3,5 měsíce, jenž jsme na náš výzkum měli my. Z našeho výzkumu tedy vyplynulo, že sídliště na Lochotíně vykazuje slabší komunitní potenciál, neboť místní obyvatelé mají nižší tendenci se jakýmikoliv významnějším způsobem z vlastní iniciativy sdružovat. Výjimku tvoří restaurační zařízení, která lze označit za místa setkávání místních obyvatel, ale opět se nejedná o žádné komunitní jednání v pravém slova smyslu. Počet fungujících komunit na Lochotíně, jejichž výčet následuje níže, naše zjištění potvrzuje, neboť ve vztahu k tak velkému prostoru je velmi nízký. Další problém při pronikání „pod kůži“ sídliště lze označit oslovování místních obyvatel. Často si náš antropologický výzkum pletli s marketingovým průzkumem trhu, takže odmítali odpovídat na naše otázky, které se týkali komunitního potenciálu lokality. V tomto ohledu jsme pak museli oslovování během terénního monitoringu přizpůsobovat, aby lidé nebyli hned vyděšeni slovy, jako je „výzkum“ či „monitoring“. Setkali jsme se s různými odpověďmi, ale názor, který se často opakoval, byl takový, že v prostoru sídliště fungují jen restaurační zařízení, kde se lidé čas od času setkávají, ale žádné další společné aktivity nepodnikají. Jinými slovy lze říci, že lidé veřejný prostor na sídlišti využívají k tranzitní funkci od zastávek městské veřejné dopravy, či z nákupních center do svých bytů, kde tráví volný čas po práci, pokud nedojíždí za jinou aktivitou. Tato skutečnost způsobuje například fakt, že v odpolední a dále večerních hodinách je sídliště zvláštním způsobem liduprázdné. Stejná situace je i o víkendech, kdy místní obyvatelé často dojíždí na své chaty či zahrádky a na sídlišti čas netráví. Jedinou výjimkou jsou v tomto ohledu maminky s dětmi, které často využívají zrekonstruovaná dětská hřiště v prostoru sídliště, ale opět nemůžeme hovořit o žádné komunitě. Snahu a jakýsi příslib změny do budoucna nabízí Nízkoprahový klub Atom, který na Lochotíně působí od roku 2010. Zaměřuje se především na děti a mládež ve věku 6 až 20 let. V současné době má v plánu nadějný projekt, ve kterém se bude snažit zapojit místní obyvatele v jistém smyslu do přetváření prostoru v jejich okolí, konkrétně se bude jednat o komplex bývalého nákupního střediska Atom. A právě úspěšnost tohoto projektu může do budoucna ovlivnit další implementaci podobných projektů v místní lokalitě.

35

KOM – 024.

Centrum pro děti a mládež – Domeček

Kontaktní osoby Marcel Hlaváč, tel.: 777 495 733, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Ledecká 23, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit SVČ Domeček v lokalitě působí zhruba 30 let. Dříve byl Domem dětí a předtím Domem pionýrů. Celé středisko spadá pod SVČ Plzeň, které má sídlo v ulici Pallova 19, je tedy jedním ze čtyř středisek, která působí na území Plzně (Pallova, Slovany, Klub mladých techniků na Klatovské). SVČ Domeček pokrývá téměř všechny věkové skupiny, ale zaměřuje se především na děti předškolního a školního věku. Během týdne se v jeho areálu vystřídá 80 kroužků rozličného zaměření (jejich seznam je na webových stránkách SVČ). Dále pak zajišťuje provoz dopravního hřiště. Během našeho výzkumu se nám nepodařilo dostat se s organizátory k hloubkovému rozhovoru, tudíž většina zde zmíněných informací je získána z příslušných webových stránek centra. SVČ úzce spolupracuje se školkami, školami (pořádá výukové programy) a s neziskovými organizacemi v oblasti Plzně 1. V prostoru Plzně 1 má sídlo Plzeňská krajská rada dětí a mládeže, což je zastřešující organizace pro neziskový sektor, se kterou hojně spolupracují při pořádání nejrůznějších akcí. Dalším spolupracujícím sdružením je sdružení Demaro, které má také prostoru u Konstantinových Lázních, kam SVČ organizuje letní tábory. Mezi veřejné aktivity SVČ Domeček patří především prezentační akce Zahradní slavnost, která se opakuje každoročně již téměř dvacet let. Koná se vždy v červnových dnech v zahradách areálu SVČ Domeček. Nedílnou součástí akce je zveřejnění nabídky aktivit pro následující školní rok. Mimo jiné v rámci slavnosti vystupují děti z místních zájmových útvarů a prezentují nabyté dovednosti, které zde v uplynulém roce získaly. Kromě široké nabídky doprovodných programů a tomboly organizátoři každoročně připravují pro účastníky také tradiční soutěžní hru s věcnou cenou pro vítěze. (Zdroj: www.svcdomecek.cz/aktuality/zajimavosti/108-zahradni-slavnost-2014-vse-co-umime-a-co-pripravujeme). Kluby otevřených dveří Za zmínku také stojí pořádání klubu otevřených dveří pro neorganizované děti a mládež, které se konají každý všední den mimo období prázdnin vždy od 15:00 do 18:00 hodin v prostorách SVČ Domeček. Hlavním cílem je rozvinutí komunikace mezi příchozími, kteří v rámci klubu dostávají také informace o široké nabídce volnočasových aktivit, které SVČ Domeček nabízí. Touto cestou se snaží organizátoři klubu motivovat tyto účastníky k navštěvování pravidelných zájmových činností během roku. Avšak při nezájmu o další volnočasové aktivity se mohou jedinci zúčastňovat těchto klubů i nadále. Náplní klubu je možnost bezplatného využívání internetu a dalších médií (TV, DVD, tištěná média). Pro zájemce o výtvarnou činnost je zde možná návštěva výtvarné dílny pod dohledem pedagoga. Z hlediska sportovních aktivit je v nabídce možnost hrát stolní tenis, stolní fotbal a také využívání herní konzole X-Box. (Zdroj: www.svcdomecek.cz/nase-aktivity/kluby-otevrenych-dveri) Školička SVČ Domeček nabízí mimo jiné i dopolední školičku pro děti od 2,5 roku a jejím hlavním účelem je příprava dětí před vstupem do mateřské školky a s tím související zapojení se do širšího kolektivu o zhruba 15 dětech. Školička nabízí možnost každodenních návštěv či jen ve vybrané dny vždy od 8:30 do 11:30 hodin. Náplní výuky je rozvoj dětí po všech stránkách, ať již hudebních, výtvarných či pohybových. (Zdroj: www.svcdomecek.cz/aktuality/zajimavosti/58-dopoledni-skolicka) Potenciální využití • Evropský den sousedů Důležité poznámky

36

KOM – 025.

Lochotínská sokolovna

Kontaktní osoby tel.: 608 324 772, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Ledecká 19, 312 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Sokolovna nacházející se v ulici Pod Cvičištěm bývala v minulosti jednou z nejdůležitějších budov, ne-li nejdůležitější. Až do současnosti patří tribuna a velké hřiště v první řadě házenkářům, kteří si veškeré zázemí společně se svými příznivci vybudovali svépomocí. Ovšem tribuna a hřiště nebyly využívány jen pro účely házenkářské, ale také na představení místních děti při příležitosti oslavy Dne dětí. Místní základní škola ve spolupráci se Sokolem nacvičila vždy nějakou sestavu cvičení. Navíc jednou za pět let zde byly předváděny spartakiádní skladby. Dodnes stojící vysoká tribuna a hřiště, které byly postaveny dobrovolnými brigádníky, je aktuálně ve velmi špatném technickém stavu. Další nesmírnou výhodou, kterou sokolovna disponovala, respektive stále disponuje, je existence velkého společenského sálu. Právě sál byl v minulosti místem konání veškerých tanečních zábav, plesů a oslav Silvestru. Plesy lákaly širokou plzeňskou veřejnost. Kapacita sálu byla pokaždé naplněna. Pořadatelé si potrpěli i na originalitu a plesy pojímali často tematicky. Od roku 2002 je vlastníkem bývalého majetku Sokola společnost Janák Bros s.r.o. (Výbor FO SSC Bolevec 2011: 16). A právě na nového majitele si místní obyvatelé stěžují nejvíce. Stížnosti jsou zaměřeny především proti jeho přístupu k místní sportovní činnosti. Místní pamětníci se domnívají, že ze sokolovny vytlačil poslední střípky sportovní činnosti, která se zde rozvíjela. Další výtka směrem k novému majiteli se týká přestavby společenského sálu sokolovny, která tak ztratila původní ráz. V současné době je objekt sokolovny často pronajímán k nejrůznějším prodejním akcím, respektive výprodejům oblečení či sportovního vybavení. Jak bylo řečeno výše, společenské akce se tu nekonají bohužel již v takovém množství jako dříve, protože jejich tradice postupem času upadla (Aubrechtová 2014). Součástí sokolovny je i restaurace, kde se scházejí obyvatelé z okolního sídliště. Dle výpovědi číšníka je zde několik štamgastů, kteří sem chodí hrát karty. Mimo jiné nabízí sokolovna i možnost ubytování pro firemní zaměstnance, ale údajný stav lůžek a pokojů není valný.

37

KOM – 026.

Frišova vila

Kontaktní osoby Patrick a Barbara Foye, tel.: 776 209 364, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Boženy Němcové 493/9, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Rodinný dům Václava a Anny Frišových se nachází v ulici Boženy Němcové. Autorem této vily s rozsáhlou zahradou je významný architekt Oldřich Starý. Po druhé světové válce byla vila odebrána původním majitelům a sloužila jako škodovácký internát, po roce 1960 jako mateřská školka. Do 90. let ve vile neproběhly žádné zásadní úpravy, takže zůstala zachována její původní podoba. V restituci po roce 1989 byla vila vrácena původním majitelům a obratem prodána. Nový vlastník se o objekt nestaral, vila začala chátrat a stala se terčem zlodějů a vandalů, kteří poničili zbytky původního interiéru. Na konci 90. let byla vila odkoupena novými majiteli, kteří se ji snaží postupně obnovovat. Vila v dnešní době slouží jak k bydlení, tak ke společenským účelům. Od roku 1994 je objekt kulturní památkou (Ulrich 2009). Manželé Foye žijí v Plzni od roku 1991 a v roce 2005 se rozhodli z Frišovy vily vytvořit komunitní centrum, kde by se setkávali nejrůznější lidé. Hlavní motivací bylo tedy poskytnout prostory pro neformální setkávání umělců, příznivců umění a místních obyvatel. Program akcí není nikterak striktně daný, většinou se jedná o nárazové akce, které jsou předem inzerovány například v kulturním sloupku Plzeňského deníku. Další propagace je formou vývěsek ve vitríně na plotě vily. Manželé mají seznam asi 600 e-mailových adres lidí, se kterými spolupracují, a které také zvou na nejrůznější příležitosti konané v prostoru vily. Počet návštěvníku se liší akce od akce, někdy jsou to desítky, někdy stovky. Přáním manželů Foye je navazování a posilování vztahů mezi lidmi, takže upřednostňují spíše menší počet účastníků při kterém se lidé lépe poznají. Dle jejich slov chtěli ze sálů Frišovy vily vytvořit jeden „velký obývací pokoj, kde se budou scházet přátelé a známí“. Mezi nejčastěji zde konané akce patří koncerty, výstavy či autorská čtení literatury. Cílem manželů Foye je mimo jiné i poskytnutí prostoru pro neziskové organizace, které zde mohou pořádat různé workshopy a svým způsobem se prezentovat. K projektu Plzeň EHMK 2015 se staví velmi pozitivně a věří v to, že tento projekt povede k povznesení města Plzně a oproštění se od špatných momentů v historii. Jinými slovy doufají, že se tak Plzeň otevře světu a ukáže své krásy. Současně by manželé rádi více participovali na tomto projektu, respektive jsou otevřeni jakékoliv spolupráci. Potenciální využití • Skryté město • Evropský den sousedů Důležité poznámky • Manželé Foye by rádi participovali na projektech Plzeň EHMK 2015.

38

KOM – 027.

Nízkoprahový klub Atom

Kontaktní osoby Jana Baťková, tel.: 734 640 493, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Sokolovská 1327/74, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Nízkoprahový klub Atom je součástí Českobratrské církve evangelické. Své působiště má v bývalém nákupním středisku Atom v blízkosti Centrálního parku. V lokalitě funguje od prosince roku 2010 a byl vytvořen na základě komunitního plánování města Plzně. Hlavní motivací pro výběr konkrétního místa byla dostupnost pro cílovou skupinu. Klub Atom je zaměřen na děti a mládež ve věku 6 až 20 let, kteří na území Plzně 1 bydlí, studují nebo zde tráví volný čas. Účelem klubu je pomáhat dětem a mladistvým při řešení obtížných i každodenních situací, dále podporovat členy cílové skupiny, kteří jsou nějakým způsobem sociálně znevýhodněni. Jedním z hlavních cílů je umožnit maximální dostupnost realizovaných služeb takovým způsobem, aby byly odstraněny veškeré bariéry, které se týkají například časové, prostorové či finanční dostupnosti. Je nutné zdůraznit, že v klubu Atom se snoubí sociální práce s nabídkou volnočasových aktivit pro děti a mládež. Tyto aktivity, dle slov vedoucí klubu, slouží jako prostředek kontaktu s klienty, a tím posléze k navázání bližšího vztahu, který usnadňuje individuální přístup k jednotlivcům. Sociální pracovníci nabízejí tedy mimo jiné poradenství, informační servis a individuální plánování zaměřené na řešení konkrétních problémů daných jedinců. Své klienty získávají pracovníci několika způsoby. Jako nejvíce funkční se ukázal tzv. snowball sampling, to znamená, že již aktivní klienti přivedou své známé, což je často zárukou toho, že daný jedinec zapadne do cílové skupiny. Dalším způsobem oslovování je terénní program, který slouží jako prodloužená ruka zařízení. V praxi to znamená, že místní pracovníci jednou týdně v pondělí vyrážejí do prostoru sídliště a oslovují místní mládež osobně za pomoci letáčků. Propagace prostřednictvím dní otevřených dveří se v lokalitě neukázala jako funkční. Klub je otevřen od pondělí do čtvrtka, přičemž v pondělí a v úterý je otevřeno od 14:30 do 19:00 a klubové aktivity jsou zaměřeny na starší cílovou skupinu, tedy na mládež ve věku od 13 do 20 let. Zbylé dny, tedy ve středu (13:00–18:00) a ve čtvrtek (13:00–17:00), je klub zaměřen na mladší cílovou skupinu, tedy na děti od 6 do 13 let. Volnočasové aktivity jsou provozovány za příznivého počasí venku, jedná se o sportovní vyžití, takže jsou často za tímto účelem využívána hřiště u místních základních škol či opuštěná betonová hřiště v prostoru sídliště. Pracovníci klubu s klienty dochází i k Boleveckým rybníkům, volba aktivity je především otázkou počasí. Přímo v klubu Atom jsou k dispozici počítače s přístupem na internet, které slouží jak k osobním účelům, tak k doučování klientů. Dále prostory nabízejí další sportovní vyžití v podobě hraní stolního tenisu či stolního fotbalu. Pro zájemce je zde připravena i řada deskových her. V současné době je v plánu nový projekt, který je zaměřen na zvelebení prostoru areálu Atomu a jeho okolí. Cílem projektu je prostřednictvím prostorové přeměny odpovídat na potřeby místních obyvatel a současně i lidí, co zde pracují. V plánu je i vlastní průzkum mezi místními obyvateli, kteří by měli vyslovit své ideje o přeměně místa. Podobnou snahu měli pracovníci a klienti klubu při opravě pískoviště, které je v přímé blízkosti u Atomu. Cílem bylo vrátit místu svého ducha, ale akce se bohužel nesetkala s úspěchem, protože bylo místo i po opravě okupováno stejnými lidmi, kteří neodpovídají cílové skupině, pro kterou je pískoviště určeno. V letošním roce se klub Atom účastnil oslav Evropského dne sousedů, kdy se aktivně zapojil do sousedské slavnosti v ohnisku, které zaštiťovalo Regionální dobrovolnické centrum TOTEM. S akcí byli všichni pracovníci i klienti moc spokojeni a rádi by na podobné akci znovu participovali. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Pěstuj prostoru Důležité poznámky 39

KOM – 028.

Ledovec o. s.

Kontaktní osoby Petr Moravec, tel.: 775 725 339, e-mail: [email protected] Adresa, místo působiště Karoliny Světlé 463/13, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Nezisková organizace Ledovec o. s. se zaměřuje na lidi s duševním a mentálním hendikepem z Plzně a okolí. Své ústředí má v Ledcích u Plzně a na Lochotíně ve vilové čtvrti naproti Frišově vile má své poradenské centrum. Cílem Ledovce je zlepšování kvality života svých klientů v běžných životních podmínkách. Nabízejí služby jako je poradenství, sociální rehabilitace či podporu vzdělávání a řemeslnou tvorbu. Odborné sociální poradenství, které nabízí centrum Ledovce v ulici Karolíny Světlé, je dostupné vždy v pondělí a ve čtvrtek v dopoledních i odpoledních hodinách, v ostatních dnech jen po telefonické domluvě. Jak bylo řečeno výše, své ústředí má toto společenství v Ledcích, kde se odehrává většina poskytovaných služeb, nabízených aktivit či akcí pro veřejnost. V letošním roce se Ledovec aktivně účastnil Evropského dne sousedů, neboť zaštiťoval jedno z ohnisek právě v ulici svého působiště. Při této příležitosti byla akce pojmenována jako Dny Světlé. V rámci této sousedské slavnosti bylo možné slyšet různorodá hudební vystoupení, vidět výstavu na plotě Poradenského centra či využít příležitosti k nákupu na místním bazaru. V odpoledních hodinách pak proběhl závod zahradních traktůrků do vrchu. (Zdroj: www.ledovec.cz) Potenciální využití • Evropský den sousedů Důležité poznámky • Již navázaná spolupráce s Plzeň 2015 EHMK (zaštiťující organizace jednoho z ohnisek během EDS).

40

KOM – 029.

Římsko-katolická farnost – Františkáni

Kontaktní osoby Didak Robert Klučka, tel.: 377 521 123, e-mail: [email protected] – bratr františkán Adresa, místo působiště Komenského 17, 323 13 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Františkánský řád byl v Plzni založen téměř souběžně se vznikem města. Své působiště měli františkáni až do revoluce v roce 1989 ve Františkánském klášteře v centru Plzně. Po revoluci byla podána žádost panu biskupovi, zda nemůže být působiště přesunuto na sídliště a této žádosti bylo posléze vyhověno. Své první centrum měli františkáni v bytě 4+1 na Vinicích, zde byly také položeny základy dnešní komunity. Komunita se dále rozrůstala a prostory bytu se staly nedostačujícími. Z tohoto důvodu byla od Škodových závodů odkoupena bývalá školka v Komenského ulici, kde má své sídlo farnost dodnes. Školka byla tedy přebudována na centrum pro děti, mládež i dospělé. V obecné rovině se jedná o komunitu, která je založena na víře, ke které se vztahuje. Na sídlišti dohromady působí již 16 let. Jádro komunity tvoří tři bratři františkáni a jejich pomocníci. Děti od 5 let věku se zde scházejí každý týden na vzdělávání ve víře („Slovíčko“), mládež se místních aktivit účastní většinou do dovršení 20 let, než jdou na vysokou školu. Schůzky trvají každý týden 1,5–2 hodiny. Komunita čítá celkem okolo 300 členů z celé Plzně a okolí, z toho asi 170 mladých lidí, čemuž odpovídá i průměrný věk 35 let. Součástí komunity jsou samozřejmě i senioři, ale ti se scházejí méně, vždy jednou za 14 dní. Obecně by se dalo říci, že jejich religiózně komunitní strategie je založena na velice intenzivním kontaktu. Prázdninové období tráví komunita mimo farnost. Pořádají tábory, sjíždějí vodu a tráví společnou farní dovolenou mimo území města Plzně. Jednou za dva roky jezdí mládež i dospělí na pochod do Alp společně s františkány z Brna. Co se týče působení mimo komunitu, františkáni úzce spolupracují s místní Léčebnou dlouhodobě nemocných. Bratři františkáni tam docházejí každý pátek pravidelně již osm. Povídají si s nemocnými a poskytují jim oporu. O Vánocích sem docházejí i děti z této komunity, zpívají nemocným koledy a kreslí jim obrázky jako vánoční dárky. Potenciální využití Důležité poznámky

41

KOM – 030.

Skautský oddíl – Františkáni

Kontaktní osoby Josef Storzer, tel.: 777 047 323, e-mail: [email protected] – vedoucí oddílu skautů Adresa, místo působiště Komenského 17, 323 13 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit 45. skautský oddíl POUTNÍCI je již od roku 1999 členem 4. střediska ICHTHYS. Oddíl vede Josef Storzer. Díky propojení s farností má oddíl duchovní i finanční podporu. Místní farní skautský oddíl vznikl jako reakce na velký počet dětí v komunitě, které se potřebovaly nějaký způsobem více realizovat. Původně se začínalo s 30 dětmi, v současné době čítá místní skaut 100 dětí, přičemž vedoucími ve skautu se stávají starší odchovanci. Členy jsou věřící, nevěřící i členové různých církví. Dívky mají 5 družinek ve věku od 6 do 16 let, chlapci 4 družinky ve věku od 5 do 13 let. (Zdroj: poutnici-plzen.skauting.cz/druziny.php) Svou klubovnu mají skauti přímo na farnosti, kde se scházejí každý týden cca na 2 hodiny. Jednou za dva měsíce jezdí na dva dny mimo území města Plzeň, kde plní zadané úkoly. O prázdninách skauti pořádají čtrnáctidenní tábory na louce u Stříbra. Potenciální využití • Evropský den sousedů • Skryté město Důležité poznámky

42

KOM – 031.

ZUŠ Sokolovská

Kontaktní osoby Jan Sedláček, tel.: 377 526 516 – ředitel Adresa, místo působiště Sokolovská 1165/54, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit ZUŠ Sokolovská vznikla v roce 1998 a její původní sídlo bylo v dnešní 78. MŠ. V současné době má své působiště rozděleno do tří budov – do Bolevecké základní školy, do budovy U Jam 14 a své ústředí má v ulici Sokolovské vedle Gymnázia Františka Křižíka. Kapacita školy je 900 žáků, v současnosti se jejich počet pohybuje okolo 800. Věk žáků je v širokém rozpětí od 5 let až do dospělosti. Dle slov ředitele školy pana Sedláčka sem dochází především žáci z okolního sídliště. ZUŠ Sokolovská nabízí tři hlavní obory – hudební, výtvarný a taneční. Všechny obory mají svá vlastní vystoupení či vernisáže, kde žáci prezentují své výkony a výtvory. Aktivně se účastní i akcí konaných ve městě, například úzce spolupracují s Animánií, neboť škola poskytuje prostory ve svých dílnách pro tvorbu jejích účastníků. Za zmínku stojí i zájem o úzkou spolupráci s Plzeň EHMK 2015, a to především po návštěvě delegace z norské hudební školy z města Mo i Rana, která úzce spolupracuje se švédským EHMK 2014, a pro další případnou spolupráci si vybrali právě ZUŠ Sokolovská. Potenciální využití • Evropský den sousedů Důležité poznámky

43

Roudná Barbora Malkusová

Historicky nejstarší čtvrť Plzně je v současnosti také její nejmenší městská část. K Roudné řadíme ještě Mikulku, vrch situovaný právě mezi touto čtvrtí, Lochotínem a Zavadilkou. Zde najdeme dvě rozsáhlé zahradní oblasti, a to zahradní oblast Mikulka a zahradní oblast Roudná. Typickou roudenskou zástavbou jsou v její přední části činžovní domy z 19. století a v zadní části klasická nízká zástavba. V posledních 10 letech v oblasti pod kostelem Všech svatých vyrostla úplně nová zástavba rodinných a řadových domů. Sama čtvrť i zahradní oblasti disponují velkým komunitním potenciálem. Z terénního pozorování a rozhovorů s místními jasně vyplynulo, že místní obyvatelé jsou velice hrdí na to, že jsou „Roudeňáci“. Dokonce i lidé, kteří se přestěhovali do jiné části Plzně, se stále cítí spjati s touto čtvrtí a působí zde ve spolku nebo nějakém sdružení. Prakticky na každém kroku na Roudné narážíme na oddanost místních k této čtvrti. Tato městská část byla určena k demolici, ale jak její obyvatelé říkají, po roce 1989 začali Roudnou zvelebovat, a tím se tento původní záměr nerealizoval. Funguje zde mnoho spolků a organizací různé délky působnosti. Jako nejdéle fungující polotajný spolek jsou Lovci sobola, svůj vznik datují do začátku 60. let 20. století. Dále v márnici u kostela Všech svatých se od 70. let 20. století schází skupina aktivistů pečujících o areál hřbitova. Mezi mladší spolky patří například Republika Roudná, který vznikl v roce 2002 v souvislosti se záplavami. Na vrchu Mikulka působí zahrádkáři zahradní oblasti Mikulka, již se snaží všemožně podporovat komunitní život v kolonii a to například pořádáním sousedských slavností.

Reflexe výzkumu Vstup do terénu na Roudné byl jedním z nejsnadnějších díky vstřícnosti místních, všichni potenciální informátoři se mnou po kontaktování spolupracovali, až na jediného člověka. Samotný vstup do terénu znamenal začít úplně od nuly, věděla jsem sice o existenci diplomové práce zaměřené na život na Roudné (Dvořáková 2013), ta pro mě 44

však mohla být pouze jakýmsi vodítkem po terénu. Bylo třeba všechny potenciální účastníky projektu najít, kontaktovat a vše zjišťovat z vlastní zkušenosti. Na získávání kontaktů byla v tomto případě nejužitečnější metoda „snowball sampling“ neboli metoda sněhové koule, kdy od již získaných kontaktů dostáváme kontakty nové (Berg 2001). Prvotní kontakty jsem zpravidla získávala v terénu, například návštěvou restaurací nebo škol, někdy výborně posloužila i náhoda. Jak jsem již psala výše, do terénu jsem vstupovala jako „tabula rasa“ (nepopsaný list), tudíž bylo důležité se za pomoci pozorování a kontaktování potenciálních účastníků dostat k potřebným informacím. Někdy nebylo snadné osvětlit, co se snažíme v lokalitě dělat a za jakým účelem, mnohým lidem monitoring připadal jako nedůležité snažení, na které se zbytečně vyhazují peníze. Také odkaz na EHMK 2015 nebyl v mnoha případech dobrou vizitkou. Bylo tedy důležité se z podobné zkušenosti poučit a příště případné informátory nebo účastníky oslovovat jiným způsobem. Nejproblematičtější bylo s lidmi komunikovat přímo na ulici, buď si mysleli, že jim chceme nabízet nějaký produkt nebo už z dálky ukazovali, že spěchají. Charakter zkoumaného terénu do značné míry určuje, že většina veřejného prostoru je využívána jako tranzitní, lidé se v městském prostoru pouze přepravují z místa na místo, nemají potřebu se nikde zastavovat, pokud k tomu nemají předem daný důvod. Toto zjištění se týká i Roudné, i když má sama o sobě tato čtvrť charakter vesnice, lidé ulicemi pouze procházejí, maximálně se zastavují na zahrádce u restaurace a dají si pivo. Ve finální fázi výzkumu se nám v některých komunitních prostředích začaly informace saturovat, avšak dá se předpokládat, že nám některé důležité skutečnosti unikly. Samozřejmě nelze s jistotou prohlásit, že jsme objevili vše, co se dalo. Jedním z úskalí je také fakt, že jsme přistupovali k hledání právě „snowball samplingem“, kde může hrozit riziko, že se pohybujeme ve stále stejné skupině lidí. Samozřejmě nemůžeme říci, že jsme kontaktovali celé široké spektrum roudenských obyvatel, ale antropologické metody si ani takový cíl za úkol nekladou, jde především o hloubkové poznání zkoumaného jevu. Na druhou stranu na hloubkovou analýzu terénu jistě nemohou stačit 3,5 měsíce, zvláště, pokud se jedná o tak rozsáhlou lokalitu, jako je městský obvod Plzně 1.

45

KOM – 032.

Republika Roudná

Kontaktní osoby Ing. Jan Maršič, tel.: 736 606 080 Pan Čermák, tel.: 774 072 392 – bývalý majitel Saloonu Roudná, „ministr kultury“ v Republice Roudná Adresa, místo působiště Na Roudné 387/17, 301 00 Plzeň, Severní Předměstí (Saloon Roudná) Popis komunitního chování, motivací a aktivit Spolek vznikl o povodních v roce 2002 a je v podstatě sdružením místních podnikatelů. Po opadnutí vody museli místní hlídat své domy a živnosti, vynášet ze svých domů mokré věci, aby je mohli sušit a uklízeli společnými silami vzniklé škody. Při té příležitosti se ještě více semkli a každý večer se scházeli na ulicích, aby se společně najedli a pobavili se. Za těchto okolnostní vznikl neformální spolek Republika Roudná, který je prakticky určitou recesí. Má však reálné ekonomické dopady na svoje členy, vytvořili mezi sebou jakousi neformální alianci a navzájem se podporují ve svém podnikání. Recesí je především hierarchie spolku, mají vlastního prezidenta a příslušné ministry. Mimo jiné si každý „Roudeňák“ působící ve sdružení nechal vyrobit speciální SPZ s označením „RR“ (Republika Roudná). Roudná odjakživa vedla svůj život bez ohledu na nařízení. A jak říkají obyvatelé sami, protože jsou malá čtvrť pod kopcem, v podstatě o ně ani nikdo nejevil a nejeví zájem, jen občas ÚMO Plzeň 1 (Úřad městského obvodu Plzeň 1) projeví iniciativu a zavede nějaká nařízení, která se ale většinou nesetkají s vřelým přijetím. Ve smyslu Republiky Roudné můžeme hovořit o silné lokální identitě a patriotismu, podpořené zájmy podnikatelsky činných osob. Silná lokální identita je podle informátorů způsobena, i právě nezájmem ze strany ÚMO Plzeň 1. Další faktorem je fakt, že Roudná byla v demoličním plánu před rokem 1989. Díky převratu se ale lidé mohli vrátit ke svým živnostem a mohli opravit svoje domy, tím Roudnou zachránili před zbouráním. V současnosti se ale setkáme s dvojím pohledem na opravování domů na Roudné, někteří to vítají s nadšením, ale druzí naopak rádi vzpomínají na starou Roudnou s domy rozbořenými a oprýskanými. Společně obyvatelé vystupují jen v případě jednání o závažných záležitostech na Roudné. Také můžeme říci, že jsou zástupci jakési „nové Roudné“. Milníkem rozdělení „staré Roudné“ a „nové Roudné“ jsou právě povodně roku 2002, kdy mnoho „Roudeňáků“ přišlo o své živnosti. Představitelé Republiky Roudné, ale stále podnikají a Roudnou rozvíjejí. Na druhou stranu zájmy Republiky Roudná se velice často neztotožňují se zájmy občanských sdružení na Roudné, které vznikly zejména kvůli plánovanému obchvatu. Nijak proti sobě veřejně nevystupují. Z rozhovorů je však patrné, že mezi těmito dvěma skupinami jsou vztahy velice vlažné a jejich zájmy směřují prakticky proti sobě. Potenciální využití • Sousedské dny • Skryté město • Pěstuj prostor Důležité poznámky • Pan Maršič by se angažoval, kdyby se pořádaly nějaké akce na Roudné, mimo jiné je schopen poskytnout fotodokumentaci.

46

KOM – 033.

Lovci sobola

Kontaktní osoby Jandura Karel (Šílený Karel), tel.: 721 111 055 Adresa, místo působiště Saloon Roudná – Na Roudné 387/17, 301 00 Plzeň, Severní Předměstí Pivnice Balaton – Kaznějovská, 323 00 Plzeň, Bolevec Popis komunitního chování, motivací a aktivit Spolek vznikl v šedesátých letech (1963) z bývalých skautů a z trampů, funguje dodnes, členové Lovců sobola jsou především velcí kamarádi a pořádají společné akce, protože se pořád rádi vídají, rádi si popovídají a připomenou historky z let minulých. Scházejí se každé první pondělí v měsíci v Saloonu Roudná na „zpívané“, která funguje zhruba 18 let. Sem se chodí lidé z Roudné pobavit. O hudební produkci se stará Šílený Karel spolu s dalšími členy Lovců sobola, ale především s kamarádem muzikantem Františkem Kraclem. Také se scházejí v Balatonu na Bolevci na takzvaných schůzích, svolává je šerif. Postava šerifa má především organizační funkci, je jejich vedoucím a stará se o dodržení docházky na společné schůzky. Na schůzích v Balatonu jde především o to, že si účastníci vyprávějí a hrají na kytary. Na rozdíl od zpívaných se v Saloonu schází pouze jejich jádro. Zpívaná je i pro veřejnost, prioritně pro „Roudeňáky“. Všechny události a společné akce zapisují do kroniky, kterou u sebe vždy má jeden z členů Lovců sobola. Důležité je zmínit, že u Lovců sobola se projevuje komunitní tradice s rituálními prvky, to můžeme vidět zejména na letním a zimním Lovu sobola. Průběh obou lovů je předem přesně naplánován, rozdělí se funkce, kdo co bude zařizovat. Pro lepší pochopení: na Sibiři, kde se loví sobolové se po nastražení pastí chodí tyto pasti vybírat, proto letní a zimní lov sobola. Za sobola byl v začátcích spolku prohlášen mrtvý zajíc, od té doby nikdy nic neulovili. V případě zimního lovu se tedy musí vše pořádně připravit a naplánovat. Sraz bývá mezi sedmou a osmou ranní zhruba 14 dní před Vánoci u pramenů na Roudné. Na místě je připravené občerstvení, plynový vařič na uvaření kávy, soudek s pivem, zapálí se oheň a opékají se špekáčky. Účastníků se schází okolo padesáti, šedesáti, povídají si, občerstvují se, potom je nástup ve stejnokroji (kostkovaná košile a vesta), pokud někdo oblečení zanedbá, musí zaplatit pokutu. Počítají se mrtví, pokud někdo v uplynulém roce zemřel a drží se minuta ticha za „kamarády, který odešli na ten věčný lov“ (Karel Jandura). Šerif dále spočítá přítomné, zkontroluje ošacení, pokud se vše připravené sní a vypije, odchází se kolem poledne na Mikulku k bunkrům, kde probíhá společné fotografování. Posléze výprava pokračuje kolem Boleveckých rybníků (kde se dříve plnily různé úkoly, od nichž se ale v současnosti upustilo), občas se něco zábavného spontánně vymyslí po cestě. Pěknou procházkou se účastníci dostanou až na Bílou Horu do restaurace V Hájích, kde se opět občerství, hraje tam muzika, kdo chce, může tančit. Vzhledem k faktu, že na shromáždění nesmí ženy, vypadá to na parketě „jako v Modré ústřici“ (Karel Jandura). V zábavě se pokračuje zhruba do osmi do večera, kdy se všichni pomalu odebírají zpět ke svým rodinám. V průběhu akce se vybírají příspěvky na pokrytí výdajů na občerstvení u pramenů Roudné a případně také na zakoupení věnců kamarádům na pohřeb. Letní lov probíhá u jejich šerifa na chalupě nedaleko Domažlic, kam se odjíždí společně autobusem z Roudné. Při letním lovu se oslavují životní jubilea členů a rozdávají se dary, při této akci se schází ve stejném hojném počtu a setkání probíhá jeden až dva dny poslední víkend v červnu. Potenciální využití • Sousedské dny • Skryté město Důležité poznámky

47

KOM – 034.

Zahrádkáři z Mikulky

Kontaktní osoby Špaček Václav, tel.: 602 868 448 Adresa, místo působiště Ledecká 18, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Zahradní oblast na Mikulce má 93 členů a hospodaří na 38 000 m2. Oblast je rozčleněná na 75 zahrad s tím, že někteří zahrádkáři své zahrady sdílejí. Jejich členské schůze se konají třikrát za rok. Pokud je potřeba, pořádají mimořádné schůze. U některých zahrad jsou chatky, není to však pravidlem. Zahrádkářská oblast slouží obyvatelům z celé Plzně. Nelze tedy říci, že by oblast byla rekreačním územím pro obyvatele sídlišť na Plzni 1. Především pan Špaček se snaží oživit činnost v osadě. Bydlí na lochotínském sídlišti a bojuje s netečností lidí v panelácích, proto usiluje, aby se lidé v osadě mezi sebou znali a fungovali jako komunita. Jeden z počinů pana Špačka je mimo jiné zprovoznění internetových stránek o zahrádkářské kolonii, kde si mohou lidé přečíst veškeré informace. Rovněž se zasloužil se o „Setkání sousedů“ v osadě, letos proběhl již druhý ročník, a to v sobotu 14. června. Při této akci jde o společnou večeři ve formě grilování a opékání buřtů s živým hudebním doprovodem. Také prezentují své výpěstky a zkušenosti na krajské výstavě zahrádkářů. Tento rok bude na Bolevci v sokolovně již 3. ročník. Minulý rok se snažili o akci „Jablko roku“. Nakonec se výstava nemohla konat z důvodu neúrody. Dále se členové účastní přednášek pro zahrádkáře v Zábělské ulici v městském kulturním středisku na Doubravce. Členové Českého zahrádkářského svazu (CZS) mají přednášky zdarma, ale jsou přístupné i pro širokou veřejnost. Dříve pořádali i dětské dny, ale osada stárne, takže už nevidí důvod v tom pokračovat. Členové si rozdělují brigádnické hodiny. V rámci těchto hodin opravují společné vlastnictví (např. plot, ženy se starají o klubovnu apod.). Jsou nezisková organizace, peníze se vybírají od členů kolonie, takže disponují převážně jen členskými příspěvky. Na jejich stránkách je anketa, kde se mohou lidé vyjádřit o situaci v osadě a připojit své nápady na různé akce. Každodenní komunikace v kolonii probíhá skrze zdvořilostní fráze a konverzaci převážně o událostech v osadě nebo o pěstování. Někteří zahrádkáři se však považují za přátele a tráví spolu více času. Z druhé strany Mikulky je samostatná organizace ZO Roudná, kde mají moštárnu přístupnou prakticky pro kohokoliv. V ZO Mikulka také kdysi fungovala moštárna, v současné době je však prostor, kde byla v provozu, v dezolátním stavu. Před revolucí býval v osadě funkční kiosek s občerstvením a osada žila velice rušným životem. Akcí zahrádkářů se za symbolický poplatek v hojné míře účastnili rovněž lidé ze sídliště. Potenciální využití • Sousedské dny • Skryté město • Pěstuj prostor Důležité poznámky • Zahrádkáři by se rádi účastnili např. farmářských trhů nebo by alespoň uvítali, kdyby se něco takového dělalo i na sídlišti a ne jen v centru. Jejich dřívější snaha o domluvu takovýchto trhů byla odmítnuta.

48

KOM – 035.

Aktivisté kolem kostela Všech svatých

Kontaktní osoby Pan Kabát. tel.: 731 899 106 Adresa, místo působiště Pod Všemi svatými, 301 00 Plzeň (kostel Všech svatých) Popis komunitního chování, motivací a aktivit V současné době není kostel Všech svatých, ani zbytek areálu, běžně přístupný veřejnosti. Pro návštěvníky se otevírá jen při zvláštních akcích, důležitých křesťanských svátcích nebo po domluvě. V areálu se nachází hřbitov, který je v současnosti spravován Správou veřejného statku, bývalá márnice a samotný kostel, jenž spadá pod správu církve (konkrétně františkánům). Aktivisté využívají budovu márnice ke svým setkáním, kde se scházejí každou středu v jakékoliv roční době již 40 let. Spolek vznikl v návaznosti na stavebně historický průzkum pod vedením architekta Macháčka v 70. letech minulého století, přičemž jeho hlavním účelem je další péče o kostel. Členové komunity se věnovali a stále věnují údržbářským pracím na kostele a hřbitově. Oficiální oprava nebyla možná. Do roku 1989 se povedlo jen zastřešit kostel. Do té doby měl kostel děravou střechu a pršelo do něj, hřbitov byl celý zarostlý bujnou vegetací. Po roce 1989 se kostel opravil, ale i opravený kostel potřebuje péči, proto se spolek schází i v současnosti. Navíc činnost spolku nekončí jen u údržby areálu, márnici používají jako společenské centrum, přijímají zde návštěvy všeho druhu, probírají různá zajímavá témata nebo si občas jen tak povídají. V dnešní době se aktivisté se svolením církve starají o kostel a budovu márnice, kde mají klubovnu a uskladňují zde nářadí. V minulosti kultivovali i poničený hřbitov, dnes to již není možné, údržbu převzala Správa veřejného statku města Plzně. Spolek čítá čtrnáct členů, z toho pouze dva současní členové byli i u jeho vzniku. I když několik členů spolku jsou věřící lidé, nejedná se o nábožensky založené sdružení. Spojuje je především láska k historii a zajímavým tématům, která mohou společně na setkáních probírat. Členové spolku jsou otevření, tudíž je o pravidelných středečních setkáních navštěvují i lidé, kteří členy spolku nejsou. Mezi další aktivity spolku je čištění okolí areálu, schraňují spadané dříví a šišky jako otop na zimu, aby mohli nerušeně fungovat i při nepřízni počasí. Nejenom dřevo je potřeba, jeden z členů sbírá peníze na obnovu kostelních varhan, svoji sbírku realizuje pomocí shromažďování různých materiálů určených do sběru, ty buď také sbírají po okolí, anebo jim je vozí lidé mimo spolek. Jedním z významných počinů aktivistů je bezesporu opatření nového zvonu do kostela. Paní Gerzanicová, jedna z aktivních členek, koupila na vlastní náklady nový zvon, aby mohl kostel opět plnit jednu ze svých funkcí a mohlo se jeho zvonění rozeznít po celé Roudné. Dále každou středu od 17 hodin provázejí členové zájemce po areálu. Snaží se rovněž dělat osvětu a vydávají brožury a pohledy. Kostel samotný neslouží k pravidelným bohoslužbám, ale je využíván farníky u příležitosti významných křesťanských svátků. Na Vánoce zde aktivisté instalují betlém. Potenciální využití • Sousedské dny • Skryté město • Pěstuj prostor Důležité poznámky • Aktivisté mají k dispozici mnoho zajímavých dokumentů, fotodokumentaci a perfektně znají areál kostela.

49

KOM – 036.

Saloon Roudná

Kontaktní osoby Ing. Jan Maršič, tel.: 736 606 080 Iva Skalická DIS., tel.: 725 574 151 Adresa, místo působiště Na Roudné 387/17, 301 00 Plzeň, Severní Předměstí Popis komunitního chování, motivací a aktivit Dnešní Saloon Roudná pokračuje v tradici budovy, kde býval od začátku 20. století zahradní hostinec s kuželkárnou a spolkový dům, který byl kulturním centrem celé Roudné. Spolkový dům se využíval k divadelním představením a různým společenským akcím na Roudné. Fungovali zde také baráčníci, podle jedné informátorky jsou však bohužel pravděpodobně všichni z baráčníků již po smrti. V současné době se zde každoročně v dubnu odehrává Porta, známý festival country hudby, který byl před rokem 1989 masovou akcí situovanou v lochotínském amfiteátru. V letech 1992–2004 vlastnil Saloon Roudná pan Čermák. Celá restaurace byla tematicky zařízená ve stylu divokého západu. Celou budovu opravil, protože byla v dezolátním stavu a vytvořil z tohoto místa jeden z nejfrekventovanějších plzeňských klubů. Koncerty se v Saloonu pořádaly i několikrát do týdne. Tradičně každou štědrovečerní noc přijela kapela Cop. Vařilo se zde jako v jediném podniku do rána a sjížděli se sem lidé z celé Plzně, včetně muzikantů, kteří hráli v jiných klubech, protože znali pana Čermáka. Od roku 2004 najdeme v tomto místě stejnojmennou vyhlášenou restauraci. V nedávné době prošel Saloon Roudná rekonstrukcí a stal se podnikem vyšší cenové kategorie, což ovšem odradilo některé „Roudeňáky“, kteří se začali scházet v jiných hospodách. V Saloonu se v současnosti pořádají mimo jiné Roudenské šibřinky, tradiční maškarní bál. Dříve se Roudenské šibřinky pořádaly v sále na TJ Prazdroj. Každé první pondělí v měsíci je v Saloonu zpívaná Lovců sobola, ta probíhá v prostorách restaurace. Tato akce má roudenský přesah, schází se zde okolo 60 lidí. Pan Maršič (současný majitel) se rozhodl, že od 2. června pro velký zájem přesune zpívanou do nově zrekonstruovaného společenského sálu, dřívějšího spolkového domu. Prakticky se zde schází širší okruh roudenských obyvatel, kteří jsou nějakým způsobem spjati s Lovci nebo si jen přijdou rádi zazpívat se svými přáteli a známými. Komunita si tímto způsobem připomíná svoje kořeny a sounáležitost s lidmi z Roudné. Potenciální využití • Skryté město • Sousedské dny Důležité poznámky

50

KOM – 037.

Občanská sdružení na Roudné

Kontaktní osoby Vladimíra Nová, tel.: 603 351 841 Adresa, místo působiště roudna.unas.cz – internetové stránky, kde lze sdružení kontaktovat Popis komunitního chování, motivací a aktivit Na Roudné existuje několik občanských sdružení, a to „Za zachování Roudné a jejího okolí“, „Roudná proti obchvatu“, „Roudná pro důstojný život“ a „Zadní Roudná za životní prostředí“. Jejich cílem je zachování původního rázu čtvrti, zabránit stavbě průtahu přes Roudnou a zachránit oblast před razantním zhoršením životního prostředí. Sdružení aktivně komunikují s představiteli města a městského obvodu, přispívají do médií a informují obyvatele o aktuální situaci na schůzích nebo pomocí jiných informačních zdrojů (např. jejich internetových stránek). Vedoucími postavami jsou především paní Nová a pan Denk. Hlavní oblastí jejich zájmu je zabránit plánovanému obchvatu, který by měl vést z Rychtářky přes Roudnou a napojit se na kruhový objezd pod nemocnicí. Tato stavba by postihla několik domů a zahrádek obyvatel Roudné. Na základě těchto snah vznikly internetové stránky „roudnaunas.cz“. Nejdříve byly zprovozněny, aby mohli místní obyvatelé dohledat informace o plánovaných úpravách na Roudné a zároveň, aby byli informováni, jak pokračují snahy tomu zabránit. Jelikož má paní Nová hlubší zájem o historii Roudné, rozšířila stránky o poznatky ze svého zkoumání v této čtvrti a o informace od pamětníků. Další zajímavou aktivitou sdružení je snaha o odtržení od ÚMO Plzeň 1 a vytvoření vlastní samosprávy. Nápad vznikl počátkem roku 2005 po dlouhých diskuzích, v návaznosti na to bylo uspořádáno referendum, v rámci kterého se podařilo získat velký počet hlasů. Nakonec ale krajský soud v Plzni výsledek referenda zamítl s odůvodněním, že je potřeba, aby se vyjádřili obyvatelé celého města. Cíle zájmu těchto občanských sdružení jsou v nesouladu s cíli Republiky Roudné. Přichází zde do konfliktu dva rozdílné směry smýšlení, na jedné straně snahy starousedlíků zachovat Roudné její původní ráz a na straně druhé přesvědčení místních podnikatelů, že je třeba rozšiřovat obchodní potenciál v této čtvrti. Mezi těmito dvěma tábory existuje určité napětí. Občas dochází k bojkotu různých akcí představitelů Republiky Roudná ze strany členů občanských sdružení. Nejedná se ale o projev neúcty, jde spíše o zachování určitých zásad, která si sdružení stanovila. Potenciální využití • Sousedské dny • Skryté město Důležité poznámky • Paní Vladimíra Nová má široké znalosti o historii a dění na Roudné.

51

KOM – 038.

Bar Bumerang

Kontaktní osoby Jiří Lang, tel.: 602 493 423 Adresa, sídlo organizace Na Roudné 37, 301 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Zajímavostí restauračního zařízení Bumerang je skutečnost, že jej zprovoznil Jiří Lang, hudebník ze skupiny Turbo. Jinak jako většina restaurací a hospod na Plzni 1 plní především klasickou funkci setkávání kamarádů u piva. Podle informátorů se v dnešní době do jejích prostor přesídlili původní štamgasti ze Saloonu Roudná, například členové Lovců sobola. Vnitřní život v baru ale není na této komunitě příliš závislý, neb se jedná o trend až několika málo posledních let – od poslední rekonstrukce Saloonu. Podle výpovědí informátorů do Bumerangu chodí mnoho pamětníků z Roudné. Můžeme říci, že Bumerang navštěvují starousedlíci, kteří se navzájem velice dobře znají, nově příchozí vzbudí neobvyklou pozornost, protože vzhledem k „domáckému“ charakteru je na první pohled vidět, zda se jedná o někoho místního nebo o člověka zvenčí (ve vztahu k Roudné). Potenciální využití • Skryté město Důležité poznámky

52

KOM – 039.

Sousedská komunita v ulici Na Roudné

Kontaktní osoby Paní Königsmarková, tel.: 604 461 279 Adresa, místo působiště Na Roudné (nová zástavba), 301 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit S výstavbou domů pod kostelem Všech svatých se začalo po povodních v roce 2004, v tomto případě jde především o řadové domy do ulice Na Roudné. V roce 2012 přišla druhá stavební vlna, domy z tohoto období navazují na předchozí zástavbu a táhnou se až k lesíku pod kostelem Všech svatých. V krátké době po osídlení domů z roku 2004 se začaly mezi novými obyvateli budovat sousedské vztahy. Paní Königsmarková vysvětluje, že komunikace mezi sousedy probíhala ze začátku především skrze jejího manžela, který pracuje ve stavební společnosti, která v oblasti výstavbu prováděla. Lidé za ním ze začátku chodili zejména řešit problémy ve svých domech. To byl podle informátorky první krok k navázání hlubších sousedských vztahů. Navíc díky aktivitám, které zmíním níže, novousedlíci rozšířili svoje vazby i mezi starousedlíky. Podle slov paní Königsmarkové je jejich sousedský život omezen jen na výše zmíněné skupiny obyvatel Roudné, obyvatelé nejmladší části nové zástavby se do společenského života příliš nezapojují, i když jsou na akce zváni. Jedna z prvních společných aktivit bylo vynášení morany/zimy do Mže. Ženy vyrobily figurínu, která se pak průvodem nesla k řece, aby se místní rozloučili se zimou. Dále průvod pokračoval do hospody. Občas se obyvatelé nové zástavby scházeli v místním Crazy music baru, který se nachází na Přední Roudné. Toto setkání nemělo hlubší význam, než jít si posedět a pohovořit se sousedy. Mezi jejich další aktivity patřilo pálení čarodějnic, které se odehrávalo v lesíku pod kostelem Všech svatých, dnes se v těch místech nachází zástavba z roku 2012. Oblíbené místo setkávání je pekárna U Marka, kde probíhá v létě grilování. A v zimě se u pekárny před štědrovečerní večeří zpívají koledy a vyměňuje cukroví. Srdcem čtvrti je tzv. „kruhák“, kruhový objezd, uprostřed kterého je jediný strom v zástavbě, u něhož se obyvatelé scházejí a často opékají buřty. Oficiálnější akcí je tematicky zaměřený maškarní ples, který probíhá druhý lednový týden, stále ale udržují ples jen mezi sebou a svými známými z důvodu kapacity sálu. Museli bychom podrobit lokalitu intenzivnějšímu zkoumání, abychom zjistili, zda můžeme hovořit o utváření úplně nové komunity bez ohledu na zaběhnuté vztahy a zvyky na Roudné nebo se jedná o navázání na komunitní chování starousedlíků. Potenciální využití • Sousedské dny Důležité poznámky

53

KOM – 040.

Skautští senioři

Kontaktní osoba Ing. Josef Proškovec, CSc., tel.: 603 318 031 Adresa, místo působiště Hospoda na TJ Prazdroj, Na Roudné 57, 301 00 Plzeň Popis komunitního chování, aktivit Pro začátek je nutné zmínit historii skautingu na Roudné. První oddíl zde fungoval ještě před 2. světovou válkou v rámci DTJ (Dělnické tělovýchovné jednoty) Plzeň. Se svým informátorem panem Proškovcem jsem mluvila především o situaci roudenského skautingu po válce, kdy několik nadšenců hned v květnu roku 1945 skauting obnovilo po pauze, která trvala během války. Nábor trval zhruba dva měsíce a zájem byl velký, přihlásilo se 100 děvčat a chlapců. Celá skupina se scházela na hřišti DTJ Plzeň na Roudné. Jedna z prvních akcí, kterou organizovali, bylo setkání skautů a rodičů u táboráku – pro skauting typického místa shromažďování. Další činnost již probíhala standardními setkáními, kde se skauti a skautky učili klasickým skautským dovednostem, např. jak postavit stan, zapálit táborák a podobně a také pomáhali při likvidaci škod po bombardování. Na konci roku 1948 byl skauting oficiálně zrušen a nikdo nemohl provozovat tuto činnost až do roku 1990, místo toho vznikl pionýr. I DTJ Plzeň bylo zrušeno a sdružilo se do Sokola. Roudenský skauting se ale po revoluci už neobnovil. Poslední skautský tábor proběhl roku 1949. Na tuto činnost potom v roce 1994 navázali skautští senioři, kteří se scházejí až do současnosti. Jejich první setkání proběhlo v říjnu roku 1994 téměř padesát let po znovuobnovení skautské činnosti na Roudné. Tenkrát se na setkání sešlo 70 bývalých členů a většina z nich se neviděla právě těch 50 let. Následující rok proběhlo setkání u táboráku k 50. výročí již výše zmíněného znovuobnovení činnosti skautského sboru. Toto setkání vedlo organizátory k uspořádání dalších shromáždění bývalých skautů a skautek a následující shromáždění se konala každé dva roky. Aktivita skautských seniorů byla rozmanitá, ale v prvé řadě spočívala v organizování řady výletů, které absolvovali v minulosti na připomenutí starých časů. Také si rádi na setkáních připomínali dřívější podobu Roudné. V dnešní době se scházejí pravidelně každý měsíc v úterý v hospodě na TJ Prazdroj. Ze skautské minulosti se nedochovaly dokumenty a historické údaje, to vedlo v nedávné době přední osoby skautských seniorů k vedení kroniky a vytvoření fotodokumentace. Potenciální využití Důležité poznámky

54

Košutka Barbora Malkusová

Na Košutce se setkáváme s různorodější zástavbou než na Roudné. Sídlištní komplex Košutka, urbanistický celek postavený na konci 80. let, se vyznačuje soustředěním bodových panelových domů v kombinaci s „víceúhelníkovými“ rondely, kde vnitřní prostor rondelů bývá zastavěn budovou s funkcí občanského využití (MŠ, Ústav sociální péče, apod.). Jižně u Kotíkovské ulice se setkáme s nízkou zástavbou soustředěnou v oblasti kolem bývalé sokolovny a nejblíže k centru narazíme na zástavbu řadových domů z 2. světové války tzv. „Berlín“. Komunitní život na košuteckém sídlišti příliš nefunguje v ideálním slova smyslu. Ve veřejném prostoru se setkáme především s potenciálně komunitními aktivitami, až na pár oficiálních organizací. Nejčastěji se v prostoru sídliště setkáme s maminkami s dětmi, které se zdržují v blízkosti dětských hřišť, tudíž spolu přichází do časté interakce nebo zde narazíme na „pejskaře“, kteří se ale často vydávají za hranice sídliště do přilehlého lesa. Tuto činnost ale můžeme v podstatě označit za samotářskou. Lepší situaci nacházíme v nižší zástavbě směrem do města. Najdeme zde Košutecký park s jezírkem a frekventovanými dětskými hřišti. Park se zdá být velice oblíbené a hojně navštěvované místo. U Košuteckého parku stával kulturní dům, kde se scházeli lidé ze sídliště a z nedaleké čtvrti Berlín. Pořádaly se zde různé kulturní akce jako např. plesy (myslivecké, oddílu kopané apod.) a hrálo divadlo. Po revoluci přešel kulturní dům do správy soukromého vlastníka a začal chátrat. Mimo jiné i díky tomu začal kulturně-komunitní charakter oblasti upadat. Absence společenského života, ale nezůstala bez odezvy, obyvatelé Košutky a „Berlína“ cítili potřebu se někde scházet, a to byl impulz pro vznik spolku Berkoš, který funguje do současnosti. Je to především spolek starších lidí. V lokalitě „Berlín“ se ale také můžeme setkat s aktivními sousedy z nové zástavby obytných domů, kteří jsou mladšího věku a snaží se různými akcemi podporovat komunitní život v oblasti, aktivizují se prostřednictvím facebookových stránek. Dalším bodem komunitního života v této oblasti je hřiště házené a odbíjené u Košuteckého parku, kde najdeme sportovní kluby a kde se navíc scházejí místní každou první středu v měsíci (návaznost na Berkoš). Na závěr stojí za zmínku, že zde můžeme nalézt i zajímavou sociálně deprivovanou lokalitu starou Klotzovu ci55

helnu, kde přichází do interakce street artová subkultura se sociálně vyloučenými jedinci pohybujícími se v této oblasti.

Reflexe výzkumu Co se týká metod výzkumu, postupovala jsem prakticky stejně jako na Roudné. Mapování a prostupování terénem bylo ale o mnoho složitější především v prostoru sídliště, vztahy zde nejsou tak propojené a získávání kontaktů a dalších informací zabralo mnohem více času. Velice hodnotné se ukázaly kontakty kolegyně Evy na sdružení Boleveckých rodáků, díky nimž jsme měli kde navázat s naším výzkumem. V prostoru sídliště a v parcích byla velice užitečná metoda zúčastněného pozorování, díky které jsme se dozvěděli zásadní informace o rytmu sledované lokality. Za problematické považuji, že v lokalitě Košutky se nachází velice málo oficiálních organizací, které by měly komunitní charakter. Dalšími zádrhely, se kterými jsem se setkávala, bylo nezájem o komunikaci potenciálních akterů a neochota k navázání byť minimální spolupráce. Důvody byly různé – velká vytíženost druhé strany, žádná odezva na kontaktování, nebo jednoduše – nezájem o projekt. Na druhou stranu jsem se v průběhu monitoringu setkala i s mnohými lidmi, kteří dělají velice prospěšnou práci pro Plzeň 1 nebo i s přesahem pro celé město. Na závěr bych ještě upřesnila prostorové rozdělení naší lokality Košutka, které se úplně neztotožňuje s oficiálním prostorovým rozdělením. Do „mé“ lokality jsme zařadili ještě „Berlín“, který se většinou pokládá za část Lochotína. Rozhodli jsme se zařadit jej pod Košutku ze dvou zásadních důvodů. Za prvé – z ryze praktického hlediska, kdy bylo nutné rozdělit na dvě poloviny jednotlivé čtvrtě Plzně 1, aby se jednalo o zhruba stejné díly práce. Za druhé – od počátku našeho projektu byla zřejmá výjimečnost této lokality a její propojení s Košutkou v rámci spolku „Berkoš“. Níže v textu následuje podrobný výčet komunitních prostředí, na která jsem v průběhu své práce narazila.

56

KOM – 041.

Sdružení Berkoš

Kontaktní osoby Pan Polata, tel.: 607 192 469 Adresa, místo působiště Karlovarská 563/8, 323 00 Plzeň, Severní Předměstí (CD Hotel Garni) Popis komunitního chování, motivací a aktivit Spolek „Berkoš“ vznikl v roce 1997 jako reakce na ukončení společenských akcí v kulturním domě na Košutce. Dříve byl kulturní dům středobodem komunitního života v této oblasti. Kulturní dům používaly různé spolky a organizace ke svým aktivitám. Sál domu se například využíval ke sportovním činnostem, k hraní divadla a k pořádání plesů. Pan Polata již v minulosti pořádal v sále v rámci svého působení ve fotbalovém oddílu TJ Košutka různé plesy na podporu fotbalového klubu. Se zánikem kulturního domu, jakožto kulturně komunitním centrem Košutky a okolí, lidé přišli o kulturní akce a zejména o místo, kde by se mohli setkávat. Díky této poptávce založili aktivní obyvatelé spolek Berkoš, jehož název vznikl spojením počátečních písmen čtvrtí Berlín a Košutka. Sdružení organizuje pan Polata, který zasílá poštou pozvánky na pravidelná setkání, jež se konají jednou či dvakrát ročně v CD Hotelu Garni. V roce 1997, kdy spolek vznikl, probíhala setkání v kavárně v Pekle. V době zavření kavárny se přesunuli na jedno shromáždění do Měšťanské besedy. Setkání mívají podobný scénář. Vedoucí osoby spolku zajistí živou hudbu k poslechu a k tanci, přičemž si lidé povídají a popíjejí. Shromáždění „Berkoše“ můžeme označit jako klasickou zábavu přátel a známých, které spojuje prostor, v němž žijí nebo v minulosti žili a jeden hlavní účel – oživit komunitní život na Plzni 1, a docílit toho, aby spolu lidé nepřestali komunikovat. Potenciální využití • Sousedské dny • Skryté město Důležité poznámky

57

KOM – 042.

DDM Talent

Kontaktní osoby Bc. Ilona Křížková, tel.: 603 783 496 Adresa, místo působiště Krašovská 30, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit DDM Talent je moderní komplex s nabídkou volnočasových aktivit pro děti. Na Košutce sídlí jen několik posledních měsíců, proto jsou některé projekty teprve v začátcích. Celý komplex vede paní Křížková, která navazuje na svou 25letou zkušenost přímo v oboru volnočasového vzdělávání a s DDM Talent založila první profesionální soukromé pracoviště v České republice. Se svojí činností se chtějí odlišovat od klasických uměleckých škol, kde se sice dětem nabízejí různé volnočasové aktivity, ale jen na amatérské úrovni. DDM Talent, jak už z názvu vyplývá, se soustředí na podchycení talentů a jejich přípravu na profesionální kariéru nebo na prestižní soutěže. Zatím se sdružení soustředí na tři hlavní sekce „Sport a pohyb“, „Hudba a média“ a „Tanec a umění“, kdy každou sekci vedou skuteční profesionálové ve svém oboru, kteří mají pod sebou další lektory. Paní Křížková kupříkladu vede taneční skupinu „Storm“, která má obrovské úspěchy na soutěžích, jak u nás v České republice, tak na celosvětové úrovni. Pokud se jedná o sekci „Hudba a média“ zase se odlišují od ZUŠ, ale jejich lekce vedou hudebníci a zpěváci z různých hudebních uskupení. Děti se učí bez osnov, a navíc to, co je skutečně baví a zajímá. Děti se také mají možnost podívat do zákulisí festivalů a různých koncertů, aby viděli, jak to funguje na druhé straně pódia. V sekci „Sport a pohyb“ paní Křížková uvádí jako příklad výuku bowlingu. DDM pořádá školní bowlingovou ligu pro plzeňský kraj, která funguje již 7 let a v současnosti pořádá i mistrovství republiky pro školy. Navíc se zde vyučuje také americký fotbal, kickbox nebo karate. V letošním roce se pod DDM Talent přidá výtvarná škola „Výtvarno“, kde budou vyučovat akademičtí malíři, aby se zachovala profesionalita celého sdružení. Pro garanci kvality mimo jiné slouží i úzká spolupráce s celebritami nebo významnými osobnostmi kulturního nebo sportovního života. Mezi hlavní garanty DDM Talent patří například pan Jan Čenský. Tyto osobnosti do sdružení docházejí, účastní se výuky dětí nebo je jezdí podporovat na soutěže. Mediálně DDM nejvíce spolupracuje s Plzeňským deníkem a rádiem Kiss Proton. Úzká spolupráce probíhá i mezi ÚMO Plzeň 1 a Magistrátem města Plzně a s nákupním centrem Globus, které v současnosti pořádá velké akce. Také se podílejí na mnoha akcích v Plzni, kde připravují program pro diváky. DDM začala také organizovat příměstské tábory. Letošní léto probíhá pouze jeden, ale na příští rok je v plánu připravit program pro děti na celé léto. Potenciální využití • Sousedské dny Důležité poznámky

58

KOM – 043.

Diakonie západ

Kontaktní osoby Mgr. Libor Janíček, tel.: 604 761 460 Jana Baťková, tel.: 739 244 795 – Klub Atom Veronika Pavlíková, tel.: 739 244 714 Adresa, místo působiště 323 00 Plzeň-Košutka Popis komunitního chování, motivací a aktivit Na košuteckém sídlišti funguje již 10 let v rámci Diakonie západ stacionář „Človíček“, který založil pan Roman Hajšman, mimo jiné ředitel společnosti „Možnosti tu jsou“, provozovatel kavárny Kačaba a dalších organizací s podobným zaměřením. Ve stacionáři se starají o těžce handicapované jedince od raného věku až do dospělosti. V době založení stacionáře žádná podobná činnost provozovaná na Košutce nebyla a vzhledem k tomu, že pan Hajšman se sám staral o handicapovaného syna, jsou jeho motivace pro vybudování stacionáře poměrně jasné. Péče o klienty stacionáře spočívá především v rehabilitaci a v různých cvičeních. V jedné části košuteckého zařízení jsou děti a mládež, ti mají 10 členů, kdy kapacita stacionáře je 11 klientů, a v druhé mládež až dospělí. Starší skupina stacionáře se realizuje různými rukodělnými pracemi a potom své výrobky prodává na trzích nebo vyrábí různé upomínkové předměty na benefiční či fundraisingové akce. V rámci terapie se klienti rovněž učí základním úkonům k uplatnění v majoritní společnosti. V této činnosti pokračují skrze lobezské pracoviště „Jdeme dál“ a snaží se tuto práci obohatit o složitější úkony, aby se klienti mohli dle svých možností osamostatnit. Mezi další možný postup klientů patří, že si mohou na pobočce Diakonie západ v Merklíně plnit školní docházku. Stacionář na sebe snaží upozornit veřejnost, proto se účastí různých akcí nebo je sám pořádá. V loňském roce například klienti „Človíčka“ rozsvěcovali vánoční strom na plzeňském náměstí. Vztahy stacionáře s lidmi ze sídliště jsou poměrně vlažné, místní organizaci akceptují, ale pokusy o její otevření do sídliště a spolupráce s obyvateli sídliště je dost problematická. Samo zařízení by ale velmi uvítalo začlenění do komunity a zvýšení zájmu ze strany místních. Největším komunitním aspektem organizace jsou v současnosti rodiče klientů, kteří spolu tvoří uzavřenou fungující komunitu, společně pořádají grilování a různá setkání nebo jezdí na výlety. Potenciální využití • Sousedské dny Důležité poznámky • V rámci Lochotína funguje pod záštitou Diakonie západ Nízkoprahový klub Atom, více informací v sekci komunity u kolegyně Evy.

59

KOM – 044.

Hřiště házené a odbíjené

Kontaktní osoby Pan Polata, tel.: 607 192 469 Adresa, sídlo organizace V Lomech, 323 00 Plzeň-Bolevec Popis komunitního chování, motivací a aktivit Můžeme říci, že košutecké hřiště házené a odbíjené je poměrně frekventovaným místem, kde najdeme, jak různé sportovní kluby, tak se zde scházejí lidé kvůli krásné vyhlídce na Plzeň. V areálu je k dispozici kiosek s občerstvením, proto zde lidé rádi posedí. Od informátorů víme, že sem lidé chodí poměrně rádi. Občas se zde pořádají i akce masovějšího charakteru, kupříkladu „májka“. Na hřišti se scházejí především házenkáři a místní sem chodí hrát nohejbal. Jako pravidelnější akci potenciálně komunitního charakteru uvedu, že se zde scházejí každou první středu v měsíci na pivo rodilí „Košutečáci“. Potenciální využití • Skryté město • Sousedské dny Důležité poznámky

60

KOM – 045.

Fotbalový oddíl TJ Plzeň Košutka

Kontaktní osoby Pan Nováček, tel.: 724 227 605 Pan Polata, tel.: 607 192 469 Adresa, místo působiště Vinická, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Oddíl kopané v rámci TJ Košutka je největší na Plzni. Čítá 9 mužstev o 250–280 členech v širokém věkovém rozmezí, a to od 6 do 60 let. Hřiště prochází v současné době modernizací, především zázemí a šatny. O technický chod hřiště se stará správce pan Fremund. Funkci správce vykonává jako dobrovolnou činnost, do jisté míry kompenzovanou tím, že má k dispozici kiosek na hřišti, který může využívat pro drobné podnikání. V první řadě tedy občerstvuje návštěvníky zápasů. Většina aktivit spojená s provozem a chodem oddílu a hřiště probíhá na základě dobrovolnictví. Oddílu také pomáhá, že může využívat vodní zdroj, Kopeckého pramen, který vyvěrá nad hřišti na Sylvánu. Potýkají se s několika problémy a jejich řešení přicházejí pomalu. V blízké budoucnosti má proběhnout renovace zázemí. Nedostatečnost tohoto zázemí považuje pan Nováček za zásadní nedostatek, protože se zde neprováděly žádné opravy od roku 1964. Nutnost oprav dokonce spojuje s další existencí oddílu. Hřiště disponuje komunitním potenciálem. Scházejí se zde nejen hráči a funkcionáři, ale i rodiče dětí, které hrají fotbal, nebo široká veřejnost. Konají se zde kulturní akce. Především můžeme zmínit „Dokopnou“, kdy se všichni zainteresovaní lidé sejdou na hřišti a věnují se klasické zábavě za doprovodu hudebníků. Jinak zde probíhají i různé soukromé akce podobného charakteru, například oslavy narozenin. Vše se ale odehrává v okruhu lidí, kteří mají, co dočinění s fotbalem. Oddíl kopané úzce spolupracuje především s vedením ÚMO Plzeň 1. Radnice s panem starostou Brabcem zaštiťuje jejich akce, především fotbalové turnaje mládeže konané i ve spolupráci se školami. Za zmínku stojí existence rivality mezi oddílem kopané na Košutce a oddílem Na Prokopávce, tedy SSC Bolevec. Funkcionáři a bývalí i aktivní hráči obou klubů se poměrně znají a sledují vzájemně svoji činnost. Potenciální využití • Sousedské dny • Skryté město Důležité poznámky • Pan Polata i pan Nováček disponují fotodokumentací o vývoji klubu.

61

KOM – 046.

Zahrádkářská kolonie Střelnice

Kontaktní osoby Pan Koubek, tel.: 731 467 334 Adresa, sídlo organizace Rabštejnská, 323 00 Plzeň-Bolevec Popis komunitního chování, motivací a aktivit Existence zahrádkářské kolonie se datuje od roku 1983. Zahrádkářská kolonie má vlastní webové stránky, které fungují v rámci českého svazu zahrádkářů, jako webové stránky všech ostatních osad na Plzni 1. Osada má 45 členů, počet členů odpovídá počtu zahrádek v kolonii. Zahrádkáři hospodaří na pronajatých pozemcích, přičemž vztahy mezi nájemníky a pronajímateli jsou podle slov pana Koubka velmi dobré. Zahrádky si pronajímají v drtivé většině lidé z přilehlého sídliště. Společné zázemí v osadě neexistuje, ale původní plány z osmdesátých let se společenskou budovou počítaly. V budově se měla nacházet moštárna a sklípky pro jednotlivé zahrádky. Po roce 1989 se pozemek vrátil původnímu majiteli a ke stavbě už nedošlo. Postupně se činnost zahrádkářů měnila, dříve se soustředili na pěstování zeleniny a ovoce a v současné době plní zahrádky spíše rekreační účel. V kolonii se nepořádají společné akce. Pan Koubek vidí jako slabé místo osady, že zahrádkáři fungují pouze jako jednotlivci. Jediná společná aktivita je grilování v osadě s několika sousedy. Do budoucna by byl pan Koubek rád, kdyby se zahrádkáři ze Střelnice účastnili regionální výstavy výpěstků v bolevecké sokolovně. Zásadní problémy, které kolonie řeší, se týkají přítomnosti bezdomovců, a to jak v přilehlém lese, tak přímo v osadě. V loňském roce byli nuceni řešit problém s policií a ÚMO Plzeň 1. Mimo jiné se místní zahrádkáři starají o okolí osady, především prosekávají příchodové cesty. Potenciální využití • Sousedské dny Důležité poznámky

62

KOM – 047.

Motýl o.s. a RC Vlnka

Kontaktní osoby Bc. Hana Breníková, tel.: 774 855 133 Adresa, Sídlo organizace Žlutická 2, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování a aktivit Motýl o.s. zajišťuje sociální služby pro osoby se zdravotním postižením (ZP) a provozuje rodičovské centrum Vlnka (RC Vlnka), které vzniklo v roce 2004 jako prostor pro integraci dětí se ZP. Organizace nabízí možnost rodičům s dětmi se ZP smysluplně využít volný čas díky nabízeným aktivitám. Volnočasové aktivity pomáhají rozvíjet potenciál dětí pod odborným vedením. Nadále organizace pořádá letní tábory a příměstské tábory jak pro zdravé děti, tak pro děti se zdravotním postižením a víkendové pobyty. Další aktivitou organizace je „motýlí miniškolka“ určená pro děti, které se nedostaly do běžné mateřské školy. Tato aktivita byla v rodičovském centru Vlnka v roce 2012 novinkou. Organizace se mimo jiné snaží rodičům pomoci ve vzdělávání se o psychomotorickém vývoji dítěte od raného věku do 2 let v rámci projektu „Krůček po krůčku k prvnímu kroku a aktivnímu rodičovství“. Sdružení také v průběhu roku pořádá několik jednorázových tematicky zaměřených akcí pro plzeňské mateřské a základní školy a speciální MŠ a ZŠ, pro které je vyhrazeno dopoledne a dále i odpolední akce pro rodiny s dětmi. Jak je zmíněno výše organizace přikládá důležitost informovanosti a zapojení rodičů, a proto připravila program „rodičovské skupiny“, aby rodiče mohli sdílet témata týkající se jejich ratolestí, osobních zkušeností a různých informací. Především však jde o vzájemnou podporu rodin v náročných životních situacích. Pro rodiče jsou dále připraveny „tvůrčí dílny pro rodiče“ a „kurzy a semináře pro rodiče“, kde se dále vzdělávají v různých oblastech spjatých s rodičovstvím. Další sociální službou je „raná péče“, v rámci tohoto projektu se organizace snaží skrze poradkyně se zkušenostmi v oblasti fyzioterapie a speciální pedagogiky pomoci rodinám s dětmi se zdravotním postižením od narození do 7 let věku dítěte. Do cílové skupiny spadají i děti bez diagnózy, která jsou ale z nějakého důvodu v rizikové skupině. Organizace také pravidelně otevírá terapeutické dílny pro dospělé klienty, kteří se z důvodu svého handicapu nemohou úspěšně zapojit do pracovního procesu.

63

KOM – 048.

Novousedlíci na „Berlíně“

Kontaktní osoba Aleš Hejna, www.facebook.com/ales.hejna Adresa, sídlo organizace Střední 39, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování a aktivit Jde o sousedskou skupinu ze 4 roky staré zástavby bytových domů na „Berlíně“. „Aktivizátorem“ oblasti můžeme označit pana Hejnu, který založil facebookové strány „Berlín v Plzni“, aby tím posílil sousedskou sounáležitost v této lokalitě. Podle něj totiž fungovala oblast „Berlína“ celé roky jako komunita a nová zástavba tento komunitní život narušila. Skupina se tedy snaží aktivizovat na facebookových stránkách, ale podle zakladatele pana Hejny to není dostatečné, do budoucna by si představoval lokalitu více propojit a pořádat více společných akcí. Novousedlíci fungují do jisté míry jako formální organizace v případech, kdy chtějí iniciovat nějaké úpravy v oblasti „Berlína“. Do současnosti se jim povedlo zrealizovat několik společných projektů, a to stavbu nového dětského hřiště, nechat instalovat popelnicové stání, všechny silnice na „Berlíně“ změnit na obytnou zónu a posledním počinem bylo uspořádání „Blešky“ v rámci Evropského dne sousedů, prvního dětského blešího trhu v Plzni. Potenciální využití • Sousedské dny Důležité poznámky

64

Vinice Barbora Malkusová

Sídliště Vinice je nemladším sídlištěm městského obvodu Plzně 1 postaveným na přelomu 80. a 90. let minulého století. Jedná se o sídliště koncipované do vnitrobloků, které dnes nemají žádné využití. Koncem 90. let se v západní oblasti k sídlišti začala přistavovat nová zástavba obytných a rodinných domů, označovaná místními jako Sylván. Komunitní život na sídlišti se zdá být téměř nulový, během svého pohybu v terénu a ani od informátorů jsem se nedozvěděla o žádných významných aktivitách komunitního charakteru. Prakticky mohu uvést pouze dvě organizace, a to DoRA a Dům pohádek. Dům pohádek je navíc poměrně problematický ve vztahu ke komunitnímu životu na Plzni 1, protože se sem sjíždí maminky s dětmi nebo mateřské školy z celé Plzně. Obě dvě organizace jsou popsané zevrubněji níže. V bezprostřední blízkosti sídliště se nachází lochotínský park s přilehlým amfiteátrem, o kousek dál začíná zoologická zahrada s Dinoparkem. U těchto plzeňských atrakcí ale můžeme opět hovořit jen jako o potenciálně komunitních aktivitách, pokud vůbec. Nelze totiž říci, že by zmíněná místa pomáhala komunitnímu životu na Vinicích nebo Plzni 1, místní jen hodnotí přítomnost zoo nebo amfiteátru jako výhodu, že nemusejí na velké koncerty jezdit nikam daleko anebo, že hned za domem mají zábavu pro své děti či vnoučata. Vzhledem k poloze sídliště zde mají široké spektrum působnosti tzv. „pejskaři“. Kolem Vinic najdeme mnoho prostoru pro venčení psů, i přesto, že je možné setkat se s názorem, že zeleně v Plzni ubývá. Jako další potenciálně komunitní skupinu můžeme označit maminky s dětmi, které se hromadně scházejí především na novém hřišti nad Dinoparkem. Sídliště Vinice se také musí potýkat s nálepkou „cikánského sídliště“, kterou dostalo od obyvatel zvnějšku, sami rezidenti totiž nepociťují, že by zde byl nějaký výrazný problém s romskou menšinou. V začátcích výzkumu jsme dokonce uvažovali, že Vinice nebudeme ani zařazovat do předmětu našeho zájmu, nakonec jsme ale usoudili, že jsou určitá specifika, na která by bylo dobré poukázat, i když se to úplně netýká ko65

munitního života. Na druhou stranu i zjištění, že na Vinicích komunitní život nefunguje, je fakt, na který je dobré upozornit a popřípadě se na tento problém v budoucnu zaměřit.

Reflexe výzkumu V průběhu výzkumu se bohužel potvrdila naše premisa, že Vinice budou velkým problémem v přístupu a v práci v lokalitě. Na začátku jsme neměli téměř žádné informace o této oblasti, tudíž nebyla ani možnost kde navázat jako v předchozích dvou lokalitách. Soustředila jsem se tedy především na metodu zúčastněného pozorování, díky níž se mi v prostoru odkrylo několik potenciálně komunitních aktivit. Také jsem se mnohem více soustředila na osoby na ulicích a oslovovala je. Nikdo mě ale neposunul dál a všichni informátoři se shodovali na tom, že na Vinicích není co dělat, že se tam místní nikde příliš nescházejí, a že není ani kam si dojít „na jedno pivo“. Informace z výpovědí se mi víceméně potvrdily v terénu. Na druhou stranu vinické sídliště je velmi zajímavý veřejný prostor s translokálním charakterem díky nedalekému amfiteátru a zoologické a botanické zahradě. Neexistenci komunit v prostoru sídliště Vinice, lze interpretovat především v závislosti na samotném charakteru sídlišti. Sídliště plní především rezidenční funkci a veřejný prostor, který se nám v něm nabízí, má zejména funkci tranzitní. Můžeme tedy říci, že zde není prostor k vytvoření komunitního života, lidé se prakticky nemají, kde setkat a interagovat mezi sebou. Aktivizovat obyvatele sídlišť by měli oficiálnější organizace, vzhledem k problematičnosti daného prostoru, ale ty na Vinicích, až na sdružení DoRA, které je zde jen krátce, nefungují. Na závěr bychom se tedy měli zamyslet nad tím, jak aktivizovat nebo oživit komunitní život v takto problematických lokalitách. Nebo se možná vrátit na začátek a zkusit se zamyslet, zda je něco takového jako aktivizace komunitního života od místních obyvatel vůbec vyžadováno.

66

KOM – 049.

DoRA

Kontaktní osoby Bc. Ivana Štruncová, tel.: 777 186 810 e-mail: [email protected] Adresa, sídlo organizace Brněnská 14, 323 00 Plzeň-Vinice Popis komunitního chování, motivací a aktivit Zapsaný spolek Dobrovolnická Regionální Agentura DoRA se zabývá náborem, školením a koordinováním dobrovolníků, kteří svou činnost mohou vykonávat v sociální, kulturní, zdravotnické či sportovní oblasti, ve školách a státní správě. Věnuje se primárně dobrovolníkům, ale cílovou skupinou jsou také klienti spolupracujících organizací. Činnost zahájili roku 2012. V současné době zde funguje hlavně mateřské centrum „Klubíčko“ a klub seniorů, který navštěvuje jen několik málo členů. Také se zde provozují různé kurzy cvičení, především pro ženy. Mateřské centrum Klubíčko zřídili v organizaci v září minulého roku na popud ÚMO Plzeň 1, protože obvod se neustále potýká s nedostatkem místa v mateřských školách. V průběhu fungování zařízení se v podstatě cílová skupina vyprofilovala sama a dnes do centra dochází rodiče s dětmi mezi 2 a 3 rokem věku. Pro mládež v DoŘE funguje doučování, nejedná se ale o nízkoprahový klub. DoRa je společenské a kulturní centrum jediné svého druhu na Vinicích. Hodiny cvičení nenavštěvují jen lidé ze sídliště ale z celé Plzně, organizace má translokální přesah. Potenciální využití • Sousedské dny Důležité poznámky

67

KOM – 050.

Dům Pohádek

Kontaktní osoby Johana Černá, e-mail: [email protected] Adresa, sídlo organizace Na Chmelnicích 1599/3, 323 00 Plzeň Popis komunitního chování, motivací a aktivit Dům pohádek byl vybudován při horním okraji Lochotínského parku nedaleko zoologické zahrady a Dinoparku. Zahájil svůj provoz koncem roku 2010 a od té doby slouží dětem a rodičům k zábavě, odpočinku a relaxaci. Objekt je určen pro širokou veřejnost k trávení volného času v prostředí, kde ožívají české pohádkové postavy a především oblíbené postavy z večerníčků. Cílem provozovatele je mimo jiné udržet povědomí o českých klasických pohádkách a večerníčcích především mezi nejmladšími ročníky. Interiér objektu je rozdělen do tří hlavních částí, a to divadelního ateliéru, hlavního herního prostoru a výtvarného ateliéru. Na střeše budovy potom najdeme dětské hřiště. V divadelním ateliéru probíhají animační programy, jejichž podoba se odvíjí podle charakteru akce, která by zde měla proběhnout. Tematicky bývá ovlivněná aktuálním ročním obdobím, a také samozřejmě záleží na předchozí domluvě. Děti si zde mohou zkusit zazpívat a zatancovat s nějakou pohádkovou postavou na pódiu. Multifunkční prostor ateliéru umožňuje uskutečnění širokého spektra akcí, od zorganizování dětské diskotéky po vystoupení divadelního souboru, nejčastěji zde hraje divadelní soubor Jitule a Dadule. K dispozici je také velké množství kostýmů, které si lze za poplatek půjčit domů. V centrální části hlavního herního prostoru je umístěna velká Pařezová chaloupka Křemílka a Vochomůrky se dvěma skluzavkami, dále v místnosti najdeme Rákosníčkův kolotoč, klobouk kouzelníka Pokustóna a miniškolku Macha a Šebestové, kde si předškoláci mohou například vyzkoušet psát na tabuli. Pro nejmenší návštěvníky je zde připraven barevný domeček, pro starší děti herní místnost vybavená X-box konzolí a pro nejstarší relaxační místnost s masážními křesly. Ve výtvarné ateliéru si mají děti možnost něco vyrobit a výrobek si poté odnést domů na památku. Venkovní hřiště je vybaveno mnoha hracími prvky a je otevřeno při příznivém počasí. V současnosti stále vyhledávanější službou domu je hlídání dětí od tří let. Momentálně se Dům pohádek potýká s komplikací, a to je uzavření přilehlé kavárny a cukrárny, kde se připravovalo pohoštění například na dětské oslavy. V minulých letech se Dům pohádek aktivně podílel na organizování příměstských táborů, v letošním roce však nebyly vypsány žádné termíny. Potenciální využití • Sousedské dny Důležité poznámky

68

Potenciálně komunitní aktivity Translokální aktivity

Ve všech částech městského obvodu Plzeň 1 je možné setkat se s několika obdobnými potenciálně komunitními aktivitami, které nelze rozdělit striktně podle těchto částí. Můžeme je tedy označit za translokální.

Venčení psů Jednou z aktivit, se kterou se lze setkat v sídlištním prostoru, je venčení psů. Tato aktivita nutí místní obyvatele opustit své byty a vyrazit ven do veřejného prostoru. Obecně by se dalo říci, že „pejskaři“ jsou jedněmi z často viděných jedinců, kteří využívají prostor sídliště a docházejí (především na Bolevci) i do nedalekých lesů. Výhodou blízkosti lesů je i skutečnost, že je možné pustit psa bez vodítka, což prostor sídliště nedovoluje. S tímto palčivým problémem se setkávají především obyvatelé Lochotína, pro které jsou lesy vcelku vzdálené. Mezi informátory jsme se setkali s možným řešením situace, tedy s názorem, že by uvítali na sídlišti tzv. venčiště, tedy vyhrazený prostor pro venčení psů, kde by bylo povoleno mít psa puštěného z vodítka. Venčení často probíhá individuálně, jen málokdy se stane, že lidé venčí ve dvojicích. V tomto smyslu nebylo vypozorováno potenciálně komunitní chování majitelů psů. Ovšem je nutno podotknout, že právě „pejskaři“ byli častými informátory při dotazování na místní každodennost a zajímavé aspekty žití v místní lokalitě, neboť (jak bylo řečeno výše), právě oni se nejvíce pohybovali po sídlišti a byli vcelku ochotní odpovídat na naše dotazy.

Cyklistika Z našeho pozorování vyplynulo, že bicykl je oblíbeným dopravním prostředkem, který je využíván k přepravě nejen po čtvrtích městské části Plzeň 1, ale také k přepravě do dalších městských částí. Cyklostezky plynule pokračují až do okolních lesů. Cyklistika je využívána především v teplejším ročním období.

69

Dětská hřiště V prostoru sídlišť se nachází značné množství zrekonstruovaných dětských hřišť, která nabízejí volnočasové vyžití pro malé děti především předškolního věku či žáků prvního stupně základní školy. Děti jsou často doprovázeny svými maminkami či babičkami, které tráví čas na hřišti s nimi. Z našeho pozorování vyplynulo, že právě výše zmínění „pejskaři“ a maminky s dětmi tvoří nejsilnější skupinu obyvatel, kteří se v sídlišti pohybují. Tato skutečnost se potvrdila zpravidla ve všech časových horizontech kromě večerních hodin, kdy se v sídlišti nepohybuje – ve vztahu k počtu zde bydlících obyvatel – téměř nikdo. Dětská hřiště slouží jako místa setkávání maminek s dětmi, ale subjektivně vzato, nelze toto setkávání označit jako komunitní, neboť nebylo během našeho monitoringu zjištěno, že skupiny maminek, které se zde setkávají, dále participují i na jiných společných aktivitách.

Sídlištní parky Prostor sídlištní výstavby je vcelku zaplněn zelení a nachází se zde několik parků, které nabádají k odpočinku. Největším parkem je Centrální park na Lochotíně, který byl před několika lety významným způsobem přestavěn a vznikla zde plocha s fontánou a místy k posezení. Tento prostor je využíván hlavně maminkami s dětmi v teplém počasí či při čekání na lekci plavání v Lochotínském plaveckém bazénu, který přímo k parku přiléhá. V prostoru parku se konají také různé kulturní akce například pod záštitou ÚMO Plzeň 1. Letos je zde pro zájemce připravena série koncertů. Za zmínku stojí také sakurová alej u 34. ZŠ, kde bylo vypozorováno občasné scházení místních obyvatel především starších ročníků, kteří využívají lavičky podél aleje k odpočinku a pobavení se se svými přáteli. Kromě seniorů na lavičkách po škole občas posedávají i děti z místní základní školy. Nebylo však vypozorováno pravidelné setkávání ani jedné ze zmíněných skupin.

Party mladistvých Pravidelné setkávání mladistvých jsme během výzkumu nezaznamenali, ale z výpovědí našich informátorů vyplynulo, že se party teenagerů v sídlišti pohybují. V některých případech mají místní obyvatelé s těmito lidmi negativní zkušenosti. Ze skutečnosti, že jsme jejich přítomnost v sídlišti nezaznamenali, vyplývá, že se neschází pravidelně každý den na stejném místě, což nesnižuje jejich význam.

Street art – graffiti Výsledky tvůrčí činnost autorů graffiti prolínají celou lokalitu. Nejčastěji jsou za tímto účelem využívány výměníkové stanice po celém sídlišti. Nejvýraznějším objektem autorů je zeď, jež lemuje značnou část Lidické ulice, kterou lze s trochou nadsázky označit jako výstavní prostor tvorby těchto aktérů. Komunitní potenciál je v tomto případě značný, avšak problémem je toto společenství objevit, neboť je jejich činnost svým způsobem považována za ilegální, respektive je často nazývána v souladu se zákonem jako vandalství a oni sami se z tohoto důvodu skrývají před veřejností, aby nebyli odhaleni či osočováni z porušení zákona.

Předzahrádky Předzahrádky u jednotlivých panelových domů jsou především na Bolevci spíše marginální záležitostí. Interpretovat tuto skutečnost můžeme tak, že lidé postrádají motivaci zvelebovat veřejný prostor před domy, který není v jejich vlastnictví. Na Lochotíně je fenomén předzahrádek k vidění častěji, což může mít přímou souvislost s působením místních bytových družstev či větší ochotou lidí se takto angažovat. Tento fakt nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, neboť by si zasloužil dlouhodobější zkoumání. Jako překážku při výzkumu lze označit i problém s oslovováním místních v tomto smyslu aktivně působících lidí, se kterými se lze setkat právě při obdělávání příslušných záhonů. Vyrušení při pracovní činnosti a následné odpovídání na otázky jim nemusí být příjemné.

70

Obchodní centrum Globus Obchodní centrum Globus se sice nachází na Košutce, ale z Lochotína a Bolevce je vcelku snadno dostupné městskou hromadnou dopravou. Z výpovědí místních obyvatel vyplynulo, že je tento obchod místem setkání místních seniorů, kteří tam dojíždějí za výhodnými nákupy a často tam potkávají své známé, se kterými vedou dlouhé rozhovory. Opět můžeme tento prostor označit jako místo setkávání bez dalšího komunitního potenciálu.

Komplex Boleveckých rybníků – rekreace, cyklistika, běh Do soustavy Boleveckých rybníků lze zahrnout celkem 11 rybníků. Největší z nich je Velký bolevecký rybník, který nabízí celou řadu aktivit především v letním období a je také hojně využíván dvěma jachetními kluby a otužilci i mimo letní sezónu. Dalšími v pořadí jsou rybníky Senecký, Košinář, Kamenný, Třemošenský, Šídlovský, Strženka, Nováček, Vydymáček a Rozkopaný. Část rybníků je využívána k rekreačním účelům (především ty s největší rozlohou) v letních měsících, kdy rybníky navštěvují lidé z Plzně a okolí za účelem koupání a plavání. V této souvislosti vzniklo v okolí těchto rybníků několik kiosků zajišťujících občerstvení místním návštěvníkům. Okolí rybníků je z velké části zalesněno převážně borovými lesy, ve kterých v minulých letech vzniklo několik stezek pro cyklisty, které jsou pokračováním cyklostezek, jimiž je protkána celá Plzeň, jak bylo zmíněno výše. Tyto prostory současně lákají značné množství běžců, kteří si v lesích vytváření vlastní trasy. Zde je nutné vyzdvihnout strategické umístění sídliště, odkud jsou tyto kusy přírody dostupné pěší chůzí a jejich využívání ke sportovní činnosti přímo vybízí. Tato lokalita mimo jiné nabízí vhodné podmínky pro pěší turistiku. Nachází se tu mnoho tras Českého klubu turistů. Zajímavostí jsou i turistické trasy upravené pro vozíčkáře. Zároveň je třeba zmínit množství míst, kde je povoleno táboření. Během našeho výzkumu jsme zaznamenali vcelku vysoký zájem o tyto aktivity především v teplejším období. Všechny zmíněné aktivity jsou translokální, to znamená, že se jich účastní nejen obyvatelé městské častí Plzeň 1, ale i ostatní obyvatelé města a jeho okolí.

71

Volnočasové aktivity

Bolevec Následující aktivity a místa trávení volného času jsou také do značné míry translokální, jejich lokalizace se však váže ke konkrétní čtvrti.

Jízda na koních Kontakt Ranč Šídlovák – Marcela Křiváčková, tel.: 731 111 204 Jezdecký klub Plzeň, tel.: 377 521 738 Adresa U Šídlovského rybníku, K Pecím 844/15, 323 00 Plzeň-Bolevec Charakter aktivity Jízda na koních je místní sídlištní raritou. S jezdci na koních je totiž možné setkat se i v prostorách sídliště, neboť přes něj přejíždějí do lesů a k rybníkům. V tomto případě se jedná přímo o profesionální jezdecký klub, kde jezdí jen fundovaní jezdci a jízda na koních není vedena jako komerční záležitost. Projížďky na koních pro zájemce z řad běžných obyvatel bez zvláštní zkušenosti jsou nabízeny na Ranči Šídlovák, kde je možné si objednat projížďky na koních s lektorem. Trasy vedou nejčastěji okolo rybníků a do místních lesů, takže konkrétně tito koně na sídlišti k vidění nejsou. Dle místního majitele je o tuto aktivitu, která jednoznačně zvyšuje atraktivitu Ranče, velký zájem především mezi dětmi.

72

Lochotín Plavecký bazén Kontaktní osoby Mgr. Renata Kielbergerová, tel.: 373 300 334, e-mail: [email protected] Adresa Sokolovská 46, 323 00 Plzeň Charakter aktivity Plavecký bazén se nachází u Centrálního parku na Lochotíně. Návštěvníkům nabízí několik možností sportovního vyžití. Pro širokou veřejnost je otevřen plavecký bazén a v prostoru je možné navštívit saunu a řadu druhů cvičení pro rodiče i děti (aerobic, aquaaerobic, body forming, bosu, zumba atd.). Za zmínku stojí plavání pro maminky s dětmi v kojeneckém věku, z tohoto důvodu je zde potenciál utváření komunity maminek a dětí, které se zde pravidelně setkávají. Výzkum ovšem komunitní chování maminek nepotvrdil.

Icepark Kontaktní osoby Václav Černý, tel.: 602 358 198, e-mail: [email protected] Adresa Sokolovská 46, 323 00 Plzeň Charakter aktivity Od roku 2006 funguje v prostoru Centrálního parku na Lochotíně umělé kluziště s bruslařskou dráhou. Prostor nabízí jedinečnou možnost celoročního bruslení na umělém povrchu zcela zdarma. V areálu je možné zapůjčení bruslí a ochranných pomůcek. Pro veřejnost je ve všední dny otevřeno od 12:00 do 20:00, o víkendech a prázdninách pak od 10:00 do 20:00. V současné době se na povrchu jezdí pouze na in-line bruslích. V areálu se mimo jiné konají i nejrůznější akce jako exhibiční utkání či turnaje ve florbalu a hokeje na in-line bruslích. (Zdroj: www.icepark.cz). Dle výpovědí místních obyvatel není návštěvnost objektu vysoká a spíše vyjadřovali nespokojenost s jeho existencí. Nejčastěji se výtky týkaly povrchu kluziště, které při pádu zanechává stopy na oblečení.

AtomGym Kontakt tel.: 734 200 808 Adresa Sokolovská 78, 323 00 Plzeň Charakter aktivity Tělocvična bojových sportů, která je součástí bývalého nákupního střediska Atom v samotném jádru lochotínského sídliště nabízí vyžití příznivcům bojových sportů. V tělocvičně, která má rozlohu 700 m² je možné trénovat bez trenéra bez objednávky každý všední den od 15:00 do 21:00. Tréninky s trenérem jsou každý den v týdnu dle předem daných rozpisů. Mezi nabízené sporty patří Kickbox (i pro děti), Muay Thai, MMA, Krav Maga, Box, Fitbox pro ženy a kruhové tréninky. (Zdroj: www.atomgym.cz). Opět se jedná o aktivitu, která láká zájemce z celého města, ale má spíše individuální charakter, takže ze své podstaty postrádá o komunitní potenciál.

73

Sportcentrum Koloseum Kontakt tel.: 774 378 775, e-mail: [email protected] Charakter aktivity Součástí komplexu nákupního střediska Atom je Sportcentrum Koloseum, které nabízí široké sportovní vyžití. Na rozdíl od místních klubů a hospod je toto sportcentrum lákadlem i pro obyvatele z centra města, kteří sem často dojíždí na cvičení či kvůli jiným službám jakými jsou např. sauna či solárium. Prostory sportovního centra nabízí plochu 2 200 m² pro sportovní vyžití (2 kurty na squash, fitness sál, horolezecká stěna atd.). Pro návštěvníky je k dispozici i sportbar, který nabízí občerstvení a nejrůznější výživové doplňky (www.sport-plzen.cz). Z hlediska komunitního potenciálu je Sportcentrum Koloseum spíše latentní a motivace jedinců jsou především individuální. Sportcentrum má tedy charakter místa setkávání lidí, kteří mají zájem udržet se v kondici, což je často jediným společným zájmem místních návštěvníků.

74

Roudná Dvůr Roudná Kontakt Pan Čech, tel.: 602 730 330 Adresa Dvorní 144, 301 00 Plzeň Charakter aktivity Pan Čech se na Roudnou přestěhoval po povodních v roce 2002. Pro rodinné bydlení opravil jeden z domů na statku. Na pozemku jsou další budovy, v dnešní době pan Čech používá stáje, kde jsou boxy pro koně, místnosti připravené pro produkci mléka a mléčných výrobků a ustájení dalších zvířat. Na příští rok pan Čech opravuje torzo poslední budovy, kde by měla vzniknout restaurace určená především pro rodiny s dětmi. Pan Čech chce v restauraci vařit ze svých vlastních surovin a hospodářská zvířata využít pro vzdělávání dětí. Mimo jiné v areálu pracují lidé s nějakou psychickou poruchou, snaží se spojit podnikatelské záměry se sociální dimenzí.

Mikulka (památník Mikoletského) Charakter aktivity Název Mikulka propůjčil kopci Ing. Mikoletský, zaměstnanec škodových závodů na konci 19. století. Lidé si název přizpůsobili podle svého. Vrch Mikulka byl původně šibeniční vrch se strážní věží. Dodnes tento fakt připomíná ulice K Stráži na Zadní Roudné. Důležité je zmínit přítomnost kulometného hnízda z druhé světové války situovaného na okraji lesíku vedle Mikoletského památníku. V současnosti se nachází na vrchu dvě zahrádkářské kolonie ZO Mikulka a ZO Roudná. V této oblasti se pohybují především pejskaři a mladí lidé. Zajímavý je prostor u Mikoletského památníku, kde se schází právě mladí lidé, a to i v dopoledních hodinách, jedná se tedy pravděpodobně i o „zašívárnu“ pro záškoláky. Starší generace se vyjadřuje o místě ve smyslu, že se zde scházejí „feťáci“. Faktem je, že na Mikulku jezdí mladí lidé z celé Plzně kouřit marihuanu, informátoři ale mluvili o tom, že se tam povalují stříkačky, což se v terénu nepotvrdilo. Pravděpodobně tedy můžeme hovořit o stereotypním vnímání volnočasových aktivit mladých lidí. Starší generace v tomto kontextu místo vnímá jako dějiště nějakého sociálního nepořádku.

75

Košutka Aktivity v Košuteckém parku Charakter aktivity Košutecký park je oblíbeným místem Plzeňanů, který k rekreaci využívají všechny věkové kategorie. Najdeme zde pejskaře, maminky s dětmi, cyklisty, dopoledne je místo hojně využíváno školkami, v odpoledních hodinách zde vysedávají skupinky mladých lidí. V současnosti zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce. I přes nedokončenou rekonstrukci parku jej v průběhu našeho monitoringu navštěvovalo opravdu mnoho lidí. Lidé se také zajímají o historii, ale i přítomnost tohoto místa, často lze pozorovat návštěvníky parku u informační vývěsní tabule, která je instalovaná nedaleko sošky „Andělíčka“. Pamětníci rádi vzpomínají na Košutecké jezírko, kam se chodili koupat. Podle několika informátorů zde měl tradici chlapecký iniciační rituál. Spočíval v tom, že kdo skočil ze skály od silnice do vody, byl považován za rovnocenného člena party. I v nedávné době se sem mladí chodili koupat a skákat ze skály, časem se ale vlivem nedostatečné péče stalo jezírko ke koupání nevhodné. V minulosti se v Košuteckém parku nacházela také nudistická pláž. Košutecké jezírko vzniklo samovolným zatopením lomu. Na zatopení lomu navázalo budování parku v okolí jezírka. Tento projekt měl pomoci lidem v době ekonomické krize. Z tohoto důvodu, jako poděkování, zde byla ve 30. letech minulého století instalována soška „Andělíčka“. V 50. letech soška spadla na dno jezírka, odkud byla vyzdvižena v roce 2009. O čtyři roky později, v roce 2013, byla instalována kopie sošky na nové místo v parku. Hned následující zimu byla poničena vandaly, načež byla opět odinstalována a 20. června letošního roku byla kopie znovu dána na své místo.

Klotzova cihelna Charakter aktivity Stará cihelna na Košutce je zajímavý prostor za hospodou „U Komína“ vedle staré benzínové pumpy. Po bývalé továrně, která sestávala ze dvou hal, zůstala jen jedna hala se starým krovem, hromada suti a komín k peci. Před několika lety zde došlo k podivnému úmrtí dvou bezdomovců, proto je oblast poměrně problematická. Díky charakteru místa bývalo velice oblíbené mezi bezdomovci, podle výpovědi jedné party bezdomovců však toto místo dnes „není dobré“ přičemž konkrétní důvody nechtěli zmiňovat. V jedné části areálu se stále nachází provizorní bydlení pro bezdomovce. Uvnitř haly můžeme nalézt prvky street artu, z toho lze usoudit, že místo pravděpodobně navštěvují také skupinky mladých lidí. Podle výpovědí našich informátorů je místo poměrně stigmatizované a lidé se mu vyhýbají. Určitě je zde zajímavý výzkumný potenciál, ale nehodí se pro naše zájmy. Na druhou stranu, pokud se budeme soustředit na budovu samotnou, určitě mohla být využita jako volnočasové komunitní centrum. Je tu ale problém s vlastnictvím, proto by bylo potřeba se na tento prostor s poslední stojící budovou staré cihelny více zaměřit a zjistit, zda by zde podobné záměry šlo vůbec uskutečnit. Jedná se o ideální prostor pro komunitní aktivity podobného charakteru jako například Světovar, Papírna nebo Moving station na Jižním předměstí.

76

Vinice Lochotínský park V současnosti v parku probíhá rozsáhlá rekonstrukce, z toho důvodu příliš mnoho lidí toto místo k odpočinku a k volnočasovým aktivitám nevyhledává, neboť úpravy jsou skutečně rozsáhlé. Nicméně do budoucna se dá předpokládat, že zrekonstruovaný park bude vyhledávaným místem odpočinku nejen pro obyvatele Vinic.

Lochotínský amfiteátr Charakter aktivity V lochotínském amfiteátru, který je součástí Zoologické a botanické zahrady města Plzně, se pořádají různé kulturní akce, především masovějšího charakteru (např. majáles) a je součástí Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Místo tak má translokální přesah, který sahá až za hranice Plzně, a to nejen současnými akcemi, ale i svou bohatou minulostí v podobně konání Porty a Filmového festivalu pracujících.

Prostor u 7. základní školy Charakter aktivity Prakticky jenom v tomto případě můžeme hovořit o shromažďování ve veřejném prostoru nějakým způsobem provázanou skupinou obyvatel sídliště. Prostor využívají v odpoledních hodinách a za příznivého počasí k setkávání Romové. Z pozorování vyplynulo, že se pravděpodobně jedná o příbuzensky spjaté příslušníky nebo o velmi dobré známé.

Kiosek v Strážnické ulici Charakter aktivity V současnosti kiosek nefunguje pro veřejnost, ale při pohybu v terénu jsem zde vypozorovala známky komunitního chování. V přístavku u kiosku se scházeli lidé. Podle jednoho z našich informátorů patřil údajně kiosek jedné rodině ze „světského“ prostředí. Ke konci monitoringu se však přístavek začal bourat, takže bohužel nemohu přispět žádným jiným poznatkem.

Gated communities Charekter aktivity Mezi vilovou čtvrtí Sylván a paneláky se nachází nová zástavba bytových domů s prvky gated communities, každý dům disponuje uzavřeným dvorkem, kde očividně probíhá nějaká interakce mezi obyvateli domu. Bránou na dvorek je ale symbolicky oddělen vnitřní život domu od veřejného prostoru, který se zdá být prázdný.

77

Restaurační zařízení

Charakter aktivity Ve zkoumané lokalitě se nachází celá řada různorodých restauračních zařízení. V jejich počtu a popularitě mezi místními obyvateli je možno vidět laickým okem jakýsi komunitní potenciál, ale podíváme-li se na problematiku poněkud hlouběji, výsledek analýzy je odlišný. Po monitoringu místních restauračních zařízení bylo zjištěno, že je není možné považovat jako prostory pro utváření komunit, ale spíše jako místa setkávání přátel a známých za účelem pobavení se a konzumace alkoholu. Další činnosti jako hraní karet či příležitostné hraní šipek lze považovat za doplňkovou zábavu, spíše než za komunitní chování. O nějakém dalším jednání, které by směřovalo k nějakému společnému zájmu tak zpravidla není možno hovořit. Pravdou je, že se v místních restauračních zařízeních schází vcelku vysoký počet místních obyvatel, kteří jsou ale především vyššího věku, mladší ročníky raději dojíždějí do centra, které je relativně blízko od zkoumané lokality. Tato skutečnost potvrzuje premisu, že je Plzeň centralizovaná a mladí lidé se scházejí hlavně v restauracích a klubech, které nabízí střed města. Typ lokálních pohostinství má ryze štamgastský charakter. Starší obyvatelé vyhledávají pasivnější trávení volného času a nemají tedy potřebu nějakého aktivnějšího vyžití. Tento fakt lze zdůvodnit i tím, že starší lidé mají rádi svůj klid, a proto je neláká potenciální angažovanost v komunitních aktivitách a soustředí se spíše na osobní záležitosti. Počet starších lidí v místních restauracích je v poměru k počtu mladší věkové skupiny vyšší, což lze interpretovat mimo jiné tím, že starší obyvatelé upřednostňují zařízení, která se nachází v blízkosti jejich bydliště, neboť město je pro ně z tohoto hlediska daleko a nemá smysl ztrácet čas dojížděním do centra, když je možné posedět v klidu blízkosti domova. Následující přehled je soupisem restauračních zařízení, která určitým způsobem v lokalitě vynikají. Nejedná se tedy o kompletní soupis, ale o vypíchnutí nejzajímavějších zařízení v lokalitě, ať už pro svou popularitu či svou svébytnost.

78

Bolevec Balaton Údajně klasická kultovní hospoda nazývaná lidově Balík, která byla místními obyvateli navštěvována od postavení sídliště, jejíž podoba se do dnešních dnů téměř nezměnila. Toto pohostinství úzce lokálního charakteru nabízí za příznivého počasí i posezení na venkovní zahrádce, za chladnějšího počasí je k dispozici zastřešená vcelku prostorná místnost v objektu bývalého nákupního střediska, ke kterému přes ulici přiléhá Regionální dobrovolnické centrum TOTEM. Z komunit, které se v Balatonu pravidelně scházejí, stojí za zmínku roudenští Lovci sobola, jimž vyhovují nižší ceny poměrně kvalitního piva. Kontakt tel.: 377 520 630 Adresa Kaznějovská 49, 323 00 Plzeň

U Myšáka Hospoda se nachází na Bolevecké návsi, vchod je ze Studentské ulice. Dle výpovědí členů Spolku boleveckých rodáků má na kvalitu podniku negativní vliv jeho majitel, respektive hospodský, poslední dobou tak ztratil značnou část své klientely. Potenciál tohoto restauračního zařízení lze označit spíše jako štamgastský bez většího potenciálu komunitního. Kontakt tel.: 723 655 397 Adresa Bolevecká náves 2, 323 00 Plzeň

Pivní bar Pivní bar se nachází na Lidické ulici. Jedná se o poměrně malý podnik, ve kterém stojí jen několik stolů, kde se scházejí téměř každý den místní štamgasti zhruba okolo sedmé hodiny. Dle výpovědi servírky jsou to spíš „povídaví strejdové“, takže by mohli být vhodní na nějaké vyprávění o prostoru Plzně 1. V hospodě se nachází i elektronický terč na šipky, který ale není využívaný žádnou skupinou k pravidelnému hraní (jen příležitostné využití). Kontaktní osoby Markéta Johanová, tel.: 776 497 628 Adresa Lidická, 323 00 Plzeň

Starobolevecká hospůdka Starobolevecká hospůdka se nachází v horní části Bolevecké návsi. Právě blízkost Bolevecké návsi a charakter místní venkovské zástavby měl zásadní vliv na podobu interiérů restaurace. Jinými slovy je celá restaurace vybudována v rurálním duchu, takže se dle slov místních zaměstnanců i návštěvníků podařilo zachovat kouzlo bývalé vesnice. Tato dvoupatrová restaurace je hojně využívána pro pořádání soukromých akcí, jako jsou firemní rauty, promoce či rodinné oslavy. Během našeho výzkumu bylo zjištěno, že je o toto pohostinství velký zájem nejen mezi místními obyvateli. Restaurace je v lokalitě veskrze nová, shromažďování ve smyslu komunit nebylo zatím 79

vypozorováno, respektive se Starobolevecká hospůdka liší od dalších restaurací v lokalitě, a to především tím, že zde zatím není žádná stabilní parta štamgastů, kteří by sem každý den pravidelně chodili na pivo, na což mohou mít vliv trochu vyšší ceny. Kontakt tel: 777 523 253 Adresa U kašny 5, 323 00 Plzeň

Centrum Plaská Součástí komplexu je několik barů (Jestrdej, Hakuta Matara, Sportbar), které mají podobu heren a schází se zde spíše jen štamgasti. Dle výpovědí okolních obyvatel nejsou tyto lokace oblíbené. V obecné rovině vypovídá charakter těchto podniků o poměrně neaktivním způsobu trávení volného času v lokalitě. Návštěvnost těchto zařízení není nikterak vysoká, po dobu našeho pozorování počet návštěvníků nepřevyšoval desítku v jednotlivých barech. Lidé se nikterak významně nesdružovali, jednalo se spíše o individuální návštěvníky či dvojice známých. Kontakt Jestrdej – tel.: 377 531 708 Hakuta Matata – tel.: 377 541 849 Adresa Plaská 7, 323 00 Plzeň

Pivnice U Feřtů Pivnice U Feřtů je v Plzni známá především tím, že je zde vyhotovován (dle výpovědí místních) znamenitý tatarák, který je možné po objednávce rozvozem doručit až domů či do jiných restauračních zařízení v Plzni. Pohostinství, které je umístěno přímo na konečné tramvajové linky č. 4, nabízí v letních měsících i venkovní posezení na zahrádce za restaurací. Kontakt tel.: 773 010 010 Adresa Gerská 60, 323 00 Plzeň

Herna „Na Špici“ Herna na rohu Mozartovy a Lidické ulice, které místní často říkají Na růžku. Podle pana Lukeše se zde schází velice zajímavá parta, které vyhovuje to, že je z restaurace díky nepřetržitému provozu nikdo nevyhazuje. Zásadnější komunitní potenciál se však očekávat nedá. Kontaktní osoby Pan Lukeš, tel.: 734 205 817 Adresa Lidická, 323 00 Plzeň

80

Lochotín Mokrý loket Mokrý loket lze považovat za fanouškovskou hospodu, kde se schází příznivci plzeňského hokejového a fotbalového klubu. Na první i na druhý pohled se jedná spíše o hospodu horší úrovně, která je překvapivě zaplněna během celého dne. Z výpovědí místních je to nálevna čtvrté kategorie mající normalizační charakter. Vnitřek hospody je řešen bufetově, tedy na stojáka a venku je možné posezení na zahrádce. Hospoda láká spíše místní štamgasty, kteří zde vysedávají od otevírací doby, která je brzká (11:00). Z našeho pozorování vyplynulo, že se zde schází i mladí lidé. Během naší návštěvy v tomto pohostinství se zde vyskytovala parta asi osmi mladých lidí, kteří vypadali, že jsou pravidelnými návštěvníky. Míra obsazenosti hospody byla vcelku vysoká. Naše dojmy doplnily i poznatky jednoho z našich informátorů (muž, 26 let), který Mokrý loket ověnčil pojmy jako „knajpa“, „epesní lokál“, „výspa komunismu ad absurdum“ či „putyka pro strejce“. Adresa Alej Svobody 23, 323 00 Plzeň

Restaurace Ve vilách V minulosti, respektive v období 80. a 90. let byla tato restaurace vyhlášenou „nálevnou“, ale s novým majitelem získala restaurace novou podobu. V současné době se jedná o noblesní restauraci s vysokými cenami. Markantnější komunitní potenciál se v této restauraci nedá očekávat. Kontaktní osoby J. Podařilová, tel.: 607 878 728 Adresa Lidická 13, 323 00 Plzeň

Nákupní středisko Atom Atom je bývalé nákupní středisko, které se nachází v blízkosti Centrálního parku na Lochotíně. V současné době se v komplexu nachází několik restaurací, hospod a heren (Café restaurant PIZZA-DOMA, Club Grant, Pivnice U Vočka, Sportbar Atom, Café-Music bar Studna a Bufítek Letuška). Nejsvébytnější z nich je asi Pivnice U Vočka, která má otevřeno již od 9:00 ráno. Jedná se o klasický malý výčep, kde se scházejí především jen štamgasti. Ostatní hospody a kluby jsou zacíleny na mladší generace, přesto z výpovědí místních obyvatel vyplynulo, že tam moc lidí nechodí. Vysvětlením může být fakt, jak bylo zmiňováno výše, že mladí lidé z místního sídliště jezdí za zábavou spíše do centra a v místě sídliště, respektive v místních hospodách se moc nevyskytují. Adresa Sokolovská 78, 323 00 Plzeň

81

Disco Club Quattro Disco Club Quattro (dříve Calabria Palace) je považován za jeden z největších hudebních klubů v Plzni. Nachází se v prostoru obchodního centra Gera na rohu Lidické a Aleje Svobody. V posledních letech prošel celkovou rekonstrukcí a získal si stálou klientelu. Každou středu, pátek a sobotu jsou zde pořádány pravidelné diskotéky a další doprovodné akce. Dle výpovědi jednoho z informátorů (muž, 26 let) jsou návštěvníci místního podniku nižšího věku (teenagers), takže podnik není údajně atraktivní pro starší jedince (respektive 22 a výš). Kontakt tel.: 602 502 557 Adresa Lidická 732/33, 323 00 Plzeň

Hokeybar Severka Prostor Hokeybaru Severka je kombinací restaurace a večerního baru. Pravidelně se zde vysílají zápasy HC Škoda Plzeň a FC Viktoria Plzeň, což může implikovat vytváření a udržování komunity místních fanoušků. Současně se zde konají každý pátek a sobotu taneční zábavy, respektive diskotéky, často s doprovodným programem. Z toho plyne, že místní pohostinství nabízí ornou půdu pro komunitní potenciál fanouškovského a tanečního charakteru. Kontakt tel.: 377 544 210 Adresa Sokolovská 2059/105, 323 00 Plzeň

82

Roudná Crazy music club Bar se nachází na Přední Roudné. Zde stojí za zmínku, že se tady občas scházejí novousedlíci z ulice Na Roudné. Kontakt tel.: 602 151 053 Adresa Malická 20, 301 00 Plzeň

TJ Prazdroj Hospoda na TJ Prazdroj bývala frekventovaným místem setkávání „Roudeňáků“. Dnes zde najdeme štamgasty, většinou nějakým způsobem spojené s fotbalem. Pravidelná setkání tady mají skautští senioři. Dříve zde probíhaly Roudenské šibřinky (dnes situovány v Saloonu Roudná). Roudenské šibřinky jsou tradiční maškarní ples s tombolou a soutěží o nejlepší kostým. Tato akce probíhala v sále, který je součástí objektu. V současnosti využívají sál gymnastky. Na konci června pořádají slavnost před prázdninami, kdy se všichni sejdou právě v místní hospodě nebo na přilehlém hřišti. Adresa Na Roudné 57, 301 00 Plzeň

83

Košutka Merlin Budova bývalé samoobsluhy je dnes využívána jako prostor pro restauraci a nonstop bar. V restauraci se pořádají koncerty a karaoke večery. Občerstvit se sem chodí všechny věkové kategorie. Kontakt tel.: 377 520 108 Adresa Špálova 17, 323 00 Plzeň-Košutka

Country club Scházejí se zde lidé na „zpívanou“, hrají country a trampské písně. Zpívaná se koná každý čtvrtek. Stejná parta lidí má zpívanou i Na Prokopávce na Bolevci. Adresa Žlutická 9a, 323 00 Plzeň

84

Vinice Dřevák S podobným restauračním zařízením se setkáme i na Košutce u autobusové zastávky „Sídliště Košutka“. Poměrně bizarní dřevěná budova opravdu neláká k posezení, jako zahrádka slouží starý stůl a dvě židle. Hospodu Dřevák uvádíme do výčtu, protože se nám o ní zmínila jedna informátorka a považuje místo za zajímavé, z hlediska toho, že sem chodí viničtí štamgasti, a na Vinicích je to prakticky jediné místo, kam by si člověk zašel posedět. Adresa Brněnská, 323 00 Plzeň-Vinice

85

Bibliografie

ASSMANN, J. (2001): Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor. AUBRECHTOVÁ, E. (2014): Bolevecká náves – Místo paměti a identity v kontextu změn urbanismu. Plzeň: FF ZČU. ANDERSON, Benedict R. (1991): Imagined communities: reflections on the origin and spread of nationalism. Rev. ed. London: Verso. BERG, B., L. (2001): Qualitative Research Methods for Social Science. California State University: Allyn and Bacon. BERNARD, R. (2006): Research Methods in Anthropology: Qualitative and Quantitative Approaches. Oxford: AltaMira Press. CLIFFORD, J. (1997): Spatial Practices: Fieldwork, Travel and the Disciplining of Anthropology. Boundaries and Grounds of a Field Science, University of California Press: 185–223. ČECHURA, J. (2012): Bolevec 630 let. Plzeň: Sdružení boleveckých rodáků. Sdružení boleveckých rodáků 2007: Úvod. DVOŘÁKOVÁ, I. (2013): „Republika Roudná.“ Instrumentální užití sousedské identity a identity vázané na prostor. Plzeň: Západočeská univerzita. HALBWACHS, M. (2009): Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství. NORA, P. (2010): Mezi pamětí a historií: problematika míst. S. 39–64 in Cahiers du CEFRES. N° 10, Antologie francouzských společenských věd: Město. ULRICH, P. (2009): Slavné vily Plzeňského kraje. Praha: Foibos. VÝBOR FO SSC BOLEVEC.( 2011): Bolevec – kopaná 1921–2011. Plzeň: Výbor FO SSC Bolevec.

86

Internetové prameny

AtomGym – tělocvična bojových sportů. [online]. Dostupné z: www.atomgym.cz. (Staženo dne: 03. 07. 2014). Icepark Plzeň. [online]. Dostupné z: www.icepark.cz. (Staženo dne: 03. 07. 2014). Jachetní klub Plzeň. [online]. Dostupné z: mujweb.cz/j.k.plzen. (Staženo dne: 01. 07. 2014). Skautský oddíl Poutníci. [online]. Dostupné z: poutnici-plzen.skauting.cz/druziny.php. (Staženo dne: 03. 07. 2014). Sportcentrum Koloseum. [online]. Dostupné z: www.sport-plzen.cz. (Staženo dne: 03. 07. 2014). SVČ Domeček. [online]. Dostupné z: www.svcdomecek.cz/aktuality/zajimavosti/108-zahradni-slavnost-2014-vse-co-umime-a-co-pripravujeme. (Staženo dne: 29. 05. 2014). SVČ Domeček – Kluby otevřených dveří. [online]. Dostupné z: www.svcdomecek.cz/nase-aktivity/kluby-otevrenych-dveri. (Staženo dne: 29. 06. 2014). SVČ Domeček – Dopolední školička. [online]. Dostupné z: www.svcdomecek.cz/aktuality/zajimavosti/58-dopoledni-skolicka. (Staženo dne: 29. 06. 2014). Ledovec o. s. [online]. Dostupné z: www.ledovec.cz. (Staženo dne: 25. 05. 2014). YachtClub Lokomotiva Plzeň. [online]. Dostupné z: www.yclc.cz. (Staženo dne: 01. 07. 2014).

87