Analýza sítí a struktur pro Evropský region Dunaj-Vltava. Studie ANALÝZA SÍTÍ. Verze 1.0

Analýza sítí a struktur pro Evropský region Dunaj-Vltava

Studie ANALÝZA SÍTÍ

Verze 1.0 Duben 2011

Analýza sítí zpracovaná v rámci projektu „Vytváření Evropského regionu Dunaj-Vltava“ na objednávku zadavatele tohoto projektového záměru Koordinace Země Horní Rakousko Kontakt Vedoucí projektu Dr. Günther Knötig Úřad hornorakouské zemské vlády Landhausplatz 1 A-4021 Linz [email protected]

Tým zpracovatelů  ÖAR-Regionalberatung GmbH, Fichtegasse 2/17, A-1010 Wien, www.oear.at  Grontmij GmbH - Raum & Umwelt München, Valpichlerstr.49, DE-80686 München, www.grontmij.de  RERA a.s. – Regionální rozvojová agentura jižních Čech, Boženy Němcové 49/3, CZ-370 01 České Budějovice, www.rera.cz Kontakt  Vedení celého projektu: Dr. Günter Scheer (ÖAR)  Vedení Modulu 1 Analýza sítí: Mag. Michael Weber (ÖAR)  Vedení Sociální analýzy sítí (Social Network Analysis): Mag. Konstantin Melidis (ÖAR)

Poznámka: Zpracovatelé předávají požadované výsledky analýzy zadavatelům k interním potřebám. Případné nesrovnalosti týkající se ochrany dat, které by mohly vzniknout v důsledku zveřejnění těchto výsledků nebo jejich části, budou rovněž řešeny ze strany zadavatelů.

ÖAR - Grontmij - RERA

Strana 2 z 83

OBSAH 1

Cíle a podklady analýzy sítí ....................................................................................7 1.1 Postavení analýzy sítí v celém projektu ..............................................................7 1.2 Cíle ..........................................................................................................7 1.3 Doplňující poznámky .....................................................................................8 1.3.1 „Sítě“ - relativně široké a otevřené chápání pojmu ............................................8 1.3.2 Přeshraniční = překračující národní hranice .....................................................8 1.3.3 Žádný důraz na jednotlivé podnikatelsky orientované hospodářské vztahy ................8 1.3.4 Žádný důraz na vztahy malého regionálního rozsahu, resp. drobné aktivity ...............9 2 Části a metody analýzy sítí ................................................................................... 10 2.1 Použité metody ......................................................................................... 10 2.2 Sociální analýza sítí (SNA) ............................................................................ 10 2.3 Koordinace paralelních projektů v Bavorsku, Rakousku a České republice .................. 11 2.4 Nástroje analýzy ........................................................................................ 11 2.4.1 Řízené rozhovory s klíčovými aktéry ............................................................. 11 2.4.2 Stručné dotazníky týkající se vztahů spolupráce klíčových organizací .................... 12 2.4.3 Analýza vztahů v projektech programů INTERREG/EÚS ...................................... 13 2.4.4 Bližší popis vybraných sítí ......................................................................... 13 2.5 Časový průběh .......................................................................................... 14 2.6 Shrnutí klíčových prvků analýzy ..................................................................... 15 3 Výsledky analýzy sítí ........................................................................................... 16 3.1 Shrnutí podstatných výsledků analýzy .............................................................. 16 3.1.1 Úvod ................................................................................................... 16 3.1.2 Všeobecné výsledky ................................................................................. 16 3.1.3 Tematicky zaměřené výsledky .................................................................... 17 3.2 Sociální analýza sítí – projektové vztahy v rámci programů INTERREG/EÚS ................. 26 3.2.1 Spolupráce v rámci meziregionálních a nadnárodních kooperačních programů ......... 26 3.2.2 Spolupráce v rámci přeshraničních kooperačních programů ................................ 31 3.3 Sociální analýza sítí – vztahy klíčových organizací ............................................... 42 3.3.1 Prostorová dimenze sítí ............................................................................ 42 3.3.2 Sítě organizací a institucí .......................................................................... 44 3.4 Sítě z perspektivy klíčových organizací ............................................................. 50 3.4.1 Všeobecné ............................................................................................ 50 3.4.2 Znalost příslušných sítí ............................................................................. 50 3.4.3 Překážky pro síťování v EDV (v současné době) ............................................... 58 3.4.4 Návrhy sítí, které by měly být blíže popsány .................................................. 60 3.4.5 Impulzy pro sítě ze strany EDV ................................................................... 61 3.4.6 Tipy pro síťování v projektovém území EDV ................................................... 63 3.4.7 Všeobecné poznámky relevantní pro síťování ................................................. 65 3.5 Popis vybraných sítí .................................................................................... 67 3.5.1 Základ – výběr - proces............................................................................. 67 3.5.2 Souhrnné přehledy k vybraným sítím ............................................................ 68 3.5.3 Souhrnné vyhodnocení relevantních dimenzí popisování ................................... 73 3.5.4 Známost vybraných sítí a návrh jejich popisu.................................................. 76 3.5.5 Faktory úspěšnosti sítě ............................................................................. 78 3.5.6 Přínos sítí pro EDV .................................................................................. 79 3.5.7 Užitek / impulzy pro sítě ze strany EDV ........................................................ 81 4 Závěry analýzy sítí ............................................................................................. 82 4.1 Obecné závěry .......................................................................................... 82 4.2 Tematicky specifické závěry ......................................................................... 82 4.3 Strategické závěry ..................................................................................... 83


Strana 3 z 83

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Modul 1 Analýza sítí: Shrnutí klíčových prvků analýzy (nástroje – ústřední body – poznámky); vlastní znázornění .................................................................................... 15 Tabulka 2: Nadnárodní a meziregionální kooperační programy s potenciálem pro přeshraniční spolupráci v rámci EDV ............................................................................................. 26 Tabulka 3: Analyzované kooperační programy EU ............................................................. 31 Tabulka 4: Centrální organizace EDV v programech INTERREG/EÚS (Betweenness Centrality); vlastní výpočet ................................................................................................................ 36 Tabulka 5: Tematické sítě v programech INTERREG/EÚS – hodnotící dimenze / indikátory ........... 37 Tabulka 6: Centrální aktéři z dotazování provedeného u klíčových organizací (Proximity Prestige); vlastní výpočet ....................................................................................................... 46 Tabulka 7: Tematické sítě klíčových organizací – hodnotící dimenze / indikátory ...................... 47 Tabulka 8: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů u každé známé sítě, s rozlišením podle země původu respondenta a celkem za EDV; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení .......................................................................................................... 51 Tabulka 9: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů z jednotlivých zemí pro každou známou síť; omezení na pět nejčastěji uvedených sítí pro každou zemi; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení ............................................................................... 52 Tabulka 10: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů u každé sítě, s omezením na sítě, které byly uvedeny minimálně jednou osobou ze všech tří zemí, s rozlišením podle země původu respondenta a celkově za EDV; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení .............. 54 Tabulka 11: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů u každé známé, čistě bilaterální / binacionální sítě; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení ............................ 55 Tabulka 12: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů u každé známé trilaterální / trinacionální sítě, doplněno o údaj o zapojených regionech; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení .......................................................................................................... 56 Tabulka 13: Počet uvedení sítí, které byly klíčovými aktéry navrženy pro bližší popis, s rozlišením podle země původu respondenta a celkem za EDV; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení ................................................................................................. 60 Tabulka 14: Nové nápady a podněty uvedené klíčovými aktéry, s rozlišením podle tematických oblastí; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení ........................ 62 Tabulka 15: Tipy pro síťování v (budoucím) EDV uvedené klíčovými aktéry; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení .................................................................. 63 Tabulka 16: Všeobecné poznámky relevantní pro sítě poskytnuté klíčovými aktéry k tématům/subtématům; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení .... 65 Tabulka 17: Seznam popisovaných sítí s rozlišením dle vztahu k tématu, typu sítě a regionálního pokrytí; zdroj: popisy sítí; vlastní zobrazení ................................................................... 68 Tabulka 18: Stručná charakteristika vybraných sítí; zdroj: popis sítí; vlastní zobrazení ............... 72 Tabulka 19: Známost sítí a návrh na jejich popis ze strany klíčových aktérů, s rozlišením podle „intenzity“ a příslušnosti respondenta k regionu; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení ................................................................................................. 76


Strana 4 z 83

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obrázek 1: Hospodářský rozvoj – síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení .............................................................................................................. 18 Obrázek 2: Cestovní ruch - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení .......................................................................................................................... 19 Obrázek 3: Infrastruktura/ doprava/ mobilita - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení .................................................................................................. 20 Obrázek 4: Kultura - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS (vlevo) / síť klíčových organizací (vpravo); vlastní šetření a zobrazení ............................................................................. 21 Obrázek 5: Životní prostředí/ ekologie/ energie - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení ......................................................................................... 21 Obrázek 6: Územní plánování/ regionální rozvoj - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS (vlevo) / síť klíčových organizací (vpravo); vlastní šetření a zobrazení ................................... 22 Obrázek 7: Trh práce - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení ... 23 Obrázek 8: Zdravotnictví/ sociální věci - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení ........................................................................................................... 23 Obrázek 9: VaV/ technologie/ inovace - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS (vlevo) / síť klíčových organizací (vpravo); vlastní šetření a zobrazení ................................................... 24 Obrázek 10: Vzdělávání - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS (vlevo) / síť klíčových organizací (vpravo); vlastní šetření a zobrazení ............................................................... 24 Obrázek 11: Obyvatelstvo a občanská společnost - síť klíčových organizací; vlastní šetření a zobrazení .............................................................................................................. 25 Obrázek 12: Kooperační vztahy mezi EDV a státy v rámci meziregionálních a nadnárodních programů 2000-2010; zdroj: řídící orgány programů; vlastní zobrazení ................................................ 28 Obrázek 13: Interní a externí spolupráce v rámci EDV v meziregionálních a nadnárodních programech v letech 2000-2010; zdroj: řídící orgány programů; vlastní zobrazení ..................................... 30 Obrázek 14: : Rozdělení rozpočtu projektů v rámci meziregionálních a nadnárodních projektů se zapojením EDV podle tematických oblastí; zdroj: řídící orgány programů; vlastní zobrazení ..... 31 Obrázek 15: Prostorová dimenze sítí na regionální úrovni; zdroj: řídící orgány; vlastní zobrazení ... 33 Obrázek 16: Síť nejčastějších vztahů mezi aktéry EDV; zdroj: řídící orgány; vlastní zobrazení ...... 35 Obrázek 17: Porovnání struktury tematických sítí dle dimenzí substance, efektivita a stabilita; zdroj: řídící orgány; vlastní zobrazení ........................................................................... 39 Obrázek 18: Síť vztahů dotazovaných klíčových organizací na úrovni regionů; vlastní šetření a zobrazení .............................................................................................................. 43 Obrázek 19: : Síť vztahů dotazovaných klíčových organizací na úrovni okresů; vlastní šetření a zobrazení .............................................................................................................. 44 Obrázek 20: Reciproční vztahy dotazovaných klíčových organizací; vlastní šetření a zobrazení ...... 45 Obrázek 21: Charakteristika tematických sítí klíčových organizací; vlastní šetření a zobrazení ...... 48 Obrázek 22: Počet sítí uvedených klíčovými aktéry u každé tematické oblasti; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní zobrazení ....................................................... 53 Obrázek 23: Oblak pojmů představujících překážky pro síťování v projektovém území EDV, které byly uvedeny klíčovými aktéry; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní zobrazení .......................................................................................................................... 58 Obrázek 24: Kategorizace tematických oblastí podle impulzů ze strany EDV, které jsou u jednotlivývh témat očekávány dotazovanými klíčovými aktéry, s rozlišením podle impulzů pro stávající a nové sítě; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní zobrazení ........... 61 Obrázek 25: Poloha popsaných sítí v EDV; vlastní zobrazení ................................................ 69 Obrázek 26: Shrnutí faktorů úspěšnosti vybraných sítí; zdroj: popisy sítí, údaje od kontaktních osob sítí; vlastní zobrazení ............................................................................................... 78 Obrázek 27: Přínos sítí pro rozvoj EDV; zdroj: popis sítí, údaje získané od kontaktních osob sítí; vlastní zobrazení ..................................................................................................... 79


Strana 5 z 83

Obrázek 28: Přínos sítí pro realizaci / fungování EDV; zdroj: popis sítí, údaje získané od kontaktních osob sítí, vlastní zobrazení ......................................................................................... 80 Obrázek 29: Užitek / impulzy pro sítě ze strany EDV; zdroj: popis sítí, údaje získané od kontaktních osob sítí; vlastní zobrazení ......................................................................................... 81


Strana 6 z 83

1 Cíle a podklady analýzy sítí 1.1 Postavení analýzy sítí v celém projektu Analýza sítí (Modul 1) je částí celého projektu „Analýza sítí a struktur pro Evropský region DunajVltava“ (EDV1). Vedle Modulu 1: „Analýza sítí“ zahrnuje celý projekt dále Modul 2: „Analýza potenciálů“ a Modul 3: „Spojení výsledků výzkumu“. Analýza sítí byla realizována v období od jara 2010 do jara 2011. Předkládaná zpráva shrnuje výsledky modulu 1. V rámci modulu 3 budou tyto výsledky spojeny s výsledky modulu 2 (dokončení podzim 2011).

1.2 Cíle Analýza sítí má: a) v komplexním smyslu ukázat přeshraniční sítě v projektovém území Evropského regionu DunajVltava a tím dát odpověď na základní otázku:  Jaké sítě / zesíťování se nacházejí v EDV? b) dále hlouběji zpracovat následující otázky:  Které klíčové sítě existují v regionálním kontextu?  Jak se jeví zesíťování v jednotlivých tematických oblastech?  Kteří aktéři / skupiny aktérů jsou zesíťováni a jak? K tomu bylo definováno následujících 12 tematických oblastí, které tvoří pro všechny moduly výchozí rovinu:  Obyvatelstvo – občanská společnost (m.j. náboženství, mládež, gender, sport, dobrovolnictví, atd.)  Územní plánování a regionální rozvoj  Infrastruktura a doprava, mobilita (zejména veřejná místní, příměstská a regionální doprava)  Regionální hospodářství a hospodářský rozvoj (včetně zemědělství a lesního hospodářství)  Výzkum a vývoj (VaV), technologie a inovace  Cestovní ruch a příměstská rekreace  Trh práce  Sociální oblast a zdravotnictví  Vzdělávání a kvalifikace  Kultura  Životní prostředí, ekologie a energie  Politika / veřejná správa c) poskytnout podklady pro odvození závěrů pokud jde o relevantní aspekty síťování v kontextu celého EDV.

1

Dále bude v textu „Evropský region Dunaj-Vltava“ většinou označován zkratkou „EDV“.


Strana 7 z 83

1.3 Doplňující poznámky Na základě diskusí, které projekt doprovázejí, a připomínek z reflexivních procesů je potřeba uvést následující poznámky.

1.3.1 „Sítě“ - relativně široké a otevřené chápání pojmu V rámci této analýzy není použita žádná příliš omezující definice pojmu sítě. Pod pojmem „sítě“ jsou obecně chápány sociální pletence vztahů mezi partnery. Často jsou také označení „sítě“, „zasíťování“ a „vztahy / systémy vztahů“ použita jako synonyma. Tento otevřený přístup též umožňuje zahrnutí různých forem síťování, které se v EDV vyskytují, k obsáhlejšímu celkovému zobrazení sítí v EDV.

1.3.2 Přeshraniční = překračující národní hranice Jako „přeshraniční“ je zde chápáno zasíťování jdoucí přes hranice zúčastněných národních států (Německo – Rakousko – Česká republika) a ve smyslu obecného základního vymezení EDV není kladen důraz na vnitrostátní síťování mezi jednotlivými regiony 2. Proto také byly zvoleny a odpovídajícím způsobem zaměřeny výzkumné nástroje, které jsou blíže popsány v následujících kapitolách:  Vyhodnocování údajů z databanky projektů INTERREG/EÚS: analýza programů s explicitně přeshraničním charakterem  Stručné dotazníky ke vztahům spolupráce: důraz na vztahy se zahraničními partnery  Řízené rozhovory: formulář k interview v části „sítě“ s důrazem na zasíťování překračující národní hranice  Reflexivní workshopy (interní – externí): pořádány za účasti aktérů ze všech tří zemí Výzkum, který by zahrnoval také vnitrostátní vztahy mezi regiony, by musel být realizován paralelně, ale odděleně od analýzy spolupráce překračující hranice národních států. V celém projektovém území EDV se v podstatě nevyskytuje případ, že by klíčoví aktéři nebyli nějakým způsobem zapojeni do vnitrostátních meziregionálních systémů / struktur / aktivit vztahů a spolupráce (např. vztahy na úrovni spolkových zemí jako kupříkladu konference rektorů, svazy měst a obcí, komise pro územní plánování atd.). Právě proto většinou platí, že se ve smyslu tohoto formátu analýzy vlastně nevyskytují případy, kdy by nějaký region měl nulové vztahy s dalšími regiony ve vlastní zemi. Pro vytváření trilaterálního evropského regionu jsou dobré vnitrostátní sítě nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou. Z tohoto důvodu byl výzkum zaměřen především na mezistátní sítě.

1.3.3 Žádný důraz na jednotlivé podnikatelsky orientované hospodářské vztahy Ve shodě s poptávkou k projektu by se měla tato analýza sítí omezit na veřejný a poloveřejný sektor a spojení soukromých podniků (např. dodavatelské vztahy, dovozně-vývozní vztahy a také jednotlivé podnikatelské klastry popř. spolupráce podniků) by neměla být analyzována. „Hospodářství“ jako důležitá oblast pro síťování nicméně do analýzy zapojeno bude; především prostřednictvím zahrnutí síťovacích aktivit klíčových organizací (jako např. hospodářské komory, nositelé regionálních klastrových struktur atd.), které svou činnost vykonávají i pro podnikatelskou sféru (včetně MSP).

2

Pod pojmem „regiony EDV“ jsou zpravidla chápány zapojené hlavní regiony jako správní jednotky (spolková země, vládní okres, kraj). Poznámka: Dolní Rakousko je ve smyslu tohoto projektu reprezentováno oblastmi Mostviertel a Waldviertel.


Strana 8 z 83

1.3.4 Žádný důraz na vztahy malého regionálního rozsahu, resp. drobné aktivity Spojení, která se vztahují výlučně, popř. převážně k velmi malé regionální a lokální úrovni, nebyla brána jako těžiště těchto analýz. Z tohoto důvodu nebyly podrobně vyhodnocovány ani projektové iniciativy, které jsou financovány z jednotlivých Fondů malých projektů.


Strana 9 z 83

2 Části a metody analýzy sítí 2.1 Použité metody Hlavní roli pro přípravu a realizaci tohoto modulu hrály následující aspekty:  Zapojení zkušeností a znalostí regionálních aktérů  Šetření, zpracování, další rozpracování a interpretace kvalitativních, primární analýzou získaných informací a strukturovaných datových údajů  Společná reflexe průběžných výstupů i konečných výsledků jak interně v rámci týmu zpracovatelů, tak i s externími odborníky  Využití potenciálů vědecké metody Sociální analýzy sítí (Social Network Analysis – SNA) v oblasti vyhodnocování a zobrazování výsledků

2.2 Sociální analýza sítí (SNA) Základem metody SNA je jednoduchý předpoklad: vztahy jsou důležitým faktorem úspěchu jak pro jednotlivce, organizace, tak i pro celý region. Vztahy tak představují něco jako „sociální infrastrukturu“ regionu, která může v podstatné míře přispět k úspěšnému rozvoji. Prostřednictvím vztahů dochází k transferu informací a know-how, což je důležité pro rozvoj nových myšlenek a nápadů. Inovace již nevznikají v tichém prostředí kanceláří a laboratoří, ale jsou výsledkem rekombinace existujících nápadů, pokusů a jejich řešení. Rozsáhlé a efektivní vztahy napomáhají tomuto rekombinačnímu procesu. Skrze vztahy jsou však také vyměňovány, reflektovány a sjednocovány odlišné názory. Lidé se poznávají, budují si vzájemnou důvěru a vytvářejí společné normy, které umožňují lepší fungování celých společenství. A rovněž vytváření společné identity probíhá prostřednictvím úzkých vztahů. Ze sociálních vztahů vznikají sociální sítě. Podle toho, jak tyto sítě vypadají, resp. jsou propojeny, mohou jednotliví aktéři (jednotlivci nebo i kolektivní aktéři jako organizace) z těchto sítí více či méně profitovat. Podniky s velkým množstvím vztahů jsou například úspěšnější při patentování svých produktů. Vztahy k různým skupinám, které mezi sebou udržují jen málo vztahů, se přitom ukázaly jako obzvláště pozitivní, neboť takové skupiny poskytují velmi odlišnou zásobu znalostí. Ale i celé regiony se ukázaly být odolnější proti krizím, pokud disponovaly správně propojenými sítěmi mezi osobami i mezi organizacemi. Kolektivní a v rámci celého systému sladěné jednání aktérů určitého regionu je podporováno, resp. teprve umožněno, právě prostřednictvím dobře strukturovaných sítí. Z tohoto pohledu jde při rozvoji území také vždy o management sociálních sítí. Ačkoliv věda a politika již rozpoznaly význam (regionálních) sítí, byly sítě doposud užívány především jako metafory a jen zřídkakdy viděny jako konkrétní konstrukt s měřitelnými charakteristikami. Příčinou toho byla mnohdy i absence vhodných metod k popisování takových sítí. SNA představuje metodu, která je schopná sociální sítě zachytit a popsat. K tomu využívá matematické, graficko-teoretické modely a interpretuje zjištěné sociální struktury na bázi sociálněvědních poznatků. Podle cílové funkce té které sítě jsou určité strukturální vlastnosti prospěšné pro další rozvoj nebo mu spíše brání. Strukturální popis sítí tak poskytuje informace k posouzení kvality sítí a výchozí bod pro cílené síťující iniciativy. Přitom jsou sociální sítě zkoumány a analyzovány například v tom smyslu, zda jsou jednotliví aktéři vůbec propojení, jak hustě jsou zasíťovaní, jak rychle spolu mohou aktéři navázat kontakt nebo zda jsou jednotliví aktéři obzvláště důležití pro soudržnost sítě. Tímto umožňuje SNA odkrytí, podchycení a interpretaci velice rozmanitých a komplexních sítí ve vědecké formě, aniž by byla odkázána na primárně subjektivní postoje zasíťovaných aktérů, jejichž šetření a interpretace s sebou přináší značné časové a metodické problémy. ÖAR - Grontmij - RERA

Strana 10 z 83

2.3 Koordinace paralelních projektů v Bavorsku, Rakousku a České republice Z organizačních důvodů byly pro analýzu sítí a analýzu potenciálů regionu EDV zadány dvě oddělené zakázky:  pro projektové území Bavorsko a Rakousko společným předkladatelům nabídky ÖARRegionalberatung (Vídeň) a Grontmij (Mnichov)  pro české projektové území konsorciu v čele s Regionální rozvojovou agenturou jižních Čech – RERA a.s. (České Budějovice) Zpracování celého projektu, ale i provedení potřebných aktivit v modulu 1 „analýza sítí“, probíhalo v úzké spolupráci mezi zpracovateli pro paralelní projekty Bavorsko, Rakousko a Česká republika. Kvantitativní a kvalitativní data byla v převážné míře nejen stejným způsobem získávána, ale došlo i k jejich spojení do jednotného analytického formátu a byla na základě stejné metodiky analyzována. Vyhodnocení provedená zpracovateli díky tomu znázorňují celé projektové území Evropského regionu Dunaj-Vltava.

2.4 Nástroje analýzy V rámci analýzy sítí byly použity následující nástroje a metody analýzy:  Řízené rozhovory s klíčovými aktéry (zástupci klíčových organizací)  Stručné dotazníky týkající se vztahů spolupráce klíčových organizací  Analýza programů INTERREG/EÚS, resp. informace z databanky projektů těchto programů  Bližší popis vybraných sítí

2.4.1 Řízené rozhovory s klíčovými aktéry S cílem přímého zapojení důležitých aktérů byly provedeny řízené rozhovory se zástupci klíčových organizací. Výběr dotazovaných osob byl určen společně se zadavateli projektu, přičemž důležité kriterium pro výběr představovalo dostatečné pokrytí všech 12 tematických oblastí. Použitý formulář s otázkami k interview obsahoval vedle zjišťování údajů k analýze potenciálů také soubor otázek k problematice “sítí”, a to s následujícími dílčími aspekty v kontextu projektového území EDV:  Znalost příslušných sítí  Překážky pro síťování v EDV (v současné době)  Návrhy sítí, které by měly být podrobněji popsány  Impulzy pro sítě prostřednictvím EDV  Tipy pro síťování v projektovém území EDV  Závěrečné poznámky relevantní pro síťování Ačkoliv byly řízené rozhovory díky rámci stanovenému dotazníkovým formulářem jasně strukturovány, bylo možné přistoupit během rozhovoru i na specifická zájmová témata a zkušenosti jednotlivých dotazovaných osob, neboť interview byla vedena výhradně zkušenými konzultanty a projektovými manažery z týmů zpracovatelů. V přibližně 80 % případů na rakouské a bavorské straně byla interview provedena jako osobní face-to-face rozhovory, zpravidla přímo v dotazované instituci. Ostatní rozhovory byly vedeny telefonicky. Na české straně byly všechny rozhovory provedeny osobně.


Strana 11 z 83

Celkem bylo provedeno 191 řízených rozhovorů. Jelikož bylo u některých z nich přítomno více než jedna osoba, lze říci, že se do šetření celkově zapojilo více než 200 osob. Řízené rozhovory se regionálně členily v následujícím poměru3: 65 rozhovorů v Bavorsku (BAY), z toho  28 Dolní Bavorsko  34 Horní Falc  1 Altötting, 1 Mnichov, 1 Německo 47 rozhovorů v Rakousku (AT), z toho  32 Horní Rakousko  15 Dolní Rakousko 79 rozhovorů v České republice (CZ), z toho  28 Plzeňský kraj  27 Jihočeský kraj  24 Kraj Vysočina Přibližně 25 % dotazovaných osob představují ženy (AT: 30 %; BAY: 12 %; CZ: 30 %) Toto dotazování v podobě řízených rozhovorů s přímým zapojením více než 190 reprezentantů významných organizací se vyznačuje odpovídajícím, dostatečně velkým rozsahem. I přesto je na tomto místě nutné jasně zdůraznit, že se jedná o výběrové šetření.

2.4.2 Stručné dotazníky týkající se vztahů spolupráce klíčových organizací Za účelem šetření vztahů klíčových organizací se zahraničními partnery v projektovém území EDV byl organizacím rozeslán stručný dotazník. U většiny institucí, které byly do analýzy zapojeny prostřednictvím osobních řízených rozhovorů, byly jejich údaje o vztazích se zahraničními partnery systematizovány také prostřednictvím stručných dotazníků. Dotazovaní zástupci organizací předali tyto údaje zpravidla po rozhovoru tazatele s nimi nebo je sami zaslali zpracovatelům. Dodatečně byly do šetření pomocí tohoto dotazníkového nástroje zapojeny i další instituce (AT: 12 dalších organizací; BAY: 7 dalších organizací). Celkově byly získány relevantní a analyzovatelné údaje ohledně zahraničních partnerů od 112 organizací; z toho  38 z Bavorska  38 z Rakouska  36 z České republiky Vyhodnocení uvedených partnerských vztahů mezi organizacemi bylo provedeno pomocí metodiky sociální analýzy sítí (SNA). Také zde je nutné zdůraznit, že údaje od více než 110 organizací představují velice fundovanou a širokou bázi dat, ale i tak se rovněž jedná o výběrové šetření.

3

Rozdělení mezi AT a BAY odpovídá populačnímu klíči zúčastněných regionů v obou zemích (AT: cca. 1,9 mil. obyv. / BAY: cca. 2,4 mil. obyv.). Počet interviews v ČR byl stanoven podle jiného postupu. Zde bylo – stejně jako pro všechny regiony v AT a BAY zapojené do analýzy celým svým územím – směrodatné, že v každém regionu mělo být zapojeno minimálně 24 klíčových organizací.


Strana 12 z 83

2.4.3 Analýza vztahů v projektech programů INTERREG/EÚS Ke znázornění struktur vztahů byly analyzovány vztahy v projektech, které vzešly z programů INTERREG/EÚS během minulého (2000 – 2006) a současného (2007 až stav k polovině r. 2010) programovacího období jako relevantní pro projektové území EDV. Do zkoumání byly zahrnuty následující oblasti programů:  Přeshraniční: INTERREG A4 / EÚS (Rakousko-Německo/Bavorsko; Rakousko-Česká republika; Německo/Bavorsko–Česká republika)  Nadnárodní: Alpine Space, CADSES, Central Europe  Meziregionální: INTERREG IIIC a IVC Malé projekty, které získaly a získávají podporu z příslušných Fondů malých projektů, nebyly do analýzy zahrnuty. Všechny potřebné datové podklady byly získány prostřednictvím intenzivních kontaktů s pracovníky odpovědnými za příslušné programy, popř. správu dat. Vyhodnocování těchto informací v převážné míře probíhalo pomocí metodiky sociální analýzy sítí (SNA). V případě této části analýzy se jedná o úplné šetření, tedy vyhodnocování za celé projektové území EDV, tzn. že byly zahrnuty všechny projekty a vztahy prostřednictvím projektů (= kompletní základní soubor) ze všech relevantních programů a za časové období přibližně 10 let. S tímto obsáhlým datovým a analytickým vkladem se podařilo – a potvrzují to i reakce relevantních úřadů zodpovědných za uvedené programy – dosáhnout značné šíře i hloubky, a tím i kvality analýzy procesů probíhajících prostřednictvím programů INTERREG/EÚS v regionu, který přesahuje několik národních hranic a který až doposud není jednotnou statistickou jednotkou. Díky tomu lze analýzu považovat za v současné době jedinečnou.

2.4.4 Bližší popis vybraných sítí Za účelem potřebného prohloubení informační a znalostní základny týkající se existujících přeshraničních sítí a s cílem ukázat možné vztahy mezi těmito sítěmi a budoucím Evropským regionem Dunaj-Vltava, bylo zadavateli projektu na návrh týmu zpracovatelů vybráno 15 sítí, které byly následně odpovídajícím způsobem krátce popsány. Celý proces popisování sítí začal ze strany zpracovatelů odpovídajícími sekundárními analýzami (vyhledávání na internetu, hodnocení dostupných materiálů atd.). Kromě toho byli zkontaktováni zástupci všech vybraných sítí a předem získané informacene byly během rozhovoru doplněny. Po získání relevantních zpětných připomínek a provedení harmonizace výpovědí společně s pracovníky odpovědnými za jednotlivé vybrané sítě jsou v souhrnu k dispozici stručné popisy 12 sítí (viz příloha) jako výsledek těchto iteračních procesů. Kromě vytvoření přehledu pomocí strukturovaného a srovnatelného popisu jednotlivých sítí bude v následující analýze kladen důraz především na souhrnná pozorování. Díky tomu by měly být vypracovány obecné a rámec jednotlivých sítí přesahující „vzory“, klíčové prvky a zvláštnosti sítí/procesu síťování v projektovém území EDV.

4 Zveřejnění detailních informací z programů INTERREG III A podléhá na základě tehdy uzavřených smluv s příjemci podpory určitým omezením. Z tohoto důvodu nejsou v hlavní části této studie uvedena žádná vyhodnocení, která mohou mít jakoukoliv přímou vazbu na jednotlivé projekty a realizátory projektů z programů INTERREG III A.


Strana 13 z 83

Prostřednictvím těchto shrnujících postupů by měl být vyvrácen možný dojem, že se zde jedná o jistý druh evaluace vybraných sítí. Evaluace jednotlivých sítí, která by vyžadovala určité minimální nároky, nemůže být úspěšně provedena pouze pomocí zdrojů, které jsou k dispozici pro tuto část analýzy. Taková evaluace nebyla ani smyslem práce.

2.5 Časový průběh Primární šetření (řízené rozhovory a stručné dotazníky) byla provedena v období od června do září 2010. Celý proces obsáhlé analýzy vztahů v projektech v rámci programů INTERREG/EÚS se rozprostřel na období od jara 2010 do konce roku 2010. V tomto ohledu je zapotřebí jasně zdůraznit počáteční fázi obstarávání dat a jejich úvodního zpracování, která se na základě nutné komunikace s různými úřady na různých úrovních ve více státech a regionech a na základě velmi rozdílné kvality dat a rozdílné ochoty poskytnout tato data, ukázala být jako velice časově, zdrojově a kapacitně náročná. Aktivity týkající se stručného popisu vybraných sítí byly započaty v prosinci 2010 a dokončeny v březnu 2011. Interní kroky úvah a reflexe nad výstupy analýz probíhaly v rámci trilaterálního týmu zpracovatelů průběžně od poloviny roku 2010. Stejně tak byli do procesu reflexe výstupů zapojováni externí aktéři a odborníci (m.j. z okruhu zadavatelů), a to prostřednictvím příslušných prezentací a diskusí. Vyzdvihnout by se zde měly především dva specifické workshopy, které se konaly v únoru 2011 v Pasově a v dubnu 2011 v Linci.


Strana 14 z 83

2.6 Shrnutí klíčových prvků analýzy V následující tabulce jsou ještě jednou souhrnně popsány klíčové prvky celé analýzy: Nástroj

Ústřední body

Poznámky

Analýza dat INTERREG/EÚS

Vztahy mezi organizacemi, které vycházejí ze společné účasti na projektech programů INTERREG

Hodnotící báze: všechny projekty ze všech relevantních programů INTERREG/EÚS; analyzovány byly vztahy a ne samotné projekty

Řízené rozhovory

Znalost přeshraničních sítí / informací o nich

Hodnotící báze: údaje od 191 vybraných klíčových organizací (přes 200 osob); žádná omezení na INTERREG/EÚS; v úvahu byly brány všechny sítě, které byly známé dotazovaným osobám; tím byly pro další analýzy zpřístupněny i vztahy a síťová propojení přesahující rámec INTERREG

Kvalitativní informace

Stručné dotazníky

Vztahy klíčových organizací k jejich zahraničním partnerům v projektovém území EDV, popř. i nad jeho rámec (v AT – BAY/DE – CZ), pokud jsou vysoce relevantní pro projektové území EDV

Hodnotící báze: údaje od 112 vybraných klíčových organizací; v součtu 398 partnerů, s nimiž jsou navázány vztahy; rovněž žádné omezení na INTERREG/EÚS; v úvahu byly brány všechny sítě, které byly jmenovány ze strany dotazovaných osob; tím byly pro další analýzy zpřístupněny i vztahy a síťová propojení přesahující rámec jak programů INTERREG/EÚS tak i sítí uvedených během řízených rozhovorů jako známé

Stručné popisy sítí

Modely síťování v projektovém území EDV

Hodnotící báze: popis 12 vybraných sítí (podle jednotného formátu); hlubší informační základ; shrnující vyhodnocení a žádná evaluace jednotlivých sítí

Tabulka 1: Modul 1 Analýza sítí: Shrnutí klíčových prvků analýzy (nástroje – ústřední body – poznámky); vlastní znázornění

Pro   

všechny uvedené nástroje jsou důležitými hodnotícími kritérii následující body: Regiony / vztah k regionu Aktéři / skupiny aktérů / jejich zapojení Témata / vztah k tématu


Strana 15 z 83

3 Výsledky analýzy sítí Podrobným závěrům k jednotlivým dílčím analýzám uvedeným v následujících částech předchází stručné shrnutí nejdůležitějších výsledků celé analýzy.

3.1 Shrnutí podstatných výsledků analýzy 3.1.1 Úvod Analýzy  vztahů v projektech INTERREG/EÚS za období 10 let,  aktuálního prostoru vztahů přibližně 400 organizací,  názorů a informací od přibližně 200 klíčových aktérů a  12 vybraných sítí ve velké míře ukazují podobný celkový obraz. Vysoká kompatibilita výsledků všech čtyř částí analýzy poukazuje na to, že předkládané výsledky analýzy sítí více či méně odrážejí i skutečné přeshraniční, resp. velkoplošné vzájemné vztahy a propojení v projektovém území. Lze se také domnívat, že v analýze nezjišťované síťové vztahy mezi podnikatelskými subjekty vykazují podobné nebo alespoň ne zcela odlišné prostorové struktury.

3.1.2 Všeobecné výsledky Je možné odvodit jednoznačnou dominanci bilaterálních sítí týkajících se dvou zemí. Existuje jen malé množství sítí, které jsou aktivní trilaterálně a téměř žádné takové soustavy vztahů, které obsáhle pokrývají celé projektové území EDV. Silně bilaterální charakter prostoru síťování je možno spatřovat i v kontextu programů a projektů INTERREG A/EÚS, s tím je také spojen určitý trend orientace na příhraniční oblasti zapojených regionů. Celkově je též možné vycházet z relativně nízké hustoty a koherence sítě EDV, přičemž „relativně“ se vztahuje na tyto dimenze struktury vztahů ve srovnání s celým analyzovaným územím programů INTERREG/EÚS. Existují vzájemná spojení organizací z projektového území EDV s aktéry z regionů mimo projektové území, ovšem ne v rámci trilaterálních nebo celý EDV zahrnujících sítí. To mimo jiné znamená, že programy INTERREG B / C doposud nebyly využity jako nástroj posilování projektového území EDV. Z analýz vyplývá významná role větších měst (= aktérů sídlících v těchto městech) jako současných, ale i budoucích nadregionálních uzlových bodů v rámci sítí. Zároveň jsou však síťové aktivity a proces síťování v projektovém území EDV spoluutvářeny také prostřednictvím maloplošných sítí v příhraničních oblastech (s aktéry z obcí a malých měst), v jejich případě ale jen s podmíněným nadregionálním účinkem. Postupně se vykrystalizovalo několik přeshraničně propojených a zasíťovaných dílčích prostorů (vztaženo na celé území EDV), a to zejména:


Strana 16 z 83

 Dolní Bavorsko – Horní Rakousko – Jihočeský kraj – části Plzeňského kraje  Horní Falc – Plzeňský kraj  Dolní Rakousko – Jihočeský kraj – Kraj Vysočina Z územního hlediska je pro vytváření bilaterálních sítí a pro velkoplošné struktury vztahů patrná významná role osy podél Dunaje a ve srovnání s tím menší význam Vltavy. Jako významné prostorové pojítko pro síťování v rámci EDV je uváděna především poloha regionu mezi silnými metropolitními regiony. Dunaj, popř. Vltava a také přírodní, zejména zalesněné oblasti v příhraničním prostoru jsou spatřovány jako pojítko EDV jen podmínečně, tzn. jen pro dílčí regiony. Ústředními aktéry sítí v EDV jsou:  Regionální správy  Regionální síťové instituce (např. EUREGIA)  Hospodářské komory  Univerzity, vysoké a odborné školy  Organizace v oblasti cestovního ruchu Pokud jde o všeobecné povědomí o tematicky zaměřených přeshraničních sítích, vykazují úměrně vysokou míru povědomí (tzn. častá jmenování respondenty) „multitematické“ síťové iniciativy se silnou orientací na regionální rozvoj a sítě z oblastí hospodářství a cestovní ruch. Celkově převládají relativně vysoké rozdíly v povědomí, tzn. relativně velké rozdíly v názorech, postojích, přístupech k sítím v projektovém území EDV mezi  jednotlivými respondenty (200 osob / organizací)  mezi skupinami respondentů z různých regionů a států  mezi skupinami respondentů z různých tematických oblastí Všeobecně se tedy lze setkat jen ve velmi omezené míře s homogenním obrazem znalosti sítí a síťování v projektovém území EDV. Dosavadní vytváření sítí v projektovém území EDV je chrakterizováno silnou orientací ve směru bottom-up a relativně omezenou rolí politické a administrativní úrovně při koordinaci sítí v celém projektovém území.

3.1.3 Tematicky zaměřené výsledky Dosavadní přeshraniční aktivity vedly v projektovém území EDV k velkému množství kontaktů a spoluprací mezi organizacemi z jednotlivých regionů a také v různých tematických oblastech. Charakter doposud vytvořených přeshraničních kooperačních struktur je však v jednotlivých tematických oblastech značně odlišný. Zatímco některé obory mohou pozitivně pohlédnout zpět na dlouhou tradici přeshraniční spolupráce a úměrně tomu se jim podařilo vytvořit rozsáhlé struktury spolupráce (se značnou masou aktérů a častými, opakujícími se vztahy mezi jednotlivými organizacemi), v jiných tematických oblastech se doposud nedokázaly etablovat žádné opravdu podstatné a za zmínku stojící, na sítích založené kooperační struktury. K výraznějšímu rozvoji sítí doposud částečně chybělo těmto tématům určité prominentní postavení v politických programech (národních stejně jako na úrovni EU), společné výzvy pro přeshraniční zpracování daného tématu nebo také dostatek aktivních subjektů, které by téma posunovaly přeshraničně vpřed. Tematicky diferencovaná analýza sledovala otázku, ve kterých tematických oblastech se organizace z EDV až do současnosti velmi aktivně angažují na přeshraniční úrovni a ve kterých se tudíž EDV vyznačuje adekvátními vhodnými zdroji pro hlubší integraci projektového území.


Strana 17 z 83

Také z pohledu tematicky zaměřeného pozorování vznikla velká část dosavadních sítí na bázi vlastní iniciativy a aktivity jednotlivých zástupců zapojených organizací. Celkově tak dominuje i v tematických oblastech logika parciálních až bodových forem spolupráce. Následkem nedostatečně strategické a integrující orientace vzniká spíše fragmentovaný a heterogenní celkový obraz těchto kooperačních struktur. Jednotlivé tematické oblasti byly charakterizovány na základě různých kritérií, jako např. objem vynaložených finančních prostředků 5, počet aktivních organizací a vztahů, charakter síťové struktury6 (např. hustota sítě, míra soudržnosti).

3.1.3.1 Etablované sítě s trilaterálním zapojením aktérů Tomuto charakteru odpovídají tematické oblasti hospodářství / hospodářský rozvoj a cestovní ruch. Tato témata vykazují jak značně vysokou účast aktérů, tak i vysoký finanční objem. Zapojení aktéři jsou velmi hustě zasíťováni – obě tato témata vykazují nejvyšší hustotu sítě ze všech tematických oblastí. Odpovídajícím způsobem se vytvořila zralá struktura sítě, ve které je převážná většina organizací mezi sebou propojena a navzájem komunikuje. Obě oblasti se vyznačují trilaterálním zapojením aktérů, přičemž ty v oblasti hospodářství jsou zvláště intenzivní. Podíly rozpočtu v programech k přeshraniční spolupráci (INTERREG A/EÚS) ovšem u obou těchto tematických oblastí mezi minulým a současným programovým obdobím značně poklesly. Hospodářský rozvoj

Obrázek 1: Hospodářský rozvoj – síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení

5

V rámci vyhodnocování vztahů v projektech INTERREG A/EÚS byly jednotlivým tematickým oblastem přiřazeny celkové výše rozpočtů za projekty, které byly v těchto oblastech realizovány. 6 Pro znázornění struktur sítí v jednotlivých tematických oblastech jsou zpravidla použity grafy sítí spolupráce v programech INTERREG/EÚS (tmavé pozadí). U jednotlivých témat jsou dodatečně znázorněny také sítě klíčových organizací (světlé pozadí). Pro všechny uzlové body sítí v jednotlivých grafech platí: AT= zelená / BAY= červená / CZ= modrá.


Strana 18 z 83

Cestovní ruch

Obrázek 2: Cestovní ruch - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení

3.1.3.2 Etablované sítě s rostoucím významem, ale bez trilaterálních aktivit Zde se nachází tematická oblast infrastruktura (vč. ICT) / doprava / mobilita. Tato oblast patří rovněž mezi velké sítě pokud jde o zapojené organizace a především o vynaložený rozpočet podpory. Také zde se vytvořila struktura sítí, která překračuje rámec pouhých jednotlivých projektových skupin, i když ne v tak velkém rozsahu, jako v případě témat hospodářství a cestovní ruch. Nacházejí se zde však stejně tak časté spolupráce mezi jednotlivými organizacemi, které naznačují určité „institucionalizované“ kooperační osy. Vedle vztahů v projektech podpořených z programů INTERREG/EÚS vykazují zapojené klíčové organizace prostřednictvím dotazování týkajícího se jejich přeshraničních vztahů zvláště vysoký podíl konkrétních vztahů spolupráce s jinými subjekty7. Tyto spolupráce jsou však veskrze založeny na bilaterálním charakteru. Až doposud se nevyskytují žádná trilaterální spojení mezi aktéry. Podíl rozpočtu ve srovnání s minulým programovacím obdobím výrazně vzrostl a dosahuje v současnosti v EÚS nejvyššího podílu.

7

Během dotazování klíčových organizací byly zjišťovány dva druhy přeshraničních vztahů: i) jednoduchá výměna informací (formální a neformální) a ii) konkrétní spolupráce (např. společné projekty, vzájemné osobní výměny) jako „striktní koncept“ pro kategorii „vztahu“.


Strana 19 z 83

Infrastruktura/ doprava/ mobilita

Obrázek 3: Infrastruktura/ doprava/ mobilita - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení

3.1.3.3 Sítě s vysokou účastí, rostoucím významem, ale nižší mírou propojení Tematické oblasti kultura stejně jako životní prostředí/ ekologie/ energie ještě náležejí k větším tematickým okruhům. Především v oblasti kultury existuje značné množství aktérů, kteří jsou aktivní, rozpočty jsou zde však o něco nižší než u předcházejících témat. Hustota propojení je v případě kultury již podstatně nižší, struktura sítí jen částečně překračuje izolované projektové skupiny. Jednotlivé organizace spolupracují velmi často s externími aktéry, kteří se nacházejí mimo EDV. V oblasti kultury spolupráce také často probíná mimo rámec programů EU. Aktivity v oblasti životního prostředí se zdají být v současnosti silně národně orientované. Pokud jde o vztahy dotazovaných klíčových institucí, ty jsou mnohem hustší a velmi často představují konkrétní spolupráci. Z toho vyplývá celkově lepší obraz síťování v oblasti kultury. U obou těchto témat došlo oproti minulému programovacímu období k výraznému nárůstu jejich podílu na rozpočtu podpory. Téma kultury může z pohledu vztahů obecně vycházet z dlouhé tradice přeshraniční spolupráce, která až doposud probíhala především mimo programy spolupráce financované ze strukturálních fondů EU. Nižší orientaci na území EDV lze vysvětlit silně působícím charakterem bottom-up typickým pro oblast kultury, kde je spolupráce do značné míry poháněna vlastní iniciativou aktérů.


Strana 20 z 83

Kultura

Obrázek 4: Kultura - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS (vlevo) / síť klíčových organizací (vpravo); vlastní šetření a zobrazení

Životní prostředí/ ekologie/ energie

Obrázek 5: Životní prostředí/ ekologie/ energie - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení


Strana 21 z 83

3.1.3.4 Sítě s nižší mírou zúčastnění, menším propojením, ale s mnoha trilaterálními aktivitami Tematická oblast regionální rozvoj/ územní plánování představuje středně velkou síť. Zasíťování organizací je, podobně jako v případě tématu kultury, menší v kontextu spolupráce u projektů EU než propojení mimo rámec programů INTERREG/EÚS. Aktéři jsou i zde silně zaměření na vnější prostředí, takže často spolupracují s partnery mimo EDV. Na rozdíl od předcházejících témat je však většina organizací v této oblasti zapojena do trilaterálních forem spolupráce. Územní plánování/ regionální rozvoj

Obrázek 6: Územní plánování/ regionální rozvoj - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS (vlevo) / síť klíčových organizací (vpravo); vlastní šetření a zobrazení

3.1.3.5 Tematické oblasti bez silných struktur síťování V tematických oblastech trh práce a zdravotnictví/ sociální věci se až doposud nemohly vytvořit žádné větší struktury sítí. Do přeshraničního zpracování těchto témat je zapojeno jen malé množství organizací. Podíly na rozpočtu v programech spolupráce financovaných EU jsou nízké. Z velké části probíhá spolupráce v izolovaných skupinách projektů, mezi nimiž se nevytvořily žádné vzájemné vazby, které by zajistily fungující výměny. Jen stěží lze nalézt opakující se vztahy spolupráce mezi organizacemi. Podíl konkrétních spoluprací mezi dotazovanými klíčovými organizacemi je rovněž nízký. Především v oblasti sociálních věcí a zdravotnictví jsou však ze strany dotazovaných očekávány důležité impulzy k rozvíjení této tematické oblasti.


Strana 22 z 83

Trh práce

Obrázek 7: Trh práce - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení

Zdravotnictví/ sociální věci

Obrázek 8: Zdravotnictví/ sociální věci - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS; vlastní šetření a zobrazení

3.1.3.6 Tematické oblasti s částečně protichůdnými výsledky V oblastech VaV/ technologie/ inovace a vzdělávání přinesly jednotlivé analytické nástroje částečně protichůdné výsledky, které jsou proto znázorňovány zvlášť. Tematická oblast VaV/ technologie/ inovace představuje podle všech částí analýzy malé téma s nízkým počtem zapojených organizací. V kontextu spolupráce v projektech EU je tato málo početná skupina aktérů navíc ještě jen slabě zasíťována. Dotazované klíčové organizace se nicméně vyznačují relativně dobrým zesítěním. Přeshraniční programy spolupráce financované ze strukturálních fondů EU ovšem hrají v této tematické oblasti méně ústřední roli než v ostatních tématech. Také zde se očekávají důležité impulzy, které by mohl přinést EDV.


Strana 23 z 83

VaV / technologie / inovace

Obrázek 9: VaV/ technologie/ inovace - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS (vlevo) / síť klíčových organizací (vpravo); vlastní šetření a zobrazení

Oblast vzdělávání nehraje, pokud jde o programy INTERREG/EÚS, doposud téměř žádnou roli. Do spolupráce je zapojeno jen málo aktérů, kteří často působí od sebe odděleně v dvojčlenných strukturách. Mimo rámec programů INTERREG/EÚS lze však pozorovat zcela odlišný obrázek: oblast vzdělávání znázorňuje v tomto ohledu dobře zesíťované struktury vztahů většiny klíčových organizací, které se zapojují do spolupráce a které rovněž očekávají prostřednictvím EDV impulzy pro další rozvoj. Také v tomto případě platí, že programy spolupráce v rámci strukturálních fondů EU mají pro síťování aktérů zjevně menší význam než programy EU zaměřené specificky na danou tematickou oblast. Vzdělávání

Obrázek 10: Vzdělávání - síť spolupráce v programech INTERREG/EÚS (vlevo) / síť klíčových organizací (vpravo); vlastní šetření a zobrazení


Strana 24 z 83

3.1.3.7 Obyvatelstvo a občanská společnost Tato oblast je znázorňována samostatně, neboť u ní nejsou k dispozici žádné informace ze spolupráce na projektech v rámci programů INTERREG/EÚS. Z dotazování klíčových organizací také vychází relativně nízký počet do spolupráce zapojených organizací, které jsou navíc i slabě zesíťovány. V kontextu projektů podporovaných ze strany EU představují důležitý nástroj pro tuto tematickou oblast Fondy malých projektů. Mnoho aktivit typu „People-to-People“ je realizováno právě prostřednictvím Fondů malých projektů (FMP). Jelikož však nebyly projekty financované z FMP součástí analýzy, chybí zde tento analytický krok. Na základě toho lze pouze formulovat hypotézu, že v rámci FMP probíhá intenzivnější spolupráce, než jakou ukazuje dotazování klíčových organizací. Přesto zřejmě není možné vycházet z nějakého velkoplošného zasíťování.

Obyvatelstvo – občanská společnost Obrázek 11: Obyvatelstvo a občanská společnost - síť klíčových organizací; vlastní šetření a zobrazení


Strana 25 z 83

3.2 Sociální analýza sítí – projektové vztahy v rámci programů INTERREG/EÚS Evropská kohezní politika podporuje spolupráci a výměnu informací mezi regiony a městy Evropské unie s cílem posílit ekonomickou a sociální soudržnost EU. Posílením spolupráce nad rámec národních hranic má být eliminován jejich omezující vliv na vyvážený rozvoj a integraci evropského prostoru. Transevropská spolupráce probíhala v programovacím období 2000-2006 v rámci Iniciativy Společenství INTERREG, v programovacím období 2007-2013 pokračuje v rámci regionálněpolitického cíle „Evropská územní spolupráce (EÚS)“. V obou obdobích se přitom rozlišovalo a rozlišuje mezi třemi směry transevropské spolupráce:  Přeshraniční spolupráce na podporu integrovaného regionálního rozvoje v sousedících příhraničních regionech. Podporována je především přeshraniční spolupráce podél vnitřní a vnější hranice Společenství, přičemž regiony, které mohou podporu využít, jsou definovány na úrovni územních jednotek NUTS III podél národních hranic.  Nadnárodní spolupráce má přispět k harmonické územní integraci po celém území Společenství. Pro účely nadnárodní spolupráce byla definována velká seskupení regionů jako dotačních území. Spolupráce proto probíhá na větších, souvislých kooperačních územích. Je tak umožněno přeshraniční řešení společných problémů větších území nad rámec přímo sousedících příhraničních regionů.  Meziregionální spolupráce sází na výměnu zkušeností a tvorbu sítí pro zvýšení efektivnosti regionálních politik v Evropě. Kooperační území se přitom rozprostírá po celém území EU8. Základem všech tří směrů je koncept spolupráce různých aktérů přes národní hranice jako jádro intervencí. Mezi lety 2000 a 2013 poskytne EU za tímto účelem prostředky ve výši 13,6 miliard EUR. Následující teze a jejich zpracování řeší otázku, do jaké míry organizace a instituce z území Evropského regionu Dunaj–Vltava tyto programy na posílení spolupráce využily, aby v rámci EDV etablovaly efektivní a stabilní přeshraniční struktury vztahů9.

3.2.1 Spolupráce v rámci meziregionálních a nadnárodních kooperačních programů Pro tuto analýzu jsou relevantní níže uvedené meziregionální a nadnárodní programy, protože v kontextu těchto programů mohou v rámci Evropského regionu Dunaj–Vltava vznikat přeshraniční kooperační vazby (ve smyslu spolupráce přes národní hranice). Zaměření Nadnárodní

Meziregionální

Programovací období 2000-2006

Program CADSES ALPINE SPACE

2007-2013

CENTRAL EUROPE ALPINE SPACE

2000-2006 2007-2013

INTERREG III C INTERREG IV C

Tabulka 2: Nadnárodní a meziregionální kooperační programy s potenciálem pro přeshraniční spolupráci v rámci EDV

Evropský region leží s výjimkou programu Alpine Space (AS) celou svou plochou v rámci uvedených kooperačních území (viz příloha). Vzhledem k územní kulise však mohou být v rámci programů Alpine Space podporovány také kooperační projekty mezi rakouskými aktéry a aktéry z Horního 8

Viz Komise Evropských společenství, 2000: „Sdělení Komise členským státům ze dne 28.04.2000 o zásadách pro Iniciativu Společenství týkající se transevropské spolupráce na podporu harmonického a vyváženého rozvoje evropského prostoru“ a Věstník Evropské unie, 2006: „NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 z 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1260/1999“. 9 České regiony získaly přístup k prostředkům z ERDF v rámci programu INTERREG až po vstupu České republiky do EU v roce 2004.


Strana 26 z 83

Bavorska, což umožňuje přeshraniční spolupráci v rámci EDV mezi Horním Rakouskem, resp. Dolním Rakouskem a okresem Altötting. Proto byly tyto programy do analýzy zahrnuty. Potřebné údaje o projektech byly poskytnuty zčásti přímo řídícími orgány programů (Alpine Space, Central Europe, INTERREG III/IV C), zčásti byly převzaty z veřejných databází (CADSES). Celkem se aktéři z Evropského regionu Dunaj–Vltava podíleli jako projektoví nebo vedoucí partneři v rámci uvedených programů na 103 projektech s celkovým rozpočtem10 260,6 mil. EUR11. Velká část projektů přitom připadá na meziregionální spolupráci, a tím na propojení a výměnu zkušeností mezi národními, regionálními a lokálními veřejnými subjekty, přičemž se zapojení do tohoto programu ve stávajícím programovacím období (2007-2013) oproti poslednímu programovacímu období (20002006) více než zdvojnásobilo. Programy Alpine Space hrají doposud dle očekávání pro EDV jen malou roli. Aktéři z území EDV byli zapojeni do pouhých šesti projektů v rámci programů AS, v žádném z nich však nebyla realizována přeshraniční spolupráce aktérů v rámci EDV. O něco víc než jedna čtvrtina projektů s účastí EDV připadá na programy CADSES a Central Europe (CE), zapojení do projektů v těchto programech zůstalo ve stávajícím programovacím období přibližně stejné jako v předchozím programovacím období. Pokud však vezmeme v úvahu, že je programové území CE podstatně menší než programové území CADSES a program CE navíc není ještě ukončený, je třeba hodnotit stávající zapojení oproti předchozímu programovacímu období jako vyšší. Zapojení EDV v meziregionálních a nadnárodních programech je široké. Jako partneři nebo vedoucí partneři vystupuje na 70 různých organizací a institucí, a to ve 103 projektech, a spolupracují přitom napříč všemi tematickými oblastmi evropské kohezní politiky s partnery z 39 zemí a více než 200 regionů. EDV je přitom zastoupen v první řadě rakouskými (32) a českými (30) aktéry. Z dílčích bavorských regionů EDV je nebo bylo v těchto programech aktivních pouze osm organizací. Z pohledu velkoplošného zarámování jsou přeshraniční vnější kooperační vztahy Evropského regionu Dunaj–Vltava orientovány v první řadě na jižní a východní Evropu12. Většina vazeb přitom existuje s italskými partnery, následována partnery z Maďarska, Polska, České republiky (mimo české dílčí regiony EDV) a Řecka a Španělska. Aktéři ze západní a především severní Evropy představují mnohem méně časté kooperační partnery, přičemž výjimku tvoří Německo a Rakousko. Na úrovni národních států hraje jako kooperační partner pro evropský region zdaleka největší roli Německo. Téměř 17 % všech vztahů spolupráce aktérů z EDV jsou vztahy s německými partnery, především s aktéry z regionů Lipsko a Drážďany.

10

Spolufinancování z ERDF a národní financování. Pro programy v rámci programovacího období 2000-2006 se údaje vztahují na veškeré projekty schválené během doby existence programu. Pro programy v rámci běžícího programovacího období 2007-2013 zahrnují údaje veškeré projekty schválené do 04.2010 (IV C), resp. 05.2010 (AS, CE). 12 Rozdělení dílčích regionů Evropy odpovídá rozdělení Statistického oddělení OSN (členění makrogeografických regionů a subregionů). 11


Strana 27 z 83

Počet kooperačních vztahů

Obrázek 12: Kooperační vztahy mezi EDV a státy v rámci meziregionálních a nadnárodních programů 2000-2010; zdroj: řídící orgány programů; vlastní zobrazení

Obrázek 12 ukazuje územní rozdělení kooperačních vztahů evropského regionu v meziregionálních a nadnárodních programech. Kolečka odpovídají jednotlivým státům, přičemž evropský region je zobrazen jako samostatný aktér. Značky pro Rakousko, Českou republiku a Německo je nutno vždy chápat bez jejich dílčích regionů v rámci EDV. Tloušťka čáry a velikost kolečka odpovídá počtu kooperačních vztahů udržovaných v rámci společných projektů13. Co se týče spolupráce uvnitř evropského regionu, vyskytují se mezi aktéry v rámci EDV jen ojedinělé kooperační osy. Ze 103 projektů s účastí EDV dochází pouze u 20 ke spolupráci mezi organizacemi v rámci hranic evropského regionu a pouze u 10 z nich jsou překročeny také národní hranice. Cca 46 % všech aktérů z EDV spolupracuje výhradně s partnery mimo EDV. Ve stávajícím programovacím období existuje šest aktuálních projektů, v nichž dochází k přeshraniční spolupráci mezi aktéry v rámci EDV:  EGTC Cooperation Center (Spolková země Horní Rakousko, územní plánování + obvodní správa Dolní Bavorsko)  EPAM (EUROPARC Föderation + Správa národního parku Šumava)  EU INVEST INNOREG (TMG Oberösterreich + Regionální rozvojová agentura jižních Čech)  I4W (TMG Oberösterreich + Regionální rozvojová agentura jižních Čech)  SUCCOUR (Energy Center České Budějovice + OÖ Akademie für Umwelt und Naturschutz)  QUALIST (Euroregion Silva Nortica + Interkomm Waldviertel, obce Horn, St. Martin)

13

Počet společných vztahů nelze zaměňovat s počtem společných projektů. V jednom projektu s více organizacemi ze dvou zemí je kooperační vztah „silnější“ než v projektu s pouze jednou organizací v každé zemi. V jednom projektu s jednou organizací (A) z Rakouska a dvěma organizacemi (B,C) z Německa existují například dva přeshraniční vztahy (A-B a A-C).


Strana 28 z 83

Ani v minulém programovacím období ani v tom stávajícím neexistovaly a neexistují projekty, na nichž by se podíleli současně jako partneři jak rakouští, čeští tak i němečtí aktéři z EDV. Meziregionální a nadnárodní programy tedy doposud nebyly v dostatečné míře využívány k tomu, aby v rámci Evropského regionu Dunaj–Vltava získala velkoplošná spolupráce – tzn. spolupráce nad rámec maloplošných, bezprostředně přeshraničních vzorců - konkrétní podobu. Obrázek 13 ukazuje doposud nízkou míru propojení aktérů z EDV prostřednictvím projektů v rámci programů INTERREG B a C. Vizualizuje kooperační vztahy v rámci evropského regionu na úrovni menších územních jednotek14 (modrá kolečka) a jejich vztahy „směrem ven“ na úrovni států (červená kolečka). Tloušťka čar znovu odpovídá počtu společných vztahů spolupráce, přičemž vztahy uvnitř EDV, tedy mezi okresy, mají pro lepší přehlednost červenou barvu. Ukazuje se, že pouze málo okresů je v programech aktivní. Důvodem je skutečnost, že je, jak je popsáno výše, převážná část projektů realizována v rámci programu INTERREG C a tento program je přístupný v první řadě veřejným subjektům a institucím na úrovni veřejných subjektů, které jsou většinou umístěny ve správních centrech regionů. Nejaktivnější okresy, tedy ty, které udržují většinu kooperací, jsou proto Linec-město, České Budějovice a Plzeň-město. Bavorští aktéři jsou obecně zastoupeni velmi málo. Jsou to také především tato centra, která udržují nejčastěji vnější vztahy. Všem společná je silná orientace na Německo, vazby na jižní Evropu jsou intenzivní u Lince. Vztah Linec-město – Plzeň-město je založen na jednom projektu z uplynulého programovacího období (Cityregio), v němž spolupracovaly mj. čtyři organizace z Lince s pěti plzeňskými aktéry. Tato osa v novém programovacím období dále nepokračovala. Aktuální kooperační vztahy v rámci běžícího programovacího období existují především mezi okresy Linec-město a České Budějovice. Jedná se o jedinou osu spolupráce ve stávajícím programovacím období, která je založena na více než jednom společném projektu. V tomto případě se pracuje na třech společných projektech na téma inovace, výzkum a vývoj technologií (projekty I4W a EU INVEST INNOREG) a dále životní prostředí a prevence rizik (projekt SUCCOUR).

14

V Rakousku jsou to okresy (Bezirke) a statutární města, v Německu okresy (Landkreise) a samostatná města (kreisfreie Städte), v ČR okresy, které byly jako úroveň správy v roce 2003 zrušeny.


Strana 29 z 83

Vnější vztahy min. 3

Obrázek 13: Interní a externí spolupráce v rámci EDV v meziregionálních a nadnárodních programech v letech 20002010; zdroj: řídící orgány programů; vlastní zobrazení

Aby bylo možno stanovit prioritu různých tematických oblastí spolupráce, byly projekty se zapojením aktérů z EDV přiřazeny devíti tematickým oblastem (systematika viz příloha). Tematické přiřazení přitom přesně neodpovídá plánovaným dvanácti tematickým oblastem studie, protože v rámci nadnárodních a meziregionálních programů spolupráce nejsou zpracovávána všechna témata, resp. jsou zčásti zpracovávána jiná témata. Obrázek 14 ukazuje, jak je celkový rozpočet projektů se zapojením aktérů z EDV rozdělen mezi těchto devět definovaných tematických oblastí. Současně je u každé tematické oblasti zobrazen podíl, jež připadá na spolupráci v rámci EDV (červená část sloupců grafu). Celkově největší podíl rozpočtu připadá na projekty v oblastech životní prostředí/prevence rizik/vodní management a MSP/konkurenceschopnost/podnikání, v obou případech s více než 50 mil. EUR, přičemž podíl rozpočtu jdoucí na projekty, v nichž dochází ke spolupráci mezi aktéry v rámci evropského regionu, je podstatně nižší. V oblasti životního prostředí je to necelých 12 mil. EUR (23 %), v oblasti podnikání 6 mil. EUR (12 %). Nejvyšší podíl spolupráce uvnitř EDV připadá na oblast územního plánování/rozvoje měst (49 %) a VaV/inovací (37 %).


Strana 30 z 83

Obrázek 14: : Rozdělení rozpočtu projektů v rámci meziregionálních a nadnárodních projektů se zapojením EDV podle tematických oblastí; zdroj: řídící orgány programů; vlastní zobrazení

3.2.2 Spolupráce v rámci přeshraničních kooperačních programů Programy EU na podporu přeshraniční spolupráce (EÚS, resp. INTERREG A) představují důležitý nástroj pro posilování a rozvoj soudržnosti a integrace v Evropě. Především v evropských regionech, které mají mimořádně vysokou hustotu národních hranic. Proto na přeshraniční část kooperačních programů připadá také zdaleka největší podíl rozpočtu (67 % u INTERREG III, 74 % u EÚS). Z pohledu jednotlivých států zapojených do EDV se území evropského regionu skládá převážně z „příhraničních regionů“. Dílčí regiony v rámci EDV jsou proto s výjimkou dvou okresů (Kelheim/Dolní Bavorsko a Neumarkt/Horní Falc) na bavorské straně zcela zahrnuty do dotačních území přeshraničních programů. Pro EDV jsou relevantní tyto programy: Programovací období

Program INTERREG III A Rakousko – Německo/Bavorsko INTERREG IIIA Rakousko – Česká republika INTERREG IIIA Německo/Bavorsko - Česká republika Programovací období 2007-2013 EÚS Rakousko – Německo/Bavorsko EÚS Rakousko - Česká republika EÚS Německo/Bavorsko - Česká republika Tabulka 3: Analyzované kooperační programy EU 15

Programovací období 2000-2006

Dotační území se přitom dělí na dva typy. Na jedné straně jsou podporovatelné přímé příhraniční regiony na úrovni NUTS III jako jádrová území16, na straně druhé jsou podporovatelná také území sousedící s těmito přímými příhraničními regiony jako tzv. „oblasti pružnosti“17. V rámci programů může být v územích pružnosti vynaloženo vždy 20 % prostředků z ERDF. České regiony v rámci EDV 15

Zveřejňování podrobných informací z programů INTERREG III A podléhá na základě smluv uzavřených s příjemci dotací určitým omezením. 16 Věstník Evropské unie, 2006: „NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 z 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1260/1999“, čl. 7, odst.1. 17 Viz Věstník Evropské unie, 2006: „NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1080/2006 z 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení Nařízení (ES) č. 1783/1999“, čl. 21, odst. 1.


Strana 31 z 83

jsou v daných programech kompletně jádrovými územími. V Rakousku a Bavorsku jsou jádrovým územím přímé příhraniční regiony NUTS III a zbytek regionů NUTS III v rámci EDV představuje území pružnosti (s výjimkou obou uvedených okresů Kelheim a Neumarkt). Přesné vymezení dotačního území je uvedeno v příloze. Aby bylo možno posoudit zapojení a tvorbu sítí v evropském regionu v rámci těchto přeshraničních programů, byly analýze podrobeny veškeré projekty18 a s nimi související partnerské struktury, které vznikly v rámci těchto šesti programů. Příslušné údaje byly poskytnuty řídícími orgány, technickými sekretariáty, regionálními subjekty a pro programy s rakouskou účastí centrálním monitorovacím místem a následně zpracovány pro účely studie. 3.2.2.1 Zapojení evropského regionu do přeshraničních programů Celkem bylo do analýzy zahrnuto 1279 projektů s celkovým rozpočtem 516 mil. EUR. V 775 projektech je zapojen minimálně jeden aktér z EDV. V 579 případech dochází k přeshraniční spolupráci v rámci EDV (tzn. min. dva aktéři v rámci EDV ze dvou různých zemí). Z celkových 516 mil. připadá cca 238 mil. na projekty, u nichž dochází k přeshraniční spolupráci v rámci evropského regionu. Jedná se o podíl 46 %, který odpovídá přibližně podílu obyvatelstva EDV měřeno z celkového počtu obyvatel šesti programových území (45 %). V těchto projektech je zapojeno celkem 1695 různých organizací a institucí, 835 z toho má své sídlo v evropském regionu. Rozložení aktérů z EDV mezi tři státy zapojené v EDV je relativně rovnoměrné: 31 % pochází z Rakouska, stejný počet z Německa a 38 % z České republiky. 3.2.2.2 Prostorová dimenze sítí Pro získání přehledu o geografickém rozložení kooperačních vztahů v rámci přeshraničních programů byly kooperační vztahy na úrovni regionů 19 georeferencovány a na nižší úrovni (okresy, Bezirke, Landkreise) analyzovány, znázorněny a popsány. Identifikovat přitom lze následující kooperační vzorce:  Nejintenzivnější přeshraniční kooperační osy mezi regiony se nacházejí mimo hranice evropského regionu mezi Horním Bavorskem a Salcburkem, resp. Tyrolskem. Napojení těchto tří regionů na EDV je poměrně slabé (necelých 600 kooperací mezi Horním Bavorskem a Salcburkem oproti 90 kooperacím mezi Horním Bavorskem a Horním Rakouskem).  Další silná osa se nachází mimo EDV mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem (část mimo EDV). Ukazuje se, že jižní Morava je na EDV navázána jen minimálně. Zatímco s Dolním Rakouskem existuje cca 300 kooperačních vztahů, směřuje do části Dolního Rakouska zapojené do EDV pouhých 67 vztahů, do Horního Rakouska dokonce jen 13.  V rámci EDV se vytvořila tři dílčí území s intenzivním vnitřním propojením:  Zaprvé trojúhelník Horní Rakousko-Dolní Bavorsko-jižní Čechy, přičemž i část Dolního Rakouska zapojená v EDV je silně napojena na jižní Čechy. Přeshraniční propojení mezi částí Dolního Rakouska zapojenou v EDV a Dolním Bavorskem není z důvodu vymezení dotačního území možné.  Další intenzivní osa spolupráce se nachází mezi Horní Falcí a Plzeňským krajem, přičemž se tento „dílčí prostor“ vytváří také v důsledku slabšího napojení na zbývající regiony EDV. Vztahy mezi Horní Falcí a jižními Čechami a mezi Plzeňským krajem a Dolním Bavorskem jsou v porovnání s tím výrazně slabší.  Vysočina a část Dolního Rakouska zapojená v EDV tvoří se svou kooperační osou třetí „dílčí prostor“, který se v důsledku intenzivního vztahu mezi částí Dolního Rakouska zapojenou v EDV a jižními Čechami překrývá s prvním dílčím prostorem. Nápadné je, že je Vysočina 18

Do analýzy byly zahrnuty všechny schválené projekty z programů INTERREG IIIA a programů EÚS do 06.2010 s výjimkou projektů v rámci Fondu malých projektů a jejich managementu a institucionální podpory euroregionů/ institucí regionálního rozvoje (Regionalmanagements). 19 V Rakousku odpovídají spolkovým zemím (DR je rozděleno na část patřící do EDV a část mimo EDV), v ČR odpovídají regiony krajům a v Německu vládním okresům.


Strana 32 z 83

silně orientována na část Dolního Rakouska zapojenou do EDV (silněji než na „zbývající Dolní Rakousko“ nebo Vídeň) a napojení na EDV přes Horní Rakousko naopak téměř neexistuje.

Obrázek 15: Prostorová dimenze sítí na regionální úrovni; zdroj: řídící orgány; vlastní zobrazení20

Při sledování vztahových struktur na nižší řádovostní úrovni na území okresů (v Rakousku Bezirke, v Německu Landkreise) je možno identifikovat další detailní charakteristiky propojených území:  Přeshraniční spolupráce je silně koncentrována na přímé příhraniční oblasti. Území bez národní hranice jsou do kooperačních sítí zapojena daleko méně. V České republice jsou to Žďár nad Sázavou přes Strakonice až po Plzeň-sever, v Rakousku Krems přes Steyr až po Vöcklabruck a v Bavorsku Amberg-Sulzbach, okres Regensburg, Straubing-Bogen, Dingolfing-Landau a okres Landshut. Minimálně v Rakousku a Bavorsku je to zčásti vysvětlitelné územní kulisou (území pružnosti), v České republice jsou však všechny okresy zapojených krajů jádrovým dotačním územím. Tento vzorec je narušen pouze osami spolupráce centrálních okresů, v nichž mají své sídlo aktéři s nadregionálním významem (Regensburg-město a Plzeň-město).  Nejvíce kooperačních vztahů se nachází mezi Gmündem a Jindřichovým Hradcem, Lincem-město a Českými Budějovicemi a Freyungem-Grafenau a Prachaticemi. Z celkového pohledu je příhraničí mezi Rakouskem a Českou republikou zesíťováno hustěji a intenzivněji než příhraničí mezi Českou republikou a Německem.  Okres České Budějovice představuje v rámci EDV nejaktivnější územní jednotku. České Budějovice udržují nejvíce kooperačních vztahů, které jsou díky partnerům z 31 různých okresů nastaveny velmi široce. Stejně široká je pouze síť okresu Linec-město. Ohledně intenzity vztahů (měřeno počtem kooperací) je Linec-město na druhém místě. 20

Obrázek 15 ukazuje kooperační vazby mezi regiony v rámci EDV. Regiony jsou zobrazeny jako kolečka (AT=zelená, DE=oranžová, CZ=modrá). Velikost koleček odpovídá počtu udržovaných kooperačních vztahů daného regionu v rámci přeshraničních kooperačních programů (číslo uvedeno v závorkách). Tloušťka čáry odpovídá počtu kooperačních vztahů mezi jednotlivými regiony (zčásti uvedeno v číslech).


Strana 33 z 83

3.2.2.3 Síť organizací a institucí Pro zjištění, zda lze evropský region na základě etablovaných struktur sítí již identifikovat jako entitu, byla vnitřní struktura vztahů v rámci EDV porovnána se strukturou celkové sítě, tedy se strukturou sítí na celém programovém území. Přitom se ukázalo, že region EDV je vnitřně propojen podobně jako referenční síť. Hustota21 vztahů v rámci EDV je s 0,6 % etablovaných vztahů mezi aktéry o něco vyšší než v celkové síti (0,4 %). Hustota je ale závislá na počtu aktérů. Ve větších sítích je podstatně těžší dosáhnout vyšší hustoty než v malých sítích. Proto byl dodatečně zohledněn průměrný počet udržovaných vztahů na jednoho aktéra 22, aby mělo porovnání hustoty větší vypovídací hodnotu. Zde se ukázalo, že ve vnitřní síti EDV spolupracuje každý aktér průměrně s 4,7 partnery. Pokud rozšíříme síť na celé programové území, vyplyne vyšší počet kooperačních partnerů na jednoho aktéra (6,4). Aby bylo možno zohlednit také intenzitu kooperačních vztahů, byl porovnán podíl vztahů mezi aktéry, které jsou založeny na více než jednom společném projektu. V síti EDV je to 15 % vztahů, v celé síti 18 %. Celkově tedy zatím neexistuje v rámci EDV nadprůměrná struktura sítí, z níž by bylo možno usuzovat na výjimečně vysokou integraci území. Spolupráce organizací v projektu realizovaném v rámci programů INTERREG/EÚS vyžaduje intenzivní komunikaci mezi partnerskými organizacemi, počínaje naplánováním projektu, financováním a realizací projektových aktivit až po společné užívání výstupů projektu. Interakce mezi projektovými partnery ve značné míře překračuje pouhou výměnu informací. Kooperační vztahy vytvářejí předpoklad pro přenos implicitních znalostí, pro vzájemné poznávání se a v neposlední řadě pro budování důvěry a dokonce snad i společné identity. Opakovaná spolupráce aktérů (tedy existence několika společných kooperačních projektů) může být považována za indicii fungujícího vztahu. Evaluační studie kooperačních programů ukazují, že přeshraniční spolupráce funguje velmi dobře, pokud se partneři již znají a již mezi nimi existovaly společné projekty. To záleží především na vytvoření „společné řeči“ a společné kultury spolupráce. Při hledání těchto institucionalizovaných kooperačních os v evropském regionu byla síť EDV zredukována na nejintenzivnější osy spolupráce mezi zapojenými organizacemi. Mezi 835 aktéry, kteří tvoří síť EDV, existuje celkem 1940 kooperací, tzn. formálních projektových partnerství. 85 % těchto vztahů jsou singulární vztahy, dalších 12 % je založeno na dvou společně realizovaných projektech. Abychom se dostali k „jádru“ sítě EDV, byla ze sítě vyfiltrována zbývající 3 % vztahů a v nich zapojených aktérů, kteří doposud realizovali minimálně tři společné projekty. Tyto kooperační osy lze považovat za zcela institucionalizované vztahy a lze je vnímat jako základ pro efektivní přeshraniční spolupráci mezi partnerskými organizacemi.

21 22

Hustota sítě udává, jak vysoký je podíl etablovaných vztahů na teoreticky možných vztazích mezi všemi aktéry. „Average Degree“ je indikátor lokální hustoty a uvádí průměrný počet sousedů (kooperačních partnerů) jednoho aktéra.


Strana 34 z 83

Obrázek 16: Síť nejčastějších vztahů mezi aktéry EDV; zdroj: řídící orgány; vlastní zobrazení

Obrázek 16 ukazuje vztahy v rámci EDV, které jsou založeny na minimálně třech společných projektech. Ty jsou rozloženy relativně rovnoměrně mezi zapojené země. Četnost vztahů mezi dvěma aktéry sahá až k maximu 21 společných projektů, které spojují Úřad vlády Horního Rakouska s Vládou Dolního Bavorska. Jsou to průběžné projekty související s plánováním a implementací dotačních programů. Velmi výrazné jsou další dvě vazby: 19 projektů mezi Správou Národního parku Šumava a Správou Národního parku Bavorský les a 13 projektů mezi Úřadem Vlády Horního Rakouska a Jihočeským krajem. Vedle těchto tří nejčastějších kooperačních os existuje ještě řada silných vztahů, které jsou založeny na 5-6 společných projektech. Ty existují především mezi dalšími správními orgány, subjekty z oblasti hospodářství (hospodářské, průmyslové a řemeslnické komory), aktéry z oblasti cestovního ruchu a institucemi vzdělávacího sektoru (univerzity). Strukturálně se formuje větší celek aktérů (levý horní roh obrázku 16), kteří jsou ve spojení vesměs alespoň nepřímo díky intenzivním informačním kanálům. Především střed tohoto celku (správa, prostředníci, organizace v oblasti cestovního ruchu) a oblast aktérů z oblasti hospodářství je zakotvena v tranzitivních strukturách. To znamená, že se vytvořily „trojúhelníky“ se společnými partnery. To podporuje tendenci ke vzniku skupinové identity se stabilními vzájemnými očekáváními a důvěrou. Kromě toho jsou aktéři vzájemně propojeni také díky krátkým vzdálenostem, což má pozitivní vliv na kvalitu informací. Současně lze identifikovat také tematické dílčí skupiny tohoto celku. Na levém konci celku jsou seskupeni aktéři z oblasti hospodářství, kteří jsou vzájemně přímo propojeni, na pravém konci se nacházejí univerzity, spodní oblast skupiny je tvořena organizacemi z oblasti cestovního ruchu. Uprostřed, a tím ve spojující pozici a funkci mezi těmito tematickými dílčími skupinami, jsou správní orgány a prostředníci (euroregiony, Regionalmanagements). Z toho


Strana 35 z 83

lze odvodit důležitou funkci správních orgánů a prostředníků jako „spojnic mezi světy“. Kromě toho ale také doposud méně rozvinuté přímé intertematické osy. 3.2.2.3.1 Centrální aktéři v síti Evropského regionu Dunaj-Vltava Některé organizace hrají v síti evropského regionu ústřední roli díky své vysoké aktivitě nebo zvláštní pozici ve struktuře sítě. Pro hodnocení centrality aktéra lze použít různá kritéria. Z pohledu analýzy sítí je přitom důležité, aby byla zohledněna celá struktura sítě, do které je daný aktér včleněný. Z hlediska obsahu, kvality a dopadu informací tak není například podstatné pouze to, kolik má určitá organizace kooperačních partnerů, nýbrž také kolik mají tito partneři kontaktů a do jaké míry jsou v síti vzájemně propojeni. Proto jsou zde považováni za centrální ti aktéři, kteří na základě svého strukturálního začlenění v síti často představují „hrdlo láhve“ pro tok informací. Představíme-li si vztahové osy jako spojení, jejichž prostřednictvím jsou přenášeny informace a znalosti, pak se centrální organizace nacházejí často na nejkratším spojení mezi jinými aktéry, kteří nejsou přímo propojeni. Tím mají možnost rozhodovat o předání informací, jsou „zprostředkovateli informací“. Tento ukazatel je proto také označován jako kontrolní míra toku informací. Kromě toho mají tu výhodu, že s velkou pravděpodobností získávají různé informace z oblastí, které spojují, protože tyto oblasti sítě jsou strukturálně od sebe více vzdáleny, a obsah získávaných informací se tak mnohem méně opakuje. Na základě těchto tezí patří k deseti nejcentrálnějším organizacím v síti EDV následující instituce: CB23

Pořadí

Organizace

9,69

1

Jihočeský kraj

7,87

2

Regionalmanagement Waldviertel

6,18

3

Úřad vlády spolkové země Horní Rakousko

5,71

4

Euroregion Bavorský les - Šumava - Unterer Inn, Mühlviertel

5,17

5

Jihočeská univerzita České Budějovice

4,37

6

Úřad zemské rady Pasov

4,01

7

Tourismusverband Ostbayern e.V.

3,69

8

Plzeňský kraj

3,20

9

Jihočeská centrála cestovního ruchu

3,15

10

Správa Národního parku Šumava, Vimperk

Tabulka 4: Centrální organizace EDV v programech INTERREG/EÚS (Betweenness Centrality); vlastní výpočet

Roli zprostředkovatelů informací hrají tedy v první řadě správní orgány a prostředníci. Kromě toho se mezi centrálními aktéry nacházejí také některé organizace z oblasti cestovního ruchu. Vedle obou, které jsou uvedeny v tabulce, jsou to na 12. a 13. místě ještě Oberösterreich Tourismus a Destination Waldviertel GmbH. Zvláštní roli hraje také Jihočeská univerzita, která je jako zástupce vzdělávacího sektoru odpovědná za napojení dalších vzdělávacích organizací na klíčové oblasti sítě. Zobrazení centrality aktérů v kontextu struktury sítě je uvedeno v příloze. 3.2.2.3.2 Trilaterální spolupráce se zapojením tří zemí Spolupráce aktérů ze tří států zapojených v EDV v rámci jednoho projektu není z důvodu bilaterálního zaměření dotačních programů možná. Trilaterální spolupráce mezi aktéry ze tří zemí nemusí ale nutně probíhat v rámci nějakého projektu. Pokud mají minimálně tři aktéři ze tří různých států mezi sebou vztah v rámci jedné tematické oblasti, i když se z hlediska techniky dotací jedná o tři různé projekty, pak vzniká trilaterální spolupráce mezi aktéry ze tří zemí ve smyslu této 23

Míra centrality „Betweenness Centrality“ udává, na kolika nejkratších spojeních dvou aktérů se daná organizace nachází (v %).


Strana 36 z 83

analýzy. Neboť výměna informací mezi třemi aktéry probíhá trilaterálně bez ohledu na to, zda v jednom nebo ve více projektech. Dále bylo zkoumáno, jak často určitý rakouský a bavorský aktér, kteří vzájemně spolupracují, spolupracují oba v dalších projektech také se stejným českým aktérem. Z toho by pak plynula tzv. trilaterální / trinacionální „triáda“. V celé vnitřní síti EDV je pouze 28 takových trilaterálních triád. Existují v tematických oblastech územní plánování/regionální rozvoj (např. Spolková země Horní Rakousko – Jihočeský kraj – Euroregion Bavorský les – Šumava - MV, Bavorsko), cestovní ruch (např. Jihočeská centrála cestovního ruchu – OÖ Tourismus – TVB Ostbayern), životní prostředí (např. NP Bavorský les – NP Šumava – Naturschutzbund Österreich) a hospodářství (např. Hospodářská komora Horního Rakouska, Jihočeská hospodářská komora – Průmyslová a hospodářská komora Dolního Bavorska). V oblasti hospodářství je tato trilaterální spolupráce velmi intenzivní, v oblasti regionálního rozvoje je zapojeno nejvíce aktérů. Zobrazení veškerých trilaterálních konstelací aktérů je uvedeno v příloze. 3.2.2.3.3 Tematické sítě v Evropském regionu Dunaj-Vltava Hlavním úkolem této analýzy bylo identifikovat přeshraniční sítě v různých tematických oblastech a popsat je. Za tímto účelem byly přiřazeny přeshraniční projekty, podobně jako meziregionální a nadnárodní projekty, tematickým oblastem a vztahové struktury těchto projektů zaměřených na určitá témata byly vyhodnoceny ve srovnávací strukturní analýze dle hledisek relevantních pro analýzu sítí. Tematické rozdělení 1279 projektů přitom proběhlo na základě jejich přiřazení tematickým EU kódům (kódy EU dimenze „prioritní osa“) dle nařízení EU 24. Tematické EU kódy projektů byly přiřazeny 12 tematickým oblastem analýzy. Oblast „obyvatelstvo/občanská společnost“ nelze pomocí těchto kódů samostatně vyfiltrovat. To znamená, že projekty tohoto typu sice byly realizovány, jsou ale přiřazeny nejrůznějším tematickým kódům (jako kultura, regionální rozvoj atd.), resp. byly realizovány v rámci Fondů malých projektů, které nejsou předmětem analýzy. Oblast proto nemohla být samostatně analyzována a prezentována25. Tematické sítě byly popsány na základě tří hodnotících dimenzí, které vždy zahrnují několik indikátorů: Hodnotící dimenze Substance sítě

Stabilita sítě Efektivita sítě

Indikátor  Získané finanční prostředky jako vstup  Velikost sítě  Intenzita spolupráce  Tranzitivita  Konektivita  Fragmentarita  Blízkost aktérů

Tabulka 5: Tematické sítě v programech INTERREG/EÚS – hodnotící dimenze / indikátory

Sítě byly porovnány na základě uvedených indikátorů a v závislosti na pořadí byly přiděleny body, které byly v jednotlivých dimenzích vždy sečteny. Vážení různých indikátorů přitom nebylo provedeno. Substance sítě V dimenzi „substance sítě“ bylo sledováno, jakou „váhu“ má tematická oblast v případě porovnání. Směrodatné přitom bylo alokované množství finančních prostředků (celkové rozpočty projektů)

24

Pro programovací období 2000-2006 viz NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 438/2001, pro programovací období 2007-2013 viz NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1828/2006 z 8. prosince 2006. 25 Kooperace v oblasti správa/governance (téma 12) jsou v této kapitole vynechány, protože je zde důraz kladen na kooperace se vztahem ke konkrétním věcným tématům.


Strana 37 z 83

v dané tematické oblasti, velikost sítě (počet organizací a institucí, které jsou/byly v tematické oblasti aktivní) a intenzita spolupráce (počet etablovaných kooperačních vztahů mezi aktéry). Stabilita sítě Tato dimenze je zaměřena na popis morfologie sítě. Pojem „stabilita“ je v této souvislosti nutno chápat jako strukturální charakteristiku sítí a nehodnotí individuální kvalitu/obsah vztahu.  Tranzitivita Z hlediska analýzy sítí jsou sítě velmi stabilní, pokud se skládají z triád, tedy z trojstranných vztahů. Na jedné straně stabilizují vztah společní partneři/přátelé26 (dvojstranné vztahy se snadněji rozpadají), na druhé straně je zajištěn tok informací v síti, protože informace v trojstranných vztazích může běžet vždy dvěma kanály. Indikátor „tranzitivita“ měří, v jaké míře jsou aktéři zakotveni v trojstranných vztazích.  Konektivita Z hlediska analýzy sítí jsou sítě velmi stabilní, pokud neexistuje aktér, resp. jich existuje jen málo, jehož/jejichž odchod ze sítě by znamenal rozpad sítě na nepropojené části. Tito aktéři, kteří drží strukturu pohromadě nebo ji také mohou rozdělit, se nazývají „articulation points“. Indikátor „konektivita“ počítá tyto aktéry a dává jejich počet do poměru s celkovým počtem aktérů v příslušné tematické síti. Efektivita sítě Efektivita sítě je rovněž morfologická charakteristika struktury vztahů. Údaje a výpovědi o efektivitě se v této souvislosti vztahují pouze na strukturální analýzu sítí.  Fragmentarita Struktura určité sítě může být celkově konzistentní/soudržná, tzn. všichni aktéři jsou přinejmenším nepřímo spolu v kontaktu (přes větší či menší počet „prostředníků“) nebo se skládá z nesouvisejících částí (komponentů). V druhém případě by byl tok informací mezi skupinami omezen, což zvýhodňuje paralelní aktivity, synergie jsou méně pravděpodobné, čímž je negativně ovlivněna efektivita sítě (např. projektové skupiny, které pracují na stejných problémech a nevědí o sobě nic nebo jen málo). Fragmentarita měří na jedné straně podíl aktérů sítě, kteří jsou vzájemně propojeni (největší komponent), a zároveň podíl párů aktérů, kteří nejsou vzájemně dostupní ani přes prostředníky.  Blízkost aktérů Jestliže jsou aktéři propojeni alespoň nepřímo, působí pozitivně na efektivitu sítě to, pokud mohou vstoupit do vzájemného kontaktu krátkými cestami. Podobně jako u hry „tichá pošta“ se informace, která je přenášena dlouhou cestou, zkreslí nebo přijde pouze v útržcích. Indikátor blízkost aktérů měří průměrnou vzdálenost jednotlivých aktérů k sobě navzájem.

26

Společní partneři posilují vzájemnou důvěru, a vztah tak stabilizují. Skutečnost, že má jeden pár aktérů současně vazbu k třetí osobě, způsobí, že si žádný z obou aktérů ve vztahu, resp. kooperaci nedovolí „chybný krok“, protože ke společnému partnerovi okamžitě pronikne negativní pověst, která se může rozšířit. To přináší do kooperačního vztahu bezpečné chování.


Strana 38 z 83

35

Substanz

Substance

Wirtschaft Hospodářství

30 25 Efektivita Effizienz

Tourismus Cestovní ruch

Infrastruktur Infrastruktura

Sozial Sociální oblast

20 FTI VaV

Trh práce Arbeitsmarkt

15

Umwelt Životní prostředí

Bildung Vzdělávání

10 Regionalentwicklung Regionální rozvoj

5

Kultur Kultura 0 0

5

10

15

20

25

Stabilita Stabilität Obrázek 17: Porovnání struktury tematických sítí dle dimenzí substance, efektivita a stabilita; zdroj: řídící orgány; 27 vlastní zobrazení

Obrázek 17 ukazuje vyhodnocení indikátorů tematických sítí v rámci tří definovaných dimenzí. Při interpretaci výsledků je důležité vědět, že všechny tři dimenze na sebe navzájem působí. Například čím větší je síť (dimenze substance), tím těžší je vytvořit stabilní struktury, protože počet vztahů, které může aktér udržovat, je omezený. V malých sítích je naproti tomu často každý ve spojení s každým, což přináší stabilní struktury. U velmi efektivních sítí stabilita naopak trpí, protože rychlou dosažitelnost všech bodů v síti podporují „dvojstranné vztahy“, které nejsou posilovány, resp. stabilizovány společnými partnery (trojúhelníky). Dosažení vysokých hodnot ve všech dimenzích proto není možné. Síť, která roste, a tím získává na substanci, bude ve stejné míře ztrácet na stabilitě. Může se snažit pouze o to, aby i přes rostoucí velikost zůstala obecně propojena alespoň několika málo vztahy, a tím zajistila efektivní tok informací a jejich výměnu mezi - pokud možno - vnitřně hustěji zesíťovanými „subskupinami“. „Technicky vysoké stability“ malé sítě však také nelze dosáhnout. Výsledky, které ukazuje obrázek 17, je proto nutno interpretovat diferencovaně. Na základě analýzy sítí lze rozlišit tyto typy sítí: Etablované sítě s trilaterálním zapojením aktérů V tematických oblastech hospodářský rozvoj a cestovní ruch se v průběhu obou programovacích období mohla rozvinout vyzrálá struktura sítí. Jedním z důvodů je pravděpodobně také vysoká alokace finančních prostředků v obou oblastech. S 57,4 mil. EUR28 tak byl investován největší podíl rozpočtu do oblasti cestovního ruchu, o něco více než do přirozeně finančně náročné oblasti infrastruktury. Na třetím místě je oblast hospodářského rozvoje s 31,1 mil. EUR. Obě oblasti jednak vykazují odpovídající kritickou masu aktérů (cestovní ruch 263, hospodářství 156), jednak jsou jednotlivé projektové skupiny ve vztahu díky příčným vazbám, a tvoří tak větší, souvislé vztahové struktury, což v odpovídající míře pozitivně ovlivňuje efektivitu sítí. V porovnání s tím působí méně aktérů v izolovaných projektových skupinách. Obě oblasti vykazují také nejvyšší 27

Tematické sítě byly hodnoceny na základě jednotlivých indikátorů a řazeny na bázi hodnot. U každého indikátoru bylo oblastem přiděleno 10 (1. místo) až 1 bod (10. místo) v závislosti na pořadí. Dimenze „substance“ obsahuje tři indikátory, proto bylo přiděleno až max. 30 bodů. Dimenze „stabilita“ obsahuje dva indikátory, přiděleno tedy bylo max. 20 bodů. V dimenzi „efektivita“ obsahuje indikátor „fragmentarita“ dva subindikátory, proto bylo v dimenzi „efektivita“ přiděleno max. 30 bodů. 28 Celkový rozpočet projektů s přeshraniční spoluprací (národní) v rámci EDV.


Strana 39 z 83

hustotu sítí. V oblasti hospodářství tak organizace udržují v průměru 6 kooperačních vztahů, v cestovním ruchu 4,7. Obě oblasti však také vykazují nejvyšší podíl národních vztahů. V oblasti hospodářství je to 66 % veškerých kooperačních vztahů, které existují uvnitř národních hranic, v oblasti cestovního ruchu 50 %. Oblast hospodářství je kromě toho silně determinována rakouskými a českými organizacemi. Bavorští aktéři tvoří pouhých 13 % zapojených organizací. V obou tematických oblastech existují trilaterální konstelace aktérů pocházejících ze tří zemí, které jsou obzvlášť intenzivní v oblasti hospodářství (Průmyslová a obchodní komora Dolního Bavorska/Pasov – Hospodářská komora Horního Rakouska – Jihočeská hospodářská komora). Další charakteristikou, která je oběma tematickým oblastem společná, je zjevně klesající význam v rámci dotačních programů. Zatímco v programu INTERREG IIIA připadlo na oblast cestovního ruchu 29,8 % rozpočtu veškerých projektů v EDV s přeshraničními vazbami, v programu EÚS je to již pouhých 16,6 %, což odpovídá poklesu o 44 %. Ještě větší pokles ve výši 58 % zaznamenala oblast hospodářství, a to ze 17,5 % na 7,3 %29. Etablované sítě s rostoucím významem, ale bez trilaterálních aktivit Oblast infrastruktury /mobility / dopravy je vedle obou výše uvedených tematických oblastí třetí oblastí, kde se vytvořila souvislá konzistentní struktura sítí, i když v menším rozsahu než v oblasti hospodářství a cestovního ruchu. S objemem finančních prostředků ve výši 56,7 mil. EUR je tato oblast sice těsně na druhém místě, realizován ale byl pouze poloviční počet projektů než v oblasti cestovního ruchu, a se 140 zapojenými organizacemi je proto v dané oblasti aktivních také podstatně méně aktérů. Hustota je navíc relativně nízká, aktéři udržují v průměru 3 vztahy spolupráce. Přesto se etablovaly některé příčné vazby, které různé projektové skupiny spojují. Důležitým uzlovým bodem je přitom Jihočeský kraj (jako instituce). V programu EÚS má tato tematická oblast s necelými 29 % v současné době největší podíl na rozpočtu projektů s přeshraničními vztahy v rámci EDV. Daný podíl ukazuje při současném stavu programu také na stoupající tendenci, protože v programu INTERREG IIIA činil cca 20 %. Oblast je silně determinována českými aktéry. 45 % všech organizací má své sídlo v České republice. Doposud se nevytvořily žádné trilaterální konstelace aktérů. Sítě s vysokou účastí a rostoucím významem, ale doposud nižší mírou propojení Tematické oblasti kultura a životní prostředí vykazují vysokou míru zapojení (především oblast kultury) při současně rostoucím podílu na rozpočtu, ale doposud jen nízké míře síťování. V oblasti kultury je aktivních 159 organizací, čímž se tato oblast dostává na druhé místo ještě před oblast hospodářství. Podíl na rozpočtu je s 27,6 mil. EUR přibližně stejně vysoký jako podíl oblasti hospodářství. Mezi aktéry ale existuje pouhých 250 kooperačních vztahů. Pro srovnání: v hospodářské síti je při téměř stejném počtu aktérů etablováno 470 vztahů. Z toho plyne také relativně nízké síťování v oblasti kultury. Pokud budeme posuzovat kulturní oblast v celém programovém území, tak ta je propojena daleko hustěji než oblast kultury v rámci hranic EDV. Rozdíl v hustotě mezi vnitřní tematickou sítí EDV a celkovou sítí v programovém území je v této tematické oblasti největší, z čehož lze usuzovat, že oblast kultury je silně orientována směrem ven. Oblast životního prostředí je sice nutno ohledně substance umístit za výše uvedené sítě, s téměř 25 mil. EUR, 88 aktivními aktéry a 124 etablovanými kooperačními vztahy se ale nachází stále v první polovině mezi tematickými sítěmi. 29

Přitom je ale nutno zohlednit, že v programu EÚS nejsou zatím vyčerpány všechny prostředky, a podíly se tak mohou ještě změnit.


Strana 40 z 83

Obě tematické oblasti tedy vykazují vysoké zapojení, struktura vztahů ale stěží přesahuje velikost projektové skupiny. Existuje jen málo organizací, které spolupracují v několika projektech v různých partnerských svazcích a které by tak mohly zajistit nezbytný transfer know-how. Zde vzniká potenciál pro významné posílení struktury sítí cíleným propojením aktérů. Jedním z důvodů pro nízké propojení je nejspíš také poměrně nízký význam obou témat v uplynulém programovacím období. V programu INTERREG IIIA připadla na tato témata 5,3 % (životní prostředí), resp. 6,2 % (kultura) rozpočtu na přeshraniční projekty EDV. Obě tematické oblasti vykazují ale s nárůstem cca 200 % nejvyšší nárůst na současných 18,8 % (kultura), resp. 17,3 % (životní prostředí). Tím jsou za oblastí infrastruktury na druhém a třetím místě. Díky vyšší alokaci finančních prostředků lze v budoucnu očekávat také lepší strukturu sítí. Sítě s nižší mírou zúčastnění, nízkým propojením, ale rozsáhlou trilaterální spoluprací Tato charakteristika odpovídá tematické oblasti územní plánování / regionální rozvoj. S o něco více než 20 mil. EUR, 79 zapojenými aktéry a 124 etablovanými vztahy se oblast ohledně dimenze „substance“ nachází mezi zkoumanými tématy v polovině. Především pokud jde o rozpočet se ale oblast pohybuje stále ještě výrazně nad „malými“ tematickými oblastmi VaV/technologie/inovace, vzdělávání, zdravotnictví/sociální věci a trh práce. Propojení aktérů je jen slabé, struktura vztahů je silně roztříštěná. Podobně jako v oblasti kultury jsou aktéři výrazně orientováni směrem ven, tzn. hustota sítě v rámci EDV je mnohem nižší než v celkové tematické síti. Co tuto tematickou oblast ovšem charakterizuje, je silné přeshraniční zaměření a široká trilaterální spolupráce. S 61 % všech etablovaných kooperací v rámci EDV je zde podíl přeshraničních vztahů nejvyšší. Navíc je mnoho organizací zapojeno do trilaterálních struktur. Jedná se o Jihočeský kraj s Euroregionem Bavorský les – Šumava v Bavorsku a spolkovou zemí Horní Rakousko a Regionalmanagementem Oberösterreich. Kromě toho existuje skupina aktérů, kde je zapojena Správa Národního parku Šumava a město Horní Planá v České republice, obec Breitenberg v Dolním Bavorsku a několik rakouských aktérů (TVB, Waldkompetenzzentrum a Waldschule Böhmerwald, klášter Schlägl, Union Ulrichsberg), kteří v tomto složení realizují více projektů. Podíl na rozpočtu přeshraničních projektů v rámci EDV v dané tematické oblasti poklesl z 11,8 % v programu INTERREG IIIA na stávající 4 % v EÚS. Přeshraniční orientace se ale zvýšila, tzn. že spolupráce probíhá častěji s partnery z jiných zemí a méně často s partnery z vlastní země. Ze všech projektů podpořených v rámci EÚS v této tematické oblasti existují u 73 % z nich přeshraniční vztahy v rámci EDV. V programu INTERREG IIIA to bylo 38 %. Z toho je patrné, že se relativní význam této tematické oblasti pro EDV zvýšil. Tematické oblasti bez jasně definovatelných síťových struktur V oblastech VaV, vzdělávání, trh práce, sociální věci a zdravotnictví nebyly doposud vytvořeny žádné konzistentní síťové struktury. Kritické masy pro síťování, které by přesahovalo velikost projektové skupiny, nebylo doposud dosaženo. Celkový rozpočet všech projektů s přeshraničními vztahy v rámci EDV se pohybuje mezi 2 a 5 mil. EUR, počet zapojených organizací se pohybuje mezi 40 a 60. Zapojení je tedy poměrně nízké. Z malé velikosti sítě plynou vysoké hodnoty stability. Vzhledem k tomu, že většinou chybějí příčné vazby, a tím „dvojstranné“ vztahy mezi jednotlivými projektovými skupinami, převládají stabilní trojstranné vztahy v rámci projektových skupin. Specifikem témat VaV/technologie/inovace a vzdělávání je, že tyto oblasti jsou jediné, v nichž aktéři spolupracují o něco více v rámci EDV než s partnery mimo EDV. Současné podíly těchto tematických oblastí na rozpočtu v EÚS jsou velmi malé a pohybují se mezi 1 a 3 % přeshraničních projektů EDV. Také v rámci předchozího programovacího období se hodnoty pohybovaly v těchto řádech.


Strana 41 z 83

3.3 Sociální analýza sítí – vztahy klíčových organizací Pro ověření výsledků hodnocení programů INTERREG/EÚS a odstranění případných „bílých“ míst, která mohla vyplynout z vymezení programového území, byly dotázány klíčové organizace ohledně jejich kooperačních vztahů v rámci evropského regionu a získaná data byla v rámci analýzy sítí vyhodnocena. Dotazy se týkaly nejdůležitějších kooperačních partnerů za posledních pět let a tematických oblastí uvedených vztahů. V ojedinělých případech byli zahrnuti také kooperační partneři mimo EDV, pokud bylo možno předpokládat, že spolupráce s nimi může mít důležitý vliv na vývoj dané tematické oblasti v rámci evropského regionu. Vztahy byly váženy podle dvou kategorií: na jedné straně vztahy týkající se obecné výměny informací, na straně druhé konkrétní kooperační vztahy (např. projekty, personální výměny). Získaná data se svým způsobem liší od údajů o projektech realizovaných v rámci programů INTERREG/EÚS. Zatímco data o projektech obsahovala „neorientované“ vztahy, vyplývají z dotazování data o vztazích orientovaných 30. V odpovídající míře se liší také použité vyhodnocovací koncepce a zobrazení. Orientované vztahy jsou v diagramech sítí zobrazeny jako šipky, které uvádějí směr volby. Pro výpočet centrality jsou použity příslušné indikátory prestiže.

3.3.1 Prostorová dimenze sítí Výsledky analýzy geografického rozmístění vztahů se z velké části kryjí s evaluací programů INTERREG/EÚS.  Aglomerace jižní Čechy – Horní Rakousko – Dolní Bavorsko Regiony jižní Čechy – Horní Rakousko – Dolní Bavorsko tvoří skupinu, v níž dochází často k vzájemné volbě jako důležitého partnera v přeshraničních agendách. Hornorakouské organizace nacházejí své nejdůležitější partnery zdaleka nejčastěji v jižních Čechách a v Dolním Bavorsku. Stejně tak jsou hornorakouští aktéři nejdůležitějšími partnery pro jižní Čechy. Dotazované dolnobavorské organizace jsou o trochu víc orientovány na jižní Čechy než na Horní Rakousko.  Silná kooperační osa Horní Falc – Plzeňský kraj Ve výsledcích dotazování se odráží také silná reciproční orientace organizací z Horní Falce a Plzeňského kraje. Hornofalcké organizace uvádějí nejčastěji jako partnery plzeňské aktéry a naopak. Tento diadický vzorec byl potvrzen i provedeným dotazováním. Vztahy mezi Plzeňským krajem a Dolním Bavorskem jsou sice o něco intenzivnější, než plyne z vyhodnocování projektů, přesto je orientace Plzně ve směru Horní Falc, resp. orientace Dolního Bavorska ve směru jižní Čechy/Horní Rakousko podstatně silnější. Rovněž poměrně slabá osa mezi hornofalckými organizacemi a organizacemi v jižních Čechách se ve výsledcích dotazování potvrdila. „Novou“ identifikovatelnou osou vztahů, která není vzhledem k vymezení programového území v programech INTERREG/EÚS možná (ve větší míře), je osa mezi Horním Rakouskem a Horní Falcí. Ovšem ani ta nic nemění na základní orientaci zapojených regionů. Tato osa je totiž z pohledu hornorakouských aktérů mnohem méně důležitá než osa do Dolního Bavorska nebo jižních Čech a aktéři z Horní Falce uvádějí dokonce častěji organizace z Prahy jako partnery.  Napojení kraje Vysočina na dolnorakouskou část EDV Kraj Vysočina, jak plyne z vyhodnocení projektů, je na evropský region velmi silně napojen přes dolnorakouskou část EDV. Ani z dotazování nevyplynuly vazby na Horní Rakousko, Dolní Bavorsko nebo Horní Falc. Osy Vysočina – Dolní Bavorsko a Vysočina – Horní Falc, které ve vyhodnocení programů INTERREG/EÚS chybějí, nelze tudíž vysvětlit vymezením programových území. 30

Pokud aktér A spolupracuje s aktérem B v určitém projektu, pak spolupracuje i aktér B s aktérem A (=neorientovaný vztah). Pokud v dotazníku uvede aktér A aktéra B jako důležitého partnera, nemusí nutně aktér B uvést jako důležitého partnera aktéra A. Z toho plyne orientovaný vztah. V závislosti na tom, zda je volba oboustranná či nikoli, mohou vycházet symetrické nebo asymetrické vztahy.


Strana 42 z 83

Mimo území evropského regionu se nacházejí nejdůležitější partneři pro bavorské a hornorakouské aktéry především v Praze a Horním Bavorsku (pouze pro Horní Rakousko), aktéři z Vysočiny a jižních Čech nacházejí důležité partnery často také v Dolním Rakousku a ve Vídni.

Obrázek 18: Síť vztahů dotazovaných klíčových organizací na úrovni regionů; vlastní šetření a zobrazení

Celkově jsou nejčastěji jako partneři v přeshraniční spolupráci v rámci evropského regionu uváděny organizace z jižních Čech, což odpovídá také úrovni jejich aktivity v rámci kooperačních programů. Na druhém místě jsou uváděny hornorakouské, na třetím dolnobavorské organizace. Z posouzení na úrovni menších územních celků plyne koncentrace vztahů na centra, resp. sídla orgánů správy daných regionů. V jižních Čechách jsou to zdaleka nejčastěji organizace z Českých Budějovic, které jsou uváděny jako důležití partneři. V Plzeňském kraji jsou to partneři z okresu Plzeň-město, na Vysočině z Jihlavy. V Horním Rakousku dominují organizace z okresu Linec-město. V Horní Falci se vztahy koncentrují na Regensburg-město. Dolní Bavorsko jako výjimka potvrzuje toto pravidlo: zde jsou nejčastěji uváděni aktéři z Pasova-město, následováni aktéry z okresu Freyung-Grafenau.


Strana 43 z 83

Obrázek 19: : Síť vztahů dotazovaných klíčových organizací na úrovni okresů; vlastní šetření a zobrazení

3.3.2 Sítě organizací a institucí Od dotazovaných organizací se vrátilo 112 dotazníků týkajících se partnerů v oblasti přeshraniční spolupráce. Tyto organizace se uváděly jako partneři vzájemně, současně byly uvedeny jako partneři i další, nedotazované organizace. Celkově vzešla síť 398 organizací (112 Rakousko, 149 Česká republika, 137 Německo). Vyobrazení celé sítě ukazuje, že klíčové organizace jsou z převážné části ve vzájemném kontaktu. A to dokonce především prostřednictvím konkrétních kooperačních vztahů. Téměř 70 % uvedených vztahů jsou kooperační vztahy, zbývajících 30 % jsou čistě komunikační vztahy. 92 % z 398 organizací je ve vzájemném kontaktu přinejmenším nepřímo, pouhých 31 organizací nemá žádné napojení na tento největší sdružený komponent. V rámci velké konzistentní skupiny organizací může každý aktér vstoupit do kontaktu s každým jiným aktérem přes průměrně 3 „potřesení rukou“ s dalšími hráči jako prostředníky. Výměna informací tak může probíhat opravdu efektivně. Abychom se dostali k jádru sítě, byly vyfiltrovány reciproční vazby, tzn. takové vztahy, které byly potvrzeny oběma partnery. Tato vzájemná uvedení jsou dokladem oboustranně aktuálního a důležitého vztahu mezi partnery. Přitom byly přirozeně zohledněny pouze dotázané klíčové organizace, resp. klíčové organizace, které poskytly odpověď.


Strana 44 z 83

Obrázek 20: Reciproční vztahy dotazovaných klíčových organizací; vlastní šetření a zobrazení

Obrázek 20 ukazuje síť recipročních vztahů dotazovaných klíčových organizací. Jsou zde tedy zobrazeni aktéři, kteří se vzájemně považují za důležité partnery. Nejsilnější, resp. černé čáry přitom ukazují, že se oba partneři považují za důležité kooperační partnery. U šedých čar označuje jeden z partnerů vztah za kooperační, druhý za komunikační/informační. U světle šedých čar se jedná o vzájemné komunikační/informační vztahy. Vzniklá síť je velmi podobná síti vztahů v rámci programů INTERREG/EÚS (viz obrázek 16). Střed velké souvislé složky - komponentu (vlevo nahoře) tvoří opět správní orgány a prostředníci (správní úřady Dolního Bavorska, jižních Čech, Horního Rakouska, resp. Regionalmanagement Oberösterreich, Euroregion Bavorský les/Šumava, RERA a.s. a TMG OÖ). Horní část tohoto komponentu je tvořena navzájem propojenými organizacemi z oblasti cestovního ruchu, na spodním okraji skupiny jsou soustředěni aktéři z oblasti hospodářství, resp. komory. Část připojená vpravo odráží geograficky východní část EDV. Jedná se o vazby mezi krajem Vysočina (Regionální rozvojová agentura a krajský úřad) a Dolním Rakouskem (RM Waldviertel, správa). Vlastní skupinu tvoří univerzity (vpravo nahoře). Trilaterální reciproční konstelace vztahů existují podobně jako ve vyhodnocování projektů mezi komorami (Hospodářská komora Horního Rakouska – Jihočeská hospodářská komora – Průmyslová a obchodní komora Dolního Bavorska), mezi aktéry v oblasti cestovního ruchu (OÖ Tourismus – TVB Ostbayern – Jihočeská centrála cestovního ruchu) a správami, resp. prostředníky (Euroregion Bavorský les/Šumava - Regionalmanagement Oberösterreich – RERA a.s., resp. správami Dolního Bavorska – jižních Čech – Horního Rakouska, resp. RM Oberösterreich). Další trilaterální konstelace nevyplynuly ani z dotazování.


Strana 45 z 83

3.3.2.1 Centrální aktéři v síti klíčových organizací z EDV I na úrovni jednotlivých organizací byli identifikováni centrální aktéři. Protože se ale u získaných dat jedná o orientované vztahy, byla použita jiná míra centrality. V případě vyhodnocování dat z projektů byly jako centrální aktéři identifikovány ty organizace, které udržují především hodně kontaktů nebo jsou prostředníky mezi jinými aktéry. Předpokládá se totiž, že tito aktéři mají přístup ke zdrojům sítě a mají kontrolní možnosti. V dotazování by se ale mohl vyskytnout případ, že jedna organizace uvede velké množství aktérů jako důležité partnery (proto by se dostala do centrální pozice), nikdy ale sama nebyla uvedena jinými organizacemi jako důležitý partner. Pro výpočet centrality zde proto byla použita pouze příchozí uvedení (uvedené, nikoliv uvádějící organizace). Tím se také snížila systematická chyba, která plyne z „ochoty“ dotazovaných osob poskytnout odpověď. Ohledně zvolené míry centrality se tedy předpokládá, že aktéři, kteří disponují žádanými, vzácnými zdroji (know-how, expertíza) jsou často voleni za partnery, a mají proto „prestiž“. Zde použitá míra centrality ale přesahuje jednoduché sčítání přímých uvedení. Zohledňuje také nepřímou volbu. To znamená, že přímá volba určitého aktéra, který je sám často uváděn jako důležitý partner, má vyšší váhu než přímá volba aktéra, který sám nebyl nikdy uveden jako partner, nebo byl uveden jen zřídka. Vážení jednotlivých uvedení je provedeno podle vzdálenosti k centrálnímu aktérovi. Pořadí

Organizace

Region

Země

1

Jihočeský kraj

Jižní Čechy

CZ

0,072

2

Vláda Dolního Bavorska

Dolní Bavorsko

DE

0,071

3

Úřad vlády Horního Rakouska

Horní Rakousko

AT

0,068

4

Jihočeská univerzita, České Budějovice

Jižní Čechy

CZ

0,066

5

Jižní Čechy

CZ

0,066

6

Jihočeská hospodářská komora, České Budějovice RM Mühlviertel

Horní Rakousko

AT

0,065

7

Hospodářská komora Horního Rakouska, Linec

Horní Rakousko

AT

0,065

8

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj

CZ

0,064

9

RERA, a.s.

Jižní Čechy

CZ

0,064

10

Jihočeská centrála cestovního ruchu

Jižní Čechy

CZ

0,063

11

Průmyslová a obchodní komora Dolního Bavorska, Pasov RM Waldviertel

Dolní Bavorsko

DE

0,063

Dolní Rakousko-EDV

AT

0,062

Euroregion Bavorský les-Šumava-MV, Bavorsko RM Oberösterreich

Dolní Bavorsko

DE

0,062

Horní Rakousko

AT

0,061

Horní Bavorsko

DE

0,059

16

Bavorské ministerstvo hospodářství, dopravy a technologií Vláda Horní Falce

Horní Falc

DE

0,058

17

Zweckverband Müllverwertung Schwandorf

Horní Falc

DE

0,058

18

Horní Falc

DE

0,058

19

Hospodářská a obchodní komora Dolního Bavorska – Horní Falce, Regensburg Euroregion Bavorský les-Šumava-MV, Šumava

Plzeňský kraj

CZ

0,058

20

Úřad vlády Dolního Rakouska

Dolní Rakousko

AT

0,058

12 13 14 15

Proximity Prestige

Tabulka 6: Centrální aktéři z dotazování provedeného u klíčových organizací (Proximity Prestige); vlastní výpočet


Strana 46 z 83

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, kryjí se výsledky ohledně centrálních organizací v síti EDV znovu z velké části s vyhodnocením programů INTERREG/EÚS. Zatímco zde zaujímají komory (Průmyslová a obchodní komora Dolního Bavorska, Hospodářská komora Horního Rakouska) centrálnější postavení než v programech INTERREG/EÚS, jsou v kooperačních programech zastoupeni o něco více aktéři z oblasti cestovního ruchu. S několika málo výjimkami jsou to správní orgány, zprostředkovatelské organizace a komory, které ve výsledcích dotazování představují centrální aktéry. Jihočeská univerzita přitom představuje mezi nejcentrálnějšími aktéry jistou výjimku, jak už tomu bylo také při vyhodnocování dat z projektů. 3.3.2.2 Tematické sítě klíčových organizací v EDV Uvedené vztahy k důležitým partnerům v přeshraniční spolupráci byly klíčovými organizacemi, které poskytly odpovědi, přiřazeny jednotlivým tematickým oblastem 31. Tak bylo možné provést také vyhodnocení dle jednotlivých témat. Nebylo ale možné vypočíst přesně stejné strukturální ukazatele jako v rámci vyhodnocování programů INTERREG/EÚS. Důvodem je, že v rámci dotazování nebyly získány údaje o všech vztazích. Aby bylo možné podat logicky správné výpovědi o celkové struktuře, musely by být získány informace také o vztazích mezi uvedenými, ale nedotazovanými organizacemi, což nebylo z důvodu vysoké náročnosti možné. Ve vyhodnocení údajů z dotazování byly zohledněny dvě hodnotící dimenze, vždy s několika indikátory: Hodnotící dimenze Substance sítě Koherence sítě

Indikátor  Velikost sítě  Intenzita vztahů  Počet nepropojených komponentů  Počet a podíl aktérů v největším komponentu

Tabulka 7: Tematické sítě klíčových organizací – hodnotící dimenze / indikátory

Dimenze „substance sítě“ je zaměřena stejně jako ve vyhodnocení programů INTERREG/EÚS na to, aby bylo možno odhadnout rozsah zapojení organizací v rámci evropského regionu v dané tematické oblasti. K tomu byly použity také podobné indikátory: velikost sítě představuje počet zapojených organizací, intenzitu vztahů stanoví i) počet etablovaných vztahů mezi organizacemi a ii) podíl kooperací na veškerých vztazích (kromě vztahů založených na čisté výměně informací). Dimenze „koherence sítě“ je zaměřena podobně jako dimenze „efektivnost“ ve vyhodnocení programů INTERREG/EÚS na odhad „soudržnosti“ sítě. Indikátory jsou přitom i) počet nepropojených komponentů (tedy jednotlivé skupiny) v tematické síti, ii) počet organizací, které jsou propojeny v největším komponentu a iii) podíl organizací (na celkovém počtu aktérů v dané tematické oblasti), které jsou spojeny v největším komponentu (za účelem zohlednění velikosti sítě). V kontextu těchto dvou dimenzí byly jednotlivé tematické sítě typologizovány, což ukazuje obrázek 21. Diagram je však nutno chápat jako ideální typický model. Přechody mezi zobrazenými typy jsou plynulé.

31

Témata se kryjí s tematickými oblastmi, které byly zpracovány ve vyhodnocení programů INTERREG/EÚS. Kromě toho byla ještě definována tematická oblast „obyvatelstvo/občanská společnost“, kterou nebylo možno z témat v rámci programů INTERREG/EÚS vydělit.


Strana 47 z 83

Obrázek 21: Charakteristika tematických sítí klíčových organizací; vlastní šetření a zobrazení

S výjimkou oblasti vzdělávání, která se z výsledků dotazování jeví jako daleko rozsáhlejší než v kontextu projektů realizovaných v rámci INTERREG/EÚS, byly i v dotazníkovém šetření klíčových organizací identifikovány jako „velké“ sítě stejné tematické oblasti, jako při vyhodnocování dat z projektů. Síť vztahů klíčových organizací v oblasti vzdělávání je zde se 144 organizacemi a 162 zjištěnými vztahy mezi těmito organizacemi největší. 73 % vztahů představují konkrétní kooperace. Tím se oblast nachází uprostřed všech tematických oblastí. Centrálními organizacemi jsou univerzity v Plzni, Českých Budějovicích, Pasově a Linci, které jsou nejčastěji identifikovány jako důležití partneři. Kromě toho jsou navzájem dobře propojeny, považují se vzájemně za důležité kooperační partnery. Pouze vztah mezi Lincem a Plzní není reciproční a je založen jen na výměně informací. Následuje oblast hospodářství se 111 organizacemi a 143 vztahy, z nichž je pouze 67 % uváděno jako kooperace – tím se oblast hospodářství dostává ohledně tohoto indikátoru na třetí místo od konce. Ústředními organizacemi jsou správní orgány (Horní Rakousko, Dolní Bavorsko, jižní Čechy), komory (Průmyslová a obchodní komora Dolního Bavorska a Obchodní a hospodářská komora Dolního Bavorska/Horní Falce, Jihočeská hospodářská komora a Hospodářská komora Horního Rakouska) a prostředníci (RERA a.s., Euroregion Silva Nortica a Euroregion Bavorský les/Šumava). V oblasti kultury se 110 organizacemi je ve vzájemném vztahu přibližně stejný počet organizací jako v oblasti hospodářství, s uvedenými 126 vztahy existuje ale o něco menší hustota propojení než u hospodářství. Za to představuje 87 % vztahů konkrétní kooperační vztahy, což je nejvyšší hodnota ze všech tematických oblastí. Centrální postavení zde mají opět správní orgány, především české (jižní Čechy, Plzeňský kraj a Vysočina) a bavorské (Dolní Bavorsko). S výjimkou Vysočiny, u níž chybí vztahy s bavorskými a hornorakouskými aktéry, jsou i zde „klíčoví hráči“ dobře vzájemně propojeni. Všechny tři tematické oblasti (kultura, vzdělávání a hospodářství) vykazují poměrně vysokou koherenci. V oblasti kultury a hospodářství je vzájemně propojeno přes 80 % aktérů, v oblasti vzdělávání je to stále ještě 77 % - i přes velikost sítě. Jednotlivé skupiny aktérů, které nejsou v kontaktu s největším komponentem v dané tematické oblasti, představují vesměs jen velmi malé skupiny čítající zřídkakdy víc než dva až čtyři aktéry. Pouze v oblasti kultury existuje větší izolovaná skupina, která je primárně tvořena aktéry z oblasti hospodářství (Průmyslové a obchodní komory a Obchodní a hospodářské komory Dolního Bavorska a Horní Falce, Hospodářská komora Plzeňského kraje a Hospodářská komora Horního Rakouska). ÖAR - Grontmij - RERA

Strana 48 z 83

Cestovní ruch a životní prostředí také ještě patří k větším tematickým oblastem. S počttem 88 (cestovní ruch), resp. 97 (životní prostředí) aktérů je zde ale aktivních výrazně méně organizací a se 108, resp. 94 vztahy jsou tito aktéři také méně hustě propojeni. Podíl kooperací se pohybuje kolem 81 %, resp. 77 % a lze jej klasifikovat jako ještě poměrně vysoký. Oblasti jsou ale méně koherentní než ty dosud popsané. Oblast cestovního ruchu sice vykazuje jeden větší propojený celek (komponent), který zahrnuje 73 % aktérů, tím se ale dostává na začátek dolní poloviny tematických oblastí. Zbytek sítě se však rozpadá na 9 dalších skupin aktérů. Oblast životního prostředí je propojena méně koherentně. V největším komponentu je v kontaktu pouhých 46 % aktérů (tj. 45 aktérů). Zbytek sítě se dělí na 12 dalších, vzájemně nepropojených skupin, které zahrnují až 14 aktérů. Oblast životního prostředí je tak jednou z nejméně zesíťovaných tematických oblastí. Oblast infrastruktury/dopravy/mobility tvoří přibližně střed tematických oblastí ohledně substance a koherence. Počet zapojených aktérů je s hodnotou 64 spíše nízký, stejně tak počet uvedených vztahů. Podíl konkrétních kooperačních vztahů je naopak s 84 % velmi vysoký. Podíl aktérů, kteří jsou spojeni v největším komponentu, je se 78 % průměrný. Stejně tak počet nezapojených skupin v tematické oblasti (8). Další tematické oblasti tvoří „menší“ sítě, které se ale opět liší svou vnitřní koherencí. Regionální rozvoj a VaV/technologie/inovace (VaV) jsou témata, která vykazují koherentnější strukturu. Oblast regionálního rozvoje je sice s 88 organizacemi tvořena stejným počtem aktérů jako oblast cestovního ruchu, avšak pouhých 69 % vztahů je založeno na konkrétní spolupráci. V oblasti VaV je zapojeno 71 organizací, které jsou propojeny skrze 87 vztahů, přičemž jen 64 % z toho jsou kooperace. To je těsně před tematickou oblastí trh práce druhá nejnižší hodnota. Pokud jde o koherenci, vykazuje oblast regionálního rozvoje velmi dobrý stav. 89 % všech 88 zapojených organizací je navzájem v kontaktu. To je nejvyšší hodnota ze všech tematických oblastí. V oblasti VaV je to 80 %. Zbytek pak připadá pouze na 3 další komponenty. A v oblasti regionálního rozvoje jsou to také pouze 4 další komponenty. Stejně jako v oblasti vzdělávání jsou i v oblasti VaV centrálními organizacemi univerzity. V oblasti regionálního rozvoje tuto roli plní správní orgány. S výjimkou vztahů Horní Rakousko – Plzeňský kraj a Horní Rakousko – Vysočina jsou tyto správní orgány propojeny také recipročními kooperačními vztahy. Tematické oblasti sociální věci / zdravotnictví, občanská společnost a trh práce vykazují jak nejmenší substanci, tak i nízké hodnoty koherence. Počet zapojených aktérů se pohybuje mezi 50 a 78, počet vztahů je mezi 42 a 73, což představuje nejnižší hodnoty hustoty. Tento malý počet aktérů je navíc rozdělen na 10 až 12 vzájemně nepropojených komponentů. Zatímco však v oblasti trhu práce je zapojeno v největší skupině 72 %, tedy 56 organizací, lze u obou dalších oblastí jen stěží hovořit o dominujícím komponentu. Tyto oblasti se celkově rozpadají na více malých skupin. Úměrně tomu se nevykrystalizovali ani žádní centrální aktéři. V tematické oblasti trh práce se jako centrální uzlový bod umístil Úřad práce v Českých Budějovicích. Nejpodstatnější rozdíly oproti vyhodnocování programů INTERREG/EÚS jsou následující:  Oblast vzdělávání hraje v kontextu projektů INTERREG/EÚS jen nepatrnou roli, zatímco v dotazování klíčových organizací představuje velmi široce založené a dobře zesíťované téma.  Aktéři v oblasti kultury jsou v obou hodnoceních zastoupeni silně, v rámci dotazování ale vykazují podstatně lepší propojení v sítích.  Regionální rozvoj a VaV zahrnují srovnatelně malé množství aktérů a vztahů jako v kontextu projektů INTERREG/EÚS, ve výsledcích dotazování jsou ale lépe propojeni. Spoluodpovědná za vyšší koherenci těchto sítí při dotazníkovém šetření je také skutečnost, že zde byla jako vztah zohledněna i výměna informací, zatímco v rámci hodnocení programů INTERREG/EÚS byly vyhodnoceny pouze „reálné“ formální vztahy v projektech, nebo-li konkrétní kooperace – to znamená, že základem byla podstatně striktnější koncepce spolupráce.


Strana 49 z 83

3.4 Sítě z perspektivy klíčových organizací 3.4.1 Všeobecné Názory klíčových organizací ohledně sítí v projektovém území EDV byly zjišťovány v rámci řízených rozhovorů s více než 200 zástupci regionálních klíčových organizací pomocí následujících dimenzí:  Znalost příslušných sítí  Překážky pro síťování v EDV (v současné době)  Návrhy sítí, které by měly být blíže popsány  Impulzy pro sítě ze strany EDV  Tipy pro síťování v projektovém území EDV  Všeobecné poznámky relevantní pro síťování

3.4.2 Znalost příslušných sítí Pomocí ústřední otázky: „Které přeshraniční trilaterální / bilaterální sítě/vazby znáte v projektovém území? (celkově/obecně a ve Vaší/ch tematické/kých oblasti/tech)“ byly zjišťovány dodatečné informace o stávajících sítích (které např. nejsou patrné z vyhodnocení programů Interreg/EÚS), stupeň povědomí o těchto sítích a také chápání pojmů ze strany respondentů. 3.4.2.1 Přehled uváděných sítí Celkově bylo uvedeno 320 různých sítí; z toho 230 vždy pouze jedním respondentem (přes 70 %). Dále bylo 43 sítí (necelých 15 %) uvedeno 2x; tzn. cca 85 % všech uvedených sítí bylo jmenováno maximálně 2x. Naproti tomu stojí 12 sítí (cca 4 %), které byly uvedeny 10x nebo častěji. V průměru uvedl jeden respondent přibližně 4 sítě. 10 % dotazovaných uvedlo, že žádné sítě neznají. 10 % dotazovaných zná víc než 10 sítí. Obecně je znalost sítí v projektovém území EDV charakterizována mnoha jednotlivými uvedeními (jedna síť jedním respondentem), rozdílnými úhly pohledu, a tím také nejednotným celkovým obrazem. Dále také jen malé množství sítí vykazuje relativně vysoké povědomí po celém regionu.


Strana 50 z 83

33

NÁZEV SÍTĚ (unifikovaný) Regionální spolupráce HF-DB-PL34 Euroregion Bavorský les-Šumava-MV Bavaria Bohemia /Centrum Bavaria Bohemia Hospodářské komory obecně Společnost tří zemí DB-HR-JČ Regionální spolupráce DR-JČ-VY-jižní Morava Univerzity/odborné vysoké školy obecně Regionální spolupráce DB-JČ ARGE Hospodářský region podunajských měst Regionální spolupráce HR-JČ TANDEM Německo-česká výměna mládeže EUROREGIONY obecně EUROREGION Silva Nortica "My jsme Evropa!" Akční spolek Královský hvozd Wirtschaft Hoch 3 DB-HR-JČ Partnerství měst České Budějovice-Linec-Pasov Technologická platforma DB-HR-JČ EUROREGION Egrensis Cestovní ruch obecně Akční spolek Čerchov EÚS AT-CZ (DR-VY) Partnerství měst Plzeň-Regensburg Národní park Šumava / Bavorský les Cesta císařů a králů Spolupráce univerzit České Budějovice-Linec Klastry obecně EURES obecně Platforma v oblasti cestovního ruchu DB-HR-JČ Slavnosti Evropské dny Pasov EÚS Fond malých projektů AT-CZ (DR-VY) ACCC Austrian Czech Cultural Cooperation Energy Future ARGE Podunajské země

AT 6 3 9 3 5 4 3 6 3

3 8 6 4

3 1 3 1 4 2 3 3 3

Počet uvedení32 BAY CZ Celkem 21 13 34 17 6 29 17 5 22 15 1 19 5 4 18 12 15 8 2 15 5 9 14 8 12 8 11 10 1 11 4 1 11 8 11 8 2 10 7 3 10 5 1 9 8 1 7 7 7 2 1 7 7 7 7 7 5 1 6 5 1 6 3 6 1 4 6 3 6 2 2 5 1 5 3 5 5 5 1 4 1 4 1 4

Pouze sítě uvedené minimálně 4krát (celkem) "modrá" - uvedení ze všech 3 zemí "světle modrá" – uvedení ze 2 zemí Tabulka 8: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů u každé známé sítě, s rozlišením podle země původu respondenta a celkem za EDV; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení

32

Jak je již blíže specifikováno v kapitole 2, je přitom nutno zohlednit, že počet respondentů z jednotlivých zemí je rozdílný (AT/Rakousko: 47; BAY/Bavorsko: 65; CZ/ČR: 79). Rozdělení mezi AT a BAY odpovídá populačnímu klíči. Počet interview v CZ byl stanoven podle jiné metody. Vážení nebylo provedeno. 33 Výrazem „obecně“ jsou opatřeny sítě vztahů aktérů, resp. sítě v rámci jednoho tématu, pokud nebyly respondenty uvedeny žádné další specifikace, resp. regionální kontext. V důsledku toho také nelze tyto “obecné“ sítě zahrnout do některých detailních vyhodnocení (viz níže). 34 Zkratky zapojených regionů obecně: DB Dolní Bavorsko, DR Dolní Rakousko, HR Horní Rakousko, HF Horní Falc , PL Plzeňský kraj, JČ jižní Čechy, VY Vysočina.


Strana 51 z 83

3.4.2.2 Znalost sítí – regionální rozdíly Z regionálně diferencované analýzy odpovědí k 5 sítím, které byly nejčastěji uváděny respondenty z každé země, plyne následující: Počet uvedení v dané zemi AT - Rakousko (Top 5)  Společnost tří zemí DB-HR-JČ  Partnerství měst České Budějovice-Linec-Pasov  Technologická platforma DB-HR-JČ  EUROREGION Bavorský les-Šumava-MV  Univerzity/odborné školy obecně BAY - Bavorsko (Top 5)  Regionální spolupráce HF-DB-PL  Bavaria Bohemia  EUROREGION Bavorský les-Šumava-MV  Hospodářské komory obecně  TANDEM Německo-česká výměna mládeže CZ – Česká republika (Top 5)  Regionální spolupráce HF-DB-PL  Regionální spolupráce DR-JČ-VY-jižní Morava  Regionální spolupráce DB-JČ  EUROREGION Silva Nortica  Regionální spolupráce HR-JČ

9 8 6 6 5 21 17 17 15 10 13 12 9 8 8

Tabulka 9: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů z jednotlivých zemí pro každou známou síť; omezení na pět nejčastěji uvedených sítí pro každou zemi; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení

U těchto regionálních výčtů jsou nápadné následující dva body:  relativně vysoké hodnoty znalosti u sítí, které byly nejčastěji uváděny bavorskými respondenty a  výrazné zaměření na regionální kooperace v ČR ve výpovědích českých klíčových aktérů. 3.4.2.3 Tematická těžiště znalosti sítí Tematická těžiště uvedených sítí (počet uvedení) spočívají v „multitematických“ síťových spojeních (přičemž u těchto sítí jsou sloučeny vztahy, které nelze vzhledem k jejich tematické šíři přiřadit k jednomu tématu, jako jsou regionální kooperace, partnerství měst, euroregiony atd.) a sítích v tematických oblastech hospodářství a cestovní ruch. Druhá skupina (relativně se středním počtem uvedení) zahrnuje témata VaV, technologie a inovace, obyvatelstvo / občanská společnost, kultura, životní prostředí / ekologie / energie a vzdělávání / kvalifikace. Sítě z oblasti infrastruktury, dopravy, mobility (před. příměstská a regionální doprava), trhu práce, sociálních věcí a zdravotnictví, politiky a územního plánování / regionálního rozvoje jsou uváděny méně často, přičemž téma územního plánování / regionálního rozvoje představuje do jisté míry zvláštní případ, protože většina sítí v tematické kategorii „multitematický“ obsahuje i výrazné prvky z oblasti územního plánování / regionálního rozvoje.


Strana 52 z 83

Obrázek 22: Počet sítí uvedených klíčovými aktéry u každé tematické oblasti; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní zobrazení

Respondenti z oblastí  územního plánování / regionálního rozvoje,  hospodářství a  politiky uvádějí nad rámec své vlastní tematické oblasti sítě z téměř všech ostatních tematických oblastí (tzn. 10, resp. 11 z celkových 12 tematických oblastí) a lze je díky tomu vesměs označit za „znalce sítí/odborníky na sítě“ v prostoru EDV. Zástupci klíčových organizací z většiny jiných oblastí mají výrazně nižší úroveň znalostí o sítích v projektovém území EDV mimo jejich vlastní tematickou oblast. Sítě v oblastech  hospodářství,  kultura a  „multitematické“ jsou uváděny všemi ostatními skupinami respondentů. Sítě v těchto oblastech jsou tedy všestranně známé a jsou v povědomí regionálních klíčových aktérů. Dále jsou i aktéry z jiných témat, tedy těmi, kteří se daným tématem přímo nezabývají, často uváděny sítě v oblastech obyvatelstvo / občanská společnost, cestovní ruch a vzdělávání. Naproti tomu sítě z oblasti územního plánování / regionálního rozvoje a sociálních věcí / zdraví jsou mimo specifickou tematickou skupinu téměř neznámé (zde se objevuje uvedení pouze zástupci jediné další oblasti). Stejně tak je znalost sítí


Strana 53 z 83

mimo úzkou skupinu respondentů z dané oblasti relativně nízká v oblastech politiky, trhu práce, životního prostředí/energie a dopravy.35 Jako skupiny aktérů aktivní z hlediska síťování, které jsou známy ve všech třech státech (tzn. s minimálně jedním uvedením ze všech tří zemí) lze uvést:  euroregiony  hospodářské komory  univerzity/odborné vysoké školy  organizace z oblasti cestovního ruchu  (omezeně) organizace z oblasti trhu práce (EURES) Přitom je ale nutno poznamenat, že celkově bylo pouze 9 propojení, resp. konkrétních sítí uvedeno vždy alespoň jedním zástupcem nějaké klíčové organizace ze všech tří států. Tyto sítě jsou shrnuty v následující tabulce, přičemž daný přehled představuje výtah z celkové tabulky všech uvedených sítí (viz tabulka 8 výše).

NÁZEV SÍTĚ (unifikovaný)

AT

Počet uvedení BY CZ

Celkem

EUROREGION Bavorský les-Šumava-MV

6

17

6

29

Hospodářské komory obecně

3

15

1

19

Společnost tří zemí DB-HR-JČ

9

5

4

18

Univerzity/odborné vysoké školy obecně

5

8

2

15

EUROREGIONY obecně

6

4

1

11

Wirtschaft Hoch 3 DB-HR-JČ

3

5

1

9

Cestovní ruch obecně

4

2

1

7

Spolupráce univerzit České Budějovice-Linec

1

1

4

6

EURES obecně

1

2

2

5

Tabulka 10: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů u každé sítě, s omezením na sítě, které byly uvedeny minimálně jednou osobou ze všech tří zemí, s rozlišením podle země původu respondenta a celkově za EDV; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení

35

Podrobnosti viz tematická matice respondentů > počty uvedení v příloze


Strana 54 z 83

3.4.2.4 Bilaterální / trilaterální přeshraniční sítě Bilaterální sítě (tzn. zapojeni jsou aktéři ze 2 států) byly respondenty uváděny 6krát častěji než trilaterální sítě (tzn. zapojeni jsou aktéři ze všech 3 států). Poměr obou skupin je tedy 6 : 1. Regionálně jsou klíčovými aktéry u čistě bilaterálních sítí vnímány a uváděny různé aktivity / impulzy36: Bilaterální sítě

Počet uvedení

AT-BAY

  

ARGE Hospodářský region podunajských měst

12

Cesta císařů a králů

6

ARGE Podunajské země AT-CZ

4

       

Regionální spolupráce DR-JČ-VY-jižní Morava

15

Regionální spolupráce HR-JČ

11

EUROREGION Silva Nortica

8

EÚS AT-CZ (DR-VY)

7


6

EÚS Fond malých projektů AT-CZ (DR-VY)

5

Energy Future

4

ACCC Austrian Czech Cultural Cooperation

4

BAY-CZ

         

Regionální spolupráce DB-HF-PL

34

Centrum Bavaria Bohemia CeBB

22

Regionální spolupráce DB-JČ

14

TANDEM Německo-česká výměna mládeže

11

Akční spolek Královský Hvozd

10

"My jsme Evropa!"

10

Akční spolek Čerchov

7

EUROREGION Egrensis

7

Partnerství měst Plzeň-Regensburg

6

Národní park Šumava / Bavorský les

6

Vykázány jsou sítě, které byly uvedeny minimálně 4krát (celkem). Tabulka 11: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů u každé známé, čistě bilaterální / binacionální sítě; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení

Tento přehled ukazuje u čistě bilaterálních sítí následující specifika:  AT-BAY: zaměření na „Dunaj“ jako spojovací osu a mimo to žádné sítě ve specifických tematických oblastech, které by byly výrazněji v povědomí.  AT-CZ: určité těžiště v regionálních (regionálně orientovaných) kooperacích, ale také určitá tematická šíře u sítí.  BAY-CZ: rozmanitost témat u vztahů mezi těmito dvěma zeměmi.

36

Síťové vztahy mezi dvěma zeměmi v rámci trilaterálních sítí zde nejsou uvedeny.


Strana 55 z 83

Cca 10 % sítí uvedených v rámci řízených rozhovorů s klíčovými organizacemi připadá na trilaterální / trinacionální sítě; tzn. že identifikováno jako známé je asi 30 různých trilaterálních sítí a z toho 10 je uvedeno víc než 1x. NÁZEV SÍTĚ (unifikovaný)

Regiony

Počet uvedení

DB-HR-HF-PL-JČ

29

Společnost tří zemí DB-HR-JČ

DB-HR-JČ

18

Wirtschaft Hoch 3 DB-HR-JČ

DB-HR-JČ

9

Partnerství měst České Budějovice-Linec-Pasov

DB-HR-JČ

8

Technologická platforma DB-HR-JČ

DB-HR-JČ

7

Platforma v oblasti cestovního ruchu DB-HR-JČ

DB-HR-JČ

5

Slavnosti Evropské týdny Pasov

DB-HR-JČ

5

Pracovní sdružení 28 hospodářských komor

„všechny“

3

Dopravní platforma DB-HR-JČ

DB-HR-JČ

2

Cyklotrasa České Budějovice-Linec-Pasov

DB-HR-JČ

2

EUROREGION Bavorský les-Šumava-MV

Vykázány jsou sítě, které byly uvedeny minimálně 2krát (celkem). Tabulka 12: Počet uvedení ze strany klíčových aktérů u každé známé trilaterální / trinacionální sítě, doplněno o údaj o zapojených regionech; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení

Dvě trilaterální sítě vykazují vysoký stupeň známosti. Dále je zde patrné relativně silné povědomí o přeshraničních aktivitách hospodářských komor. Trilaterální sítě existují téměř výhradně v dílčím území Dolní Bavorsko – Horní Rakousko – jižní Čechy. Jednou z výjimek je Euroregion Bavorský les - Šumava – Mühlviertel, v němž jsou zapojeny 3 státy s 5 regiony/dílčími územími EDV. Iniciativa ARGE 28 zahrnovala většinu evropských hospodářských komor podél „železné opony“, a tím také všechny komory v projektovém území EDV. Tato síť již ale není v této podobě aktivní. Žádný z respondentů neuvedl ani jednu trilaterální síť zaměřenou na celé projektové území EDV, resp. se zapojením více než 5 dílčích regionů, a nelze ani konstatovat společné trilaterální sledování/vnímání sítí v projektovém území EDV. Pouze 3 ze sítí, které jsou známy alespoň jedné osobě v každé zemi, jsou trilaterální. Pouze ojediněle jsou uváděny jako známé ty trilaterální sítě, jejichž nositeli nejsou centrální skupiny aktérů (mj. Společnost tří zemí, omezeně Slavnosti Evropské týdny v Pasově). Struktury sítí v projektovém území EDV mají jednoznačně bilaterální charakter. S trilaterálními vztahy se lze setkat v podstatně menší míře. 3.4.2.5 Síť - chápání sítě/pojem/definice Z kategorizace odpovědí vyplývá, že je možno identifikovat širokou paletu forem propojení a termínů spojených s pojmem síť, a to od velmi často uváděných všeobecných vztahů mezi aktéry (např. spolupráce hospodářských komor, vzdělávacích zařízení atd.) a tematických vztahů (např. „vše kolem tématu kultura“, „v oblasti cestovního ruchu“ atd.), přes rovněž relativně často uváděné euroregiony, regionální kooperace, partnerství měst a klastry až po ojediněle zmiňované typy vztahů, jako jsou fóra, pracovní skupiny, aliance a kulaté stoly, resp. stammtische atd.


Strana 56 z 83

Regionální chápání pojmu síť – tzn. co respondenti z klíčových organizací označovali/uváděli jako síť, a tím tedy jejich definice sítě – je v souhrnu charakterizováno určitou šíří a různorodostí, ale také relativně rozdílnými přístupy ze strany jednotlivých respondentů. 3.4.2.6 Shrnutí - znalost sítí Celkově existují relativně velké rozdíly ve znalosti sítí, tzn. relativně velké rozdíly v mínění, názorech, přístupech k sítím v projektovém území EDV mezi  jednotlivými respondenty (200 osob / organizací),  mezi skupinami respondentů z různých regionů / států,  mezi skupinami respondentů z různých tematických oblastí. Obecně tak lze jen podmíněně a v omezené míře hovořit o určitém homogenním obrazu znalostí nebo „naladění“ ohledně sítí v projektovém území EDV.


Strana 57 z 83

3.4.3 Překážky pro síťování v EDV (v současné době) Názory respondentů na to, proč existuje nebo je známých v projektovém území málo sítí / nebo téměř, resp. vůbec žádné sítě, lze shrnout následovně: „….protože následující, na obrázku vyjmenované body37 jsou jiné, nekompatibilní, nevhodné, neodpovídající, chybějí, jsou nejasné, složité ... “:38

Obrázek 23: Oblak pojmů představujících překážky pro síťování v projektovém území EDV, které byly uvedeny klíčovými aktéry; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní zobrazení

K nejčastěji uváděným bodům je třeba poznamenat:  „Typ vztahu“: respondenti vymezují „sítě“ oproti jiným formám nebo typům vztahů: projekty, konkrétní projektová práce a vztahy 1:1 mezi důležitými/správnými aktéry jsou považovány za efektivnější a přínosnější než „síťování“. Sítě jsou zčásti příliš složité a příliš volné a „mají malý přínos“, především v takovémto – velkém – projektovém území.  „Struktura“: V jiných regionech jsou určité oblasti, systémy vnímány zcela jinak, resp. jako rozdílně strukturované, utvářené a koncipované. Zčásti neexistují dokonce žádné adekvátní struktury pro možnou výměnu (např. informací). Dále může být fungování existujících struktur částečně neznámé, resp. nejasné (příklady mj. z oblasti vzdělávání a zdravotnictví).  „Region“: EDV (jako celkové území) je pro sítě a síťování příliš velký a do jisté míry se jako významnější prostory pro tvorbu sítí jeví i jiné regiony (mimo EDV). Koncepce EDV je ale také částečně vnímána jako regionální „zúžení“ či „omezení“, protože jako partneři by byly zajímavé i další regiony. Jako překážky jsou obecně uváděny také chybějící vztahy k ostatním dílčím regionům, především pokud neexistuje společná hranice.  Dále je ještě relativně často uváděno:  „Organizace“: žádné vhodné partnerské organizace (mj. co se týče odborného know-how, zdrojů, volných prostor atd.).  „Předpoklady pro spolupráci“ („soft facts“): nedostatečný zájem, nasazení, otevřenost, povědomí a tradice pro stávající i novou spolupráci.  „Podpora / dotace“: stávající programy dostatečně nepodporují sítě a tvorbu nových sítí, protože mj. síťování jako takové není v centru pozornosti, je příliš náročné, není přizpůsobené (celému) projektovému území, zčásti je příliš zaměřeno na menší území. 37 38

Velikost písma koreluje s četností uvedení pojmu. Tzn. čím větší písmo, tím častěji byl daný bod uváděn. Doplnění ve formě hesel viz příloha.


Strana 58 z 83

Celkově bylo uvedeno relativně hodně i dost rozdílných bodů, které z pohledu respondentů představují omezení pro vznik sítí – především těch prostorově rozsáhlejších, resp. celoregionálních. Současně je ale třeba chápat uvedené dimenze také jako příslušné impulzy pro vznik sítí a možná pole působnosti pro aktivity, které sítě a síťování podporují. Jako příklad lze uvést:  Vytvoření nebo zlepšování vnímání sítí jako šance a sociálního předpokladu, resp. jako podpůrné báze pro konkrétní projektové aktivity a realizaci projektů.  Vypořádání se s územními aspekty se zaměřením na přesah rámce blízkého okolí i na vzdálenější oblasti.  Poskytování informací různým strukturám a potenciálním partnerským organizacím.


Strana 59 z 83

3.4.4 Návrhy sítí, které by měly být blíže popsány39 Zástupci klíčových organizací byli dotázáni také ohledně sítí, které jsou pro ně zajímavé a měly by být blíže analyzovány. Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce:

NÁZEV SÍTĚ (unifikovaný) Regionální spolupráce DB-HF-PL Bavaria Bohemia EUROREGION Bavorský les-Šumava-MV EUROREGION Silva Nortica Regionální spolupráce DB-JČ Společnost tří zemí DB-HR-JČ Regionální spolupráce DR-JČ-VY-jižní Morava Regionální spolupráce HR-JČ Wirtschaft Hoch 3 DB-HR-JČ Technologická platforma DB-HR-JČ Spolupráce univerzit České Budějovice-Linec TANDEM Německo-česká výměna mládeže "My jsme Evropa!" ARGE Hospodářský region podunajských měst Platforma v oblasti cestovního ruchu DB-HR-JČ Zemská výstava DR 2009 Regionální spolupráce HR-JČ územní plánování Regionální spolupráce DR-JČ kultura Národní park Šumava / Bavorský les EURES Bay-CZ Regionální spolupráce HR-JČ energie EXPAK – Rakousko-česká akademie expertů Energy Future Pracovní sdružení 28 hospodářských komor EUROREGION Egrensis

AT

3 2

Počet CZ 5 4 5 6 1 6 2 4 7 6 1 1 1 4 4 2 1 1 1 3 2 2 1 1 1 1

BAY 11 9 5

1

3 4

2 2

2 1 2 1

1 1 2

Celkem 16 13 13 8 7 7 7 6 5 5 4 4 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Vykázány jsou sítě, které byly uvedeny minimálně 2krát (celkem). „modrá“ – uvedení ze 3 zemí „světle modrá“ – uvedení ze 2 zemí Tabulka 13: Počet uvedení sítí, které byly klíčovými aktéry navrženy pro bližší popis, s rozlišením podle země původu respondenta a celkem za EDV; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení

Celkově byly navrhovány nejčastěji „multitematické“ sítě se silnou složkou z oblasti regionálního rozvoje, následovány sítěmi orientovanými na oblast kultury, hospodářství a cestovního ruchu. Z celkového počtu 25 sítí, které byly navrženy minimálně 2x, jsou pouze 3 iniciativy, které byly uvedeny vždy minimálně jednou osobou z každé země. Přibližně polovina uvedení pochází vždy pouze z jedné země. V zásadě byla pro bližší popis navržena celá řada zajímavých sítí. Zčásti lze však přesto konstatovat regionálně odlišná těžiště a úhly pohledu, takže jednotná ucelená představa pro celé území EDV existuje v tomto ohledu jen podmíněně.

39

Poznámka: Tato uvedení představují také podklad pro výběr sítí blíže popsaných v kapitole 3.5.


Strana 60 z 83

3.4.5 Impulzy pro sítě ze strany EDV U řady tematických oblastí se ze strany EDV očekává mnoho impulzů jak pro stávající, tak i pro nové sítě, přičemž níže jsou shrnuta hodnocení uváděná respondenty nejen ohledně vlastního tematického pole působnosti, nýbrž také pro jiné tematické oblasti. Velká očekávání existují u následujících témat:  Stávající a nové sítě: rozvoj hospodářství; vzdělávání / kvalifikace  Stávající sítě: cestovní ruch / příměstská rekreace; územní plánování / regionální rozvoj  Nové sítě: VaV, technologie a inovace; sociální věci a zdravotnictví

Impulzy ze strany EDV pro stávající sítě

Pro některé tematické oblasti se ze strany EDV naopak očekává relativně málo impulzů jak pro stávající, tak i pro nové sítě. Spíše nízká jsou očekávání v následujících oblastech:  Obecně: trh práce; infrastruktura, doprava, mobilita (především místní a regionální doprava)  Nové sítě: územní plánování / regionální rozvoj; přičemž je nutno poznamenat, že zde je vzhledem k velkému množství existujících sítí se vztahem k této oblasti spatřován prostor pro dodatečné síťovací aktivity jen omezeně. Budoucí impulzy pro stávající sítě jsou ale zařazeny do kategorie „vysoké“.

Územní plánování / regionální rozvoj

Cestovní ruch / příměstská rekreace

Rozvoj hospodářství Vzdělávání / kvalifikace

střední

Politika / správa

Obyvatelstvo / občanská společnost Kultura

VaV, technologie a inovace Sociální věci a zdravotnictví

nízké

Trh práce, Infrastruktura, doprava, mobilita (před. místní a reg. doprava)

Životní prostředí / ekologie / energie

nízké

střední

vysoké

vysoké

Impulzy ze strany EDV pro „novinky“ (nové sítě / nápady) Obrázek 24: Kategorizace tematických oblastí podle impulzů ze strany EDV, které jsou u jednotlivývh témat očekávány dotazovanými klíčovými aktéry, s rozlišením podle impulzů pro stávající a nové sítě; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní zobrazení

Tato kategorizace platí pro příslušné tematické oblasti z pohledu celkového posouzení a nezahrnuje ani nevylučuje příslušné impulzy pro jednotlivá subtémata, resp. samostatné projekty. Určité regionální rozdíly v očekávání existují u velkého množství impulzů pro jednotlivé tematické oblasti. Z hlediska pozitivních impulzů jsou očekávání pro následující témata v uvedených zemích vyšší než v jiných regionech:  AT: cestovní ruch / příměstská rekreace  BAY: VaV, technologie a inovace  CZ: územní plánování / regionální rozvoj


Strana 61 z 83

Pro většinu tematických oblastí bylo uvedeno několik nových nápadů a podnětů pro síťování, které lze shrnout takto: Témata Obyvatelstvo / občanská společnost

Nápady / podněty Zpracování historických zátěží; jazyková rozmanitost; podpora němčiny; bydlení seniorů; poradenství pro trestané osoby a oběti trestných činů; rodinné pasy / zvýhodněné akce; hledání předků

Územní plánování / regionální rozvoj

Zastřešující síť kooperací obcí; plánování v oblasti přírodních parků/chráněných území; partnerství hornických měst

Infrastruktura, doprava, mobilita (zejm. místní a reg. doprava)

Aktivace/udržení železničních spojů; sítě v oblasti logistiky; výměna informací v oblasti místní a reg. dopravy; lokální/regionální letiště

Rozvoj hospodářství

Kreativní hospodářství; marketing lokality; zakladatelská/technologická centra, zakladatelské iniciativy; celonárodní organizace v oblasti zemědělského trhu; regionální produkty; lesy-dřevo; elektronika; automobilový průmysl

VaV, technologie a inovace

Klastry; VaV v oblasti automobilového průmyslu

Cestovní ruch / příměstská rekreace

Marketing cestovního ruchu; back office pro cestovní ruch; poutnictví; cestovní ruch kolem Dunaje; cestovní ruch zaměřený na zdraví; cestovní ruch v národních a přírodních parcích; sítě turistických cest; ovoce jako téma cestovního ruchu

Trh práce Sociální věci a zdravotnictví

EURES; mobilita na trhu práce Záchranné služby; nemocnice; region zdraví; porovnání sociálních systémů; sociální práce; zdravotní a sociální pojištění; zdravotní prevence; péče

Vzdělávání / kvalifikace

Výměnné vzdělávací programy, uznávání kvalifikace; výuka historie; vzdělávání technických odborníků, výuka jazyků / didaktika

Kultura

Archivy; muzea; přeshraniční zemské výstavy

Životní prostředí / ekologie / energie

Biomasa; energetická kompetenční centra; monitoring životního prostředí, dodavatelé energie

Správa

Harmonizace dat ve správě; statistika

Tabulka 14: Nové nápady a podněty uvedené klíčovými aktéry, s rozlišením podle tematických oblastí; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení

Uvedené náměty sice nejsou většinou příliš konkretizovány a obsahují jen v omezené míře přímé, bezprostřední odkazy na možnou realizaci, představují ale vesměs podněty a tipy pro další úvahy. Souhrnně lze odpovědi kategorizovat takto:  Přibližně polovina odpovědí (> 50 %) se vztahuje k pozitivním impulzům pro síťování.  U přibližně čtvrtiny (> 25 %) odpovědí je ale patrná určitá skepse ohledně impulzů pro tvorbu sítí prostřednictvím EDV.  Čtvrtinu (25 %) odpovědí ohledně impulzů pro tvorbu sítí nelze jednoznačně kategorizovat (mj. často zmíněný význam „politické dimenze“, atd.), resp. tyto odpovědi jsou indiferentní. Většina respondentů spatřuje celkově pozitivní impulzy, najde se ale i několik skeptických hlasů. Poměr: „50 („+“) : 25 („-“) : 25 („o“)“ odráží celkový obraz velmi přesně.


Strana 62 z 83

3.4.6 Tipy pro síťování v projektovém území EDV Řada aktérů využila také možnosti poskytnout své zkušenosti ve formě tipů pro posílení sítí v budoucím Evropském regionu Dunaj-Vltava. V níže uvedené tabulce jsou tyto tipy shrnuty: Dimenze

Detaily

Analýza

Analýza jiných evropských regionů; benchmarking s jinými evropskými regiony; učení se na příkladech

Pobídky Výměny

Vytvoření atraktivních pobídkových nástrojů "Mluvit spolu"; aktivní výměna informací; usnadnění toku informací; osobní dialogy; posílení možností výměn; organizování výměn prostřednictvím různých akcí; pravidelná setkání; síťování prostřednictvím setkávání/odborných akcí

Zapojení Financování

Obyvatelstvo; neziskový sektor, silné organizace Počáteční financování prostřednictvím programů INTERREG, ale dlouhodobě samostatné financování + dlouhodobý a příslušně dotovaný rozpočet

Organizace

JEDNA kontaktní osoba pro sítě; dostatek personálních zdrojů; celková koordinace; jasná odpovědnost za sítě a síťování; technická infrastruktura pro výměnu informací (internet)

PR

Ofenzivní práce s veřejností; prezentování konkrétních podnikatelských příkladů; PR pomocí dobrých příkladů sítí "Znovu nevynalézat kolo!"; zapojit/využít stávající sítě; přístup bottom up; zapojení odborníků; společné hledání cílů; integrace různých paralelních struktur a možností vývoje; koordinace sítí; hledání a zapojení vedoucích osobností; systém sněhové koule – identifikace důležitých bodů; využívání sociálních sítí (internet); zapojení realizátorů; zakotvení na všech úrovních; vytváření situací WIN-WIN

Procesy

Soft facts

Budování vzájemného respektu; znovu podnítit zájem o přeshraniční aktivity; motivace (mj. prostřednictvím přeshraničních akcí), vytvoření důvěry; vytvoření základny mezilidských vztahů

Strategie

"Nedělat věci napůl!"; velké projekty – ne malé iniciativy; vymezení vzhledem k ostatním evropským regionům; zdůraznění pozice „inter-metropolitního“ regionu (regionu ležícího mezi metropolitními regiony); podpora užšího přeshraničního propojení; konkrétní prospěch prostřednictvím specifických sítí; užitek jedné sítě pro všechny; vyzdvihnutí osobních výhod pro každého jednotlivce; trvalá udržitelnost místo krátkodobých aktivit; nenahrazovat malé, funkční struktury velkoplošnými; redukce „divokého“ růstu sítí; zdůrazňování silných stránek regionu; využívání silných stránek; slučování témat; nacházení důležitých a vhodných tematických oblastí pro síťování; podpora stávajících iniciativ; podpora síťování mezi organizacemi, nejen mezi (aktivními) jednotlivci/aktéry/spolupracovníky; základ v existujících sítích

Čas

Dlouhodobost; delší fáze vyjednávání – žádné rychlé závěry; sledovat dlouhodobé impulzy a aktivity; dbát na časovou dimenzi – správné tempo!

Tabulka 15: Tipy pro síťování v (budoucím) EDV uvedené klíčovými aktéry; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení


Strana 63 z 83

Na strategické úrovni bude nutno stavět jak na rozsáhlejších síťovacích iniciativách ve středoevropském kontextu, tak i na zapojení a dalším rozvoji stávajících menších sítí. Celkově by měl být posílením síťování s orientací na silné stránky regionu podpořen odpovídající dodatečný přínos pro velký počet aktérů. Iniciovány musejí být otevřené, participativní procesy zaměřené na výměnu informací. Vývoj by měl být posouván kupředu vhodnými organizačními strukturami, atraktivními systémy pobídek/dotací a také zapojením dodatečného vnitřního i vnějšího know-how regionu. Tyto impulzy a aktivity by měly být provázeny také příslušnou proaktivní prací s veřejností. Stejně tak je třeba zdůraznit nezbytnost zohlednění soft facts (důvěra, motivace atd.), dlouhodobosti a správného „načasování“. Tyto četné podněty jsou znovu výrazem intenzivní a rozsáhlé diskuse regionálních klíčových aktérů na téma síťování v EDV, přičemž některé podněty přesahují regionální sítě v úzkém slova smyslu a mohou tak představovat přínos pro rozvoj EDV jako celku, resp. pro jiné dimenze.


Strana 64 z 83

3.4.7 Všeobecné poznámky relevantní pro síťování V závěru někteří respondenti výslovně uvedli také následující body:  Celkově je posílení a zintenzivnění přeshraničních sítí považováno za důležité a žádoucí.  Přitom je třeba stavět na stávajících meziregionálních, intraregionálních a také maloplošných přeshraničních sítích a navázat na ně.  Pro iniciování a rozvoj přeshraničních sítí je třeba jít novými cestami, resp. vytvořit příslušné předpoklady. Je třeba rozvinout mj. efektivní formy učení se v oblasti síťování, protože využití šance na síťování předpokládá také příslušnou změnu „v myšlení“.  Objevila se také varování, že síťování by nemělo probíhat pouze za pomoci dotací a jiných podpor.  Cesta k úspěšnému síťování je ale popisována jako ne zcela jednoduchá, protože mj. v dílčích oblastech existuje historická zátěž pro vznik sítí, zčásti neexistuje skutečný tlak na tvorbu sítí a zároveň existují určité nezanedbatelné rozdíly v předpokladech (struktury, organizace, povědomí atd.). Také ohledně témat, resp. subtémat se objevilo několik poznámek, které jsou shrnuty v následujícím tabulkovém přehledu: Témata / subtémata

Důležité body

Čestné funkce, dobrovolnictví

   

Problémy u velkoplošných sítí



Potřeba podniků vytvářet sítě je pouze omezená Orientace na tvorbu hodnot Přání posílení sítí MSP (nemožné?)

Náboženství Sport Zprostředkující regionální aktéři Hospodářství

 Klastry Inovace Univerzity/odborné vysoké školy

     

Cestovní ruch Zdravotnictví Vzdělávání Školy Kultura Technologie v oblasti životního prostředí Politika Správa

          

Sítě především mezi řády/kláštery Důležité přeshraniční propojení Různé vztahy, ale žádné sítě

Posílení mezinárodnosti Horizontální sítě Zprostředkující podpůrné struktury v oblasti VaV/inovací Posílení mezinárodnosti; problémy při síťování v různých tematických oblastech (např. výzkum v oblasti cestovního ruchu) Vytváření organizačních / „mentálních“ předpokladů Problémy v důsledku různých úrovní Potenciál tvorby sítí mj. „lázně“, „pivo“ Obecně vytváření synergií Překážky z důvodu různých (finančních) struktur Orientace na hospodářské sítě – síťovací workshopy Přeshraniční region vzdělání Problémy se zdroji při síťování Vstupní brána pro síťování Síťování prostřednictvím transferu know-how Vyvinutí přeshraničních politických sítí Benchmarking; vybudování důvěry; vzájemná podpora

Tabulka 16: Všeobecné poznámky relevantní pro sítě poskytnuté klíčovými aktéry k tématům/subtématům; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení


Strana 65 z 83

Tyto poznámky znovu ukazují rozmanitost a tematickou šíři přístupů respondentů, přičemž ale není možno samostatně vyzdvihnout na základě obzvlášť vysokého počtu uvedení a zvláště velké váhy žádný jednotlivý bod. Již tento výčet závěrečných poznámek relevantních pro sítě a síťování sám o sobě svědčí o významu tématu a o odpovídající diskusi klíčových aktérů na téma dimenzí síťování v Evropském regionu Dunaj-Vltava.


Strana 66 z 83

3.5 Popis vybraných sítí 3.5.1 Základ – výběr - proces Pro prohloubení informační a znalostní báze ohledně existujících přeshraničních sítí a pro ukázku možných vztahů mezi těmito sítěmi a budoucím Evropským regionem Dunaj-Vltava vybrali zadavatelé na návrh zpracovatelů předem 15 sítí určených ke stručnému popisu. Při výběru byla použita mj. následující kritéria: znalost sítě dotazovanými klíčovými aktéry, resp. význam pro dotazované klíčové aktéry, návrh na popis ze strany dotazovaných klíčových osob, nadregionální a zčásti také trilaterální potenciály, určitá tematická a regionální vyrovnanost atd. Celkově by měl výběr odrážet také šíři a různorodost sítí v regionu, ukázat rozdílné přístupy a umožnit odvození různých závěrů. Ačkoli byly popsané sítě vybrány na základě jejich zpravidla relativně výrazných vlastností vůči výše uvedeným kritériím, neznamená to automaticky, že by neuvedené sítě nepředstavovaly stejně zajímavé příklady síťování. V rámci tohoto projektu byl ale počet sítí pro detailní screening omezen na maximálně 15. Zohledněny přitom byly následující dimenze popisu:  Fakta / základní informace: mj. označení, název (zkrácený; dlouhý/formální); typizace sítě; geografické pokrytí; zapojení aktéři – „uzly sítě“; cíle, těžiště; témata; opatření, aktivity, (klíčové) projekty; organizace; časový vývoj; kontaktní údaje; společná komunikace  Odhady: mj. faktory úspěšnosti (souhrnně z pohledu zástupců sítí)  Vztah k budoucímu Evropskému regionu Dunaj-Vltava: mj. (možné) přínosy sítě pro EDV; očekávaný užitek prostřednictvím EDV  Závěry, resp. specifická podrobná vyhodnocení z dalších primárních analýz v rámci analýzy sítí: před. vyhodnocení zapojení v programech INTERREG A/EÚS Proces popisování zahájili zpracovatelé pomocí příslušných sekundárních analýz (rešerše webových stránek, analýza disponibilních materiálů atd.). Kromě toho byly všechny vybrané sítě kontaktovány pro získání dalších potřebných informací. Kontakt byl navázán na principu „one contact/entry point“, tzn. u každé sítě byla identifikována jedna kontaktní osoba, která fungovala pro celou síť jako centrální rozhraní pro výměnu informací a případně zajistila samostatně odsouhlasení v rámci sítě. Přitom je třeba poznamenat, že kontaktní osoby sítí („informations gate keeper“) byly vybrány z okruhu rakouských nebo bavorských aktérů/uzlů sítě, mj. také proto, že česká zakázka na analýzu nezahrnuje popis sítí. Na základě těchto pracovních kroků zpracovatelé vyhotovili předběžné znění pro části popisu zaměřené na fakta a předali je kontaktním osobám sítí ke kontrole, úpravě a doplnění. Dále byly kontaktní osoby sítí požádány, aby ze svého pohledu uvedly doplňující údaje k faktorům úspěšnosti sítě a ke vztahům jejich sítě k budoucímu Evropskému regionu Dunaj-Vltava. Z toho vyplývající popisy tedy představují informační základnu odsouhlasenou sítěmi, resp. vypracovanou v koordinaci se sítěmi a z části i jimi samotnými.


Strana 67 z 83

3.5.2 Souhrnné přehledy40 k vybraným sítím 3.5.2.1 Tabulkový přehled Po provedení analytických procesů jsou k dispozici popisy pro následujících 12 sítí: Název sítě

Zkratka Téma

Typ sítě/vztah

tri/bi

Euroregion Bavorský les Šumava – Mühlviertel

EBBM

"multitematické"

EUROREGION

tri

Společnost tří zemí

3LG

"multitematické"

společnost

tri

Hospodářské komory v Trojmezí WK3

hospodářství ("multitematické")

všeobecný vztah aktérů

tri

Regionální spolupráce Horní RKOP Falc – Dolní Bavorsko – Plzeňský kraj

"multitematické"

regionální spolupráce

bi

Bay-CZ


"multitematické"

partnerství na komunální úrovni

bi

Bay-CZ

obyvatelstvo-

tematická organizace

bi

Bay-CZ

ABC

TANDEM DE-CZ výměna mládeže TJA

občanská společnost

Region


ADS

hospodářství ("multitematické")

pracovní sdružení

bi

AT-Bay

"My jsme Evropa!"

WSE

hospodářství

běžící projekt

bi

Bay-CZ

Partnerství univerzit České Budějovice - Linec

UBL

VaV-technologie-inovace (vzdělávání-kvalifikace)


bi

AT-CZ

Partnerství Národních parků Šumava – Bavorský les

NPS

cestovní ruch (životní prostředí-ekologieenergie)


bi

Bay-CZ

Bavaria Bohemia e.V. / Centrum BBV Bavaria Bohemia

kultura (obyvatelstvoobčanská společnost)

tematická organizace

bi

Bay-CZ

Energy Future

životní prostředíekologie-energie

běžící projekt

bi

AT-CZ

ENF

Tabulka 17: Seznam popisovaných sítí s rozlišením dle vztahu k tématu, typu sítě a regionálního pokrytí; zdroj: popisy sítí; vlastní zobrazení

Poznámky Ad WK3: Pod síťovací iniciativu „Hospodářské komory v Trojmezí“ byly kontaktovanými odpovědnými osobami pro sítě zahrnuty také tyto předem vybrané sítě:  Wirtschaft Hoch 3 Horní Rakousko – Dolní Bavorsko – jižní Čechy (WI3)  Technologická platforma Horní Rakousko – Dolní Bavorsko – jižní Čechy (TPF)  Platforma v oblasti cestovního ruchu Horní Rakousko – Dolní Bavorsko – jižní Čechy (TOP) Partnerství měst České Budějovice-Linec-Pasov (BLP) uvedené mezi původně vybranými sítěmi nebylo příslušnou kontaktní osobou definováno jako síť, a proto nebylo do dalších analýz zahrnuto.

40

V příloze jsou uvedeny popisy jednotlivých vybraných sítí dle použitého jednotného rastru. Tyto informace byly v případě odpovídajícího zapojení sítě, resp. jejích hlavních partnerů v programu INTERREG A/EÚS ještě doplněny o grafické přehledy z vyhodnocení projektů (vztahy, tematická těžiště).


Strana 68 z 83

3.5.2.2 Grafický přehled 12 vybraných sítí lze s ohledem na jejich přeshraniční aktivity (bilaterální/trilaterální) a územního pokrytí umístit v projektovém území EDV tak, jak je názorně uvedeno na následujícím obrázku (zkratky označení sítí viz kapitola 3.5.2.1, Tabulka 17).

ABC WSE TJA

NPS WK3

BBV RKOP

EBBM

UBL ENF 3LG

ADS

Obrázek 25: Poloha popsaných sítí v EDV; vlastní zobrazení


Strana 69 z 83

3.5.2.3 Stručná charakteristika vybraných sítí Název sítě

Stručná charakteristika

Euroregion Bavorský les Šumava - Mühlviertel EBBM

EBBM je zastřešující název pro síť tří samostatných sekcí euroregionu v dílčích územích Východního Bavorska, jihozápadních Čech a Horního Rakouska (5 regionů EDV) a slouží pro obecnou koordinaci přeshraniční spolupráce v zapojených regionech a pro výměnu (informací) na strategické a operativní úrovni.

Společnost tří zemí 3LG

3LG je registrovaný spolek s momentálně cca 100 členy (organizace, podniky, fyzické osoby) z Dolního Bavorska, Horního Rakouska a jižních Čech. Kromě plnění obecných přeshraničních cílů v Trojmezí (mj. podpora mezinárodního myšlení a porozumění mezi národy, (hospodářských) vztahů, sociálních záležitostí, kulturních potřeb a výzkumu a vzdělávání) podporuje tento spolek finančně také jednotlivé projekty/iniciativy.

Hospodářské komory v Trojmezí WK3

Pod WK3 jsou shrnuty různé iniciativy / formy (mj. strategické procesy, (tematické) platformy, projekty) pro přeshraniční síťování na různých úrovních (mj. konference předsedů, task force, projektové týmy) zapojených partnerů (Hospodářská komora Horního Rakouska, Jihočeská hospodářská komora, Průmyslová a obchodní komora Dolního Bavorska a Řemeslnická komora Dolního Bavorska – Horní Falce) v Trojmezí (Dolní Bavorsko, Horní Rakousko, jižní Čechy).

Regionální spolupráce Horní Falc – Dolní Bavorsko – Plzeňský kraj RKOP

V rámci RKOP jsou propojeny vlády Horní Falce, Plzeňského kraje a Dolního Bavorska za účelem koordinace a podpory přeshraniční spolupráce. Kromě definování a artikulace společných zájmů tohoto příhraničního území, výměny informací, zřizování platforem a iniciování a podpory přeshraničních projektů atd. je důležitým těžištěm budování trvalé, přeshraniční sítě vztahů aktérů na úrovni úřadů a obcí. Nositeli této sítě jsou nejvyšší zástupci regionů a tematicky široce založená struktura pracovních skupin. Oblast působnosti geograficky zahrnuje velkou část Horní Falce, Plzeňský kraj a dílčí území (3 okresy a jedno samostatné město) v severní části Dolního Bavorska.

Akční spolek Čerchov ABC

ABC je interkomunální přeshraniční akční spolek 6 bavorských (z Horní Falce) a 14 českých (z Plzeňského kraje) obcí v okolí hory Čerchov (Schwarzkopf), který dle motta „Čerchov – krajina plná energie“ realizuje různé aktivity a projekty související se zážitky v přírodě, životním prostředím / energiemi /dřevem a kulturou na lokální a mikroregionální úrovni.

TANDEM DE-CZ Výměna mládeže TJA

TJA jako partnerství dvou koordinačních míst v Regensburgu a Plzni vznikl z iniciativy národních ministerstev za účelem podpory setkávání mladých lidí z Německa a Čech. Zvláštním cílem sítě je rozšířit výměnu mládeže a žáků mezi oběma státy (tzn. nejen s omezením na regiony EDV) podporou a informační prací, a to za účelem zvýšení mobility mladých lidí.


Strana 70 z 83

Název sítě


ARGE Hospodářský region podunajských měst ADS

ADS jako stálé pracovní sdružení (Arbeitsgemeinschaft – ARGE) městských správ (hospodářství / podpora hospodářství) zapojených pěti podunajských měst (Horní Falc: Regensburg, Dolní Bavorsko: Deggendorf, Pasov, Straubing, Horní Rakousko: Linec) slouží k dalšímu rozvoji a využívání společných prvků v důležitých oblastech této sítě měst, a sice v hospodářství, vědě, na trhu práce, ve výzkumu a vzdělávání, a tím k profilování regionu v celoevropské konkurenci.

"My jsme Evropa!" WSE

WSE je síť Průmyslové a obchodní komory Horní Falce/Kelheim a Okresní hospodářské komory v Plzni podpořená z běžícího programu EÚS. Pomocí aktivit v rámci 9 klíčových podprojektů (mj. mapa stavu průmyslu, dopravní studie, založení mechatronického klastru, kariérní fórum atd.) spolupracují projektoví partneři v hlavních tematických oblastech, kterými jsou podpora hospodářství a marketing území. Cílem je další dynamizace hospodářského prostoru Východní Bavorsko – západní Čechy.

Spolupráce univerzit České Budějovice - Linec UBL

UBL je síť univerzit v Linci a Českých Budějovicích, která byla iniciována již před více než 20 lety na základě partnerské smlouvy na celouniverzitní úrovni. Výměna na různých úrovních (mj. výměna studentů / učitelů) a iniciování, posilování a další rozvoj přeshraničních vztahů získaly v posledních letech odpovídající impulzy především na základě společných projektů / aktivit (mj. společné studijní ročníky, společná infrastruktura; také s podporou z programu INTERREG/EÚS) díky některým velmi aktivním institutům v tematických oblastech life science, biologická chemie, bioinformatika atd.

Národní park Šumava – Bavorský les NPS

NPS je síť správ Národního parku Bavorský les a Šumava. Protože spolu území obou národních parků sousedí, jsou pro dosažení cílů národního parku společné přeshraniční aktivity velmi důležité. Význam tohoto partnerství se odráží také v příslušných dohodách mezi Bavorskem a ČR (na úrovni států / ministerstev) a v četných společných aktivitách a projektech obou správ národních parků. Společné iniciativy zahrnují strategické aspekty (např. vize 2020) a realizační a projektové aktivity (v řadě případů podpořené z programu INTERREG/EÚS) a zahrnují také společné procesy týkající se výměny informací a vzájemné koordinace na různých úrovních (mj. společné schvalovací grémium a bilaterální pracovní skupiny).

Bavaria Bohemia e.V. BBV – Centrum Bavaria Bohemia

BBV je registrovaný spolek s momentálně více než 300 členy z Německa a České republiky, který se věnuje rozšiřování a prohlubování kulturní a partnerské spolupráce a porozumění mezi Bavorskem a ČR. Geograficky pokrývá BBV všechny regiony v bavorsko-českém příhraničí. Zřízení a provoz Centra Bavaria Bohemia v Schönsee v Horní Falci (centrální infrastrukturní uzel sítě) a dvojjazyčné kulturně-informační platformy / online databáze pro celou oblast působnosti BBV (www.bbkult.net) jsou klíčové aktivity BBV – podpořené také z programu INTERREG/EÚS, které jsou doplněny o další přeshraniční projektové aktivity v oblasti kultury.


Strana 71 z 83

Název sítě


Energy Future ENF

ENF je síť 9 partnerů v rámci konsorcia (hospodářské komory, obce / města, spolky / agentury) z Dolního Rakouska a ČR (Jihočeský kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj) podpořená z běžícího programu INTERREG IV A / EÚS. Je zaměřena na efektivní využívání energie a na používání obnovitelných zdrojů energie. Kromě řady tematicky specifických aktivit je její snahou vytvořit na základě disponibilního know-how projektových aktérů efektivní síť, v níž budou rozpracována, dále rozvíjena a modelově realizována možná řešení pro tento příhraniční region.

Tabulka 18: Stručná charakteristika vybraných sítí; zdroj: popis sítí; vlastní zobrazení


Strana 72 z 83

3.5.3 Souhrnné vyhodnocení relevantních dimenzí popisování

41

3.5.3.1 Úvod Analýza dvanácti zajímavých sítí, které byly vybrány pro bližší popis, víceméně potvrzuje výsledky jiných analýz. Toto ale není nijak překvapivé, protože se sice jedná o sítě, které se v některých dimenzích liší, ale zčásti byly vybrány také proto, že je možno je použít jako příklad určitých sítí v projektovém území EDV a zároveň spoluutvářejí síťování v rámci území EDV. Pomocí detailnějšího popisu lze získat ještě další poznatky. 3.5.3.2 Podrobné dimenze Poznatky plynoucí z detailní analýzy lze konkrétně shrnout takto: Nejrůznější formy sítí Sítě jsou organizovány a koncipovány různě a představují tak velký počet druhů a typů sítí, se kterými se lze v projektovém území EDV setkat. Tematická těžiště regionální rozvoj a rozvoj regionálního hospodářství Existuje řada sítí s tematickým těžištěm v průřezových oblastech regionálního rozvoje a rozvoje regionálního hospodářství. Některé sítě mají specifické tematické zaměření. Převážně bilaterální sítě Přeshraničně bilaterální sítě jsou zastoupeny výrazně (9x) četněji než trilaterální sítě (3x). Zaměření na dílčí území EDV 9 sítí zahrnuje maximálně 3 regiony EDV, z toho se 5 vztahuje pouze na dílčí území těchto regionů (např.: Bavorský les jako dílčí území regionu Dolní Bavorsko). Neexistují žádné celoregionální sítě (= projektové území EDV, resp. území zahrnující minimálně 5-6 regionů EDV), přesto regionální zaměření představuje silnou stránku daných sítí. Otazník ohledně regionální rozšiřitelnosti / expanze Regionální rozšiřitelnost (zde rozšíření sítě na další, doposud nepokryté regiony EDV) je u většiny sítí značně omezená. Regionální expanze je u většiny sítí z velké části možná pouze se značnými strategickými, obsahovými a strukturálními změnami. Přehledný počet partnerů Vysoký počet partnerů v sítích (mj. u spolků a počtu jejich členů) nepředstavuje faktor úspěšnosti. Velká část vybraných sítí je s ohledem na počet partnerů, a tedy i uzlů, co do struktury spíše kompaktní (8 sítí s max. 5 hlavními partnery). Heslo „strategie A činy“ Zpravidla se lze v jednotlivých sítích setkat se spojením naplňování (všeobecné) vize/základního cíle a aktivit orientovaných na realizaci, a proto lze jako motto většiny sítí odvodit heslo „Strategicky myslet a operativně jednat“. Nároky na tematickou šíři a hloubku Většina sítí usiluje o odpovídající tematickou šíři a hloubku a má zpravidla také rozsáhlé a systémové nároky při zpracování témat. To platí jak pro sítě, které jsou zaměřeny na jedno téma, resp. několik málo témat, tak i pro sítě, které spojují několik tematických těžišť.

41

Doplňující strukturování vybraných dimenzí popisování viz příloha.


Strana 73 z 83

Formální právo a praktická důvěra Spolupráce je zčásti charakterizována jasnou právní závazností (samostatné právnické osoby, resp. (žalovatelné) smlouvy), zároveň je ale částečně založena také na spíše všeobecných rámcových dohodách, které se vyznačují především vysokým stupněm důvěry v rámci partnerské spolupráce a pouze (v konečném důsledku) podmíněnou právní prosaditelností. Zakotvení ve větších, ale otevřených rámcích Z velké části jsou sítě zakotveny ve větším – politickém – rámci, přičemž se však lze setkat pouze s omezeně silnými, přímými zasahovacími právy orgánů, které tyto překrývající se zájmy zastupují. Formální úrovně nad rámec partnerství Nad rámec partnerství vznikají částečně úrovně (rady, konference, shromáždění atd.), které mají také příslušná práva. Ta ale vytvářejí pro síť spíše pouze formální, resp. velmi všeobecný rámec. Determinace (jednotlivými) partnery sítě U většiny sítí jsou podstatné dimenze a aktivity sítě – fakticky – určovány jednotlivými, silnými uzly sítě, resp. jejich zastupujícími orgány a nikoli formální nadstavbou. Omezené struktury managementu nad rámec partnerství Jen velmi zřídka se lze setkat se strukturami sítí a managementu nad rámec partnerství, které disponují také příslušnými právy a zdroji, a tím mohou mít a dále rozvíjet i příslušný prostor pro formování a samostatné rozhodování. Nedostatečné vybavení zdroji – převážně ohledně personálu partnerů Získávání zdrojů pro práci sítě ze strany jednotlivých partnerů spočívá u většiny sítí v poskytnutí personálu/času (kultura „in kind“). Významné finanční prostředky nejsou zpravidla vynakládány pro strukturu sítě jdoucí nad rámec partnerství. Obecný význam programů INTERREG/EÚS, ale rozdílná intenzita čerpání Dotační program INTERREG A/EÚS (přeshraniční spolupráce) hraje (hrál) u aktivit sítí orientovaných na projekty významnou roli, přičemž lze ale konstatovat rozdílnou intenzitu čerpání, a tím také v jistém smyslu rozdílnou závislost. Intenzivní aktivity při zakládání sítí v obou posledních desetiletích Vybrané sítě odrážejí intenzivní aktivity při zakládání sítí v projektovém území EDV v posledních 20 letech. Trvalá udržitelnost a stabilita To, že se většina vybraných iniciativ věnuje již minimálně 10 let aktivně přeshraniční spolupráci, lze považovat za znak trvalé udržitelnosti a stability. Momentálně jen omezená dynamika při zakládání otevřených sítí, které nejsou založeny na programech INTERREG/EÚS Nové (tzn. založené v posledních 3-5 letech), spíše všeobecné sítě, které nejsou orientovány převážně na INTERREG/EÚS, se mezi vybranými sítěmi nenacházejí. Tato skutečnost může být určitou indicií pro zpomalení dynamiky u těchto forem sítí. Velmi málo specifických evaluací sítí Pouze v jednom případě se objevil odkaz na rozsáhlejší – externí - evaluaci sítě. Existují spíše všeobecné, interní procesy diskuse a reflexe a kontroly aktivit a dokumentů (mj. výroční zpráva, audit). V případě využívání dotací podléhají ale sítě stejně jako všichni ostatní příjemci dotací monitorovacím a evaluačním předpisům příslušných dotačních orgánů.


Strana 74 z 83

Těžiště/faktor úspěšnosti – komunikace / PR Celkově přisuzuje většina vybraných sítí velký význam dostatečné (vnější) komunikaci (mj. na základě „indikátorů“ webové stránky sítě a logo) a jsou stanoveny také příslušné, společné realizační aktivity.42

42

Přehled internetových stránek sítí (Screenshots Homepages) viz příloha


Strana 75 z 83

3.5.4 Známost vybraných sítí a návrh jejich popisu Šetření bylo provedeno pomocí osobních rozhovorů s využitím otázek:  zaměřených na znalosti: „Jaké sítě znáte?“  zaměřených na návrh: „Jaké sítě navrhujete pro další popis?“ vždy ale bez podpory, tzn. bez předložení seznamu názvů sítí. Ze znalosti a z návrhů popisu dotazovaných zástupců klíčových organizací vyplývá s ohledem na 12 vybraných sítí následující:43 ZNÁMOST NÁZEV SÍTĚ

v kolika zemích 2

NÁVRH 1

z kolika zemí

Význam

3

Význam

3

x

3

x

x

3

x

Euroregion Bav.les-Šumava-MV

3

Hospodářské komory v Trojmezí

3

Regionální spolupráce HF-DB-PL

3

B-C

3

B-C

Bavaria Bohemia / Centrum Bavaria Bohemia

3

B-C

3

B-C

Společnost tří zemí

3

TANDEM Německo-česká výměna mládeže

2

B-C

2


2

A-B

2

A-B

"My jsme Evropa!"

2

B-C

1

B-C


1


1

Národní park Šumava / Bavorský les

1

B-C

1

Energy Future

1

A-C

1

x

2

x BAY

2

x BAY

2

CZ

1

BAY B-C AT

A-B: Rakousko-Bavorsko; A-C: Rakousko-ČR; B-C: Bavorsko–ČR Význam 12 popsaných sítí (dle počtu uvedení): 3

vysoký – četný

2

spíše vysoký

1

spíše nízký – méně četný

0

velmi nízký / téměř žádný

Tabulka 19: Známost sítí a návrh jejich popisu ze strany klíčových aktérů, s rozlišením podle „intenzity“ a příslušnosti respondenta k regionu; zdroj: řízené rozhovory s klíčovými organizacemi; vlastní vyhodnocení

43

Je nutno poznamenat, že všechny vybrané sítě byly hodnoceny jako známé minimálně čtyřmi dotazovanými osobami. Zařazení do kategorie známosti „spíše nízká“ ale znamená, že je tato síť známa výrazně méně než 10 osobám. Přiřazení do skupiny „vysoká známost“ předpokládá, že danou síť zná výrazně víc než 15 osob. Podrobné údaje s počty „hlasů“ zde nejsou záměrně uvedeny.


1

Strana 76 z 83

3.5.4.1 Všeobecná známost U pěti sítí je jejich známost zařazena jako vysoká. U tří sítí existuje spíše vysoká známost a u čtyř sítí lze jejich známost označit za spíše nízkou. Čtyři sítě byly uvedeny vždy minimálně jednou osobou z každé ze tří zemí, z toho tři s vysokou známostí a jedna se spíše nízkou známostí. U sedmi sítí je uvedena znalost osobami ze dvou zemí. Jedna síť je v tomto šetření nepodpořeném poskytnutím seznamu sítí uvedena jako známá pouze z jedné země. 3.5.4.2 Návrh pro další popis Přiřazení do jedné ze tří kategorií (četné / spíše četné / méně četné uvedení) odpovídá v hlavních rysech přibližně také přiřazení týkající se známosti sítě, s výjimkou skutečnosti, že pro více sítí (konkrétně čtyři) existuje návrh vždy pouze z jedné země. Těchto 12 sítí patří do skupiny sítí, které jsou uvedeny vždy minimálně čtyřmi osobami, a tím jsou známy přinejmenším jedné malé skupině aktérů. Přesto i tento výběr znovu ukazuje, že v zásadě jen málo sítí je známo ve všech zemích a že pouze zcela ojediněle vykazují sítě relativně vysoký stupeň známosti ve všech zemích.


Strana 77 z 83

3.5.5 Faktory úspěšnosti sítě 44 Z pohledu kontaktních osob sítí jsou pro úspěšnost sítě směrodatné různé faktory, které lze přehledně shrnout takto:

Obrázek 26: Shrnutí faktorů úspěšnosti vybraných sítí; zdroj: popisy sítí, údaje od kontaktních osob sítí; vlastní zobrazení

Jako velmi důležitý faktor úspěšnosti je shodně uváděna trvale budovaná a odpovídajícím způsobem vedená a spravovaná síť kontaktů. Díky profesionálnímu managementu vztahů jsou klíčoví aktéři přímo zapojeni do naplňování stanovených cílů sítě. Jako rozhodující je uváděn odpovídající strategický postup, který vychází z principu bottom up. Ten je charakterizován zakotvením v regionálním systému a orientuje se na regionální silné stránky a výzvy. Dále je význam přisuzován strategické pozici sítě jako uznávaného rozhraní mezi regionem a relevantním okolím/systémy (ohledně informací, ale i v oblasti finančních zdrojů). Celkově je pro všechny zúčastněné nezbytné vytváření situací WIN-WIN. Trvalý úspěch zaručuje vytváření fundovaného tematického know-how, jehož je dosahováno synergickým slučováním kompetencí jednotlivých partnerů a které vede k efektivním, využitelným a realizovatelným řešením problémů. Právě u témat, která jsou pro region nová, záleží na tom, aby byla použita „správná“ témata ve „správnou“ dobu s hodnověrným zaujetím a přesvědčivými aktivitami a aby byla tato témata trvale sledována. Všestranně je zdůrazňováno, že i když jsou „quick wins“ vesměs přínosné, je právě pro trvalé regionální síťování nezbytný „dlouhý dech“. Pouze s dlouhodobou orientací, ale také určitou vytrvalostí a tvrdošíjností se mohou sítě etablovat v regionálním systému jako uznávaní partneři. Také v případě velmi štíhlé struktury řízení by měla být síť schopna získávat, resp. mobilizovat odpovídající zdroje (mj. manažerské kapacity, finanční prostředky), aby mohla příležitosti také využít. Je proto důležité, aby byli v síti integrováni partneři, kteří mohou sami přinést tyto zdroje nebo k nim mají alespoň přístup. Pouze tak může síť uspokojivě poskytovat své služby (vnitřní koordinace, ale také nabídky pro externí cílové skupiny). Práce s veřejností („Konej dobro a mluv o tom“) je shodně označována jako další rozhodující faktor úspěšnosti. 44

Heslovité shrnutí viz příloha


Strana 78 z 83

3.5.6 Přínos sítí pro EDV45 V tomto ohledu je rozlišováno, jak mohou sítě dle názoru kontaktních osob přispět v obou fázích „rozvoje“ EDV, tzn. především v rámci momentálně probíhajících plánovacích/koncepčních a přípravných procesů, a poté – případně – při „realizaci / fungování“ („běžném provozu“) Evropského regionu Dunaj-Vltava. 3.5.6.1 Přínos pro rozvoj EDV (rozvojová fáze)

Obrázek 27: Přínos sítí pro rozvoj EDV; zdroj: popis sítí, údaje získané od kontaktních osob sítí; vlastní zobrazení

Sítě jsou obecně spolunositeli iniciativy EDV a jsou připraveny se různým způsobem zapojit do rozvoje EDV na strategické i operativní úrovni. Důraz je kladen především na velký základ spočívající ve zkušenostech a kompetencích sítí v oblasti přeshraničního rozvoje. Toto know-how, které se vztahuje i na sociální dimenze (mj. znalost způsobu myšlení na obou stranách hranice, interkulturní výměna, zohlednění regionální identity), může přinést EDV pozitivní impulzy. Dále mohou sítě poskytnout v různých tematických oblastech své obsahové kompetence, které mohou díky svému regionálnímu zakotvení specificky a dle potřeb regionu prohlubovat. Za velmi důležitý zdroj pro rozvoj EDV je považována funkce sítí jako rozhraní k regionům, resp. regionálním aktérům a (dílčím) cílovým skupinám. S využitím sítí a jejich vazeb v regionech je možno podstatně přesněji zacílit a urychlit šíření myšlenky EDV v celém regionu a komunikaci blízkou občanům a aktérům podle jednotlivých cílových skupin. Celkově jsou sítě připraveny vložit do procesu zdroje, například ve formě personálu, resp. času pro poskytování know-how, informační práce a práce v grémiích, ale zčásti také ve využívání infrastruktury.

45



Strana 79 z 83

3.5.6.2 Přínos sítí pro realizaci / fungování EDV (průběžně; realizační / „provozní“ fáze)

Obrázek 28: Přínos sítí pro realizaci / fungování EDV; zdroj: popis sítí, údaje získané od kontaktních osob sítí, vlastní zobrazení

Také s ohledem na fungování Evropského regionu Dunaj-Vltava, který bude v budoucnu založen, spatřují sítě oblasti, v nichž mohou poskytnout cenné příspěvky. Velmi důležitý je u sítí neustálý rozvoj politického a regionálního přístupu bottom up a že zvláštní (strategické) pozornosti se průběžně dostává především nadoborovým iniciativám. Samy sítě se přitom považují za regionální zástupce pro posílení těchto dimenzí a stejně jako u rozvoje EDV představují i při realizaci důležitá rozhraní k regionům a regionálním aktérům. Konkrétně si některé sítě dokážou představit, že své zkušenosti a kompetence poskytnou i v rámci organizace a fungování EDV, ale také že převezmou příslušné funkce a úkoly pro EDV (mj. průběžné zprostředkování, přeshraniční projektový management, transfer zkušeností, regionální informační práce atd.). Některé sítě spatřují velmi významné impulzy pro EDV především získají-li odpovídající roli v rámci dalšího rozvoje tematických těžišť a péče o ně.


Strana 80 z 83

3.5.7 Užitek / impulzy pro sítě ze strany EDV46

Obrázek 29: Užitek / impulzy pro sítě ze strany EDV; zdroj: popis sítí, údaje získané od kontaktních osob sítí; vlastní zobrazení

S ohledem na užitek, resp. impulzy pro sítě ze strany EDV je možno shrnout odpovědi kontaktních osob sítí do tří skupin takto: Nepřímé efekty pro region Od EDV sítě očekávají, že přeshraniční aktivity, resp. příhraniční prostor, a tedy především aktéři a sítě, jež jsou v této tematické oblasti již velmi aktivní, získají dále na významu. Stejně tak se předpokládá, že EDV bude představovat příslušnou „hlásnou troubu“ regionu/ů, a tím i regionálních aktérů směrem ven. Propojením budou dosaženy velikostní řády a „kritické“ masy, které propůjčí regionům a sítím odpovídající váhu a také obecně otevřou nové, resp. jiné možnosti. Prostřednictvím zesílené spolupráce v projektovém území EDV (především také koordinací politiky, správy a hospodářství) pak budou vytvořeny podpůrné předpoklady a rámcové podmínky pro aktivní aktéry (jako jsou právě sítě). Od těchto uvedených bodů se očekávají významné pozitivní nepřímé efekty pro sítě. Všeobecné efekty pro sítě Sdružením regionů dojde obecně také k rozmachu regionálních sítí a kooperací, proto se očekává, že regionální spolupráce bude prezentována ještě pozitivněji. Díky EDV budou informace o možnostech síťování v projektovém území poskytovány lépe a transparentněji, přičemž je zdůrazňováno, že tím celkově dojde k iniciování a prohloubení výměnných a transferových procesů na podporu síťování. Dále se také očekává, že díky EDV získá region pozici, resp. image jako region sítí. Efekty pro jednotlivé sítě Přímý užitek pro jednotlivé sítě je spatřován v lepší a širší podpoře za účelem intenzifikace stávajících iniciativ. Dále se mohou otevřít šance na zapojení se a vlastní prezentaci v rámci (předpokládané) rozsáhlé práce EDV s veřejností. Obzvláště je zdůrazňováno, že daná síť může díky EDV získat nové impulzy a konkrétní vazby pro síťování. „Nové“ se přitom vztahuje především na zatím ještě neodkryté tematické oblasti, kontakty a projekty, resp. doposud nezapojené partnery a regiony.

46



Strana 81 z 83

4 Závěry analýzy sítí 4.1 Obecné závěry Analýza sítí podává obraz současného stavu sítí, vztahů, spolupráce a vazeb v Evropském regionu Dunaj-Vltava, a to na základě různých zdrojů (projekty INTERREG, řízené rozhovory, dotazníky a případové studie). Díky tomu zachycuje velké množství sítí a vztahů. Ještě jednou je však třeba připomenout, že sítě na čistě národní úrovni, stejně jako spojení orientovaná výlučně na podnikovou sféru a také maloplošné přeshraniční vazby nebyly do analýzy zahrnuty. Přeshraniční vztahy v EDV dosáhly pozoruhodné pestrosti, šíře a intenzity na úrovni jednotlivých dílčích oblastí celého evropského regionu. Ze srovnání s dalšími, obzvláště aktivními dílčími regiony v jiných relevantních územích spadajících do programů spolupráce EU vyplývá, že, např. pokud jde o hustotu sítí, nebyl potenciál v EDV zřejmě ještě zcela vyčerpán. Tyto charakteristiky vztahů a také sítě samotné budou rovněž do značné míry brány v úvahu v analýze potenciálů. V současné době převažující bilaterálně (bi-regionálně, popř. bi-národně) orientované sítě vytvářejí důležitý základ pro další rozvoj. Jelikož se ale v současnosti vyskytuje v EDV jen málo trilaterálních sítí a téměř žádná taková spojení, která by pokrývala celé projektové území EDV, představují velkoplošné a trilaterální síťové iniciativy pro projektové území EDV, popř. pro autority v EDV, určité „regionální inovace“ s odpovídajícími příležitostmi a hrozbami, které jsou s tím spojeny. Dobré propojení organizací z EDV směrem mimo projektové území, m.j. odvoditelné z čilé účasti na projektech z programů INTERREG B/C, nebylo doposud ještě využito k posílení vnitřního systému sítí v EDV. Získané zkušenosti a zvyšování úrovně know-how by měly být díky této „internacionalizaci“ zhodnocovány jako pozoruhodné a z pohledu síťování rozhodující zdroje pro posilování „intraregionality“ v rámci EDV. Velká část současných sítí v regionu EDV vycházela doposud z iniciativy angažovaných aktérů z jednotlivých organizací aktivních v zapojování do sítí (bottom-up síťování). Dosavadní vytváření sítí, které bylo poháněno zdola, vedlo prozatím jen ve velmi omezené míře k jednotnému prostoru pro spolupráci. K tomu přispěla také dosavadní absence překrývajících se společných cílů a strategií (top-down síťování). I tato výchozí báze by měla být zohledněna při rozvoji společně utvářeného EDV.

4.2 Tematicky specifické závěry Tematické oblasti hospodářský vývoj a cestovní ruch představují základní zdroj pro další rozvoj EDV. Právě s ohledem na ambiciózní cíl, kterým je vytváření trilaterální spolupráce, se jeví úspěšné zkušenosti z počáteční fáze jako obzvláště důležité. Tematické oblasti hospodářství a cestovní ruch tvoří určitou bezpečnou „domácí základnu“ pro snahy jdoucí směrem k naplnění tohoto cíle, a to především na základě stálých, zkušených a sehraných aktérů, kteří v nich působí, a dále díky dobré struktuře sítí. Společná strategická orientace by v budoucnu mohla výrazně zvýšit užitek plynoucí ze síťování v oblasti infrastruktury (vč. ICT)/ dopravy/ mobility. V oblasti kultury je možné spatřovat jistého průkopníka při společném rozvoji a spojování příhraničních prostorů. Sledování potenciálu u tohoto tématu by se mělo stát předmětem dalšího kroku analýzy.


Strana 82 z 83

I na základě regionálně rozdílných přístupů k tematické oblasti životní prostředí/ ekologie/ energie se zde doposud nevytvořila téměř žádná velkoplošná síťová propojení, a to i přes odpovídající angažovanost v dílčích tématech, popř. jednotlivých regionech projektového území. Společná politicko-strategická orientace zde stále chybí. Tematická oblast regionální rozvoj/ územní plánování by mohla představovat určitý klíč a možný motor pro silněji strategicky zaměřený a integrovaný rozvoj EDV. U dalších dvou oblastí, jak trhu práce, tak zdravotnictví a sociálních věcí je stále zapotřebí další aktivace ke stanovení společných politických cílů, operativních strategií a konkrétních úkolů pro jednotlivé aktéry. Určité jádro „inovační sítě“ u tématu VaV/ technologie/ inovace již existuje. Pro plné odkrytí a rozvíjení tohoto potenciálu však budou nutné specifické iniciativy. Téma vzdělávání představuje možný potenciální zdroj, přičemž ale i zde přetrvává značná potřeba strategického zaměření a propojení v kontextu EDV. Téma obyvatelstvo a občanská společnost se celkově jeví jako heterogenní tematická oblast, která se hodí především pro lokální síťování a sítě v rámci dílčích regionů, ale v některých podoblastech tohoto tématu také pro doprovodné iniciativy zahrnující celý region EDV.

4.3 Strategické závěry Vycházíme-li ze stanoveného cíle, kterým je vytváření společného EDV jako trilaterálního evropského regionu v evropské konkurenci regionů, pak představují konkrétně zacílené a na potenciály orientované strategie vedoucí k posílení trilaterality sítí a spolupráce zásadní výzvu. Jestliže je jednou z dalších ústředních motivací pro vytvoření EDV dodatečné získání podpůrných prostředků, pak bude úspěšnost snahy o jejich získání závislá na schopnosti vytvářet trilaterální projekty v rámci celého EDV a ucházet se s nimi o podporu. To může být uskutečněno díky strategické koordinaci a souladu mezi všemi zúčastněnými zeměmi, resp. regiony a/nebo prostřednictvím určitých změn ve struktuře a pravidlech programů INTERREG (např. předvídáním a předpokládáním možnosti pro trilaterální projektové žádosti v každém ze tří bilaterálních programů). EDV jako vztahový prostor potřebuje určité společné síťující pojítko, jedno nebo i více, aby si mohl utvářet dlouhodobě udržitelnou pozici propojeného evropského regionu s vytvořenými sítěmi. Toto pojítko nemůže být pouhou „zastřešující značkou“, ale musí plně vycházet z probíhající vitální spolupráce, která zahrnuje celý EDV. Vzhledem k velikosti a komplexitě projektového území EDV a vzhledem k doposud stále ještě spíše slabému, resp. fragmentovanému zesíťování je obzvláště důležité nalézt jistou rovnováhu  mezi strategickými záměry a zohledněním principu subsidiarity a  mezi zapojením a zhodnocením stávajících iniciativ a iniciováním zcela nových spojení a sítí Obzvláště důležitými faktory úspěchu pro další utváření EDV mohou být s ohledem na výsledky této analýzy sítí jednak určité strategické zacílení na vybrané, zvláště relevantní a perspektivní sítě a dále přiměřený a realizovatelný několikastupňový plán.


Strana 83 z 83

Analýza sítí a struktur pro Evropský region Dunaj-Vltava. Studie ANALÝZA SÍTÍ. Verze 1.0

Recommend Documents